https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milosn-kuzvart-skvela-recyklovatelnost-obalu-nemusi-byt-nutne-idealni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miloš Kužvart: Skvělá recyklovatelnost obalu nemusí být nutně ideální

4.12.2021
Foto | Gary Chan / Unsplash
Jaká je uhlíková stopa potravin a obalů, či jak má vypadat klimaticky optimální obal, byly hlavním tématem diskuse skupiny odborníků INICIATIVA21.
 
V současné době pracujeme s členy naší asociace na vhodných řešeních pro snižování negativních dopadů na životní prostředí a na snižování množství odpadu. Hlavním původcem komunálního odpadu je odpad z obalů v objemu 1,23 milionu tun za rok. 76 % těchto použitých obalů je vytříděno a předáno k využití nebo dotřídění na dotřiďovacích linkách. Míra dotřídění pro recyklaci těchto obalů mimo plast je na úrovni 96 %. U plastů je to okolo 40 %. Konstrukce obalu je nesmírně důležitá nejen pro zachování kvality daného výrobku, ale ve fázi ukončení životního cyklu výrobku také pro snadnou recyklaci a splnění všech požadovaných norem.

Téma obalových materiálů a následného zpracování obalových odpadů je pro všechny členy skupiny INICIATIVA21 důležité téma. Výrobci uvádějící své produkty do oběhu musí podle zákonných norem hradit stanovené poplatky za používané obaly, které jsou po použití sbírány kolektivním systémem EKO-KOM, následně tříděny a pak nejlépe recyklovány. Čím snáze je obal recyklovatelný tzn. dále využitelný, o to nižší poplatky výrobci platí. Snahou je proto používat takové obaly, aby byly ve všech parametrech funkční, a přitom cenově příznivé jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. Každý spotřebitel totiž hradí v ceně zakoupeného výrobku i poplatek za sběr a další zpracování obalového odpadu z tohoto výrobku.

Ovšem skvělá recyklovatelnost obalu nemusí být nutně ideální, pokud by vedla k nárůstu vzniku potravinového odpadu. Například v důsledku zkrácení záruční doby, nebo pokud by vedla k vyšší produkci CO2 při distribuci v důsledku hmotnosti nebo objemu.

Je třeba brát také v úvahu skutečnost, že navýšení procenta sběru určitého obalu nemusí být nejvhodnější, pokud v jeho důsledku vznikne více CO2, než kolik se ho uspoří díky navýšení samotné recyklace či využití. Pokud se zaměříme pouze na technologický proces recyklace obalu, pak nemusí být ideální skutečnost, kdy při recyklaci vzniká více CO2, než kolik by se ušetřilo jeho energetickým využitím.

Klimatický optimální obal je ten, který za sebou zanechává co nejnižší karbonovou stopu. Tzn. co nejnižší produkci CO2 při výrobě obalu a jeho přepravě k výrobci potravin nebo kosmetiky a následně při přepravě výrobku do domácnosti. Přidáme také produkci CO2 při výrobě potravin, které se staly potravinovým odpadem. Celkový součet doplňuje CO2 vzniklé nebo uspořené při nakládání s obalovým odpadem.

Informace k hodnocení vlivu obalu na udržitelnost podle produkce CO2 mohou výrobci využívat již nyní. Každý má informace o vlastní výrobě, logistice, funkčnosti obalů, které postačují pro odhad produkce CO2 v celém řetězu až po domácnost. Nemusí mít ovšem dostatečné informace o vlivu obalu na vznik potravinového odpadu přímo v domácnosti. Také zatím nemají dostatečné informace k odhadu produkce CO2 během nakládání s odpadem z obalu. Aktuálně výrobci dostávají informace o úsporách CO2 v důsledku recyklace a využití odpadu z jejich obalů jako celkový součet za všechny obaly uvedené na trh.

INICIATIVA21 se shodla, že cílem je vytvoření detailnější mapy, která umožní výrobcům hodnotit vliv jejich rozhodnutí o změně obalu na „jejich“ produkci CO2, a tak kvalifikovaně posoudit dopad změny na udržitelnost.

Pracovní skupina odborníků INICIATIVA21 je organizována Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Je složena ze zástupců výrobců potravin či drogistických a kosmetických výrobků, mezi než patří například Nestlé, Madeta, Olma, Danone, Procter & Gamble. Odborné názory doplňují zástupci Asociace českého tradičního obchodu, Státního zdravotního ústavu nebo společnosti EKO-KOM.


reklama

 
foto - Kužvart Miloš
Miloš Kužvart
Autor je výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (84)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 08:38
Vidím, že to mají promakamé skutečně do detailu, jenže jim tam schází to nejdůležitější. Výkup. Spotřebitel je nejlépe motivován ke sběru a třídění odpadu penězi.
Prostě zavést stejný systém, který máme už dávno u kovů.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 10:05 Reaguje na Pavel Hanzl
existují bezobalové obchody...vše je o zvyku a někdy bohužel musí být usměrněný
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 10:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tyhle obchody mají vliv nula, plasty jsou velmi praktické hygienické a levné.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A v těch bezobalových obchodech Vám to nalijí a nasypou do dlaní, že? Jak Vám v těch bezobalových obchodech prodají třeba jogurt?
Odpovědět

4.12.2021 10:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože si takový výkup vůbec neumím představit, můžete být prosím konkrétní?
Jak vykupovat, jestli za kus, nebo za kilo, co vykupovat a co ne, a případně rovnou za kolik třeba.
Například většina potravinových obalů neváží nic, každý kousek je z jiného materiálu a nikdo to nepozná, a často jsou upatlané od potravin (mýt to nikdo nebude). Zato objem mají velký, jejich skladování doma (až toho bude víc, s dvěma kelímky nikdo nikam nepojede) je nereálné.
Například papír se vykupuje dávno a přesto běžný papírový odpad nikdo do výkupu nedává, protože je prostě nesmysl skladovat si v bytě pytle smrdutého papírového odpadu, abych to jednou za rok pracně odvezl do výkupu a dostal 50 korun.


Odpovědět
DA

DAG

4.12.2021 10:26 Reaguje na
Tak on něco jako výkup existuje, ale od svozových firem, které by to mohli promítnout do cen odpadu pro obyvatele. Jenže oni mají stejně zájem hlavně o pet flašky. Navíc trh je závislej na tom jestli náš odpad můžete poslat do Asie. Předloni dávali cca 800 za tunu plastového odpadu. Vloni Číňani stopli dovoz a už jsme peníze nedostávali, ale platili 1500 za tunu. Když jsem paní z Ekokomu namítl, že za tunu směsného platíme 1000 Kč a že by bylo ekonomičtější házet plast do směsného, tak se zasmála a řekla, že to je zakázané :) Dneska už za to zase cosi dávají.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 10:43 Reaguje na DAG
to tak je, na rozdíl od Evropy všude nemají tak vyspělý recyklační mechanismus a jejich problémy s jednorázovými obaly jsou podstatně fatálnější pro životní prostředí a čistotu oceánů než třeba v Evropě
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 10:50 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Právě nejchudší země produkují nejvíc plastového odpadu házeného do řek a tím zamořují moře.
Pokud by se tam vykupoval, velmi svižně by se celá země vyčistila a do řeky by nikdo nic nehodil.
Za komára jste nikde neviděl pohozené zálohované lahve nebo železný šrot, natož měď nebo hliník.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 14:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže, ony totiž mají nejvíc obyvatel. Je samozřejmé, že Indie vyprodukuje více odpadů, než Švýcarsko, když má 150 x tolik obyvatel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 09:11 Reaguje na DV
Důležité je, co se s tím odpadem udělá. Ve Švýcarech se recykluje nebo spaluje možná 99% odpadu, v Indii NULA.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

5.12.2021 16:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to jsem asi žil někde jinde....V areálech místních provozoven,JZD, průmyslových podniků se povalovalo kovového odpadu až oči přecházely, výkupní ceny byly tak nízké že na to každý kašlal. Změna nastala po plyšáku, když se na to vrhli bezdaci a profesionální zloději.U nás zlikvidovali jeřábem a nákladakem nepoužívanou železniční trat, Že to kradli nám došlo když to po cca 3letech začala vyšetřovat policie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 09:14 Reaguje na Jarda Bobr
Za komára se vykupovalo kilo šrotu za desetník a i tak se vyčistily okraje polí, škarpy atd. atd., kde měli lidé přístup. Z areálu JZD to nekradl nikdo. Po plyšákovi šly možná na korunu, to se vyplatilo i krást.
Ale to je fuk, chtěl jsem sdělit, že výkup je osvědčená cesta.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:00 Reaguje na Pavel Hanzl
S těmi odpady ovšem těm nejchudším zemím vydatně pomáhají ty bohaté. Včetně evropských.
Abychom byli naoko "čistí", odvezeme nepohodlný odpad někam do Afriky - a je to!

Naprostým zákazem skládkování, který se chystá, se to ještě zhorší. Už teď je nelegální likvidace odpadu mimopřádně lukrativní kšeft - a až se nebude možné legálně zbavit odpadu vůbec, bude tenhle kšeft nabízet větší zisky než drogy. Neuhlídá to nikdo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.12.2021 09:15 Reaguje na Karel Ploranský
Skládkování není žádný zločin, dobře řízená skládka je ložisko uhlovodíků pro budoucnost.
Odpovědět
ig

7.12.2021 05:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak ho vykupujte, když je to tak výhodné. Zbohatnete.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 10:42 Reaguje na
ono jde spíš o to aby tu definici taky někdo vytvořil. Jinak by se dalo říci, zajděte si do bezobalového obchodu, jak to tam vypadá. Ale jinak bych řekl, že takové výrobky jako jsou sypké a kusové by se dalo obejít bez jednorázových obalů jako jsou například bonbony, což automat na bonbony se uměl i za komárů. Kafe si můžete podle váhy odsypat také. Jogurt může být ve skle, které je jednoduše omyvatelné, kosmetika na podlahy, mytí nádobí apod. lze taky při koupi využít kapacitní zásobník z kterého lze nadávkovat litr přípravku.
Dneska se hromada pseudo odborníků na cokoliv víc zajímá jak máme vyletět na Mars, než aby jsme zachovali tu naši Zemi v nějakém životaschopném stavu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 10:44 Reaguje na
Začnu od výrobce: každý plast má svoje chemické složení a dalo by se vytvočit pár kategorií, které by musel výrobce dodržovat. Pokud by dělal něco jiného, dostal by na to daň ve stovkách procent.
Normální člověk by měl doma někde pod schody pár pytlů, do kterých by plasty podle kategorií zdupával (třeba pro celý barák).
Jednou za čas by to někdo odvezl do sběrného dvora (ty existují už dávno) kdy by mu to vykoupili za nějaký motivující peníz.

Pracovník dvora by zkontroloval složení i čistotu (jak se to dělá u kovů) a tím by dostal výrobce zcela čistou surovinu bez nutnosti dalšího třídění.

Samozřejmě by musel člověk kelímky doma vypláchnout (v některých zemích se to dělá běžně už teď) a ten výkup by nikdy nebyl nějaké velké rito, chtělo by to trochu odpopvědnosti. Ale čecháčci sbírají na recyklace už dnes poměrně dost i zadarmo.
Ale dnes neuvidíte nikde se válet ani železný šrot (bývaly to kopy na krajích polí).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 11:14 Reaguje na Pavel Hanzl
recyklace je často ne úplně dobrý byznys, který se řídí poptávkou, stejně jako všechno. Nejlepší odpad je ten, který se nevyrobí. Myslet si, že v obchodech budete mít deset jogurtů a 15 druhů "kosmetiky" a 30 druhů bonbonů? asi ne, ale ono to není ani potřeba.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 11:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
ono by bylo zajímavé, kdyby se výroba potravin a chemie taky zaměřila na dermatologickou nezávadnost a šetrnost k životnímu prostředí a složení výrobku...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 11:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jistě. To je základ. Kategorie plastů dle chemického složení. Třeba petky, kelímky, jednorázové příbory, vše pevnější kategorie A, obalové materiálu (igelit), mikroten sáčky, bublinkové fólie, krycí fólie atd. karegorie B.
Polystyrén atd. kat C. Nárazník od auta se tam taky někam vejde, podlahové PVC taky.
Samozřejmě nejsem chemik, to by museli stanovit odborníci.
Horší by byly kombinované výrobky, takové lyže asi nikam nedáte. Ale kolik člověk za život vyhazuje lyží??
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Právě ten nárazník od auta je příklad kombinovaného výrobku. A víte, co je ještě lepší ukázka kombinovaného obalu? To, v čem Vám prodají máslo :)
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, a také by mne zajímalo, jak se zrecykluje ten staniol, do kterého je zabalený taveňák. To budete požadovat olízání každičkého kousku staniolu dosucha, dosucha, nebo jak?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 11:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ta neskutečná šíře druhů obyčejných výrobků mě taky zaráží. Někdy jsem šel koupit tvarůžky do Glóbusu a jen ddělení sýrů tam má desátky metrů regálů a nikde ani noha. Nechápu, jak to může fungovat.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Hm, zkuste se tam nevloupat v noci, ale jít tam normálně nakoupit, jako jiní civilizovaní lidé.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nezáleží tolik na tom, kolik je druhů jogurtů. Všechny kelímky jsou přeci až na potisk skoro stejné - a pořád jsou to prostě kelímky.
Obecně platí, že čím větší je OBJEM, tím lepší je poměr mezi hmotností obalu a obsahu.
Takže je tu otázka: Jaký má smysl plnit jogurty do kelímků po 150 gramech (nebo ještě menších)? To je množství, kterým se nenají ani prcek v kočárku.
Jogurt má v podstatě stejnou výživnou hodnotu jako mléko. A kdyby někdo začal balit mléko po 1/4 litrech, asi byste ho považovali za magora...

Nejmenší jogurt, jaký si kupuji, je půlkilovka a tu sním většinou nadvakrát. Často i najednou. Když odeberu jen polovinu, ta druhá v lednici v pohodě vydrží. Klidně i dva dny.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:15 Reaguje na Karel Ploranský
Doplním: V USA se mléko prodává v galonových kanistrech. Koupit pouhý litr je tam docela problém.
Že by byli Amíci chytřejší než my?
V tomhle určitě ano.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

8.12.2021 11:33 Reaguje na Karel Ploranský
Ja piju mleko tak 1 hrnecek tydne... i ty litrove krabice jsou pro mne moc. a mit ho pres tyden oteverene - pokud to vydrzi a nezkazi se tak to neni mleko ale chemicke stabilizator.
Odpovědět
DV

DV

8.12.2021 18:29 Reaguje na Vaclav Sobr
LZETE.Zjistete si, jakým postupem se produkuje trvanlivé mléko. Napovím.......ten postup není chemický. Jediný zdravý škodlivý stabilizátor jste vy sám.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2021 11:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím co by přimělo někoho k tomu, aby myl a sušil zapatlané obaly (nejde jen o kelínky), třídil je podle kategorií do několika pytlů a ty pytle si skladoval v bytě (mnoho lidí nemá kde jinde) po několik měsíců, aby pak hledal někoho, kdo by mu to odvezl kamsi do výkupu, kde za to dostane 50 korun.
Na příkladu papíru je vidět, že něco takového nefunguje. A to papír ani netřeba mýt, sušit a třídit.
Takže jak tedy?
A budte konkrétní. Obecné řeči jsou na nic a srovnávání s kovy ještě víc na nic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 11:42 Reaguje na Petr
Tohle je problém.
Ta organizace by se mohla dělat třeba nějak jinak, každopádně by musel normální člověk chtít to dělat. A to u nás většina lidí má. Umýt kelímek není problém.
Samozřejmě ti, kteří to mají na háku, můžou vše naházaet do kontejneru na rohu jako dnes, ovšem taky vytříděné. Ale určitě by tam stál směsný, který jde do spalovny, pro úpné debily.
A taky by bezdomáči sbírali, i těch 50 kč na pivko stačí.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2021 11:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Kelímek váží dejme tomu 10 gramů. Na kilo jich tedy potřebujete 100, stokrát to musíte umýt (což při venkovním sběru nejde, takže to nikdo dělat nebude) a trochu otřít.
A taky nějak sešlapat. I tak to bude plný odpadkový pytel, co váží jen kilo.
A ted kolik za takový jeden pytel/jedno kilo kelímků? Pět korun jako za kilo železa? Na to se každý vykašle. Tak stovku za kilo?
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2021 13:00 Reaguje na Petr
Nevěřte p. Hanzlovi. Jestli mluvíme o komunálním odpadu, bez skla, kovů, čistého papíru, tak nejjednodušší a neekologictejsi je ho spálit při řízené vysoké teplotě, aby nevznikaly dioxiny, na dálkové vytápění domů, bez recyklace a plýtvání vodou na mytí kelímků od jogurtu. Termoplasty jsou jen přeměněná ropa a hoří výborně. Spalovny by jako ekologická služba měly být od emisních poplatků osvobozené.
Odpovědět
Pe

Petr

4.12.2021 13:12 Reaguje na Jarka O.
Chtěl jsem názorně ukázat, že výkup plastů je jen nadbytečná kupa problémů bez jakéhokoliv přínosu, neřešící ani recyklaci, ani samotnou existenci odpadů.
Jediné řešení odpadů je odpady nevytvářet, ne složitě vymýšlet cosi, co stejně neexistuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 13:32 Reaguje na Petr
Plasty jsou natolik praktické, že je není možno je nepoužívat. čurat proti větru se nevyplácí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2021 13:54 Reaguje na Petr
Máte pravdu. Snažit se snižovat množství odpadů je taky fajn, ale nejde to na nulu. Kdo nakupuje v supermarketu, tak to vi, ze v obalech je skoro všechno. Mně se ani to množství už teď nezdá přehnané a nějaký obal potřeba je. Spalovny fungují misto skládek v jiných státech, krom odpadů spalují i štěpku z prořezavání stromů. Bylo by hloupé je rušit. Spis tlacit na zeme asie, aby je stavěly, a řešily tim svůj nepořádek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 13:34 Reaguje na Jarka O.
Potom by měla mít každá spalovna zařízení CCS na odchytování CO2. Ale i tohle by byla cesta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 13:34 Reaguje na Jarka O.
Já vůbec po nikom nechci, aby mi věřil. Já jen dávám návrh.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 10:03
závislost průmyslu na plastových obalech je naprosto obludná. 50% odpadu z domácností je plast
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Souhlas.
Já jsem naprosto důsledný "třídič", až jsem s tím celé mé rodině protivný.
Nakupujeme v podstatě stejně jako jiní, spíše méně (jsme důchodci). Přesto je množství odpadu, které produkujeme ať chceme nebo nechceme, opravdu obludné.
Výrobci dobře vědí, že když je něco veledůkladně zabalené ve složitém a luxusně vyhlížejícím obalu, zákazníkům to podvědomě připadá kvalitnější.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.12.2021 13:17
Není opravdu nejlepší cesta zajistit, aby při spalování obalů nevznikalo cokoliv škodlivého a pak komunální odpad poměrně pohodlně využívat energeticky?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.12.2021 14:16
Jako občané můžete odhodit svůj odpad ve své obci do nádob k tomu určených. Tady se řeší pseudoproblém. Žádný není. Firmy, když něco zabalí, tak za to zaplatí do systému peníze. A z těch peněz se zase platí za třídění, od příštího roku to bude i více za recyklaci. Systém je mladý, jen rok, musí se nastavit. Ale funguje.
Zálohovat se budou kromě vratných skleněných lahví také PETky a plechovky. Ale chtělo by to podchytit i ty další skleněné obaly, typicky jednorázové, třeba od okurek nebo jiné nakládané zeleniny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 14:25 Reaguje na Katka Pazderů
Firmy zaplatí, lidé vloží svůj čas na vytřídění, ale co z toho nakonec vlastně vznikne?

Pokud by systém poravdu fungoval, firmy by neměly nic platit, lidé by měli být motivováni ke třídění, že za vytříděný odpad dostanou zaplaceno a i recyklace by měla být zisková. Nechápu, jak můžete psát, že to funguje!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:29 Reaguje na Katka Pazderů
Vy jste to fakt vyřešila....
Já se snažím plastový odpad opravdu poctivě zbavovat zbytků potravin a dávám ho do nádob k tomu určených. To jste zase jednou vynalezla teplou vodu...

Jenže: Jednak to prakticky nejde očistit dokonale, jednak je otázka, jestli to má smysl s přihlédnutím ke spotřebě vody (studenou se to neumeje, takže teplé).
A tak si často kladu otázku, co si s tím, co jsem obětavě vytřídil a dal do určených nádob, ti chudáci u nějaké zpracovatelské linky asi počnou?
Já bych tam fakt dělat nechtěl... Vy jistě taky ne. Takže milá Katko, NENÍ TO PSEUDOPROBLÉM.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.12.2021 14:22
Jednou obaly (pevný odpad), potom sodovkáč (odpad v plynné fázi) a zbývají odpady v kapalné fázi.(o těch se nikdo raději ani nebaví).
Společné mají jedno - významně se podílí na současné destrukci životního prostředí.

Čtenářsky nejpřitažlivější je sodovkáč (viz COP26), ale tahle rovnice ukazuje, že dílčí řešení (dekarbonizace) jsou řešení kontraproduktivní.

Měli bychom hledat řešení obecné , jako svého času přišel Newton se svými pohybovými zákony, které platily obecně pro všechna tělesa v prostoru.
A umožnily obrovský technický pokrok celé společnosti.

To, co výše předvádí pan Kužvart je zoufale nedostatečné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.12.2021 17:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak by se to teda mělo dělat?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.12.2021 20:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Jednoduše.
Povinnost ekologicky likvidovat všechny odpady nebo jejich 100% recyklace. Zákaz skládkování.
Žádné výjimky na import či export odpadů, drakonické tresty za porušení odpadových předpisů.
Platnost na celém území EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2021 09:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zase jen zákazy, restrikce a teror.
Jen kritika a žádné řešení.
Spalování odpadu produkuje hafo exhalací, nejen CO2.
Dobře řízená skládka je přímo ložisko uhlovodíků, které se budou lehce těžit v době, až na to budou technologie a hlavně ztížená možnost těžit suroviny ze země.
A co tam máte dál? Drakonické tresty, prostě klasika.....jasně zelený ekoterorista jak vyšitý....
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.12.2021 19:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
to je jako s demokracií. Demokracie končí tam, kde začíná svoboda druhého jen v ekologickém pojetí je to právě ona gigantická spotřeba, kterou živíme my všichni. Spousty lidí říká méně materialismu, méně spotřeby ale kde je to realně vidět? vůbec nikde. Jediná cesta je ta, že budeme spotřebovávat méně a nebudeme to spotřebovávané tahat po půl kontinentu, nařkuli přes půl Zeměkoule. Snižováním CO2 bez snižování výrob není možné. Nepotřebujeme 50 výrobců na všechno, kteří vyrábí k tomu i CO2 a i další " plyny" globalizace musí někdy dojet a vytvořit pracovní místa v regionu, ty, které se přestěhovali do Asie kvůli ziskům. Evropa globalizací velmi schudla ale tím, jak se ceny vyrovnávají, tak se zase musí výrobci vrátit. Nejde vyrábět zboží jen pro ekonomický efekt ale i kvalitu, což už od 80 let dost pokulhává. Výroby už nemůžou vypadat, jako pověstné sekání Baťa cvičky aby to nakonec nevydrželo ani dva roky a např. textil a obuvnictví je velmi dobrý příklad. Ale třeba i to, že když se auto koupilo v 89. tak měly dvojnásobně silné plechy karoserii a tak zkrátka se neproděravěli korozí. To už dneska není.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Aha, zkuste napsat, koho vlastně zastupujete. Píšete, my nepotřebujeme....Víte, to že VY nepotřebujete, nikoho nezajímá, že. MY slušní a civilizovaníé lidé nejsme Váš majetek, takže si přestaňte hrát na samozvanou elitu, a určovat, co je potřeba, a co není. Mohlo by totiž dojít k tomu, že by většina došla k názoru, že nepotřebuje Vás, a že nejepší by bylo, aby se skokově zvýšila Vaše Entropie, a vy jste se dostal do stavu uhlíkové neutrality. Proč ty pracovní místa v regionu nevytvoříte? Jediné, co tomu brání, jste VY, VY, a zase jen VY. Pracovní místa se odstěhovala do Asie, protože to chtěli zdejší proletáři, a objednali si u svých odborových centrál to, aby ty výroby byly odsunuty do Asie. A co nevyhnali odboráři, to vyhnali ekoteroristé. Můžete dokázat tu svoji hloupou lež, že auto z roku 1989 mělo dvojnásobně silné plechy, než ta, která se vyrábí v současné době? A i kdyby to byla pravda, tak kdo to tak chce??? No, napovím, ekoteroristé. Ti požadují co nejnižší spotřebu, a tím i CO2 emise. A i žáčkovi pomocné školy je jasné, že těžší auto musí mít při stejném koeficientu odporu a shodné motorizaci vyšší psotřebu.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A jste ochoten za tu kvalitu zaplatit? Jste ochoten za kvalitní pračku dát dva průměrné měsíční platy, jako před 1989, tedy přes 70 000 korun, jste ochoten za malou ledničku bez mrazáku dát přes 40 000, jste ochoten za 50 kw auto hluboko pod vybaveností nejchudší Dacie dát přes 950 000 Kč, jste ochoten za podprůměrné boty dát přes 3000 Kč, jste ochoten dát za obyčejné Jeansy dát přes 8000 Kč? Asi ne, že?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2021 08:06 Reaguje na DV
dobrý příklad je zmenšování zemědělských ploch v našem monokulturním zemědělství aby respektovalo krajinu a krajina se stala více fragmentovaná. Nikdo neříká, že výrobce musí dělat pouze jednu věc ale může, zkrátka to záleží i na šikovnosti.
Co se táká aut., tak v 89. taky dokázali celkem spolehlivě dojet do míst kam člověk chtěl i bez těch vychytáv ek co jsou dnes...ono totiž každý díl má svojí uhlíkovou stopu. Jinak už jste slyšel o sdílené mobilitě? asi ne, ono když se člověk podívá na ta pětimístný auta které jedou jen s řidičem, se člověk nemůže divit, že to někoho přestane bavit se na tyhle ego jízdy koukat.
Když ty ty boty budou kvalitní a budou mít na meteriály a práci 5 let záruku, tak třeba jo, ale zatím se tu prodávají boty, které leckdy nevydrží ani dva roky záruky.
Jinak existuje společnost, která vyrábí auta jmenuje se Kaipan a auto může dodat jako stavebnici a je homologované stojí 140 tisíc. 95% všech jízd autem jsou do 50km na co potřebujete mít silný motor? kvůli tomu, že jedete do sousedního města? nebo po městě? na auto aby jelo stačí i těch 50 kw.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Představte si, že velká část těch pětimístných aut se řidičem jsou služební auta, a obvykle se potřebuje z místa A do místa B dostat pouze jeden člověk. Takže co s tím??? Nařídíte firmě, aby zaměstnala další 4 lidi, kteří nebudou dělat nic, ale budou pouze cestující, tak jak si to pamatujete z dob bolševika? Jak asi tu Vaší sdílenou mobilitu bude provozovat stavbyvedoucí, který třeba je z ústeckého kraje, a Bielefeldu staví autobusák, a neví dne ano hodiny, kdy v tom Bielefeldu bude muset rychle pro něco dojet, protože termíny, a náklady v podobě prostojů, ubytování a diet montérů by byly pro firmu likvudační? Jak tohle chcete vyřešit sdílenou mobilitou, vy chytráku? Aha, boty na materiály a práci pět let záruku :) No, můžete se do výroby těchto pustit, máte skvělý business plán. Umíte je za přijatelné peníze vyrobit? Ne????? Tak hloupě neropákujte. Kaipan? 140 000 to možná stálo před lety, to auto je dvoumístné, bez střechy, a cfo je podstatné, neprošlo by dnes emisemi. Vašeč hloupé lži, že Bielefeld je z ústeckého kraje v sousedním okrese, ani nebudu komentovat. Ano, já opravdu nechápu, proč každá špoinavá socka z vidlákova jezdí autem, když by mohla jet hromadnou dopravou. No, oni přeci nejsou socky, aby jezdili sockou, že.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:40 Reaguje na DV
A poidotýkám, že ta stavebnice je ve stavu, kdy si to auto musíte sám nalakovat!!!!!!! To je pro Vás zcela nepodstatný detail, to přeci každá ženská z paneláku udělá na parkovišti před barákem, že? A další, at se dívám, jak se dívám, není tam uveden v obsahu té stavebnice motor, převodovka, agregáty, jako startér atd, dokonce ani čalounění, takže si klidně připočtěte dalších 120 000 Kč, + práce včetně toho nalakování, a jste bratru na půl milionu.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak ten Kaipan stojí 191 800, a když to smontujete, tak s tím musíte na prohlídku, a zaplatíte dalších 35 000. Takže dohromady 226 800 Kč. To mi připadá dát za součástky na dvoumístné auto bez výbavy docela dost. Vy jste vyučen na špinavého lháře, že???https://www.kaipan.cz/modely/kaipan-14/cenik-14/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 11:21 Reaguje na DV
Já se vždycky domníval, že pokrok je ve zvýšení
kvality za rozumnou cenu a ne za cenu, která vůbec
není o kvalitě, ale zisku producenta. Technologie
výroby umožňuje zvýšení kvality za nepatrně vyšší
náklady, ale firmy to zneužívají k navýšení zisku.
Nelze podle kvality srovnávat výrobky staré mnoho
let a ty novější, pokud nešlo o záměr tu kvalitu
šidit. Omezené technické a technologické možnosti
nelze opominout při hodnocení kvality výrobku,
pokud to bylo maximum možného pro daný výrobek. Uvedu příklad s konstrukční ocelí v minulosti,
která se musela všechna povrchově ošetřovat před
korozí. Dnes stačí ocel legovat při výrobě
a ta následná ochrana odpadá. Pak se ptám, jak
velké má být navýšení ceny "bezúdržbové" oceli
proti té vyžadující údržbu. Má to být pouze
cena vstupů při výrobě a nebo příplatek za tu
bezúdržbovost. Někdo to řeší tak a jiný jinak.
Laik naletí a odborník posuzuje i toto. Naletět
na "kvalitu" za neúměrnou cenu je stejně hloupé,
jako kupovat levné šunty. Bohužel reklama není
odborným posudkem, ale nástrojem marketingu a
to si mnozí lidé neuvědomují.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Můžete se do toho pustit. Smím vědět, jak jste na technickém pokroku participoval za svůj produktivní život vy, kam jste posunul technický pokrok? Ten další obecný blábol, že technologiue umožňuje zvýšení kvality za rozumnou cenu...blůablabla.....no, zkuste nějaký konkrétní příklad s tou automatickou pračkou. Co ráčíte udělat, aby ta pračka vydržela ty Vámi požadované minimálně dvě generace, když Vám současných v průměru 10-12 let není dost. Já si pamatuji, ty ceny vzhledem k příjmům přesně takové, jaké jsem uvedl, a podotýkám, že pro Vás soudruhy byl zisk v té době sprosté slovo. A koneckonců, ty spotřebiče vydržely to stejné, co ty současné, spíše méně. Akorát byly rozebíratelné, rovná se výrobně dražší. Ty Vaše bolševické bláboly o konstrukční oceli ani nebudu komentovat, je zcela zřejmé, že vy papouškujete nějaké hlouposti, které jste se dozvěděl na nějakém politruckém školení ČSVTS. Podle Vás tedy dříve nebyly legované konstrukční oceli, a dnes podle Vás neexistují uhlíkové oceli, jo??? Zkuste zcela konkrétně, uveďte zcela konkrétní materiál v minulosti, který korodoval, a dnes nekoroduje. Poprosil bych konkrétní třídu oceli polpřípadě normu, aby bylo jasné, o čem blábolíte. Jsem inženýr strojař, a ocelové konstrukce jsou v současné době mým chlebem, ale rád se nechám poručit, jak se dle Vás v současné době používají legované konstrukční oceli, které mimochodem korodují jen o něco málo méně, než konstrukční uhlíkové oceli, a jak se nepoužívají povrchové úpravy. To bude zajímavé.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 19:35 Reaguje na DV
U té oceli vám uvedu několik příkladů bez
hledání třídy oceli. Kolejnice kdysi byly
nelegovanou uhlíkovou ocelí a mimo pojížděnou
plochu měly po určité době rzí vyhlodané
prohlubně. Nyní se legují chromem, dostanou
maximálně narezlou patinu a tím to končí.
Podobné to je i v jiných případech, ale vždy
je tu limitem požadovaná vlastnost oceli.
Nelze jít přes hranici křehkosti, tvrdosti
atd. To vám jako strojaři bývalý strojař nemusí vysvětlovat. Legování a pokovování
bylo známo i kdysi, ale bylo limitováno
dostupností přísad a kovů k povrchové úpravě.
V tomto je ekonomika neúprosná a tak má láce
často přednost před kvalitou. Kdysi bylo
nerezové nádobí nedostupné a dnes je zcela
běžným vybavením domácností. I ta pračka,
či auto stála v poměru k platům více, ale
proto byla kritériem životnost. Když vám
povím, že mi automatická pračka značky
Tatramat typ AP 495 vydržela cca 40! let,
tak to nebudete věřit a věřte nebo ne,
ona nezahálela a s drobnými kutilskými
opravami dojela na korozi smaltovaného vnějšího bubnu v místě ložiska hřídele.
Při rozebírání šlo povolit i většinu
pokovených šroubů a dokonce i hadice
byly uvnitř téměř jako nové. To se už
ale nedá říci o cenově dostupném
spotřebním zboží dnešní doby s tkzv.
kazítky a záměrně omezenou životností.
Producenti nemají zájem o maximalizaci
životnosti a v honbě za lácí produktu
jdou cestou nekvality, která je načasovaná
na dobu záruky, nebo o něco déle. Takto
vzniká stále více a více odpadu, který by
odpadem být nemusel, pokud by byl zájem
i o tu životnost. K výměně nás taky tlačí
často pochybné energetické úspory, které
jsou často na úkor kvality vykonané práce.
Prát, či mýt nádobí úsporně znamená tak
často opakovaně a nebo pomocí mnohem
agresivnějších prášků na praní a mytí.
Ty jsou pohromou pro ty gumy, kovy a
taky pro přírodu samotnou. Nechci dál
zacházet u kovů do podrobností, protože
už v oboru nejsem desítky let a vy máte
jistě lepší znalosti dnešních způsobů legování, ochrany povrchů, úpravy kovů
a tak se nechám spíše poučit já od vás,
než vy ode mne. To, že se dnes mimo
legování už nemusí ocel jinak chránit
byla spíše nadsázka na možnosti dnešní
doby, kdy jde vývoj technologií mílovými
kroky. Kdyby kdysi našim profesorům někdo
tvrdil, že se ocelářství obejde bez
martinských pecí, tak by nedostudoval
a přitom jsou dnes průmyslovými památkami.
Takových příkladů lze pro rozmezí půl
století nalézt stovky a věřím, že téhož
se dožijete i vy a možná za kratší dobu.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 22:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Já vám tvrdím, že i slušně legované oceli třeba 15 240, což už je dost slušně, normálně začnou korigovat v místě, kam sáhněte holou rukou. V podstatě na tomto výraznou vaše otisky prstů.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 22:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Nerez nebyla v obecné rovině nedostupná, tu nedostupnost jste si vy soudruzi udělali sami svým budováním lepších zítřka. Na západě byla nerezová ocel normálně dostupná.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 22:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, co je 1.4301???? To je obdoba naší potravinky z třídy 17 dle CSN. A viděl jsem trubky z 4 mm plechu sezrane mezikrystalickou korozi tak, že v tom byly normálně díry, nebo kusy trubek normálně chyběly. Po roce provozu. Takže nevypravejte o nějaké 100CrMn4 což je 14 220, že jenom trošku nazrzne....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 10:57 Reaguje na DV
Já přece netvrdím, že nerez je
nezničitelná a nerez a nerez je rozdíl. Každá má jiné vlastnosti
do jiných podmínek a pro styk
s jinými látkami atd. Pokud
je strojař konstruktér osel
a nebo se nedodrží technologické
postupy, tak nepřežije nic. Na
dané prostředí musím použít daný
materiál a pokud to nedodržím, tak se potrubí rozpadne. Může to být
jak materiálem, ale taky změnou
přepravované tekutiny a nebo jinými
vlivy(bludné proudy atd.).A pokud nakoupím levný šunt, tak se mi to rozpadne taky. Od toho jsou přece laboratoře, aby zjistily co kupuji, když už se dnes nedá spolehnout na certifikáty od výrobce. Ten aby prodal, tak klidně lže a ne nadarmo se říká důvěřuj, ale prověřuj.
U lávky nad jezem v Č. Budějovicích se zkoumá povrchová úprava až po
instalaci a pak se musí znovu sejmout. Dálnice u Ostravy se
nekontroluje při stavbě, ale až
po zjištění závad při provozu
a tak samo to asi bylo s těmi
vašimi nerezovými trubkami, když
se rozpadly tak záhy po instalaci.
Schází často odborně vzdělané
vedení a pak se stane, že elektro
vzdělaný ing. nařídí přes odpor
strojaře svařování hřídele alternátoru a pak je po hodině
provozu v praxi v šoku z prasklé
hřídele. Toto byl jeden z impulzů
opustit obor, když se do práce
odborníků pletou byť vzdělanci,
ale z jiného oboru. Na západě
bylo to, či ono, ale to bylo i zde.
Pouze priority byly jiné. Navíc
asi víte co to byl COCOM, který
neumožnil vývoz do socialistických
zemí pro možnost použití v armádě.
Spadaly tam i osobní počítače a
světe div se i některé léky. Byl
to neregulérní nekonkurenční boj
stejný jako sankce na budovatele
Nord Stream zdůvodněné bezpečnosti EU před vlivem ruského plynu v jedné z více větví a v nich ale nevadí. Politika do vědy, průmyslu a obchodu nepatří a divím se vám, že jako strojař ji do všeho pletete. Kdo zná všechny souvislosti, tak o politice raději nemluví a baví se pouze v odborné rovině. Jinak ty třídy oceli se kdysi značily jinak, ale nemám
problém si to někde přečíst a nechci
po 5O. letech mimo obor s vámi dál
soupeřit. To po mně nechtějte.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Bolsevik se tedy ve vás nezapře. I ten nejpitomejsi konstruktér je tisíckrát chytřejší, než vy, protože on na rozdíl od vás něco umí vymyslet. Vy umíte kulové, jako každé bolsevik. Když ten konstruktér má limit, kolik to má stát, tak nemá moc manévrovací prostoru, že. Kdyby firmy nezaměstnaný parazity vašeho kalibru, měly by menší režie, a mohly by dělat konkurenceschopnejsi výrobky.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 22:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Mamince se Romo z Fulneku z roku 1975 normálně po 14 letech vznala, a málem kvůli tomu vyhořela. Do té doby byla opravovana x krát. Pak měla Tu Vaši tatramatku, pro kterou nebylo bytové jádro překážkou, když se rozhodla při předstírají zpívání na 800 ot opustit stanoviště. Vydržela ji 9 let. Takže si svou bolsevickou agitku nechte pro vnoučata. Současně kvalitní čínské výrobky vydrží mnohem více, na rozdíl od té Tatramatky i zdimaji, o evropských ani nehovoře. Nesmíte nakupovat kradene od cikánu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 10:17 Reaguje na DV
Ta Tatramatka poskakovala díky vadě
jednoho z tlumičů zavěšení bubnu
a jako strojař jste to mohl mamince
snadno opravit stejně, jako já. A ta
pračka ždímala a celkem slušně,
ale srovnat s dnešními výrobky nelze
nic. Já neagituji, ale pouze musím
konstatovat, že přehršel značek a
typů neznamená vždy kvalitu, ale
pouze tlak na nižší cenu za nižší
kvalitu. Dobrý typ nepotřebuje co
půl roku inovaci ani u pračky a
čím déle je jeden typ na trhu, tím
se prodlužuje doba k pořízení
náhradních dílů a tím i životnost.
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Miele je v poměru k platum levnější, než ta tatramatka, a je 10000 krát trvanlivejsi. Fakt si tyhle kdy strategie někam, a používejte výrobky k tomu, k čemu jsou určeny. A co nějaký výrobek potřebuje či nikoli, nechte na těch, kdož jsou za to zodpovědní. Jo, a já jako strojírenství v době, kdy měla maminka tu tatramatku, jsem za dobu, kdy jste se barák s tím tlumičem, vydělal na novou pračku.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 20:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zkuste napsat, které auto z 80. let nebylo po 20 letech prorezlé naskrz. Naopak, třeba Pašíci z přelomu tisíciletí, tedy 20 let staří, jsou stále ještě dost slušná auta.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2021 08:18 Reaguje na DV
Wolksvagen taky tu kvalitu nejdéle, poroto jej taky máte.
Taky se ve Škodovce vzpomíná na motor 1.9 TDI 99 rok výroby ale co to ostatní motory? ono jde vyrábět kvalitně ale sami výrobci je kvality bojí, protože už 40 let je zajímá výroba a ne kvalita, proto se spousty toho vystěhovalo do Asie aby se generovali hlavně zisky a spotřeba, aby ti co mají hodně měli ještě více...a do určité míry to je třeba i o tom, že v Asii mají jiné ekologické předpisy než v Evropě tedy jestli nějaké
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, jestli myslíte motor 1,9 TDI - 81 Kw, který měl natáčivé lopatky turba, tak ten byl opravdu nezničitelný, ale byl drahý na výrobu (drahé řadové čerpladlo) výkonově by dnes byl na štíru, ale co nejhorší, neprošel by emisemi. Prostě soudruhu řezáči, tenhle motor by si dnes nikdo nekoupil, a neprošel by homologací. A že kvalita nikoho nezajímá? Jo, a proto jsou všechny ty QM, ISO, VDA, a x dalších systémů řízení kvality, že? To pro Vás soudruhy byla důležitá výroba, to vy soudruzi jste plánovali, kolik tun polovodičových součástek bude potřebovat kresní opravna rádií a televizorů - pamatuji z vlastní zkušenosti. Ano, spousta výrob se vystěhovala do Asie, protože soudruzi proletáři a jejich odboroví bossové spolu s ekoteroristy požadovali takové podmínky, že tyto byly v Evropě nesplnitelné. A zisky jsou neživotné, takže se naučte vy negramotná nulo shodu podmětu s přísudkem, ty Vaše další bláboly svědčí o tom, že jste v reálné průmyslové firmě nikdy nepůsobil, možná že tak v komoušském národním podniku jako zametač. Ano, je potřeba zisky, těch majitelů, protože ti majitelé jsou soudruhu Řezáči nikoli kapitalisté, a už vůbe ne vykořistovaná představenstva korporací, která coby námezdní síla vytvářejí nadhodnotu. Ten, kdo z toho kapitalisticky tyje, jsou důchodci střední třídy euroatlantické civilizace, a nejlepší ukázkou tohoto byl GM, který před svým krachem byl jednou obdrovskou sociální a zdravotní pojišťovnou.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 23:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zkuste napsat, co rozumíte pod slovem kvalita. Víte, ona je na to přesná definice, a já bych skoro řekl, že vy používáte slova, u kterých nechápete, co vyjadřují. Takže jak je podle vás definována kvalita? Když se tedy odpoutat od toho, že s tou životnosti a dimenzovanim výrobků normálně lzete. Jakou máte praxi ve vývoji nových výrobků, že víte, jak jsou tyto dimenzovane?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.12.2021 17:49
Nejlepší recyklací je odpad neprodukovat a v tom se snad shodneme.
Další možností je vrátit část výrobků do vratných obalů a samozřejmě
naučit lidi myslet, aby nekupovali litry ochucené vody, když si
mohou ochutit kohoutkovou vodu do mnohonásobně užívané láhve.
Mnoha lidem ani záloha nezabrání láhev vyhodit, ale pak jsou tu
lidé ochotni se pro ni sehnout a vrátit ji za zálohu oni. I to
může být jedna z cest. Každopádně u obtížně vymývatelných obalů
je jakákoliv recyklace nehygienická a tam plně souhlasím s
p.Jarkou O. a jejím názorem ty odpady účinně spalovat. Toto však
naráží na ekologisty, kteří žijí v bludu o plné recyklaci všech
odpadů. Recyklace nekončí uložením v kontejneru na tříděný odpad
a ani dotříděním na třídící lince. Recyklace končí až novým
výrobkem a nebo surovinou k jeho výrobě. Takovým výrobkem může
být i to teplo vyrobené ve spalovně. To je tak potřeba označit
správným názvem a nemluvit o spalování odpadu, ale o topení
uhlovodíkovým palivem ve formě odpadního plastu. Nemá význam
třídit vše pouze proto, že třídím, když pak ale nemám pro část
vytříděného odpadu využití jiné, než ho spálit, či skládkovat.
Chce to pouze lidem přiznat, jak je tomu doopravdy a nenutit je
dělat zbytečnou činnost. Obsah žlutého kontejneru projde třídící
linkou a pouze část je skutečně využita k výrobě suroviny pro
další zpracování, ale zbytek byl tříděn pouze pro skládku a nebo
spalovnu. Třiďme tedy pouze to opravdu recyklovatelné a nikoliv
vše a pouze pro alibistické splnění závazků pseudorecyklace.
Odpovědět
DV

DV

4.12.2021 17:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenomže ona je vize, že se to bude recyklovat DONEKONEČNA, a tím že to spálíte, ten cyklus necháte otevřený.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 10:58 Reaguje na DV
Ono těch nesmyslných vizí je lidská společnost plná a jsou produktem nedouků, snílků a absentérů logického myšlení.
Ti si libují ve nerealizovatelných vizích a jsou ochotni
k nim dojít za každou cenu. Třídit, třídit a pak za rohem
sesypat na jednu hromadu a zahrabat pod zem. Nakonec se
tuna vytříděného odpadu shoduje s tunou skládkovaného
odpadu, ale ta samá tuna je vykazována dvakrát. I tak
se dá "recyklovat" a bušit se v prsa, jak jsme dobří.
Odpovědět
DV

DV

5.12.2021 12:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Já s vámi tentokrát v podstatě souhlasím, ukázky tech nedouků a snílků jsou i zde, viz Ing. Pavel Hanzl, který ač by se zdálo, že má technické vzdělání, tak se snaží ve svých příspěvcích vyvrátit zákon o zachování energie, matematickou trojčlenku, a druhou větu termodynamickou. Totéž platí pro Lukáše Kašpárka, který jest vývojovým konstruktérem, kteréhož ovšem odevšad vyhodili :)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Postřeh k těm litrům ochucené vody:
Ač je Ústecký kraj z hlediska životního prostředí nejhorší, nebo přinejmenším skoro nejhorší, jednu výhodu tady lidé mají.
Ti kterým teče z kohoutku voda z Přísečnice nebo Flájí, mají doma o třídu lepší vodu, než je ta v plastových lahvích ze supermarketu. Téměř jistě lepší než je ta, která se prodává s hrdým označením kojenecká.
Přesto si chodí tu balenou kupovat. Po hektolitrech...
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.12.2021 09:18 Reaguje na Karel Ploranský
K balené vodě - je spousta věcí, kde jsem se divila, že na to někdo naskočí. Balená voda je jeden z nich. Móda ze západu, naprosto nesmyslná, sycená reklamou na pitný režim, protože česká pitná voda je kvalitní, podle analýz kvalitnější než ta balená. Proto jestli někdo opravdu chce snížit nadměrné množství obalů, které nejsou nutné, tak stáhnout balenou neochucenou vodu ze všech obchodů je cesta, která bude bolet nejméně. Začátek...
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.12.2021 11:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Celkem s Vámi souhlasím.

Nicméně jak zaznamenám jakoukoliv zmínku o plastových vratných lahvích, tak se mi zvedne adrealin.
Proč, protože jde o systémovou zhůvěřilost a podvod na občanech a vynucený kšeft pro vybrané obchodníky pod patronací státu. A co je nejhorší, nic ekologicky pozitivního to nepřinese.
1. Hmota – recyklát PET, která se „vytřídí“ má mnohem horší kvalitu pro další využití než při současné logistice třídění.
2. Nákup výkupních automatů zdraží prodávané výrobky o nezanedbatelnou částku.
3. Zkušenosti hovoří, že celý systém je také financovaný z cca 10% nevýkupem, tzv, vratných PET lahví. To lze nazvat systémovou krádeží.
4. Systém dramaticky monopolizuje celý trh s výrobky uváděných v těchto „zálohovaných obalech“.
5. Podvodný argument o tom, že se sníží nepořádek na veřejném prostranství je jen „přání“ prosazovatelů tohoto nesmyslu. Je to provoplánové mediální zacílení na neznalou veřejnost!!
6. Provozní náklady tohoto systému se blíží současným nákladům na současný také sociálně inženýrský projekt třídění, tzn že by zavedení zálohování zvýšilo celospolečenské přímé náklady na cca 5 mld.
7. Je to vražení do ekonomiky další umělé, zbytečné práce a to i se zapojením veřejnosti, je to bezskropulozní zbytečné zaměsnání veřejnosti do zbytečné práce.

Zaplaťpanbůh, že se moc lobista Kužvart do této umělé práce nevlamuje, ale vpašovává do systému třídění s odpady CO2, což je také podvod na veřejnost.
Odpovědět
va

vaber

5.12.2021 09:26
jedna věc jsou obaly,
a druhá věc jsou použité a staré výrobky,
na plebs je tlak aby se choval ekologicky a jaký je tlak na výrobce?
ti mohou produkovat obalů kolik chtějí a vyrábět výrobky které spotřebiteli slouží s bídou po dobu záruky a prý je to hloupost spotřebitele, že si takovou věc koupí
Odpovědět
DV

DV

6.12.2021 20:54 Reaguje na vaber
Mně se nikdy nestalo, že by výrobek vydržel jen po dobu záruky. Tedy alespoň po roce 1989.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

5.12.2021 11:09
Další PR článek teoretika užívajícího své politické trafiky, který občas musí něco napsat, jinak by po něm ani pes neštěknul.

Někdo by ho měl na čas nahnat do reálného provozu, aby alespoň tušil, o čem mluví!

Proč jsou některé obaly tak komplikovaně recyklovatelné? Myslíte si, že je to vina výrobců nebo plničů obalů? OMYL! Je to dáno zvláštními předpisy, které je nekompromisně vyžadují.

Takže na jedné straně je tlak vydávat omezení k jednorázovým obalům a na druhé straně je tlak neustále zvyšovat požadavky na vlastnosti obalů v souvislosti s ochranou zájmů spotřebitele. Nevěříte?

Ilustrační příklad z provozní praxe: obaly mléčných výrobků z provozu mlékárny

Některé z odpadů mají povrchovou úpravu, která brání materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.

Takže dříve mi zabalili v obchodě kus sýra do obyčejného papíru a šel jsem domů. Dnes mi ho zabalí do smršťovací potravinářské fólie, přelepí papírovým štítkem (protože předpisy na ochranu spotřebitele určují informace, které tam musí být výslovně uvedeny). A je to všechno? Není!

Jako laický zákazník netuším, že pracovníci mlékárny, kteří tento sýr vyrobili, jsou nejčastěji hygienickými a bezpečnostními předpisy nuceni použít daleko více jednorázových "prostředků", jako jsou například:

- tapaten (povoskovaný papír z porcovny)
- papírové a lepenkové obaly (znečištěné z výroby)
- znehodnocené odpadní folie (použitý dočasný krycí obal)
- plastové obaly složené z více druhů fólií
- zrací sáčky od sýrů
- sterilizované petriho misky
- fólie znečištěné mléčnými produkty (různé druhy)
- hliníkové obaly s etiketou nebo znečištěné od tavených sýrů
- textilní materiál (filtrační plachetky)
- znečištěné jednorázové návleky na boty
- jednorázové rukavice (použité)
- použité chrániče sluchu
- pracovní rukavice (použité)
- jednorázové pláště a čepice (použité)
- poplastované papírové obaly (velkoobchodní balení, které odstraní prodejce)

Zkrátka provozní prostředky, které souvisejí například s Nařízením EPR č.852/2004 (ES) a je u nás spíše známo pod označením „HACCP“. Mám na mysli především jeho část „Zásady správné výrobní a hygienické praxe“, včetně části "správné hygienické praxe pro uchovávání potravin".

A teď mudrujte pane Kužvarte! Myslíte si, že to dělají z pocitu nudy? Už jste osobně zažil kontrolu z krajské hygieny, kde berou stěry ze všech možných povrchů a požadují další a další opatření?

Jak bude pan Kužvart v provozní praxi čelit takovým požadavkům? Jak změří stopu CO2 příslušného obalu přímo v provozu? A k čemu mu to asi bude?

A to se ještě nebavíme o tom, že o recyklovatelnosti obalu rozhodují úplně jiné technické parametry:

Příklad: APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“, pro tepelné tvarování spodních misek) a jejich přebal PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“)

Směs je po vzájemném zatavení prakticky neoddělitelná a vykazuje natolik rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem. Tím je fakticky nerecyklovatelná...

Ale hygienici ji striktně vyžadují!
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

5.12.2021 18:40 Reaguje na Jiří Kvítek
V dnešní době, kdy se nedouci řídí svými iluzemi, protože nevidí jejich nereálnost (zjevnou každému kdo dával pozor alespoň v základní škole), je velmi osvěžující číst příspěvek od člověka, který na rozdíl od fanatiků ví, o čem to je. Který to zná z reálné praxe.
Tleskám Vám, pane Kvítku!
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

6.12.2021 08:13 Reaguje na Karel Ploranský
Pane Ploranský děkuji za slova uznání.

Opravdu mne fascinuje ten Kocourkov, kdy ministerstvo životního prostředí nařizuje omezit (případně zakázat) jednorázové prostředky a současně ministerstvo zdravotnictví téže vlády vydává pokyny a předpisy, které to samé v provozu vlastně nařizují a požadují to v zájmu zvýšení efektivity hygienických opatření!

To je jako u blbejch na dvorečku, ne?

A EU na tom není o moc lépe. Jednak vydá výše popisované Nařízení EPR č.852/2004 (ES) označované jako „HACCP“ (Program k zajištění bezpečnosti poskytovaných stravovacích služeb zpracovaný dle postupů založených na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů se primárně vztahuje na provozovatele potravinářských provozů) a současně vydá Směrnici EPR (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Oba dva předpisy si vlastně odporují, jak jsem vysvětlil výše. A nikomu to nevadí.

Ale lidé v běžném provozu musí splňovat obojí současně! Pak přijde kontrolní orgán a pokutuje.

Jenom se trochu zapomíná, že to je z dílny teoretiků, kteří se nestydí za peníze daňových poplatníků vést nekonečné diskuse o parametrech zakřivení dovážených banánů a nebo vlastních vypěstovaných okurek.

A pak přijde exot, který by chtěl "...vytvoření detailnější mapy, která umožní výrobcům hodnotit vliv jejich rozhodnutí o změně obalu na „jejich“ produkci CO2, a tak kvalifikovaně posoudit dopad změny na udržitelnost..."

Určitě na to sežene nezanedbatelnou dotaci (nejlépe grand MŽP) a zase bude parazitovat na účet nás všech. Protože to neřeší od kořene problému, ale vybere si činnost, která mu vyhovuje a u které může zase jenom plkat ty svoje teorie bez většího přínosu pro provozní praxi.

Na to snad ani nejde slušně reagovat?
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.12.2021 10:39 Reaguje na Jiří Kvítek
Přečetla jsem Vaše oba příspěvky a ano. To množství asociací, iniciativ, a s nimi přicházejících zákonů, nařízení, správné výrobní praxe je enormní byrokratická zátěž. A také občasná hůl na někoho.Všechna nařízení a změny si nikdo ani nemůže zapamatovat. Jistě některé bezpečnostní a hygienické předpisy dávají smysl. Ale přehršel byrokracie nás zavaluje odpadem navíc z nesmylných kontrol nesmyslných obalů.
Jak píšete:"... z dílny teoretiků, kteří se nestydí za peníze daňových poplatníků vést nekonečné diskuse o ...." o čem to za peníze lidí mudrují, banány už jsou křivé správně, tak tito úředníci unavují dalšími blbostmi a schovávají se nyní za CO2. To se jim hodí. Zlaté dřívější primitivnější zabalení do nebělených, zřejmě i zrecyklovaných papírových sáčků. Všichni to přežili, nepamatuju, že by byly velké epidemie salmonelóz. Půlka zákonů by se měla zrušit a některé postupy zjednodušit nejen u obalů a odpadů. Nebo co jinak s tím?
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

7.12.2021 19:51 Reaguje na Jarka O.
Napsala jste to hezky, paní Jarko. Mohu s Vámi jen souhlasit.

O tomto problému před časem mluvil tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Řekl, že je potřeba přijít s plánem na revizi práva a „vyčištění“ systému právního stavu.

Podle něj je ale nutné si uvědomit, že 3/4 návrhů zákonů vychází z exekutivy, tedy ministerstev a vlády, nikoliv z poslanecké sněmovny.

Zkrácená verze toho článku je zde:

https://ekonomickydenik.cz/josef-baxa-nss-potrebujeme-vycistit-prebujelou-legislativu/
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.12.2021 18:57 Reaguje na Jiří Kvítek
Děkuji. Dají se jen držet palce, aby se pročištění právního řádu povedlo. I v zájmu studentů práva, což mám doma. Mně byla hned při nástupu do nové práce navic svěřena bohulibá funkce bezpečačky, nějak ji nikdo nechtěl dělat a mně se špatně říkalo ne. S nařízeními si dost užiju. Nashledanou
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist