Miloš Kužvart: Skvělá recyklovatelnost obalu nemusí být nutně ideální
Téma obalových materiálů a následného zpracování obalových odpadů je pro všechny členy skupiny INICIATIVA21 důležité téma. Výrobci uvádějící své produkty do oběhu musí podle zákonných norem hradit stanovené poplatky za používané obaly, které jsou po použití sbírány kolektivním systémem EKO-KOM, následně tříděny a pak nejlépe recyklovány. Čím snáze je obal recyklovatelný tzn. dále využitelný, o to nižší poplatky výrobci platí. Snahou je proto používat takové obaly, aby byly ve všech parametrech funkční, a přitom cenově příznivé jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. Každý spotřebitel totiž hradí v ceně zakoupeného výrobku i poplatek za sběr a další zpracování obalového odpadu z tohoto výrobku.
Ovšem skvělá recyklovatelnost obalu nemusí být nutně ideální, pokud by vedla k nárůstu vzniku potravinového odpadu. Například v důsledku zkrácení záruční doby, nebo pokud by vedla k vyšší produkci CO2 při distribuci v důsledku hmotnosti nebo objemu.
Je třeba brát také v úvahu skutečnost, že navýšení procenta sběru určitého obalu nemusí být nejvhodnější, pokud v jeho důsledku vznikne více CO2, než kolik se ho uspoří díky navýšení samotné recyklace či využití. Pokud se zaměříme pouze na technologický proces recyklace obalu, pak nemusí být ideální skutečnost, kdy při recyklaci vzniká více CO2, než kolik by se ušetřilo jeho energetickým využitím.
Klimatický optimální obal je ten, který za sebou zanechává co nejnižší karbonovou stopu. Tzn. co nejnižší produkci CO2 při výrobě obalu a jeho přepravě k výrobci potravin nebo kosmetiky a následně při přepravě výrobku do domácnosti. Přidáme také produkci CO2 při výrobě potravin, které se staly potravinovým odpadem. Celkový součet doplňuje CO2 vzniklé nebo uspořené při nakládání s obalovým odpadem.
Informace k hodnocení vlivu obalu na udržitelnost podle produkce CO2 mohou výrobci využívat již nyní. Každý má informace o vlastní výrobě, logistice, funkčnosti obalů, které postačují pro odhad produkce CO2 v celém řetězu až po domácnost. Nemusí mít ovšem dostatečné informace o vlivu obalu na vznik potravinového odpadu přímo v domácnosti. Také zatím nemají dostatečné informace k odhadu produkce CO2 během nakládání s odpadem z obalu. Aktuálně výrobci dostávají informace o úsporách CO2 v důsledku recyklace a využití odpadu z jejich obalů jako celkový součet za všechny obaly uvedené na trh.
INICIATIVA21 se shodla, že cílem je vytvoření detailnější mapy, která umožní výrobcům hodnotit vliv jejich rozhodnutí o změně obalu na „jejich“ produkci CO2, a tak kvalifikovaně posoudit dopad změny na udržitelnost.
Pracovní skupina odborníků INICIATIVA21 je organizována Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Je složena ze zástupců výrobců potravin či drogistických a kosmetických výrobků, mezi než patří například Nestlé, Madeta, Olma, Danone, Procter & Gamble. Odborné názory doplňují zástupci Asociace českého tradičního obchodu, Státního zdravotního ústavu nebo společnosti EKO-KOM.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Pavel Hanzl
4.12.2021 08:38Prostě zavést stejný systém, který máme už dávno u kovů.
Jaroslav Řezáč
4.12.2021 10:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.12.2021 10:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDV
4.12.2021 20:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJak vykupovat, jestli za kus, nebo za kilo, co vykupovat a co ne, a případně rovnou za kolik třeba.
Například většina potravinových obalů neváží nic, každý kousek je z jiného materiálu a nikdo to nepozná, a často jsou upatlané od potravin (mýt to nikdo nebude). Zato objem mají velký, jejich skladování doma (až toho bude víc, s dvěma kelímky nikdo nikam nepojede) je nereálné.
Například papír se vykupuje dávno a přesto běžný papírový odpad nikdo do výkupu nedává, protože je prostě nesmysl skladovat si v bytě pytle smrdutého papírového odpadu, abych to jednou za rok pracně odvezl do výkupu a dostal 50 korun.
DAG
4.12.2021 10:26 Reaguje naJaroslav Řezáč
4.12.2021 10:43 Reaguje na DAGPavel Hanzl
4.12.2021 10:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPokud by se tam vykupoval, velmi svižně by se celá země vyčistila a do řeky by nikdo nic nehodil.
Za komára jste nikde neviděl pohozené zálohované lahve nebo železný šrot, natož měď nebo hliník.
DV
5.12.2021 14:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.12.2021 09:11 Reaguje na DVJarda Bobr
5.12.2021 16:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.12.2021 09:14 Reaguje na Jarda BobrAle to je fuk, chtěl jsem sdělit, že výkup je osvědčená cesta.
Karel Ploranský
5.12.2021 18:00 Reaguje na Pavel HanzlAbychom byli naoko "čistí", odvezeme nepohodlný odpad někam do Afriky - a je to!
Naprostým zákazem skládkování, který se chystá, se to ještě zhorší. Už teď je nelegální likvidace odpadu mimopřádně lukrativní kšeft - a až se nebude možné legálně zbavit odpadu vůbec, bude tenhle kšeft nabízet větší zisky než drogy. Neuhlídá to nikdo.
Pavel Hanzl
6.12.2021 09:15 Reaguje na Karel PloranskýJaroslav Řezáč
4.12.2021 10:42 Reaguje naDneska se hromada pseudo odborníků na cokoliv víc zajímá jak máme vyletět na Mars, než aby jsme zachovali tu naši Zemi v nějakém životaschopném stavu.
Pavel Hanzl
4.12.2021 10:44 Reaguje naNormální člověk by měl doma někde pod schody pár pytlů, do kterých by plasty podle kategorií zdupával (třeba pro celý barák).
Jednou za čas by to někdo odvezl do sběrného dvora (ty existují už dávno) kdy by mu to vykoupili za nějaký motivující peníz.
Pracovník dvora by zkontroloval složení i čistotu (jak se to dělá u kovů) a tím by dostal výrobce zcela čistou surovinu bez nutnosti dalšího třídění.
Samozřejmě by musel člověk kelímky doma vypláchnout (v některých zemích se to dělá běžně už teď) a ten výkup by nikdy nebyl nějaké velké rito, chtělo by to trochu odpopvědnosti. Ale čecháčci sbírají na recyklace už dnes poměrně dost i zadarmo.
Ale dnes neuvidíte nikde se válet ani železný šrot (bývaly to kopy na krajích polí).
Jaroslav Řezáč
4.12.2021 11:14 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Řezáč
4.12.2021 11:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
4.12.2021 11:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPolystyrén atd. kat C. Nárazník od auta se tam taky někam vejde, podlahové PVC taky.
Samozřejmě nejsem chemik, to by museli stanovit odborníci.
Horší by byly kombinované výrobky, takové lyže asi nikam nedáte. Ale kolik člověk za život vyhazuje lyží??
DV
4.12.2021 20:27 Reaguje na Pavel HanzlDV
4.12.2021 20:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.12.2021 11:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDV
4.12.2021 20:29 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
5.12.2021 18:12 Reaguje na Jaroslav ŘezáčObecně platí, že čím větší je OBJEM, tím lepší je poměr mezi hmotností obalu a obsahu.
Takže je tu otázka: Jaký má smysl plnit jogurty do kelímků po 150 gramech (nebo ještě menších)? To je množství, kterým se nenají ani prcek v kočárku.
Jogurt má v podstatě stejnou výživnou hodnotu jako mléko. A kdyby někdo začal balit mléko po 1/4 litrech, asi byste ho považovali za magora...
Nejmenší jogurt, jaký si kupuji, je půlkilovka a tu sním většinou nadvakrát. Často i najednou. Když odeberu jen polovinu, ta druhá v lednici v pohodě vydrží. Klidně i dva dny.
Karel Ploranský
5.12.2021 18:15 Reaguje na Karel PloranskýŽe by byli Amíci chytřejší než my?
V tomhle určitě ano.
Vaclav Sobr
8.12.2021 11:33 Reaguje na Karel PloranskýDV
8.12.2021 18:29 Reaguje na Vaclav SobrPetr
4.12.2021 11:27 Reaguje na Pavel HanzlNa příkladu papíru je vidět, že něco takového nefunguje. A to papír ani netřeba mýt, sušit a třídit.
Takže jak tedy?
A budte konkrétní. Obecné řeči jsou na nic a srovnávání s kovy ještě víc na nic.
Pavel Hanzl
4.12.2021 11:42 Reaguje na PetrTa organizace by se mohla dělat třeba nějak jinak, každopádně by musel normální člověk chtít to dělat. A to u nás většina lidí má. Umýt kelímek není problém.
Samozřejmě ti, kteří to mají na háku, můžou vše naházaet do kontejneru na rohu jako dnes, ovšem taky vytříděné. Ale určitě by tam stál směsný, který jde do spalovny, pro úpné debily.
A taky by bezdomáči sbírali, i těch 50 kč na pivko stačí.
Petr
4.12.2021 11:57 Reaguje na Pavel HanzlA taky nějak sešlapat. I tak to bude plný odpadkový pytel, co váží jen kilo.
A ted kolik za takový jeden pytel/jedno kilo kelímků? Pět korun jako za kilo železa? Na to se každý vykašle. Tak stovku za kilo?
Jarka O.
4.12.2021 13:00 Reaguje na PetrPetr
4.12.2021 13:12 Reaguje na Jarka O.Jediné řešení odpadů je odpady nevytvářet, ne složitě vymýšlet cosi, co stejně neexistuje.
Pavel Hanzl
4.12.2021 13:32 Reaguje na PetrJarka O.
4.12.2021 13:54 Reaguje na PetrPavel Hanzl
4.12.2021 13:34 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
4.12.2021 13:34 Reaguje na Jarka O.Jaroslav Řezáč
4.12.2021 10:03Karel Ploranský
5.12.2021 18:21 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá jsem naprosto důsledný "třídič", až jsem s tím celé mé rodině protivný.
Nakupujeme v podstatě stejně jako jiní, spíše méně (jsme důchodci). Přesto je množství odpadu, které produkujeme ať chceme nebo nechceme, opravdu obludné.
Výrobci dobře vědí, že když je něco veledůkladně zabalené ve složitém a luxusně vyhlížejícím obalu, zákazníkům to podvědomě připadá kvalitnější.
Jiří Svoboda
4.12.2021 13:17Katka Pazderů
4.12.2021 14:16Zálohovat se budou kromě vratných skleněných lahví také PETky a plechovky. Ale chtělo by to podchytit i ty další skleněné obaly, typicky jednorázové, třeba od okurek nebo jiné nakládané zeleniny.
Jiří Svoboda
5.12.2021 14:25 Reaguje na Katka PazderůPokud by systém poravdu fungoval, firmy by neměly nic platit, lidé by měli být motivováni ke třídění, že za vytříděný odpad dostanou zaplaceno a i recyklace by měla být zisková. Nechápu, jak můžete psát, že to funguje!
Karel Ploranský
5.12.2021 18:29 Reaguje na Katka PazderůJá se snažím plastový odpad opravdu poctivě zbavovat zbytků potravin a dávám ho do nádob k tomu určených. To jste zase jednou vynalezla teplou vodu...
Jenže: Jednak to prakticky nejde očistit dokonale, jednak je otázka, jestli to má smysl s přihlédnutím ke spotřebě vody (studenou se to neumeje, takže teplé).
A tak si často kladu otázku, co si s tím, co jsem obětavě vytřídil a dal do určených nádob, ti chudáci u nějaké zpracovatelské linky asi počnou?
Já bych tam fakt dělat nechtěl... Vy jistě taky ne. Takže milá Katko, NENÍ TO PSEUDOPROBLÉM.
Miroslav Vinkler
4.12.2021 14:22Společné mají jedno - významně se podílí na současné destrukci životního prostředí.
Čtenářsky nejpřitažlivější je sodovkáč (viz COP26), ale tahle rovnice ukazuje, že dílčí řešení (dekarbonizace) jsou řešení kontraproduktivní.
Měli bychom hledat řešení obecné , jako svého času přišel Newton se svými pohybovými zákony, které platily obecně pro všechna tělesa v prostoru.
A umožnily obrovský technický pokrok celé společnosti.
To, co výše předvádí pan Kužvart je zoufale nedostatečné.
Miroslav Vinkler
4.12.2021 20:34 Reaguje na Pavel HanzlPovinnost ekologicky likvidovat všechny odpady nebo jejich 100% recyklace. Zákaz skládkování.
Žádné výjimky na import či export odpadů, drakonické tresty za porušení odpadových předpisů.
Platnost na celém území EU.
Pavel Hanzl
5.12.2021 09:46 Reaguje na Miroslav VinklerJen kritika a žádné řešení.
Spalování odpadu produkuje hafo exhalací, nejen CO2.
Dobře řízená skládka je přímo ložisko uhlovodíků, které se budou lehce těžit v době, až na to budou technologie a hlavně ztížená možnost těžit suroviny ze země.
A co tam máte dál? Drakonické tresty, prostě klasika.....jasně zelený ekoterorista jak vyšitý....
Jaroslav Řezáč
4.12.2021 19:04 Reaguje na Miroslav VinklerDV
4.12.2021 20:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDV
4.12.2021 20:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
5.12.2021 08:06 Reaguje na DVCo se táká aut., tak v 89. taky dokázali celkem spolehlivě dojet do míst kam člověk chtěl i bez těch vychytáv ek co jsou dnes...ono totiž každý díl má svojí uhlíkovou stopu. Jinak už jste slyšel o sdílené mobilitě? asi ne, ono když se člověk podívá na ta pětimístný auta které jedou jen s řidičem, se člověk nemůže divit, že to někoho přestane bavit se na tyhle ego jízdy koukat.
Když ty ty boty budou kvalitní a budou mít na meteriály a práci 5 let záruku, tak třeba jo, ale zatím se tu prodávají boty, které leckdy nevydrží ani dva roky záruky.
Jinak existuje společnost, která vyrábí auta jmenuje se Kaipan a auto může dodat jako stavebnici a je homologované stojí 140 tisíc. 95% všech jízd autem jsou do 50km na co potřebujete mít silný motor? kvůli tomu, že jedete do sousedního města? nebo po městě? na auto aby jelo stačí i těch 50 kw.
DV
5.12.2021 12:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDV
5.12.2021 12:40 Reaguje na DVDV
5.12.2021 12:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
5.12.2021 11:21 Reaguje na DVkvality za rozumnou cenu a ne za cenu, která vůbec
není o kvalitě, ale zisku producenta. Technologie
výroby umožňuje zvýšení kvality za nepatrně vyšší
náklady, ale firmy to zneužívají k navýšení zisku.
Nelze podle kvality srovnávat výrobky staré mnoho
let a ty novější, pokud nešlo o záměr tu kvalitu
šidit. Omezené technické a technologické možnosti
nelze opominout při hodnocení kvality výrobku,
pokud to bylo maximum možného pro daný výrobek. Uvedu příklad s konstrukční ocelí v minulosti,
která se musela všechna povrchově ošetřovat před
korozí. Dnes stačí ocel legovat při výrobě
a ta následná ochrana odpadá. Pak se ptám, jak
velké má být navýšení ceny "bezúdržbové" oceli
proti té vyžadující údržbu. Má to být pouze
cena vstupů při výrobě a nebo příplatek za tu
bezúdržbovost. Někdo to řeší tak a jiný jinak.
Laik naletí a odborník posuzuje i toto. Naletět
na "kvalitu" za neúměrnou cenu je stejně hloupé,
jako kupovat levné šunty. Bohužel reklama není
odborným posudkem, ale nástrojem marketingu a
to si mnozí lidé neuvědomují.
DV
5.12.2021 12:07 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.12.2021 19:35 Reaguje na DVhledání třídy oceli. Kolejnice kdysi byly
nelegovanou uhlíkovou ocelí a mimo pojížděnou
plochu měly po určité době rzí vyhlodané
prohlubně. Nyní se legují chromem, dostanou
maximálně narezlou patinu a tím to končí.
Podobné to je i v jiných případech, ale vždy
je tu limitem požadovaná vlastnost oceli.
Nelze jít přes hranici křehkosti, tvrdosti
atd. To vám jako strojaři bývalý strojař nemusí vysvětlovat. Legování a pokovování
bylo známo i kdysi, ale bylo limitováno
dostupností přísad a kovů k povrchové úpravě.
V tomto je ekonomika neúprosná a tak má láce
často přednost před kvalitou. Kdysi bylo
nerezové nádobí nedostupné a dnes je zcela
běžným vybavením domácností. I ta pračka,
či auto stála v poměru k platům více, ale
proto byla kritériem životnost. Když vám
povím, že mi automatická pračka značky
Tatramat typ AP 495 vydržela cca 40! let,
tak to nebudete věřit a věřte nebo ne,
ona nezahálela a s drobnými kutilskými
opravami dojela na korozi smaltovaného vnějšího bubnu v místě ložiska hřídele.
Při rozebírání šlo povolit i většinu
pokovených šroubů a dokonce i hadice
byly uvnitř téměř jako nové. To se už
ale nedá říci o cenově dostupném
spotřebním zboží dnešní doby s tkzv.
kazítky a záměrně omezenou životností.
Producenti nemají zájem o maximalizaci
životnosti a v honbě za lácí produktu
jdou cestou nekvality, která je načasovaná
na dobu záruky, nebo o něco déle. Takto
vzniká stále více a více odpadu, který by
odpadem být nemusel, pokud by byl zájem
i o tu životnost. K výměně nás taky tlačí
často pochybné energetické úspory, které
jsou často na úkor kvality vykonané práce.
Prát, či mýt nádobí úsporně znamená tak
často opakovaně a nebo pomocí mnohem
agresivnějších prášků na praní a mytí.
Ty jsou pohromou pro ty gumy, kovy a
taky pro přírodu samotnou. Nechci dál
zacházet u kovů do podrobností, protože
už v oboru nejsem desítky let a vy máte
jistě lepší znalosti dnešních způsobů legování, ochrany povrchů, úpravy kovů
a tak se nechám spíše poučit já od vás,
než vy ode mne. To, že se dnes mimo
legování už nemusí ocel jinak chránit
byla spíše nadsázka na možnosti dnešní
doby, kdy jde vývoj technologií mílovými
kroky. Kdyby kdysi našim profesorům někdo
tvrdil, že se ocelářství obejde bez
martinských pecí, tak by nedostudoval
a přitom jsou dnes průmyslovými památkami.
Takových příkladů lze pro rozmezí půl
století nalézt stovky a věřím, že téhož
se dožijete i vy a možná za kratší dobu.
DV
5.12.2021 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekDV
5.12.2021 22:38 Reaguje na Břetislav MachačekDV
5.12.2021 22:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.12.2021 10:57 Reaguje na DVnezničitelná a nerez a nerez je rozdíl. Každá má jiné vlastnosti
do jiných podmínek a pro styk
s jinými látkami atd. Pokud
je strojař konstruktér osel
a nebo se nedodrží technologické
postupy, tak nepřežije nic. Na
dané prostředí musím použít daný
materiál a pokud to nedodržím, tak se potrubí rozpadne. Může to být
jak materiálem, ale taky změnou
přepravované tekutiny a nebo jinými
vlivy(bludné proudy atd.).A pokud nakoupím levný šunt, tak se mi to rozpadne taky. Od toho jsou přece laboratoře, aby zjistily co kupuji, když už se dnes nedá spolehnout na certifikáty od výrobce. Ten aby prodal, tak klidně lže a ne nadarmo se říká důvěřuj, ale prověřuj.
U lávky nad jezem v Č. Budějovicích se zkoumá povrchová úprava až po
instalaci a pak se musí znovu sejmout. Dálnice u Ostravy se
nekontroluje při stavbě, ale až
po zjištění závad při provozu
a tak samo to asi bylo s těmi
vašimi nerezovými trubkami, když
se rozpadly tak záhy po instalaci.
Schází často odborně vzdělané
vedení a pak se stane, že elektro
vzdělaný ing. nařídí přes odpor
strojaře svařování hřídele alternátoru a pak je po hodině
provozu v praxi v šoku z prasklé
hřídele. Toto byl jeden z impulzů
opustit obor, když se do práce
odborníků pletou byť vzdělanci,
ale z jiného oboru. Na západě
bylo to, či ono, ale to bylo i zde.
Pouze priority byly jiné. Navíc
asi víte co to byl COCOM, který
neumožnil vývoz do socialistických
zemí pro možnost použití v armádě.
Spadaly tam i osobní počítače a
světe div se i některé léky. Byl
to neregulérní nekonkurenční boj
stejný jako sankce na budovatele
Nord Stream zdůvodněné bezpečnosti EU před vlivem ruského plynu v jedné z více větví a v nich ale nevadí. Politika do vědy, průmyslu a obchodu nepatří a divím se vám, že jako strojař ji do všeho pletete. Kdo zná všechny souvislosti, tak o politice raději nemluví a baví se pouze v odborné rovině. Jinak ty třídy oceli se kdysi značily jinak, ale nemám
problém si to někde přečíst a nechci
po 5O. letech mimo obor s vámi dál
soupeřit. To po mně nechtějte.
DV
6.12.2021 20:46 Reaguje na Břetislav MachačekDV
5.12.2021 22:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.12.2021 10:17 Reaguje na DVjednoho z tlumičů zavěšení bubnu
a jako strojař jste to mohl mamince
snadno opravit stejně, jako já. A ta
pračka ždímala a celkem slušně,
ale srovnat s dnešními výrobky nelze
nic. Já neagituji, ale pouze musím
konstatovat, že přehršel značek a
typů neznamená vždy kvalitu, ale
pouze tlak na nižší cenu za nižší
kvalitu. Dobrý typ nepotřebuje co
půl roku inovaci ani u pračky a
čím déle je jeden typ na trhu, tím
se prodlužuje doba k pořízení
náhradních dílů a tím i životnost.
DV
6.12.2021 20:52 Reaguje na Břetislav MachačekDV
4.12.2021 20:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
5.12.2021 08:18 Reaguje na DVTaky se ve Škodovce vzpomíná na motor 1.9 TDI 99 rok výroby ale co to ostatní motory? ono jde vyrábět kvalitně ale sami výrobci je kvality bojí, protože už 40 let je zajímá výroba a ne kvalita, proto se spousty toho vystěhovalo do Asie aby se generovali hlavně zisky a spotřeba, aby ti co mají hodně měli ještě více...a do určité míry to je třeba i o tom, že v Asii mají jiné ekologické předpisy než v Evropě tedy jestli nějaké
DV
5.12.2021 12:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDV
5.12.2021 23:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
4.12.2021 17:49Další možností je vrátit část výrobků do vratných obalů a samozřejmě
naučit lidi myslet, aby nekupovali litry ochucené vody, když si
mohou ochutit kohoutkovou vodu do mnohonásobně užívané láhve.
Mnoha lidem ani záloha nezabrání láhev vyhodit, ale pak jsou tu
lidé ochotni se pro ni sehnout a vrátit ji za zálohu oni. I to
může být jedna z cest. Každopádně u obtížně vymývatelných obalů
je jakákoliv recyklace nehygienická a tam plně souhlasím s
p.Jarkou O. a jejím názorem ty odpady účinně spalovat. Toto však
naráží na ekologisty, kteří žijí v bludu o plné recyklaci všech
odpadů. Recyklace nekončí uložením v kontejneru na tříděný odpad
a ani dotříděním na třídící lince. Recyklace končí až novým
výrobkem a nebo surovinou k jeho výrobě. Takovým výrobkem může
být i to teplo vyrobené ve spalovně. To je tak potřeba označit
správným názvem a nemluvit o spalování odpadu, ale o topení
uhlovodíkovým palivem ve formě odpadního plastu. Nemá význam
třídit vše pouze proto, že třídím, když pak ale nemám pro část
vytříděného odpadu využití jiné, než ho spálit, či skládkovat.
Chce to pouze lidem přiznat, jak je tomu doopravdy a nenutit je
dělat zbytečnou činnost. Obsah žlutého kontejneru projde třídící
linkou a pouze část je skutečně využita k výrobě suroviny pro
další zpracování, ale zbytek byl tříděn pouze pro skládku a nebo
spalovnu. Třiďme tedy pouze to opravdu recyklovatelné a nikoliv
vše a pouze pro alibistické splnění závazků pseudorecyklace.
DV
4.12.2021 17:59 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.12.2021 10:58 Reaguje na DVTi si libují ve nerealizovatelných vizích a jsou ochotni
k nim dojít za každou cenu. Třídit, třídit a pak za rohem
sesypat na jednu hromadu a zahrabat pod zem. Nakonec se
tuna vytříděného odpadu shoduje s tunou skládkovaného
odpadu, ale ta samá tuna je vykazována dvakrát. I tak
se dá "recyklovat" a bušit se v prsa, jak jsme dobří.
DV
5.12.2021 12:18 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Ploranský
5.12.2021 18:46 Reaguje na Břetislav MachačekAč je Ústecký kraj z hlediska životního prostředí nejhorší, nebo přinejmenším skoro nejhorší, jednu výhodu tady lidé mají.
Ti kterým teče z kohoutku voda z Přísečnice nebo Flájí, mají doma o třídu lepší vodu, než je ta v plastových lahvích ze supermarketu. Téměř jistě lepší než je ta, která se prodává s hrdým označením kojenecká.
Přesto si chodí tu balenou kupovat. Po hektolitrech...
Jarka O.
6.12.2021 09:18 Reaguje na Karel PloranskýVladimír Hošek
7.12.2021 11:32 Reaguje na Břetislav MachačekNicméně jak zaznamenám jakoukoliv zmínku o plastových vratných lahvích, tak se mi zvedne adrealin.
Proč, protože jde o systémovou zhůvěřilost a podvod na občanech a vynucený kšeft pro vybrané obchodníky pod patronací státu. A co je nejhorší, nic ekologicky pozitivního to nepřinese.
1. Hmota – recyklát PET, která se „vytřídí“ má mnohem horší kvalitu pro další využití než při současné logistice třídění.
2. Nákup výkupních automatů zdraží prodávané výrobky o nezanedbatelnou částku.
3. Zkušenosti hovoří, že celý systém je také financovaný z cca 10% nevýkupem, tzv, vratných PET lahví. To lze nazvat systémovou krádeží.
4. Systém dramaticky monopolizuje celý trh s výrobky uváděných v těchto „zálohovaných obalech“.
5. Podvodný argument o tom, že se sníží nepořádek na veřejném prostranství je jen „přání“ prosazovatelů tohoto nesmyslu. Je to provoplánové mediální zacílení na neznalou veřejnost!!
6. Provozní náklady tohoto systému se blíží současným nákladům na současný také sociálně inženýrský projekt třídění, tzn že by zavedení zálohování zvýšilo celospolečenské přímé náklady na cca 5 mld.
7. Je to vražení do ekonomiky další umělé, zbytečné práce a to i se zapojením veřejnosti, je to bezskropulozní zbytečné zaměsnání veřejnosti do zbytečné práce.
Zaplaťpanbůh, že se moc lobista Kužvart do této umělé práce nevlamuje, ale vpašovává do systému třídění s odpady CO2, což je také podvod na veřejnost.
vaber
5.12.2021 09:26a druhá věc jsou použité a staré výrobky,
na plebs je tlak aby se choval ekologicky a jaký je tlak na výrobce?
ti mohou produkovat obalů kolik chtějí a vyrábět výrobky které spotřebiteli slouží s bídou po dobu záruky a prý je to hloupost spotřebitele, že si takovou věc koupí
DV
6.12.2021 20:54 Reaguje na vaberJiří Kvítek
5.12.2021 11:09Někdo by ho měl na čas nahnat do reálného provozu, aby alespoň tušil, o čem mluví!
Proč jsou některé obaly tak komplikovaně recyklovatelné? Myslíte si, že je to vina výrobců nebo plničů obalů? OMYL! Je to dáno zvláštními předpisy, které je nekompromisně vyžadují.
Takže na jedné straně je tlak vydávat omezení k jednorázovým obalům a na druhé straně je tlak neustále zvyšovat požadavky na vlastnosti obalů v souvislosti s ochranou zájmů spotřebitele. Nevěříte?
Ilustrační příklad z provozní praxe: obaly mléčných výrobků z provozu mlékárny
Některé z odpadů mají povrchovou úpravu, která brání materiálovému využití (např. povoskovaný papír), ale v potravinářském provozu je tato úprava nezbytná zejména z hygienických důvodů nebo k zajištění přiměřené ochrany baleného výrobku ve prospěch konečného spotřebitele.
Takže dříve mi zabalili v obchodě kus sýra do obyčejného papíru a šel jsem domů. Dnes mi ho zabalí do smršťovací potravinářské fólie, přelepí papírovým štítkem (protože předpisy na ochranu spotřebitele určují informace, které tam musí být výslovně uvedeny). A je to všechno? Není!
Jako laický zákazník netuším, že pracovníci mlékárny, kteří tento sýr vyrobili, jsou nejčastěji hygienickými a bezpečnostními předpisy nuceni použít daleko více jednorázových "prostředků", jako jsou například:
- tapaten (povoskovaný papír z porcovny)
- papírové a lepenkové obaly (znečištěné z výroby)
- znehodnocené odpadní folie (použitý dočasný krycí obal)
- plastové obaly složené z více druhů fólií
- zrací sáčky od sýrů
- sterilizované petriho misky
- fólie znečištěné mléčnými produkty (různé druhy)
- hliníkové obaly s etiketou nebo znečištěné od tavených sýrů
- textilní materiál (filtrační plachetky)
- znečištěné jednorázové návleky na boty
- jednorázové rukavice (použité)
- použité chrániče sluchu
- pracovní rukavice (použité)
- jednorázové pláště a čepice (použité)
- poplastované papírové obaly (velkoobchodní balení, které odstraní prodejce)
Zkrátka provozní prostředky, které souvisejí například s Nařízením EPR č.852/2004 (ES) a je u nás spíše známo pod označením „HACCP“. Mám na mysli především jeho část „Zásady správné výrobní a hygienické praxe“, včetně části "správné hygienické praxe pro uchovávání potravin".
A teď mudrujte pane Kužvarte! Myslíte si, že to dělají z pocitu nudy? Už jste osobně zažil kontrolu z krajské hygieny, kde berou stěry ze všech možných povrchů a požadují další a další opatření?
Jak bude pan Kužvart v provozní praxi čelit takovým požadavkům? Jak změří stopu CO2 příslušného obalu přímo v provozu? A k čemu mu to asi bude?
A to se ještě nebavíme o tom, že o recyklovatelnosti obalu rozhodují úplně jiné technické parametry:
Příklad: APET/PE (tzv. „tvrdá fólie“, pro tepelné tvarování spodních misek) a jejich přebal PET/PE (tzv. „zatavitelná fólie“)
Směs je po vzájemném zatavení prakticky neoddělitelná a vykazuje natolik rozdílné parametry smrštění, že ji nelze tepelně zpracovat vstřikovacím ani lisovacím strojem. Tím je fakticky nerecyklovatelná...
Ale hygienici ji striktně vyžadují!
Karel Ploranský
5.12.2021 18:40 Reaguje na Jiří KvítekTleskám Vám, pane Kvítku!
Jiří Kvítek
6.12.2021 08:13 Reaguje na Karel PloranskýOpravdu mne fascinuje ten Kocourkov, kdy ministerstvo životního prostředí nařizuje omezit (případně zakázat) jednorázové prostředky a současně ministerstvo zdravotnictví téže vlády vydává pokyny a předpisy, které to samé v provozu vlastně nařizují a požadují to v zájmu zvýšení efektivity hygienických opatření!
To je jako u blbejch na dvorečku, ne?
A EU na tom není o moc lépe. Jednak vydá výše popisované Nařízení EPR č.852/2004 (ES) označované jako „HACCP“ (Program k zajištění bezpečnosti poskytovaných stravovacích služeb zpracovaný dle postupů založených na zásadách analýzy rizika a kritických kontrolních bodů se primárně vztahuje na provozovatele potravinářských provozů) a současně vydá Směrnici EPR (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Oba dva předpisy si vlastně odporují, jak jsem vysvětlil výše. A nikomu to nevadí.
Ale lidé v běžném provozu musí splňovat obojí současně! Pak přijde kontrolní orgán a pokutuje.
Jenom se trochu zapomíná, že to je z dílny teoretiků, kteří se nestydí za peníze daňových poplatníků vést nekonečné diskuse o parametrech zakřivení dovážených banánů a nebo vlastních vypěstovaných okurek.
A pak přijde exot, který by chtěl "...vytvoření detailnější mapy, která umožní výrobcům hodnotit vliv jejich rozhodnutí o změně obalu na „jejich“ produkci CO2, a tak kvalifikovaně posoudit dopad změny na udržitelnost..."
Určitě na to sežene nezanedbatelnou dotaci (nejlépe grand MŽP) a zase bude parazitovat na účet nás všech. Protože to neřeší od kořene problému, ale vybere si činnost, která mu vyhovuje a u které může zase jenom plkat ty svoje teorie bez většího přínosu pro provozní praxi.
Na to snad ani nejde slušně reagovat?
Jarka O.
6.12.2021 10:39 Reaguje na Jiří KvítekJak píšete:"... z dílny teoretiků, kteří se nestydí za peníze daňových poplatníků vést nekonečné diskuse o ...." o čem to za peníze lidí mudrují, banány už jsou křivé správně, tak tito úředníci unavují dalšími blbostmi a schovávají se nyní za CO2. To se jim hodí. Zlaté dřívější primitivnější zabalení do nebělených, zřejmě i zrecyklovaných papírových sáčků. Všichni to přežili, nepamatuju, že by byly velké epidemie salmonelóz. Půlka zákonů by se měla zrušit a některé postupy zjednodušit nejen u obalů a odpadů. Nebo co jinak s tím?
Jiří Kvítek
7.12.2021 19:51 Reaguje na Jarka O.O tomto problému před časem mluvil tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Řekl, že je potřeba přijít s plánem na revizi práva a „vyčištění“ systému právního stavu.
Podle něj je ale nutné si uvědomit, že 3/4 návrhů zákonů vychází z exekutivy, tedy ministerstev a vlády, nikoliv z poslanecké sněmovny.
Zkrácená verze toho článku je zde:
https://ekonomickydenik.cz/josef-baxa-nss-potrebujeme-vycistit-prebujelou-legislativu/