https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miriam-macurova-klimaticka-konference-cop29-skoncila-s-nedostatecnym-cilem-pro-klimaticke-finance
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miriam Macurová: Klimatická konference COP29 skončila s nedostatečným cílem pro klimatické finance

28.11.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | photoshootbyrena / Depositphotos
Po dlouhých a náročných jednáních v neděli v brzkých ranních hodinách skončila konference úmluvy OSN o změně klimatu (COP29). Konference skončila minimální dohodou o novém veřejném cíli financování klimatických opatření ve výši 300 miliard USD. Tento cíl však neodpovídá skutečným potřebám rozvojových zemí.
 
Dohodnutý finanční cíl 300 miliard dolarů do roku 2035 je nedostatečný a neodpovídá rozsahu potřeb rozvojových zemí na mitigaci, adaptaci a vyrovnání se se ztrátami a škodami způsobenými klimatickou změnou. Tento finanční cíl nepřichází s žádnou zárukou, že nebude realizován prostřednictvím půjček namísto veřejných financí založených na grantech, které rozvojové země zoufale potřebují. Navíc fosilní průmysl, navzdory svým miliardovým ziskům, byl ušetřen jakékoliv odpovědnosti za placení následků své činnosti. Zábleskem naděje je dohoda, že do COP30 v Belému bude vypracován plán na zvýšení financování, musí to být plán, jak přimět znečišťovatele platit.

Další důležitá jednání byla ohledně mitigačních opatření a tedy implementace dohody z COP28 o odklonu od využívání fosilních paliv (tzv. UAE dialog). Na nich se dohody dosáhnout nepodařilo a vyjednávání bude pokračovat na klimatických jednáních příští rok.

Slonem v místnosti jsou producenti fosilních paliv, kteří blokují pokrok v jednáních v oblasti snižování emisí, který stagnuje. Navzdory tomu se podařilo zabránit zrušení rozhodnutí COP28 o přechodu od fosilních paliv. Nadcházející odevzdání klimatických plánů (tzv. vnitrostátně stanovených závazků, NDCs) do roku 2035 v příštím roce musí sloužit jako zlomový bod v implementaci odklonu od využívání fosilních paliv (uhlí, ropy, plynu) a přinést reálný pokrok k 10. výročí Pařížské dohody.

Česko se v průběhu konference připojilo k výzvě za žádné nové uhlí v národních klimatických plánech (tzv. vnitrostátně stanovených závazcích, Nationally Determined Contributions, NDCs), dlouhodobých strategiích a energetických plánech. Tato výzva je reakcí práve na dohodu z loňského COP28 o odklonu od využívání fosilních paliv v energetických systémech.

Je nevyhnutelné přejít od uhlí k obnovitelným zdrojům energie a to z ekologických, ekonomických a sociálních důvodů, proto vítáme České zapojení k výzvě za žádné nové uhlí. Je ale nutné tento závazek implementovat v praxi, a to tak, že Česko přijme jasný plán odchodu od uhlí a jeho náhradu obnovitelnými zdroji energie, který dosud nemá. Schválení strategických dokumentů (Národně klimaticko energetického plánu, Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu), které toto implementují vláda odkládá již od července.

Již první den konference byla přijata také dohoda na článku 6.4 Pařížské dohody týkající se mechanismů fungování uhlíkových trhů. V průběhu konference se však nepodařilo sjednat další pokyny k jejich pravidlům a zhoršil se také text článku 6.2 upravující spolupráci mezi státy na snižování emisí skleníkových plynů. Dohodnutá pravidla jsou netransparentní, hrozí u nich riziko dvojího započítávání a nedokážou zabránit porušování lidských práv.

Pozitivem vyjednávání na COP29 je, že se dařilo sjednocovat globální opatření v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a budovat mosty mezi nimi. Momentum pro spojení ochrany klimatu a biodiverzity bude na konferenci COP30, která se příští rok bude konat v brazilském Belému, v Amazonu.


reklama

 
foto - Macurová Miriam
Miriam Macurová
Autorka je vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

28.11.2024 05:37
Slova se mluví a voda teče. Podstatné je, že v USA dosahují těžby ropy a plynu historicky nejvyšších hodnot a za nastupujícího prezidenta těžba zajisté klesat nebude. Celá EU tak v praxi uvidí a bude moci porovnávat kam směřuje zelený svět s drahými energiemi a kam svět, kde se dbá na rozvoj. Protože levná energie = civilizace. Drahá energie = úpadek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 08:04
Navštívil jsem přednášku profesorky Shadia HABBAL- výzkum SLUNCE, krásné obrazy zatmění. Zaujal mě graf sluneční aktivity tedy počty slunečních skvrn, a její zmínka o korelaci s globální teplotou.
Každý si může srovnat sám neb data jsou přístupná na WWIKI.
sluneční cykly
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#/media/Soubor:Carbon14_with_activity_labels.svg
Teplota
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg
Škoda, že Ekolist neumožní vložit do komentáře přímo tyto grafy.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 09:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je prostě velké štěstí (pro někoho) či velká smůla (pro někoho), že to tak vyšlo, že člověk emituje největší množství CO2 právě v době, kdy je ta sluneční akivita největší. Pak to svádí spekulovat o příčinné souvislost, byť fyzika nic takového nepodporuje.

Inu i prostší uvažování má v tomto světě své místo. To musíme brát jako fakt.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda
No já nevím, jak by CO2 na zemi podporovalo skvrny na slunci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 10:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
To já také nevím. Vy jste přišel s takovou hypotézou, tak ji něčím podpořte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 15:09 Reaguje na Jiří Svoboda
No já nemám hypotézu, nejsem klimatolog, já jen konstatuji korelaci skvrny na slunci a teplota. Nejvíce zemi ohřívá slunce. Tedy země se ohřívá a vliv ohřevu je nejspíše ze slunce. Reakce na takovou změnu klimatu (od slunce) má být v přizpůsobení a tedy dekarbonizací si moc nepomůžeme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 21:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
O teplotě vody v hrnci rozhoduje nejen síla hořáku ale i existence pokličky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.11.2024 10:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Smola že to tak vyšlo aj v Malej Dobe ľadovej. Nízka slnečná aktivita = ochladzovanie.
Fyzika by musela vypočítať celý zložitý klimatický komplex, nie iba jeho malú nepodstatnú časť. Práve to je jednoduché uvažovanie počítať koncentráciu CO2 za hlavný riadiaci systém klímy Zeme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 10:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Aha, vy víte jaká byla sluneční aktivita v Malé době ledové. To jste borec!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.11.2024 12:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Takáto informácia je všeobecne dostupná. V tom čase bolo slnko v tzv. Maunderovo minime.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maunderovo_minimum
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 21:29 Reaguje na Vladimir Mertan
Beru. Ale ta Malá doba ledová byla na celé planetě? To mi z dostupných Grafů nevyplývá.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.11.2024 21:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Malá doba ľadová je doložená hlavne zo severnej pologule. Musíte si ale uvedomiť, že záznamy merania teplomerom existujú z tej doby iba zo zopár miest napr. Klementinum od roku 1775. Nárast ľadovcov bol zaznamenaný aj zo severnej aj z južnej pologule. Grafy urobené z proxy údajov nemôžeme porovnávať zo súčasnými teplomerovými alebo dokonca družicovými meraniami. Všeobecne je braná Malá doba ľadová ako naozaj jedno z najchladnejších období počas Holocénu a to na celej planéte aj keď sa viac prejavila na severnej pologuli.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 15:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Podívejte se na mnou uvedené grafy na wiki. V aktivitě slunce je silný pokles a sluníčáři toto období bez slunečních skvrn nazývají Mauderovo minimum. 1650-1750 https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#/media/Soubor:Carbon14_with_activity_labels.svg Shodou okolností je to v době klimatology nazývané malé doby ledové. No a v letech 1850-1900 je to ta Ladovská zima.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 21:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ladova vesnice těžko reprezentuje celou Zemi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.11.2024 06:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Evropu reprezentuje určitě. Proč by měla zrovna Evropa mít výjimku, když COOPáři ji nijak neuvádí?
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.11.2024 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
A co s tím? To není žádné tajemství. Ještě tam musíte dodat, že ten záznam 14C se dá použít jen do roku 1950 - protože od té doby je silně ovlivněn jadernými testy. ;)

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carbon14_with_activity_labels.svg#/media/File:Carbon14-sunspot.svg

Nějak tam ale není třeba tento graf:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_cyklus#/media/Soubor:Solar-cycle-data.png

A tento graf:

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carbon14_with_activity_labels.svg#/media/File:Sunspot_Numbers.png

Říkající, že aktivita Slunce se docela dlouhou dobu nezvyšuje, ale teplota roste. ;)
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

29.11.2024 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, za změnami klimatu je Slunce. Vždyť kdy se podle vědců začalo globálně oteplovat? Nebylo to náhodou, až po přijetí a po realizaci souboru opatření na ochranu ovzduší, včetně rozvoje jaderné energetiiky? Nesnížily se tím též exhalace z průmyslu, dopravy, a energetiky? A nedošlo, čistě náhodou, i k razantnímu omezení množství emitovaných oxidů síry do ovzduší, dokonce i v námořní přepravě? To akumulované znečištění ovzduší, dlouhodobě brzdilo projevy těch přirozených změn klimatu. Po odstranění té „ochrany“, se ten vývoj stal rychlejší. Si vzpomeňme na ten šok v Americe, po několikadenním „uzemnění“ civilních letadel po 11.9.2001: lidé ve velkoměstech, místo smogu zase uviděli modrou oblohu!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 09:08
Paní Macurová, myslím, že jste tu zoufalost COPů velmi dobře vystihla.

Pak je tu dvojí možný přístup

1. Pokračovat v brblání a protestech (destruktivní přístup).
2. Postavit se za koncept, který by všechny vámi jmenované vady odstranil, a pomáhat jej prosazovat (konstruktivní přístup).
Odpovědět
pk

pepa knotek

28.11.2024 10:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Bod 2 -to by museli politici nasměrovat toky peněz od výroby strojů na zabíjení lidí např. i do ekologie a to jim jejich loutkovodiči nedovolí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

28.11.2024 10:47 Reaguje na pepa knotek
Menej ľudí = menej CO2. Možno to bude fungovať.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 10:57 Reaguje na pepa knotek
Snad bychom mohli věřit aspoň trochu ve vítězství rozumu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2024 10:23
K poslednímu vašemu odstavci bych chtěl poznamenat, že ochrana klimatu a biodiversity jdou spíše proti sobě, než že je lze skloubit. Uvědomme si totiž, že dekarbonizace bude muset za fosilní paliva vytvářet materiálově velmi náročné a složité náhrady, které nás donutí těžit mnohem více nerostů než dosud, budovat mnohem více infrastruktury... Navíc bude asi lidí stále přibývat a budou tudíž chtít obývat více prostoru.

Optimizmus posledního odstavce je, dle mého, neoprávněný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 16:58 Reaguje na Jiří Svoboda
No dekarbonizace by měla zpomalit na únosnou rychlost. Daleko více prostředků by se mělo věnovat na přizpůsobování. Tedy pokles porodnosti, zadržování vody v půdě a krajině, podpora (pra)lesů tam kde jich ubývá, podpora JE, omezování zástavby (betonáže) krajiny a to zejména v rozvojových zemích, snižování emisí, zejména NOx, SO3,a prachu a smogu....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2024 19:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
viz Cílek : https://www.youtube.com/watch?v=at90nX_OyBg
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.11.2024 20:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale žádná dekarbonizace ve smyslu snižování emisí nenastává, takže není co zpomalovat. Zatím se globální emise CO2 stále zvyšují, takže jde o karbonizaci.

Jinak souhlasím.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

30.11.2024 16:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono bude asi záležet, jakým způsobem se ta údajná dekarbonizace vyhodnocuje. Kdo a na základě čeho to hodnotí, kontroluje a za zveřejněný výsledek nese svou odpovědnost.
Zda jen statistikou spotřeby paliv v rámci státu, unie, světa, s následným teoretickým výpočtem, podle nějakých empirických vzorců a každoročně upravovaných konstant (třeba oxidačního faktoru a výhřevnosti paliva)…
Zatím to spíše vypadá, že dekarbonizace je jen nástrojem k prosazování zeleného náboženství a z něj plynoucích nepopulárních opatření proti obyvatelstvu a průmyslu, speciálně v Evropě.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

30.11.2024 16:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
O údajné nutnosti snižování porodnosti se mluvilo již někdy před pětašedesáti lety. Vědci po poválečném „baby boomu“, v té době varovali, že nás planeta Země všechny neuživí. Uživila.
Pokusy o snižování porodnosti v Číně, politikou „jednoho dítěte“, také nedopadly nejlépe.
Statisticky vzato, původní obyvatelstvo západní Evropy, pomalu vymírá.
Myslím, že bychom neměli požadovat po nejlidnatějších zemích, aby šly cestou snižování množství svého obyvatelstva. Jen protože si naši vědci zase něco myslí. Nebo si na svých počítačích znovu nasimulovali nějaký model vývoje, na období několika příštích desetiletí…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 20:32 Reaguje na Tonda Selektoda
Myslím, že politiky 1 dítěte v Číně zkrachovala pod vlivem okolních zemí jako Indie či Pákistán. Pokud je v okolí takový nárůst obyvatelstva, možná dostali strach.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

30.11.2024 20:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Měl jsem na mysli dlouhodobé demografické následky té politiky. Změnu poměru narozených chlapců a děvčat. V dospělosti, desítky milionů mladých chlapů, zkrátka potom nemohlo najít svou životní partnerku a založit s ní svou rodinu. Jestli bylo od politiky jednoho dítěte upuštěno pod vlivem obav vedení Číny, že okolní země budou mít o pár procent více obyvatelstva, tak dalece mé znalosti nesahají...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist