Miroslav Bobek: Krize i naděje jménem Zeta II

Prvním koněm Převalského, který se po stovkách let dotknul Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, se loni v červnu stala klisna Zeta II. Narodila na jaře 2021 v Dolním Dobřejově a jméno dostala po slavné klisně narozené tamtéž v roce 1994, jež měla v mongolské Gobi 12 hříbat a dožila se tam úctyhodného věku 24 let. Pevně jsme doufali, že Zeta II ve Zlaté stepi naplní odkaz své slavné předchůdkyně – bohužel se však stala prvním převalákem, u kterého jsme v Kazachstánu řešili závažné zdravotní problémy. Ve středu 14. května tohoto roku, necelé čtyři týdny před plánovaným vypuštěním loni dovezených koní Převalského z aklimatizačních ohrad do volnosti, nám z Alibi přišla zpráva, že u Zety II byla během rutinní kontroly zjištěna otevřená, zanícená a larvami hmyzu napadená rána v oblasti konečníku. Situace vypadala vážně, a to tím spíš, že venkovní teploty dosahovaly až 38 °C.

Napříč několika zeměmi začaly probíhat diskuze o diagnóze a o dalším postupu. Mezi možnými diagnózami se objevil i karcinom vulvy a pak dokonce úvaha o přenosné formě rakoviny, což by znamenalo ohrožení nejen pro Zetu II, ale také pro další jedince. Proto bylo zřejmé, že bude třeba vypuštění koní odložit, Zetu II oddělit a v anestezii její ránu prohlédnout, ošetřit a odebrat vzorky. Za tím účelem odletěla do Kazachstánu německá veterinářka Julia Bohner. V anestezii Zetu II poprvé ošetřila již v pondělí 19. května.

Hypotéza o zhoubném onemocnění se naštěstí nepotvrdila. Zeta II však zůstávala v léčení, a i když se rychle zotavovala, její vypuštění do volnosti nepřipadalo v úvahu. Proto také hřebec Zorro nevybíhal 4. června z aklimatizační ohrady do otevřené stepi se šesti, ale jen s pěti klisnami. Zeta II by se měla do volnosti rozeběhnout až příští rok spolu s další skupinou převaláků, které jsme do Zlaté stepi dovezli letos.

Diagnózu Zety II se podařilo určit až na základě vyšetření odebraných vzorků. Šlo o akutní polymorfonukleární dermatitidu, tedy bakteriální zánět kůže. Jaká byla její prvotní příčina, se asi nikdy nedozvíme. Nabízí se domněnka, zda ji nezpůsobil jed pederin z drabčíka rodu Paederus. Jak jsem psal ve sloupku publikovaném krátce po našem návratu z Kazachstánu, tito drabčíci se v oblasti Alibi v době našeho pobytu vyskytovali velmi početně a krom tří pracovníků naší zoologické zahrady byli dermatitidou způsobenou jedem, který obsahují, postiženi i další účastníci projektu.

Stejně jako oni si i Zeta II mohla jedovatého drabčíka rozmáčknout na kůži a původní dermatitida způsobená pederinem, případně bakteriemi, které pro drabčíky jed produkují, se mohla ještě zhoršit následnou infekcí dalšími bakteriemi a ektoparazity. Ale jak jsem uvedl, jde o pouhopouhou domněnku.

Ať to bylo tak či onak, Zeta II je již hodnou dobu v pořádku – a nám se vrátila naděje, že bude důstojnou nástupkyní první nositelky svého jména.

---

reklama

---