Miroslav Hruška: Jaký má smysl, aby obec kvůli dálnici přišla o zdroj pitné vody?

Mokřad, který vydrží i největší sucha.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Miroslav Hruška

Přehrady, které měly být zásobárnami vody, měly někde podstatně snížené hladiny, a někde dokonce vyschly tak, že se daly přejít suchou nohou. V řekách bylo více kamenů než vody a objevily se také tak zvané hladové kameny, které nebyly vidět desítky let. Vodáci museli přes některá místa lodě přenášet a říční lodní doprava stála. Stejná situace byla i u potoků, ze kterých se staly buď jen stružky vody, nebo vyschly úplně. A rybníky? Pan Krčín z Jelčan a Sedlčan by jen plakal. V loužích, které zbyly v rybnících, uhynuly stovky tun ryb.

Tak co s tím uděláme? Nápadů jsou tisíce, ale bohužel spíš více než méně těch špatných. Ministerstvo životního prostředí vymyslilo akci „Dešťovka“, a nabízí miliony korun z této akce na nákup nádob či nádrží na zachycování dešťové vody. Patrně pan ministr nikdy nebyl na venkově, protože jinak by u téměř každého domu viděl pod okapem sudy. A myslím, že ministři i občané z měst mají u svých chat a chalup tyto sudy také. Ty miliony se mohly investovat lépe. Dále se mluví o výstavbě nových přehrad, budování rybníků, revitalizaci toku řek a potoků a další. Ale kde do nich vzít vodu, která nenaprší a tak ji ani tato díla nemohou udržet?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Miroslav Hruška

Je tu jedna možnost, a to jsou mokřady. Tyto jedině dokáží vodu udržet i dodávat dále. Zabývám se touto otázkou již dlouho a pozoruji situaci v našem okolí.

V blízkosti naší obce Tisem je nejbližší rybník Michovec cca 1,5 km od obce. Není tu nikde žádné jiné vodní dílo kromě tohoto. V obci máme požární nádrž a obcí protéká potok, z části regulovaný. Tyto otevřené vodní plochy letos téměř vyschly.

A co se nestalo: Obec má vlastní vodovod, kde celou dobu, a to i v minulých suchých létech, byly studny téměř plné, a samozřejmě i vodojemy. Za poslední roky jsme neměli nějaké větší problémy s vodovodem. I když byla pole suchá, potok i rybník téměř suchý, pitná voda vždy byla.

A teď proč to: od západního kraje obce dále na západ jsou plochy mokřadů, které vodu udrží. I letos byly mokřady sice méně, ale pořád dost plné vody. V těchto plochách byla krásně zelená vysoká vegetace všech možných rostlin a stromů, vesměs olší. A odtud je náš vodovod zásobován vodou. Voda přichází do jedné kamenné širší kopané studny cca 1,5 km od obce a do druhé vrtané studny o průměru 250 mm a hloubce necelých třicet metrů v blízkosti obce. Zde je i domek kde se obě vedení spojují a dochází ke smíšení vody a její úpravě. Pak takto upravená odchází do dvou vodojemů a z nich pak samospádem do vsi.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Miroslav Hruška

A co dále? Asi 700 m od okraje obce je plánovaná trasa dálnice D3. Už od počátku je obec proti vedení této dálnice touto tzv. západní variantou. A proti jsme zejména proto, že o tuto dobrou a také levnou vodu kvůli této stavbě patrně přijdeme. Trasa dálnice je vedena téměř těmito mokřady. Je zde plánovaná mimoúrovňová křižovatka. Dešťová voda z této křižovatky a mostu bude svedena do retenčních nádrží a odtud již znehodnocená solí a jinými látkami bude odváděna zde i u druhého mostu ze čtyř retenčních nádrží středem těchto mokřadů do Tisemského potoka a dále do Janovického potoka a jím do Sázavy. A to může být konec naší vody.

Téměř dvacet roků se o tuto vodu pereme, a to i vydáním stavební uzávěry na D3, a jednáme se všemi možnými institucemi. Marně.

A tak se ptám. Proč vyhazujeme miliony za projekty, které patrně dopadnou tak, jako výstavba jiných projektů, že se stávající zásoby vod znehodnotí či úplně zničí a za miliardy se budou budovat jiné, které nedávají záruku řešení?

Kdo má na tom zájem?