Miroslav Mužík: Může recyklace odvrátit hrozící stavební surovinovou krizi?
7.3.2021
Těžba štěrkopísku. Ilustrační snímek
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Na úvod trocha čísel. V České republice se za rok vytěží průměrně přes 40 milionů tun stavebního kamene a asi 20 milionů tun štěrkopísků. Protože dovoz i vývoz jsou zanedbatelné, je zřejmé, že se většina vytěženého materiálu v daném roce zároveň i spotřebuje. A dá se rovněž předpokládat, že poptávka po stavebních surovinách v následujících letech s ohledem na připravované velké dopravní stavby spíše poroste.
A nyní trocha čísel z druhé strany (Zdroj: CENIA, konference Recycling 2019, Recyklace SDO v ČR – úspěchy i bariéry). Celková produkce odpadu v ČR dosahuje průměrně téměř 35 milionů tun za rok. Z toho jen zhruba 55 % reprezentuje stavební a demoliční odpad – v roce 2017 to bylo 18,1 milionu tun. Většinu tohoto materiálu (12,1 milionu tun) tvořila výkopová zemina, včetně kontaminovaných hmot a hlušiny. Ze zbývajícího množství je nutné dále odečíst ještě směsný odpad, cihly, stavební materiály na bázi sádry a další suroviny nevhodné k recyklaci na stavební kámen. Zbývá pak zhruba pouhých 2,9 milionů tun materiálu.
Již nyní je zřejmé, že i kdyby se podařilo za rok zrecyklovat veškerý vhodný stavební a demoliční odpad na stavební kámen, stejně by to nepokrylo ani 10 % spotřeby České republiky. Jinými slovy i tak by bylo nutné uspokojit poptávku více než z 90 % přírodním kamenivem vytěženým v kamenolomech a štěrkovnách. Využití recyklovaného asfaltu a štěrku je navíc poměrně omezené – asfalt lze vrátit pouze do asfaltových směsí, štěrk především do železničních svršků. Efektivita recyklace je přitom obecně velmi nízká (zužitkuje se maximálně 30-40 % původního kameniva), zato spotřeba energie obrovská.
Co se týče kvalitativních aspektů recyklovaného kameniva, je nutné zmínit, že dosažení jakosti přírodního kameniva je podmíněno přísnou technologickou kázní. A i tak zůstává řada oblastí, které vyžadují výhradně přírodní, a to velmi kvalitní kamenivo – například předpjaté betony, svršek kolejového lože či velmi zatížené dopravní komunikace.
Z výše uvedeného vyplývá, že jakkoliv se může zdát recyklace ekologicky přínosná, v oblasti stavebního kamene nemá potenciál stát se dominantním zdrojem a už vůbec ne vyřešit problém s nedostatkem přírodního kameniva. V současnosti se recykláty nejčastěji využívají k zásypům inženýrských sítí či jako provizorní podklad na různých stavbách. Je zřejmé, že význam těchto druhotných surovin nadále poroste a že je třeba tento trend vnímat jako následováníhodný a náležitě jej podporovat. Bylo by však bláhové považovat ho za budoucí náhradu přírodní suroviny. Stavební surovinové krizi může předejít jedině otevírání nových kamenolomů a štěrkoven. Těžba nerostů provází člověka od počátků civilizace a mnoho příkladů dokládá, že to jde i bez významněji nepříznivých dopadů na krajinu. Naopak velmi často v dnešní monotónní krajině těžbou vznikají přírodně cenná stanoviště napomáhající záchraně vzácných druhů živočichů i rostlin.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Všichni zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum možné těžby zlata na Šumavě
Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
MŽP potřetí vrátilo dokumentaci EIA k pokračování těžby vápence v PrachovicíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Miroslav Vinkler
7.3.2021 07:32A to jsme u kameniva z pohledu praktika, co potom skutečné odpady z OZE ?
Celá strategie cirkulárního hospodaření spíš dělá dojem zbožného přání než možné reality.
Odpovědět
Celá strategie cirkulárního hospodaření spíš dělá dojem zbožného přání než možné reality.
ig
8.3.2021 08:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na tohle mám jednoduché kritérium: nechte materiál ležet na neoploceném pozemku a když ho někdo ukradne, je vhodný pro recyklaci :-) Myslím, že u většiny by se ukázalo, že je to skutečně jen zbožné přání :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 11:39 Reaguje na Miroslav VinklerSpolečnost ovládaná ropáckými názory nikdy neudělá nic. Cirkulární ekonomika funguje do určité míry už dnes, jenže cesta je jen tam, kde je vůle.
A ropáctví je založeno principiálně na tom, že špiní a podrývá jakoukoliv vůli k jakékoliv pozitivní změně.
V tomhle případě v energetice a odpadech.
Proto je to jedna ze zbraní v hybridní válce, vy jste zcela typický představitel tohoto směru a přitom se považujete za ochránce přírody. Dost bizardní, že?
Odpovědět
A ropáctví je založeno principiálně na tom, že špiní a podrývá jakoukoliv vůli k jakékoliv pozitivní změně.
V tomhle případě v energetice a odpadech.
Proto je to jedna ze zbraní v hybridní válce, vy jste zcela typický představitel tohoto směru a přitom se považujete za ochránce přírody. Dost bizardní, že?
ms
8.3.2021 14:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když se špičkoví představitelé EU klaní nových pomníkům Marxe, to by bylo, aby si neomarxistické koncepce obohacené o prvky leninismu, maoismu či polpotismu nechtěli vyzkoušet v praxi. OZE jsou ekoalarmistické modly nové pseudozelené ideologie, za nimiž je cynický špinavý byznys, který funguje jen s dotacemi ukradenými z kapes ožebračených spoluobčanů. Je příznačné, že hnací silou této nové ideologie hrozící zničit prosperitu Evropské unie jsou opět Němci. A zase přitom navazují pakt s Rusy, tentokrát si energeticky (nejen) dělí Evropu díky dodávkám ruského zemního plynu. Jestliže víme, že v důsledku ztrát při těžbě a dopravě má zemní plyn stejné emise CO2 jako uhlí spalované v místě těžby v Evropě, pak bude německá náhrada uhlí plynovými elektrárnami stabilizujícími produkci z nestabilních OZE o to absurdnější. Jde znovu o ovládnutí Evropy v zájmu nových světlých zítřků se zneužitím obav lidí o klima planety.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.3.2021 07:50Tím víc by měl růst podíl městské zástavby, kdy en bytů má společné základy a střechu u souseda, čímž se ušetří mnoho stavebního materiálu. U příjezdových komunikací je tomu podobně. Prostě s těmi paneláky naležato je třeba brzdit, ta příroda není nafukovací, narozdíl od Homo d..
Odpovědět
ss
PH
Pavel Hanzl
7.3.2021 10:02 Reaguje na Karel ZvářalV ČR obyvatel nepřibývá (dá se čekávat spíš ubývání), takže nové zábory volné půdy prakticky nemají důvod. Máme kopu brownfieldů, takže není nutno zabírat půdu ani pro průmysl. V hodně dědinách vám nepovolí postavit nový dům v intavilánu (v extravilánu už dávno ne) a starosta říká: "kupte si starý barák (kterých je všude dost), zbořte ho a postavte si nový dle svých představů.
Rodinný dům je zdela jiná kvalita života, pro člověka, který nežije jen prací a sportem, který chce bydlet, a ne jen někde přespávat.
Navíc v rodinném domě můžete mít malou firmu, dílnu atd. a vše energeticky uživíte (zatím 3/4 roku) z čisté fotovoltaiky, zatímco byt musí být dotován zvenku.
Odpovědět
Rodinný dům je zdela jiná kvalita života, pro člověka, který nežije jen prací a sportem, který chce bydlet, a ne jen někde přespávat.
Navíc v rodinném domě můžete mít malou firmu, dílnu atd. a vše energeticky uživíte (zatím 3/4 roku) z čisté fotovoltaiky, zatímco byt musí být dotován zvenku.
JD
Jiří Daneš
7.3.2021 19:02 Reaguje na Pavel HanzlV ČR skutečně obyvatel nepřibývá, ale zato přibývá spekulantů, co si do novostaveb ukládají přebytečné penízeo všem nejvíce přibývá těch jinak přebytečných nepotřebných peněz, jen úzké vrstvě zbohatlíků. Ti chudí jsou o ty, jiným přebývající peníze chudší, to pochopil jeden z velmi mála opravdových českých protikomunistických disidentů, Ludvík Vaculík, když už před mnoha lety napsal: „S pádem komunismu se vrátily příčiny jeho vzniku; zpupnost kapitalismu, který se znovu odvazuje od řetězu. Problém je ještě daleko, ale zcela jistě na cestě.“ A té cesty k opakování historie (VŘSR), rychle ubývá.
Odpovědět
ig
8.3.2021 08:04 Reaguje na Jiří Daneš
Proč jsou chudí chudší, když si spekulanti kupují byty? Tohle mi nějak nedošlo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 14:27 Reaguje na Jiří DanešSpekulantů je prakticky konstatní množství, jen se mění metody. Nejvíc se spekulovalo se státními byty (žádné jiné taky nebyly) a to takovou měrou, že sehnat legálně byt nebylo možné vůbec (pořadník na družsevní byt byl asi na 10 - 20 let). Na černo se prodávaly dekrety za astronomické ceny, všemu vládla korupce, prostě děsivá situace. Dnes se to začíná vracet.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
7.3.2021 19:04 Reaguje na Pavel HanzlV ČR skutečně obyvatel nepřibývá, ale za to přibývá spekulantů, co si do novostaveb ukládají přebytečné peníze, ovšem nejvíce přibývá těch jinak přebytečných nepotřebných peněz, jen úzké vrstvě zbohatlíků. Ti chudí jsou o ty, jiným přebývající peníze chudší, to pochopil jeden z velmi mála opravdových českých protikomunistických disidentů, Ludvík Vaculík, když už před mnoha lety napsal: „S pádem komunismu se vrátily příčiny jeho vzniku; zpupnost kapitalismu, který se znovu odvazuje od řetězu. Problém je ještě daleko, ale zcela jistě na cestě.“ A té cesty k opakování historie (VŘSR), proklatě rychle ubývá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 11:24 Reaguje na Jiří DanešPana Vaculíka jsem měl rád, ale nevím, že by takovou ptákovinu někdy řekl.
Kapitalismus je ekonomický systém a zpupnost provádí lidé, nejhorší byla vždy za totalittních režimů, což je problém sporu demokracie - totalita a s nějakým kapitalismem to nemá nic společného.
Odpovědět
Kapitalismus je ekonomický systém a zpupnost provádí lidé, nejhorší byla vždy za totalittních režimů, což je problém sporu demokracie - totalita a s nějakým kapitalismem to nemá nic společného.
ig
8.3.2021 08:10 Reaguje na Karel Zvářal
Jak paneláky naležato zabrzdíte, když je to pro mnoho lidí velmi podstatná přidaná hodnota oproti panelákům nastojato? Já sám bych bydlení v bytě považoval jen za provizorium, ze kterého bych se chtěl co nejrychleji dostat. Ne, že bych byl vyloženě nesnášenlivý, ale třeba se pořád dokola dohadovat ve společenství vlastníků, kde nadpoloviční většina hlasujících naprosto nechápe základní technické věci, to musí být dost úmorné :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2021 08:34 Reaguje naNení je třeba brzdit, ale obnovit družstevní a nebo státní
výstavbu bytů(paneláky nastojato), které jsou dnes pouze
předraženy developery. Jejich skutečná cena je velmi
navýšena o zisky developerů, kteří jdou často cestou luxusních bytů a scházejí ty byty rozjezdové a méně
finančně náročné. Z logiky věci je stavba nastojato sice
méně luxusní, ale je ekonomicky efektivnější, pouze se z toho nesmí dělat zlatý důl.
Odpovědět
výstavbu bytů(paneláky nastojato), které jsou dnes pouze
předraženy developery. Jejich skutečná cena je velmi
navýšena o zisky developerů, kteří jdou často cestou luxusních bytů a scházejí ty byty rozjezdové a méně
finančně náročné. Z logiky věci je stavba nastojato sice
méně luxusní, ale je ekonomicky efektivnější, pouze se z toho nesmí dělat zlatý důl.
ig
8.3.2021 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Rozjezdové byty se získávají jinak - lidé z levného bytu se zmůžou a odstěhují do luxusního. Ten starý po nich zůstává k volnému použití, například jako rozjezdový. Žádný příčetný developer nebude stavět low-cost byty, když se po luxusních jen zapráší ještě před dokončením projektu.
O zisky developerů bych se nebál, situace se už dávno ustálila a developeři se pohybují plus mínus kolem průměrné míry zisku. Co navyšuje cenu bytů je různé oblíbené házení klacků pod nohy developerům, protože tím rostou jejich náklady a tím i cena postavených bytů.
Odpovědět
O zisky developerů bych se nebál, situace se už dávno ustálila a developeři se pohybují plus mínus kolem průměrné míry zisku. Co navyšuje cenu bytů je různé oblíbené házení klacků pod nohy developerům, protože tím rostou jejich náklady a tím i cena postavených bytů.
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 11:20 Reaguje naPřesně tak, nejdražší je státní (nebo i městská) výstavba, v Brně staví město odhadem dvojnásobně dráž, než soukromník. Není to jen výraznou korupcí (Švachula by mohl vyprávět), ale i povinnost dodržovat vagón nesmyslných nařízení a cetrifikací na normální materiály.
Odpovědět
ms
8.3.2021 14:40 Reaguje na
Penta právě staví byty v prostoru bývalého pivovaru v Nuslích. Byt 2+kk s 54 m2 prodává za bezmála 8 milionů korun. Tohle už není ani pro příslušníky vyšší střední třídy. Je zřejmé, že Praha se do budoucna připraví o mladou generaci, protože podle zákona trhu nebudou moci mladé rodiny začít v Praze žít a pracovat. A ještě jedno je podstatné: i když všichni někde bydlí a platí za to, cena nemovitostí se nezapočítává do inflace. Přestože loni ČNB natiskla 10 % nových peněz, oficiální inflace je pod třemi procenty. USA loni zvýšily svou historickou zásobu peněz o jednu čtvrtinu, také ECB rotačky jedou jako o život. Nelze ovšem obvinit vlády z provozování Ponziho schématu, když je to vůle voličů. Jen voliči o tom bohužel nic neví.
Odpovědět
ig
8.3.2021 14:49 Reaguje na
Koukal jsem a už je prvních pár jednotek rezervovaných :-) Proč by to nestavěli, když je o to zájem? Někdo se tam rád nastěhuje třeba z Jezerky (ať zůstaneme v Nuslích), do Jezerky se nastěhuje někdo z Nuselské, do Nuselské někdo ze Synkáče a na Synkáč půjde mladá rodina mající hluboko do kapsy a tudíž nucená se smířit s tím, že bude dočasně bydlet v nevábné čtvrti ovládané kapsářskými gangy. A bude šetřit, aby se mohla odstěhovat do Nuselské ulice... Tak funguje koloběh života :D
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
8.3.2021 15:32 Reaguje na Karel ZvářalAno, v panelácích naležato nefunguje hromadná doprava (málo lidí, hodně najetých kilometrů), velké náklady na sítě, žádné zájmové kroužky pro děti. Sám jsem bydlel na okraji velkého města a bezpečnostní poměry se změnily tak, že do tohoto hybridu už bych dnes bydlet nešel.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
8.3.2021 16:55 Reaguje na vladimír šmídlA ještě něco: děti z králíkáren měly lepší školní průpravu, lepší předpoklady k dalšímu studiu. Na malých školách se uplatňoval vliv inkluze, i když v 90. létech se tomu tak ještě neříkalo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.3.2021 10:10"A dá se rovněž předpokládat, že poptávka po stavebních surovinách v následujících letech s ohledem na připravované velké dopravní stavby spíše poroste".
Jaké stavby má autor na mysli? Asi poslední dokončenou velkou stavbou byl tunel Blanka (a milióny keců kolem), od té doby ani ťok. Dálnice stavíme šnečí rychlostí a nesmysly typu DOL nebo mastodont JED odtěží obrovské finanční prostředky, aniž by se koplo do země.
Navíc jdeme do dost děsivé krize a tu odskáče vždy prvně stavebnictví.
Odpovědět
Jaké stavby má autor na mysli? Asi poslední dokončenou velkou stavbou byl tunel Blanka (a milióny keců kolem), od té doby ani ťok. Dálnice stavíme šnečí rychlostí a nesmysly typu DOL nebo mastodont JED odtěží obrovské finanční prostředky, aniž by se koplo do země.
Navíc jdeme do dost děsivé krize a tu odskáče vždy prvně stavebnictví.
MU
Michal Ukropec
7.3.2021 10:25Stavební suť - recyklát se dá bez problémů používat v aktivních zónách komunikací. Bohužel dnešní mladá generace chce jen moderní ekologické, pasívní maximálně nízkoenergetické bydlení. Takže jedině novostavby. Což je energeticky i cenově náročné. Takže rubat další a další suroviny. K tomu ticho, takže novostavby. Je to jak s auty na baterky. Neskromnost a ekologismus vedou k devastaci přírody.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
7.3.2021 14:13 Reaguje na Michal UkropecPasivní stavby lze s výhodou stavět jako dřevostavby s tím, že i při zakládání stavby lze spoustu betonu ušetřit. Zbourat starou barabiznu je mnohem výhodnější, než ji opravovat - to je nekonečná díra na peníze a nikdy to nebude dobré. Stavební suť je dobré používat na všelijaké zásypy pod cesty či parkovací stání.
Odpovědět
LB
Lukas B.
7.3.2021 17:44 Reaguje na Jiří Svobodadřevostavby - ok (já mám radši tepelnou kapacitu, ale o tom jsme několikrát diskutovali a byl by to krok stranou)
recyklát se fakt hodí jen pod nějaké provizorní komunikace nebo méně zatížené cesty, případně do bláta parkovišť. je všelijak rozpadavé, namrzavé... o oblíbenosti a kvalitě recyklátu ostatně svědčí jeho cena, pár deseti korun za tunu, někdy i za odvoz
Odpovědět
recyklát se fakt hodí jen pod nějaké provizorní komunikace nebo méně zatížené cesty, případně do bláta parkovišť. je všelijak rozpadavé, namrzavé... o oblíbenosti a kvalitě recyklátu ostatně svědčí jeho cena, pár deseti korun za tunu, někdy i za odvoz
JS
Jiří Svoboda
8.3.2021 09:52 Reaguje na Lukas B.Jde třeba o parkoviště před RD, kde je na povrchu drť a pod tím je 30 cm trochu zhutněného stavebního šurvajzu. Když se to někde trochu propadne, srovná se to pár kolečky drtě, jejíž hromada je v rohu parkoviště.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
7.3.2021 20:15 Reaguje na Jiří SvobodaA to dřevo vozit třeba z druhého konce světa. To ta ekologičnost dostane zvláště na pr..l.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.3.2021 09:53 Reaguje na Jiří DanešStačí to dřevo nevyvážet a zpracovávat v ČR
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
8.3.2021 17:08 Reaguje na Jiří SvobodaS tím zbouráním starých barabizen máte ekonomickou pravdu, ale uvažte, že pohyb stavební suti souvisí s pohybem lidí, kteří v nich bydleli. Mladí mizí v Praze, staří...
Ve městě je veřejný záchod a sprcha. V zimě zavřeno, hromadili by se tam bezdomovci. Člověk nemá účetní cenu. Chodníky ve vnitřním městě Odry jsou místy 60 cm široké, aby kamiony na to mohly šlápnout.Kamiony jezdí středem náměstí jednosměrkou (aby se tam vešly), v místech
možného obchvatu už stojí zmíněné paneláky na ležato. Kdo zaplatí jejich vyvlastnění a zbourání?
Odpovědět
Ve městě je veřejný záchod a sprcha. V zimě zavřeno, hromadili by se tam bezdomovci. Člověk nemá účetní cenu. Chodníky ve vnitřním městě Odry jsou místy 60 cm široké, aby kamiony na to mohly šlápnout.Kamiony jezdí středem náměstí jednosměrkou (aby se tam vešly), v místech
možného obchvatu už stojí zmíněné paneláky na ležato. Kdo zaplatí jejich vyvlastnění a zbourání?
JS
Jiří Svoboda
9.3.2021 13:01 Reaguje na vladimír šmídlMně jde o situaci, kdy si někdo koupí starý barák a buď ho bude 2 roky opravovat a nikdy ho vlastně pořádně neopraví nebo ho shodí a postaví si nový pasivní podle svých představ.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2021 08:42Sen o 100% využití recyklátu je jako sen o pokrytí spotřeby energie z OZE.
Obojí snílkům vyvrátí snadno odborníci z oboru a vysvětlí, že je to taky
ekonomický nesmysl. Kvalita stavby je podmíněna kvalitou materiálu a taky
cenou. Stavět na úkor kvality za vyšší cenu je jako dotování OZE a k nim
stavět záložní zdroje. Kníže Potěmkin má stále plno následovníků ve všech
oborech a záleží, zda tomu podlehnou i odpovědní činitelé. Doporučuji
označit stavby z recyklátu tabulkou, abych se jim raději vyhnul.
Odpovědět
Obojí snílkům vyvrátí snadno odborníci z oboru a vysvětlí, že je to taky
ekonomický nesmysl. Kvalita stavby je podmíněna kvalitou materiálu a taky
cenou. Stavět na úkor kvality za vyšší cenu je jako dotování OZE a k nim
stavět záložní zdroje. Kníže Potěmkin má stále plno následovníků ve všech
oborech a záleží, zda tomu podlehnou i odpovědní činitelé. Doporučuji
označit stavby z recyklátu tabulkou, abych se jim raději vyhnul.
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 11:33 Reaguje na Břetislav MachačekNikdo nebásní o 100% recyklace materiálů. Ani ve stavebnictví, ani v energetice nebo dopravě, ani v odpadovém hospodářeství, prostě NIKDE.
To je asi prakticky nemožné, ale určité systémy jsou už dnes dotaženy do hodnot nad 90%, což bohatě stačí. Jako příklad uvedu kovy (neexistuje povalující se železný odpad, natož z barevných kovů), taky sklo se recykluje z více, jako 90%.
Vaše plky o knížeti Potěmkinovi jsou tak zase zcela zbytečné...
Odpovědět
To je asi prakticky nemožné, ale určité systémy jsou už dnes dotaženy do hodnot nad 90%, což bohatě stačí. Jako příklad uvedu kovy (neexistuje povalující se železný odpad, natož z barevných kovů), taky sklo se recykluje z více, jako 90%.
Vaše plky o knížeti Potěmkinovi jsou tak zase zcela zbytečné...
vš
vladimír šmídl
8.3.2021 17:15 Reaguje na Pavel HanzlS tím odpadem to není tak pozitivní, jako první byly vytrhány bronzové části pomníků a budov a musely se zaplatit imitace z plastických hmot, žádná výhra. Peníze za to dostala pouze kriminální vrstva společnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 21:03 Reaguje na vladimír šmídlMelete mimo téma. Bronzové části pomníků nejsou odpad. Je to regulérní krádež, ukradené auto taky není odpad.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.3.2021 06:12 Reaguje na Pavel HanzlMáte samozřejmě pravdu a je vidět, že se zajímáte... tito ubožáci o tom nic neví, a tak klidně pochválí i satana.... jen je nechejte ať si žijí ty svoje ubohé životy a ať si klidně na Ekolistu hrají na znalé.... pár pitomců nestačí na pomatení veřejnosti, a tak jsou více méně neškodní.... nebojte... :)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.3.2021 07:06 Reaguje na Lukáš KašpárekJá se nebojím, ale vždy mě zaujme názor, který uvidí prvoplánově nějakou chybu (anichyba to být nemusí, jen nepochopení) a ihned naskočí na předprogramované klišé - diktát z Bruseli, potěmkinovské vesnice, ekologičtí snílci, klimaalarmisté atd.atd. atd. atd a hlavně: JAK JE TO DRAHÉ!!
Nejlevnější jsou vždy nejšpinavější postupy, ale proč naši předkové začali stavět drahé kanalizace v době kdy byla skutečná bída??
Odpovědět
Nejlevnější jsou vždy nejšpinavější postupy, ale proč naši předkové začali stavět drahé kanalizace v době kdy byla skutečná bída??
ig
9.3.2021 21:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč bych jako ropák říkal, že některé věci jsou tak složité, že jich nezvládneme dělat víc najednou a musíme si vybrat, když pro to existuje krásný formalismus peněz? Řeknu, že je to drahé a tím je vše vysvětleno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.3.2021 07:10 Reaguje naKteré věci jsou tak složité, abychom to nezvládli, když normální státy to v poho zvládají?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
12.3.2021 20:28 Reaguje na Pavel Hanzl"Nejlevnější jsou vždy nejšpinavější postupy..."
Jak to???? Vždyť přece čisté OZE jsou levnější než špinavé uhláky. To vy i Němčouři velmi dobře víte! Tak tu nemaťte veřejnost!
Odpovědět
Jak to???? Vždyť přece čisté OZE jsou levnější než špinavé uhláky. To vy i Němčouři velmi dobře víte! Tak tu nemaťte veřejnost!
ms
8.3.2021 14:16
Však němečtí Zelení, po zářijových volbách do Bundestagu možná členové vlády, už připravují své "koncepty": zákaz výstavby nových rodinných domů, využití nadměrně velkých bytů pro sestěhování rodin, administrativní omezení ceny nájmů, omezení spotřeby masa, omezení cestování autem, když nebude elektrické, drastické omezení cestování letadly, preferování přírodního lokálního zemědělského rozvoje apod. Prostě obrovský sešup ekonomiky a společnosti tvrdým přiškrcením hlavně energetických (z OZE prostě proud dorazí jen někdy a draho) a dalších zdrojů. Situace a la covid-19 navždy. Když se podívám na ideologii Rudých Khmerů a Pol Pota, najdu tam řadu shodných prvků. Jen se dnes ještě nemluví o popravách ideologii nepohodlných lidí. V Kambodži byly zavražděny 3 ze 7 milionů lidí za 42 měsíců.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.3.2021 21:14 Reaguje naJak to čtu, tak mi to připadá jako klasický hoax od našich špinavců.
Naprostá nelogičnost, úderná hesla, vysoká přesvědčivost, prvoplánové argumenty. K tomu zcela idiotská prognóza do budoucnosti, která se vždycky jasně nevyplní.
Odpovědět
Naprostá nelogičnost, úderná hesla, vysoká přesvědčivost, prvoplánové argumenty. K tomu zcela idiotská prognóza do budoucnosti, která se vždycky jasně nevyplní.
ig
9.3.2021 21:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Do kamene tesat. Tu poslední větu: "idiotská prognóza do budoucnosti, která se vždycky jasně nevyplní".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.3.2021 07:03 Reaguje naPrognóza ze stejné dílny říkala, že přechodem na OZE dramaticky stoupne cena elektřiny a průmysl v Evropě ztratí konkurenceschopnost a zkrachuje, Evropa dramticky zchudne.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
9.3.2021 06:07PD článek pro sebeobhajobu požírání naší krajiny.... nic víc....
Odpovědět
LK
PH
Pavel Hanzl
9.3.2021 07:15 Reaguje na Lukáš KašpárekPři muhutnosti naší výstavby nám v tomhle směru nic závratného nehrozí a lom na kámen nepovažuji za nic extra neekologického, prostě krajina se mění. Rozsáhlé písečňáky ve Vracově a Bzenci na slévárenské písky byly v borových lesích a po odtěžení se zase sázely borovice. A rostly i lépe, protože se dostaly blíž k vodě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2021 16:40 Reaguje na Pavel HanzlDovolím si analogii na váš příspěvek: Při mohutnosti naší
průmyslové výroby si bez uhelných elektráren neumím ještě
mnoho let energetiku a velkolom na uhlí či důl představit
a nepovažuji ho po rekultivaci za nic extra neekologického, prostě krajina se změní. Místo původních polí budou asi jezera(teda pokud je nepokryjí plovoucí soláry) a zbytek bude zalesněn či bude sloužit jako už nyní biotop pro mnohé ohrožené druhy. Nic víc, nic míň, pouze v to, že likvidaci kopce na lom si taky mnozí nepřejí, jakož i bagrování písku a štěrku. Řešením je nestavět, nevyrábět, nespotřebovávat energii a všechny zdroje Země. Prostě vymizet jako druh z povrchu planety a bude klid. Utopie se nekoná a tak se toto vše děje a dít se bude. Co nevytěžíme my, vytěží jednou
potomci, protože jich bude ještě víc a zdrojů ubývá.
Starý dům spotřebuje na rekonstrukci pouze část materiálu
potřebného na nový a vzniká méně odpadu k recyklaci.
Staré starým zůstane sice stále, ale to nové zestárne
jednou taky a možná nevydrží ani tolik, co to staré.
Odpovědět
průmyslové výroby si bez uhelných elektráren neumím ještě
mnoho let energetiku a velkolom na uhlí či důl představit
a nepovažuji ho po rekultivaci za nic extra neekologického, prostě krajina se změní. Místo původních polí budou asi jezera(teda pokud je nepokryjí plovoucí soláry) a zbytek bude zalesněn či bude sloužit jako už nyní biotop pro mnohé ohrožené druhy. Nic víc, nic míň, pouze v to, že likvidaci kopce na lom si taky mnozí nepřejí, jakož i bagrování písku a štěrku. Řešením je nestavět, nevyrábět, nespotřebovávat energii a všechny zdroje Země. Prostě vymizet jako druh z povrchu planety a bude klid. Utopie se nekoná a tak se toto vše děje a dít se bude. Co nevytěžíme my, vytěží jednou
potomci, protože jich bude ještě víc a zdrojů ubývá.
Starý dům spotřebuje na rekonstrukci pouze část materiálu
potřebného na nový a vzniká méně odpadu k recyklaci.
Staré starým zůstane sice stále, ale to nové zestárne
jednou taky a možná nevydrží ani tolik, co to staré.
PH
BM
Břetislav Machaček
9.3.2021 20:28 Reaguje na Pavel HanzlJak to? Přece obojí přírodě bereme natrvalo a taky ničíme původní životní prostředí. Na těžbu a drcení kamene je potřeba ta energie z uhlí a nebo z těch vašich OZE. Takový kamenolom zatěžuje okolí hlukem(odstřely), prachem, spotřebovává vodu pro odstranění prachu a nežádoucích příměsí, hlukem
třídiček, dopravou a nakonec i vizuální změnou krajiny. Povrchové doly jsou totéž a hlubinné
jsou na tom podobně, pouze s propadáním a haldami
hlušiny. Vše co člověk činí ke svému okolí,
tak mu tím škodí a jinak tomu nikdy nebude ani
těmi poli fotovoltaiky a stožáry větrníků po
všech kopcích v okolí. Někde máme těžní věž
šachty a jinde mají stožár větrníku na stožáru
a podivný hukot vyhánějící hmyz, zvířata i lidi.
Zatím to druhé za domem nemám a jsem šťasten.
Tak jako nemám žádný lom a mám tu ale štěrkovny
a pískovny, na které jsme si zvykli jako kdysi
na ty šachty, které živily velkou část obyvatel.
Někoho živilo kutání zlata, jiného uhlí a jiné
pouze žvásty, jak je vše k ničemu, ale sám si
toho užíval a dosud užívá.
Odpovědět
třídiček, dopravou a nakonec i vizuální změnou krajiny. Povrchové doly jsou totéž a hlubinné
jsou na tom podobně, pouze s propadáním a haldami
hlušiny. Vše co člověk činí ke svému okolí,
tak mu tím škodí a jinak tomu nikdy nebude ani
těmi poli fotovoltaiky a stožáry větrníků po
všech kopcích v okolí. Někde máme těžní věž
šachty a jinde mají stožár větrníku na stožáru
a podivný hukot vyhánějící hmyz, zvířata i lidi.
Zatím to druhé za domem nemám a jsem šťasten.
Tak jako nemám žádný lom a mám tu ale štěrkovny
a pískovny, na které jsme si zvykli jako kdysi
na ty šachty, které živily velkou část obyvatel.
Někoho živilo kutání zlata, jiného uhlí a jiné
pouze žvásty, jak je vše k ničemu, ale sám si
toho užíval a dosud užívá.
PH
Pavel Hanzl
10.3.2021 07:09 Reaguje na Břetislav MachačekPodstatný rozdíl je v tom, že uhelný lom těží fosilní uhlík, který produkuje ty miliardy tun CO2. Jakýkoliv průmysl poškozuje ŽP, jakákoliv lidská činnost poškozuje ŽP, to by museli lidé napřed vymřít, aby bylo vše čisté.
Ale důležité je pousuzovat právě míru toho poškození. Právě CO2 vytváří druhotné pošlozemí miliónkrát větší a hlavně i v místech, jde nikdy člověka neviděli.
Odpovědět
Ale důležité je pousuzovat právě míru toho poškození. Právě CO2 vytváří druhotné pošlozemí miliónkrát větší a hlavně i v místech, jde nikdy člověka neviděli.
BM
Břetislav Machaček
10.3.2021 09:51 Reaguje na Pavel HanzlBez fosilních paliv, ke kterým musíte
počítat i zemní plyn, nevyrobíte ani
cement, ani vápno a ani surové železo.
Možná v budoucnu něco lidé vymyslí, ale
zatím jsou fosilní paliva nenahraditelná
a pokud nebudeme mít svá vlastní, tak je
budeme muset buď dovážet a nebo dovážet
finální výrobky. Žijete v bludu OZE, které nevyřeší problém s CO2 nikdy, ale
pouze z EU udělá průmyslového trpaslíka.
Konkurence si mne ruce ze ztráty soupeře
a pak začne diktovat ceny, které nebudou
mnozí ani zaplatit. Je to zelená cesta
na dluh mezi chudinu světa.
Odpovědět
počítat i zemní plyn, nevyrobíte ani
cement, ani vápno a ani surové železo.
Možná v budoucnu něco lidé vymyslí, ale
zatím jsou fosilní paliva nenahraditelná
a pokud nebudeme mít svá vlastní, tak je
budeme muset buď dovážet a nebo dovážet
finální výrobky. Žijete v bludu OZE, které nevyřeší problém s CO2 nikdy, ale
pouze z EU udělá průmyslového trpaslíka.
Konkurence si mne ruce ze ztráty soupeře
a pak začne diktovat ceny, které nebudou
mnozí ani zaplatit. Je to zelená cesta
na dluh mezi chudinu světa.
