Miroslav Patrik: Ozdravný balíček a nedotknutelnost investic do betonování krajiny
10.6.2023
Česká vláda představila v polovině května takzvaný ozdravný balíček, obsahující téměř šedesát úsporných opatření, díky nimž se má příští rok ušetřit asi devadesát čtyři miliard korun. Z jeho obsahu je bohužel zřejmé, že důraz na ochranu životního prostředí nehrál při jeho sestavování výraznější roli.
Životní prostředí se tak může zlepšit jen zčásti. Vláda chce například zvednout poplatky za těžbu uhlí a nerostů, což povede k účinnějšímu využívání nerostných surovin. I zde by ale mohla být důraznější.
Kabinet Petra Fialy sice chce spotřební daň z motorové nafty a z benzínu vrátit na úroveň před únorem 2022, ale poplatek mohl navýšit ještě víc. Po deseti letech stagnace se také zdražují dálniční známky, ovšem mýtné pro nákladní automobily mohlo být klidně dvojnásobné.
A jaká jsou negativa balíčku? Zvýšenou sazbou DPH se zdraží například i veřejná doprava nebo palivové dříví, třebaže jde o obnovitelný zdroj energie. Změna sazby se negativně promítne do ceny oprav řady výrobků, takže bude výhodnější pořizovat si nové. Naroste rovněž poplatek za odpad, což zčásti nahrává plánům stavět další spalovny, ačkoliv by se množství odpadu mělo snižovat a hledat pro něj další využití.
Otazník také visí nad zrušením dotací Ministerstva průmyslu a obchodu, neboť není jasné, kdo a jak bude platit poplatky za využívání obnovitelných zdrojů energie a ani zda nějaká podpora vůbec bude. Zároveň nevíme, jestli se změny v dotacích dotknou projektů na ochranu klimatu a na podporu ekologického zemědělství.
Jednou z oblastí, kde se neškrtalo, jsou investice do betonování krajiny, respektive do výstavby a údržby dopravních sítí. Tyto výdaje jsou totiž nedotknutelné, i když je účelnost řady staveb sporná, jak dokládají zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.
V letech 2018 až 2020 stát do dopravních sítí investoval průměrně osmdesát dva miliard korun a v dalších třech letech to má být dokonce sto třicet šest miliard korun, tj. o šedesát pět procent více. Letos se mluví o částce sto padesát jedna miliard. Právě zde by tedy mohl být značný prostor pro vládní úspory.
Ministerstvo dopravy by mohlo například začít šetřit na Ředitelství vodních cest ČR. Agenda tohoto úřadu sice stojí jen přes miliardu korun za rok, ale v plánu jsou naprosto zbytečné investice.
Stát totiž chce přibližně za jedenáct miliard korun kanalizovat Labe od státní hranice až do Pardubic, přičemž jen za přípravu jezu u Děčína a plavebního kanálu u Přelouče se za posledních dvacet let utratilo téměř sedm set milionů korun. Proces povolování je přitom stále na začátku. Ředitelství vodních cest by možná bylo nejlepší zrušit, jak se o tom uvažovalo v letech 2012–2013, tedy v období, kdy byl Zbyněk Stanjura krátce ministrem dopravy.
Ozdravný balíček ve výsledku vyznívá jako pouhý pokus o modernizaci státu, neboť nestojí na ekologických, sociálních a ekonomických pilířích ani na žádné skutečně smělé vizi. Šance snížit státní dluh a současně ekonomickými nástroji posílit ochranu životního prostředí byla jednoznačně promarněna. Nezodpovědné vládní škrty tak ohrožují společenskou soudržnost, ekologické přežití i demokracii.
reklama
Kabinet Petra Fialy sice chce spotřební daň z motorové nafty a z benzínu vrátit na úroveň před únorem 2022, ale poplatek mohl navýšit ještě víc. Po deseti letech stagnace se také zdražují dálniční známky, ovšem mýtné pro nákladní automobily mohlo být klidně dvojnásobné.
A jaká jsou negativa balíčku? Zvýšenou sazbou DPH se zdraží například i veřejná doprava nebo palivové dříví, třebaže jde o obnovitelný zdroj energie. Změna sazby se negativně promítne do ceny oprav řady výrobků, takže bude výhodnější pořizovat si nové. Naroste rovněž poplatek za odpad, což zčásti nahrává plánům stavět další spalovny, ačkoliv by se množství odpadu mělo snižovat a hledat pro něj další využití.
Otazník také visí nad zrušením dotací Ministerstva průmyslu a obchodu, neboť není jasné, kdo a jak bude platit poplatky za využívání obnovitelných zdrojů energie a ani zda nějaká podpora vůbec bude. Zároveň nevíme, jestli se změny v dotacích dotknou projektů na ochranu klimatu a na podporu ekologického zemědělství.
Jednou z oblastí, kde se neškrtalo, jsou investice do betonování krajiny, respektive do výstavby a údržby dopravních sítí. Tyto výdaje jsou totiž nedotknutelné, i když je účelnost řady staveb sporná, jak dokládají zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.
V letech 2018 až 2020 stát do dopravních sítí investoval průměrně osmdesát dva miliard korun a v dalších třech letech to má být dokonce sto třicet šest miliard korun, tj. o šedesát pět procent více. Letos se mluví o částce sto padesát jedna miliard. Právě zde by tedy mohl být značný prostor pro vládní úspory.
Ministerstvo dopravy by mohlo například začít šetřit na Ředitelství vodních cest ČR. Agenda tohoto úřadu sice stojí jen přes miliardu korun za rok, ale v plánu jsou naprosto zbytečné investice.
Stát totiž chce přibližně za jedenáct miliard korun kanalizovat Labe od státní hranice až do Pardubic, přičemž jen za přípravu jezu u Děčína a plavebního kanálu u Přelouče se za posledních dvacet let utratilo téměř sedm set milionů korun. Proces povolování je přitom stále na začátku. Ředitelství vodních cest by možná bylo nejlepší zrušit, jak se o tom uvažovalo v letech 2012–2013, tedy v období, kdy byl Zbyněk Stanjura krátce ministrem dopravy.
Ozdravný balíček ve výsledku vyznívá jako pouhý pokus o modernizaci státu, neboť nestojí na ekologických, sociálních a ekonomických pilířích ani na žádné skutečně smělé vizi. Šance snížit státní dluh a současně ekonomickými nástroji posílit ochranu životního prostředí byla jednoznačně promarněna. Nezodpovědné vládní škrty tak ohrožují společenskou soudržnost, ekologické přežití i demokracii.
reklama
Další informace |
Text byl psán pro kulturní čtrnáctideník A2.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily
ČR bude usilovat o úpravu cílů EU v automobilovém průmyslu, řekl Fiala
Kupka chce v EU prosadit revizi zákazu spalovacích motorů již příští rok
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
ss
smějící se bestie
10.6.2023 08:222jezy pod Ústím k hranicím s Německem, jez u Přelouče pro splavnost Labe do Pardubic minimálně, všechny dálnice + okruhy měst/hlavně ten pražský, vysokorychlostní železnice od Drážďan na Vídeň, mělo být v provozu před vstupem ČR do EU !
Odpovědět
ss
smějící se bestie
10.6.2023 08:25 Reaguje na smějící se bestieŠkody z toho jdoucí + lidské životy ze stávajících komunikací za tu dobu, jdou za těmito zelenými " spasiteli " světa !
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.6.2023 13:49 Reaguje na smějící se bestietrochu moc jednoduché aby to byla pravda...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
10.6.2023 20:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno jednoduché - protože je to pravda.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.6.2023 13:51 Reaguje na smějící se bestieto bychom tam nebyli ani dneska...pravda však je, že jiné výhody nejsou. Výsledek setrvání v unii je, že jsme franchizisti ve vlastní zemi.
Odpovědět
JM
Joska Malý
10.6.2023 18:25 Reaguje na smějící se bestieSouhlas, jen na ty jezy pod Děčínem bych se vyprd!
Odpovědět
ss
va
vaber
10.6.2023 08:50na co dnes vláda peníze má ?
na válku , na vyzbrojování naší zbytečné armády, na uprchlíky,
to jsou absolutní priority naší vlády,
jinde se škrtá co to jde,
Odpovědět
na válku , na vyzbrojování naší zbytečné armády, na uprchlíky,
to jsou absolutní priority naší vlády,
jinde se škrtá co to jde,
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.6.2023 13:55 Reaguje na vabertěmto uprchlíkům z Ukrajiny nejde nic vyčítat. Ženy a děti zejména.
To, co se sem táhne jak smrad z blízkého východu a Afriky je ekonomická migrace, která se chce mít tady jen dobře ale přizpůsobit nemíní. Měli bychom mít migraci, která tu nebude trčet jak bolavý vřed.
Odpovědět
To, co se sem táhne jak smrad z blízkého východu a Afriky je ekonomická migrace, která se chce mít tady jen dobře ale přizpůsobit nemíní. Měli bychom mít migraci, která tu nebude trčet jak bolavý vřed.
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.6.2023 13:57 Reaguje na vabernaše armáda není zbytečná je však postižena pandemií lenosti a absence branné povinnosti
Odpovědět
va
vaber
10.6.2023 15:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčco užitečného armáda dělá, dělala a bude dělat?
nebo snad je válčení a polykání peněz,něco co chceme a potřebujeme?
chrání režim a prý naši svobodu? se říká plebejcům a někteří tomu věří,
my jako Česko, jsme už několik set let svobodu neměli a nebudeme mít,jen stále musíme někoho poslouchat
Odpovědět
nebo snad je válčení a polykání peněz,něco co chceme a potřebujeme?
chrání režim a prý naši svobodu? se říká plebejcům a někteří tomu věří,
my jako Česko, jsme už několik set let svobodu neměli a nebudeme mít,jen stále musíme někoho poslouchat
Jakub Graňák
10.6.2023 16:47 Reaguje na vaber"Kdo své meče překoval na pluhy, bude orat zem pro ty, kteří to neudělali" - což ovšem pochopí pouze jedinci nemající v hlavě řezanku. Váš defétismus je jen další způsob, jak lézt do prdele rusákovi... fujtajksl
Odpovědět
Sl
Slovan
10.6.2023 20:04 Reaguje na Jakub GraňákPřesné a výstižné. Já se s takovými už ani nehádám.. klesalo mi při tom IQ.
Odpovědět
va
vaber
11.6.2023 08:25 Reaguje na Slovankvůli takovým s nízkým IQ, je svět tam kde je a nevyhrabe se z toho
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.6.2023 11:09Vládu dnes kritizuje každý, kdo má v zádeli díru. A každý ze svého pohledu, což je legitimní a správné - ovšem do určité míry.
Pan Patrik je pro výrazné zvyšování daní a poplatků, jenže to je silně dvojsečná zbraň a musí se s ní zacházet velmi vyváženě a opatrně. A právě vláda má na tohle zástup ekonomů, národohospodářů, právníků a jiných poradců, taky ten balíček je piovažován za velmi vyvážený.
Odpovědět
Pan Patrik je pro výrazné zvyšování daní a poplatků, jenže to je silně dvojsečná zbraň a musí se s ní zacházet velmi vyváženě a opatrně. A právě vláda má na tohle zástup ekonomů, národohospodářů, právníků a jiných poradců, taky ten balíček je piovažován za velmi vyvážený.
12
PH
LB
Lukas B.
12.6.2023 13:58víte vy co - mě by se líbilo takové to úplně stejné, jako když se do finančních potíží dostane rodina. co taková rodina udělá? zbaví se auta a možnosti dojíždět do zaměstnání? přestane si kupovat léky? nebude zasklívat rozbité okno nebo nekoupí novou pračku místo rozbité? nebo naopak přestane kupovat každý den svíčkovou na bifteky a koupí si dvakrát do týdne vepřové plecko a bude vařit hrachovou kaši, a místo jahod a avokád bude baštit mrkev a jablka, nebudou si kupovat botečky, kabelečky a každý půlrok nové mobily a dočasně si knížky nebudou kupovat, ale půjčovat v knihovně.
takže co by mělo smysl:
- pokračovat v dopravní a energetické a vůbec infrastruktuře
- udržovat funkční armádu a policii a soudy
- udržet funkční zdravotnictví
ale:
- omezit rozežranost. nezvyšovat platy ve státní sféře (herrgott, musí být nižší než v komerční, vždyť je to kompenzováno větší "sociální jistotou"), neuplácet nezaměstnané a důchodce plošnými dárečky. skoro nejvíc by se mi líbil spravedlivý plošný "tupý škrt" plošně.
samozřejmě uznávám, že v situaci všeobecného rovného volebního práva jsou to spíš mokré sny - z 8,5 milionu voličů 2 miliony starobních důchodců, 0,4 milionu invalidních důchodců, 0,3 milionu je nezaměstnaných (= v evidenci úřadů práce), 0,5 milionu státních zaměstnanců - tedy 40% voličů neplatí daně (nechme stranou akademickou diskusi o tom, jestli se může říkat daně části úředníkova platu, který vrátí zase zpátky na společnou hromadu) a nebude si vypouštět rybník. k těm musíme připočíst, že každý zná nějakého důchodce, invalidu, nezaměstnaného nebo třeba učitelku (někdo dokonce má někoho takového i ve společné domácnosti), a tak racionální a věcné osekání rozpočtu nelze očekávat - leda snad od blázna, který už nikdy nikdá nechce být zvolen.
-
Odpovědět
takže co by mělo smysl:
- pokračovat v dopravní a energetické a vůbec infrastruktuře
- udržovat funkční armádu a policii a soudy
- udržet funkční zdravotnictví
ale:
- omezit rozežranost. nezvyšovat platy ve státní sféře (herrgott, musí být nižší než v komerční, vždyť je to kompenzováno větší "sociální jistotou"), neuplácet nezaměstnané a důchodce plošnými dárečky. skoro nejvíc by se mi líbil spravedlivý plošný "tupý škrt" plošně.
samozřejmě uznávám, že v situaci všeobecného rovného volebního práva jsou to spíš mokré sny - z 8,5 milionu voličů 2 miliony starobních důchodců, 0,4 milionu invalidních důchodců, 0,3 milionu je nezaměstnaných (= v evidenci úřadů práce), 0,5 milionu státních zaměstnanců - tedy 40% voličů neplatí daně (nechme stranou akademickou diskusi o tom, jestli se může říkat daně části úředníkova platu, který vrátí zase zpátky na společnou hromadu) a nebude si vypouštět rybník. k těm musíme připočíst, že každý zná nějakého důchodce, invalidu, nezaměstnaného nebo třeba učitelku (někdo dokonce má někoho takového i ve společné domácnosti), a tak racionální a věcné osekání rozpočtu nelze očekávat - leda snad od blázna, který už nikdy nikdá nechce být zvolen.
-
PH
Pavel Hanzl
13.6.2023 07:45 Reaguje na Lukas B.Máte samozřejmě pravdu, jenže věc má další rozměry. Jednak nepočítáte s tím, že lidé mají rozum. A jde taky o důchodce, invalidy, ouředníky a jinak placené lidi státem. Já, jako důchodce, mám hafo kamarádů, z nichž asi 90% podporuje tuhle vládu a její úspory.
Ale ten psík je zakopaný jinde. U nás se vytvořila dotační ekonomika, do které lije stát asi 400 miliard ročně. Něco je nutné, ale většina jde do výrobního sektoru, který tím výrazně ztrácí výkon.
Celá Evropa po plynové krizi výrazně ekonomicky roste, jenom my ne. Přitom nemáme prakticky žádnou nezaměstnanost, jak je to možné? Co ti lidi v práci teda dělají?
Pí. Matesová (členka NERVU) tvrdí, že klíčem jsou dotace, ze kterých žijí i ti, co nic neprodukují a tím se taky zvyšuje inflace. Proto vláda chce škrtat především v nich, obávám se ale, že málo.
Odpovědět
Ale ten psík je zakopaný jinde. U nás se vytvořila dotační ekonomika, do které lije stát asi 400 miliard ročně. Něco je nutné, ale většina jde do výrobního sektoru, který tím výrazně ztrácí výkon.
Celá Evropa po plynové krizi výrazně ekonomicky roste, jenom my ne. Přitom nemáme prakticky žádnou nezaměstnanost, jak je to možné? Co ti lidi v práci teda dělají?
Pí. Matesová (členka NERVU) tvrdí, že klíčem jsou dotace, ze kterých žijí i ti, co nic neprodukují a tím se taky zvyšuje inflace. Proto vláda chce škrtat především v nich, obávám se ale, že málo.