https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslava-florianova-proklinane-sucho-by-nam-mohlo-pomoci-najit-ve-stromech-ty-nejlepsi-spojence
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslava Floriánová: Proklínané sucho by nám mohlo pomoci najít ve stromech ty nejlepší spojence

13.5.2019
Stromy jsou naši spojenci.
Stromy jsou naši spojenci.
Foto | Jen R / Flickr
Péče o vzrostlé stromy je široké téma, o kterém by se dalo hovořit dlouze. Doby, kdy se v oblasti péče o vzrostlé stromy více méně tápalo a chyběli zkušení odborníci, jsou naštěstí dávno pryč. Stejně jako v řadě dalších ekologických problémů jsou naše znalosti, ze kterých můžeme čerpat, na velmi vysoké úrovni.
 

Máme k dispozici materiály, které dokáží toto nelehké téma přiblížit i laikům. Máme systémy certifikace, které jasně definují, kdo je skutečným odborníkem v oblasti péče o dřeviny (můžete se podívat zde nebo zde).

Máme informace, máme lidi. V rozpočtech obcí i jinde nechybí prostředky na péči o vzrostlé stromy. Tak kde je tedy problém? Proč se kácí tak často, proč na místech a v situacích, kdy k tomu vlastně „nebyl důvod“?

To, co nám chybí, je vztah. Tak obyčejná věc, ke které nepotřebujme žádné odborné vzdělání, publikace, weby, exkurze ani semináře.

To, co dokážeme už od útlého věku. Prostě mít rád, vážit si, uvědomovat si hodnotu. Vidět ve vzrostlém stromu onen zázrak: mohutný kmen, zbrázděnou kůru, praskliny, které ukrývají další život, klenutou korunu a šumění listoví. Květy, které možná upoutají naši pozornost a plody, které rozzáří oči našich dětí. Zpěv ptáků a blahodárný stín, ve kterém tak rádi spočineme po úmorném dni.

Na strom ale řada lidí nahlíží ze zcela opačného úhlu. Vzrostlý strom, to je přece také potenciální nebezpečí a neustálý zdroj problémů. Stín, který snižuje komfort bydlení v blízkých domech. Listí zanášející okapy a rozšlapané plody hyzdí chodníky. Květy způsobující alergie. Kořeny, které zvedají dlažbu a demolují kanalizační přípojky. Opakované investice do ořezu a neustále obavy z toho, zda spadlá větev nezpůsobí újmu chodcům nebo zaparkovaným autům.

Někde tady leží ten klíč. Je na nás hledat cesty, jak ukázat, že nám na stromech záleží. Možná, že proklínaná sucha a vedra nám v tomto směru mohou nakonec přinést i něco dobrého. Pochopení, že stromy nejsou naši nepřátelé, ale tváří tvář hrozícímu klimatickému nebezpečí právě ti nejlepší spojenci.

Přečtěte si komentář Jenom sázet stromy nestačí. Potřebujeme něco důležitějšího. A také zprávu Na podzim se v Česku začne sázet deset milionů stromů jako ochrana proti změnám klimatu


reklama

foto - Floriánová Miroslava
Miroslava Floriánová
Autorka pracuje v Nadaci Partnerství.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

13.5.2019 09:30
Těžko říci, co autorka chtěla sdělit kromě posilování lásky k mohutným stromům.

Je jistě krásné žít v blízkosti mohutných stromů, stín a příjemné klima však poskytne i koruna mladého stromu, který nikoho neohrožuje. Z tohoto pohledu je asi rozumnější, abychom pod mladé vzrostlé stromy podsazovali nové a stromy tak průběžně obmněňovali.

Pro zdravý růst stromů je ale nutný dostatek podzemní vody. Je proto třeba vybudovat pro odtok ze střechy a zpevněných ploch jednoduché vsakovací zařízení a nepouštět dešťovku do kanálu. Zásoba podzemní vody bude pak stabilním zdrojem vody pro kořenový systém zdravých mladých stromů, které pak budou prospertovat.

Předkládám tu alternativní pohled k představám autorky a čtenář nechť sám posoudí, který koncept považuje za rozumný.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.5.2019 19:13 Reaguje na Jiří Svoboda
V první řadě chtěla autorka změnit vztah společnosti ke stromům, to je důležité.

Zejména v intravilánu máte místa, kde tlak společnosti vede úbytku stromů. Větší odpor než kácení zde vyvolá případná výsadba. Příkladem mohou být hřbitovy. Lidem vadí, nejen to, že stromy nadzvedávají kořeny náhrobky, ale i to, že z nich kupodivu padá listí nebo květy.

Co se týká starých stromů - pokud se u nich provede správný řez, případně vazba v koruně, mohou být i ony bezpečné. Na rozdíl od mladých stromů, obvykle mají dutiny k hnízdění ptactva a mrtvé dřevo, které umožnuje život hmyzu. Aby se strom dožil vysokého věku a byl bezpečný, potřebuje provádět správné výchovné zásahy, ještě v mladém věku. Nebo se aspoň vyvarovat těch špatných, jako je bezdůvodné zkrácení terminálu.

K vašemu konceptu. Vysazovat vzrostlý strom pod strom mi nepřipadne moc rozumné (kvůli růstovému prostoru a světlu). Lepší je ten strom vysadit do mezery v zápoji (mezi stromy) v případě postupné obnovy skupin. Také je potřeba vzít v úvahu nároky na světlo jednotlivých dřevin (jsou druhy snášející stín, ale také druhy vyžadující plné oslunění, potřeba světla také stoupá s věkem). Zasakování vody vidím jako dobrou cestu, u nově vysazených stromů je stejně potřeba provádět v prvních letech zálivku.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.5.2019 21:17 Reaguje na Jan Škrdla
Děkuji za doplnění!

Mně se třeba líbí lísky, je to takový kompromis mezi stromem a keřem.

Samozřejmě je dobré prostorově vysazovat stromy již s ohledem na postupnou obnovu. Takový přístup umožní i operativní změnu druhů, pokud nás bude klimatická změna válcovat.
Odpovědět
ad

14.5.2019 17:07
Možná, že kdyby lidé neměli obavy, že se o listí budou muset postarat, měli by méně námitky. V době orkánů, vichřic se bojí asi každý aby mu to nespadlo na dům nebo auto. Pak možná existují stromy, u kterýchje riziko pádu minimální a o tom by měli vědět lidé, kteří o vysazení rozhodují a nebo kteří to komunikují s občany. Možná, že by lidé spíše souhlasili s výsatbou ovocných stromů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.5.2019 17:50 Reaguje na
Já souhlasím s pomerančovníky a fíkovníky.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.5.2019 23:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Já se pro změnu obávám, že se jarních mrazíků nezbavíme (alespoň meteorologové a klimatologové nás tím straší).
Naději bych viděl třeba v jeřábu oskeruši a břeku, které jsou mrazuvzdorné. Moruše omrzá, ale zase obráží podobně jako ořešák.
Další z dřevin je třeba mandloň. Teplo a sucho snáší třeba meruňky nebo třešně na podnoži mahalebce nebo i hrušně.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist