https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-pomahame-prezit-ceskemu-karasovi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Pomáháme přežít českému karasovi

28.1.2021
Foto | Rostislav Štefánek / Zoo Praha
Někdejší mlýnský náhon v Zoo Praha je již nějakou dobu vypuštěný a nyní se vápní. Cílem je připravit ho na vysazení některých původních ryb, zejména karase obecného. Tato zdánlivě obyčejná, ale přitom v mnoha ohledech mimořádná ryba u nás dnes patří ke kriticky ohroženým druhům. Přispět k její záchraně je cílem projektu, který jsme začali realizovat společně s Biologickým centrem Akademie věd ČR.
 

Karas obecný je rybou dvou tváří – či přesněji tvarů. Může být buď štíhlý, takže by ho šlo přirovnat ke kapesnímu nožíku – rybičce, anebo vysokotělý, kdy srovnání s talířem by nebyla úplně nemístná nadsázka. Tyto dvě formy karase obecného jsou známé odedávna, ale až počátkem 90. let minulého století se podařilo odhalit jejich tajemství. Ze štíhlé rybky ve vysokotělou se karas obecný začíná měnit za přítomnosti rybích predátorů, typicky štiky. Jde o tzv. indukovanou změnu morfologie, která je vyvolána chemickými signály ve vodě. Vysoké tělo karasovi obecnému sice přináší některé nevýhody, ale také jednu zásadní výhodu: Pro menší štiku je obtížné až nemožné ho uchopit a spolknout.

Karas obecný je výjimečný i tím, že dokáže přežít v zarůstajících vodách s nedostatkem či dokonce přechodnou absencí kyslíku. S tímto zdánlivě neřešitelným problémem se vypořádává přepnutím na anaerobní metabolismus. Experimentálně bylo prokázáno, že se bez kyslíku obejde až 140 dní.

Pozoruhodné adaptace karase obecného vedou k otázce, co ho může ohrozit. Ledasco — ale ze všeho nejvíc jiné, nepůvodní druhy karasů. Z nich především karas stříbřitý. Ten se s karasem obecným nejenom kříží, ale také na něm sexuálně parazituje: Spermie samců karase obecného spustí u samic karase stříbřitého vývoj zárodků, aniž by je oplodnily, a výsledkem je tudíž pouze potomstvo karasů stříbřitých. Invazní karas stříbřitý v průběhu času téměř beze zbytku vytlačil původního karase obecného z našich vod. Získat karase obecné „nekontaminované“ genetickým materiálem nepůvodních druhů je i jednou z velkých výzev našeho projektu.

Další výzvou je například to, jak zajistit, aby se do našich vod nedostali karasi stříbřití či jiní nepůvodní karasi, respektive kříženci. Proniknutí jejich jiker do strouhy spolu s vltavskou vodou zabránit dokážeme, ale na svém peří nebo v trávicím traktu by je tam mohly zavléct třeba divoké kachny…

Navzdory těmto i jiným obtížím se nám snad ještě letos podaří v někdejším mlýnském náhonu vytvořit záložní populaci karase obecného a také některých dalších našich ryb jako slunky obecné nebo piskoře pruhovaného. K dlouhé řadě našich in situ aktivit, které se odehrávají ponejvíce ve světě, se tak připojuje i jeden „rybí“ projekt probíhající přímo v areálu Zoo Praha.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

OP

Otakar Pražák

28.1.2021 13:49
Pane Bobku, držím palce Vašemu projektu vytvoření záložní populace karase obecného. Český svaz ochránců přírody, základní organizace Břeclav ve spolupráci s WWF se o to pokoušel v devadesátých letech minulého století. Nelze jednoznačně tvrdit, že se nám to podařilo, protože karas obecný, slunka obecná a piskoř pruhovaný patří mezi silně mizející druhy ryb také u nás v lužních lesích při soutoku řek Moravy a Dyje. Není mě také známo, že by se někdo jiný jejich záchranou zabýval.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.1.2021 14:44 Reaguje na Otakar Pražák
K tomu piskoři taková poznámka.
Za totáče jsme v Ostravě měli akvaristický kroužek, který pořádal burzy a výstavy akvarijních ryb. Na jednu výstavu známý přinesl dva piskoře. Nikdo z místních akvaristů ty ryby nepoznal, ani rybáři, akorát se hodně lidí zajímalo, jak se to množí, protože by to byla v akváriu hodně atraktivní rybka.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

28.1.2021 16:56 Reaguje na Otakar Pražák
Spolek Zachrańme lipana a pstruha potočního z.s a člen Zdeněk Suchý který je pověřen koordinací kolem KO a slunky má i stránky karasobecny.cz. Akorát ta výška těla nesouvisí s přítomností predátora-štiky a td. ale je to podle úživnosti vody. Petrův Zdar
Odpovědět

Marek Šmejkal

29.1.2021 14:20 Reaguje na Jan Knap
Karas obecný se stal docela dobrým modelovým druhem pro interakci dravec-kořist. Objev toho, že výška těla skutečně souvisí s přítomností dravce, se datuje již do roku 1992 (https://science.sciencemag.org/content/258/5086/1348), kdy švédští vědci odfiltrovali vliv úživnosti vody. Tento efekt byl od té doby mnohokrát potvrzen.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

29.1.2021 20:40 Reaguje na Marek Šmejkal
Nevím,co vědci zjistili ve švédsku ale mám několik záchranných chovů KO plus původní lokality. Dravci se tam nevyskytují ale vím, jak změnili výšku těla při přesazení z málo úživných lokalit do chovných záchranných rybníčků. Vše mám podložené pochopitelně fotkami, škoda že sem nejdou dávat. Ostatně, jestli se chcete přesvědčit, tak přijed´te koncem března, to budeme lovit jeden s KO a slunkami a sestavovat chovné skupiny pro zájemce z území ČR. Petrův Zdar
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2021 17:26 Reaguje na Otakar Pražák
Pokus o záchranu piskoře se pokusili v rybářství Pohořelice. Pod pohrůžkou zavřením ze strany AOPK, toho rybářství zanechalo.
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

28.1.2021 19:32 Reaguje na Michal Ukropec
Pane máte pravdu, brali jsme od nich násadu piskořů. Nevím však nic o aktivitách AOPK. Budu Vám vděčný za podrobnější informace. Děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.1.2021 10:33 Reaguje na Otakar Pražák
Já se to dozvěděl před cca 10 ti lety na Natura viva v Lysé, kde jsme se na toto téma bavili i s Ing. Gelou z Vodňan. Ti chtěli zase pomocí rakovi. Piskoře i karasi by měli být mimo jiné i u Soběslavi.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.1.2021 14:05
Takže budete drasticky snižovat populaci kormorána ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.1.2021 14:41
Super projekt. Držím pěsti, aby to dobře dopadlo.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

28.1.2021 15:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, bojím se ale, že vzhledem k blízkosti Vltavy nebude možné vyhnout se problémům s kontaminací, o kterých pan ředitel v článku píše. Čistou populaci karase obecného se daří většinou udržovat jen v nádržích, které nejsou propojené s vodním tokem ani nejsou v blízkosti řek, velkých rybníků nebo rybničních soustav.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.1.2021 16:28
Většinu věcí zpackal člověk a packá stále. Globalizace sem natahá i jiné
a agresivnější druhy. Kdysi tu jiní než karasi zlatí nebyli, pak přišli
s rozmachem zahradních jezírek. Z ničeho nic se objevili sumečci američtí, které taky někdo dovezl a tak je to se vším, co nakonec vítězí nad těmi
původními druhy. Prostě ten silnější a odolnější vítězí a zvítězí i při zoufalé snaze tomu zabránit. S kapry se v Austrálii hnojí pole a v USA
se cyklicky komplet vytráví celé vybrané jezero a zarybní pouze původními
druhy. Za pár let je to stejné, protože ten agresivní druh si cestu najde
a nebo mu někdo pomůže. Zkusit se to s karasy, slunkami a piskoři dá.
Jako kluk pamatuji pískovnu pouze s karasy a slunkami, které jsme kachnám
chytali do velkých čeřenů a neubývalo. Pak tam někdo nasadil okouny,
štiky a bylo do tří let po nich. Tak dopadla ta slavná samoregulace.
Nakonec pískovnu zavezli odpadem a štiky a velké okouny lovili dělníci
vidlemi. U těch malých vod je třeba je buď usilovně chránit i za cenu
likvidace predátorů a pokud možno i regulovat obsádku vypuštěním a
přetříděním obsádky. V případě bastartizace karasem stříbřitým celou
obsádku zlikvidovat a nebo vysadit tam, kde to nevadí a začít znova.
V ostatních vodách to nemá cenu řešit, pouze snad stříbřité nepočítat
do celkového úlovku a zakázat je po ulovení vracet živé zpět.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.1.2021 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Rozeznat karase obecného od karase stříbřitého není úplně snadné a spousta rybářů stěží rozezná karase od kapra.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2021 11:38 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Máte pravdu, ale pokud už někde podle dobrozdání odborníků
bude stříbřitý převládat, tak i ten zbyteček obecných je
ztracen. Takže bych už nerozlišoval a revír "vyčistil".
Já ale tuto strategii nesdílím a nepovažuji to za až tak
velkou katastrofu, když už k tomu došlo. Prosím tam, kde
to lze opravdu účinně regulovat budiž, ale lpět na tom
všude asi nebude možné.
Odpovědět
J

Josef Mozek

28.1.2021 19:20
Ryb jednoho druhu ubude a ryb druhého, téměř identického druhu , zase přibude. No, to je strašná tragédie.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

28.1.2021 23:43 Reaguje na Josef Mozek
A teď si vezměte, že některým lidem dokonce vadí i to, když u nás ubude lidí jedné barvy pleti a přibude lidí jiné barvy pleti, což je přitom stále týž živočišný druh.
Odpovědět
J

Josef Mozek

29.1.2021 00:51 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Pokud ti přibývající neparazitují na těch původních, obvykle velké většině nevadí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.1.2021 09:36 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Komu to nevadí, tak si toho do syta brzo užije, jako si už
toho užívají v jiných zemích. Až je bude mít v sousedství,
tak to pochopí sám. Jinak to může urychlit, že jim nabídne
část svého domu či bytu a zaměstná je ve své firmě.
P.S.: Půjdete příkladem?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.1.2021 13:09 Reaguje na Josef Mozek
Podle stejného měřítka kytka jako kytka. Tak proč lidem vadilo, když se jim v sousedství baráku geometrickou řadou množil bolševník? Vždyť je to taky zelená kytka.
Odpovědět
J

Josef Mozek

29.1.2021 16:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To sám nevím, proč jim to vadilo.....na vlastní zahradě zřejmě nedovolili, aby se usadil a jinde jim to mohlo být jedno.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.1.2021 16:53 Reaguje na Josef Mozek
Když bych se šel projít do okolí a všude by byly bolševníky, asi by mi to vadilo. Mimochodem, víte jak vypadá taková monokultura bolševníků? A víte, jak je příjemné, když se některého náhodou dotknete? A víte, kolik jediná rostlina za rok vyprodukuje semen?
Odpovědět
J

Josef Mozek

29.1.2021 21:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ať je to s bolševníkem jak chce, je to něco jiného, něž zmíněný případ s karasy.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

31.1.2021 17:36 Reaguje na Josef Mozek
Velice se mýlíte a není karas jako karas. Nebudu zabíhat do podrobností, bylo by to moc dlouhé, tak ve zkratce. Náš karas obecný se vyvíjel jako druh tůní, slepých ramen a td.V těchto podmínkách vytváří početně stabilní populace, které se s dalšími druhy doplńují. Lokality s přítomností karase obecného poznáte podle čisté vody, která se hemží životem včetně pulců žab a larev čolků. Lokalita, kam se dostane karas stříbřitý se během krátké doby mění v zelenou břečku s minimem života. Petrův Zdar
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist