https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/monika-feigerlova-francouzsky-maloobchodni-retezec-celi-narceni-z-odlesnovani-a-klimatickych-dopadu-v-jizni-americe-v
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Monika Feigerlová: Francouzský maloobchodní řetězec čelí nařčení z odlesňování a klimatických dopadů v Jižní Americe v kontextu povinnosti náležité péče

2.2.2025
Stádo brazilských krav na pastvě, ilustrační snímek.
Stádo brazilských krav na pastvě, ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Ve Francii bylo před třemi lety zahájeno soudní řízení proti francouzskému gigantu provozujícímu maloobchodní síť na základě namítaného nedostatku náležité péče v jeho dodavatelském řetězci, konkrétně při prodeji hovězího masa a dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii. Tento případ (Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon) nezapadá do tradiční definice strategické klimatické litigace, ale je významný tím, že poukazuje na vzájemnou provázanost environmentálních, lidskoprávních a klimatických otázek a rovněž ukazuje, kam až může dosáhnout povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti. Případ se opírá o francouzský zákon o náležité péči podniků z roku 2017 (Loi de vigilance), který posloužil jako významný zdroj inspirace pro nedávno přijatou evropskou směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, již bude muset i Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do léta 2026. Francouzský zákon o náležité péči podniků mimo jiné vyžaduje, aby společnosti se sídlem ve Francii, které zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, přijaly přiměřená a účinná opatření k prevenci závažného porušování lidských práv, zdraví a bezpečnosti osob a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci. Pokud tak neučiní, mohou být právně odpovědné, včetně povinnosti náhrady škody. Z tohoto pohledu je spor nadmíru zajímavý, i když v něm zatím nepadlo konečné soudní rozhodnutí.
 

Shrnutí případu

O co tedy v tomto případu jde: dle zveřejněného textu žaloby se v roce 2021 několik francouzských, amerických a brazilských nevládních organizací, jež zastupují původní obyvatele Brazílie, obrátilo k francouzskému soudu v Saint-Etienne ohledně obchodních aktivit francouzského maloobchodního řetězce, konkrétně aktivit této skupiny v odvětví chovu skotu v Brazílii a Kolumbii uskutečňovaných prostřednictvím dceřiných společností založených v těchto zemích (dále jen „skupina“). Aktivity jihoamerických dceřiných společností, jež představují téměř polovinu (47 %) celosvětových tržeb skupiny, jsou údajně spojeny s odlesňováním a zábory půdy v tomto regionu. Dle šetření jedné z neziskových organizací dodavatelé dceřiných společností, včetně nepřímých obchodních partnerů, pravidelně nakupují maso z jatek zapojených do nezákonného odlesňování a praktik zabírání půdy v Brazílii a Kolumbii. Troje jatka měla odebírat dobytek od 592 dodavatelů, kteří se v letech 2008 až 2020 měli podílet na odlesnění nejméně 50 000 hektarů Amazonie. Nezisková organizace zjistila, že 52 výrobků prodávaných dceřinými společnostmi skupiny v těchto zemích bylo údajně spojeno s takovými farmami.

Navzdory tomu, že si skupina stanovila environmentální strategii a přijala závazek předcházet odlesňování a dodržovat příslušné brazilské právní předpisy, žaloba tvrdí, že skupina je zodpovědná za zhoršování životního prostředí, porušování lidských práv a ohrožení zdraví a bezpečnosti lidí ve zmíněných regionech. Konkrétní tvrzená porušení zahrnují ztrátu biologické rozmanitosti, vyčerpávání uhlíkového rozpočtu, zábory půdy a neoprávněné využívání půdy domorodých obyvatel, porušování práv původních obyvatel a případy otroctví a nucené práce.

Odpovědnost mateřské společnosti

V souladu s požadavky francouzského zákona o náležité péči zaslali žalobci francouzské mateřské společnosti výzvu, ve které požadují, aby skupina přijala přiměřená a účinná opatření náležité péče k identifikaci rizik a předcházení porušování ochrany životního prostředí a lidských práv v dodavatelském řetězci týkajících se chovu hovězího dobytka v Brazílii a Kolumbii. Opatření by měla zahrnovat mapování rizik a zavedení systému varování za účelem ochrany práv lidí postižených zábory půdy. Žalobci tvrdí, že plány skupiny týkající se náležité péče (plan de vigilance), jejichž zpracování a implementaci vyžaduje francouzský zákon o povinnosti náležité péče, jsou nedostatečné a neobsahují veškeré zákonné požadavky. V důsledku toho žalobci požadují, aby soud nařídil francouzské mateřské společnosti jednak vypracovat a implementovat úplný plán náležité péče a současně nahradit škodu brazilským domorodým obyvatelům způsobenou v důsledku porušení povinnosti náležité péče předběžně vyčíslenou na 3,2 milionu eur (zejména za ztrátu možnosti domorodých obyvatel Amazonie využívat zachovalé životní prostředí) a dále nemajetkovou újmu ve výši 10 000 eur každému ze žalobců. Francouzská společnost žalobu odmítá. Má zato, že vypracovala plán náležité péče plně v souladu s právními požadavky a francouzský zákon zavazuje společnosti pouze k přijetí “přiměřených” opatření. Opatření požadovaná žalobci jsou tak dle žalované společnosti nepřiměřená. Od roku 2016 skupina uplatňuje politiku sociálně-ekologického nákupu hovězího masa, obsahující postupy a kritéria pro schvalování národních dodavatelů hovězího masa pro všechny podniky společnosti, včetně identifikace přímého původu a požadavků na dodržování sociálně-ekologických kritérií. Mateřská společnost nepovažovala za relevantní zahrnout Kolumbii do svého plánu náležité péče s odkazem na to, že dosud existují pouze omezené informace zmiňující chov dobytka jako příčinu odlesňování v Kolumbii.

Závěr

Jádro sporu spočívá v určení, zda mateřská společnost porušila francouzský zákon o povinnosti náležité péče tím, že se prodejem výrobků podílela na odlesňování způsobeném chovem dobytka v chráněných oblastech dvou jihoamerických států na pozemcích původních obyvatel. Respektive, zda řádně kontrolovala původ prodávaného hovězího masa ve svém dodavatelském řetězci, tak, aby předcházela škodám na životním prostředí a porušování lidských práv. Zatím není možné posoudit vývoj sporu a případné procesní překážky, kterým budou žalobci ve francouzském soudním řízení čelit. Tento případ však již nyní ukazuje, jak zásadní mohou být pravidla o povinnosti náležité péče podniků v kontextu jejich dodavatelských řetězců, kde může docházet k systematickému porušování lidských práv a poškozování životního prostředí, včetně nepříznivých klimatických dopadů. Žalobci si vyhodnotili, že Francie může být příznivou jurisdikcí pro uplatnění nároků vzhledem k existenci bezprecedentního zákona o povinnosti náležité péče. Kromě francouzského zákona se žalobci rovněž opírají o pojem náležité péče v kontextu mezinárodního práva veřejného a dovozují, že společnosti mají povinnost předcházet známým rizikům, jakož i povinnost náležité péče vůči rizikům nejistým. Preventivní opatření musí odpovídat závažnosti a rozsahu rizika vzniku škody na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků. Navíc se jedná o první případ, kdy maloobchodní řetězec čelí žalobě kvůli odlesňování a porušování lidských práv podle francouzského zákona o náležité péči z roku 2017, a může osvětlit chápání dosahu dodavatelského řetězce s ohledem na “nepřímé nesmluvní subdodavatele” dceřiných společností. Žaloba napadá nedostatečnost opatření skupiny právě i v tom, že nebyla posouzena situace nepřímých zemědělských podniků v dodavatelském řetězci. Definice řetězce činností a dosah povinností společnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na lidská práva a životní prostředí způsobeným obchodními přímými a nepřímými partnery patřily mezi hlavní třecí plochy mezi unijními institucemi a jednotlivými členskými státy při schvalování konečného textu evropské směrnice 2024/1760 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Případ odráží rostoucí právní, finanční a reputační rizika, jimž podnikatelé čelí v důsledku svých činností přispívajících ke škodám na životním prostředí a změně klimatu. Soudní průběh budeme dále sledovat.


reklama

 
foto - Feigerlová Monika
Monika Feigerlová
Autorka je advokátka, působí mj. v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

2.2.2025 06:55
Článek ukazuje celou bídu EU. EU po firmách požaduje dokládání jestli dodavatelé dodržují bruselská nařízení všeho druhu a pak se diví, že firmy z EU odcházejí tam, kde podobná přeregulovanost neexistuje.
"Lisabonská strategie" skončila neúspěchem, zavádíme "Kompas konkurenceschopnosti" a zítra to bude nějaký další pokus o kvadraturu kruhu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2025 08:18 Reaguje na Richard Vacek
v byznysu to je tak, že když to nebudeme my, bude to někdo jiný...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2025 08:40 Reaguje na Richard Vacek
hnojomet Bruselu nejrůznějších nařízení a regulací funguje velice dobře až s jedním problémem. Nebude to k žití.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2025 08:17
chápat se to dá ale jestliže tuto dohodu o litigaci nepodepíše celý svět, tak ze sebe děláme jen užitečné idioty.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2025 09:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Žádnou dohodu nikdy nepodepíše celý svět. To se vždy dá snadno zařídit. Podpisuje člověk, politik a jeho názor ,nebývá názorem většiny a ani názor většiny není důležitý. Pokud vůbec nějakou většinu chceme hledat a postupovat podle ní.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2025 09:57 Reaguje na vaber
proto se Brusel snaží vyvážet do Evropských států vládu menšin.
To, co se přijímá za zákony jsou tragédie na úrovni sociálního inženýrství.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2025 09:25
Že by zrovna chov kraviček byl významný pro ničení pralesů ,bych neřekl. To má mnoho jiných příčin.
Co kdyby ty hodné bohaté státy místo prodeje zbraní, různých vojenských pomocí ,mírových misí a školení armád v bojích a zabíjení , opravdu pomáhaly jiným zemím v ochraně přírody.
Taková žaloba na vlády a přímo konkrétní politiky a ne nejaký bezvýznamný řetězec ,to by byl pokrok.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.2.2025 10:03 Reaguje na vaber
politika sebezničení obsahuje i takové ostentativní hry.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.2.2025 09:57
Tedy já k právnčině mám hodně daleko ale chtít aby naši dodavatelé třeba v USA jezdili po silnici tam vpravo.... .
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

3.2.2025 10:41
Zajímavé.
Kdo asi zažaluje ty dobráky, kteří rozhodli o tom, že v Belgii se nebude chovat skot, protože škodí klimatu?
Belgičané totiž budou jíst bifteky i nadále - akorát že to hovězí které se nevyrobí v Belgii, se doveze odjinud. Především asi z Brazílie.
No - a kohopak zajímá, že tam se kvůli tomu vykácí dalších pár čtverečních kilometrů pralesa? Kohopak zajímá, že to maso se bude muset vozit přes oceán?
Prostě - my Evropané světu ukážeme! Ať všichni čumí, jak geniálně a nekompromisně s tím klimatem umíme bojovat!

Odpovědět

Viktor Šedivý

6.2.2025 14:22 Reaguje na Karel Ploranský
Nedoveze se z Brazílie. On totiž belgický obchodník bude chtít vyplňovat spoustu otravných papírů a generovat nesmyslné certifikáty - takže se na to brazilský chovatel vykašle a bude dodávat do Číny, kde se nikdo nebude ptát a obtěžovat a snažit se vychovávat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist