https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/monika-feigerlova-problematicka-reforma-dohody-k-energeticke-charte-nezajisti-klimaticke-cile
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Monika Feigerlová: Problematická reforma Dohody k energetické chartě nezajistí klimatické cíle

24.8.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na konci června smluvní strany Dohody k energetické chartě (Energy Charter Treaty, Dohoda ECT) ukončily dvouleté vyjednávání o její modernizaci. Výsledkem je předběžná dohoda, jež dle vyjádření Evropské komise podpoří udržitelné investice a umožní naplnění klimatických cílů Pařížské dohody. Oproti požadavku některých členských států EU na úplné koordinované vypovězení Dohody ECT to zatím vypadá na její další pokračování v reformované podobě. Finální text modernizované dohody by měl být předložen Konferenci energetické charty k jejímu odsouhlasení v listopadu 2022.
 

Co je Dohoda k energetické chartě a proč je spojována s klimatickým úsilím?

Dohoda k energetické chartě (ECT) je smluvním rámcem pro spolupráci v oblasti energetiky a jedním z jejích pilířů je ochrana zahraničních investic a mechanismus řešení sporů mezi investory a hostitelskými státy. Dohoda již několik let čelí tvrdé kritice, zejména ze strany neziskového sektoru, ale také části akademiků, pro přílišnou ochranu zahraničních investorů, vágnost jejích ustanovení a celkovou zastaralost.

V poslední době je tato dohoda navíc kritizována ze strany několika členských států EU v kontextu boje proti klimatické změně. Například Německo, Nizozemí či Španělsko namítají, že Dohoda ECT jim brání v plnění cílů Pařížské dohody, když chrání investice týkající se fosilních paliv. Podobně se vyjádřila v dubnu 2022 zpráva IPCC, jež označila mezinárodní dohody o ochraně investic, včetně dohod v energetickém sektoru, za brzdu pro přijímání mitigačních klimatických opatření.

Není tedy překvapivé, že se čím dál častěji ozývaly hlasy po okamžitém ukončení této mezinárodní dohody nebo jejím hromadném vypovězení ze strany evropských států. Před koncem vyjednávání o modernizaci Dohody ECT několik vědců zabývajících se změnou klimatu své obavy vyjádřilo v dopise adresovaném vedoucím představitelům EU a apelovalo na EU, aby Dohoda ECT byla úplně ukončena oproti jejímu pokračování v modernizované podobě. V návaznosti na výše uvedenou zprávu IPCC vědci poukazovali na to, že šance omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století vyžaduje předčasné uzavření již existující či v současnosti plánované infrastruktury na fosilní paliva. Pokud se tak nestane, budoucí kumulativní emise CO2 převýší zbývající uhlíkový rozpočet pro dosažení teplotního limitu 1,5 °C. Pokračující ochrana investorů do fosilních paliv na základě Dohody ECT tak bude státům bránit v předčasném uzavření elektráren na fosilní paliva nebo bude vyžadovat vyplacení vysokých kompenzací investorům. To znemožnění dosažení klimatické neutrality vytyčené v Zelené dohodě pro Evropu.

Úspěch nebo neúspěch?

Klimatická změna původně nebyla výslovně zmíněna mezi schválenými okruhy modernizace Dohody ECT. Stala se jím až pod tlakem veřejného mínění v EU. Evropská komise má za to, že se jí nakonec v rámci předběžné dohody podařilo vyjednat změny Dohody ECT tak, že modernizovaný instrument podpoří „udržitelné investice“, poskytne právní jistotu a vysokou úroveň ochrany investic, přičemž současně bude reflektovat snahu o přechod na čistou energii a přispěje k dosažení cílů Pařížské dohody.

Kromě modernizace ustanovení týkajících se vymezení „investora“, „investice“ či výslovného zakotvení práva státu regulovat ve veřejném zájmu, včetně přijímání klimatických mitigačních a adaptačních opatření, bude dohoda řešit i překlenovací období pro ukončení ochrany investic týkajících se fosilních paliv.

Jelikož klimatická ambice nebyla napříč 53 smluvními stranami ECT (polovinu tvoří členské státy EU, zbytek asijské země) jednotná, dohoda o modernizaci by měla představit tzv. flexibilní mechanismus. Tento novátorský přístup by měl umožnit smluvním stranám, které o to budou mít zájem, vyloučit z ochrany na svém území investice související s fosilními palivy v souladu s potřebami daných zemí v oblasti energetické bezpečnosti a klimatických cílů.

Evropská komise na svých stránkách uvádí, že ochrana existujících investic týkajících se fosilních paliv by měla být ukončena do deseti let (neuvádí od kdy) a nových investic po devíti měsících (opět není zřejmé od jakého momentu). Proti vyjmutí fosilních investic byly některé asijské státy v čele s Japonskem.

První státy, jež využijí flexibilní mechanismus, mají být Velká Británie a EU jako celek, které na svých územích ukončí ochranu existujících investic na fosilní zdroje do deseti let po vstupu modernizačních ustanovení v platnost a nové fosilní investice učiněné po 15. srpnu 2023 budou s určitými výjimkami vyňaty z ochrany dohody ECT zcela. Některé plynové elektrárny a přechodové zdroje budou požívat další výjimky. Velká Británie dále ukončí na svém území ochranu investic týkajících se uhlí do 1. října 2024.

Ochrana fosilních investic na území ostatních smluvních států ECT, které se nebudou flexibilního mechanismu účastnit, by měla zůstat nedotčena. Nicméně lze předpokládat, že takové země zavedou na základě reciprocity stejná omezení na svém území pro investory pocházející ze států omezujících ochranu fosilních investic.

Odpůrci Dohody ECT toto považují za nedostatečné, když právě následujících deset let je stěžejních pro razantní omezení fosilních paliv a dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Evropská komise naopak zdůrazňuje, že postupné vyřazování ochrany investic do fosilních paliv bude dle modernizované dohody probíhat v kratším časovém rámci než v případě odstoupení členských států EU od stávající Dohody ECT, jež by představovalo ochranu stávajících investic po dobu dvaceti let od ukončení smlouvy dle tzv. sunset clause obsažené v článku 47 odst. 3 Dohody ECT. Z pohledu členských států EU, včetně České republiky, by tímto měly být do budoucna omezeny investiční spory týkající se investic na fosilní zdroje uvnitř EU, jež představují převážnou většinu současných sporů. Velká Británie si od modernizace slibuje příliv soukromých investic do nových technologií, které umožní přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Dohoda dále předvídá revizní mechanismus. Každých pět let by měla být vyhodnocena aplikace flexibilního mechanismu, jakož i definice investic z pohledu technologického pokroku.

Modernizovaná dohoda by měla dále stanovit, že investor ze smluvní strany, která je součástí organizace pro regionální hospodářskou integraci (REIO), jako je EU, nemůže podat žalobu na urovnání sporu mezi investorem a státem (ISDS) proti jiné smluvní straně, jež je členem téže REIO. Toto ustanovení (tzv. klauzule o odpojení) by mělo formálně a definitivně ukončit doposud často využívanou možnost zahájit intraunijní spory, které evropské instituce považují ze kolidující s právem EU a s rozsudky Soudního dvora EU. Naposled se Soudní dvůr EU zabýval Dohodou ECT v červnu, kdy krátce před koncem negociací o modernizaci ECT odmítl jako nepřípustnou a časově předčasnou žádost Belgie o posudek, zda modernizovaná dohoda, resp. článek 26 upravující mechanismus řešení sporů mezi investorem a státem, je v souladu s právem EU. Soudní dvůr odmítnutí žádosti odůvodnil nedostatkem dostatečných informací o modernizaci článku 26 a určitým způsobem spekuloval, že jeho text ještě dozná změn. Nicméně současně poukázal na svoji předchozí judikaturu a tím poměrně jasně označil rozhodčí řízení v intraunijním sporu za vyloučené z pohledu unijního práva.

Mladí stěžovatelé žádají ukončení Dohody ECT u Evropského soudu pro lidská práva

Nezávisle na výše uvedených snahách o modernizaci v červnu 2022 podala skupina pěti mladých lidí žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) proti deseti členským státům EU (vyjímaje Českou republiku), dále proti Velké Británii a Švýcarsku za jejich aktivní účast v ECT. Jedná se o tzv. domovské státy, v nichž zejména sídlí společnosti/investoři, jež aktivně využívají Dohodu ECT, včetně v kontextu klimatických opatření.

Příklady z poslední doby představují žaloby německých energetických společností na Nizozemí kvůli zákonu o postupném ukončení používání uhlí při výrobě elektřiny či anglické společnosti na Itálii, poté co italská vláda zakázala těžbu ropy a plynu v blízkosti pobřeží. Stěžovatelé tvrdí, že tím, že tyto státy pokračují v účasti na ECT, porušují článek 2 (právo na život) a článek 8 (právo na soukromý a rodinný život a jeho respektování) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, neplní cíle Pařížské dohody, brání odchodu od fosilních paliv a chrání fosilní průmysl. Tyto argumenty nejsou nové, ale je to poprvé, co se debata o Dohodě ECT dostane k projednání před ESLP.

To, že Dohoda ECT je mocný instrument, dokazují i zprávy naznačující, že německá energetická společnost Uniper, jež se dostala do finančních těžkostí v souvislosti s omezením dodávek ruského plynu a žádá německou vládu o pomoc, je povinna stáhnout investiční žalobu proti Nizozemí. Uniper tuto žalobu podala před rokem na základě Dohody ECT a žádá v ní kompenzace po holandské vládě kvůli nucenému předčasnému ukončení provozu uhelné elektrárny. Zpětvzetí žaloby je podmínkou pro obdržení záchranného balíčku od německé vlády.

Zda se modernizace Dohody ECT povede, bude jasné až v listopadu, kdy by měl být hotový finální text, o kterém budou smluvní strany ECT hlasovat. Modernizovaná dohoda ECT vstoupí v platnost 90 dní po ratifikaci třemi čtvrtinami smluvních stran. Jelikož se jedná o smíšenou smlouvu, dohoda bude podléhat ratifikaci jak členských států EU, tak EU (včetně souhlasu Evropského parlamentu, dosavadního kritika ECT). Osud ECT je tedy stále nejistý a i časový rámec je těžko předvídatelný. Pokud by se přikročilo k ratifikacím, mohou trvat měsíce a po tu dobu bude stále platit původní Dohoda ECT, což klimatické úsilí nijak neulehčuje.

Veškeré detaily modernizované dohody nebyly zatím zveřejněny, nicméně z veřejně dostupných informací z vyjednávání se jeví, že modernizovaná dohoda řeší klimatické otázky, upřesňuje, že státy mohou přijímat opatření, aby dosáhly cílů v oblasti snižování emisí, a zahrnuje ochranu zelených a nízkouhlíkových technologií. Ze strany evropských institucí i některých členských států, včetně České republiky, nicméně chybí vysvětlení významu takové dohody v měnící se evropské energetické politice a vyčíslení rizika klimatických investičních žalob při jejím zachování.

Problematické v dohodě zůstávají jak stávající fosilní investice v EU, tak nové investice do fosilní infrastruktury ve třetích smluvních zemích, které podpisem nové dohody EU de facto podpoří.

Nová dohoda sice umožňuje smluvním stranám na jejich území ochranu investic do fosilních zdrojů postupně rušit v souladu s dekarbonizačními plány dané země, otázkou nicméně zůstává, zda se jedná o dostatečně rychlé a efektivní řešení v kontextu klimatické krize.

Modernizovaná dohoda stále předvídá ochranu všech stávajících fosilních investic v EU a Velké Británii minimálně do roku 2032 a v určitých případech i déle (vyjma investic týkajících se uhlí ve Velké Británii, kde by měl být konec již v roce 2024) a neomezeně chrání stávající a nové fosilní investice ve smluvních státech mimo flexibilní mechanismus, což nekoresponduje se scénáři omezování těžby a spotřeby fosilních paliv pro snížení globálního oteplování na 1,5 °C naznačenými v dubnové AR6 zprávě IPCC.


reklama

 
foto - Feigerlová Monika
Monika Feigerlová
Autorka je advokátka, působí mj. v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

24.8.2022 05:46
Není možné uzavírat fosilní zdroje, pokud za ně nemáme náhradu. A pokud si přesto fosilní zdroje a investice do nich zakážeme, tak bez nich bude cena energií tak vysoko, že ta chudší polovina Evropy pomře zimou nebo hlady.
Řešením je jaderná energetika, ale díky dlouhotrvající zelené protijaderné kampani Evropa ztratila kompetence jaderné elektrárny navrhovat, stavět a jak vidíme na Francii, tak i udržovat v chodu. OZE totiž není schopno zajistit dostatek elektřiny a tepla po celý rok.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.8.2022 06:52 Reaguje na Richard Vacek
Fve svojí účinnosti dosahuje max 20% uhelná elektrárna po modernizaci 37% jádro 60%, tady je vidět, že aby jsme nahradili energii z jádra, museli by jsme postavit 3x více fve na stejný výkon, za předpokladu konstantní výroby energie, což u fve není možné v podmínkách ČR nikdy docílit, tedy bezbřehosttechto záměrů nedává žádný smysl a je jen černá díra na peníze.
Odpovědět
DB

Darth Bane

25.8.2022 21:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Rezacovske bláboly. Vůbec nejde o účinnost, ale o koeficient časově využitelnosti, blbe.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.8.2022 11:39 Reaguje na Darth Bane
není to tak, že každý mluví o sobě ?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.8.2022 06:56 Reaguje na Richard Vacek
Zaměřil bych se i nadále na uzavření uhelných dolů ale je otázka, jak efektivní to bude, když zároveň chtějí pomatenci ekekrtodopravy hned vedle těch uhelných děr otevřít Lithiové díry
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.8.2022 14:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Efektivní to bude. Na obojím půjde narejžovat prachy, o kterých se nám nezdá ani v nejdivočejších snech.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.8.2022 09:09
Paní Feigerlová, copak v současnosti existuje něco, co by aspoň vzdáleně zajišťovalo klimatické cíle? Proč tedy rozebírat nějakou reformu dohody, a dalekosáhle diskutovat jak to (ne)přispěje k zajištění klimatických cílů.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

25.8.2022 11:15 Reaguje na Jiří Svoboda
1*

Kdyby už od zítřka celá EU plnila zmíněné nereálné klimatické cíle na 100%, přesto se to ve světovém měřítku neprojeví více než 1 až 2% změny.

Paní advokátko, nejsme v situaci, kdybychom měli klást důraz na klimatické závazky.

Před námi je daleko větší průšvih, který ve své domácnosti zanedlouho pocítí každý občan této země, až bude drkotat zubama a v práci mu zavřou z důvodu nedostatku plynu. A obávám se, že utopie o klimatu ho fakt nezahřejí, ani nenasytí...

Otázky pro snížení globálního oteplování řešme, až na to budeme mít!

Kdo to nechápe, je zjevně mimo realitu života.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.8.2022 16:50 Reaguje na Jiří Kvítek
Pokud budeme rozhazovat obrovské peníze za neúčinná klimatická opatření, tak na skutečné řešení snížení globálního oteplování nebudeme mít nikdy.
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.8.2022 10:08
Setrvačnost, se kterou tahle pakáž prosazuje svoje zhoubné záměry, je děsivá.

Fakt budem muset nejdřív "rejt držkou v zemi" ?
Ona už tahle zima bude dost poučná, mám ale obavy, že ani ta nebude na likvidaci environmentalistických aktivistických parazitů stačit.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

25.8.2022 11:27 Reaguje na Viktor Šedivý
1*

Například: co jim bude platné, že všude budou vynucovat tu nesmyslnou elektromobilitu, když energie bude tak drahá, že si ji málokdo bude moci dovolit.

Nebo energie bude tak málo, že vyhlásí nouzový regulační stupeň a sníží odebíraný výkon na hodnotu bezpečnostního minima. A všichni "elektromobilisti" budou mít po kariéře.

A to nemluvím o tom, že na to nemají připravenou regulační a přenosovou soustavu...
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.8.2022 14:22 Reaguje na Jiří Kvítek
Buďte si jist, že vybraní jedinci budou mít nabíjení zajištěné. Anebo jim zůstane výjimka pro auto se spalovacím motorem.

Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

28.8.2022 08:43
Uvědomují si všichni ti sociální inženýři jak likvidují ekonomiku? Nestačí jim skutečnost, jak sociální inženýři zlikvidovali ekonomiku, když bojovali za beztřídní společnost. Teď mají novou platformu - klimatické cíle (nové sousloví - pokrok nezastavíš). Globální oteplování jim už nestačí a jiná debilní sousloví.
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.8.2022 20:32 Reaguje na Vladimír Hošek
Takový Pol Pot likvidoval nejen ekonomiku - ale to jsou vše jen "collateral damages" v boji za pokrok.

Když se dají levičáci do díla, nezůstane kámen na kameni (a občas ani hlava na krku).
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist