https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/nekolik-vyzev-a-textu-zevnitr-strany-zelenych
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Pečínka: Několik výzev a textů zevnitř Strany zelených

26.2.2004
Chci zveřejnit několik textů zevnitř Strany zelených. Byl bych rád, kdyby to šlo, protože se to k "zeleným" lidem asi jinak nedostane, parta Jakuba Patočky skutečně tvrdě cenzuruje tištěný zpravodaj SZ. K hromadnému rozesílači SZ pro 400 adres se taky kromě něj a jeho party nikdo nedostane.
 
Prohlášení demokratů ve Straně zelených - listopad 2003

Přehled některých porušení stanov a demokratických postupů ve SZ

Prohlášení Otevřené platformy Strany zelených

Programové prohlášení Otevřené platformy ve Straně zelených

Výzva Otevřené platformy ve Straně zelených ke komunikaci

Ustavení a provolání Přírodní platformy - reakce Jakuba Patočky na ustavení Otevřené platformy


Prohlášení demokratů ve Straně zelených - listopad 2003

1. Je samozřejmé, že chceme prosazovat environmentální témata v užším slova smyslu (obecně ochrana jednotlivých složek životního prostředí, úsporná energetika, atd.). Chceme tak činit v místech i krajích - na lokální a regionální úrovni vidíme těžiště činnosti SZ. Cítíme se i součástí evropských Zelených a spolu s nimi se chceme účastnit velkolepého projektu - společné Evropy. Hodláme ale prosazovat i obecně širší pojetí “ekologické” politiky, vystihnutelné nejspíš souslovím “kvalita života”. To znamená podporovat taková témata, hodnoty, přístupy a důrazy jako vzdělání, kultura, spravedlnost, rovné možnosti, důstojnost, zodpovědnost.... Většinu z toho program naší strany obsahuje. Do dokonalosti mu chybí mnoho, ledacos v něm není, něco přebývá, dost je toho nedomyšleno, velmi malá část je možná špatně. Program je místy povrchní a snese větší, než “dílčí” změny. V zásadě je to ale náš program. To znamená, že jsme ve straně, která skutečně odpovídá našemu přesvědčení. Přesto jsme s řadou věcí velmi nespokojeni. Problém tedy není v programu, ale spočívá v zavedených či zaváděných a v současnosti již běžně uplatňovaných způsobech politické práce, které mají své konkrétní nositele.

2. Znamená to také, že s naším programem nechceme oslovit a získat jen “svých” 5 procent vyhraněně zelených voličů, ale i navíc i minimálně stejně velkou skupinu aktivních voličů, kteří s námi alespoň částečně sdílejí snahu po nové kvalitě života a jsou znechuceni současnou politikou.

3. Máme základní představu o metodách politické práce a způsobech prosazování našeho programu. Patří k ní až úzkostlivá opatrnost ve vztahu k nečistým metodám, zneužívání moci, manipulaci, ke klientelizmu, korupci a podobným jevům. Naši politiku chceme naopak postavit na souladu slov a činů, věrohodnosti, otevřenosti a srozumitelnosti. Chceme-li poukazovat na nízkou úroveň a nevěrohodnost naší politické scény, měli bychom jít občanům a voličům sami příkladem.

4. Proto nám velmi vadí jednání a metody, které považujeme za zcela špatné, neetické a pokrytecké. Vadí nám pojetí demokracie jako pouhého mechanizmu hlasování, aniž mu předchází věcná a otevřená rozprava. Vadí nám polopravdy, překrucování a dezinterpretace faktů. Vadí nám rozpor mezi proklamacemi (např. v politickém programu) a skutečným jednáním těch, kdo ho vehementně hlásají. Pozice Jana Beránka a Jakuba Patočky v SZ je založena především na tom, že dokážou efektivně zorganizovat příležitostné hlasovací většiny proti svým oponentům namísto připuštění otevřené diskuse. Lze uvést a doložit řadu konkrétních příkladů (např. krajská konference na Vysočině, volba delegátů pro KK v ZO Brno-Kohoutovice atd.).

5. Jsme přesvědčeni, že reálná “velká” politika se dá dělat slušnými prostředky a nepovažujeme to za naivitu. Čili nelze přijmout tezi předkládanou Jakubem Patočkou, že politika je prostě takto tvrdý zápas, naši političtí soupeři se k nám budou chovat ještě hůř a jinak to prostě nejde. My se naopak domníváme, že výsledky dosažené pochybnými metodami a prostředky jsou poznamenány procesem svého vzniku do té míry, že nemohou být trvalé, natož pak kvalitní.

6. Současný spor uvnitř SZ tedy není střetem nějakých názorových proudů či frakcí. Je to zásadní spor o pravidla chování, metody práce, věrohodnost, budoucí tvář strany a v důsledku i budoucí existenci strany.

7. Jednání, které kritizujeme, SZ hrubě poškozuje. To, co se nyní děje uvnitř strany, považujeme za předzvěst existenčních problémů a budoucího pádu, jako se to stalo nebo děje takovým hnutím a stranám jako jsou OH, ODA, US, Naděje, Cesta změny aj. Nechceme jen tak pro nic za nic dělat obstrukce. Jsme přesvědčeni, že jde o velmi vážný problém, a proto se stavíme legitimními prostředky proti kritizovaným metodám.

8. Za zvláště alarmující považujeme to, že nedemokratické praktiky jsou používány proti členům vlastní strany - namísto trpělivé diskuse, vysvětlování a získávání skutečné a vědomé podpory, ať už věcné, či personální. Jak chce Jakub Patočka argumentovat potřebou získávat nové členy, když svými pletichami potlačuje ty současné - přitom ochotné a schopné pracovat pro SZ a její cíle? Jak chce mít Jan Beránek důvěru členů SZ, když k eliminaci svých vnitrostranických oponentů namísto silnějších politických argumentů musí na poslední chvíli a za zády stávajících členů zakládat nové ZO, aby kritika přehlasovaly?

9. V kritice, kterou již delší dobu vznášíme, bylo zatím naším nedostatkem, že jsme neuměli členy strany oslovit, vysvětlit jim, o co nám jde, přesvědčit je a získat na svou stranu. Proto jsme napsali a šíříme toto prohlášení. Jsme přesvědčeni, že tolerancí ke kritizovaným postupům nebo dokonce jejich podporou, jsou pohřbívány naděje, které všichni do obrodného procesu v SZ vkládáme.

10. Metody, které kritizujeme, může kdokoliv uplatňovat jen proto, že dokáže využít neexistence solidní vnitrostranické komunikace a stavět na špatné informovanosti členů. Zrušení e-mailového diskusního fóra tuto komunikaci bohužel ještě více omezilo.

11. Na obou stranách tohoto principiálního sporu jsou velmi výrazné osobnosti. “Totální” vítězství kterékoliv ze stran (rozuměj “eliminaci” či dokonce odchod ze SZ) znamená oslabení SZ jako celku. Přijetí kritizovaných metod ale považujeme za ještě horší.

12. Tendence k samovládě v SZ a střety se zhoršují, zostřují a prohlubují. Zvlášť zesílily po sjezdu v Táboře. Místo toho, aby nositelé kritizovaných postupů změnili své chování, vyhrocují situaci za ještě intenzivnějšího použití stejných metod jako dříve.

13. Čím později budou problémy řešeny, tím hůř je půjde odstranit, tím větší a nenapravitelnější škody vzniknou.

14. Míra problému je tak velká, že uvažujeme o výrazných personálních změnách v klíčových orgánech SZ na řádném sjezdu v březnu 2004. A to i přesto, že z hlediska časování ve vztahu k volbám lze nevhodnější termín těžko nalézt. Jen tak si ale umíme představit možnost včas prosadit potřebné změny ve stylu politické práce, zejména uvnitř SZ.

Dne 29. listopadu 2003

Počet signatářů tohoto prohlášení k 5. únoru 2004 je 54. Jsou z 29 základních organizací a z dvanácti organizací krajských: Ústí na Labem 14, Praha 12, Jihomoravský 8 (všechno jsou to brněnské ZO), Středočeský 4, Pardubický, Karlovarský a Jihočeský po třech, Zlínský a Vysočinský kraj jsou po dvou signatářích, po jednom jsou z Plzeňského, Olomouckého a z Moravskoslezského kraje. Zapsal 6. února 2004 Petr Uhl


Přehled některých porušení stanov a demokratických postupů ve SZ

Tento přehled navazuje na prohlášení a zveřejňujeme jej právě nyní, na dalších stranách, jako přílohu tohoto dopisu. Při diskusích o prohlášení jsme zjistili, že někteří členové strany neporozuměli našemu znepokojení. Domnívali se, že je výrazem nějakého kverulantství, nebo dokonce snahy stranu rozbíjet. Ukázalo se také, že mnozí vůbec nebyli informováni o některých kritizovaných nepravostech. Proto jsme se rozhodli zveřejnit i tento přehled, který dokresluje příčiny našeho rozčarování.

Obsahuje některá pochybení, s nimž jsme se zejména v poslední době setkali, a jichž se dopustili někteří členové SZ jako její volení funkcionáři, kteří jsou za své jednání odpovědni straně. Těch pochybení (mají převážně formální podobu) je příliš mnoho a jejich následky jsou příliš závažné na to, aby je bylo možno tolerovat jako průvodní jev přiměřené nedokonalosti běžné stranické práce. O jaké následky jde:

1. Manipulace při práci na programu SZ má za následek nedoladěný program. Horší, než by mohl a měl být ve verzi ke zveřejnění. Omezená diskuse nad návrhy způsobuje, že jako členové většinou nejsme dostatečně připraveni vysvětlovat a obhajovat program na veřejnosti. Některá tvrzení v programu jsou nedomyšlená, některá podstatná témata chybí (zejména ekonomická).
2. Omezení komunikace (např. zrušením e-mailového fóra bez adekvátní náhrady) způsobuje, že členové SZ se mohou rozhodovat na základě jen omezených informací.
3. Důsledkem nedostatečné práce s médii je chabá prezentace SZ a stagnující preference strany.
4. Účelové změny členství způsobují znechucení části přehlasovaných členů a jejich pasivitu.
5. Omezení vnitrostranické demokracie, otevřenosti a plurality je v příkrém rozporu se zásadami, které praktikují naši úspěšní partneři v německé SZ. Směřujeme tak spíše k nevolitelné sektě než ke kvalitní demokratické straně.
6. Nevstřícnost, resp. jen účelová vstřícnost, k politickým partnerům (např. SOS) nás vede do izolace a oddaluje možnost fúze a posílení SZ.
7. Podivné interpretace jednání s evropskými Zelenými a neochota vyhovět jejich návrhům rozsahu jednání mají za následek to, že se od nich asi těžko dočkáme nějaké výraznější podpory - ať už materiální či jiné.
8. Opakované porušování stanov i dalších předpisů SZ a usnesení orgánů SZ může vést až k ochromení naší činnosti, protože bude čím dál víc platit pravidlo silnějšího, hlasitějšího a drzejšího. Ostatní nebudou mít nárok. Bude platit všechno a nic.
9. Nepravosti "prosáknou" na veřejnost a staneme se stejně "důvěryhodní" jako ostatní parlamentní strany v ČR.
…Za vůbec nejvážnější prohřešek Jakuba Patočky a Jana Beránka ale považujeme jejich požadavek na pořádková opatření vůči autorům a signatářům prohlášení, ať už mají být jakákoliv. Jejich totalitární požadavek je podle našeho názoru v zásadním rozporu s elementárními principy plurality a demokracie. Za projevené názory a obavy o svou stranu trestat nelze!

Jsme připraveni o uvedených záležitostech otevřeně diskutovat se všemi, kdo o to budou mít zájem. Nevidíme v Jakubovi Patočkovi a Janu Beránkovi nepřátele, jak by se mohlo zdát z jejich odpovědi. Jsme ochotni spolupracovat s každým, na podkladě přijatého politického programu, avšak při respektování stanov, jednacího řádu a zvyklostí obvyklých v liberální a pluralitní demokracii, tedy bez úskoků, lstí, šíření nepravd - a to i s Jakubem Patočkou, Ditou Horovou a Janem Beránkem. Taková spolupráce je však možná jen tehdy, změní-li své postoje a překonají své nedemokratické zvyklosti. Někteří z nás se domnívají, že toho již nejsou schopni, avšak i ti největší skeptici mezi námi budou potěšeni, ukáže-li se, že se mýlili.

Ve Straně zelených tedy nyní nepůsobí dvě znesvářené skupiny nových Zelených, stejně jako se nedělí na "starozelené" a "tmavozelené". Nechceme stranu štěpit, ani rozdělovat, je v ní jistě dost místa pro všechny, kdo usilují o uskutečnění zelených ideálů a zásad. Soudíme však, že k nim patří i zásady vnitrostranické demokracie.

Velmi oceňujeme to dobré, co se v posledním období podařilo (například řešení stranického dluhu). Nemůžeme ale mlčet k věcem, které podle našeho názoru existenčně ohrožují naše naděje, že budeme konečně moci volit slušnou politickou stranu se zeleným programem. S pozdravem
Ivan Dejmal, člen ZO Praha 7
Tomáš Havlíček, člen ZO Brno-střed
David Kuchař, ZO Brno-Kohoutovice
Pavel Pečínka, člen ZO Brno-střed
Miroslav Punčochář, člen ZO Praha 7
Petr Uhl, člen ZO Praha 2
Jan Wünsch, člen ZO Praha 7
V Brně a Praze 15. prosince 2003

Příloha Přehled některých porušení stanov a demokratických postupů ve SZ Jsme signatáři prohlášení demokratů ve SZ z 29. listopadu 2003. Poskytujeme členkám a členům SZ a stranickým orgánům, zejména republikové radě a předsednictvu SZ, jakož i ústřední revizní komisi, příklady pochybení některých členů předsednictva SZ (PSZ) a předsedkyně Ústřední revizní komise (ÚRK). Uvádíme jak pochybení, která jsou podle našeho názoru porušením stanov, tak taková, případy, které lze charakterizovat - opět podle našeho názoru - zjevným nerespektováním pravidel, postupů a zvyklostí, obecně uplatňovaných a uznávaných v demokratické společnosti. Za tento výčet odpovídáme sami, není přílohou či doplňkem uvedeného prohlášení, mnozí ze signatářů prohlášení by mohli sami uvést jiné případy, o kterých třeba ani nevíme. Výčtem chceme zdůvodnit některá kritická tvrzení, uvedená v prohlášení z 29. listopadu.

Uváděná pochybení mají sloužit pouze k vnitrostranické debatě, sledující zlepšení způsobu rozhodování ve straně. ÚKR ostatně už o některých záležitostech, které předkládáme, rozhodla, nebo je odložila. Její rozhodnutí, stejně jako usnesení všech stranických orgánů, respektujeme, byť se s nimi vždy neztotožňujeme. Nápravu hledáme v politické diskusi.

Přejeme si diskusi klidnou, bez okřikování, vylučování z ní, nebo dokonce ze strany.

Celý text je poměrně dlouhý, je v něm obsaženo 35 případů. Jsme si vědomi obtížnosti vstřebat celý text. Zároveň ale předpokládáme, že snad neexistuje žádný člen SZ, jehož by se alespoň několik bodů netýkalo.

Rovněž jsme si vědomi i rizika, že jsme se mohli v některých faktech dopustit neúmyslné nepřesnosti, za což se předem omlouváme. Neradi bychom ale, aby se případná jednotlivá chyba stala záminkou k odmítnutí celého textu en bloc

I. Manipulace při práci na programu SZ

1. Volba do funkce nahrazena usnesením, upravujícím i jiné poměry
Brněnský sjezd rozhodl, že za účelem vytvoření nového programu SZ bude zřízena skupina pro program a strategii jeho uskutečňování ("programová skupina") pod vedením Jakuba Patočky, která bude vycházet z textu Vize ekologické demokracie - nový program SZ.

Již tehdy se objevil první prohřešek proti obecně uznávaným demokratickým procedurám: bylo použito jedno hlasování o vzniku programové skupiny a současně o osobě jejího vedoucího. O půl roku později, na sjezdu v Táboře, byl tento postup použit i v případě návrhu PSZ ve věci voleb do EP, kdy se procedura samotných voleb sloučila s návrhem prvního kandidáta SZ na kandidátce SZ do EP v podobě předsedy Jana Beránka. Pro většinový odpor delegátů sjezdu nebyl návrh PSZ přijat.

2. Porušování demokratických zásad a stanov při práci na politickém programu
Programová skupina začala po brněnském sjezdu určitým způsobem pracovat. Její vedoucí Jakub Patočka vyhlásil, že členem skupiny se může stát jakýkoliv člen SZ, který o činnost v ní projeví zájem. Přesto nikdy nebylo zveřejněno, kolik členů programová skupina vlastně má. Nebylo to ani možné, protože podle písemného vyjádření Jakuba Patočky mohl být členem skupiny každý a nikdo v ní neměl žádná práva a povinnosti. V takové struktuře není ovšem možno hlasovat, skupina nemohla o ničem demokraticky rozhodovat.

Neexistoval pro ni žádný jednací řád. Staré stanovy sice povinnost zvláštního jednacího řádu pro programovou skupinu jako pro odbornou sekci neupravovaly, avšak nové stanovy, platné od 27. září 2003 (a ve SZ již od onoho dne uplatňované, byť nabyly účinnosti až 19. listopadu) v článku 28 odstavci 5 jakož i v článku 24 tuto úpravu již přinášejí. Vytvoření jednacího řádu je ostatně v souladu s obecnými zásadami, běžně uznávanými v demokratické společnosti. Jakub Patočka jako vedoucí programové skupiny věděl, že tato skupina je nebo má být odbornou sekcí ve smyslu stanov (jak doporučila posléze i ÚRK usnesením z 27. 11.), dobře věděl o možnosti vytváření vlastního jednacího řádu odborných sekcí, a mohl vědět, že už od června 2003 je tato úprava do stanov připravována.

Diskusi nad vlastním textem moderoval sám vedoucí skupiny a autor textu Jakub Patočka. Autoři dílčích návrhů zaslaných písemně mnohdy ani nevěděli, zda byl jejich příspěvek k programu projednáván. Odmítnutí návrhů nebylo zdůvodňováno.

Neexistoval harmonogram prací, který by stanovil, kdy má být návrh rozeslán členům SZ, resp. základním, okresním či krajským organizacím k diskusi a k připomínkám. Jakub Patočka nedodržoval přitom ani ty termíny, které si sám stanovil resp. na nichž se dohodl s programovou skupinou. Nezajistil, aby základním organizacím byla rozeslána verze zpracovaná jako podklad pro setkání v Havlíčkově Brodě k diskusi, která byla avizována pozvánkou datovanou v Brně 23. června 2003. I zápis ze schůze programové skupiny v Havlíčkově Brodě z 28. 6. rozeslal až 28. 7.

Jakub Patočka ani nepočítal s tím, že materiál bude v nějaké fázi - například ve verzi 3 - předložen k vnitrostranické diskusi. On ani členové programové skupiny se nikdy vůbec nepokusili o vypořádání připomínek (tedy o komunikaci s jejich předkladateli, o sdělení výsledku a o důvodech případného odmítnutí připomínek). K přijetí a odmítnutí připomínek nebyl ani nikdo určen, i když dnes (dodatečně) se hovoří o ediční skupině, o garantech (kdo a jak je jmenoval?) a o vypořádání připomínek, které se zaměňují za pozměňovací návrhy. Také se zřejmě nikdy nepočítalo s tím, že by některá zásada či prvek politického programu, například sporný neodemokratismus a nová demokracie, byly předloženy k rozhodnutí sjezdu jako varianty. To jsou jen ta nejzávažnější porušení demokratických zásad při vytváření návrhu politického programu.

Postavení Jakuba Patočky při vzniku politického programu ilustruje skutečnost, že v předvečer sjezdu v Táboře nabídl výraznému kritikovi návrhu programu Tomáši Havlíčkovi, že do politického programu ještě zapracuje jednu stranu návrhů, pokud mu ji Havlíček předloží. (Ten to odmítl.) Znamená to, že o výsledném návrhu rozhodoval zcela sám.

3. Organizační selhání při práci na politickém programu
Vedoucí programové skupiny Jakub Patočka nesplnit svůj úkol: včas, tj. nejpozději několik dnů před 27. srpnem, kdy podle stanov bylo třeba návrh politického programu rozeslat základním organizacím, odevzdat předsednictvu návrh nového programu Strany zelených. Schopnosti Jakuba Patočky však nejsou předmětem naší kritiky, neboť ta se zaměřuje na manipulativní a neprůhledné, a ve svém důsledku nedemokratické praktiky, uplatňované v programové skupině.

Za úplné selhání ve funkci vedoucího programové skupiny však považujeme nečinnost Jakuba Patočky v době od pátku 22. srpna, do kdy stanovilo PSZ termín k podání připomínek k verzi 3, do úterý 26. srpna, kdy zasedalo PSZ, na kteréžto zasedání nepředložil verzi 4 (předložil ji předsednictvu až o týden později, 2. 9.). Od 22: 8. do 26. 8. nebyl Jakub Patočka k dosažení, elektronicky zaslaný dopis z 22. 8. se vrátil s vyznačením, že Jakub Patočka bude do 25. 8. nedostupný a nereagoval na něj ani tajemník skupiny Matěj Stropnický, který ho obdržel v kopii na svou adresu.

Návrh programu rozeslalo PSZ základním organizacím jako sjezdový materiál až 4. září. Tak nebyla dodržena měsíční lhůta pro rozeslání sjezdových materiálů, daná stanovami. Odpovědnost za to má předsednictvo, předseda strany a vedoucí programové skupiny Jakub Patočka. Předkladatel, tedy PSZ, pak nepředložil sjezdu materiál jako neodkladný (srovnej § 15 odst. 2 tehdy platných stanov). Mnozí delegáti návrh programu vůbec nedostali, téměř žádný stranický orgán, nediskutoval věcně o návrhu politického programu, tedy o jeho obsahu. Pozměňovací návrhy k témuž materiálu byly pak zaslány ne už ZO, ale delegátům, což vedlo k dalším zmatkům.

4. Pochybení po táborském sjezdu
Po táborském sjezdu interpretoval J. Patočka možnost další práce na změnách programu SZ ve smyslu monopolu programové skupiny a PSZ. To je v rozporu s čl. 6 odst.1 b/ až d/ stanov.

Zatímco do přijetí nových stanov posuzujeme pochybení Jakuba Patočky při vytváření politického programu jako porušení demokratických zásad a zvyklostí, od přijetí stanov nových 27. září Jakub Patočka přímo stanovy (čl. 28 odst. 5 a čl. 24) porušoval.

Na prvním zasedání republikové rady (RR) 29. 10. předložil Jakub Patočka za programovou skupinu návrhy na dílčí změny programu a přitom přiznal, že skupina o nich vůbec nejednala, jak je i uvedeno v zápisu z RR. ÚRK toto pochybení uznala.

První posjezdové setkání programové skupiny se uskutečnilo 30. listopadu bez předchozí konzultace s jejími členy. Rozhodl o tom její vedoucí Jakub Patočka. Konalo se v Brně-Novém Lískovci. Některým osobám, které by bylo možno pro jejich dosavadní podíl na práci skupiny oprávněně považovat na členy skupiny, nepřišla pozvánka. Ovšem i těm, kterým doručena byla, přišla s nedostatečným předstihem, což některým členům znemožnilo účast. Do 19. 11. je možno argumentovat, že stanovy nebyly účinné, ovšem ani na jednání programové skupiny 30. 11. v Brně - Novém Lískovci se přijetí nových stanov a rozhodnutí ÚRK z 27.11, která doporučila zřídit programovou sekci jako odbornou sekci, se nijak neprojevilo. (Usnesení ÚRK ze 27.11., citát viz níže, v poznámce pod bodem 5.)

Toto porušení stanov a nedbání doporučení ÚRK svědčí o pohrdání Jakuba Patočky vnitřními stranickými předpisy a rozhodnutími stranických orgánů

5. Odpovědnost Jana Beránka
Za činnost Jakuba Patočky jako vedoucího programové skupiny má plnou odpovědnost předseda SZ Jan Beránek. PSZ 1. 8. v Brně "pověřilo Jana Beránka, Ondřeje Lišku a Jakuba Patočku zpracováním nově přišlých návrhů a dopracováním programu, který bude rozeslán jako podklad k diskusi schválený předsednictvem". Ondřej Liška se účastnil této práce jen okrajově (redigoval kapitolu zahraniční politika), Jan Beránek nechal Jakubu Patočkovi zcela volné pole působnosti.

Poznámka: ÚRK uvádí ve svém usnesení z 27. 10. uvádí:"ÚRK považuje spor Petr Uhl vs.Jakub Patočka o to, zda vytvoření politického programu bylo demokratické, za spor spíše osobní, ve kterém nejde o způsob vedení a fungování programové skupiny, tedy o spor, pro jehož řešení není ÚRK kompetentní. ÚRK doporučuje vytvořit standardní programovou sekci podle nových stanov a podle pravidel platných pro ostatní odborné sekce." Pokud jsme se vzdali - i vzhledem k právě citovanému usnesení ÚRK - námitek proti způsobu, jímž politický program přijal táborský sjezd, nevzdáváme se kritiky způsobu, jakým Jakub Patočka program tvořil, jak jsme ji uvedli výše. Podporuje nás v tom i uvedené usnesení ÚRK. Tento stranický orgán se pro řešení tohoto sporu necítí příslušný. Musíme tedy hledat politické, ne arbitrážní cesty k nápravě. Za takovou iniciativu považujeme Prohlášení demokratů.

II. Omezení horizontální komunikace uvnitř SZ

6. Neinformovanost členů SZ
Jan Beránek jako předseda SZ a hlavní manažer neposkytl základním organizacím údaje o početním stavu strany, jejím růstu (a odchodech ze SZ), zániku členství atd. Členové ZO nemají přehled o jiných ZO a o KO, neznají počty členů v nich, nemají na ně spojení. Tím Jan Beránek soustavně porušoval § 13 odst. 9 tehdejších stanov a nyní porušuje článek 28 odst. 2 stanov. Také informování o činnosti PSZ (zápisy z jednání) byly často neúplné, obsahovaly naopak subjektivní názory autora zápisu, které PSZ neschválilo, a byly často zveřejňovány se značným zpožděním.

7. Zrušení fóra
Za jedno z nejzávažnějších porušení demokratických zvyklostí (a ústavní zásady práva na svobodu informací) ve SZ považujeme zrušení internetového diskusního fóra rozhodnutím předsednictva 9.10.

Jan Beránek, který zrušení fóra ještě na fóru oznamoval, ho nazval "přesunutím" fóra na webové stránky. Ty nemohly však sloužit témuž účelu jako fórum z mnoha důvodů. Jedním z nich byla a je nedostatečná správa stránek, přeházené články, články přesunuté z rubriky "pro členy" do rubriky "veřejná diskuse". Stačí jen srovnat počet příspěvků v obou diskusních rubrikách s počtem příspěvků na fóru a na dnešní besedě. Umisťování na fóru je technicky, časově i finančně nákladné. Přes opakované dotazy předseda strany Jan Beránek a místopředsedkyně SZ pro média Jana Ulbrychová, neoznámili, kdo je správce webových stránek SZ. Tuto informaci stále požadujeme.

8. Odepření údajů
Poté, co bylo zrušeno diskusní fórum SZ, odmítl předseda strany a hlavní manažer SZ Jan Beránek, podporován předsedkyní ÚRK Ditou Horovou, poskytnout členu SZ Pavlu Pečínkovi (ZO Brno-střed) seznam členů ZO Nové Město na Moravě. Předsedkyně ÚRK Dita Horová se pokoušela odepření této informace ospravedlnit existencí zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,. A to i přesto, že právě tento zákon uvádí, že v případě politických stran je správce osobních údajů poskytuje k zajištění nezbytného výkonu oprávněné činnosti strany. Oprávněnost činnosti vzniká registrací u MV. Nezbytnost posuzuje sama strana, v daném případě ji posoudila za SZ Dita Horová. Učinila tak neoprávněně.

Dovedeno až do konce, podle Jana Beránka a Dity Horové nemůže člen SZ obdržet kontaktní údaje na své kolegy ze sousedního či vzdálenějšího města (pokud k poskytnutí údajů nedali předtím výslovně souhlas), s nimiž by chtěl prokonzultovat např. komunální či vnitrostranické otázky. Toto znemožnění komunikace mezi jednotlivými členy SZ odporuje nejen běžnému pojetí politické strany, nýbrž ve svém důsledku umožňuje úzké skupině lidí spravující centrální stranickou databázi svévolně rozhodovat o tom, komu informace o ostatních členech poskytnou a komu nikoliv.

Postoj Dity Horové, že kontaktní adresy členů ZO se jiným členům poskytovat nemají, protože to není k výkonu činnosti strany nezbytné (to je zákonná podmínka), je natolik v rozporu s naším demokratickým a liberálním cítěním a představami o horizontálních stycích v politické straně, že požadujeme, aby se jím zabývaly vrcholné stranické orgány, včetně sjezdu.

V případě Nového Města na Moravě a Pavla Pečínky je popírání Dity Horové (ústavně zaručeného a zákonem o osobních údajích zajištěného) práva na svobodu informací o to kurióznější, že se v onom městě narodil a vyrůstal, má tam rodiče, často tam jezdí a zná půlku města; je přirozené, že se chce seznámit s činností místní ZO SZ a přesvědčit se třeba, zda není fiktivní.

III. SZ a média

9. O SZ veřejnost málo ví
Žádáme předsedu strany Jana Beránka, aby straně Zelených oznámil, kolik zpráv (kdo a kdy) zveřejnily od začátku letošního sdělovací prostředky na podkladě tiskových zpráv (TZ) SZ. Počet TZ SZ je jistě velký, ale vazba mezi vydanými zprávami SZ a jejich zveřejněním je velmi slabá. Je to proto, že TZ SZ jsou vydávány pozdě a že není věnována pozornost jejich zveřejňování. K mnohým událostem SZ nezaujala stanovisko vůbec. Odpovědnost za to, že SZ do médií více nepronikla, má místopředsedkyně pro média Jana Ulbrychová a předseda SZ a hlavní manažer Jan Beránek. Bude-li tato situace pokračovat, SZ se propadne do úplné bezvýznamnosti.

10. Svévolné formulování stanoviska
Předseda SZ Jan Beránek vydal spolu s členkou RR Neelou Winkelmannovou a místopředsedkyní Janou Ulbrychovou tiskovou zprávu SZ týkající se vládou odloženého zákona o obnovitelných zdrojích energie. V této zprávě hodnotí SZ zákon velmi negativně (mnohem kreitičtěji než např. energetická sekce hnutí Duha). Stanovisko energetické sekce SZ (vedoucí Dalibor Stráský) je přitom zásadně odlišné od názorů Beránka a Winkelmannové. Na jednání energetické sekce SZ 25.11. byla poté Beránkova žádost o revizi rozhodnutí sekce výraznou většinou přítomných členů zamítnuta. Jan Beránek a Jana Ulbrychová formulovali stanovisko SZ bez konzultace s odbornou sekcí, a špatně.

IV. Účelové změny ve členství ve SZ před volbami

11. Krajská konference SZ na Vysočině
V pátek 24.10 se v Jihlavě konala mimořádná KK, na jejímž programu bylo mj. volba delegáta do RR a volba nové rady krajské organizace (dále jen "RKO") Vysočina.

Pro úplnost je třeba říci, že KO Vysočina dosud tvořily dvě základní organizace - Jihlava a Žďár nad Sázavou. Na poslední (řádné) krajské konferenci, která se konala v červnu 2003, nebyli ze žďárské ZO přítomni kromě předsedy SZ a současného předsedy žďárské ZO Jana Beránka žádní zástupci. RKO také ani nevěděla, kolik členů přesně ZO Žďár nad Sázavou. má, neboť její předseda Jan Beránek aktuální údaje nesděloval, ač to patří k jeho povinnostem - viz staré stanovy §13 odst.9 (informační povinnost).

RKO dne 13.10. rozhodla o konání této konference, stanovila klíč tak, že každý člen KO měl právo být zároveň delegátem, a na základě známých informací o členské základně rozeslala všem delegátům pozvánky. O den později, 14.10., údajně vznikla nová ZO Nové Město na Moravě, členské příspěvky byly zaplaceny do rukou Jana Beránka právě v den konání KK. Když však na KK požádal předseda mandátové komise členy údajně nově vzniklé ZO o prokázání mandátu zúčastnit se KK, nebyli schopni mu vyhovět, neboť neměli členské průkazy. Vyšel jim tedy vstříc a požádal je alespoň o zápis z jejich ustanovující schůze. Tento zápis mu následně předložili, avšak jak předseda mandátové komise a další svědci mohou dosvědčit, nebyl ani podepsaný ani ověřený.

Krajské konference se aktivně zúčastnily Jana Ulbrychová, místopředsedkyně SZ, která pořizovala zápis, a Andrea Herbrychová, členka ÚRK, která při představování uvedla, že je na konferenci za ústřední revizní komisi. A. právě Herbrychová podpořila výklad Jana Beránka, že přítomnost nově přijatých členů ze ZO Nové Město na Moravě je v souladu se stranickými předpisy. Přitom je zřejmé, že neexistoval platný doklad o ustanovující schůzi ZO Nové Město na Moravě ve smyslu §2 odst.5 jednacího a volebního řádu SZ, a tudíž ani nebylo možno ověřit mandáty údajných členů SZ. Tím spíše se pak nemohli účastnit následného hlasování, které se konalo na návrh Jana Beránka a jímž byla jejich účast na KK uznána za právoplatnou.

Nepříjemnou tečkou za jihlavskou KK je pak rezignace Marka Veselého, předsedy ZO Brno-Královo Pole, právníka a spoluzakladatele Občanských právních hlídek z r.1999, na členství v SZ. Ve svém rezignačním dopise uvádí jako jednu z hlavních příčin svého rozhodnutí znechucení nad současnou situací v SZ a nad manipulacemi, jichž se účastní i sám předseda strany Jan Beránek.

12. Založení ZO Nové Město na Moravě
Založení ZO Nové Město na Moravě ve Žďáře nad Sázavou s jediným členem žijícím ve Novém Městě na Moravě těsně před krajskou konferencí kraje Vysočina v Jihlavě je závažným příkladem manipulování s členskou základnou.

Tato ZO byla založena údajně dne 14. 10. tak, že po členské schůzi ZO Žďár nad Sázavou, konané ve Ždáru na Sázavou, se konala v téže místnosti, jako pokračování schůze ZO Žďár na Sázavou, zakládající schůze ZO Nové Město na Moravě. Vytvořili ji tři původní členové ZO Žďár nad Sázavou, k nimž se připojilo pět dalších zájemců o vstup do SZ, takže ZO Nové Město na Moravě má osm členů.

Kdo to je? V Novém Městě žije jen jeden z těchto osmi. Pět členů, včetně předsedy Karla Hoplíčka, který se stal zástupcem kraje v RR, žije ve Žďáru. Dva žijí v Brně. V ZO Žďár nad Sázavou je přitom jen jeden člen, který v tomto městě žije, a dva další žijí na území tohoto okresu. Další dva žijí v Jihlavě (kde je také ZO), dva v Tišnově okr. Brno-venkov (i v Tišnově je ZO) a dva dokonce v Praze 6 (kde je ZO), i když oba žijí v Německu, jeden přechodně a druhý trvale.

13. ZO Kohoutovice
Dne 10. listopadu 2003, dva dny před jihomoravskou krajskou konferencí SZ, přestoupili příbuzní Jakuba Patočky (členové SZ) spolu se dvěma Patočkovými přáteli, ze ZO Brno - Nový Lískovec do ZO Brno-Kohoutovice. Tento přestup, ať to přestupující zamýšleli, či ne, měl za následek, že Patočkovi příbuzní a přátelé získali na schůzi ZO početní převahu a zvolili tři delegáty na KK, mezi nimi však nikoho z dosavadních členů ZO. Janu Jařabovi chyběly ke zvolení na kandidáta Jihomoravského kraje do EP pouhé dva hlasy.

14. Založení KO Zlín
Po několika měsících přípravné práce založili 10. září 2003 tři zlínští členové (bydlící ve Zlíně) dosavadní základní organizace v Kroměříži a další čtyři zájemci o členství rovněž ze Zlína novou základní organizaci - ZO Zlín. Předsedou se stal Jiří Vaněk ze Zlína, který byl pak delegátem (ještě za ZO Kroměříž) na táborském sjezdu. Přes opakované výzvy spoluorganizátora založení zlínské základní organizace, předsedy ZO Kroměříž Vladimíra Židlíka, hlavní kancelář po dva měsíce ZO Zlín neevidovala. Mezitím na základě rozhodnutí PSZ zrušil předseda Jan Beránek členství členům ZO Kroměříž pro neplacení příspěvků (až na Vladimíra Židlíka, který tím ale zůstal členem SZ mimo jakoukoliv ZO). Předsedové tří základních organizací zlínského kraje - Vsetín, Kroměříž a Zlín - se 12. 11. sešli a dohodli se na tom, že 27. 11 založí ve Zlíně krajskou organizaci s tím, že navrhnou na jejího předsedu Jiřího Vaňka. Na stejný den 27. listopadu ale potajmu svolal ustavující schůzi KO za účasti Jana Beránka a Jakuba Patočky Pavel Galík (z Brna, dosud členem ZO Brno-Nový Lískovec), který několik dnů předtím založil spolu s manžely Stojárovými ze Zlína (dosud členy ZO Brno-střed) ve Zlíně jinou základní organizaci. O založení této ZO nebyli členové SZ ze Zlína a zlínského kraje informováni. ZO Zlín založená Jiřím Vaňkem byla na tomto založení KO prohlášena za neexistující, protože její členové nezaplatili příspěvky.

15. Členové ÚRK porušili stanovy přijetím metody per rollam
Na sobotu 6. 12. svolal předseda SZ Jan Beránek z podnětu předsedkyně ÚRK Dity Horové do Tábora novou KK Jihočeského kraje, když předchozí KK, na níž byla zvolena do RR Dana Kuchtová, byla ústřední revizní komisí z procedurálních důvodů zrušena. Dita Horová tak učinila na základě hlasování per rollam, s nímž sice ÚRK předem souhlasila, které však nemá v jednacím řádu SZ oporu (vlastní jednací řád kupodivu ÚRK stále nemá). Při rozhodování ÚRK o budoucím použití "per rollam" nebyl předložen písemný návrh s odůvodněním pro zavedení tohoto institutu a členové ÚKR, kteří na její schůzi nebyli přítomni, předem nevěděli, že se tento institut bude na schůzi přijímat. Byl tím porušen § 6 odst.4 a § 4 odst.4 (věta pátá a šestá), jakož i § 4 odst.6 jednacího a volebního řádu SZ.

16. Dita Horová a Jan Beránek nerespektovali lhůtu 14 dnů pro svolání KK JčK
Proceduru per rollam provedla Dita Horová nekorektním způsobem, jak namítají nejméně dva členové ÚRK. Neoslovila všechny členy ÚRK. Jihočeskou krajskou konferenci svolal z jejího podnětu Jan Beránek narychlo. Dita Horová a Jan Beránek porušili platné ustanovení § 4 jednacího a volebního řádu SZ, které určuje 14denní lhůtu pro rozeslání pozvánek a podkladových materiálů na KK. Případná omluva, že tak bylo třeba jednat, neboť původní KK byla zrušena pro zjevnou chybu PSZ a KR Jihočeského kraje, v jejímž důsledku bylo neoprávněně zrušeno členství části členů Jihočeského kraje, neobstojí. Po protestech z kraje Jan Beránek svolanou konferenci odvolal.

V. Vnitrostranická demokracie

17. Atmosféra při jednáních PSZ
Při jednání PSZ se projevuje, zvláště od září 2003, snaha přijaté záměry již nezpochybňovat. Děje se tak pomocí způsobů, které jsou, podle našeho názoru v rozporu se zásadami fungování demokratické politické strany. Je-li přijato usnesení, a to například třemi hlasy proti dvěma za stavu, kdy je přítomno pět členů PSZ z devíti, jsou ostatní členové PSZ, zvláště pak ti, kteří byli při hlasování přítomni, nadále, v dalších týdnech, zavazováni toto usnesení aktivně prosazovat, i když mají vůči němu výhrady.

Podobný požadavek bývá vznášen i na člena PSZ, který hlasoval pro usnesení a z nějakých důvodů (třeba proto, že se změnila situace), začíná mít k němu výhrady nebo požaduje jeho změnu.

Tyto požadavky na další členy PSZ vznášejí, pokud je nám známo, často Jan Beránek a Jana Ulbrychová. Je zřejmé, že člen stranického orgánu by usnesením tohoto orgánu měl být vázán v tom smyslu, že veřejně, mimo stranu, by proti němu vystupovat neměl. Na stranické půdě by ale snaha po změně usnesení měla být vždy možná, a v orgánu samotném ji považujeme za naprostou samozřejmost. Stanovy to nijak neupravují. Tyto zásady by se měly vtělit do jednacích řádů či etických kodexů. Jsme ochotni na tom spolupracovat.

18. Omezování plurality
Špatně chápaný kolektivismus proniká i do základních organizací, které někteří členové považují za celek, jenž vystupuje jednotně, podle již přijatého usnesení a někdy jen podle údajné dohody či domluvy. Dokonce se promítá v požadavcích, jak mají členové ZO, delegovaní či volení do jiného orgánu, volit nebo hlasovat, a to i tehdy, nebyli-li zvoleni základní organizací (ale například sjezdem do RR). Diskuse o nepřijatelnosti imperativního mandátu i o tom, do jaké míry je člen ZO či KO vázán většinovým stanoviskem ZO nebo KK, která ho zvolila, by měly pokračovat, a opět by měly vyústit v závěry, které budou zahrnuty do stranických předpisů.

V této souvislosti považujeme za potřebné, aby bylo přijato pravidlo, že nepřítomnému členu orgánu (plenárního, výkonného či revizního) nemůže tento orgán uložit žádný úkol. Mělo by být také upraveno, že mu nelze uložit úkol proti jeho vůli.

VI. Potíže SZ v partnerských vztazích v ČR i v Evropě

19. Kabinetní jednání s Martinem Bursíkem a dodatečné utajování
Již po dubnovém sjezdu SZ se ve straně diskutovalo o tom, že prvním kandidátem na kandidátce SZ do EP by mohl být bývalý ministr životního prostředí a známý ekolog Martin Bursík.

Po několika týdnech, kdy s ním vyjednával jako jediný ze strany předseda Jan Beránek, však 11. 9. PSZ oznámilo, že jednání o kandidatuře Martina Bursíka bylo ukončeno a nenabídne mu, "aby se stal jeho lídrem kandidátky pro volby do EP". Zároveň PSZ přijalo návrh usnesení sjezdu (který se pak konal 27.9. v Táboře) k volbám do Evropského parlamentu v roce 2004 a sestavení kandidátní listiny. Proceduru vnitrostranických voleb kandidátů do EP spojilo PSZ v tomto návrhu s personálním návrhem kandidáta číslo 1 (lídra), jímž se měl stát Jan Beránek.

O týden později předložili členové PSZ Ondřej Liška a Dalibor Stráský předsednictvu návrh, aby o prvních čtyřech kandidátech do EP rozhodla RR na základě nominací jednotlivých KO. Předsednictvo návrh zamítlo. Mezitím sílila kritika členů SZ na (tehdy ještě nezrušeném) internetovém fóru. Členové SZ na něm Jana Beránka opakovaně vyzývali, aby vysvětlil, proč jednání s Martinem Bursíkem ztroskotala a jaké požadavky, neakceptovatelné pro SZ, Bursík vlastně vznášel. Zároveň se kritizovalo i nedemokratické spojení volby lídra kandidátky s procedurou této volby.

Táborský sjezd se usnesl, že kandidáty zvolí RR na základě návrhů jednotlivých KO. O několik týdnů později se Jan Beránek vzdal své kandidatury. Dodnes však členské základně nevysvětlil, proč jednání s Martinem Bursíkem skončila neúspěšně, i když ho členové strany i ZO opakovaně k takovému vysvětlení vyzývali.

20. Koalice s SOS ve volbách do EP
O volební koalici s SOS jednali představitelé SZ od léta letošního roku. Straně SOS nabízeli třetinu rovnoměrně rozmístěných míst na kandidátce. Táborský sjezd výslovně pozměnil proceduru vytváření kandidátky do EP tak, že bude-li volební koalice, má být s SOS, i když původní návrh předsednictva ponechával otázku výběru koaličního partnera otevřenu. Táborského sjezdu se zúčastnila Eva Tylová, která zde jako čelní kandidátka SOS do EP vyjádřila zájem o tuto koalici. Členstvo SZ proto předpokládalo, že začne jednání mezi SZ a SOS a že se o jeho průběhu a výsledku dozví. Jednání snad probíhala, ale nikdo mimo předsednictvo se o nich nedozvěděl nic bližšího.

První komplikace se vyskytla na krajských konferencích SZ, kde někteří členové chtěli Evu Tylovou volit na přední místo kandidátky. Nebylo jasné, zda to lze. Přesto to učinil Středočeský kraj a pozval ji na brněnské jednání republikové rady, konané 7.12. Tam se vynořil další problém. Předseda Beránek radu informoval kuse a jen o části jednání s SOS, a to až na výzvu členů RR, a nežádal ani od rady souhlas se svým postupem.

SOS při jednání se SZ totiž požadovala první nebo druhé místo na kandidátce. Nabízela 600 tisíc korun na celorepublikovou kampaň a 400 tisíc ve vybraných regionech, kde je silná. V případě, že by SZ na tento návrh přistoupila, získala by další milion korun na kampaň, podporu v oblastech, kde není silná (Liberecký kraj) a lidský potenciál. Tím by se podstatně zvýšila šance na překročení pěti procent.

Na jednání RR se ani neprobral návrh koaliční dohody, který předložila SOS, i když ho mělo PSZ už tři neděle k dispozici. Na jednání rady Eva Tylová řekla, že představitelé SZ oznámili představitelům SOS, že před 7.12., kdy se sejde republiková rada, nemají mandát o dohodě jednat. Republikovou radu předseda Jan Beránek informoval o své představě, že SOS dostane 4. místo na kandidátce. Krajské organizace, které chtěli Evu Tylovou na vyšší místo, tak byly donuceny ji nominovat za SZ.

Na navrhované druhé místo na kandidátce SZ Eva Tylová zvolena nebyla, většina členů RR dala přednost Janě Ulbrychové. Rada pouze rozhodla, že v případě budoucí dohody s SOS se třetí nebo čtvrtý radou již určený kandidát SZ posune dozadu, aby jeho místo mohl zaujmout kandidát SOS.

Výkonný výbor SOS rozhodl ale dne 13. 12., že SOS odstupuje od dalších jednání se Stranou zelených o koalici pro volby do EP. Podobně jako v případě Martina Bursíka se ukázala neochota a neschopnost Jana Beránka uzavírat partnerské vztahy výhodné pro SZ.

21. Informace Jana Beránka o jeho rozhovoru s Danielem Cohn-Benditem
Ve svém rozhovoru se spolupředsedou skupiny (frakce) Zelení - Svobodná evropská aliance v EP Danielem Cohn-Benditem začátkem října 2003 v Bruselu řekl Jan Beránek na jednání PSZ 9. 10. a pak znovu 29. 10. na jednání republikové rady, že ho Daniel Cohn-Bendit vystavil ve věci výběru kandidát SZ č. 1 do EP nátlaku, který spojoval s pomocí české Straně zelených od evropských Zelených, přičemž dával najevo, že mělo jít i o pomoc finanční. Ve svém dopise, čteném na jednání republikové radě SZ v Brně 7. prosince uvedl Daniel Cohn-Bendit výslovně, že nikdy takový nátlak nevyvíjel a nikdy nespojoval výběr kandidáta SZ do EP s pomocí evropských Zelených.

22. Srovnání Beránka v Bruselu s Dubčekem v Moskvě
Na jednání PSZ 9. října řekl Jan Beránek, že se při návštěvě u Cohn -Bendita v Bruselu cítil jako Dubčekovo vedení KSČ v srpnu 1968 v Moskvě. Když na jednání republikové rady 29. října v Praze označil Jakub Patočka Cohn-Benditovo jednání za imperiální, zeptal se tam Milan Horáček, přítomný člen ZO Praha 1, zda je pravda, že Beránek svou pozici v Bruselu přirovnával k postavení Dubčeka v Moskvě. Jan Beránek se zprvu vymlouval, že to není nijak potvrzeno, a poté, kdy David Kuchař řekl, že to sám slyšel na jednání PSZ z Beránkových úst, k věci se nevyjádřil.

23. Návštěva Lucemburku
Dne 8. listopadu při účasti na jednání Evropské federace Zelených neoslovil Jan Beránek Daniela Cohn-Bendita, ačkoliv se s ním po dobu jednání nacházel v jednom sále. RR uložila přitom dne 29. 10. předsednictvu, aby návštěvu Daniela Cohn-Bendita zorganizovalo, a sama rozhodla zařadit jeho vystoupení mezi body svého prosincového jednání. Beránek přesto s Cohn-Benditem nepromluvil, a pozvání mu netlumočil. Místo toho Jan Beránek v Lucemburku s jedním ze spolupracovníků Daniela Cohn-Bendita dojednal, že se Cohn-Bendit zúčastní jednání RR 7. 12. v Brně. Onen spolupracovník ho mylně ujistil o možnosti Cohn-Bendita¨do Brna 7.12. přijet. Na jednání RR 7. 12. uvedl Jan Beránek, že při jednání v Lucemburku, jehož se zúčastnil on i Daniel Cohn-Bendit, účast Cohn-Bendita na jednání v Brně 7. 12. domluvili. O chvíli později, při čtení dopisu Daniela Cohn-Bendita, se členové RR dozvěděli, že nikdy nedal souhlas k termínu 7. 12., který s ním nebyl projednán.

VII. Stanovy SZ

24. Pozdní zaslání stanov k registraci na MV
Ačkoliv byly nové stanovy SZ schváleny na sjezdu dne 27.9. 2003, ministerstvo vnitra je obdrželo k registraci až 14.10. 2003, tedy tři dny po uplynutí zákonné čtrnáctidenní lhůty. K tomu by mohlo být podáno vysvětlení, založené na posunutí konce lhůty, který připadl na sobotu, na první pracovní den, a na zdůvodnění jednoho dne na poštovní přepravu. Členskou základnu ale nikdo předem (a ani následně) neinformoval o 14 denní lhůtě, kterou zákon ukládá straně, a 10denní lhůtě na případné správní řízení, které zákon naopak vymezuje ministerstvu, ani o dalším vývoji ve věci. K pozdnímu zaslání respektive k zaslání koncem zákonné lhůty nebyl přitom žádný důvod, čekat na ověření zápisu nebylo nutno, stačilo přece ověřit schválené pozměňovací návrhy. Předseda SZ a hlavní manažer Jan Beránek nezajistil včasné odeslání stanov

25. Nepřevzetí doporučeného dopisu od MV
Kvůli pěti nedostatkům stanovy ministerstvo dne 21.10. doporučeným dopisem s doručenkou vrátilo. Ten si 14 dní nikdo nevyzvedl. Hlavní manažer SZ Jan Beránek neměl přehled o zásilkách došlých na adresu sídla SZ v Murmanské ulici v Praze. Registrace stanov se proto dále zdržela.

26. Nečinnost ve věci registrace nových stanov
Předseda SZ Jan Beránek se nezajímal o důvody, proč nebyl informován ministerstvem vnitra o výsledku řízení ve věci registrace stanov, zareagoval teprve na upozornění řadového člena SZ 5.11. Rovněž neinformoval včas stranickou veřejnost o důvodech průtahů v registraci a o povaze nalezených nedostatků.

27. Porušení stanov SZ neplněním informační povinnosti
Předseda SZ Jan Beránek coby předseda ZO Žďár nad Sázavou dlouhodobě neinformoval RKO Vysočina o stavu členské základny v ZO Žďár nad Sázavou (§13, odst.9 stanov), a to ani na přímou žádost člena RKO (Vít Prchal). Výrazně tak zkomplikoval přípravu KK (24.10. 2003) - zejména rozesílání pozvánek. Jako předseda OO Žďár nad Sázavou se podílel na ustavení ZO Nové Město na Moravě, přičemž nedbal ani na to, že zápis z ustavující schůze této ZO nebyl podepsaný ani ověřený.

28. Porušení stanov nedodržením lhůty pro svolání ustavujícího zasedání RR
Předseda SZ Jan Beránek svolal ustavující zasedání RR až na 29.10 2003, ačkoliv tak měl podle stanov (čl.18/6) učinit nejpozději tak, aby se jednání RR uskutečnilo do 30 dnů po ukončení sjezdu, tedy do 27.10.

29. Zmaření uskutečnění KK Královéhradeckého kraje v řádném termínu
Předseda SZ Jan Beránek nepředložil včas PSZ žádost zástupců královéhradecké SZ (Petr Briš) o svolání KK. KK se konala později, a proto zástupce Královéhradeckého kraje v RR byl volen až 18.11. (Nesplnil tak podmínku stanovenou sjezdem, že členy do RR mají KO zvolit nejpozději do 15.11.)

VIII. Další činnost

30. Nepravdivá interpretace Jakuba Patočky náhodně odposlechnutého rozhovoru
Za silně znepokojivou je třeba považovat situaci, kdy Jakub Patočka veřejně přiznal, že 26. 9. odposlechl prostřednictvím omylem zapnutého mobilního telefonu část rozhovoru Ondřeje Lišky a Petra Uhla v Uhlově bytě, a zároveň odmítl odpovědět na otázku, zda si rozhovor nahrál. Nepravdivě pak veřejně tvrdil (a psal), že Liška a Uhl se domlouvali na pádu předsednictva na sjezdu.

31. Dva nesprávné zápisy, Beránek říká po čtvrthodině opak toho, co tvrdil
Jan Beránek během rozhovoru (18.9.) s Petrem Uhlem nejprve tvrdil, že o chybě v zápisu z jednání PSZ z 25. 8. neví, a po čtvrthodině řekl, že už bylo rozhodnuto, že chyba bude odstraněna. Tomáš Tožička totiž 25.8. na schůzi PSZ navrhoval, aby alternativní návrh politického programu Macha a Uhla předsednictvo přijalo, stejně jako tehdy zatím neodevzdaný návrh Patočkův, za svůj návrh a jako takový aby ho předložilo sjezdu. Tento Tožičkův návrh byl vadně zapsán takto: "Tomáš Tožička předložil předsednictvu alternativní text, připravený Martinem Machem a Petrem Uhlem, k rozeslání kanceláří jako podklad pro sjezd." V rozhovoru s Uhlem 18. 9. Beránek o chybě nejprve nevěděl, v zápětí ale avizoval opravu, kterou PSZ provedlo coby "upřesnění" den následující po rozhovoru, tedy 19.9. Oprava změnila text tak, že konec věty zní nyní takto: "…k rozeslání kanceláří jako předsednictvem navrhovaný podklad pro sjezd." Tím se opětovně, i v opraveném zápise potvrzuje nepravda, že rozeslat Machův a Uhlův text odmítlo samo předsednictvo. Na jeho jednání se ale o rozesílání vůbec nehovořilo, neposlat řádně podaný materiál se rozhodl Jan Beránek o své újmě, a oba zápisy to zakrývají.

Nerozeslání textu Macha a Uhla - alternativního návrhu politického programu - povinných 30 dnů před konáním sjezdem, i když Mach a Uhl ho předložili předsednictvu 48 hodin před začátkem této lhůty, je svévolným, samostatným činem Jana Beránka, za něž nikdo jiný z PSZ nenese odpovědnost. Jan Beránek tak závažným způsobem porušil stanovy. (Uhl Beránkovi nabídl, že uhradí náklady na rozmnožení a na poštovné z vlastních prostředků.)

32. Souběh funkce a zaměstnaneckého poměru
Podle čl.28 odst. 3 stanov "zaměstnanci SZ nemohou být voleni či jmenováni do žádného orgánu SZ". Smyslem ustanovení je jistě, aby zaměstnanec SZ nevykonával ve SZ volenou či jmenovanou funkci. Pokud se vzdáme myšlenky na obcházení jeho smyslu, měli by Jan Beránek, předseda strany a zároveň její hlavní manažer, a Jana Ulbrychová, místopředsedkyně strany, která má být od 1. ledna 2004 placená tisková mluvčí SZ, oznámit, jak tento souběh, který stanovy vylučují, chtějí řešit.

33. Reakce na Prohlášení demokratů
Pochybením Jakuba Patočky a Jana Beránka je také jejich odpověď na Prohlášení demokratů ve SZ z 29. 11. Domáhají se ve svém podnětu postihu signatářů prohlášení (jímž může být i vyloučení).

Oba autoři, z důvodů které neznáme, neuvádějí přitom jediný argument, který by svědčil o tom, že signatáři prohlášení porušili stanovy či jiný stranický předpis, ba dokonce to ani netvrdí. Přitom je stranická kritika výsadním právem členů, jak podle stanov SZ, tak podle zásad uplatňovaných v demokratické společnosti.


Prohlášení Otevřené platformy Strany zelených

Dnes se v Praze-Dejvicích ustavila otevřená platforma Strany zelených, jejíž ustavující prohlášení pro členy SZ zveřejňujeme. Její statut a další dokumenty zveřejníme do 15. února.

Prohlášení demokratů ve straně zelených z listopadu r. 2003 vyvolalo ve straně diskusi a nalezlo u řady členů i příznivců strany kladný ohlas. Vyvolat diskusi o problémech a podnítit tak následné kroky k jejich postupnému řešení bylo prvotním cílem tohoto prohlášení.

Vedeni myšlenkou na zásadní zlepšení vnitrostranické demokracie, a tím i zvýšení celkového politického potenciálu Strany zelených, vyhlašujeme dnes, po několika měsících přípravné práce, otevřenou platformu Strany zelených.

Cíle otevřené platformy jsou zejména:
- na základě principů otevřenosti a tolerance spojit úsilí velkého počtu členů strany o pokračující obrodu strany;
- využít tvůrčí myšlenkový potenciál napříč názorovými proudy uvnitř strany;
- vytvořit lepší podmínky pro spolupráci krajských organizací;
- podporovat komunikaci uvnitř strany;
- přispět k úspěchu strany v letošních krajských, obecních a senátních volbách a především pak v parlamentních volbách v r. 2006;
- posílit spolupráci s našimi partnery v sousedních zemích v rámci vznikající Evropské zelené strany.

K prosazení těchto cílů jsme odhodláni usilovat i o nezbytné personální změny v ústředních stranických orgánech., včetně funkce předsedy strany. Jakkoliv respektujeme rozhodnutí republikové rady ze 7. prosince, jsme přesvědčeni, že volba lídrů naší kandidátky do EP nebyla volbou dobrou.

Krátkodobým cílem této platformy je svolání řádného sjezdu v březnu t.r., a to proto, že stanovy určují, že řádný sjezd se koná jednou za dva roky (loni byly dva sjezdy mimořádné, a poslední řádný se konal 2. března 2002 ve Zlenicích).

V Praze Dejvicích 1. února 2004 Jiří Čejka, ZO Semčice, Ivan Dejmal, ZO Praha 7, Tomáš Havlíček, ZO Brno-střed, Milan Horáček, ZO Praha 1, Karel Jech, ZO Praha 2, Martin Kolík, ZO Borovany, David Kuchař, Brno-Kohoutovice, Petr Loubal, ZO Jevíčko, Martin Mach, ZO Jihlava, Antonín Slejška, ZO Praha 9, Jaroslav Smutný, ZO Příbram, Džamila Stehlíková, ZO Chomutov, Martin Tichý, ZO Olomouc, Petr Uhl, ZO Praha 2, Jiří Vaněk, ZO Zlín, Simon Weigert, ZO Teplice


PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ OTEVŘENÉ PLATFORMY VE STRANĚ ZELENÝCH

CHCEME OTEVŘENOU STRANU ZELENÝCH
Rozhodli jsme se založit otevřenou platformu ve Straně zelených, protože jsme přesvědčeni, že pouze pomocí větší otevřenosti může strana vnitřně růst, bránit se sektářství a získat si trvalou a živou podporu svých voličů.

Otevřenost pro nás znamená nejen toto slovo hlásat, ale především jej naplňovat. Naším cílem je tedy obnova SZ v duchu otevřenosti, názorové pestrosti, dobré politické kultury a politické práce zaměřené směrem ven. Náš pohled se upírá dopředu. Máme realistickou představu o žádoucí podobě české Strany zelených. Chceme o ní diskutovat a získat pro ni co nejširší podporu členů i veřejnosti. Naším cílem je přivést Stranu zelených v příštích celostátních volbách do Poslanecké sněmovny a stejně tak usilujeme o její úspěch na všech úrovních zastupitelské demokracie.

Hlavními prostředky pro dosažení tohoto cíle je vytvoření prostoru pro vnitrostranickou diskusi, regionální oživení a především práce směrem k veřejnosti.

Otevřená platforma proto předkládá a v budoucnu bude i nadále předkládat stanoviska a strategie k diskusi uvnitř i vně strany. Nezbytnou podmínkou budoucnosti SZ je zdravé vnitřní prostředí, které je založeno na všeobecné důvěře a společné vizi politiky SZ, potažmo ovlivňování politiky České republiky a EU.

Dům lze sice postavit na vratkých základech, po dlouhou dobu si toho navenek nemusí nikdo všimnout. Při prvním drobném otřesu, ne-li zemětřesení, se dům zhroutí a začínáme znovu. Z horší pozice, protože je nejprve potřeba odklidit sutiny. Strana zelených stále ještě staví základy, proto je téma vnitřní demokracie v tuto chvíli tolik důležité.

Otevřená platforma nabízí rámcový plán, jak vytvářet toto zdravé prostředí i pevné základy pro parlamentní politiku české Strany zelených.

PROČ PLATFORMA
Naším cílem ani skrytým záměrem není stranu štěpit či poškodit. Ustavit Otevřenou platformu jsme se rozhodli proto, aby se uvnitř SZ začala ještě více rozvíjet diskuse o směřování strany, jejích programových cílech a způsobech jejich prosazování. V minulých měsících jsme totiž byli svědky toho, že kritici vedení strany či zastánci menšinových názorů byli označováni za rozvraceče, stranicky postihováni a vytěsňováni.

V posledních měsících jsme spotřebovali mnoho času a energie na to, abychom vůbec mohli uvnitř SZ své názory politickou činnost otevřeně hájit. To jistě není naše představa o skutečné a užitečné politické práci. Ta spočívá především v zaměření ven a nikoliv dovnitř. Neměli jsme ale jinou volbu, pokud jsme chtěli nadále považovat své setrvání uvnitř strany za smysluplné.

Platformu proto chápeme jako viditelný znak názorové plurality, který umožní formulovat a hájit alternativní stanoviska a strategie ku prospěchu zelené politiky. Hlásíme se tím k tradici zahraničních zelených stran, zvláště německé, s dlouholetou zkušeností s vnitrostranickou demokracií a pozitivním vztahem k názorové pestrosti. Prostředí zdravé konkurence vidíme jako hráz proti sektářství, homogenitě a falešné stranické disciplíně.

JAK SI OTEVŘENOU DISKUSI PŘEDSTAVUJEME
Politika Strany zelených více než jedno desetiletí stagnovala. Svou činnost chápeme jako další fázi obrodného procesu, který započal s parlamentními volbami v roce 2002. Se současnou většinou ve vedení SZ se ztotožňujeme ve většině cílů, rozcházíme se ale ve způsobech jejich naplňování. Nechceme slevit z principů otevřené diskuse a demokratického jednání. Jako strana chceme přece voličům nabídnout politický styl a kulturu, které zatím žádná jiná politická strana nenabízí.

Přitom dosavadní dění ve Straně zelených je v rozporu s touto představou. S lítostí pozorujeme, že se vztah veřejnosti k SZ nezměnil. Její nejvážnější kritici naopak pocházejí právě z řad vlivných environmentálních neziskových organizací; ostatní o ni ještě ani nejeví zájem.

Odmítáme představu demokratického jednání zúženého na hlasování. Kvalita každého rozhodnutí je podmíněna otevřenou diskusí, která může být i dlouhá a únavná. Teprve z ní se rodí zralá rozhodnutí, která pak i ti, kdo hájili stanovisko opačné, dokážou výsledné rozhodnutí přijmout alespoň částečně za své, nebo mohou legitimně prezentovat názorovou různost.

CHCEME DÁT PROSTOR KVALITNÍM LIDEM
Strana zelených potřebuje nové lidi, kteří do ní vnesou nový náboj a kvalitu. Tím, co je odrazuje, je uzavřená mentalita strany i celého českého politického prostředí. Platforma podporuje a prosazuje snahy, které usilují o otevřenost k novým lidem, prostředím a tématům. Bez podstatně početnější a kvalitní lidské základny nemůže strana zelených uspět v politickém boji ani sama před sebou. Jako první krok na tomto poli vidíme aktivizaci a koordinaci našich zastupitelů. Politické zkušenosti nutné pro práci na celostátní úrovni vznikají právě tady a nelze je ničím nahradit. Své zastupitele považujeme za nejcennější klenot, který dnešní SZ má a který lze ještě více zhodnotit. Předložíme proto v nejbližší době návrh strukturované spolupráce zelených zastupitelů v České republice a zájemců o komunální politiku.

CHCEME ZLEPŠIT POLITICKÝ PROGRAM
Jako základ naší politické práce vidíme politický program. Přijatý politický program z podzimu 2003 považujeme za dobrý základ, který však v současné podobě vyžaduje větší než dílčí změny a jeho masové šíření považujeme za předčasné. Jako příklad konstruktivní kritiky, jíž se chceme ubírat, předkládáme:
1. Návrh dílčích změn politického programu pro nejbližší období, tak jak jej zformulovala pracovní skupina 24.1.2004 (viz příloha).

2. Návrh na uspořádání odborné a politické programové konference v zimě 2004/2005, jíž bude předcházet transparentní a všem otevřený proces tvorby politických stanovisek k jednotlivým okruhům. Tento proces by měl být podkladem pro hlubší změny politického programu a tvorbu následného volebního programu pro parlamentní volby 2006.

CHCEME KOMUNIKOVAT
Současný stav komunikace uvnitř SZ považujeme za velmi špatný. Jako zvláště důležité vidíme to, aby k co nejotevřenější komunikaci docházelo již ve fázi přípravy a tvorby rozhodnutí, nikoliv omezeně teprve v okamžiku jejich přijímání pomocí hlasování. Otevřená platforma proto bude hledat, navrhovat a prosazovat všechny vhodné formy komunikace, které proces tvorby a přijímání rozhodnutí otevřou a zkvalitní. Také platforma bude o svých záměrech a činnosti informovat pomocí oficiálních stranických nástrojů (zpravodaj, webové stránky) a podle možností i vlastními prostředky.

CHCEME STRANU DEMOKRATIZOVAT
Hnutí zelených stran vzniklo na radikálnědemokratických základech. Od zkostnatělých stran starého typu se liší mimo jiné tím, že v maximálně možné míře dává svým členům možnost svobodně projevovat názory a rozhodovat o politické linii strany. I když v tomto ohledu doznaly stanovy řady změn, nepovažujeme je za dostatečné. Budeme proto navrhovat takové změny ve vnitřní struktuře strany, které ji přiblíží úrovni našich partnerů v zahraničí a které určí nový standard stranické demokracie v české politice

CHCEME PŘIVÉST STRANU ZELENÝCH DO ČESKÉHO PARLAMENTU
Strana zelených se nyní upnula k úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu. I my považujeme tyto volby za důležitý okamžik v životě strany. Každý, kdo se považuje za člena Otevřené platformy, se ve volbách do EP bude angažovat zcela podle svého uvážení.

Cíle Otevřené platformy překračují horizont voleb do EP, aniž jejich význam snižují. Za nejdůležitější kritérium politického úspěchu SZ považujeme vstup do Poslanecké sněmovny českého parlamentu. K tomu zatím strana nemá dostatečné kapacity – lidské ani odborné. Ty mohou vzniknout pouze systematickou a dlouhodobou prací.

Jsme přesvědčeni, že SZ chybí plán, který zaručí naši připravenost převzít politickou zodpovědnost na parlamentní úrovni. Proto jej nyní předkládáme a nabízíme všem členům SZ k diskusi a poté i k naplňování pod názvem „Zelení 2006“. Pokládáme jej za určitou mapu či společné vodítko, které nám pomůže našich společných cílů dosáhnout.

Věříme, že právě toto transparentní a dobře cílené úsilí nejlépe přinese soudržnost našich sil i při zachování názorové rozmanitosti.

15. února 2004


Výzva Otevřené platformy ve Straně zelených ke komunikaci

Současný stav Strany zelených považujeme za velmi vážný. Jeho kořeny vidíme z velké části v nedostatečné diskusi vedení strany se členskou základnou. Tento zásadní nedostatek se projevil zejména v uspěchané a organizačně nekvalitní přípravě základních dokumentů SZ, tedy politického programu a stanov.

Místo snahy o dosažení co nejširšího stranického konsenzu se zejména v případě politického programu prosadil zájem, s nímž souhlasila jen těsná většina uznaných delegátů táborského sjezdu – zastupujících pouhou třetinu členů strany. Členská základna se do vnitrostranické diskuse zapojovala jen sporadicky. Výmluvným příkladem je nejen velmi rezervovaný vztah členů strany k prosazované “neodemokracii”, ale např. i aktuální diskuse o podobě naší energetické politiky. Ukazuje se, že některá témata v našem programu jsou zpracována neodborně, povrchně a nemohou si proto získat podporu u odborníků ani u veřejnosti.

Vyzýváme proto předsednictvo SZ k podniknutí nezbytných kroků vedoucích k posílení vnitrostranické komunikace, která je nutným předpokladem této diskuse, přispívá k posílení plurality, tolerance a je důležitým faktorem při přijímání kvalitních rozhodnutí. Tato komunikace by měla probíhat ve vertikálním směru i horizontálně na všech úrovních.

1. Podporujeme zřízení celostranického e-mailového fóra. Narozdíl od původního e-mailového listu forum@zeleni.net by do něj však nebyli automaticky zařazeni všichni členové SZ se známou e-mailovou adresou, ale pouze ti, kteří by o to požádali. Fórum by přitom mělo dvě podoby: “informační list” a “politickou besedu”. Každý člen by si tak mohl sám vybrat, chce-li pouze dostávat informace ze stranické centrály a jednotlivých regionů, anebo se také zúčastní otevřené a široké politické diskuse. Podrobnější pravidla komunikace by navrhla sekce informatiků.

2. Navrhujeme konání pravidelných konzultací předsedy SZ (nejen) se zástupci Otevřené platformy. Jedním z hlavních cílů těchto schůzek by mělo být postupné snižování napětí uvnitř strany. Tyto konzultace by měly začít co nejdříve, a to formou otevřeného moderovaného jednání zástupců znesvářených stran.

3. Navrhujeme uspořádat programovou konferenci v zimě či na jaře 2005, jíž bude předcházet průhledný a všem otevřený proces tvorby politických stanovisek k jednotlivým tématům.

Domníváme se, že právě nedostatečná komunikace uvnitř strany posiluje tendence některých členů SZ ventilovat své názory a polemizovat s vedením strany prostřednictvím veřejných médií. Tento stav, který může dále eskalovat, považujeme za nešťastný. Proto navrhujeme, aby byl v Zelených listech pevně vyhrazený prostor (cca 1 stránka) pro prezentaci i menšinových názorů včetně stanovisek Otevřené platformy. Nabízíme spolupráci a pomoc při redakci těchto příspěvků.

15. února 2004


Ustavení a provolání Přírodní platformy - reakce Jakuba Patočky na ustavení Otevřené platformy

Milí členové Strany zelených,
právě jsme se rozhodli ustavit Přírodní platformu (PP) ve Straně zelených s cílem přispět ke svému demokratickému rozvoji a úspěchu ve veřejné politice. Naší hlavní pohnutkou byla kritická situace některých našich straníků. Je třeba zdůraznit, že platforma chce uvnitř naší strany vždy působit jako konstruktivní síla. Naším společným cílem je úspěšná a vnitřně silná Strana zelených.

Prozatím jsme nic neslíbili, natožpak, že vám rozešleme kde co do 15. února, ale zato jsme všechno dodrželi. Text zkomprimovaný není, protože nezatíží ani Vaše schránky, ani Vaši mysl, ani Vaše svědomí. Je to lehký text.

1. Touto formou chceme členy SZ oslovovat i nadále.
2. Ustavující prohlášení
3. i zásady činnosti Přírodní platformy

naleznete v jednom jediném přiloženém souboru. Vážíme si Vašeho času, a tak Vás nebude zatěžovat čtením mnoha zbytečných stránek. Jdeme tak daleko, že je nám dokonce jedno, zda si uděláte čas a s přiloženými texty se seznámíte. Chceme se spolu s Vámi na jejich základě zapojit do diskuse o směřování naší strany. Vaše podněty a náměty budou velmi vítány. Směřujte je, prosím, ke svým kolegům v kraji, kteří se k přírodní platformě hlásí, nebo na kohokoliv z jejích představitelů. Pokud jsou Vám cíle Přírodní platformy blízké, uvítáme, pokud se k ní připojíte. Nejde nám o plané sbírání jmen. Chceme oslovit všechny, kteří vidí východisko ze současné krize některých našich členů uvnitř naší strany podobně jako my a kteří chtějí na této změně pracovat.

Podle svých zásad činnosti zavádí Přírodní platforma ve Straně zelených formální členství, patří k ní všichni členové a příznivci strany, kteří se veřejně hlásí k cílům vyjádřeným v jejím ustavujícím prohlášení. To je možné učinit písemně (a to i e- mailem) zasláním tohoto oznámení komukoliv: "Oznamuji, že se hlásím k cílům Přírodní platformy Strany zelených." Jméno, příjmení, základní organizace a datum.

S přáním všeho ještě lepšího
Vaše zvířátka
--
Jakub Patočka

Přírodní platforma Strany zelených
Provolání

Každý vidí, že současné předsednictvo Strany zelených si počíná příliš demokraticky a je málo radikální. Jinak by nenavrhlo stanovy, v nichž se o svou moc podělilo s republikovou radou, netrpělo by ve svém středu frakcionáře a nesnažilo by se pošetile hledat na politické scéně partnery.

Přírodní platforma proto přichází s programem vnitrostranického boje za zvýšení disciplíny a ekologického radikalismu ve Straně zelených. Členy PP SZ mohou být všichni členové SZ, všem jsme otevřeni, se všemi chceme komunikovat, na všechny se moc a moc těšíme.

Hlavním nástrojem našeho boje budiž naše organizační struktura a procedury, kopírující uspořádání v naší matce přírodě, anebo aspoň naši představu o něm.

Organizační jednotky Přírodní platformy Strany zelených (dále PP SZ) zvou se údy.

Nejvyšším údem je úl. Členové platformy zvou se včely a trubci. Ustavujícího úlu se smí účastnit každá včela či trubec, která se na něj slétne. Zakládající trubci (včela mezi námi prozatím není ani jedna) svolají ustavující úl v pravý čas. Pokud ne, přistřihnou jim pak ostatní trubci a včely křídla.

Oblastní údy Přírodní platformy zvou se roje.

Tajné údy Přírodní platformy zvou se nory. Jejich členové zvou se lišky.

Tajné údy o jednom členu zvou se brlohy. Člen PP SZ v brlohu se smí rozhodnout zda se chce zvát medvědem, vlkem či lvem.

Na ustavujícím úlu bude konsensem všech zúčastněných jmenován řídící úd platformy požívající titulu Královna matka, půjde-li o včelu, Velký trubec, půjde-li o trubce. (Protože zpravidla půjde o trubce, píšeme dále o řídícím údu jako o Velkém trubci.) Pakliže se nepodaří na ustavujícím úlu dospět ke konsensu ani po pěti dnech, jmenují Velkého trubce autoři tohoto manifestu.

Hlavním způsobem činnosti PP SZ je demokratické schvalování přírodních procedur a ukázňujících opatření. Za demokraticky schválené se považuje to, co Velký trubec napíše a ostatní přečtou.

Kontrolní údem naší platformy bude pták včelojed.

Jiné kontrolní údy PP SZ mít nebude, protože jednak ve Straně zelených Ústřední revizní komise je jenom ke zlosti celého úlu a jednak do čela ÚRK SZ dříve či později postavíme Velkého trubce, čímž řízení i kontrolu nejen PP SZ, ale celé SZ začne vykonávat naše platforma.

Ustavující přírodní procedurou PP SZ je p á r o v á n í. Tak jako v přírodě i v PP SZ musí být rovnováha. Jelikož je naše platforma otevřená úplně všemu a úplně s každým chce komunikovat, musí v ní být také zastoupni trubci všech typů, a také nějaké včely. Pokud chce být například trubcem v naší platformě rasista, může, ale musí si s sebou přivést alespoň jednoho trubce multikulti aktivistu. Trubec, který fandí sudetoněmeckým revizionistům, k nám také může vstoupit, ale musí s sebou přivést alespoň jednoho trubce z Klubu českého pohraničí. Pokud chce vstoupit trubec, který hlasoval pro vyvedení dvou milionů korun ze Strany zelených, i jemu jsme otevřeni, avšak musí přivést aspoň jednoho trubce, který byl tehdy rozhodně proti. Atd. apod.

Dostatečnou vnitřní otevřenost a komunikační potenciál každého páru zhodnotí Velký trubec. Koho odmítne, ten se už nikdy nestane ani včelou ani trubcem a zůstane pouhopouhým členem Strany zelených.

Druhou ustavující přírodní procedurou PP SZ je r o z r o j e n í. Přesáhne-li počet včel a trubců v naší platformě počet dvacet čtyři nebo čtyřicet osm, rozhodne Velký trubec či Královna matka o konání úlu, na němž se PP SZ rozrojí. Pokud se včely a trubci ani po čtrnácti dnech bez jídla nedohodnou jinak, stoupnou si do řady od největšího po nejmenšího a rozpočítají se první, druhý. Druzí pak odlétnou a napíší si manifest 2. přírodní platformy SZ.

Včela k nám možná žádná nepřilétne, neboť zpravidla mají moc práce, nám to ale nevadí: na vlajce PP SZ budiž napsáno „trubci sobě“. Avšak včely, které do naší platformy nepřelétnou zavčasu, začne pověřený trubec v zájmu PP SZ ukázňovat tím, že je bude všude prohlašovat za erotomanky fascinované nečleny PP SZ.

Další ustavující ukázňující opatření PP SZ je C e n a V e l k é h o m a u g l í h o. Tu dostane včela či trubec, který ze všech trubců a včel, hlásících se ke kterékoliv stranické platformě, dokázal o Straně zelených zveřejnit nejvíce lží. Cena Velký mauglí je spojena s odměnou dvacet zlatých, anebo dvacet ran lískovou holí. O druhu odměny v každém roce rozhoduje Velký trubec. Prvním čestným držitelem je bývalý ze strany už vyloučený hlavní manažer, druhým čestným držitelem se stane trubec, který musí splňovat následující podmínky: lhal o Straně zelených v cizím jazyce, řídí aspoň jednu nadaci a spoluzakládal aspoň jednu stranu. Na slavnostním udílení ceny Velký mauglí se bude podávat vepřová pečínka, kterou prodávají v jugoslávském lahůdkářství na Senovážném náměstí v Praze.

Přísně se zakazuje všem trubcům a včelám v PP SZ myslet na příznivé výsledky Strany zelených ve volbách, na veřejný obraz Strany zelených, na celkovou politickou situaci, natožpak na zájmy naší republiky. Takový nedostatek kázně a ekologického radikalismu se bude bez prodlení trestat u všech včel a trubců okamžitým a nepřezkoumatelným zánikem jejich členství v naší platformě.

Toto prohlášení spolu vlastními nožičkami a tlapami napsali 18. II. 04. Dva trubci, Medvěd, Vlk a Liška. A Včelojed.


reklama

 
Pavel Pečínka
Autor je doktorandem na katedře politologie v Brně a členem Strany zelených
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist