Odborné a ochranářské organizace: Poslanci mají šanci vyřešit nejpalčivější problémy české myslivosti

Lesníci, sedláci, vlastníci půdy a ekologické organizace apelují na poslance a poslankyně, kteří nyní nesou odpovědnost za stav našich lesů a polí, aby doplnili novelu zákona o myslivosti o potřebné změny. Upozorňují, že v opačném případě miliardy investované do obnovy lesů přijdou vniveč. Vládní návrh novely zákona o myslivosti dnes prošel prvním čtením a směřuje k podrobnému projednání k Zemědělskému výboru i Výboru pro životní prostředí. Výbory by měly zohlednit požadavky vlastníků pozemků, sedláků, lesníků a organizací ochránců přírody, kteří upozorňují především na ničení lesů a zemědělských plodin přemnoženou spárkatou zvěří a nemožnost tomu účinně bránit ani řádně uplatňovat škody.

Novela zákona o myslivosti, připravená ministerstvem zemědělství, totiž ani po přijetí a zapracování části připomínek odborných organizací neodpovídá dnešním potřebám. Proto celkem osm významných organizací již v polovině července loňského roku deklarovalo jednotný postup při prosazení nejpotřebnějších změn, které je třeba urychleně v zákonu o myslivosti nastavit [1]. Po nápravě těchto nejpalčivějších problémů musí být vypracován zcela nový myslivecký zákon, který bude reflektovat aktuální situaci stavu české krajiny, současné potřeby hospodaření a péče o les i zemědělskou půdu.

Výše škod způsobovaných spárkatou zvěří na lesích a nákladů na ochranu stromů před poškozením se z dostupných dat odhaduje v řádech miliard korun ročně. Koalice organizací požaduje ve veřejném zájmu především transparentní plánování lovu spárkaté zvěře tak, aby došlo k urychlenému snížení rozsahu škod. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby.

Ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství ČR za rok 2019 uvádí doslova, že „Z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná.“

K návrhu na přijetí principu tzv. saského modelu [2], jež by výrazně přispěl ke snížení ekonomických škod a pomohl by k budování pestrých a odolných lesů, se paradoxně negativně staví Českomoravská myslivecká jednota, ačkoliv by přijetím této změny získali všichni její členové snadný přístup k lovu v atraktivních lesních honitbách. Navíc by myslivcům nehrozilo ani uplatňování vyčíslených škod. V současné době Lesy ČR pronajímají honitby ve výběrových řízeních nejvyšší nabídce. Na státní honitby, které jsou současně ty nejvíce lukrativní, tak dosáhnou jen finančně silné subjekty. Jejich zájmem je mít v honitbách co možná nejvíce zvěře, nikoliv udržovat lesy v rovnovážném stavu.

Poslanci by v zákonu o myslivosti měli rovněž revidovat takzvaný seznam zvěře, který dávno neodpovídá dnešním podmínkám - je na něm mnoho chráněných a ohrožených druhů zvířat a naopak některé nepůvodní a invazivní druhy v seznamu chybí.

Koalici prosazující přijetí potřebných změn v zákonu o myslivosti tvoří:

• ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR (ASZ ČR)

• SVOL - KOMORA SOUKROMÝCH LESŮ V ČR

• ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY (ČSOP)

• PRO SILVA BOHEMICA (PSB)

• ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ (ČSO)

• HNUTÍ DUHA (HD)

• SPOLEK VLASTNÍKŮ HONEBNÍCH POZEMKŮ (SVHP)

• SVAZ VLASTNÍKŮ PŮDY (SVP)

Stanoviska zástupců jednotlivých organizací k novele Zákona o myslivosti:

SVAZ VLASTNÍKŮ PŮDY

„Svaz vlastníků půdy ČR považuje návrh výše uvedené novely Zákona o myslivosti za nedostačující. Navrhovaná novela neřeší podstatu problému, kterou je současný neudržitelný způsob provozování myslivosti a jeho negativní dopady na vlastníky půdy a celkový stav krajiny v ČR. SVP ČR jednoznačně požaduje zvýšení přímého vlivu vlastníků půdy na způsob provozování myslivosti na vlastněných pozemcích a posílení kontrolních funkcí vlastníků půdy vůči uživatelům honiteb.“ Petr Klos, předseda SVP ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

„Problémových pasáží zákona o myslivosti je víc a jsou tak zásadního charakteru, že žádáme vypracování zcela nového zákona. Máme-li něco vypíchnout konkrétně, je to především otázka minimálních práv vlastníků pozemků (honiteb) oproti uživatelům honiteb a z toho plynoucí problémy, například nemožnost ovlivnit stav zvěře na vlastních pozemcích. Dále například způsob evidence škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských pozemcích a problém s vymáháním náhrad za tyto způsobené škody.“ Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

SVOL - KOMORA SOUKROMÝCH LESŮ V ČR

„Obáváme se, že současný návrh novely dostatečně neřeší prevenci škod na nově vysázených lesních porostech melioračních a zpevňujících dřevin, na které stát vynakládá finanční příspěvky. Majitel lesních i zemědělských pozemků musí mít právo a možnost předcházet škodám prostřednictvím vlastního mysliveckého hospodaření. Aby toto vlastnické právo nebylo omezováno, je třeba snížení minimální výměry u honiteb vlastních na 250 hektarů a tím umožnit majitelům pozemků hospodařit se zvěří! Tato změna by umožnila přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích nejvíce postihování vznikajícími škodami zvěří. Požadavek nezasahuje do společenstevních honiteb, které by měly dále stejnou minimální výměru 500 hektarů.“ Richard Podstatzký-Thonsern, předseda SVOL - Komora soukromých lesů v ČR

HNUTÍ DUHA

„Novela zákona o myslivosti musí zachovat poslanci loni schválený princip odvozování výše lovu od míry škod, které spárkatá zvěř působí. Návrh Ministerstva zemědělství k tomu po posledních úpravách již směřuje, ale jsou ještě potřebné další změny, aby v praxi skutečně fungoval. Bez toho není možné nastolit v lesích rovnováhu mezi početností zvěře a stavem lesů. Miliardy korun investované do obnovy lesů po kalamitě by byly vyhozené peníze, protože přemnožená zvěř nyní sežere nebo vážně poškodí většinu vysázených mladých listnáčů a jedliček. Novela by měla postihnout i další palčivé a dlouho neřešené problémy, zejména posílit postavení vlastníků pozemků, na kterých myslivci hospodaří, a upravit seznam druhů myslivecky obhospodařované zvěře tak, aby neobsahoval ohrožené a chráněné živočichy. Tomu se bohužel ministerstvo nadále vyhýbá.“ Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA

PRO SILVA BOHEMICA

„Myslivci převzali roli regulátora rovnováhy mezi zvěří a prostředím. Tu se však bohužel z řady různých příčin nepodařilo udržet a početnost zvěře se na naprosté většině území dále zvyšuje, zatímco lesy jsou v kritickém stavu. Proto je nutné, aby bylo zákonem jasně deklarováno dosažení takových stavů zvěře, při kterých nedochází k nadměrnému poškozování ekosystémů lesní a zemědělské krajiny.” Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ

„Současný neutěšený stav lesů i konflikty o podobě mysliveckého hospodaření ukazují, jak těžké je, aby člověk přebíral od přírody její samoregulační funkce. Odvozování chovu a lovu srnců, jelenů či divokých prasat od míry škod, které tato zvířata působí v lesích i na polích, je jediným smysluplným řešením. Ze seznamu zvěře by také měly zmizet chráněné druhy, ale především dosud lovená kachna polák velký. Jeho populace se podle hodnocení IUCN dostaly v roce 2017 do tak vážného stavu, že byl zařazen mezi druhy celosvětově ohrožené vyhynutím v kategorii zranitelný. Věřím, že žádný rozumný myslivec by nechtěl střílet celosvětově ohrožená zvířata.“ Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

SPOLEK VLASTNÍKŮ HONEBNÍCH POZEMKŮ V ČR

„Novela v duchu našich požadavků pouze upravuje systém plánování lovu zvěře. Uvítali bychom i zachování možnosti svobody volby podávat plán mysliveckého hospodaření v písemné formě, nejen v elektronické. Škody přemnoženou zvěří jsou pro drobné vlastníky lesů a zemědělce natolik zásadní, že citelně snižují ziskovost jejich hospodaření, ohrožují jejich zemědělskou existenci. Proto bychom rádi, aby došlo ke změně neutěšeného stavu.“ Bohumír Nekola, předseda SVHP

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY

„Jedním z přežitků zákona o myslivosti je i seznam druhů zvěře. Tedy druhů, o které by se měli myslivci teoreticky starat, přikrmovat je a případně regulovat jejich stavy lovem. Najdeme mezi nimi druhy dnes v naší přírodě kriticky ohrožené či zvláště chráněné jako je třeba kočka divoká. Ale i druhy, které myslivce vůbec nezajímají, příkladem je poštolka obecná. Paradoxně nám tak zákon na ochranu přírody jeden druh chrání a myslivecký zákon ten stejný chráněný druh zařazuje mezi zvěř. A přitom na seznamu zvěře dodnes chybí některé druhy nepůvodních invazivních predátorů. Jakýmkoliv změnám se však myslivci podporovaní ministerstvem zemědělství úporně brání. Celkem 37 zvířecích druhů by podle ČSOP být v seznamu zvěře vůbec nemělo, naopak 4 druhy nebezpečných nepůvodních invazivních predátorů v seznamu chybí.“ Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody

---

reklama

---