Pavel Hrdlička: Ministerstvo životního prostředí vytváří zákony, které jsou v praxi ignorovány a nic se neděje

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | CartridgeSave Images / Flickr

Co říkají zákony

Účelem Zákona o odpadech, definovaným hned v prvním odstavci § 1, je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním v souladu s hierarchií odpadového hospodářství a umožněn přechod k oběhovému hospodářství. § 3 pak stanoví hierarchii odpadového hospodářství:

Jediná výjimka, kdy je možné se odchýlit od hierarchie odpadového hospodářství, je v případě, kdy nižší dopady pro životní prostředí představuje řešení odlišné od hierarchie odpadového hospodářství.

V případě, kdy nakládání s nějakým typem odpadu upravuje jiný právní předpis, má přednost tento jiný právní předpis, a to v rozsahu, ve kterém je odlišný od zákona o odpadech. V případě většiny tiskových kazet je takovým předpisem Zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Zákon o výrobcích s ukončenou životností stanoví výrobcům a dovozcům výrobků v § 6 povinnost vyrábět výrobky tak, aby o tomto výrobku mimo dalšího platilo:

§ 7 uvádí: „Výrobce smí uvádět na trh pouze takové vybrané výrobky, které splňují požadavky tohoto zákona.“

Pokud výrobce, pověřený výrobce nebo distributor výrobku nesplní některou z těchto povinností při uvádění výrobku na trh, dopouští se přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Pověřeným orgánem k projednání přestupků je Česká inspekce životního prostředí. Inspekce kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů, může uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy. Inspekce je dle zákona o České inspekci životního prostředí podřízena ministerstvu životního prostředí.

Jak dochází k selhání veřejné správy

Z podstaty těchto dvou zákonů dle mého jednoznačně vyplývá, že pokud někdo uvádí na trh České republiky výrobky, které jsou jednorázové, nejsou za současné úrovně technologie žádným způsobem zpracovávány k opětovnému použití ani k recyklaci, ale současně existují výrobky plnící stejným způsobem stejnou funkci, které jsou opakovaně používány ke stejnému účelu formou renovace, jednoznačně porušuje smysl zákona a má být ze strany České inspekce životního prostředí tvrdě sankcionován.

Přesně takovým výrobkem jsou tonerové kazety pro laserové tiskárny. Existují 2 základní typy tonerových kazet. Tonerové kazety originální, které technologicky umožňují renovaci, ze strany některých výrobců originálních tonerových kazet jsou ve skutečnosti opakovaně renovovány a prodávány jako nové. Vyjma nově vyrobených originálních a originálními výrobci renovovaných tonerových kazet jsou na trhu dostupné i originální tonerové kazety renovované nezávislými renovátory tonerových kazet.

A pak jsou na trhu tonerové kazety jednorázové, označované jako kompatibilní či alternativní. Jsou vyráběny převážně (spíše výhradně) v čínském městě Zhuhai a jeho okolí. Klíčovou vlastností těchto kompatibilních kazet je jejich jednorázové použití.

Technologicky je není možné renovovat – mají oproti originálním tonerovým kazetám velmi zjednodušenou konstrukci, velmi často jsou napevno lisované či lepené a pokud už jsou rozebíratelné, konstrukčně neumožňují výměnu vnitřních součástí.

Dokonce je není možné ani recyklovat, protože oddělení a identifikace jednotlivých materiálových frakcí je extrémně náročné. Zbytkový tonerový prášek uvnitř kazet je velmi rizikový při spalování, kazety tak nemají obvykle ani energetické využití a jsou po jejich použití skládkovány. V hierarchii odpadu se tak dostávají na poslední místo, přičemž renovované tonerové kazety renovací předešly vzniku odpadu a jsou v hierarchii odpadu naopak na místě prvním. Přesto podstatnou část trhu tvoří kompatibilní tonerové kazety a Ministerstvo životního prostředí nic nedělá.

Ministerstvo životního prostředí vytvořilo zákony, které stanovují jasná pravidla pro výrobky, určují dozorový orgán, určují výši sankce za porušování zákonů a přes četná upozornění a osobní schůzky na Ministerstvu životního prostředí ministerstvo nejedná.

Jak nečinnost Ministerstva životního prostředí odnáší životní prostředí

Dle nezávislých vědeckých studií průměrná kompatibilní tonerová kazeta ve srovnání s kazetou renovovanou způsobí o 4,49 kg skleníkových plynů více, spotřebuje o 9,39 kg přírodních zdrojů více a vytvoří 671 g odpadu navíc.

Dle velké řady nezávislých studií, například Nizozemského inspektorátu pro životní prostředí a dopravu (ILT) či německého zkušební ústav TÜV Rheinland/LGA, obsahují plastová těla kompatibilních tonerových kazet zcela zakázané či přísně limitované persistentní organické polutanty (POPs), extrémně nebezpečné látky, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí a mají schopnost kumulovat se v organismech. Protože člověk stojí na vrcholu potravního řetězce, mají silnou schopnost kumulace právě v lidském organismu. Stávajícím rekordmanem je tonerová kazeta jednoho z největších globálních výrobců tonerových kazet, prodávaných pod značkou G & G s neskutečnou koncentrací 30.000 mg/kg velmi nebezpečného zpomalovače hoření DecaBDE. V průběhu skládkování či případně spalování dochází k uvolňování těchto perzistentních látek do okolí.

§ 6 zákona o výrobcích s ukončenou životností v odstavci 1 mimo dalšího stanovuje, že výrobky musí být snadno demontovatelné, musí být usnadněno jejich využití po ukončení jejich životnosti, nebezpečné látky v nich obsažené nesmí unikat do okolí.

Kompatibilní jednorázové tonerové kazety nejsou při stávajících technologiích demontovatelné, nemají žádné využití po ukončení jejich životnosti a dle nezávislých testů obsahují nebezpečné látky uvolňující se při likvidaci do okolí.

Druhý odstavec § 6 udává výrobci povinnost „navrhovat a konstruovat jej tak, aby po jeho použití byla umožněna jeho oprava, repase nebo renovace a opětovné použití, je-li to s ohledem na povahu výrobku možné a po ukončení jeho životnosti byla umožněna jeho recyklace nebo jiné využití, včetně využití jeho součástí a získaných materiálů“.

Kompatibilní tonerové kazety jsou konstruovány s ohledem na naprostou minimalizaci výrobních nákladů jako jednorázové a nelze je renovovat a při současných recyklačních technologiích není umožněna ani jejich recyklace, ačkoliv současně na trhu existuje produkt určený ke zcela shodné funkci, který je buď již renovovaný (často opakovaně renovovaný) nebo renovaci umožňuje.

Dle mého zde dochází k naprosto zjevnému porušování § 6, odstavce 2, bodu c) Zákona č. 542/2020 Sb. Zákona o výrobcích s ukončenou životností a dozorové orgány i samotné ministerstvo jsou zcela nečinné.