Pavel Řežábek: Energetické úspory 2030: základní čísla a fakta
Podle uniklého Impact Assessmentu Evropské komise by splnění vyššího cíle, tedy cíle 30 %, mohlo stát Českou republiku až 880 miliard korun. Studie ČEZ upravená na specifické české podmínky odhaduje investice na 550 až 600 miliard korun. Tyto náklady se Česku vrátí jen zčásti.
Jaké úspory se očekávají? Cíle jsou vlastně dva:
Evropská rada na úrovni premiérů členských států se předloni shodla na indikativním cíli pro zvýšení energetické účinnosti v EU o minimálně 27 %. Evropská komise nyní navrhuje závaznou hodnotu 30 %. Cíl se měří vůči dlouhodobému scénáři spotřeby vytvořenému v roce 2007.
Vedle toho je v současné směrnici i v návrhu té budoucí zakotvena povinnost dosáhnout každoročních úspor ve výši 1,5 % historické spotřeby. To by pro ČR znamenalo závazek úspory ve výši cca 32 %. Mezi těmito dvěma závazky tak vzniká rozpor, který EK nijak nevysvětluje.
Co první cíl znamená pro ČR?
Odhad Státní energetické koncepce (SEK) pro rok 2030 předpokládá spotřebu 1 051 petajoulů (PJ). Tato hodnota už zahrnuje rozsáhlé energetické úspory od zateplování po úsporné osvětlení. Pokud vše proběhne jako v současné etapě, dopadne ta požadovaná hodnota 27 % nebo 30 % na každý stát stejně.
Původní projekce EK, bez úspor, se kterými již počítá SEK, odhadovaly konečnou spotřebu v ČR v roce 2030 na 1 419 PJ. Snížení o 27 % tedy znamená cílit spotřebu na úroveň 1 036 PJ (neboli 1 419 x 0,73). Nad rámec očekávané spotřeby dle SEK by tedy bylo zapotřebí ušetřit 1 051 – 1 036 = 15 PJ.
Při cíli 30 % vede obdobný výpočet k nutné dodatečné úspoře oproti SEK o 58 PJ. Stojí za zdůraznění, že nárůst cíle o 3 procentní body by pro ČR znamenal takřka čtyřnásobný růst objemu dodatečných úspor.
Kolik by těchto dodatečných 58 PJ stálo?
Impact Assessment EK odhaduje náklady na nové úspory v poněkud širokém intervalu 3 – 15,2 mld. Kč/PJ. Tento široký interval jednak bere v úvahu různou nákladovost jednotlivých opatření a navíc komise počítá s rozdílnými podmínkami v jednotlivých členských zemích. Znamená to, že náklady na výše zmíněný objem úsporných opatření se mohou vyšplhat až na 880 mld. Kč (neboli 15,2 x 58). To představuje přes 19 % loňského HDP (4 555 mld. Kč). Každoroční nutné náklady by tedy dosahovaly až 1,9 % HDP. Tato hodnota je srovnatelná s ročním růstem HDP ČR, respektive s výdaji, které se ČR zavázala vydávat na obranu. Na vzdělávání pak jde jen dvojnásobek této částky, cca 4 %.
Odhad ČEZ, zohledňující specifické české podmínky (například možnost rozsáhlého zateplování industriálních i rezidenčních budov), předpokládá náklady na třicetiprocentní energetické úspory 550 až 600 mld. Kč.
Podle Petra Holuba se náklady na úspory z velké části přetaví v investice, které roztočí českou ekonomiku. Samotný Impact Assessment přitom uvádí, že už v současném období je třeba dofinancovat 20–42 % nutných nákladů na úsporná opatření (str. 79 Impact Assessmentu).
Jinak řečeno, ušetřená energie má hodnotu jen 58–80 % dané investice. Zbylých 20–42 % (tj. odhadovaných 176 – 370 mld. Kč, vycházíme-li z maximálního odhadu Evropské komise, příp. 110 – 230 mld. Kč, vycházíme-li z dolního odhadu ČEZ) bude muset doplatit český občan, daňový poplatník. I proto je třeba odhlédnout od dílčích zájmů a vést skutečně fundovanou diskuzi tak, abychom byli společně schopni stanovit a také obhájit rozumný efektivní cíl pro rok 2030.
Přečtěte si reakci Petra Holuba.
reklama
Pavel Řežábek: Energetické úspory 2030: nelze opomíjet hospodářský růst