https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-rotter-jaky-je-zasadni-paradigmaticky-obrat-v-pesteni-lesu-musime-se-naucit-zit-s-vysokou-mirou-nepredvidatelnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Rotter: Jaký je zásadní paradigmatický obrat v pěstění lesů? Musíme se naučit žít s vysokou mírou nepředvídatelnosti

22.7.2022
Umíme vypěstovat multifunkční lesy v nestabilních podmínkách? Ilustrační snímek.
Umíme vypěstovat multifunkční lesy v nestabilních podmínkách? Ilustrační snímek.
Foto | Lucie Kurzová
Celospolečenská objednávka v ČR i preference odborných kruhů ve vztahu k lesnictví jsou jasné. Preferovaný hospodářský les by měl plnit nejen funkce produkční, stále podstatnější budou i funkce mimoprodukční: klimatická, vodozádržná a obecně vodohospodářská, rekreační atd. Vzhledem k dlouhodobému vývoji ve společnosti lze také očekávat větší důraz na les z pohledu jiných organizmů, tedy z pohledu ochrany a zvyšování biodiverzity. Lze předpokládat, že produkční funkce si zachová svou důležitost, i když pravděpodobně dojde k výrazné diverzifikaci využití dříví. Lesnictví tak stojí před úkolem pěstovat multifunkční lesy. V současnosti již vznikají první nástroje, které budou podporovat tento přístup.
 
Abychom byli přesnější, lesnictví nestojí jen před úkolem pěstovat multifunkční lesy, ale pěstovat multifunkční lesy v nestabilních podmínkách. Máme na to dostatečné znalosti?

Ano, klimatickou změnu již téměř nikdo nepopírá a tak je plýtvání místem se o ní rozepisovat: probíhá i v ČR a její dopady jsou silnější (minimálně pohledem růstové odezvy dřevin a míry jejich stresování), než předpovídaly dřívější predikce. Odhaduje se, že po roce 2050 se rychlost změn ještě zvýší. A samozřejmě si neodpustíme připomenout, že projevy klimatické změny nejsou jedinými procesy, které mění abiotické podmínky.

Výrazné změny nastaly v půdách. Dnes máme spoustu stanovišť do různé míry okyselených vlivem především dřívějších kyselých dešťů. Toto okyselení zároveň zapříčinilo ochuzení těchto stanovišť o bazické nutrienty a imobilizaci fosforu. Na druhou stranu se v důsledku lidské činnosti dostávají do lesa i reaktivní formy dusíku, tradičně limitujícího prvku.

Dříve platilo, že půdy přirozeně bohaté bazickými ionty, byly přirozeně bohaté i dusíkem. Dusík se totiž do lesního ekosystému dostává především díky biologické fixaci – činnosti dusík ze vzduchu fixujících mikroorganismů. Tato fixace je intenzivnější v živějších, minerálně bohatých půdách. Kyselé půdy na chudších substrátech byly tradičně dusíkem silně limitované. Dnes díky souběžné depozici dusíku a síry nacházíme půdy silně okyselené, které jsou zároveň bohaté dusíkem. To je z hlediska nastavení dřevin velmi raritní případ! K tomu přičtěme projevy klimatických změn a touto kombinací nám vznikají v rámci ČR kvalitativně zcela nové typy stanovišť. Při adaptacích tedy nelze myslet lineárně ve smyslu prostého posunu vegetačních stupňů.

Zásadní paradigmatický obrat v pěstění lesů spočívá v tom, že se musíme naučit žít s vysokou mírou nepředvídatelnosti. Období kontinua, kdy jsme mohli díky relativně stabilním podmínkám a nástrojům ochrany a pěstění lesa udržovat vysoce produkční rozsáhlé plochy stejnověkých monokulturních porostů, skončila (že by v případě smrku a borovice nebylo možné takové porosty udržet ani za podmínek, které panovaly po většinu 20. století a to například z důvodu postupného znehodnocení lesní půdy, je už jiná otázka).

Množství vynaložené energie (např. ve formě dotací), či technologických opatření, které by udržení starého modelu vyžadovalo, bude s postupující klimatickou změnou neustále narůstat. Tak moc se podmínky změnily a mění.

Můžeme si to představit tak, jako bychom chtěli udržet až do léta sněhuláka, kterého jsme si na Silvestra postavili (náhodou byl zrovna sníh) za domem. Možná, že při prvním mírné oblevě by ho stačilo pouze obalit vhodnou izolací, pak bychom museli postavit střechu proti dešti, dále mrazák a nakonec zajistit například náhradní zdroj výroby elektřiny kvůli výpadkům při letních bouřích. V lesích se takovéto udržování starého přístupu (či jeho důležitých prvků) k hospodaření bude stávat stále méně ekonomické i ekologické a snaha o jeho udržení z důvodů různých socio-psychologických bariér má potenciál zničit české lesnictví.

Období změn a transformace lesnictví již nastalo, přestože se v českém prostředí jistě nebude jednat o přímočarý a rozfázovaný proces vedoucí přes dosažení jednotlivých konkrétně vydefinovaných milníků k nějakému jasně vydefinovanému cíli. Možná, že je to do určité míry i dobře.

Na výsluní se i v hospodářských lesích dostane posilování rezistence (odolnosti) i resilience (schopnost regenerace) porostů definovaných ve vztahu k důležitým ekosystémovým funkcím. Proč? Budeme se totiž například snažit dopěstovat alespoň určité dřeviny do vyššího věku pro produkci hodnotnějších sortimentů dřeva. Zároveň bude nabývat na významu snaha vyhýbat se vzniku velkých ploch rozpadlých porostů s ohledem na klimatickou funkci lesa na úrovni mezoklimatu, ale i jeho funkci rekreační.

Velké plochy rozpadlých lesů ve středních a nižších polohách by s postupem klimatické změny mohly představovat problém pro obnovu lesa i lokální klima. To vše bude vést ke snaze posílit rezistenci na úrovni ekosystému.

Na druhou stranu vzhledem k četnějším disturbancím, musíme se zvýšenou mírou rozpadu porostů počítat. V porostech tedy bude nutné udržovat takové prvky, které povedou k co nejrychlejší regeneraci důležitých ekosystémových funkcí. Bez důrazu na rezistenci a resilienci ztratíme dle našeho názoru i poslední možné ostrůvky pevné půdy pod nohama a míra nahodilosti vyloučí jakékoliv lesnické plánování.

Pro posilování odolnosti a regenerační schopnosti hospodářsky využívaného lesního ekosystému považujeme za kritické, aby se v následujících letech zaměřila při transformaci lesního hospodaření pozornost především na posun v následujících bodech:

      - urychlené a poctivé dořešení evegreenu české debaty o stavu lesů: provést reformu mysliveckého managementu tak, aby mohlo být více využíváno přirozené obnovy a abychom byli schopni rychleji zvyšovat pestrost druhové skladby bez zbytečných dodatečných nákladů

      - podpora vytvoření stabilních a proškolených kapacit schopných jemnějších metod těžby (například těžby cílových stromů s minimální dopadem na okolní zmlazení) a možnost dlouhodobé spolupráce s nimi

      - vytvoření nástrojů ještě silněji podporujících regeneraci lesních půd, například k podpoře ponechávání potěžebních zbytků, především jemných větví a asimilačních orgánů na ploše, maximální možný podíl odkorňování dřevin přímo na ploše; pečlivé analýzy možného rozsahu využití zbytkové biomasy po těžbě pro energetické účely vzhledem ke skutečnému stavu půdy na konkrétním stanovišti; maximalizace využití biologické meliorace půd

      - definice oblastí v rámci ČR, kde bude klimatická změna v případné kombinaci s dalšími stresovými faktory (především depozicí) působit nejsilněji

      - vytvoření poradních a podpůrných kapacit a nástrojů pro lesníky hospodařící v oblastech nejvíce rizikových

      - vytvoření modelů a na ně navázané podpory pro pěstění mozaikovitých vícefunkčních porostů ve vhodných kombinacích dřevin, maximalizace využití přirozeného potenciálu stanoviště k dosažení tohoto konceptu, tyto modely budou muset být ověřovány za chodu a budou tedy formulovány spíše na základě obecných principů a znalosti různé intenzity ovlivnění konkrétního stanoviště klimatickou změnou a dalšími stresovými faktory

      - prohloubení znalostí ohledně reakcí bezzásahových lesních ekosystémů na probíhající mnohočetné změny podmínek prostředí, rozšíření sítě bezzásahových ploch o další plochy především v nižších a středních polohách, nemusí jít o žádné „pralesy“, půjde především o pochopení mechanismů přirozené aklimatizace a adaptace v podmínkách klimatických změn

      - ani příroda ještě neví, kde bude jaká dřevina v nových a stále se měnících klimatických a půdních podmínkách prospívat, proto by měl být v pěstební praxi vytvořen přístup umožňující průběžné korekce ve výchově lesa na základě detailního pozorování a vyhodnocování vitality a přírůstu pestré palety především původních, či geograficky blízkých dřevin a jejich chování v různých směsích, takový monitoring nemusí být vždy zcela rigorózní, příslušní lesní správci by ale měli mít prostor pozorovat a vyhodnocovat tyto procesy, třebas jen na základě častých terénních obhlídek, z toho plyne nutnost snížení byrokratické zátěže lesních správ a zmenšení lesních celků, které mají jednotliví lesní hospodáři na starosti (platí hlavně pro LČR)

      - vytvoření nástrojů pro soustavné prohlubování znalostí lesnického managementu o přirozených procesech v lesích, přirozených stabilizačních a facilitačních mechanismech i kapitol z ekologie disturbancí, jejichž význam narůstá právě v období změn prostředí

      - vytvoření nástrojů pro prohloubení aplikovatelných znalostí podporujících realizaci výše zmíněných bodů na úrovní českého vysokého a středního odborného školství

Na podporu naplnění některých z výše uvedených bodů slouží i v současnosti probíhající popularizační projekt „Implementace aktuálních poznatků z ekologie lesa do lesnické praxe: podpora adaptačních a mitigačních opatření“ podpořený z Norských fondů v rámci výzvy „Reine“. Stěžejním výstupem projektu bude elektronicky volně dostupná nová učebnice ekologie lesa s důrazem na aplikovatelnost představených znalostí při adaptacích hospodářských porostů i v rámci managementu chráněných území. Tato učebnice bude doplněna o sadu edukativně pojatých videí s odborníky k vybraným tématům, které vzniknou v režii spolku Pro Silva Bohemica. Učebnice představuje v rámci ČR i z dlouhodobého hlediska unikátní projekt, jelikož na jejím vytvoření mohou díky projektové podpoře a vlastní zainteresovanosti v tématu spolupracovat odborníci z řady institucí, například Mendelovy univerzity v Brně, České zemědělské univerzity, Botanického ústavu Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické univerzity vo Zvoleně, Palackého univerzity v Olomouci atd.


reklama

 
foto - Rotter Pavel
Pavel Rotter
Autor pracuje jako akademický pracovník na Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.7.2022 07:24
Dříve platilo, že se o lesy staral lesník, hajný z hájenky a fungovalo to více než dobře, minimálně od dob Marie Terezie. I přes těch blbých 40let.
" Chytří " novodobí svazáci, vše takové odvrhli, jako komunistický přežitek - takže mají, co chtěli ! Následky/potrestání - však zatím stále nepřichází ! ! !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.7.2022 12:52 Reaguje na smějící se bestie
1*
Odpovědět
JH

Jana Horová

22.7.2022 14:15 Reaguje na smějící se bestie
Nefungovalo to dobře. Lesní patent Marie Terezie byla v podstatě reakce na první energetickou krizi, nikoliv projev péče o přírodní hodnoty. První kalamity na jeho základě vzniklých smrkových monokultur, po kterých se začalo volat po změně druhové skladby, jsou známy (mě, možná tady někdo přijde ještě s jiným údajem) z poloviny 19. století. Stejně se pak zase vysázel smrk, stejně jako po mnišce ve 30. letech minulého století atd. atd. Doporučuji knihu lesníka - spisovatele Jana Vrby (1889 - 1961) Bílý lesmistr, kde došel už za 1.republiky k názorům dnes považovaným za "moderní", případně i jiné jeho knihy. Komunisti naopak zlikvidovali slibně se rozvíjející českou lesnickou ekologickou školu (lze vyhledat pod tímto názvem podrobnosti i historii) a vrhli lesnictví o mnoho desetiletí zpět.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.7.2022 14:51 Reaguje na Jana Horová
Nejen v tehdejší době, bylo smrkové dřevo nejlepší, pro potřeby stavebnictví a zatím stále bude. Málokdo si pěstuje les, nejen pro svoji potěchu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.7.2022 20:37 Reaguje na Jana Horová
Naše společnost má jeden zásadní problém, vždy začne řešit problémy až je oheň na střeše... nejinak tomu bude s problematikou polního hospodaření, hospodaření s vodou, druhovou diverzitou...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.7.2022 18:39 Reaguje na smějící se bestie
Pěstování smrkových monokultur a vyvážení dřeva do Vídně a Hamburku se začalo za Marie Terezie a nic se na tom nezměnilo. Zkratka kšeft je kšeft a valuty jsou valuty. Hloupá krátkozrakost živí nás za drobný prodáváme surovinu nastojato a ještě brečíme, že nás odrbavají. Když blbost kvete, nečekejte soucit. A to by se dalo říci i o mléce i mase, které vyvážené za bakšiš aby jsme jej násobně draze dovezli. TOMU SE ŘÍKÁ NEEXISTUJÍCÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL A ŽIVOT Z RUKY DO HUBY
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.7.2022 09:13
Mám obavu, že takto šíleně složitý přístup je vzhledem ke značné rozmanitosti podmínek jednotlivých lesních porostů a velmi nejisté budoucnosti vysoce neefektivní. Dnes je hlavně třeba vymyslet, jak správně na jednotlivých holinách les znovuzaložit, aby byl co nejstabilnější vůči možným klimatickým změnám a dal v budoucnosti i přiměřený užitek. Vše ostatní je otázka budoucnosti a nemá význam věštit.

Ano, jako výkaz plnění projektu dobré. Pokud ale chtějí lesní akademici lesům nějak přispět, prosím je, ať se vrátí na zem a srozumitelně poradí, co si počít se vzniklými holinami.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.7.2022 09:27
Od samého počátku co jsem na Ekolistu se jako červená niť průběžně vedou diskuze a spory o českých lesích, jejich stavu, vhodnosti přijímaných opatření i lajnování budoucnosti.

Abych byl upřímný jímá mě hrůza a ropuchu na prameni vidím v MZe , kam lesy zcela nesmyslně patří .Tomu také odpovídá jejich stav a zjevná nechuť se současným a neúnosným stavem vůbec něco dělat. Provádí se obvyklá strategie - problém se tzv. vysedí. A podle všeho to tak bude trvat i nadále.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.7.2022 09:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
To by se o lesy snad mělo starat Ministerstvo zdravotnictví či energetiky nebo jste měl na mysli nějaké jiné ministerstvo s fůrou odborníků co znají pouze jednu metodu pěstování lesů?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

22.7.2022 11:17 Reaguje na Jarek Schindler
Metoda pěstování lesů jejich nepěstováním? Díky nemám zájem dovážet dříví na krovy, truhly a na topení ze Sibiře, Kanady nebo z Brazílie. Navrhuji si ho pěstovat a zpracovávat u nás. Nejlepší bude pokud tomu našemu lesnictví stát nebude bránit lesy správně pěstovat. Nebude jim třeba vnucovat rigidní a překonané "cílové hospodářské soubory" určené k "racionalizaci" lesního hospodářství. Nebude jim předepisovat "cílovou druhovou skladbu "bez ohledu na narůstající míru nepředvídatelnosti počasí, názor lesního hospodáře, vlastníka nebo místní (mikro a mezoklimatické) podmínky ale naopak rozvolní možnosti volit alternativní dřevinné skladby, tvary lesa, hospodářské způsoby nebo pracovat i s dřevinami z nižších LVS. Co nejvíc našim lesům jako celku chybí je různorodost. Přijde mi, že MZE se snaží přehnanou a strnulou regulací lesy "zglajchšaltovat". Pokud předem nevím jaký scénář vývoje nastane neměl bych "strkat všechny vejce do jednoho košíku". Naopak čím pestřejší modely pěstování zvolíme (umožníme) tím větší šanci má nějaká část tak pěstovaných lesů uspět v nejisté době.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2022 19:07 Reaguje na Dalibor Motl
Je to přesně tak, pouze odborný lesní hospodář
umí posoudit, kam která dřevina patří, byť jako
monokultura a nebo smíšený les. Do mokré rokle
nemá význam sázet dřeviny, které se spokojí s málem
vláhy a naopak cpát na jižní kamenitý třeba olše pouze proto, že to někdo nařídí a nebo nejsou ty
vhodné sazenice. Dnešní trend smíšeného a nebo i
čistě listnatého lesa je další kopanec od psacího stolu, která je podobná jako výsadba smrků podle přání vlastníků. Smrky sázeli sedláci i u nás na
Bohumínsku(200 m.n.m.), ale proč? Potřebovali v
té době rovnou tyčovinu na ohrady, ploty a taky
vlastní řezivo na stavby. Dnes to není potřeba
a je to dnes objektem kritiky mudrlantů. Netuší,
že to potřebovali, aby to nemuseli dovážet až
odněkud z Beskyd a platit, když jim to vyrostlo
na jejich a zadarmo. Pak se tu taky smrky sázely
v bažantnicích jako kryt a stromy ke hřadování
bažantů. Ono ve smrčině nefouká a je v ní sucho,
když mezi listnáči leží sníh. Zvěř tam odpočívá,
to aktivisté neberou do úvahy, ale kritizují.
Co na tom, že se vykácí na kůly a břevna po 30.
letech a znovu osadí zase smrkem ze stejného
důvodu. Ne, ne, ne, my to nedovolíme, protože my
tomu rozumíme nejlépe a dostanete pokutu za to,
že jste porušili plán zalesnění. Nechejme to na
vlastníkovi po dohodě s odborným lesním správcem
i s tím, že je to les určený na podobné účely.
Nakonec přežilo i zde pár takových smrků toho
kůrovce a naopak umírají jasany, duby, olše a
jiné typicky lužní dřeviny. Nemoci a škůdci se
nevyhýbají žádným dřevinám a za svůj život jsem
zažil vymírání jilmů, kterým se začalo zase dařit.
Jasany vymírají zase nyní a co to bude příště?
To je taky zakážou jako neperspektivní dřevinu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2022 10:55
Přístup k lesům se změnil před 30. léty jejich opětovným rozkouskováním
mezi statisíce vlastníků často nejevících o les mimo zpeněžení zájem.
Budiž byla to náprava křivd, kterou ale mohl stát řešit formou finanční
náhrady a nedopustit rozdrobení lesních celků. Zářným příkladem jsou lesy
na Vysočině, kde stačil jeden vlastník ignorující upozornění na kůrovce
a do roka byla kůrovcová kalamita v širokém okolí. Pak je tu nepodařená
reorganizace LČR s oddělením zprivatizovaných těžebních a pěstitelských
činností. No a v neposlední řadě úbytek lesníků v terénu na stav, kdy
nestíhají revír ani objet, natož obejít.
A nyní k těm klimatickým změnám ke kterým nemalou mírou přispívá i to,
že lesy sežral kůrovec a mladé sazenice neuchladí odparem vzduch tak,
jako vzrostlý les. Je tak třeba se i zamyslet nad tím, že pokud dochází
na oteplování, tak musí být skladba původních dřevin nahrazována nejen
původními listnáči, ale i odolnějšímu dřevinami např. z jihu Evropy.
Lpění na původnosti je sice hezké, ale nebude to pouze zbytečná práce,
když vidím usychat už i duby, břízy, habry, jasany atd.? Nezapomíná se
na jehličnany ve vyšších nadmořských výškách s jejich vlastností
"vyčesávat" z mlhy a mraků vodu i v zimě, což je u listnáčů omezeno
opadem listí? No a pak zastínění pod jehličnany zpomaluje tání sněhu
a nehrozí povodně z rychlých oblev. Nepředvídané situace byly, jsou
a budou, ale pokud někdo předvídá klimatickou změnu, tak to musí jít
ruku v ruce se zalesněním tomu odpovídajícími dřevinami i za cenu té
zaklínané původnosti. Na polích taky pěstujeme to, čemu se lépe daří
a co přináší větší užitek a nevracíme se k produkci starých odrůd
obilovin s vyloučeních nepůvodní kukuřice, brambor, slunečnice atd.
Existují botanické zahrady a parky s cizokrajnými druhy stromů a ty
stačí sledovat, jak odolávají škůdců, suchu atd. Je možné posoudit
i jejich využití pro stavebnictví a zkusit vysazovat tyto odolné
dřeviny. Z pohledu pravověrných ochranářů je to kacířství, ale není
být lépe dobrým kacířem, než špatným staromilcem v bezlesí? Buďme
lidé soudní, že i příroda sama po miliony let měnila skladbu
dřevin v lesích způsobem pokus-omyl a uspěly vždy pouze úspěšné
druhy. Není lépe to urychlit na základě zkušeností s nepůvodními
dřevinami alespoň na některých lokalitách, kde mají problém přežít
ty původní už nyní? Lpět na všem původním, tak tu nekomunikujeme
přes internet, ale posíláme si kouřové signály a víme maximálně to,
co se děje v sousední vesnici. Je třeba jít s dobou a nespoléhat se
na zázraky, protože nebýt nepůvodních brambor a kukuřice, tak jsme
v minulosti vymřeli hlady. Možná takto naše lesy zachrání nepůvodní
dřeviny, na které si budoucí generace přivyknou jako my na brambory.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.7.2022 20:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Jste neskutečně nekonzistentní, varujete před dalmátskou varietou čmeláka zemního, ale zato by jste bez uzardění sadil palmy... chucpe
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.7.2022 10:04 Reaguje na Jakub Graňák
Palmy? Nepřeháníte? Hmyz se sám přesouvá nyní směrem na
sever. Přicházejí šakali a jiní tvorové. Mi vcelku nevadí
ani ti čmeláci, ale ať za chvíli nepláčete vy, že vytlačili
původní druhy. Já zastávám názor, že úspěšnější vítězí, což
je základem evoluce a záleží pouze na tom, zda to je pouze
dílo přírody a nebo to urychluje člověk. Jinde jste psal
o kraňce, která je dnes po celém světě a nikomu moudrému
to nevadí, když srovnává její užitkovost např. s včelou
tmavou. To je jako se vracet k původnímu skotu a dojit od
jedné krávy tolik, co od kozy. Zastydnout znamená taky i
někdy zmrznout a čekat na rozmražení. Choval by dnes váš tchán včelu tmavou s výnosy kolem 5 kg na včelstvo, které máme zaznamenány v kronice spolku před 100 léty? Z nouze
asi ano, ale určitě by si raději pořídil kraňky s výnosem
50 kg. S těmi dřevinami to bude podobné, kdy bude majitel lesa sázet to, co mu vynese více a nebude živořit, než se
dívat na zmrzačené stromy vhodné tak leda ke seštěpkování.
Blb vytrvá a bude ty úspěšné kritizovat za nepůvodnost.
O to tu jde, že nelze ustrnout a čekat na zázrak. Člověk
je úspěšným tvorem proto, že díky rozumu se uměl přizpůsobit
každé situaci, aby přežil a musí to dělat i nyní navzdory
zpátečníkům odvolávajících se na ryze přírodní vývoj!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.7.2022 15:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Cituji vás: " Jinak s těmi
čmeláky ze skleníků u nás na Bezdínku u
D. Lutyně už k tomu úniku do volné přírody
dochází a jsem zvědav, jak to zamává s
těmi původními čmeláky, kterých jsme tu
měli celkem dost." - s původními čmeláky to nezamává, ti už jsou totiž odmávaní vlivem změny klimatu, úbytku životního prostoru a chemizace.
Pořád tady mluvíte o pokroku a neustrnutí - naskytl se tu však krásný příklad toho jak jste to naopak vy, kdo zjevně ustrnul v minulosti a stále se obrací k nefunkčním řešením. Tím příkladem jsou vaše milované přehrady. Na Dyji chcípají ve velkém ryby, kolik že je na Dyji přehrad? Tři? Čtyři? Jak to pomohlo? Stačí se trochu zamyslet a i hlupák pochopí, že přehrada na každém potoce není řešením, voda se bude koncentrovat v přehradách, kde bude sloužit k "nadlepšování" průtoku regulovaných koryt, kterýma prohučí za hranice a zbytek krajiny bude dál vysychat. Myslíte, že tenhle ostravský přístup kdy budete zdroje koncentrovat na jednotlivých místech (ve stylu těžkého průmyslu) a pak je rozvádět jakýmisi produktovody, povede ke kýženému účinku? Kolik bilionů to asi bude stát? Tohle funguje někde na uhelných slojích, ale voda padá všude a taky je jí všude potřeba. Myslíte, že budování přehrad zastaví usychání lesů? Změna druhové skladby porostů potrvá dekády, do té doby tu bude z půlky republiky poušť. Až pak debilnímu člověku dojde, že "pokroková" řešení z minulého století na současnou dynamiku nestačí a nezbude nic jiného, než obětovat část svojeho blahobytu pro opatření zachycující vodu tam kde spadne, protože jenom tak jí bude všude dost
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.7.2022 09:40 Reaguje na Jakub Graňák
Takže podle vás vyčkáme, zda si příroda poradí
a nebudeme zkoušet nepůvodní dřeviny, nestavět
přehrady, dál ničit půdu biomasou pro energetiku
a přitom vám nevadí nepůvodní zemědělské plodiny,
nepůvodní čmeláci a stavby vysychajících mokřadů?
Já vám pouze opakuji to samé, ale opačně. Máte
nějaké řešení mimo kritiky mých návrhů? Jak
chcete opravdu účinně zadržovat vodu v krajině
bez přehrad v takovém kubíkovém objemu při
současném stavu zemědělské půdy, kterou bude
biomasa pro energetiku ještě zhoršovat. Máte
řešení, které je reálné? Jak chcete bez hrází
zadržet vodu v úzkých údolích a v kopcích s
propustným podložím? Prosím jeden jediný
realizovatelný návrh, který zadrží stejné
množství vody na stejné ploše jako přehrada.
Kde najdete násobně větší plochy na zadržení
stejného množství vody v plytkých mokřadech?
Přesvědčíte zemědělce, aby nebyli energetiky
s bioplynkami a nespalovali slámu a seno ?
Zkuste si to reálně představit například u
Slezské Harty, která při povodni 1997 ukázala
o čem je přehrada při přívalových deštích.
Z nasyceného mokřadu nelze před předpovídaným
deštěm upustit ani Ň, ale z přehrady mohu
upustit třeba polovinu a mít tak rezervu na
ten přívalový déšť. Vám asi logika nic neříká,
protože plný mokřad a nasycená půda už nic nezadrží, kdežto zpola vypuštěná přehrada ano. Zkuste si to doma se sklenicí a mycí houbou.
Nasycená houba nic nepřijme, ale poloprázdná
sklenice má z poloviny rezervu. Taktéž to je s
dotováním toků z mokřadů, které se vydají za
týden na maximum a konec. Přehrada mívá podle
kubatury rezervu na měsíce. O to tu jde, že
je to podstatně větší retenční schopnost na
stejné ploše díky hloubce a regulovatelnosti
odtoků. To, že to někdo při regulaci zpacká
kvůli zisku z elektrárny je věc jiná a pustí
do řeky k hrázi větrem naváté sinice. Může
přece pustit čistou studenou spodní vodu, jak
se děje v létě ze Slezské Harty do Kružberku,
kde tím potlačí rozvoj sinic. I mlynář se po zkušenostech při vysychajícím potoku poučil
a postavil na něm rybník jako zásobárnu vody.
V noci vodu jímal a ve dne mlel. Bez rybníku
mlel, jen když bylo v potoce vody dost, ale
zákazníci nečekali a šli jinam. Polopatičtěji
už vám to nelze vysvětlit, ale budiž, asi to
ani chápat nechcete a nemá smysl o tom s vámi
diskutovat. K těm čmelákům tolik, že pěstuji
"nepůvodní Zimolez kamčatský (kamčatské borůvky)
už cca 35 let a počet čmeláků opylujících tyto
raně kvetoucí keře v průmyslovém Bohumíně je
stále stejný. Vždy jsou vzorně opyleny a přál
bych vám vidět ty počty čmeláků na nepůvodní
svazence, klejiše hedvábné a akátech. Vezměte
jim i tyto rostliny a budete jich ještě méně.
Potravní nabídku je třeba hmyzu navyšovat a
ne zarputile trvat na původnosti, když ubývá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.7.2022 11:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne, podle mě bude investovat tento posraný stát peníze v řádech jednotek miliard ročně na zvýšení počtu hospodářských zvířat tak, aby na každý ha byla alespoň jedna VDJ a začala se tak pomalu, ale jistě obnovovat retenční schopnost půd. Poněvadž ta má potenciál pojmout navíc až 5,5 mld krychlových metrů vody. Podle mě bude investovat tento posraný stát dalších několik miliard ročně do toho aby na minimálně 25% orné půdy vytvořil mimoprodukční prvky (jako třeba mokřady) a dotoval extenzivní způsoby hospodaření. Podle mě bude tento posraný stát investovat jednotky miliard ročně na navrácení "původního" vzezření řek tam kde to bude vzhledem k zástavbě možné. To všechno výjde mnohonásobně levněji, než nějaká přehrada. Zkuste si spočítat kolik by stála přehrada, která zadrží 5,5 mld kubíků vody a kolik by stálo tu vodu čerpat všude okolo, aby okolí nevysychalo. Na tento argument - že vodu potřebujeme všude, ne jen v nějaké nádrži, nebo potoce, který z ní vytéká - jste vůbec neragoval... proč?
To, že se sem bude postupně šířit panonská a středomořská fauna a flora je zjevné, jenže vlivem zpizděnosti krajiny po bolševikovi a postbolševikovi nebude mít kam se šířit, protože mimoprodukčních a extenzivních ploch je tu zoufale málo. Podívejte se na mapu hned na začátku odkazu: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ubytek-hmyzu.spatne-zdokumentovana-katastrofa a vysvětlete mi, proč je u nás entomofauna na úrovni zemí s mnohonásobně "efektivnějším" zemědělstvím, kupříkladu zemí, která je druhým největším exportérem potravin na světě. Přírodu máme intenzivním zemědělstvím zhuntovanou jako oni, jen o příjmech ze zemědělství ve výši desítek mld eur ročně si můžeme nechat zdát. To je ta vaše opěvovaná efektivita v praxi - příroda zničená, ale prdel holá - přesně jak za komančů.

A teď se do vás pustím za způsob jakým "vedete diskusi" - Neustále mi podsouváte myšlenky, které jsem nikdy netvrdil a mnohokrát jsem jsem se v "diskusi" s vámi proti nim ohrazoval viz neustále v každém příspěvku se opakující argumentační faul o tom jak vítám pěstování energetických plodin na orné - nevím kolikrát jsem říkal, že je třeba toho okamžitě nechat. Neustále vnášíte do diskuse další a další pochybné argumenty (viz níže) aniž by jste jakkoli reagoval na argumenty moje: "Jak chcete bez hrází zadržet vodu v úzkých údolích a v kopcích s propustným podložím?" - v úzkých údolích např (to už jsem vám taky psal nejednou) pomocí bezodtokových příkopů po vrstevnicích, a pak "zaslepováním" svážnic a lesních cest. Byl jste někdy na kopci v lese při dešti? Viděl jste jaká masa vody valí po těch cestách dolů? Asi ne, když jste z Bohumína, že? Na kopcích s propustným podložím vodu nazadrží nikdo tak nějak z logiky, že voda teče dolů, že? Vy by jste na tom kopci postavil přehradu, aby tu vodu zadžela? Nebo co jste tím nesmyslem myslel? Ona se ta voda totiž zadrží v tom propustném podloží... Nehledě k tomu, že kopce s propustným podložím mají taky "právo na život", protože tam žije xerotermní fauna a flora, že? Hluboce pochybuju o tom, že tušíte, jaké četnosti čmeláků jsou "víc než dost" - z mojí letité zkušenosti totiž plyne, že laikové nemají nejmenší tušení, co to znamená "víc než dost", natož aby od sebe jednotlivé taxony rozeznali. To, že jich na kamčatské borůvce (kterou mimochodem taky mám a k tomu i kanadskou a amelanchier a aronii...) máte na jaře třicet, nijak nekompenzuje, že na padesátihektarovém poli za plotem není ani jeden. Ostatně o tom, že četnosti hmyzu jsou někde na úrovni 45% (dokonce až 70% denních motýlů již na území ČR vymřelo) oproti stavu před 60ti lety, není třeba pochybovat, naše země je díky staletím práce profesionálních a amatérských entomologů v tomto směru jednou z nejprobádanějších na světě.
Pokud jde o tu introdukci nepůvodních dřevin: opět argumentační faul z vaší strany - ta změna totiž bude trvat tak dlouho ne proto, že bych si to přál, ale proto, že vlastníci (jak sám rád zdůrazňujete) potřebují vydělat a tak budou čekat dokud jim nedorostou do mýtního věku lesy které už tam jsou buď čerstvě v reakci na kůrovce nasazené, nebo dorůstají - takže popíráte ve svém tvrzení sám sebe. To by to jako měli všechno naráz vyvalit a nasadit tam konkrétně co? Cedry? Pinie? - to totiž jaksi nikdo neví.
Já bych vám zase přál vidět ty počty čmeláků, samotářských včel, motýlů a koníků na naší louce kde nechávám neposečený pás aby měli kde v té "kulturní" pustině přežít (a to to u nás není ani zdaleka taková hrůza jak např. na opavsku...). A taky dudka, který hnízdí ve dvousetletém dubu před našim barákem a každý den dlube mravence z trávníku a chřástala za plotem u souseda, protože to není idiot a taky nechává kus louky nesečený...
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.7.2022 13:05 Reaguje na Jakub Graňák
Proč jste musel napsat takovouhle hloupost? Jestli to chápu, tak podle vás čeští inženýři ve 40 letech po valce neudelali žádný správný projekt, všechno špatně. Nezoufejte, 40 let rozvoje je už zapomenuto a dnes tu je režim, který se Vám zavděčí, za 32 let se dík proevropské politice nepostavila jediná přehrada, elektrárna, fabrika (skoro). Tak sláva!
Asi chcete omluvu za jezy na prokysličení vody, přehrady, regulovaná koryta v blizkosti sidel, meliorace, které zlepšovaly půdu dle vzoru Anglie, rybníky, VE, precerpávacky, zásobování pitnou vodou, na druhé straně by jste se asi smíril se stavem vody jako třeba teď v Pádské nížině. Závlahy stromků, a klidně se tu pod tím eko článkem hádejte o druhové složení, což je ve stylu, vím, že nic nevím, bude taky "přírodní". Ta "pokroková řešení z minulého stoleti" využili už debilní Asyřané a Egypťané, a zřejmě nebyli tehdy jediní. Taky někde, v bibli asi nebo v Sinuhetovi, stojí něco o 7 letech dobrých a 7 letech špatných, o pohromách, proto se technicka reseni od pradávna vymýšlejí. Obětování blahobytu - nevim, jak to myslíte pro přítomnost, ale obětovala se dříve např. výroba barevných televizí a soukromá spotřeba na úkor těch velkých staveb.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.7.2022 18:00 Reaguje na Jarka O.
Zjevně jste vůbec nepochopila o čem mluvím. Apropos zkuste si zjistit co stálo za koncem mezopotámských civilizací, jak vlivem zavlažovacích kanálů byly znehodnoceny tisíce kilometrů čtverečních kvalitní půdy zasolením. Nebo proč zanikla mayská civilizace (jejich osudu se totiž raketovým tempem blížíme).
A když už budete u toho, tak zkuste taky popřemýšlet o tom, co všechno bylo za bývalého režimu zničeno a zda toho nakonec nebylo víc než bylo vybudováno, namátkou světoznámé tradiční pěstování chřestu a křenu s pověstí kulinářských delikates na úrovni lanýžů (když už jsme u toho "polaření") zlikvidováno z ideologických důvodů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.7.2022 21:01 Reaguje na Jakub Graňák
Nějak jsem to pochopila, míníte, že vody se udrží více v celkově přírodní krajině bez staveb, max se zemljamkami. Nic proti. Pokud by klima bylo jako na Ukrajině, vzniknou tu třeba černo a hnědozemě. Při vlhku a stredoevr. typickém počasí gleje, to nevadí?
S tím, že by se mělo zemědělské půdě dodávat víc organiky (hnoje), souhlasím. Nemyslete si, že se mi líbí pozemky kolem silnic, na kterých rostou nové a nové haly a parkoviště kamiónů.
Všechny říše jednou zanikají, to je přírodní zákon a co si pamatuji, že to byly u Asyřanů války až nakonec ovládnutí muslimy.
U Mayů prý přelidnění, sucho, nedostatek dusíku v půdě, rozbroje... tady hrozí hlavně rozbroje.
Křen se za socíku přestal pěstovat?? Chřest si strejda chodit trhat na pole kolem Děčína, kde po okupanrech zůstal zplanělý, pole zanikla už těsně po válce. Dodám, že strýc tam chodil na jakousi námořnickou strojárnu. Profese, která bez domácí lodní dopravy zanikne, ani lodě na vodík nebo CNG, čili ekologické, se nerozvinou, podle mě je to škoda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.7.2022 06:35 Reaguje na Jarka O.
Hmm, teď jste ukázala hodně široké mezery ve vzdělání
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.7.2022 16:06 Reaguje na Jakub Graňák
Hm. Nechtěla jsem psát o vlivu podloží na typ půd, šlo mi o podmáčenost a tím nedostatek kyslíku, kdy vznikají různé půdy. Ano, dnes se klade zdůraznuje, že za pády říší můžou ekologické katastrofy, úžasné, ale to není jediná pravda. Vývoj naštěstí pokročil dál a třeba Izrael má na pobřeží postavené velké fabriky na odsolování mořské vody, to je pro mě stát, který se nevymlouvá a stará se, aby nezanikl kvůli přírodním podmínkám.
Taky tahle krajina 10 mil. lidí + trochu navíc uživila, ale živit trvale SRN, Rakousko atd. je nad její síly, souvisí to i s lesy, se spotřebou vody… Na závěr, jestli má být vše přírodní krajina, prosím, pak ale pole přírodní nejsou, co s nimi, je jich myslím moc… (ironie)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.7.2022 17:13 Reaguje na Jarka O.
Nevím co považujete za "dnes", o deseritifikaci vlivem zasolení Mezopotámie píše už Jana Součková ve své knize Starověký přední východ z roku 1979, o rozkladu mayské kultury vlivem ekologické katastrofy zase Friedrich Katz v knize Staré americké civilizace z roku 1975, tudíž už jsou to dost fousatá zjištění - navíc potvrzovaná moderními metodami, např. Lidarem.
Pokud jste si toho nevšimla otepluje se nám klima, teze o nějakém vlhkém prostředí jsou dávno pasé - čeká nás přesný opak. Ostatně i ta současná epizodka s požárem v Č. švýcarsku jednoznačně ukazuje, že blízkost vodního toku je prd platná, pokud voda není ve větší míře zastoupená přímo v krajině. Jako chemičce Vám snad nemusím vysvětlovat vztah mezi teplotou a odparem.
Jen pro vaši informaci, tím, že odvodníte glej lepší půdu nedostanete, bude to jen vysušený a o to hůře obdělatelný glej. Aby jste zlepšila jeho parametry musela by jste ho nějak vylehčit (např.kvanty písku) a ani tak to nebude žádná sláva vzhledem ke kyselé reakci a nenasycenému sorpčnímu komplexu (o obsahu a kvalitě humusu ani nemluvě). Přesně takové půdy byly u nás v podhůří Jeseníků odvodňovány v období od 70 do konce 80 tých let - zbytečné plýtvání prostředky.
Na závěr - nějak nám tu machačkovatíte, kde jsem psal něco všepřírodní krajině? Pro mně je ideálem krajina jaká tu byla do kolektivizace - udržovaná, využívaná, ale pestrá a plná krajinných prvků typu mezí, údolnic, polních cest, remízů, maloplošných mokřadních a lužních stanovišť (takových stanovišť zmizelo za posledních 70 let na 300 000 ha).
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.7.2022 21:23 Reaguje na Jakub Graňák
P. Součková je ta současná bioložka v NPŠ? Od ni jsem něco četla a vidím, že máte stejné odborné názory. Její knížku o Mezopotámii neznám, četla jsem kdysi Na počátku byl Sumer a nově od M. Bárty 7 zákonů, a celé přežití člověka stojí na vymýšlení adaptací na podmínky, např. migrací, technikou. Jak se tedy adaptovali lidé v Mezopotámii, že tam hospodaří i dnes, a co udelali se zasolenou půdou? U těch příkladů půd jsem chtěla naznačit spíš vliv rozdílného počasí na samotnou půdotvorbu, ne vliv pozdějšího vysušení, z gleje hnědozemě neuděláte, ale asi jsem to špatně vyjádřila.
Vy jste dal dohromady mizení stanovišť za 40 let a 32 let jineho režimu, bylo by zajímavé to oddělit, protože myslím, že to, co jsem psala výše, také hodně souvisí s mizením přírodních a polopřírodních stanovišť. Myslím jste také psal něco o drancování půd p. Macháčkovi. On se ptal, jak chcete udržet vodu v krajině a mně z Vašich odpovědi vyšlo,že prvky přírodní krajiny. Jestli na ně máte pozemky, prosím. Sucho změní přírodní i kulturní krajinu, každá z nich se dává do pořádku jinými prostředky. To sucho..., že se otepluje, přece neznamená, že je víc suchá atmosféra, naopak pojme víc vodní páry. Nebo jsou nějaká měření o snižování rel. vlhkosti vzduchu? Já nevím, proč by nás měl čekat přesný opak vlhkého počasí, zatím jsem žádné vysvětlení nečetla.
A pokud chcete vidět pěknou mozaikovou kulturní krajinu, která je i můj ideál, jeďte s rodinou na výlet do vrcholové části Vysočiny a budete spokojen. Ale ne abyste tam začal nahlas pomlouvat mel....:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.7.2022 17:30 Reaguje na Jarka O.
Myslíte paní Janu Součkovou r. 1958, pracovnici ústavu historie AVČR? to asi nebude ta pravá což? Jistě že tam hospodaří, avšak na zlomku původní plochy. Knihu na počátku byl Sumer jsem taky četl a i tam se o tom tuším píše, ale nechce se mi ji mezi tou tisícovkou titulů co mám v "knihovničce" hledat.
Rozlišit, co bylo zničeno do r 89 a po něm bude těžké, můžu porovnávat pouze v místě bydliště a perimetru cca 30 km, v tomto ohledu drtivá většina škod vznikla před r 89.
Pokud jste četla pozorně tak jste si všimla, že na prvním místě je organika do půdy skrz 1 VDJ/ha - to je alfa a omega, to ostatní je bonus zabraňující rychlému odtoku s multiplikujícími pozitivními efekty.
Sucho jistě neznamená, že je suchá atmosféra - sucho znamená, že se nemá co odpařovat, tudíž se ta atmosféra ani nemá čím nasytit. A nemá se čím nasytit, protože schopnost krajiny zadržet vodu je mizerná z důvodu odvodnění krajiny, špatného stavu půd a lesů...
Přežití člověka je jistě podmíněno schopností se adaptovat - je tudíž nejvyšší čas s tou adaptací začít, hospodařit totiž tak jak před šedesáti lety už nebude možné - to je evidentní. A nejrychlejší, nejlevnější, nejplošnější, nejefektivnější (a navíc s multiplikujícími pozitivními efekty pro biodiverzitu) metodou je ta, po které volám výše.
Děkuji pěkně, na vysočinu nemusím (už jsem tam párkrát byl), podobnou krajinu mám za humny, podhůří Jeseníků je to samé v bledě modrém. Ani přímo u nás (Linhartovy- klidně mrkněte na mapy.cz) to není špatné (když si odmyslím dva potoky zregulované do podoby vybetonovaných přímek a jednoho cca 300 ha vysušeného mokřadu), směrem na opavsko, nebo olomoucko je to hrůza ve stylu stovek ha bez jediného stromu, nebo meze.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

22.7.2022 16:33
Dnes vidím zásadní problém. Všichni jsou odborníci, ale nikdo ničemu nerozumí. Každý dnes akorát kouká na to, jak vydělat ! Pokud se bavíme o lesích, podívejme se kam jde vytěžené dřevo....všechno na kamionech za hranice. Tady prostě není zájem něco kvalitně rozhodnout a mít péči něco budovat !!! Tady se bude leta řešit nějaký problém a stejně ho nikdo nevyřeší !!! Dnes se nikoho nic netýká....ale budou se vést diskuse a tlachání a najednou je 20 let pryč !!! Hlavně že se točí prachy !!!
Odpovědět
Pe

Petr

22.7.2022 18:43
Hlavně se musíme naučit žít se skutečností, že existují i jiné věci, než jen vydělávání peněz.
Odpovědět
Pe

Petr

22.7.2022 19:04 Reaguje na Petr
A některé prý jsou dokonce důležitější! Šokující! Hanebná lež! Nic přece nemůže být důležitější, než vydělávání peněz!
Odpovědět
MM

Miroslav Martinek

24.7.2022 21:25
Pane Rottere, prosím, naučte se česky a potom česky pište, ten váš článek, to je češtinářská zoufalost.
Miroslav Martinek
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.7.2022 09:03
Tak rozpadlé lesy kvůli kůrovci jsou z velké části způsobeny sabotáží ochrany proti kůrovci kácením napadených smrků, ne klimatickou změnou. Na několik let se kvůli zámince o údajném konfliktu zájmů, za velkého přispění zelených exponentů, zrušili dřevaři, kteří byli podřízeni lesníkům a kteří operativně zajišťovali kácení napadených smrků a následnou likvidaci kůrovce v těch kmenech. Kácení se tak muselo soutěžit, čímž nešly stihnout termíny výletů kůrovce z těch smrků a několik let kůrovcové kalamity se tak kůrovec šířil úplně volně, omezován jen nevhodným, příliš vlhkým a chladným počasím v létě. Kterého v té době moc nebylo. Lesů zničených kůrovcem tak mohla být jen třetina nebo ještě méně než jich dodnes je a výsledné škody by mohly být o mnoho miliard menší. Spousta těch ploch smrkových lesů zničených kůrovcem je tak za předpokladu, že ochrana kácením smrků napadených kůrovcem bude účinná, dostatečně vlhká a studená, aby byla před kůrovcem chráněna a aby se tam i nadále vysazovaly smrkové lesy. Je to i v zájmu státu a v zájmu společnosti, abychom budoucí ekologické dřevěné stavby a ekologické produkty, jako je dřevěný nábytek, dokázali produkovat z místních regionálních produktů, místního smrkového dřeva. A ne z dřeva dováženého kdoví odkud a kdoví jak v případě jeho nedostatku nemsyslně předražovaném. A nedopadlí díky prosazovaným zeleným nesmyslům v dřevařském průmyslu podobně jako v energetice, kde byly vědomě vyřazovány místní zdroje energie, uhlí, těžba vlastního plynu a případně jádro, abychom byli co nejvíce závislí na dovážených energích, ruském nebo arabském plynu či na FV panelích dovážených z Ćíny atd. Které následně mohou být, bez jakéhokoliv naší kontroly, libovolně předražovány.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.7.2022 09:10
Lesy nikdo nebude 80 let pěstovat s vysokou mírou nepředvídavosti. Lesy jsou produkční nástroj, který společnosti přináší nutně potřebné dřevo a oplátkou za to provozovatel lesa získává příslušný zisk. A aby se to dřevo vyprodukovaly, musí existovat těch cca 80 let určitá předvídavost a stálost společnosti. Stálost zákonů, předpisů a nařízení, ne co každých 5 - 10 let, jak se vymění generace zelených aktivistů za novou, jiná politickopropagandistická zelená kampaň.
Pěstovat les s vysokou mírou nepředvídavosti mohou pouze lidí, kteří nežijí z lesa, ale kteří se živí pouze všelijakými dotacemi a granty, nebol kteří ve společnosti fungují jako čistí paraziti.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist