Pavel Rotter: Lesníkův průvodce pro neklidné časy: od otázek k vizi a snad i naplnění vize

Správně položené otázky jsou v kritických okamžicích často základem pro vyřešení situace. Hospodářské lesy v ČR jsou bezesporu v kritické situaci a tato kritická situace se přelévá dále do lesnického sektoru, dřevařského sektoru atd. První otázka, kterou by si stát, jako vlastník Lesů ČR a aktér, který může ovlivňovat vývoj i v dalších lesních majetcích, měl položit, zní: „Jaká je pro hospodářské lesy celospolečenská objednávka“? Netuším, zda si odpovědní činitelé navzdory stohům nejrůznějších strategií tuto otázku skutečně položili a hledali odpověď na základě šetření mezi různými skupinami obyvatelstva (například dle vztahu k lesu).

Dle názoru, ke kterému se rovněž přikláním, bude čím dál větší důraz kladen na multifunkční pojetí hospodářského lesa (a dle názoru, se kterým opět souhlasím, by měl stát k podpoře tohoto pojetí zaujmout mnohem více aktivní a podporující přístup).

V dobách prohlubujících se dopadů klimatické změny bude význam lesa, jakožto například vodozádržného, klimatizačního a vzduch čistícího prvku dále narůstat, stejně jako lze předpokládat zvyšování jeho významu coby „oázy klidu“ v neklidných a uspěchaných časech. Mohli bychom pokračovat s výčtem dalších funkcí, u nichž můžeme s ohledem na stávající stav a vývoj očekávat nárůst významu a celospolečenského ocenění: úložiště uhlíku, udržení biodiverzity atd.

Samozřejmé je u hospodářského lesa zachování funkce produkční. V minulých letech jsme mohli pozorovat postupný, až skokový pokles jednotlivých funkcí a tedy i celkové „„multifunkčnosti lesa“: lesy se stávají zdrojem CO₂, vodozádržná a klimatizační funkce je na kalamitních holinách silně narušena, enormní nahodilá těžba bude znamenat výpadek produkční funkce atd. Rozrušení se také mnohdy vracíme z lesních pozemků (často jen v legislativním smyslu toho slova) z vycházky.

Čím to? Lesy jsou už desetiletí vystavovány sílícímu stresu. Ten má podle komplexních vědeckých studií vysvětlujících příčiny chřadnutí lesů několik složek, například dopady klimatické změny, změny v půdách vlivem spadu z atmosféry (reaktivní dusík, kyselé deště), působení přízemního ozónu atd. Vlivem tohoto stresu klesala i „multifunkčnost lesa“. Můžeme si nakreslit fázový diagram, kde na vodorovné ose bude míra ovlivnění lesa stresem a na svislé ose schopnost lesa plnit všechny podstatné funkce (například již zmíněnou vodozádržnou, klimatizační, produkční atd.), tedy to, co nazýváváme multifunkčnost lesa. Z projevů současné krize je patrné, že systém (hospodářské lesní ekosystémy – lesnictví – dřevozpracující sektor) již dospěl do kritického bodu.

Z hlediska budoucího vývoje systému jsou pravděpodobné zejména tři následující scénáře:

a) V systému nedojde ke kvalitativním změnám, bude se měnit pouze kvantita (např. vyšší důraz na užití prostředků ochrany lesa, důraz na technické zvládnutí kalamity). V tomto scénáři se v podstatě jedná o udržení současného systému hospodaření (případně pouze s kosmetickými úpravami) – míra ovlivnění lesa stresem bude v tomto scénáři dále narůstat a multifunkčnost klesat a to nejspíše velmi prudce.

b) Systém bude z důvodů nedostatku kapacit v lesnictví a nedostatku prostředků ponechán ve stavu pouze s malým množstvím zásahů – v důsledku autoregulačních mechanismů se bude proměňovat povaha lesa, tak, aby se nový stav dostal „do rovnováhy“ s působícím stresem – míra ovlivnění proto bude dlouhodobě klesat a multifunkčnost může stoupat (ovšem značně nerovnoměrně, například funkce produkční může stoupat pomaleji).

c) V systému dojde k nutným kvalitativním změnám – hospodaření v lese se co nejvíce přizpůsobí stabilizaci lesa s ohledem na multifunkčnost – v tomto scénáři, kde lesníci vystupují jako otevřený, tvůrčí aktér, roste multifunkčnost rychleji, než ve scénáři b).

Dále je docela pravděpodobné, že pokud budou v následujících letech nesmyslně vynakládány prostředky na udržení stávajícího systému hospodaření, tj. budeme-li se snažit s kalamitami bojovat „postaru“, bez kvalitativní změny přístupu, přejde, po značné diskreditaci lesnictví a ztrátě pracovních příležitostí v lesnictví, scénář a) ve scénář b).

Nejdůležitější moment současnosti vzhledem k udržení multifunkčnosti lesa tedy spočívá v dosažení posunu náhledu v tom směru, že kalamita posledních let není událostí, po které se budeme moci vrátit k lesu věkových tříd, či obecněji filozofii lesního hospodaření, která se tu prosadila v průběhu 19. století a v podstatě přestavuje jeden z posledních živých reliktů z dob c. k. monarchie.

Někteří po letošním vlhčím roce již vyhlížejí konec kalamitní události (není divu), zároveň ji však bohužel chápou jako bodovou událost, nikoliv jako část narůstajícího trendu, který bude pokračovat. Někdo vidí kalamitu jako selhání akceschopnosti lesnického sektoru, ve smyslu nedostatečné sanace lýkožroutem napadených stromů atd., a nikoliv jako nevyhnutelný důsledek kumulace změn v prostředí v kombinaci se stávajícím způsobem hospodaření.

Jak jsem už naznačil, multifunkčnost je schopnost lesa plnit vyrovnaně všechny důležité funkce. Podívejme se však i na veličinu na ose x přiloženého grafu, tedy míru ovlivnění lesa stresem. Tato veličina je funkce intenzity působícího stresu, kde bude v budoucnu narůstat především klimatická složka. Například již po roce 2050 má dle modelů dojít v rámci území ČR i k razantnímu úbytku ploch vhodných pro pěstování buku. Zmíněná veličina je však také funkcí charakteru lesního ekosystému, v tomto případě především jeho rezistence a resilience – zjednodušeně schopnosti lesa stresu odolávat a zotavovat se z jeho následků. Zatímco intenzitu působícího stresu mohou lesníci ovlivňovat jen nepřímo (jedná se v podstatě o to, jak rychle se podaří snižovat emise skleníkových a půdu degradujících plynů), rezistenci a resilienci lze ovlivnit hospodařením velmi podstatně.

Snad všichni čtenáři Ekolistu si vybaví jednoduchý příklad, jak lesní hospodaření ovlivňuje stabilitu lesního ekosystému – stačí se podívat na porosty nestabilních monokultur (doposud povětšinou smrkových, či borových), ve srovnání s mnohem stabilnějším, druhově, prostorově a věkově pestrým hospodářským lesem.

Pokud jsme si vědomi důležitosti zvyšování rezistence a resilience při současném udržení multifunkčnosti hospodářských lesů, můžeme hledat řešení a vizi na základě odpovědí na následující otázky: co je to kombinované působení stresu a v čem přesahuje zkušenosti lesníků s kalamitami do 70. let 20. století?

Jak zvýšit rezistenci a resilienci porostů tak, abychom nejenom posílili odolnost lesa v neklidném 21. století, ale zároveň udrželi jeho multifunkčnost včetně produkční funkce? Jsou nám v současnosti známé nějaké hospodářské způsoby, které jsou vhodné a dostatečné (dle našich nejlepších znalostí) pro pěstění adaptovaných multifunkčních lesů a pokud ano, jaká je jejich charakteristika? Jaké jsou ekonomické vyhlídky adaptovaných forem hospodaření? Jaké legislativní změny je třeba provést, abychom nejen nebránili v adaptovaném hospodaření nadšeným jednotlivcům, ale abychom k adaptacím motivovali, či nasměrovali co nejvíce subjektů? Jak adaptovat lesy s ohledem na regionální specifika? Jak adaptovat další managementy a sektory (např. myslivecký) tak, aby bylo možno pěstovat adaptované multifunkční lesy? Jak se lesy změní a jak ohledně těchto změn komunikovat s veřejností?

Odpovědi na tyto otázky pomohou zásadní měrou formovat praktickou vizi nasměrování lesnického sektoru k multifunkčnímu hospodářskému lesu pro neklidné 21. století. Spolu s širokým kolektivem autorů majících různý profesní vztah k lesu jsme se na některé z výše položených otázek pokusili hledat odpovědi, s cílem nasměrovat debatu o adaptaci hospodářských lesů a budoucnosti lesnictví na trajektorii, kterou považujeme za správnou, tedy směrem k naplnění scénáře c).

Do jaké míry se nám to podařilo, můžete posoudit sami po přečtení publikace Lesníkův průvodce neklidnými časy, která z našeho snažení vzešla a kterou právě v nakladatelství Lesnická práce vydal Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Kniha je dostupná v tištěné verzi například na e-shopu Silvarium, či je možno ji stáhnout volně ve formátu pdf.

---

reklama

---