https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-cihal-cerni-pasazeri-elektroodpadu-a-zahranicni-e-shopy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Číhal: Černí pasažéři elektroodpadu a zahraniční e-shopy

28.2.2018
Černým pasažérem elektroodpadu je v tomto případě, výrobce nebo dovozce, který v České republice prodává nová elektrozařízení, ale neplatí za ně příspěvky, ze kterých se následně financuje sběr a ekologická recyklace těchto produktů, když jednoho dne doslouží a stane se z nich elektroodpad. Ilustrační snímek.
Černým pasažérem elektroodpadu je v tomto případě, výrobce nebo dovozce, který v České republice prodává nová elektrozařízení, ale neplatí za ně příspěvky, ze kterých se následně financuje sběr a ekologická recyklace těchto produktů, když jednoho dne doslouží a stane se z nich elektroodpad. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | RitaE / Pixabay
Pokud se divíte, kdo to jsou černí pasažéři elektroodpadu, tak stejně jako v hromadných dopravních prostředcích se i zde jedná o subjekty, které zdarma využívají služeb, které jsou hrazeny těmi poctivě platícími. Zkrátka někdo si lístek koupil, a tím dotuje toho, kdo se zadarmo veze.
 

Černým pasažérem elektroodpadu je v tomto případě, výrobce nebo dovozce, který v České republice prodává nová elektrozařízení, ale neplatí za ně příspěvky, ze kterých se následně financuje sběr a ekologická recyklace těchto produktů, když jednoho dne doslouží a stane se z nich elektroodpad. To je zejména problém u elektroodpadu, s tzv. negativní ekonomickou hodnotou, tj. toho typu elektroodpadu, jehož ekologická recyklace je velmi nákladná a nedá se uhradit ze surovin získaných při jeho recyklaci. Příklad takového elektroodpad s negativní hodnotou, který je zároveň i nebezpečným odpadem, jsou např. zářivky. Zářivky totiž pro své správné fungování obsahují malé množství rtuti a jejich ekologická recyklace je tedy extrémně nákladná. Pokud se tedy některý výrobce či dovozce vyhýbá placení příspěvků na sběr a ekologickou likvidaci svých výrobků po ukončení jejich životnosti, pak se tyto náklady bohužel hradí z prostředků těch poctivých výrobců a dovozců, kteří své příspěvky řádně odvedli.

Vzhledem k postupně se zlepšující kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí v posledních letech se snižuje počet výrobců nebo dovozců elektrozařízení fyzicky sídlících v České republice, kteří tyto příspěvky neplatí. Problém nicméně nově nastává s rostoucími nákupy českých spotřebitelů u zahraničních e-shopů zasílajících své výrobky ze zahraničí do České republiky (tj. těch, které nemají sídlo v ČR, ale např. v Číně, USA nebo i třeba v jiném státě EU).

Prodej elektrovýrobků se totiž z kamenných obchodů poměrně rychle přesouvá do virtuálního prostředí. Elektronika, bílé elektro, velké a malé spotřebiče včetně mobilních telefonů a další elektrovýrobky se dají objednat na internetu, což jistě reflektuje moderní trendy a rovněž to zvyšuje komfort pro kupující. Jenže ne vždy mají právě tyto zahraniční e-shopy zajištěno financování zpětného odběru svých výrobků v České republice podle platných zákonů.

Elektrozařízení, která jsou na trh uvedena prostřednictvím internetu, dosahují dle odhadů již téměř 30 % veškerého elektra uvedeného na trh. Zkrátka, prodej veškerého elektra už není výhradní záležitostí kamenných obchodů. Skoro celou třetinu obstarává prodej přes internet.

Kamenné obchody a e-shopy se sídlem v České republice jsou velmi jednoduše kontrolovatelné. Nestává se tedy často, že bychom zde našli produkty, u kterých by neměl výrobce nebo dovozce vyřešenu úhradu nákladů za jeho likvidaci v momentě, kdy doslouží. Z českých obchodů jsou nejčastěji černými pasažéry ty, které tak činí spíše z neznalosti systému fungování povinného zpětného odběru elektra, než z nezájmu o ochranu životního prostředí či s cílem profitovat na jeho úkor.

Zahraniční internetové e-shopy jsou v tomto ohledu daleko nečitelnější. Na internetu se ze zahraničí prodávají do České republiky elektrozařízení a spotřebiče i jiných výrobců než těch, kteří pravidla dodržují a příspěvky na recyklaci odvádí do některého z fungujících kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení. Některé, i poměrně velké zahraniční e-shopy (tj. e-shopy se sídlem např. v USA, Číně), dodávají do České republiky už poměrně velké objemy elektrozařízení, aniž by se tyto zahraniční e-shopy podílely na financování sběru elektroodpadu.

Tento jev je zejména problematický u tzv. elektroodpadu s negativní ekonomickou hodnotou. To je takový elektroodpad, který neobsahuje žádné zajímavé suroviny, ze kterých by se dal sběr elektroodpadu a jeho následná recyklace financovat. Elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou je často zároveň i nebezpečným odpadem, a to proto, že obsahuje některé nebezpečné látky, nepostradatelné pro fungování daných elektrospotřebičů. Typickým elektroodpadem s negativní ekonomickou hodnotou, který je zároveň i nebezpečným odpadem jsou zmiňované zářivky, které pro své správné fungování obsahují malé množství rtuti. Opakem elektroodpadu s negativní ekonomickou hodnotou, je elektroodpad s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou. To je takový elektroodpad, který obsahuje zajímavé suroviny jako je třeba zlato, stříbro, měď atd. Výnosy z prodeje z těchto recyklovaných surovin pak uhradí část nákladů na sběr a recyklaci tohoto elektroodpadu, často se dokonce tvoří i zisk (tj. výnos z prodeje těch surovin převýší náklady na sběr a recyklaci tohoto elektroodpadu). Typický elektroodpad s pozitivní ekonomickou hodnotou jsou například malé domácí spotřebiče či IT zařízení.

Z výše uvedeného je zřejmě, že problém zahraniční e-shopů, které nehradí příspěvky na sběr a recyklaci elektroodpadu je obzvlášť palčivý u elektroodpadu s negativní ekonomickou hodnotou, protože u toho typu elektroodpadu jsou náklady na jeho sběr a recyklaci enormní a nedají se zaplatit ze surovin získaných při recyklaci.

Nedodržování pravidel má několik efektů a ty rozhodně nenesou žádná pozitiva. Jednak je deformován trh, neboť neseriózní zahraniční e-shopy mají neférovou cenovou výhodu oproti solidním prodejcům, kteří si řádně plní své povinnosti spojené se zpětným odběrem elektrozařízení. Druhou negativní externalitou takového chování je nedostatek finančních prostředků na sběr a ekologickou likvidaci vysloužilých elektrozařízení. Díky obcházení pravidel ze strany zahraničních e-shopů se na trh dostane každý rok podstatně více elektrozařízení, než za kolik je odveden příspěvek na recyklaci. Sebrat se ale musí vše, čeho se chtějí lidé v daném roce zbavit. Bez ohledu na to, jestli byly za veškeré množství elektroodpadu řádně uhrazeny příspěvky na recyklaci. A systém zpětného odběru, který nebude dostatečně financován, není dlouhodobě udržitelný.

V zásadě existují poměrně jednoduché teoretické možnosti nápravy daného stavu. Ale jejich uvedení do praxe už tak snadné není. I dnešní legislativa obsahuje zčásti pravidla, jejichž důsledné vymáhání by praktiky některých těchto zahraničních e-shopů eliminovalo. Bohužel řešení případů s přesahem do zahraničí je pro české úřady značně problematické a nákladné. Zatímco český e-shop zkontrolují snadno, na španělského či rumunského prodejce dosáhnou jen stěží. Při kontrolách subjektů z ostatních zemí EU by tak prospěla zejména posílená spolupráce inspekcí životního prostředí v jednotlivých státech EU. Co se týče dovozů ze zemí mimo EU, zde by prospěla změna legislativy posilující pravomoci celní správy. Stávající zákon o odpadech již dává celní správě pravomoc kontrolovat splnění podmínek zpětného odběru při dovozu baterií. Obdobně by měla být celní správa zmocněna i pro kontroly dovozu elektrozařízení.

Nápravu by tak mohla zjednat úprava příslušné legislativy i její praktické aplikace, která by zjednodušila spolupráci příslušných úřadů a značně by tak zefektivnila vymáhání povinností prodejců spjatých s uváděním elektrozařízení na trh pomocí e-shopů v jiných zemích, než kde mají své sídlo. Po takové úpravě volají nejenom ti poctiví výrobci elektrozařízení, kteří jsou díky neférovému dumpingu zahraničních internetových prodejců neplnících si své povinnosti znevýhodněni, ale i kolektivní systémy pro zpětný odběr elektrozařízení, jejichž udržitelné fungování a rozvoj není možné bez řádného financování za veškerá elektrozařízení uvedená na trh.


reklama

Petr Číhal
Autor je obchodní ředitel EKOLAMP.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist