Petr Gřunděl: Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě hoří bez užitku. A separační linka zbytečně stojí
Ceny uhlí vyhnala válka a sankce na 400 dolarů za tunu a Česká republika je nucená dovážet uhlí například až z Austrálie. Separační linka, která byla vybudovaná na haldě Heřmanice a je spolufinancována ze zdrojů EU, by přitom mohla z haldy postupně získat až 1,5 milionů tun uhlí.
Zatím však stojí. Dokáže Česká republika efektivně využívat lokální zdroje, nebo je to Green Deal po česku a budeme raději dovážet uhlí přes oceán? Separace uhlí v energetické krizi dává ekonomický i environmentální smysl a může přispět k energetické bezpečnosti České republiky.
Aby se mohl plně využít potenciál hořící Heřmanické haldy, která je svým objemem asi 30 milionů tun uhelné hlušiny největší v Česku, rozhodla se Ostravská těžební nabídnout státnímu podniku DIAMO spuštění své linky bez nároku na zisk. Je velká škoda, aby uhlí z odvalu Heřmanice nebylo v energetické krizi využito pro potřeby obyvatel naší země a zcela bez užitku shořelo, navíc se všemi známými environmentálními a zdravotními dopady.
Vše nyní závisí na rozhodnutí státního podniku DIAMO, který již v minulosti deklaroval v uzavřeném memorandu zájem linku provozovat. Jak bude postupovat dále není jasné – odpověď na nabídku Ostravské těžební zatím nedorazila.
Nebo je lepší nechat uhlí shořet na haldě bez využití?
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Jiří Svoboda
19.4.2022 20:27Petr Gřunděl
20.4.2022 12:27 Reaguje na Jiří Svobodahomogenizační linka samozřejmě funguje a její funkčnost a efektivnost potvrdily posudky celé řady odborných kapacit, kde tyto posudky si nechala zpracovat Česká republika. V dnešní energetické krizi, je zcela absurdní nechat hořet největší hořící odval v Evropě a nevyužít energetický potenciál uloženého uhlí pro zásobování obyvatel. Jeden vysoký představitel Ministerstva průmyslu a obchodu loni pronesl, že vytěžení druhotných surovin se má provádět jen tehdy je-li to ekonomicky výhodné, bohužel však nějak opomněl, že separace hořícího odvalu Heřmanice jen největší stará ekologická zátěž v Moravskoslezském kraji, kdy uhlí v deponované hlušině hoří tím nejhorším možným způsobem (s minimem přístupu vzduchu) a tím vznikají nebezpečné a karcinogenní látky (ti jenž si pamatují jak se topí ve starých lokálních kotlích na tuhá paliva se zavřeným přístupem vzduchu ví co vychází z komínů - halda je ekvivalentem několik et tisíc těchto nejhorších kotlů na tuhá paliva na jednom místě.)
S pozdravem
Petr Gřunděl
Zan K.
24.4.2022 10:06 Reaguje na Petr GřundělJiří Novák
19.4.2022 22:40Jiří Svoboda
20.4.2022 09:49 Reaguje na Jiří NovákPetr Gřunděl
20.4.2022 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.4.2022 14:31 Reaguje na Petr GřundělFajn, takže jaké je to technické řešení? Začít odebírat na nějakém studeném konci, měřit teplotu a případně to lokálně stříkat vodou? Co když se to ještě více rozhoří? Kdo takové věci umí?
I já bych si moc přál, aby se ta obludnost zlikvidovala. Jde o to, jak to jde bezpečně a spolehlivě provést.
Břetislav Machaček
20.4.2022 16:26 Reaguje na Jiří Svobodaže po odebrání "těsnící" zátky dostane ohnisko
tlení uhlí kyslík a rozhoří se tak, že ho bude
problém uhasit. Kdysi tu tak hořelo více hald
a v noci dokonce plameny na dálku ukazovaly, že
halda hoří. Pokud uhlí tlí, tak sice taky čadí,
ale když se rozhoří, tak to může být malér. No a voda k hašení? Ta pouze podpoří samozápar i tam, kde uhlí zatím netlelo a nehořelo. Však to znáte sami. Suché uhlí, či štěpka sama nezahoří, ale po navlhnutí poťěš pánbůh a musíte to rozprostřít
do tenké vrstvy, uhasit a vysušit, jinak shoří
na hromadě do mrtě. Mi se tak kdysi zapařilo po
povodni ve sklepě hnědé uhlí a v masce jsem ho
vyvážel ze sklepa ven a sušil na slunci. Od té
doby jsem hnědé uhlí už domů nikdy nechtěl a
raději si připlatil za černouhelný koks. Jinak
fandím komukoliv, kdo se pokusí zlikvidovat
všechny haldy a není jich málo. Pouze některé
hoří skrytě a nevěnuje se jim taková pozornost
jako té Heřmanické. Taková Ema je zajímavostí
Ostravy a cílem turistů a přírodovědců pro
vyjímečnou flóru a hmyz.
Radim Polášek
21.4.2022 08:43 Reaguje na Břetislav MachačekAnebo opačný postup, halda by se utěsnila, pokud možno tak, aby to těsnění bylo co nejodolnější teplu. A postupně by se řízeným odsávaním zplodin shora a přisáváním vzduchu či dokonce vzduchu obohaceného kyslíkem zespoda to uhlí zplynovalo. Jako výsledný produkt by potom byla směs oxidu uhelnatého a dusíku takové koncentrace, že by šla spálit a tím využít pro výrobu tepla nebo možná i elektřiny. Směs odsávaná s přiměřenou intenzitou, aby se to uhlí nerozhořelo moc. S dnešními moderními čidly a nějakou počítačovou modelací a regulací toho procesu uvnitř haldy by to mohlo být efektivní a bezpečné. Postupně, jak by uhlí v haldě vyhořívalo a produkce CO k spálení by se zmenšovala, by se mohl vzduch foukaný do haldy obohacovat stále víc a víc kyslíkem, čímž by se přispělo k dokonalému vyhoření uhlí. Hořící zóna by asi postupně putovala haldou, to by se muselo sledovat čidly, až by doputovala k okrajovým místům haldy, kde by toto skončilo. Díky obohacování přisávaného vzduchu kyslíkem hy uhlí vyhořelo tak dokonale, že až by se izolace odkryla, už by zbytky uhlí znova nezahořely.
Jiří Svoboda
21.4.2022 12:57 Reaguje na Radim PolášekMožná by to těsnění bylo možné udělat nástřikem jílového bláta. Až by uschlo a vypraskalo, nástřik by se zopakoval, možná i několikrát.
Radim Polášek
22.4.2022 14:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
22.4.2022 16:38 Reaguje na Radim PolášekTo je jen nápad, možná pitomý.
Břetislav Machaček
20.4.2022 10:28to nepovolit. Jinak kdysi takto tady u nás hořely pomalu všechny haldy a výsledkem bylo přepálené kamenivo vhodné pro další využití. Každá černouhelná halda obsahuje nějaké zbytky uhlí a otázkou je, kolik ho
už vyhořelo a kolik ho tam ještě zbývá. Přimlouvám se za umožnění toho
zpracování ve vlastní režii, pokud se jim to nyní vyplatí. Jednou zase
může být uhlí nepotřebné, či levné a už se tato činnost nemusí vyplatit.
Takže využít situace a do budoucna snížit množství zplodin vznikajících
hořením "zbůhdarma" v haldě.
Radim Polášek
21.4.2022 08:19Ovšem 5 % uhlí je velice málo pro vytřídění. Naši předkové taky nebyli hloupí a než hlušinu na haldu vyvezli, tak ji už tehdy od kusů uhlí vytřídili. Dneska bude většina z těch 5 % uhlí tenké proplástky uvnitř kusů hlušiny, jílu a kamení anebo drobné kousky uhlí typu černouhelného prachu. Jen málo uhlí z těch 5 % budé kusové uhlí, které bude možné na běžné pásové lince levně vytřídit. Z 5 % by se obsah uhlí mohl taovým extenzívním tříděním snížit na 3 - 4 %.
Pokud by se měla získat většina z těch 5 % uhlí, muselo by to třídění probíhat intenzívním způsobem, například rozemletím hlušiny na drobné částečky velikosti pod dsetinou milimetu a potom tříděním fyzikálními způsoby, třeba na základě měrné hmotnosti nebo flotací. Bylo by to obrovsky drahé a vyprodukovalo by to spousty odpadních toxických vod.
Spíš, kdyby se ta halda měla skutečně zlikvidovat, vidím jako mnohem efektivnější to spálit buď v cementárnách a udělat z toho cement nebo to spálit ve velkých kotlích velkých elektráren. Velké fluidní elektrárenské kotle, pokud jsme tyto elektrárny už neodstavili a nesešrotovali, mají takovou účinnost, že v nich dokáže hořet i směs hlušiny jen s 5 - 10 % kvalitního uhlí. Tyto kotle dokáží či dokázaly i spálit i průměrný popel z kotlů a pecí na uhlí z rodinných domků, protože zbylé uhlíky, které v průměru v takovém popelu z drobných spotřebičů zůstávají, na udržování ohně ve velkém fluidním elektrárenském kotli stačí. V praxi by se přirozeně kvůli stabilitě ohně v elektrárenském kotli a kvůli tomu, aby elektrárna navíc mimo spálení produkovala i nějakou elektřinu, by se k tomu odpadu musela přidávat i nějaká desítka procent běžného elektrárnského uhlí.
Břetislav Machaček
21.4.2022 09:56 Reaguje na Radim PolášekNapsal jste to zcela přesně i s tím regulovaným hořením v haldě
samotné. V minulosti tu byly plány nechat takto hořet i vytěžené
doly a získat z nich i to, co nebylo možné mechanicky vytěžit.
Každopádně pokud chce firma uhlí z haldy získat bez nároků na
dotace, tak byh ji nebránil v činnosti, ale podmínkou by měla
být úprava haldy po vytěžení alespoň do stávající stavu, kdy je
už částečně zalesněna. Co se skrývá v části směrem k Hrušovu
ví jenom pánbůh, ale my pamětníci se hrozíme odkrytí odpadů
vyvážených kdysi z chemičky a zasypaných hlušinou. To může být
další problém, když by se oheň dostal až k nim.
Radim Polášek
22.4.2022 14:58 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká odpadů, neviděl bych to tak černě. Ono totiž samotné černé uhlí při tom doutnání vytváří slušné smradíky a jedíky. A už se na to zvyklo. Musely by to tak být hodně jedovaté a neobvyklé odpady, aby s tím byl na té kouřící haldě problém. Podle mne, pokud se intenzita hoření kvůli vyšší koncentraci hořlavých látek v zóně těch odpadů významně nezvýší a nezačne to pořádně kouřit, pravděpodobně by to nikdo ani neznamenal. A vyšší koncentrace hořlavin tam nejspíš nebude, pokud se těch nebezpečných hořlavých odpadů nevysypávalo či nevylévalo najednou desítky tun. A to nejspíš nevysypávalo, protože tehdejším provozovatelům haldy sice nevadilo, když halda kouřila a smradila a občas vyrazil malý plamen, ale velký požát z desítek tun hořlavých látek si ani na haldě nemohli dovolit. Už proto, že tehdy neměl nikdo problém i trochu toxičtější hořlavé odpady prodávat jako levné palivo, pokud se jich nashromáždilo větší množství. A menší množství hořlavých látek se obvykle při vysypávání nebo vylití rozdělilo na celý kužel výsypky a tím se zředilo.
Zbyněk Šeděnka
21.4.2022 22:10Radim Polášek
22.4.2022 15:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
22.4.2022 16:12 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
24.4.2022 12:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle běžný sud v té haldě bude dávno prokorodovaný. Jednorázový sud z černého plechu bude v haldě , v zemi děravý za 10 - 20 let, dobře žárově pozinkovaný ocelový sud může držet o cca 30 let déle. Víc ale těžko.
Miroslav Vinkler
22.4.2022 08:30Již dávno se mělo rozhodnout o nejlepším odborném způsobu likvidace zátěže a uvolnit na to potřebné zdroje z veřejných rozpočtů.
Ostraváci by měli více tlačit na pilu, aby této hrůze byl konec.
Jiří Svoboda
22.4.2022 10:24 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
22.4.2022 13:59 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
22.4.2022 14:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle na Ostravsku v těch nejhorších místech byla ta krajina několikrát překopána a převrácena, od více etap důlních poklesů přes ono vyvážení hlušiny všude možně až v poslední době překopávání krajiny kvůli terénním úpravám při stavění dálnic, silnic a křižovatek nebo obydlí a továrních hal. Zdánlivě náhodně se tak místně mohou vyskytovat míst extrémně suchá, kde nic neporoste a která třeba budou za suchých dnů velkým zdrojem polétavého ,prachu stejně jako jinde se mohou náhodně vyskytovat velmi zamokřená až zatopená místa. Případně při velmi velkých srážkách nebo zátopách se voda může dostat na nečekaná místa nebo se mohou objevit nečekané erozní jevy na nečekaných místech.
Zbyněk Šeděnka
22.4.2022 15:54 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
24.4.2022 12:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAkorát že jsem neměl na mysli sedání, ale změny tvaru krajiny. Leckde je třeba pramen, ze kterého byl dříve místní potok, ale nyní je zasypán a hledá si cestu. Což se projeví třeba záhadným místním zvodněním a zmokřením půdy nebo při velkých srážkách přímo vznikem nového koryta toho původního potoka. Nebo jinde je prostupným návozem navýšena krajina, takže přebytečná srážková voda mizí hluboko v zemi nedostupná vegetaci a při velkém suchu, až zemina vyschne, stromy na podzemní vodu nedosáhnou a usychají...