https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-grundel-miliony-tun-uhli-na-hermanicke-halde-hori-bez-uzitku.a-separacni-linka-zbytecne-stoji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Gřunděl: Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě hoří bez užitku. A separační linka zbytečně stojí

19.4.2022
Separační linka
Separační linka
Zdroj | Ostravská těžební
Dovoz uhlí z Ruska do Evropské unie bude v rámci sankčních opatření kvůli válce na Ukrajině zastaven a rostoucí ceny energií dál dopadají na každého z nás. Miliony tun uhlí na Heřmanické haldě na Ostravsku přitom hoří bez užitku.
 

Ceny uhlí vyhnala válka a sankce na 400 dolarů za tunu a Česká republika je nucená dovážet uhlí například až z Austrálie. Separační linka, která byla vybudovaná na haldě Heřmanice a je spolufinancována ze zdrojů EU, by přitom mohla z haldy postupně získat až 1,5 milionů tun uhlí.

Zatím však stojí. Dokáže Česká republika efektivně využívat lokální zdroje, nebo je to Green Deal po česku a budeme raději dovážet uhlí přes oceán? Separace uhlí v energetické krizi dává ekonomický i environmentální smysl a může přispět k energetické bezpečnosti České republiky.

Uhlí na Heřmanické haldě
Uhlí na Heřmanické haldě
Zdroj | Ostravská těžební

Aby se mohl plně využít potenciál hořící Heřmanické haldy, která je svým objemem asi 30 milionů tun uhelné hlušiny největší v Česku, rozhodla se Ostravská těžební nabídnout státnímu podniku DIAMO spuštění své linky bez nároku na zisk. Je velká škoda, aby uhlí z odvalu Heřmanice nebylo v energetické krizi využito pro potřeby obyvatel naší země a zcela bez užitku shořelo, navíc se všemi známými environmentálními a zdravotními dopady.

Vše nyní závisí na rozhodnutí státního podniku DIAMO, který již v minulosti deklaroval v uzavřeném memorandu zájem linku provozovat. Jak bude postupovat dále není jasné – odpověď na nabídku Ostravské těžební zatím nedorazila.

Nebo je lepší nechat uhlí shořet na haldě bez využití?


reklama

 
foto - Gřunděl Petr
Petr Gřunděl
Autor je předseda představenstva společnosti Ostravská těžební.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

19.4.2022 20:27
5% uhlí v hlušině, to by se mělo vyplatit vytřídit. Funguje vůbec ta separační linka nebo je to jen Potěmkinova vesnička za peníze z EU?
Odpovědět
PG

Petr Gřunděl

20.4.2022 12:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den,
homogenizační linka samozřejmě funguje a její funkčnost a efektivnost potvrdily posudky celé řady odborných kapacit, kde tyto posudky si nechala zpracovat Česká republika. V dnešní energetické krizi, je zcela absurdní nechat hořet největší hořící odval v Evropě a nevyužít energetický potenciál uloženého uhlí pro zásobování obyvatel. Jeden vysoký představitel Ministerstva průmyslu a obchodu loni pronesl, že vytěžení druhotných surovin se má provádět jen tehdy je-li to ekonomicky výhodné, bohužel však nějak opomněl, že separace hořícího odvalu Heřmanice jen největší stará ekologická zátěž v Moravskoslezském kraji, kdy uhlí v deponované hlušině hoří tím nejhorším možným způsobem (s minimem přístupu vzduchu) a tím vznikají nebezpečné a karcinogenní látky (ti jenž si pamatují jak se topí ve starých lokálních kotlích na tuhá paliva se zavřeným přístupem vzduchu ví co vychází z komínů - halda je ekvivalentem několik et tisíc těchto nejhorších kotlů na tuhá paliva na jednom místě.)
S pozdravem

Petr Gřunděl
Odpovědět
ZK

Zan K.

24.4.2022 10:06 Reaguje na Petr Gřunděl
Takže jakási nekvalitní koksovna v přírodě???
Odpovědět
JN

Jiří Novák

19.4.2022 22:40
Tak DIAMO se s Tesařem nebude bavit, pokud tam nechá hrát si Topjaře s bagrem. Zvlášť po tom smrťáku. Všude tam jsou kaverny vypáleného kamene o vysoké teplotě, každé hrábnutí bagrem bude riziko pro obsluhu a okolí. Ale linka je to pěkná, to jo. A při dnešních cenách uhlí možná i s rentabilním provozem
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.4.2022 09:49 Reaguje na Jiří Novák
Jde to vůbec uhasit? Chápu, že když se hořící masa rozhýbe, pěkně se to rozhoří. Do toho bych se nepouštěl!
Odpovědět
PG

Petr Gřunděl

20.4.2022 12:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Uhasit to samozřejmě nejde, pokusů a omylů s cílem to vyzkoušet bylo v uplynulých dekádách několik. Jediným cílem musí být, jak doporučila i mezinárodní komise k odvalu Heřmanice, komplexní rozebrání odvalu, tak jak se to udělalo na sice 6x mešní hořící haldě Kateřina v Radvanicích v Čechách. Jsme přesvědčen, že i my obyvatelé Moravskoslezského kraje si už opravdu zasloužíme, aby tento obrovský relikt minulosti již neexistoval. Myslíte si, že by mohla existovat hořící halada o rozloze 103 ha v blízkosti Prahy a poškozovat zdraví občanů hlavního města?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.4.2022 14:31 Reaguje na Petr Gřunděl
Díky za odpověď!

Fajn, takže jaké je to technické řešení? Začít odebírat na nějakém studeném konci, měřit teplotu a případně to lokálně stříkat vodou? Co když se to ještě více rozhoří? Kdo takové věci umí?

I já bych si moc přál, aby se ta obludnost zlikvidovala. Jde o to, jak to jde bezpečně a spolehlivě provést.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2022 16:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono je to dost složité, protože se může stát,
že po odebrání "těsnící" zátky dostane ohnisko
tlení uhlí kyslík a rozhoří se tak, že ho bude
problém uhasit. Kdysi tu tak hořelo více hald
a v noci dokonce plameny na dálku ukazovaly, že
halda hoří. Pokud uhlí tlí, tak sice taky čadí,
ale když se rozhoří, tak to může být malér. No a voda k hašení? Ta pouze podpoří samozápar i tam, kde uhlí zatím netlelo a nehořelo. Však to znáte sami. Suché uhlí, či štěpka sama nezahoří, ale po navlhnutí poťěš pánbůh a musíte to rozprostřít
do tenké vrstvy, uhasit a vysušit, jinak shoří
na hromadě do mrtě. Mi se tak kdysi zapařilo po
povodni ve sklepě hnědé uhlí a v masce jsem ho
vyvážel ze sklepa ven a sušil na slunci. Od té
doby jsem hnědé uhlí už domů nikdy nechtěl a
raději si připlatil za černouhelný koks. Jinak
fandím komukoliv, kdo se pokusí zlikvidovat
všechny haldy a není jich málo. Pouze některé
hoří skrytě a nevěnuje se jim taková pozornost
jako té Heřmanické. Taková Ema je zajímavostí
Ostravy a cílem turistů a přírodovědců pro
vyjímečnou flóru a hmyz.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2022 08:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak mohlo by se zkusit haldu utěsnit jílem a plastovými fóliemi a vzápětí haldu tlakovat třeba dusíkem. Jakmile by se v okolí ohně koncentrace kyslíku snížila pod nějakou hranici, danou tepelně izolačními schopnostmi materiálu haldy, úniky tepla do podloží a okolí hořícího ohniska by převýšil produkci tepla z toho hoření a ohnisko toho hoření by začalo chladnoud a mohlo by vychladnout úplně. Akorát se obávám, že jak by to utěsnění povolilo, zase by to začalo hořet.
Anebo opačný postup, halda by se utěsnila, pokud možno tak, aby to těsnění bylo co nejodolnější teplu. A postupně by se řízeným odsávaním zplodin shora a přisáváním vzduchu či dokonce vzduchu obohaceného kyslíkem zespoda to uhlí zplynovalo. Jako výsledný produkt by potom byla směs oxidu uhelnatého a dusíku takové koncentrace, že by šla spálit a tím využít pro výrobu tepla nebo možná i elektřiny. Směs odsávaná s přiměřenou intenzitou, aby se to uhlí nerozhořelo moc. S dnešními moderními čidly a nějakou počítačovou modelací a regulací toho procesu uvnitř haldy by to mohlo být efektivní a bezpečné. Postupně, jak by uhlí v haldě vyhořívalo a produkce CO k spálení by se zmenšovala, by se mohl vzduch foukaný do haldy obohacovat stále víc a víc kyslíkem, čímž by se přispělo k dokonalému vyhoření uhlí. Hořící zóna by asi postupně putovala haldou, to by se muselo sledovat čidly, až by doputovala k okrajovým místům haldy, kde by toto skončilo. Díky obohacování přisávaného vzduchu kyslíkem hy uhlí vyhořelo tak dokonale, že až by se izolace odkryla, už by zbytky uhlí znova nezahořely.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.4.2022 12:57 Reaguje na Radim Polášek
Utěsnění, to je asi základ všech řešení.

Možná by to těsnění bylo možné udělat nástřikem jílového bláta. Až by uschlo a vypraskalo, nástřik by se zopakoval, možná i několikrát.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.4.2022 14:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsem v tom odborník, ale nástřikem jílu by to asi bylo příliš tenké a snadno by ta těsnost povolila pouhým náhodným pohybem velkých kusů kamene skládky nebo chůzí člověka nebo zvířete po povrchu. Například ukončené uzavřené skládky odpadu se uzavírají a těsní několik desítek centimetrů silnou vrstvou jílu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2022 16:38 Reaguje na Radim Polášek
Ten nástřik by byl třeba 3x po 2 cm - taková krusta, aby to pořádně těsnilo. V polotekuté formě by se to asi mnohem jednodušeji aplikovalo nějakou pumpou na beton a tryskou.

To je jen nápad, možná pitomý.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2022 10:28
Pokud to chce někdo provozovat ve své vlastní režii, tak nevidím důvod, mu
to nepovolit. Jinak kdysi takto tady u nás hořely pomalu všechny haldy a výsledkem bylo přepálené kamenivo vhodné pro další využití. Každá černouhelná halda obsahuje nějaké zbytky uhlí a otázkou je, kolik ho
už vyhořelo a kolik ho tam ještě zbývá. Přimlouvám se za umožnění toho
zpracování ve vlastní režii, pokud se jim to nyní vyplatí. Jednou zase
může být uhlí nepotřebné, či levné a už se tato činnost nemusí vyplatit.
Takže využít situace a do budoucna snížit množství zplodin vznikajících
hořením "zbůhdarma" v haldě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.4.2022 08:19
Milióny tun uhlí tam nejsou, to je blábol. Taková hořící halda může mít překvapivě malý tepelný výkon, protože naházená hlušina s množstvím vzduchových kapes může mít při vrstvách desítek metrů velmi slušné tepelně izolační vlastnosti. Tepelný výkon té haldy může být klidně výkon jenom jednoho kotle na uhlí v rodinném domku, 3 - 10 kilowattů.
Ovšem 5 % uhlí je velice málo pro vytřídění. Naši předkové taky nebyli hloupí a než hlušinu na haldu vyvezli, tak ji už tehdy od kusů uhlí vytřídili. Dneska bude většina z těch 5 % uhlí tenké proplástky uvnitř kusů hlušiny, jílu a kamení anebo drobné kousky uhlí typu černouhelného prachu. Jen málo uhlí z těch 5 % budé kusové uhlí, které bude možné na běžné pásové lince levně vytřídit. Z 5 % by se obsah uhlí mohl taovým extenzívním tříděním snížit na 3 - 4 %.
Pokud by se měla získat většina z těch 5 % uhlí, muselo by to třídění probíhat intenzívním způsobem, například rozemletím hlušiny na drobné částečky velikosti pod dsetinou milimetu a potom tříděním fyzikálními způsoby, třeba na základě měrné hmotnosti nebo flotací. Bylo by to obrovsky drahé a vyprodukovalo by to spousty odpadních toxických vod.
Spíš, kdyby se ta halda měla skutečně zlikvidovat, vidím jako mnohem efektivnější to spálit buď v cementárnách a udělat z toho cement nebo to spálit ve velkých kotlích velkých elektráren. Velké fluidní elektrárenské kotle, pokud jsme tyto elektrárny už neodstavili a nesešrotovali, mají takovou účinnost, že v nich dokáže hořet i směs hlušiny jen s 5 - 10 % kvalitního uhlí. Tyto kotle dokáží či dokázaly i spálit i průměrný popel z kotlů a pecí na uhlí z rodinných domků, protože zbylé uhlíky, které v průměru v takovém popelu z drobných spotřebičů zůstávají, na udržování ohně ve velkém fluidním elektrárenském kotli stačí. V praxi by se přirozeně kvůli stabilitě ohně v elektrárenském kotli a kvůli tomu, aby elektrárna navíc mimo spálení produkovala i nějakou elektřinu, by se k tomu odpadu musela přidávat i nějaká desítka procent běžného elektrárnského uhlí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2022 09:56 Reaguje na Radim Polášek
Je vidět, že jste Ostravák a o uhlí něco na rozdíl od jiných víte.
Napsal jste to zcela přesně i s tím regulovaným hořením v haldě
samotné. V minulosti tu byly plány nechat takto hořet i vytěžené
doly a získat z nich i to, co nebylo možné mechanicky vytěžit.
Každopádně pokud chce firma uhlí z haldy získat bez nároků na
dotace, tak byh ji nebránil v činnosti, ale podmínkou by měla
být úprava haldy po vytěžení alespoň do stávající stavu, kdy je
už částečně zalesněna. Co se skrývá v části směrem k Hrušovu
ví jenom pánbůh, ale my pamětníci se hrozíme odkrytí odpadů
vyvážených kdysi z chemičky a zasypaných hlušinou. To může být
další problém, když by se oheň dostal až k nim.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.4.2022 14:58 Reaguje na Břetislav Machaček
No, jen dlouholeté nonstop topení od října po duben všemožným různým uhlím, briketami a dřevem v kotli v baráku plus nezapomenuté znalosti z energetiky z vysoké. To už je tak 35 let. přímo znalosti s haldama ne, i když Ostrava je ode mně dost blízko. A v místní řece se dá uhlí taky najít.
Co se týká odpadů, neviděl bych to tak černě. Ono totiž samotné černé uhlí při tom doutnání vytváří slušné smradíky a jedíky. A už se na to zvyklo. Musely by to tak být hodně jedovaté a neobvyklé odpady, aby s tím byl na té kouřící haldě problém. Podle mne, pokud se intenzita hoření kvůli vyšší koncentraci hořlavých látek v zóně těch odpadů významně nezvýší a nezačne to pořádně kouřit, pravděpodobně by to nikdo ani neznamenal. A vyšší koncentrace hořlavin tam nejspíš nebude, pokud se těch nebezpečných hořlavých odpadů nevysypávalo či nevylévalo najednou desítky tun. A to nejspíš nevysypávalo, protože tehdejším provozovatelům haldy sice nevadilo, když halda kouřila a smradila a občas vyrazil malý plamen, ale velký požát z desítek tun hořlavých látek si ani na haldě nemohli dovolit. Už proto, že tehdy neměl nikdo problém i trochu toxičtější hořlavé odpady prodávat jako levné palivo, pokud se jich nashromáždilo větší množství. A menší množství hořlavých látek se obvykle při vysypávání nebo vylití rozdělilo na celý kužel výsypky a tím se zředilo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 22:10
V článku nezaznělo to podstatné. V haldě se kromě uhlí a hlušiny nacházejí i odpady z bývalé ostravské koksovny a z ostravských chemiček. Je otázka, co se stane, až oheň dorazí k těm chemickým odpadům? Vypadá to na velký průser a ekologickou katastrofu. Na druhé straně je halda dneska zazeleněná a vyskytuje se zde i několik chráněných druhů rostlin a hmyzu, rostou zde i houby. Mimo jiné je zde možné vidět při troše štěstí kudlanku nábožnou, která sice chráněná není, ale moc často ji v přírodě není možné vidět. A ještě na doplnění - v roce 2019 si vedení DIAMO stěžovalo, že separační linka je vysoce ztrátová. Pochybují, že nevzdory růstu ceny uhlí by se situace změnila.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.4.2022 15:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pokud to do těch hald neházeli v zavřených sudech, ale vysypávali to tam, tak to bude v těch haldách zředěné ostatním materiálem a tím mnohem méně nebezpečné.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2022 16:12 Reaguje na Radim Polášek
To volné uložení je naopak nebezpečnější, protože při deštích se chemikálie vyplavují do spodních vod. Když se likvidovalo podloží pod koksovnou Karolina, tak šli do hlobky asi 10 metrů.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2022 12:09 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono každé má svoje. Pokud podzemní oheň v haldě dojde k hořlavým škodlivinám v sudu, oheń a produkce plynných škodlivin se bezesporu silně zvýší. Pokud byly ty škodliviny volně vysypány, zase se s mnohem vyšší intenzitou vylouží do podloží.
Ale běžný sud v té haldě bude dávno prokorodovaný. Jednorázový sud z černého plechu bude v haldě , v zemi děravý za 10 - 20 let, dobře žárově pozinkovaný ocelový sud může držet o cca 30 let déle. Víc ale těžko.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.4.2022 08:30
Nádherná ukázka obecného problému, který lze zjednodušeně popsat jako nepřijatelnou ekologickou zátěž pro společnost.

Již dávno se mělo rozhodnout o nejlepším odborném způsobu likvidace zátěže a uvolnit na to potřebné zdroje z veřejných rozpočtů.
Ostraváci by měli více tlačit na pilu, aby této hrůze byl konec.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2022 10:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jo! Ale má ta vůbec úloha řešení? Pouhý nákup separační linky zřejmě k vyřešení problému nestačí a ten mnohem složitější/riskantnější krok nechce zjevně nikdo udělat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2022 13:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono to Ostravsko bylo tak zasviněno nejrůznějšími odpady, že kdyby se mělo všechno vyřešit naráz, tak by na to nestačil možná jeden roční rozpočet celé republiky. Zkuste si jenom vzpomenout na likvidaci svinstev po koksovně Karolina. Nebýt toho, že město chtělo pozemek pro obchoďák, do dneška by to nebylo. Laguny z Ostrama se zlikvidovaly až v loňském roce a těch hald je v okolí Ostravy taky povícero a všechny by se měly nějak ošetřit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.4.2022 14:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A v neposlední řadě bude tak 50 let trvat, než se na Ostravsku usadí krajina. I krajina poškozená zatrubněním potoků a zasypáním bažin a rybníčků si pořád většinově udržuje svůj, řekněme tvar, jaký byl vymodelován přírodou v posledních tisíciletích.
Ale na Ostravsku v těch nejhorších místech byla ta krajina několikrát překopána a převrácena, od více etap důlních poklesů přes ono vyvážení hlušiny všude možně až v poslední době překopávání krajiny kvůli terénním úpravám při stavění dálnic, silnic a křižovatek nebo obydlí a továrních hal. Zdánlivě náhodně se tak místně mohou vyskytovat míst extrémně suchá, kde nic neporoste a která třeba budou za suchých dnů velkým zdrojem polétavého ,prachu stejně jako jinde se mohou náhodně vyskytovat velmi zamokřená až zatopená místa. Případně při velmi velkých srážkách nebo zátopách se voda může dostat na nečekaná místa nebo se mohou objevit nečekané erozní jevy na nečekaných místech.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.4.2022 15:54 Reaguje na Radim Polášek
To sedání jste vystihl dokonale. Víte, že Ostravský hrad, který se dneska nachází na stejné úrovni jako kolem vedoucí cesta, byl kdysi na 30 metrů vysokém kopci?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2022 12:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
JJ, přesně tak.
Akorát že jsem neměl na mysli sedání, ale změny tvaru krajiny. Leckde je třeba pramen, ze kterého byl dříve místní potok, ale nyní je zasypán a hledá si cestu. Což se projeví třeba záhadným místním zvodněním a zmokřením půdy nebo při velkých srážkách přímo vznikem nového koryta toho původního potoka. Nebo jinde je prostupným návozem navýšena krajina, takže přebytečná srážková voda mizí hluboko v zemi nedostupná vegetaci a při velkém suchu, až zemina vyschne, stromy na podzemní vodu nedosáhnou a usychají...
Odpovědět
ZK

Zan K.

24.4.2022 10:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Inu vše je dáno tím, že těžři (a nejen oni), nemusejí povinně po těžbě zachovat ekologii krajiny.Teoreticky možná, ale skutečnost ....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.4.2022 11:17 Reaguje na Zan K.
Tak dnes už to do velké míry povinnost je. Ale tady se bavíme o dobách už poměrně vzdálených.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist