Petr Palacký: A to jste ho, proboha, nemohli v těch vedrech zalívat?
22.7.2026 | Petr Palacký |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Palacký
Bohužel se setkáváme a budeme setkávat s tím, že nám budou odcházet stromy oslabené vlivem předchozího poškození, stromy vysazené v rámci totálně zfušovaných projektů (park Maxe van der Stoela a park Marie Terezie) či některé druhy stromů, které se bohužel ve stresových podmínkách příslušných lokalit nedokážou uchytit (vrby na Puškiňáku anebo obecně ve městě břízy bělokoré). Bez ohledu na probíhající zálivku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Palacký
Nechci být nějak zatrpklý na ty z vás, kteří nám kvůli údajně nedostatečné zálivce spíláte. Ano, věc je většinou složitější, než by se z laického pohledu zdálo. Ale moc si vážím vašeho zájmu o své okolí. Ukazujete tím, že vám na zeleni ve městě záleží.
Když jsem před třemi lety zaváděl v Praze 6 projekt adopce stromů, jednou z motivací bylo rovněž to, abychom tenhle zájem občanů o stromy dokázali produktivně usměrnit. Protože v některých případech jsou dlouhodobé problémy stromů dané už chybami přímo při výsadbě (špatná volba druhu stromu, špatná volba stanoviště) a nezřídka se to týká tzv. guerilla výsadeb, tedy stromků "živelně" vysazených občany bez vědomí úřadu. Kaštanovník z partnerského města sice nebyl vysazen živelně, ale při jeho výsadbě se některé chyby opakovaly.
Na podzim zkusíme na místě dnes odstraněného kaštanovníku vysadit nový, tentokrát ale sazenici nenecháme dovážet přímo z Roncegna Terme, nýbrž ji zajistíme "klasickou" dodavatelskou cestou. Věřím, že to naši italští přátelé pochopí.
reklama
Petr Palacký
Autor je radní pro životní prostředí a klima na Praze 6, je členem Strany zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
Jak pomoci domácím mazlíčkům překonat letní vedra
Západní Evropa zažila rekordně teplý začátek léta, uvádí Copernicus
Další články autora |
Petr Palacký: Hehe, Zelení v Praze 6 chtějí vykácet stromy v Zelené ulici!
Petr Palacký: Projednání petice o pražském osvětlení - jak to tedy dopadlo?
Petr Palacký: Magistrát couvá ohledně bílých světelOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
SV
Slavomil Vinkler
22.7.2026 07:33Je docela pravděpodobné, že poškození vzniklo sečením trávy strunovou sekačkou. To je velice častá smrt mladých, zejména jehličnatých stromů.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.7.2026 09:30 Reaguje na Slavomil Vinklerjo. mechanizace je mor. na své zahrádce jeden klekne na kolena, do pravé ruky srp, na levé ruce koženou rukavici, a stromek je obžatej asi za deset vteřin a beze škod (variantně v pravé ruce motyčka a vytrhneme celej drn, oklepáme a zahodíme). strunovkou to trvá třikrát tak dlouho a stromek má ránu ze které se už nevzpamatuje.
znáte nějakého zahrádkáře, který by obžínal své dřevěné miláčky strunovkou nebo dokonce křoviňákem?
Odpovědět
znáte nějakého zahrádkáře, který by obžínal své dřevěné miláčky strunovkou nebo dokonce křoviňákem?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.7.2026 10:06 Reaguje na Lukas B.Táta to řešil tak, že na kmínek natáhl kus podélně rozřezané gumové hadice a kromě toho stejně kolem všech stromků byl mulč z posekané trávy. Nikdy problém s poškozeným stromkem neměl.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.7.2026 11:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnkajistě to je jedno z vhodných řešení. já jsem takhle (proti sekačkám a zajícům) používal kus podélně rozřízlé kopoflexky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2026 07:47 Reaguje na Lukas B.Sice hnusné ale účinné je sebrat z trávníku petku Uříznout vrch a spodek a navlíct na spodek kmene. Stačí jen na 3 minuty se zastavit a kapesní nožík.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
22.7.2026 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť už "dávno" se kolem strom(k)ů dávají ochranné límce a ohrádky. Zde, s takovou slávou vysazovaný "bratrský" strom, to nedostal? Kdo tu výsadbu organizoval?
A jako zahradník - to nikoho nenapadlo tu ránu vyčistit, vydesinfikovat a zatřít? Která "rychlá rota" o tu zeleň pečuje?
Odpovědět
A jako zahradník - to nikoho nenapadlo tu ránu vyčistit, vydesinfikovat a zatřít? Která "rychlá rota" o tu zeleň pečuje?
MJ
Marcela Jezberová
22.7.2026 08:32OK, občané, držte kušni, stromky zajdou tak jako tak, ale my jsme z obliga. Že stromek byl "špatně zapěstovaný", stromek byl "příliš malý", čůrali na něj psi. Ale za nic z toho my nemůžeme, přeci nebudeme při výsadbě řešit, co a kam vlastně sázíme. Vysadíme další stromy (které zase zajdou, protože my svůj přístup měnit nebudeme), vy nám na to dáte. Tolik překlad článku do člověčiny.
Odpovědět
ss
JP
Jaroslav Pokorný
22.7.2026 13:00 Reaguje na Marcela JezberováMáte pravdu, když z "profesní deformace" sleduji zeleň v Praze, vidím, že milion sem, milion tam, kdo by nad tím přemýšlel.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.7.2026 09:01Kolik lidí žijících na sídlišti by vzalo konvičku a sami ze své iniciativy by šli chřadnoucí stromek zalít? Odpovím si sám- promile lidí. Jistě, řekne se- co bych se o to staral, od toho je město- ale zde se rpávě ukazuje , jaký ten přístup je- plnou hubu životního prostředí a přírody, ale tak jednoduchou věc, jako třeba zalít z vlastní iniciativy-to už ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.7.2026 09:31 Reaguje na pavel peregrinBa, já jsem si stromky, které jsem zasadil do obecní aleje, chodil zalívat sám svou vodou.
Odpovědět
pp
LB
Lukas B.
22.7.2026 10:49 Reaguje na pavel peregrinto snad děláme všichni, ne? před osmnácti lety jsem podél obecní cesty místo dvou uschlých vysazených lip zasadil dva semenáče ořešáku, a sousedi se inspirovali a jak usychaly další lípy tak je tam teď pěkná lipovo-ořechová alej. takže první kok zalévat, a po pár letech prořezat aby to směřovalo k vysokokmenům a dalo se pod tím sekat a aby to nelezlo do silnice je snad normální, ne?
Odpovědět
pp
JP
Jaroslav Pokorný
22.7.2026 13:04 Reaguje na pavel peregrinBohužel není! Je to podobné, jako když "odborníci" v úřadech a realizačních firmách vysazují kulovité javory (cv. "Globosa") do 1m pásu mezi vozovkou a chodníkem. Ještě se diví, když jsem na ten nesmysl upozornil. Vždyť má malou korunu.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
24.7.2026 09:24 Reaguje na Slavomil Vinklerjá taky občas zalejvám modřín na dvorku, který jsem tam kdysi vysadil (vodou z napuštěné vany). Ale myslím, že jsem asi taky jediný v celým našem městě, koho něco takového napadne
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
22.7.2026 12:56"Kaštanovník z partnerského města sice nebyl vysazen živelně, ale při jeho výsadbě se některé chyby opakovaly." ... což je vaše odpovědnost, takže jste to podělali.
Vše ostatní jsou kecy.
Úplně stejné, jako v tom autorově předchozím článku o topolech resp. jejich kácení v Zelené. Mraky keců o tom, jak ty topoly přestaly prosperovat a jak tam trpěly a podobně. Což mi nedalo, a zrovna těsně poté, co je šestka dala sundat jsem si z té 131 vystoupil a šel se podívat. Byly už naporcované, ale ještě na trávě naskládané a i při velmi důkladné prohlídce bylo zřejmé, že to dřevo je úplně zdravé, na řezu to bylo krásně vidět.
A takových taškařic by se na šestce našlo povícero.
Na druhou stranu se není čemu divit, protože když někdo ani neví, jak se vlastně jmenuje a jeho kvalifikace je s životním prostředím vyloženě spjatá ... https://praha6.zeleni.cz/o-nas/petr-palacky/ ... tak to může dopadnout jen jak to dopadá.
Odpovědět
Vše ostatní jsou kecy.
Úplně stejné, jako v tom autorově předchozím článku o topolech resp. jejich kácení v Zelené. Mraky keců o tom, jak ty topoly přestaly prosperovat a jak tam trpěly a podobně. Což mi nedalo, a zrovna těsně poté, co je šestka dala sundat jsem si z té 131 vystoupil a šel se podívat. Byly už naporcované, ale ještě na trávě naskládané a i při velmi důkladné prohlídce bylo zřejmé, že to dřevo je úplně zdravé, na řezu to bylo krásně vidět.
A takových taškařic by se na šestce našlo povícero.
Na druhou stranu se není čemu divit, protože když někdo ani neví, jak se vlastně jmenuje a jeho kvalifikace je s životním prostředím vyloženě spjatá ... https://praha6.zeleni.cz/o-nas/petr-palacky/ ... tak to může dopadnout jen jak to dopadá.
SV
Slavomil Vinkler
22.7.2026 15:42 Reaguje na Radek ČudaNo. Topoly jsou krátkověké, tak 30 let. Kdo si vezme na triko škodu nebo zranění či dokonce smrt? To je rozumnější je obnovovat. Já se obnově v intravilánu nedivím.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
23.7.2026 15:00 Reaguje na Slavomil VinklerJá bych samotnou obnovu chápal ... ale postupnou a kontinuální. Ne, že to stromořadí sundají komplet a naráz a místo toho tam prdnou ty prcky (a jak vidíte, jejich osud je na šestce poněkud nejistý).
Jinak ty topoly tam byly o dost déle, než 30 let ... to by mi muselo být tak okolo 40, a to bohužel už dloouho není;-) ... a jak jsem prd dendrolog, tak sám jsem se divil, jak na řezu to dřevo bylo zdravé. Jsem to po těch letech čekal o dost horší.
Odpovědět
Jinak ty topoly tam byly o dost déle, než 30 let ... to by mi muselo být tak okolo 40, a to bohužel už dloouho není;-) ... a jak jsem prd dendrolog, tak sám jsem se divil, jak na řezu to dřevo bylo zdravé. Jsem to po těch letech čekal o dost horší.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.7.2026 15:59S ohledem na to, jací "odborníci" dneska provídějí výsadbu, nedivím se výsledku. Bydlím v Ostravě Porubě na 5. obvodě. Před asi dvaceti lety nám u baráku vysadili čtyři jehličanany. Volal jsem na obec a výsadbu reklamoval.
Tak se k nám dostavila odpovědná pracovnice s šéfem firmy, která výsadbu prováděla. Dotyčnému šéfovi se zdálo v pořádku že Tsugu canadensis vysadili metr od chodníku. Tak jsem mu řekl, že za deset let její větve polezou metr do chodníku a šli jsme hledat nové místo. Pak jsem reklamoval výsadbu jedné borovice. Vysadili ji přímo pod pomalu rostoucí kultivar lípy srdčité. Šéfík povídal, že ta černá borovice je v požádku. Tak jsem kontroval, že se jedná o borovici těžkou (Pinus ponderosa) a ta má pžírůstky 60-70cm za rok. Ptal se, jak to vím, tak jsem doporučil, ať si jde spočítat jehličky ve svazku. Vzmohl se akorát na poznámku, že jsem nějakej chytrej. Tak jsem ho uzemnil slovy, že tohle ví u nás každé malé dítě. Ty stromy rostou do dneška a ta tsuga má spodní větve dlouhé až 4 metry.
Odpovědět
Tak se k nám dostavila odpovědná pracovnice s šéfem firmy, která výsadbu prováděla. Dotyčnému šéfovi se zdálo v pořádku že Tsugu canadensis vysadili metr od chodníku. Tak jsem mu řekl, že za deset let její větve polezou metr do chodníku a šli jsme hledat nové místo. Pak jsem reklamoval výsadbu jedné borovice. Vysadili ji přímo pod pomalu rostoucí kultivar lípy srdčité. Šéfík povídal, že ta černá borovice je v požádku. Tak jsem kontroval, že se jedná o borovici těžkou (Pinus ponderosa) a ta má pžírůstky 60-70cm za rok. Ptal se, jak to vím, tak jsem doporučil, ať si jde spočítat jehličky ve svazku. Vzmohl se akorát na poznámku, že jsem nějakej chytrej. Tak jsem ho uzemnil slovy, že tohle ví u nás každé malé dítě. Ty stromy rostou do dneška a ta tsuga má spodní větve dlouhé až 4 metry.
BM
Břetislav Machaček
22.7.2026 21:20Současná výsadba stromů je plně v moci architektů, kteří u svého díla nakreslí už vzrostlé stromy a realizátor díla je za majlant nakoupí
a vysadí. Dokonce stromům z kontejnerů denně ve školce zalévaných a
pravidelně hnojených ani před výsadbou neredukují koruny, protože by
nebyl dodržen projekt s těmi stromy podle požadavků architekta. Naši
předci nespěchali a sadili stromky malé, které měly korunu úměrnou
kořenům a u nich ta koruna rostla podle možnosti kolik ji kořeny mohou
dodat vody a živin. Uměle vypěstovaný strom s minimem kořenů se ocitne
v suché půdě s minimem živin a ty kořeny nejsou schopny uživit strom.
Mnohdy nepomůže ani zalévání, ale po redukci koruny přežije. Před
měsícem jsem sázel půlmetrové náletové osiky a břízy, ale zredukoval
jsem jim drasticky větve i olistění. 14 dnů denně zaléval každý stromek
asi litrem vody a světe div se z 20 neuschl v těch vedrech ani jeden.
Nyní už vyráží nové listy a letorosty pokračují v růstu. Prostě se nyní
bude koruna rozvíjet v závislosti na možnostech kořenů a nikoliv naopak
chtít po mizerných kořenech vyživovat bujnou korunu. Neošetřené poškození
kůry je špatnou vizitkou údržby zeleně a co si tak vzít Zelení patronát
nad takovými stromy a ty "odborně" sázet, vychovávat řezem , zalévat a
chránit před poškozením? Kritizovat totiž umí kdejaký nefachčenko třeba
i haldy odpadků, místo jejich úklidu, který by trval pár minut. On ale
raději hodinu píše stížnost a půl roku čeká na její vyřízení.
Odpovědět
a vysadí. Dokonce stromům z kontejnerů denně ve školce zalévaných a
pravidelně hnojených ani před výsadbou neredukují koruny, protože by
nebyl dodržen projekt s těmi stromy podle požadavků architekta. Naši
předci nespěchali a sadili stromky malé, které měly korunu úměrnou
kořenům a u nich ta koruna rostla podle možnosti kolik ji kořeny mohou
dodat vody a živin. Uměle vypěstovaný strom s minimem kořenů se ocitne
v suché půdě s minimem živin a ty kořeny nejsou schopny uživit strom.
Mnohdy nepomůže ani zalévání, ale po redukci koruny přežije. Před
měsícem jsem sázel půlmetrové náletové osiky a břízy, ale zredukoval
jsem jim drasticky větve i olistění. 14 dnů denně zaléval každý stromek
asi litrem vody a světe div se z 20 neuschl v těch vedrech ani jeden.
Nyní už vyráží nové listy a letorosty pokračují v růstu. Prostě se nyní
bude koruna rozvíjet v závislosti na možnostech kořenů a nikoliv naopak
chtít po mizerných kořenech vyživovat bujnou korunu. Neošetřené poškození
kůry je špatnou vizitkou údržby zeleně a co si tak vzít Zelení patronát
nad takovými stromy a ty "odborně" sázet, vychovávat řezem , zalévat a
chránit před poškozením? Kritizovat totiž umí kdejaký nefachčenko třeba
i haldy odpadků, místo jejich úklidu, který by trval pár minut. On ale
raději hodinu píše stížnost a půl roku čeká na její vyřízení.
