Petr N. Stýblo: Jak si český sedlák udělal z hraboše dojnou krávu

Hraboš polní je odvěkým nepřítelem českých sedláků, statkářů, později rovněž farmářů či agrobaronů. Škodí jim tím, že žere jejich úrodu. Proto se proti němu snaží bojovat a škody jím způsobené zmírňovat. Tradičním způsobem boje na polích byla hluboká orba. V dobách, kdy ještě bývala zima zimou, kombinace orby a mrazů hraboše docela dobře eliminovala. Ta doba je pryč. Neoře se. Prý z důvodů zabránění vysychání půdy. No, nevim. V kypré půdě dešťová voda přece na povrchu nezůstává... S mrazy je to obecně špatné. Hraboši si tak naše současné zimy celkem užívají.

Na zmírnění škod fungoval a funguje biologický boj. Čím více je hrabošů, tím více je predátorů. A že jich hraboši mají hodně - kuny, lišky, lasice... dokonce i vlci; z ptačí říše pak jde desítky druhů. Když je dost hrabošů, zahnízdí u nás i druhy exotické, jako je třeba pustovka či pilich. Jenže naše zemědělská krajina není pro tyto predátory příliš pohostinná. Nemají, odkud by vyhlíželi kořist, nemají kde hnízdit, kam se schovat. Čím rozsáhlejší jsou polí lány, tím nedostupnější jsou hraboši pro své přirozené nepřátele. Však je také spočítáno, že čím větší a jednolitější je plocha pole či travního porostu, tím větších hustot na čtvereční metr hraboši dostihují.

Zdá se, že jedinou metodou, jak vyhubit hraboše v naší současné zemědělské krajině jsou jedy. Zdání ale klame. Hubit a vyhubit je totiž velký rozdíl. Přesto se nyní ministerstvo zemědělství prostřednictvím svého Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) snaží prosadit už nikoliv jen zvýšenou aplikaci jedů Stutox II a Ratron GV do (asi hraboších nebo spíš jakýchkoliv) děr (povoleno od 2. 4. 2026) nýbrž i aplikaci jedu Stutox II plošnou, tedy strojovým rozmetáním na povrch půdy (bude povolena pravděpodobně tento týden).

Tedy, chtěl bych teď být výrobcem Stutoxu. Vlastně nechtěl - o důvodech budu psát nyní.

Víte, že v loňském roce vyplatila státní ochrana přírody našim zemědělcům celkem 134 104 476 Kč za NEPOUŽÍVÁNÍ rodenticidů, tedy především jedu Stutox II!? Sedlákovi více méně stačilo nahlásit, že mu vznikly škody způsobené hrabošem, ale protože mu na pole létal (hraboše lovit) čáp bílý, NEMOHL APLIKOVAT do děr rodenticid (který by mu hraboše vybil, ale zároveň chráněného čápa otrávil). A proto požaduje po orgánu ochrany přírody náhradu vzniklé škody ve výši 10 000 Kč na hektar. Je to přece jeho vina, že mu škody vznikly. Na takovou kompenzaci prostě má nárok. Aniž by třeba zkusil tradiční orbu či třeba podpořil nějakými prvky (budky, berličky - více na https://www.zvirevnouzi.cz/ochrana-dravcu-a-sov/) biologický boj proti hrabošům.

Znovu zdůrazňuji - jelikož ÚKZUZ povolení k aplikaci jedů (do děr) vydal, ale nedošlo k ní z důvodů ochrany přírody, těch 134 milionů dostali sedláci z rozpočtu ministerstva životního prostředí nikoliv ministerstva zemědělství! Teď by bylo dobré srovnat rozpočty obou institucí, že? Nebudu nosit sovy do lesa. Faktem je, že těch 134 milionů v kapitole ochrany přírody citelně chybělo! Především na praktickou podporu biodiverzity, tedy péči o chráněné druhy a jejich biotopy, obnovy mokřadů, luk, záchranné stanice. Mimochodem, roční rozpočet provozu záchranných stanic Národní sítě, které pomohou více jak 40 000 divokým zvířatům v nouzi je 100 milionů Kč. Od státu vloni dostaly 26 milionů Kč, zbytek si sháněly samy. Také vám to přijde nesrovnatelné - 134 milionů sedlákům za nekonání x 26 milionů za tvrdou, obětavou a silně podhodnocenou práci?

Obávám se, že současným cílem ÚKZUZ potažmo Ministerstva zemědělství je vydáním benevolentního povolení plošné aplikace Stutox II především ještě efektivněji uplatnit již zaběhlý model systematického vysávání rozpočtu ochrany přírody ve prospěch těch našich neustále těžce zkoušených sedláků, statkářů, farmářů či agrobaronů. Můj odhad je, že půjde o čtvrt miliardy. Má MŽP letos čtvrt miliardy na rozdávání? Rozhodně to nic nenaznačuje. Pokud ÚKZUZ povolení tento týden vydá, bude je MŽP muset někde nalézt. Kompenzace za nic nedělání je totiž nároková.

Určitě se najdou i zemědělci, kteří to s bojem s hraboši prostřednictvím jedovatých granulí myslí vážně. Nakoupí je, nacpou do děr či, pokud dojde k nejhoršímu, rozmetají na pole. Pole označí cedulemi se zákazem vstupu přesně podle pokynů ÚKZUZ a podle stejných pokynů zajistí sběr mrtvol otrávených hrabošů (těch co nejsou v dírách, i když se tvrdí, že hraboši umřou v dírách?). Zákaz vstupu si přečtou pejskaři a budou se nebezpečí vyhýbat. Nepřečtou si jej toulající se kočky... no, to by mně, profesionálnímu ochránci přírody asi vadit nemělo. Ale vadí. Smrt udušením je fakt blbá smrt.

Nepřečtou si jej ani jiná zvířata, ale vzhledem k zákazu vstupu a příkazu pravidelného sběru mrtvol (hrabošů samozřejmě) se o jejich konci asi nikdo nedoví. Pokud přece jen dozví, půjde-li o chráněné zvíře, dostane sedlák pokutu, že si před aplikací nepožádal o výjimku z ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Vědí zemědělci, že si o tuto výjimku pro takové případy musí předem požádat orgán ochrany přírody? Z povolení ÚKZUZ zřejmě ne. No, já být ten sedlák, spokojím se s desítkou za hektar a do manipulace s (i lidem) nebezpečnými jedy za tvrdých a nejasných podmínek prostě nejdu...

Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická i mnohé další nejen ochranářské spolky (a co naši myslivci?) a všichni, kdo zavrhují výše popsané metody, nyní našim politikům ukážou, že fakt nejsou léta padesátá století minulého a že tu opravdu takové (sice možná tradiční, ale nefunkční) nebezpečné zemědělské postupy NECHCEME! Mluvte prosím o tom s našimi politiky! Pište jim! Podepisujte Petici proti trávení české krajiny zde: https://www.petice.com/petice_proti_traveni_ceske_krajiny

---

reklama

---