Petr Stýblo: První výsledky Živé zahrady 2019 odhalily další ptačí druh, který ze zahrad rychle mizí
4.1.2020
Zvonek zelený. Zmizel.
Vánoční kolo Živé zahrady 2019 potvrdilo již dříve zveřejněnou informaci o tom, že nejběžnější zahradní pták – kos černý – již není nejběžnější. Před rokem 2018 se vykytoval na cca 95 % zahrad, v zimě 2019 to však bylo pouze na 77 %, a toto číslo potvrzují i předběžné výsledky ze zimy 2019.
Statistiky Živé zahrady zaznamenaly i extrémně nízký výskyt zvonka zeleného. Byl pouze na 41 % zahrad. Zvonek přitom nepoklesl skokově tak, jako tomu bylo v roce 2018 u kosa, nýbrž jde o setrvalý pokles. V roce 2011 se vyskytoval na 68 % zahrad, o pět let později na 55 % a nyní už jen na 41 % zahrad. Nejběžnějším ptačím druhem, jehož výskyt se pohybuje kolem 90 zahrad ze sta, je sýkora koňadra.
Další kolo Živé zahrady, kterou organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), proběhne 4. víkend v květnu a bude tradičně zaměřené i na jiné druhy a skupiny živočichů, než jsou ptáci. Přihlášky zahrad do soutěže jsou zde. Zájemci o ptáky se však už brzo mohou zúčastnit druhého ročníku akce Ptačí hodinka, kterou ve dnech 10. až 12. ledna 2020 pořádá Česká společnost ornitologická.
Dlouhodobá pozorování přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku a tedy s využitím nadšené laické veřejnosti (občanská věda) běžně v celém světě přinášejí velmi zajímavá data.
Program Živá zahrada poskytuje takové unikátní údaje o výskytech běžných živočišných druhů na zahradách už od roku 2004, kdy ho ČSOP odstartoval. Přitom občanská věda samozřejmě není primárním cílem Živé zahrady. Tím je podpora biodiverzity v našem nejbližším okolí a ve spolupráci s veřejností.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Tradiční monitoring ptáků lze doplnit fotopastmi. Dokáží zaznamenat více druhů vyskytujících se při zemi
Zpestřete si Vánoce pozorováním ptáků. Přes svátky probíhá soutěž Živá zahrada
Co dát do krmítka a jak přikrmovat ptáky, abychom jim neuškodili
Další články autora |
Petr Stýblo: Budeme mít vysílače všude, kde se komu zlíbí? Prolomí poslanci tento týden zákonnou ochranu krajiny i principy územního plánování?
Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmelákyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
RP
Radim Polášek
4.1.2020 09:26Je třeba se podívat na to, jak se proměňují zahrady.
Podle mne budou mizet druhy, potřebující k životu a hnízdění vysoké ovocné stromy. Protože ty jsou ze zahrad hromadně káceny. Zůstanou druhy, které dokáží snadněji využívat nižší ovocné a okrasné stromky, do 2 - 3 metrů výšky a ovocné keře.
Z vlastních pozorování vidím, že mimo jiné se jedná o vrabce, kteří se naučili využívat na zahradách jako úkryt zejména v zimě nižší hustší jehličnany.
Možná se jedná i o vliv strak, které začínají být zejména v městské zástavbě (Ostrava) či poloměstské a kteří podle mne fungují přednostně jako predátoři ptáků hnízdících na vyšších stromech. Zatímco vliv toulavých koček na nízko hnízdící ptáky na venkově se zmenšuje, protože ubývá pro tyto kočky dostupných úkrytů v podobě hospodářských stavení, stodol, seníků, venkovních králíkáren kurníků a chlévů, kde toulavé kočky nacházely hlavně přes zimu úkryt a místo pro doupata.
Odpovědět
Podle mne budou mizet druhy, potřebující k životu a hnízdění vysoké ovocné stromy. Protože ty jsou ze zahrad hromadně káceny. Zůstanou druhy, které dokáží snadněji využívat nižší ovocné a okrasné stromky, do 2 - 3 metrů výšky a ovocné keře.
Z vlastních pozorování vidím, že mimo jiné se jedná o vrabce, kteří se naučili využívat na zahradách jako úkryt zejména v zimě nižší hustší jehličnany.
Možná se jedná i o vliv strak, které začínají být zejména v městské zástavbě (Ostrava) či poloměstské a kteří podle mne fungují přednostně jako predátoři ptáků hnízdících na vyšších stromech. Zatímco vliv toulavých koček na nízko hnízdící ptáky na venkově se zmenšuje, protože ubývá pro tyto kočky dostupných úkrytů v podobě hospodářských stavení, stodol, seníků, venkovních králíkáren kurníků a chlévů, kde toulavé kočky nacházely hlavně přes zimu úkryt a místo pro doupata.
Jakub Graňák
4.1.2020 18:15 Reaguje na Radim PolášekS těmi strakami jste trefil hřebík na hlavičku. Ostrava je jimi skutečně zamořená. Pomohla by cílená regulace, mám dojem, že stejně jako v minulosti i dnes je považována za škodnou.
Odpovědět
PŽ
Pavla Žídková
4.1.2020 12:57U nás zvonci předloni odešli právě kvůli napadení parazity, našli jsme jich na zahradě postupně asi 5, a už se nevrátili, neviděla jsem ani jednoho, a to jsme jich předtím měli na krmítku 5-6 najednou. I když k nám kočky nechodí a stromy máme vysoké, krmíme, pravda, straky u nás uklovaly 2-3 sýkorky a vrabce, ale také se u nás nějak zásadně nevyskytují. Obdobně ubylo i pěnkav. Přibylo modřinek, a celý rok nás pravidelně navštěvuje krahujec, který drze sedí přímo na krmítku a čeká na svačinku...
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2020 08:44 Reaguje na Pavla ŽídkováDocela mě zaujala ta Vaše diagnóza, že uhynuli po napadaní parazity. Dávala jste je na veterinu, nebo byli všichni vyhublí na kost, a tudíž příčina hned zřejmá?
Odpovědět
JP
Jaromír Plný
4.1.2020 15:05I tam kde stromy jsou a i bohatý podrost tak drobné ptactvo spíš mizí. Ano zvonka jsem neviděl ani nepamatuji. Koňadra a modřinka v pohodě, kosáci v létě 2019 neměli v tom suchu čím krmit, z jediného hnízda o kterém jsem věděl 3 mláďata vylétla předčasně a druhý den už nebyla. Koček všude plno, straky totální průšvih, krahujec má u nás asi největší podíl, nebo si toho neřáda pletu, je ve velikosti poštolky, dlouhé nohy a výhradně loví ptáky. Drobnému ptactvu fandím, ale třeba u nás se místo plechových autobusových zastávek objevili celoskleněné a to je teprve zabiják a přitom by stačilo kouřové nebo jakékoliv jen ne čiré
Odpovědět
LK
Laďa Koňařík
5.1.2020 00:14 Reaguje na Jaromír PlnýZdravím, to že mizí drobné ptactvo má na svědomí jen a jen člověk,žádný predator není schopen zlikvidovat celý druh.I já jsu smutný,že na krmitku chybí zvonci,pěnkavi,a jiné druhy pěvců. Mění se prostředí na venkově,mizí drobné hospodářství,všude beton.Kočky jsou problém,zase člověk.Ale návrat krachuje je v pořádku,ten do přírody patří.Všude keců o ekologii,ale jde to k šípku.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2020 06:43 Reaguje na Laďa KoňaříkMůžete uvést nějaký zdrój, kterým byste ten svůj blut podpořil? - tedy že žádný predátor nevyhubí nějaký druh. Slyšel jste někdy o invazivních druzích a vybitých endemitech na kolonizovaných ostrovech? Tam je to jasné jak facka, ale i domácí druhy dokáží totéž, jen to chce dobře sledovat. Krahujec uloví jenom během hnízdění cca 500 ptáků. Synantropizované straky, sojky a poštolky mu v decimaci ptáků též vydatně pomáhají, a to jsem přehlédl milé kočičky a kuny.
Co se týče prostředí, konkrétně zvonek je tak nenáročný na umístění hnízda, že zahnízdí v tůji, javoru, pámelníku - zkrátka výčet hnízdních příležitostí je téměř nekonečný. Jako krmítkový druh snadno přežije tuhé zimy, i když takové v posledních letech známe jen z Ladových obrázků. Ano, i sklo je problém, a to nejen protihlukové stěny a zastávky z čirého skla, ale i celé prosklené stěny na "výstavních" budovách, či dokonce obyčejná okenní tabulka.
Jinak díky za článek, neb naivita a slepota některých zavdává k doměnce, že Hnutí mysli získává stále více členů.
Odpovědět
Co se týče prostředí, konkrétně zvonek je tak nenáročný na umístění hnízda, že zahnízdí v tůji, javoru, pámelníku - zkrátka výčet hnízdních příležitostí je téměř nekonečný. Jako krmítkový druh snadno přežije tuhé zimy, i když takové v posledních letech známe jen z Ladových obrázků. Ano, i sklo je problém, a to nejen protihlukové stěny a zastávky z čirého skla, ale i celé prosklené stěny na "výstavních" budovách, či dokonce obyčejná okenní tabulka.
Jinak díky za článek, neb naivita a slepota některých zavdává k doměnce, že Hnutí mysli získává stále více členů.
11.1.2020 00:14 Reaguje na Karel Zvářal
No výborně. Tak hlavně že vy jste ty své myslivecké bludy řádně ozdrojoval nezávislými vědeckými výzkumy (tzn. nikoliv vlastním pozorováním a nářky kolegů). Nikde nic. Aby taky, když se ve skutečnosti potvrdil akorát pravý opak.
Invazní druhy na ostrovech - opět člověk.
Potravní pyramida je taky už dávno vyvrácený nesmysl. Nic nevzniká jen tak z ničeho a stejně tak nezaniká. Všechno je v koloběhu a odjakživa bylo, je, i bude řízeno přirozenou OBOUSTRANNOU zpětnou vazbou. To si ale nechcete připustit, protože by se ukázalo, že jste se svou vraždící zábavou zcela zbyteční.
A navíc, jak svými bludy vysvětlíte náhlý úbytek údajné kořisti při dlouhodobě konstantním počtu predátora? A dále to, že většina srovnatelně "požíratelných" druhů naopak přibývá?
Odpovědět
Invazní druhy na ostrovech - opět člověk.
Potravní pyramida je taky už dávno vyvrácený nesmysl. Nic nevzniká jen tak z ničeho a stejně tak nezaniká. Všechno je v koloběhu a odjakživa bylo, je, i bude řízeno přirozenou OBOUSTRANNOU zpětnou vazbou. To si ale nechcete připustit, protože by se ukázalo, že jste se svou vraždící zábavou zcela zbyteční.
A navíc, jak svými bludy vysvětlíte náhlý úbytek údajné kořisti při dlouhodobě konstantním počtu predátora? A dále to, že většina srovnatelně "požíratelných" druhů naopak přibývá?
Karel Zvářal
11.1.2020 17:52 Reaguje naNevidím jediný důvod, proč bych měl vlastní výzkum ozdrojovat. Pokud víte o takovém/takových, co s mým nekorespondují, uveďte!!-) Klidně nabídněte stejné redakci, tam jsou přístupni různým názorům, narozdíl od zapšklých konzervativců.
Ten predátor (kuna) je početně konstantní z důvodu, že je všežravý, s širokým potravním spektrem. Vyhubením sýčka si zvýšil úživnost, neb taktéž loví mj. myšovité. Kdybyste ráčil uvést ony druhy, které přibývají, rád to okomentuji.
A myslivec nejsem, ale jelikož jsem neuspěl ve třech enviro, nabídl jsem to tam:-)
Odpovědět
Ten predátor (kuna) je početně konstantní z důvodu, že je všežravý, s širokým potravním spektrem. Vyhubením sýčka si zvýšil úživnost, neb taktéž loví mj. myšovité. Kdybyste ráčil uvést ony druhy, které přibývají, rád to okomentuji.
A myslivec nejsem, ale jelikož jsem neuspěl ve třech enviro, nabídl jsem to tam:-)
Karel Zvářal
11.1.2020 18:04 Reaguje naČlánek vyšel v lednu 17, v r. 18 byl sýček vyhlášen ptákem roku, přičemž to zpravidla bývají běžné druhy. Jistěže je to náhodáá...
Když už jsme u toho přezkoumávání pravdy, koukněte na
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Odpovědět
Když už jsme u toho přezkoumávání pravdy, koukněte na
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Karel Zvářal
11.1.2020 18:51 Reaguje naA než se béčkový Jene zmátožíte na nějaký jalový blábol, vysvětlete alespoň, proč by se měly původní druhy (ryb) chránit, když si příroda přece poradí sama - svým zpětnovazebným uměním:-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-knap-rybarske-svazy-selhavaji-v-ochrane-puvodnich-druhu-ryb
To moudro zachraňbrouků jsem napsal u kaprů v Hradci. Z nich se stal takový šlágr a zdá se, že s komentem všichni souhlasí... Takže proč to vlastně dávají do tisku, když to příroda hravě zvládne sama?
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-knap-rybarske-svazy-selhavaji-v-ochrane-puvodnich-druhu-ryb
To moudro zachraňbrouků jsem napsal u kaprů v Hradci. Z nich se stal takový šlágr a zdá se, že s komentem všichni souhlasí... Takže proč to vlastně dávají do tisku, když to příroda hravě zvládne sama?
JM
Josef Mozek
31.3.2020 13:57 Reaguje na Karel ZvářalJeden podle vás napíše "blut" , druhý zase jalový blábol, zřejmě vás maminka vychovala, že máte vždycky pravdu. První pán měl na mysli jen naši přírodu, tak proč pletete něco o endemitech na ostrovech. A druhý pán má pravdu, že v přírodě vždy funguje rovnovážný stav, do kterého člověk nemá ( téměř ) zasahovat. A proč by se měly původní druhy ryb "chránit" nějakými fantasmagorickými způsoby, když změnou prostředí prosperují hůře a hůře. Proč tu citujete Knapa, to někdo vůbec čte?
Odpovědět
va
vaber
5.1.2020 10:40 Reaguje na Laďa Koňaříkmyslím že že přemnožené toulavé kočky jsou velký problém ,hlavně pro ptáky kteří vyletěli z hnízda a ještě neumí pořádně létat, další problém je i likvidace křoví které není nijak zákonem chráněno a přitom poskytuje úkryt i možnou obživu pro mnoho tvorů
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2020 10:55 Reaguje na vaberNamnožené chošišky nejsou zdaleka jen toulavé, znám spoustu "chovatelek", co jich mají i dva tucty a tvrdí mi, že ony neloví, protože doma dostávají granule... Když se jich ptám, proč to aspoň nenechají vykastrovat, tak mě usadí poznámkou, že ony je jen krmí, kočky se nedají chytit, jen jedna... Ani k veterináři je tím pádem nedoveze, protože mají tak malinký sklopec, že tam normální kočka nevleze. Dříve doma chovaly jednu, koťata, pokud o ně nebyl zájem předem, končily zavčasu v zemi.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.1.2020 16:54 Reaguje na Karel ZvářalOno to souvisí i s tím, že současná kulturní krajina jim (těm pěvcům) moc příležitostí k obživě neskýtá. Tím pádem se stahují k sídlům, kde končí jako pamlsek našim "mazlíčkům".
Odpovědět
Karel Zvářal
5.1.2020 17:39 Reaguje na Jakub GraňákKrmím dlouhodobě a celoročně slunečnicí a vločkami, začal jsem to hlavně kvůli vrabcům d., kteří byli a jsou u nás téměř na nule, přičemž dříve si hojně stavěli hnízda i na stromech (snovačovití). V devadesátkách v okolí (do sta metrů) hnízdili běžně 2-3 páry zvonka, museli začínat brzo, protože už v dubnu jsem často slýchal charakteristické volání výletků. Ale je jsem slýchal i v jiných částech města, a tam jsem po zdroji krmení (krmítka?) nepátral. On jinak není náročný, krmí zřejmě i zelenými částmi rostlin, nejen semeny. Ten úbytek je za těch více než 20 let zcela zjevný, rozhodně to ale není nedostakem hnízdních příležitostí. Potravních zdrojů jinak celkově ubylo, přesto jsou. Podstaně hůře dopadla např. koroptev, jejíž počty představují 1-2% stavů z 60.-70. tých let, a to i navzdory tomu, že u nás má za městem dobré prostředí i potravu. S chocholouši to samé-(..., a to se mnozí prsí, jak se u nás prostředí zlepšilo... jak v čem... Prostě ta preace má vliv, a ne že ne.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.1.2020 11:59 Reaguje na Karel ZvářalNevím jak ve Zlíně, ale v Táboře a okolí potravních možností ubylo opravdu hodně.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.1.2020 11:44Ubývá vše. Hospodařením v krajině likvidujeme zejména na loukách a pastvinách veškeré byliny a hmyz na nich působící. Pokud se každá louka poseká až na drn a zabalí do balíků i se všemi vývojovými stádii hmyzu, jak má ptactvo sehnat obživu? Nejsou brouci, motýli a ani kobylky. I slepý vidí, že nemizí jen bažanti a koroptve, ale veškeré ptactvo. Nemluvě o obojživelnících a plazech. To chce ale pozorovat přírodu a ne u počitače vymýšlet nové revoluční teorie.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.1.2020 14:02 Reaguje na Michal UkropecOno se v krajině kupodivu hospodaří již dost dlouho. Jen ty louky a pole byly tak nějak podstatně menší a plodiny na nich o poznání pestřejší. Dokonce i ty louky se vždy několikrát ročně sekaly a hmyzu i ptactva bylo relativně dost. Byl například i chřástal. Bohužel vyskytl se tu ochranář. Chřástalové louky se sekají ( za přispění dotací) až někdy v srpnu. Tady " louky" , seká se přes metr vysoká stařina. Takže mizí chřástal jen stařina a stavy ochranářů vzrůstají. Koroptev zmizela již dávno. A další druhy, pokud tvrdíte, že mizí veškeré ptactvo. Strace či sojce se nebývale daří. Nikdy snad u nás nebylo tolik čápů a volavek. Výr to je potom kapitola sama pro sebe. Pokud jeden ochranář naříká, že ubývá obojživelníků a plazů, měl by pokecat s tím druhým co jásá nad stavy těch volavek. Není lipan, není pstruh? Zato vyder začíná být víc než je zdrávo. Atd. Potravní pyramida je jasná. Nikdy a ochranáři se mohou snažit jak chtějí, to nebude čtverec nebo trojúhelník postavený na špičku.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA
6.1.2020 13:53Vůbec se tomu nedivím že mizí když vidím jak každej trotl seče zahradu třikrát týdně.Dnes to nejsou zahrady ale umělá golfová hřiště bez života.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.1.2020 08:00 Reaguje na JAROSLAV HALAMABudete asi překvapen, ale to je nápad odborníků z teplých kanclíků, jak vylepšit potravní nabídku např. mandelíkovi či sýčkovi. Trávu poséct, veškerý hmyz zůstane zachován (!),...a na holém podkladu ho budou ptáci snadno lovit... Že při sečení trávy skončí většina velkého hmyzu popadaná a rozšmelcovaná na liště, to je ani ve snu nenapadne. Říkají tomu management...
Odpovědět
8.1.2020 19:56 Reaguje na Karel Zvářal
Sekat zahradu každý týden ja nápad odborníků z teplých kanclíků? To asi ne, ne?
Trávníky se občas posekat musí, jinak zarostou.
Odpovědět
Trávníky se občas posekat musí, jinak zarostou.
Karel Zvářal
9.1.2020 03:44 Reaguje naPosekat louku, samozřejmě, bylo myšleno, a to celou. Když už vylepšit lovecké podmínky, tak posekat maximálně třetinu, aby na těch pásech mohli lovit hmyz opouštějící vysokou trávu. Oni totiž dovedou lovit i v té vysoké trávě, podobně jako ledňáček ve vodě či motáci v obilí.
Ano, nesečené zahrady zarostou, to je velký poznatek! Jen to vysečení se vydává za optimalizaci loveckých podmínek pro hmyzožravé druhy, a jak pan J.H. správně poznamenal jsou to plochy (téměř) bez života. Kromě dostupnějších žížal. Jejich sběr vítají zejména kosi. Zejména proto jsou ve městech hojní.
Odpovědět
Ano, nesečené zahrady zarostou, to je velký poznatek! Jen to vysečení se vydává za optimalizaci loveckých podmínek pro hmyzožravé druhy, a jak pan J.H. správně poznamenal jsou to plochy (téměř) bez života. Kromě dostupnějších žížal. Jejich sběr vítají zejména kosi. Zejména proto jsou ve městech hojní.
Jakub Graňák
10.1.2020 09:48 Reaguje na Karel ZvářalPravdu díte, vymizel klasický postup: nakosím čerstvé futro pro kravky v maštali a postupně tak poseču celou louku, a zatímco jsem na konci, tak na začátku mi tráva zase dorostla.
Otázka je, kdo je na vině? Laciné dotované potraviny, jejichž vlivem klesá potřeba samozásobitelství venkova? Jednotná zemědělská politika, která stanovuje termíny pro seče a výšku posečeného (tudíž dotovaného) porostu?
Odpovědět
Otázka je, kdo je na vině? Laciné dotované potraviny, jejichž vlivem klesá potřeba samozásobitelství venkova? Jednotná zemědělská politika, která stanovuje termíny pro seče a výšku posečeného (tudíž dotovaného) porostu?
Karel Zvářal
6.1.2020 17:09Na těch loukách je to relativně ještě dobré, je tam alespoň nějaký hmyz. Minimálně v Klokotech, Měšicích a jiných zaloučených místech bych zajíce, koroptev a bažanta předpokládal. Nemusí to být závratné počty, ale aspoň něco. Pokud je něco z toho na nule, na vině bude nejspíše predace. Je pravda, že všeho ubylo, jen málo druhů vykazuje nárůst početnosti (např. Pražské sídliště). Ti jsou dost chytří na to, aby se vyhnuli predátorům, potravu si najdou.
Nejen v agrární krajině, ale i v lese, kde se nechemizuje, jsou stavy kdysi hojných druhů blízké nule (kurovití). Tam k drastickým změnám hospodaření nedošlo, vymizení a minimální stavy lze opět přičíst predaci. Více viz. M 1/2017.
Odpovědět
Nejen v agrární krajině, ale i v lese, kde se nechemizuje, jsou stavy kdysi hojných druhů blízké nule (kurovití). Tam k drastickým změnám hospodaření nedošlo, vymizení a minimální stavy lze opět přičíst predaci. Více viz. M 1/2017.
