Platforma proti hlubinnému úložišti: Mezi schválenými návrhy hospodářského výboru požadovaný souhlas obcí s úložištěm chybí
V České republice představitelé obecních samospráv reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při rozhodování státu o úložišti, které výrazně zasáhne do života jejich i mnoha budoucích generací. Posílení jejich práv by mohlo pozitivně posunout dnešní silně kontroverzní proces. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti vnímají chybějící skutečné posílení práv obcí, jako nesplnění slibů, které tato vláda dala.
Pozitivně naopak vnímáme hospodářským výborem podpořené návrhy na možnost dalších kompenzací nad rámec atomového zákona pro vybrané obce (návrh předsedy výboru Adamce), požadavek na vyjádření Ministerstva životního prostředí, ale i občanů dotčených obcí k finálnímu výběru (návrh poslankyň Opltové, Decroix, Ochodnické a Mádlové) či prodloužení některých nesmyslně krátkých lhůt (návrhy všech výše zmíněných).
Dotčeným samosprávám se rovněž nelíbí, že Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) spustila proces povolování průzkumných území pro geologické práce před tím, než byl zákon přijat. Tato správní řízení tak proběhnou podle dnes platných zákonů a ne podle projednávaného zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu.
Výbor pro životní prostředí se bude „Návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ věnovat na své schůzi 29. června 2023.
Antonín Seknička, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, řekl: „Přestože poslanci hospodářského výboru podpořili konkrétní pozitivní návrhy zlepšující vládní návrh zákona o úložišti, stále nám zásadně chybí splnění slibů o účinném zapojení obcí do procesu rozhodování o hlubinném úložišti. A bohužel i ze spolurozhodující role Parlamentu se může stát jen čistě formální zapojení bez vlivu na vládní rozhodnutí. Poslanci ale stále mají šanci potřebné změny provést.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 56 členů (39 obcí a měst a 17 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
reklama
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Dva reaktory jsou lepší než čtyři, musíme ale nadále rozvíjet OZE
Sněmovna podpořila rychlejší povolování staveb jaderných bloků
Orlík na plný výkon umí najet za 2 minuty. Největší česká akumulační vodní elektrárna dostala nový řídicí systémOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Karel Ploranský
23.6.2023 14:16Dal bych ho pro úložiště k dispozici.
V blízkosti toho úložiště bych si pak postavil dům - a v něm bych spokojeně žil s vědomím, že skoro nikde na světě nelze najít místo s větší mírou bezpečí a s pečlivější ochranou před večkerými možnými riziky, než tam.
Ještě podotknu, že veřejnosti se otázka úložišť pro uskladnění radioaktivních odpadů záměrně podává tak, že potřebu jejich budování vytváří jen a pouze jaderná energetika.
Je to stejná nepravda jako většina toho, co mají jisté zdroje ve zvyku o jaderné energetice psát a říkat. Z radioaktivních odpadů, které jsou natolik aktivní, že pro jejich skladování či trvalé uložení je nutné speciální zabezpečení ve formě hlubinného úložiště, totiž jen NECELÁ PĚTINA (!!) vzniká v jaderných elektrárnách!
Mnohem víc jich vzniká v průmyslu. A zcela rozhodující podíl na jejich produkci má zdravotnictví.
Napjatě proto čekám, kdy se někdo ozve s požadavkem zakázat to nebezpečné zdravotnictví... Nebo alespoň nedovolit jeho další rozvoj. A samozřejmě, stavbu nemocnic vázat na souhlas obcí.
Není málo jedinců s natolik vymytými mozky, že by je to mohlo napadnout....
