Platforma proti úložišti: Otevřený dopis vládě jako připomínka jejího programového prohlášení k jadernému úložišti
11.1.2023
Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | SÚRAO
obracím se na Vás a na ostatní ministry Vaší vlády za samosprávy i obyvatele z měst a obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva a natrvalo tak proměnit naši budoucnost. Platforma proti hlubinnému úložišti, které jsem nyní mluvčím, sdružuje 52 obcí a spolků z těchto státem vytipovaných lokalit.
Ve středu 11. ledna máte na programu jednání vlády hned několik bodů, které na dlouhou dobu předurčí, jak se bude vyvíjet budoucí spolupráce mezi státem a našimi obecními samosprávami. V první řadě je to „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“. Tedy zákona, který by kromě jiného i podle programového prohlášení Vaší vlády měl posílit práva dotčených obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště. Žel návrh, který je veřejně přístupný v databázi připravované legislativy o/Dok je tentýž návrh, který připravil již předchozí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten zcela odmítl připomínky obcí, že navržená míra jejich zapojení do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je nedostatečná a nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů, jak je ostatně požaduje i nový atomový zákon.
Připravený návrh si zaslouží zásadní přepracování. Jestliže je pro Správu úložišť radioaktivních odpadů a mnohé další inspirací Finsko, které již hlubinné úložiště staví, pak se lze poučit i ve finském legislativním řešení, které respektuje názor dotčených obcí. V příloze si Vám dovoluji zaslat právní analýzu, zpracovanou pro Platformu proti hlubinnému úložišti, která se věnuje nejen posouzení návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, ale také finské právní úpravě a její dobré praxi.
Na jednání vlády byste také mohli rozhodnout o přípravě urychlení zprovoznění hlubinného úložiště do roku 2050 v souvislosti s dopady Nařízení Komise o Taxonomii EU pro oblast jaderné energetiky. Velmi nás znepokojuje, že Správa úložišť radioaktivních odpadů navrhuje zkrátit plánované geologické práce a vybrat finální lokalitu na základě zjevně neúplných geologických dat již v roce 2028. Hluboké vrty a experimenty v nich mají být klíčové pro zjištění vhodnosti lokality a jsou podle České geologické služby naplánované na sedm let. Zkracování je tak rizikem pro dlouhodobou bezpečnost hlubinného úložiště. Nehledě na slib daný v Programovém prohlášení Vaší vlády, že: „Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR“.
Vážený pane premiére, zvažte prosím, zda není vhodný čas změnit přístup minulých vlád a zodpovědných ministrů k našim městům a obcím, jejichž obyvatelé mají nést „dědictví“ po provozu jaderné energetiky v České republice. Na hledání vhodného legislativního zakotvení jsme připraveni spolupracovat.
S úctou jménem Platformy proti hlubinnému úložišti
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Dva reaktory jsou lepší než čtyři, musíme ale nadále rozvíjet OZE
Sněmovna podpořila rychlejší povolování staveb jaderných bloků
Orlík na plný výkon umí najet za 2 minuty. Největší česká akumulační vodní elektrárna dostala nový řídicí systémOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
RV
Richard Vacek
11.1.2023 13:29Dnes, v době chytrých elektroměrů, není žádný problém zajistit, aby ti, kteří preferují budoucnost bez jaderné energetiky, dostávali elektřinu jen v době, kdy jí budou OZE zdroje produkovat dostatek.
Je pochopitelné, že takto zásadoví jedinci trpí, když mají elektřinu i v době, kdy OZE nefungují.
Odpovědět
Je pochopitelné, že takto zásadoví jedinci trpí, když mají elektřinu i v době, kdy OZE nefungují.
VŠ
Viktor Šedivý
11.1.2023 17:30To "„dědictví“ po provozu jaderné energetiky v České republice" se jmenuje stabilita rozvodné soustavy a relativní dostatek elektrické energie.
Odpovědět
KP
VŠ
Viktor Šedivý
11.1.2023 17:33Už jen samotný fakt, že vystupujete jako
Platforma PROTI hlubinnému úložišti
svědčí o tom, že vám nejde o žádnou rozumnou dohodu, ale o házení klacků pod nohy, komplikování staveb a v důsledku destrukci energetiky.
Odpovědět
Platforma PROTI hlubinnému úložišti
svědčí o tom, že vám nejde o žádnou rozumnou dohodu, ale o házení klacků pod nohy, komplikování staveb a v důsledku destrukci energetiky.
HH
Honza Honza
12.1.2023 07:00JE a úložiště je největší zátěž naší přírody, potřeba JE je celonárodní zájem, musí jít o zodpovědné rozhodnutí nejvyšších kompetentních orgánů a všem musí být jasné, že bez JE nelze budovat průmysl a zajistit naši celou obživu. Ekologické zájmy jsou důležité ale nemohou vést k rozvratu hospodářství. Proto jakýkoli názor obcí, spolků apod. nemá žádný význam.
O úložišti musí rozhodnout jen kompetentní orgány bez ohledu na názor vřejnosti.
Odpovědět
O úložišti musí rozhodnout jen kompetentní orgány bez ohledu na názor vřejnosti.
KP
Karel Ploranský
12.1.2023 13:49 Reaguje na Honza HonzaOpravdu si myslíte, že největší zátěží naší přírody jsou JE a úložiště?
Čím konkrétně ji JE zatěžují?
A čím konkrétně ji zatěžují (přesněji teprve zatíží, až budou) úložiště?
Byl jste vůbec někdy (například) v Ústeckém kraji?
Tak nějak mi připadá, že nevíte, co to doopravdy je - ta zátěž přírody...
Odpovědět
Čím konkrétně ji JE zatěžují?
A čím konkrétně ji zatěžují (přesněji teprve zatíží, až budou) úložiště?
Byl jste vůbec někdy (například) v Ústeckém kraji?
Tak nějak mi připadá, že nevíte, co to doopravdy je - ta zátěž přírody...
HH
Honza Honza
13.1.2023 10:55 Reaguje na Karel Ploranskýna úložišti, podobně jako na JE pracují ty nejlepší erudované týmy všech vyspělých zemí. Řízení JE je nejvýše odborná a zodpovědná činnost. Úložiště bude stát miliardy, nelze o něm rozhodovat na úrovni obcí, spolků apod, je to nejvýše zodpovědné rozhodnutí na celostátní úrovni a vy stále bagatelizujete jadernou energetiku. Jaderný odpad musí být oddělen od přírody po dobu 100 000 let a vyrobí se ho 100 tun ročně převážně z JE, které je potřeba rozšířit. Teprve potom, když si budeme uvědomovat nebezpečí jádra a budeme k němu přistupovat zodpovědně, tak snad bude ekologické a nebude nebezpečné. Fanatizmus je stejně škodlivý ve formě odporu proti jádru, tak jeho bagatelizování!
Odpovědět
EN
Emil Novák
13.1.2023 11:12 Reaguje na Honza HonzaŠkoda že jste na žádný z těch dotazů neodpověděl. 100 tun ročně je úplné nic vzhledem k množství takto vyrobené elektřiny, když pokrývá asi 40 % spotřeby elektřiny v ČR. Je potřeba vzít do úvahy, že uran je nejtěžší v přírodě se vyskytující prvek, takže těch 100 tun zabírá podstatně menší objem než je tomu u jakýkéhokoliv jiného materiálu. Ten objem je vzhledem k tomu zanedbatelný a bezpečné skladování vyhořelého paliva je dobře zvládnuté. Obalový soubor může hodit z mostu, můžete ho zapálit, můžete do něj narazit lokomotivou a nestane se mu vůbec nic. Všechno je vyzkoušené, na youtube jsou i hezká videa. Opravdu máme na světě daleko palčivější problémy než je vyhořelé palivo z jaderných elektráren. Vy máte snad pocit, že se k jaderné energetice zodpovědně nepřistupuje? A pokud ano, kde a jak konkrétně by se podle vás mělo přistupovat zodpovědněji?
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.1.2023 15:39 Reaguje na Emil NovákK JE se u nás přistupuje zodpovědně, naše JE jsou řízeny správně, jsou bezpečné, lidé se nemusí bát. Přitom ale (i vzhledem k devastujícímu účinku ev. havárie) se na jejich zabezpečení vynakládá stále více peněz, jejich zabezpečení je stále více sofistikovanější = dražší, společnost si uvědomuje extrémní riziko ev. havárie. Tím se prodražuje cena elektřiny. Nikdy nelze vyloučit, že k havárii nedojde, že neselže technika, všechny záložní systémy, nevznikne lidská chyba, přírodní neštěstí, tornádo, zemětřesení, pád letadla, teroristický útok. Co kdyby nás napadl Putin a byla válka, jak JE zabezpečíte? Co když Putin odejde a nechá nám tady Černobyl, Fukušimu?
Pokud jde o jaderné úložiště, jde o to, že jaderný odpad bude stále výrazně zářit a bude muset být oddělen od okolí po dobu 100 tis let. Jak to zabezpečíte? Co když přijde zemětřesení a hlubinné úložiště (100 tun odpadu každý rok, po výstavbě nových bloků možná 200 tun) zaplaví spodní voda. Odpad bude uložen v ocelových kontejnerech, jak budou vypadat za 100 let? Jaká bude jejich údržba za 500 let, jaký bude na tom zájem společnosti? V těchto úložištích ale bude uložen i jiný odpad z jiných zdrojů nejen z JE a toto nebezpečí je stejné i bez JE. Nebezpečí je nízké, jsou jiná mnohem větší rizika přírodních katastrof. Jaderné elektrárny nutně potřebujeme, proto šíření nějakých katastrof. zcénářů, strašení lidí je nezodpovědné. To ale vůbec neznamená, že k JE nebudeme přistupovat zodpovědně, že si vůbec nebudeme uvědomovat jejich riziko.
Naše lesy se vzpamatovaly ze síry z dob komunizmu, naopak rostou až moc a spotřebovávají vodu a krajina vysychá. Záření z jádra vítr neodvane.
Odpovědět
Pokud jde o jaderné úložiště, jde o to, že jaderný odpad bude stále výrazně zářit a bude muset být oddělen od okolí po dobu 100 tis let. Jak to zabezpečíte? Co když přijde zemětřesení a hlubinné úložiště (100 tun odpadu každý rok, po výstavbě nových bloků možná 200 tun) zaplaví spodní voda. Odpad bude uložen v ocelových kontejnerech, jak budou vypadat za 100 let? Jaká bude jejich údržba za 500 let, jaký bude na tom zájem společnosti? V těchto úložištích ale bude uložen i jiný odpad z jiných zdrojů nejen z JE a toto nebezpečí je stejné i bez JE. Nebezpečí je nízké, jsou jiná mnohem větší rizika přírodních katastrof. Jaderné elektrárny nutně potřebujeme, proto šíření nějakých katastrof. zcénářů, strašení lidí je nezodpovědné. To ale vůbec neznamená, že k JE nebudeme přistupovat zodpovědně, že si vůbec nebudeme uvědomovat jejich riziko.
Naše lesy se vzpamatovaly ze síry z dob komunizmu, naopak rostou až moc a spotřebovávají vodu a krajina vysychá. Záření z jádra vítr neodvane.
EN
Emil Novák
13.1.2023 17:28 Reaguje na Honza Honza1) Naše JE jsou nejlevnější zdroje elektřiny v ČR, takže s tím prodražováním to není zas tak žhavé.
2) "Extrémním rizikem ev. havárie" zřejmě myslíte extrémně nízké riziko.
3) Úplně vyloučit nelze téměř nikdy nic, třeba ani pád meteoritu, to byste nesměl vystrčit nos ze dveří, kdybyste se bál rizik s tak nízkou pravděpodobností. S těmito údajnými "riziky" se počítá a elektrárna je stavěná tak, aby jim s pravděpodobností blížíci se jistotě odolala.
4) Putin nám tu nemůže nechat Černobyl ani kdyby chtěl, z Temelína ani Dukovan se Černobyl vytvořit nedá, a ze situace na Ukrajině je vidět, že to ani nemá v úmyslu. Kdyby chtěl uskutečnit nějakou jadernou hrozbu, má jaderné zbraně přímo k tomu určené, s daleko spolehlivějším účinkem a ničivějším účinkem.
5) Zemětřesení které by poškodilo stovky milionů let starý celistvý žulový masiv bude samo o sobě pro lidstvo řádově větším problémem než vyhořelé palivo v půlkilometrové hloubce, nemyslíte? Opět událost s tak zanedbatelnou pravděpodobností, že se jí nemá vůbec smysl zabývat. Ostatně by mě zajímalo, jaké navrhujete bezpečnější řešení?
6) Příroda nám ukázala, že vyhořelé palivo nemá tendenci nikam migrovat ani když je opakovaně zaplavováno vodou. Celkem logicky, když jde především o nejtěžší prvky v přírodě se vyskytující, které nemají díky gravitaci tendenci nikam stoupat ale naopak se držet co nejblíže středu Země. Také bylo potvrzeno, že v přírodních reaktorech se vyhořelé palivo nikam nepřemístilo ani po stovkách milionů let, přestože tam žádné inženýrské bariéry nebyly, jako budou v hlubinném úložišti.
7) Není žádný důvod se obávat o naše lesy v souvislosti s jadernou energetikou.
Odpovědět
2) "Extrémním rizikem ev. havárie" zřejmě myslíte extrémně nízké riziko.
3) Úplně vyloučit nelze téměř nikdy nic, třeba ani pád meteoritu, to byste nesměl vystrčit nos ze dveří, kdybyste se bál rizik s tak nízkou pravděpodobností. S těmito údajnými "riziky" se počítá a elektrárna je stavěná tak, aby jim s pravděpodobností blížíci se jistotě odolala.
4) Putin nám tu nemůže nechat Černobyl ani kdyby chtěl, z Temelína ani Dukovan se Černobyl vytvořit nedá, a ze situace na Ukrajině je vidět, že to ani nemá v úmyslu. Kdyby chtěl uskutečnit nějakou jadernou hrozbu, má jaderné zbraně přímo k tomu určené, s daleko spolehlivějším účinkem a ničivějším účinkem.
5) Zemětřesení které by poškodilo stovky milionů let starý celistvý žulový masiv bude samo o sobě pro lidstvo řádově větším problémem než vyhořelé palivo v půlkilometrové hloubce, nemyslíte? Opět událost s tak zanedbatelnou pravděpodobností, že se jí nemá vůbec smysl zabývat. Ostatně by mě zajímalo, jaké navrhujete bezpečnější řešení?
6) Příroda nám ukázala, že vyhořelé palivo nemá tendenci nikam migrovat ani když je opakovaně zaplavováno vodou. Celkem logicky, když jde především o nejtěžší prvky v přírodě se vyskytující, které nemají díky gravitaci tendenci nikam stoupat ale naopak se držet co nejblíže středu Země. Také bylo potvrzeno, že v přírodních reaktorech se vyhořelé palivo nikam nepřemístilo ani po stovkách milionů let, přestože tam žádné inženýrské bariéry nebyly, jako budou v hlubinném úložišti.
7) Není žádný důvod se obávat o naše lesy v souvislosti s jadernou energetikou.
HH
Honza Honza
13.1.2023 21:11 Reaguje na Emil Novákk bodu 5) já žádné lepší řešení nemám a v řadě bodů s vámi souhlasím, rozčilujete se úplně zbytečně, ale i v této odpovědi je vidět, jak problém zlehčujete (jako fanatik?!). Vždyť i odbornici p. Drábové se ježí vlasy, jak Rusové ostřelují JE na UKR, vy se toho nebojíte? Přečtěte si v ekolistu článek o Fukušimě, co když do trv. úložiště pronikne spodní voda, která zaplavila i Fukušimu? To ale vůbec neznamená, že bych byl odpůrce JE, jenom je třeba být opatrný, postupovat zodpovědně, snažit se nebezpečí eliminovat, ne ho přehlížet. A lépe čtěte, co píšu: lesy se po odsíření vzpamatovaly, jaderný odpad a plasty tady zůstanou navždy.
Odpovědět
EN
Emil Novák
13.1.2023 22:01 Reaguje na Honza HonzaKde konkrétně vidíte jaké zlehčování nebo přehlížení problému? Píšu fakta, nic víc. Vy jen hrajete na city, viz např. "i odbornici p. Drábové se ježí vlasy". Na to jste přišel jak, že se jí ježí vlasy? Napište konkrétně v čem je se mnou v rozporu místo těch urážek "(jako fanatik?!)". Několikrát například opakovala, že scénář Černobyl nehrozí, takže spíš vy problém zveličujete, než já zlehčuji.
Ani na Ukrajině nikdo neútočil na kontejnment nebo jiné budovy přímo související s jadernou bezpečností, zjevně to tedy ani nemá v úmyslu, příležitostí k tomu bylo víc než dost. Rusové útočili a útočí na vyvedení výkonu z elektrárny, aby Ukrajinci nemohli elektřinu využívat a museli ji odstavit, na administrativní budovy apod., ale to nemá přímý dopad na jadernou bezpečnost.
Jak si představujete, že do hlubinného úložiště pronikne voda, když se buduje v celistvém žulovém masivu starém stovky milionů let a chodby jsou kompletně vyplněné bentonitem, který je nepropustný. Fukušima je na povrchu a ne v půlkilometrové hloubce a není v žulovém masivu, takže tam logicky spodní voda pronikat může, ale o hlubinném úložišti to neplatí. Když vás to tak trápí, proč si o tom něco nezjistíte? Materiálů je k dispozici dost.
Motáte páté přes deváté, tak se pak nedivte když to někdy nedává smysl.
Odpovědět
Ani na Ukrajině nikdo neútočil na kontejnment nebo jiné budovy přímo související s jadernou bezpečností, zjevně to tedy ani nemá v úmyslu, příležitostí k tomu bylo víc než dost. Rusové útočili a útočí na vyvedení výkonu z elektrárny, aby Ukrajinci nemohli elektřinu využívat a museli ji odstavit, na administrativní budovy apod., ale to nemá přímý dopad na jadernou bezpečnost.
Jak si představujete, že do hlubinného úložiště pronikne voda, když se buduje v celistvém žulovém masivu starém stovky milionů let a chodby jsou kompletně vyplněné bentonitem, který je nepropustný. Fukušima je na povrchu a ne v půlkilometrové hloubce a není v žulovém masivu, takže tam logicky spodní voda pronikat může, ale o hlubinném úložišti to neplatí. Když vás to tak trápí, proč si o tom něco nezjistíte? Materiálů je k dispozici dost.
Motáte páté přes deváté, tak se pak nedivte když to někdy nedává smysl.
HH
Honza Honza
14.1.2023 08:36 Reaguje na Emil Novákjo, jo, třeba máte pravdu, zemětřesení nikdy nebude, spodní voda do masivu ani za 1000 let nepronikne (proto se dělají průzkumy a vrty za milony korun), Putin nezaútočí na atomové elektrárny, nebude třetí světová atomová vyhlazovací válka, všichni tomu věříme, v to doufáme, jenom lidi jako já se bojí a straší lidi. Třeba by se o tom nemuselo ani psát, nic proti tomu dělat, ono se to vyvrbí nějak samo.
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.1.2023 08:51 Reaguje na Honza HonzaJá jsem nepsal že "zemětřesení nikdy nebude", jen že pravděpodobnost že by mohlo způsobit to co popisujete je tak nízká, že nemá smysl tím strašit. Máme dobře zaznamenané jak dlouho už poblíž zvažovaných lokalit nebylo a je to mnohem déle než si vůbec dokážete představit. Nechte to na odbornících, kteří jistě dokážou ta rizika posoudit lépe než vy od klávesnice, zvlášť když máte evidentně tendenci tíhnout ke katastrofickým scénářům a nejste tím pádem rizika schopný posuzovat objektivně.
Že "by se o tom nemuselo ani psát" jsem rovněž nikde nepsal, pište si o čem chcete, jen byste si mohl odpustit to strašení Černobylem apod., které je úplně mimo realitu.
Odpovědět
Že "by se o tom nemuselo ani psát" jsem rovněž nikde nepsal, pište si o čem chcete, jen byste si mohl odpustit to strašení Černobylem apod., které je úplně mimo realitu.
JS
Jiří Svoboda
14.1.2023 12:10 Reaguje na Honza HonzaŽít je rizikové a každé riziko má nějaké možné důsledky, nějakou pravděpodobnost výskytu a nějaké možnosti/náklady na jeho snížení.
Pouze malovat čerty na zeď bez hlubších znalostí, jak to předvádíte, nepovažují za inteligentní projev.
Odpovědět
Pouze malovat čerty na zeď bez hlubších znalostí, jak to předvádíte, nepovažují za inteligentní projev.
ak
antonín krahula
16.1.2023 10:07 Reaguje na Karel PloranskýRadioaktivita není import ou Ufounů, ta je zde odnepaměti. Jde jen o její jinou formu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.1.2023 09:01Toto je aktivita odpůrců JE, která ale nenabízí řešení, co s jaderným
odpadem z nemocnic a různých pracovišť využívajících jaderný materiál.
Oddalování výstavby JE a taky uložiště je krátkozraká politika, která
nás postaví do role dovozce energie a vývozce odpadu za úplatu. Ono
na povrchu je odpad rizikový a může ho být na jednom místě pouze omezené množství. Takže řešením je trvalé hlubinné uložiště a nikoliv výstavba
dalších dočasných povrchových uložišť. Je to jako s JE, kdy se výstavba
odkládá a podporují se nesmysly, které je NIKDY nenahradí. Chce to rázné
rozhodnutí, ale toho se bojí vládnoucí politici, aby jim to rozhodnutí
nezlomilo vaz.
Odpovědět
odpadem z nemocnic a různých pracovišť využívajících jaderný materiál.
Oddalování výstavby JE a taky uložiště je krátkozraká politika, která
nás postaví do role dovozce energie a vývozce odpadu za úplatu. Ono
na povrchu je odpad rizikový a může ho být na jednom místě pouze omezené množství. Takže řešením je trvalé hlubinné uložiště a nikoliv výstavba
dalších dočasných povrchových uložišť. Je to jako s JE, kdy se výstavba
odkládá a podporují se nesmysly, které je NIKDY nenahradí. Chce to rázné
rozhodnutí, ale toho se bojí vládnoucí politici, aby jim to rozhodnutí
nezlomilo vaz.
JS
Jiří Svoboda
12.1.2023 10:37"Nehledě na slib daný v Programovém prohlášení Vaší vlády, že: „Budeme vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v ČR“."
Proč se tohoto Platforma nechytne a neargumentuje, že rozhodnutí o (ne)stavbě hlubinného úložište lze bez jakéhokoliv nebezpečí z prodlení odsunout až na konec tohoto století? Proč po vládě nežádá racionální zdůvodnění potřeby vybudovat hlubinné úložiště do roku 2050? Proč nevyužije nejpádnější argument že budovat hlubinné úložiště možná vůbec nebude potřeba (přepracování vyhořelého paliva bude vhodnější variantou) a rozhodovat o tom dnes je velmi unáhlené?
Odpovědět
Proč se tohoto Platforma nechytne a neargumentuje, že rozhodnutí o (ne)stavbě hlubinného úložište lze bez jakéhokoliv nebezpečí z prodlení odsunout až na konec tohoto století? Proč po vládě nežádá racionální zdůvodnění potřeby vybudovat hlubinné úložiště do roku 2050? Proč nevyužije nejpádnější argument že budovat hlubinné úložiště možná vůbec nebude potřeba (přepracování vyhořelého paliva bude vhodnější variantou) a rozhodovat o tom dnes je velmi unáhlené?
KP
Karel Ploranský
12.1.2023 12:50Už jsem to v diskusích psal, ale tady je zcela nezbytné to zopakovat:
Odpor proti výstavbě úložiště velmi často jen zakrývá odpor proti jaderným elektrárnám. Při hledání míst pro uložení radioaktivního odpadu ale ani zdaleka nejde jen o odpad z jaderných elektráren!
Veřejnosti je bohužel málo známo, že ten tvoří jen PĚTINU (!) z celkového množství radioaktivních odpadů, které v ČR vznikají... A navíc ten svůj odpad si elektrárny dokáží SAMY skladovat bez větších problémů po desítky let.
Nejvíc odpadů tak nebezpečných, že vyžadují umístění v hlubinném úložišti, produkuje zdravotnictví.
Kdo bojuje proti budování úložiště, ten tudíž bojuje PŘEDEVŠÍM proti tomu, abychom měli kvalitní zdravotnictví, které může pro diagnózy využívat vyspělou techniku. Bojuje také proti průmysl, aby nemohl využívat radioaktivní látky pro hledání vad materiálu. Atd., atd.
Hysterii, kterou kolem úložišť někteří aktivisté rozpoutávají, naprosto nechápu. Proč se tolik bojí? A čeho vlastně? Co si představují? Že na ně z hlubin podzemí zákeřně vyskočí kontejnery s odpadem, otevřou se a vysypou se jim na dvorek?
Lidi, používejte zdravý rozum! Vždyť na značné části našeho území uniká ze země radon - a lidé tam spokojeně žijí po staletí! Přitom dávky záření, které dostávají, jsou Xnásobky toho, co by i při tom nejfantastičtějším katastrofickém scénáři mohlo uniknout z podzemního úložiště.
Při spalování uhlí se do okolí nešíří jen CO2 - popel je radioaktivní! Takže podle logiky, jakou používá Platforma proti hlubinnému úložišti běda každému, kdo žije v blízkosti obecní skládky!
Je zbytečné zmiňovat, že nám denodenně padá na hlavu radioaktivní popílek z elektráren a výtopen.
Kdyby došlo k seismickému otřesu či výbuchu tak mohutnému, že by vyvrhl obsah hlubinného úložiště na povrch, tak na tom povrchu by stejně nic nepřežilo a obec Cejle by pan místostarosta nejspíš už ani nenašel...
Já to vidím takhle: Kdo bude žít v okolí hlubinného úložiště, bude žít v místě, které je bezpečnější než kterékoliv jiné. Ostře střežené a nejlépe chráněné proti všemožným rizikům. Vlastně by se mu dalo závidět.
Odpovědět
Odpor proti výstavbě úložiště velmi často jen zakrývá odpor proti jaderným elektrárnám. Při hledání míst pro uložení radioaktivního odpadu ale ani zdaleka nejde jen o odpad z jaderných elektráren!
Veřejnosti je bohužel málo známo, že ten tvoří jen PĚTINU (!) z celkového množství radioaktivních odpadů, které v ČR vznikají... A navíc ten svůj odpad si elektrárny dokáží SAMY skladovat bez větších problémů po desítky let.
Nejvíc odpadů tak nebezpečných, že vyžadují umístění v hlubinném úložišti, produkuje zdravotnictví.
Kdo bojuje proti budování úložiště, ten tudíž bojuje PŘEDEVŠÍM proti tomu, abychom měli kvalitní zdravotnictví, které může pro diagnózy využívat vyspělou techniku. Bojuje také proti průmysl, aby nemohl využívat radioaktivní látky pro hledání vad materiálu. Atd., atd.
Hysterii, kterou kolem úložišť někteří aktivisté rozpoutávají, naprosto nechápu. Proč se tolik bojí? A čeho vlastně? Co si představují? Že na ně z hlubin podzemí zákeřně vyskočí kontejnery s odpadem, otevřou se a vysypou se jim na dvorek?
Lidi, používejte zdravý rozum! Vždyť na značné části našeho území uniká ze země radon - a lidé tam spokojeně žijí po staletí! Přitom dávky záření, které dostávají, jsou Xnásobky toho, co by i při tom nejfantastičtějším katastrofickém scénáři mohlo uniknout z podzemního úložiště.
Při spalování uhlí se do okolí nešíří jen CO2 - popel je radioaktivní! Takže podle logiky, jakou používá Platforma proti hlubinnému úložišti běda každému, kdo žije v blízkosti obecní skládky!
Je zbytečné zmiňovat, že nám denodenně padá na hlavu radioaktivní popílek z elektráren a výtopen.
Kdyby došlo k seismickému otřesu či výbuchu tak mohutnému, že by vyvrhl obsah hlubinného úložiště na povrch, tak na tom povrchu by stejně nic nepřežilo a obec Cejle by pan místostarosta nejspíš už ani nenašel...
Já to vidím takhle: Kdo bude žít v okolí hlubinného úložiště, bude žít v místě, které je bezpečnější než kterékoliv jiné. Ostře střežené a nejlépe chráněné proti všemožným rizikům. Vlastně by se mu dalo závidět.
JS
Jiří Svoboda
12.1.2023 16:21 Reaguje na Karel PloranskýTy 4/5 dalších radioaktivních odpadů mají jaký typický poločas rozpadu? Myslím, že dosti krátký a tak klidně mohou "vyhnít" v nějakém meziskladu na povrchu.
Teď se myslím tyto odpady stejně vozí do meziskladu v Dukovanech. Nebo kam se dávají?
Odpovědět
Teď se myslím tyto odpady stejně vozí do meziskladu v Dukovanech. Nebo kam se dávají?
EN
Emil Novák
12.1.2023 21:05 Reaguje na Jiří SvobodaV Dukovanech jsou odpady jen z jaderných elektráren. Institucionální odpad se skladuje v úložišti Richard u Litoměřic a odpad obsahující přírodní radionuklidy v úložišti Bratrství u Jáchymova.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.1.2023 12:02 Reaguje na Emil NovákDíky za info. A jsou s tím nějaké potíže? Vždyť se o tom ani pořádně neví a jaké jsou ty typické poločasy rozpadu a intenzita radioaktivity?
Odpovědět
EN
Emil Novák
14.1.2023 14:58 Reaguje na Jiří SvobodaU nás s tím potíže nejsou, řekl bych že ten odpad je dost různorodý, takže se nedá mluvit o typické intenzitě a poločasech rozpadu, ale počítám že v nejhorším za stovky let bude na úrovni přírodního pozadí. U nás máme ten nízko a středněaktivní odpad ve vhodných prostorách, v Německu to asi tak slavné není, ale propaganda to tam samozřejmě patřičně zveličuje.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.1.2023 17:10 Reaguje na Emil NovákPak ale opravdu není smysluplný důvod do konce století hlubinné úložiště budovat.
Odpovědět
