Proti-plotu.cz: Napišme úřadům, že výstavba obchodního domu v Troji – Bohnicích ignoruje specifika lokality
„OD Kaufland v jakékoli verzi je pro obyvatele v tomto místě nepřijatelný. S jeho výstavbou by zmizela velká část vzrostlé izolační zeleně podél ulic K Pazderkám a Lodžská. Již nyní naměřené hodnoty karcinogenního BENZO(a)PYRENU v oblasti dosahují až 100 % hraničního limitu. Rušný Kaufland by tento stav ještě zhoršil,“ vysvětluje člen iniciativy Proti-plotu.cz | Chráníme městskou zeleň v Troji Petr Kalla. „Další nárůst tranzitní osobní a nákladní dopravy do celé oblasti sídliště Bohnice a MČ Troja bez pokračujícího tunelového napojení z Blanky nelze již akceptovat. Zvláště když druhý obchodní dům není skutečně potřeba. A když k tomu připočteme hlukové i světelné emise z provozu obchodu, určitě si dovedete představit, co to tu udělá se životním prostředím“ dodává. Hluk couvajících kamionů, z překládek palet se zbožím, popojíždění vozíků, třískání dveří, nebo rachot lisů na odpad, to vše se bude šířit ve dne v noci do okolní bytové zástavby.
„S tímto už tu máme bohaté zkušenosti,“ upozorňuje obyvatelka Trojského vrchu Ivana Zýková. „Nedávno otevřené OC Krakov umístěné z druhé, zadní strany našeho domu má nezakrytý zásobovací dvůr. Nepřetržitě nás ruší vzduchotechnika, každodenní hluk z pípajících kamionů, ze zapnutých lisů, bouchání palet, přepravek, ranní troubení, ale také křik zaměstnanců ve dvoře. Mít tohle z obou stran, to by bylo opravdu k nepřežití,“ uzavírá.
Proč má být hypermarket právě zde? Vždyť v docházkové vzdálenosti najdete Billu, dva Alberty, dva Penny Markety, Lidl a desítky dalších obchodů a služeb v rámci obchodního centra Krakov a nákupního centra Visla. Naopak v části Bohnického sídliště stojí dlouhé roky zpustlá obchodní centra Odra a Nisa, nevzhledné betonové pozůstatků doby minulé, která chátrají a přitahují podivné existence. Pro developera je výstavba na zelené ploše s vykácením stromů vždy jednodušší než rekultivace starých center.
Je zřejmé, že ani nový záměr nezohlednil kontext předmětného území, ba dokonce ani jeho bezprostředního okolí v souvislosti urbanistických a sociálních vazeb.
V posudku „Natura 2000“ RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. zdůrazňuje, že pozemek zamýšlené stavby je dnes prostředím lesního typu, které plní ekologicko-stabilizační funkci pro navazující urbánní zástavbu sídliště Bohnice a že je vzhledem ke zhoršující se klimatické situaci pro tuto oblast nenahraditelný. „Kácení stovek vzrostlých stromů na jednom z mála ostrůvků zeleně Bohnického sídliště je v rozporu s ekologickou udržitelností tohoto urbanistického celku. Navíc je třeba připomenout, že většinová část sousedního lesoparku, jediné rozsáhlejší sídlištní zeleně, byla v minulosti oplocena Botanickou zahradou a následně výrazně redukována. Další úbytek zelených a zalesněných ploch, které slouží jako rekreační zóny, je pro dnes již předimenzované sídliště velmi citelný,“ píše doktor Kuras.
Další námitku proti projektu vznáší doc. RNDr. Michal Vinkler, PhD, vedoucí Katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy: "V předložených podkladech, které jsem dostal k nahlédnutí, mne překvapilo, že studie fauny neuvádí výskyt slavíka obecného. Jedná se o charakteristický a dobře detekovatelný druh, u kterého samci intenzivně zpívají po celý den až do pozdních nočních hodin. Slavík obecný je podle platné legislativy (vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) veden jako ohrožený a přísluší mu tedy zvýšený stupeň ochrany. Na dotčených pozemcích již několik let opakovaně zpívají 1-2 samci během celého hnízdního období."
Studie předložené investorem budí u obyvatel i řadu dalších otázek, od úsměvně přikrášlených zelených vizualizací kvůli potřebě navýšit předepsaný koeficient zeleně, až po zásadní jako podhodnocené vstupní údaje, z kterých se vypočítává prokázaný vliv záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Nereflektuje ani připravované a již známe další investiční projekty Hl. m. Prahy v podobě nového vstupního areálu Botanické zahrady Sever nebo lanové dráhy.
Dopravní situace v Troji-Bohnicích ani dnes není zdaleka ideální. Zahájení provozu v tunelu Blanka i otevření OC Krakov zvýšilo zásadně dopravní provoz a místní komunikace jsou zatíženy souvislou tranzitní dopravou. Přechod do přírodního parku a Botanické zahrady přes hlavní silnici je už v tuto chvíli zejména pro děti z okolních škol a školek velmi nebezpečný, stejně jako okolní křižovatky.
Petici proti hypermarketu podepsalo už v roce 2018 v papírové verzi 12 000 Pražanů a návštěvníků Botanické zahrady z více jak 40 zemí. Podpořili jí svým podpisem i známé osobnosti např. prof. MUDr. Pavel Pafko, Dana Zátopková, Zdeněk Svěrák, Jiří Langmajer, Pavel Maurer, Vladimír Remek, bývalý ředitel ZOO Praha Petr Fejk nebo architekt a herec David Vávra. Nesouhlas vydala i Městské část Praha 8 se 100 % nesouhlasem zastupitelstva, Městská část Troja, Botanická a Zoologická zahrada. Zamítavé stanovisko zaslal také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
„Podpisy přibývaly tak rychle, že jsme petici za dva měsíce ukončili a předali Magistrátu. Odeslali jsme 552 námitek a po nařízené posuzování EIA skončil záměr v koši,“ vzpomíná na předchozí zápas Petr Kalla a znovu vyzývá občany, aby napsali úřadům: „Dejte nám pár minut svého času a znovu se zapojte. Jak? Vše najdete na www.proti-plotu.cz."
reklama