Radek Drahný: Skládky dřeva nejsou dětské prolézačky!
10.9.2022
Zdroj | Správa KRNAP
V letošním roce v Krkonoších stále ještě zpracováváme nadprůměrné množství kůrovcem napadeného dřeva. Likvidujeme také poškozené dřevo na některých větrnými kalamitami postižených lokalitách. V neposlední řadě se v posledních týdnech více než obvykle zaměřujeme na vyhledávání a likvidaci nebezpečných stromů. Kromě toho probíhají i úmyslné zásahy ve prospěch změny druhové skladby krkonošských lesů.
Logistika těženého spočívá v přepravě pokácených kmenů lanovkou nebo vyvážecí soupravou na odvozní místo. Tam pro ně přijede odvozní souprava, která jednotlivé kmeny naloží a odveze k dalšímu zpracování. Ideální je, aby těžba a odvoz na sebe bezprostředně navazovaly, ale pokud není dostatek odvozních kapacit, nebo když je v jednom čase velké množství vytěžených kmenů, hromadí se dřevo na skládkách. Ty jsou v souladu s našimi směrnicemi označeny informačními cedulemi a bezpečnostní páskou s nápisem „vstup zakázán“. Bohužel se často setkáváme s poškozením tohoto označení.
Lesy Krkonoš zaujímají 80 % rozlohy Krkonošského národního parku a v současné době jsou i přes nepříznivé vlivy minulých let (kůrovec, větrné kalamity) v nejlepším stavu za posledních 200 let. I díky našem ochranářsko-lesnickému přístupu k hospodaření jsme držiteli certifikátů PEFC a FSC, které deklarují, že zdejší lesy jsou obhospodařovány šetrným způsobem. Například nejsou povoleny holoseče, používání chemických prostředků či pálení klestu v lese. Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle. V budoucnu pak budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. Významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, lepšímu zachycení vodních srážek (zmírnění povodní) a zdraví ekosystému. Přednostně jsou v lese ponechány doupné stromy jako hnízdiště ptáků. Hospodaření podle standardu FSC klade na správce lesa zvýšené nároky, je ale k přírodě odpovědnější.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět let
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolků
Další články autora |
Entomologové oceňují péči o louky v Krkonoších
Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky
Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
LB
Lukas B.
10.9.2022 08:20přesně tak. hromada dřeva je to nejnebezpečnější, s čím se rodina v tuzemské přírodě může setkat. syrové klády na hromadě mají okolo půl tuny na kubík hromady, a když se dají do pohybu, tak převálcují a rozdrtí lidské tělo na kaši. jakkoli jsou poskládány šikovným strojníkem stabilně, tak se propadají do měkké půdy, kroutí od vysychání atd., a někdy visí na vlásku a do pohybu je uvede i malé dítě.
děsím se toho, že jednou dojde k neštěstí a následnému soudu, a má to potenciál výrazně zasáhnout do "tereziánských" práv volného pohybu krajinou.
Odpovědět
děsím se toho, že jednou dojde k neštěstí a následnému soudu, a má to potenciál výrazně zasáhnout do "tereziánských" práv volného pohybu krajinou.
ss
smějící se bestie
10.9.2022 08:37 Reaguje na Lukas B.No jo, ale už máme přes 30let demokracii, tak si i děti mohou dělat co a kde chtějí, přece !
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
10.9.2022 13:07 Reaguje na smějící se bestieJako mnoho dalších si zřejmě pletete demokracii s anarchií, to co píšete samozřejmě není pravda.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
10.9.2022 13:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá si to nepletu, na rozdíl od těch, o kterých píšu.
Demokracie je i povinnost, odpovědnost za sebe sama - ne anarchie, jak si mnozí mysli i předvádějí.
Odpovědět
Demokracie je i povinnost, odpovědnost za sebe sama - ne anarchie, jak si mnozí mysli i předvádějí.
JŠ
Jan Škrdla
10.9.2022 16:07 Reaguje na smějící se bestieTo beru, akorát tím pádem Váš první komentář nedává smysl. Leda, že by byl míněn ironicky.
Odpovědět
DB
PJ
Pavel Jeřábek
12.9.2022 22:19 Reaguje na smějící se bestieJako děti jsme po hromadách dřeva lezli za hlubokého socialismu. Tak to s demokracií nemíchejte - je to běžná činnost dětí.
Pravda - máma nejdřív zkusila zda skládka je bezpečná, protože věděla, že nic jiného ji stejně nemůže čekat, než že na skládku vylezeme.
No a potom když bylo nejhůř, nám vytáhla nohu, která zapadla do mezery mezi kládami.
Ale to jeden naprosto zásadní rozdíl mezi námi před půl stoletím a dnešními dětmi.
Byli jsme vyběhaní, vsadím, že pevnější vazy na nohách, než dnešní asfaltové děti, a hlavně, máma nás vychovávala nepřeceňovat svoje možnosti.
Takže - co si vybavím - maximálně odřené kotníky, když jsme se propadli do mezery.
Odpovědět
Pravda - máma nejdřív zkusila zda skládka je bezpečná, protože věděla, že nic jiného ji stejně nemůže čekat, než že na skládku vylezeme.
No a potom když bylo nejhůř, nám vytáhla nohu, která zapadla do mezery mezi kládami.
Ale to jeden naprosto zásadní rozdíl mezi námi před půl stoletím a dnešními dětmi.
Byli jsme vyběhaní, vsadím, že pevnější vazy na nohách, než dnešní asfaltové děti, a hlavně, máma nás vychovávala nepřeceňovat svoje možnosti.
Takže - co si vybavím - maximálně odřené kotníky, když jsme se propadli do mezery.
Katka Pazderů
13.9.2022 05:34 Reaguje na Pavel JeřábekTak to jste dopadli dobře, s odřenými kotníky. Já už viděla kmen navalený na nárt nohy, naštěstí opravdu jen navalený, takže nebyl rozdrcený. A nebyla to hromada, ale jednotlivá kláda ze skládky, na kterou jsme si sedli. A ona, potvora, se pootočila.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.9.2022 15:09 Reaguje na Katka PazderůTak Vy si sednete na kládu (kmen) a ta kláda se pootočíla a navalila na nárt nohy? Jak se ji to proboha podařilo?
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.9.2022 18:23 Reaguje na Jarek Schindlerbezpečností práce se bohudík profesně nezabývám a jak jen to lze se jí straním. leč bohužel v korporátu (k některým odborně zajímavým věcem bych se jinak nedostal, podobně to mají zaměstnanci příspěvkových a státních organizací, to by bylo na jinou diskusi) o několika tisících u nás a několik stovek tisíc zaměstnanců matečné struktury jsem vytaven institualizované BOZP, a je na mě valeno spousty informací co vše se může stát. skladování materiálu na nezpevněné ploše je obecně průser - tisíckrát se nestane nic, a po tisíci prvé to spadne.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.9.2022 20:26 Reaguje na Lukas B.Nebavím se o BOZP ani o zajištění skládek. Obecně mi šlo pouze o ten mechanismus, kdy si sednete na kládu , ta se pootočí a zavalí vám nárt nohy.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.9.2022 14:01 Reaguje na Jarek Schindlertěžko popisovat něco, co se dá ukázat na kusu klacku nebo nekreslit tužkou na lístek od tramvaje. ale zkusím to:
mějme kládu ne úplně rovnou, nebo kládu s pár cm vyčnívajícím sukem pořádné větve. posaďte kládu na nezpevněnou plochu tvořenou od slunce sežehnutým trávníkem na půdě tvořenou jemnozrnnou soudržnou zeminou tak, že jedním tím kolenem/sukem opírá o zem a je ve stabilní rovnováze. otočte kohoutkem a pusťte na čtrnáct dní deštivé počasí, pak kohoutek zavřete, nechte svítit sluníčko a pošlete okolo skupinku turistů, které kláda zlákala k usednutí, odpočinku a svačině. co se za těch 14 deštivých dní stalo? půda rozměkla a koleno klády se zabořilo, a ze stabilní rovnováhy se stala rovnováha labilní, čili kláda visí na vlásku, a jakmile první turistka usedne, tak se kláda o třetinu otočky pootočí.
Odpovědět
mějme kládu ne úplně rovnou, nebo kládu s pár cm vyčnívajícím sukem pořádné větve. posaďte kládu na nezpevněnou plochu tvořenou od slunce sežehnutým trávníkem na půdě tvořenou jemnozrnnou soudržnou zeminou tak, že jedním tím kolenem/sukem opírá o zem a je ve stabilní rovnováze. otočte kohoutkem a pusťte na čtrnáct dní deštivé počasí, pak kohoutek zavřete, nechte svítit sluníčko a pošlete okolo skupinku turistů, které kláda zlákala k usednutí, odpočinku a svačině. co se za těch 14 deštivých dní stalo? půda rozměkla a koleno klády se zabořilo, a ze stabilní rovnováhy se stala rovnováha labilní, čili kláda visí na vlásku, a jakmile první turistka usedne, tak se kláda o třetinu otočky pootočí.
SP
Svatá Prostoto
14.9.2022 15:58 Reaguje na Lukas B.Hele, všechno dobrý, jasný, pochopitelný a jako fakt, a pokud usednu, tak to může samozřejmě vzít různé konce ... i ty nemilé ... ale zrovna navalení té klády po usednutí na nárt ... na vlastní si to neumím představit vůbec, a na cizí ... to by ten jeho majitel musel stát fakt echt natěsno u té klády, což je ale poněkud vypatlané.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.9.2022 21:26 Reaguje na Svatá Prostotomám (bohužel velmi spolehlivé) informace o příhodě, kdy dvojici dělníků usednuvší ke svačině na ocelový nosník odložený přímo na blátivou zem bez podkladních dřevěných hranolů (tuším že se jednalo o válcovaný HEB 600) překlopivší se nosník amputoval 4 ks dolních končetin (= oběma dělníkům obě nohy).
Odpovědět
ig
10.9.2022 21:22
A to se dozvídám až teď. Vždyť mě to mohlo rozmačkat, když jsem po těch kládách jako děcko skákal.
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.9.2022 09:31 Reaguje nabyla jiná doba.
1. to je zákon velkejch čísel - většině se nic nestane a někomu jo, stejně argumentují domorodky co bez problémů porodily doma na podlaze v kuchyni.
2. když tenkrát někoho klády rozmačkaly (nebo se utopil v rybníce nebo spadl z kola a rozbil si hlavu nebo vlezl na stavbu a tam spadl z jeřábu), tak nikoho nenapadlo někoho žalovat nebo hledat viníka jinde než v dítěti nebo rodičích. dneska Vám zloděj spadne do nezakryté studny na Vaší zahradě, a půjdete nakonec bručet Vy. výsledkem je to, že nemůžete povozit děti na valníku za traktorem, po sousedsku postavit prolejzačky a já se bojím, že výsledek bude ten, že majitel lesa (nebo firma provádějící lesopráce) bude uzavírat vstup do obrovské plochy lesů - všude tam, kde se skladuje dřevo.
Odpovědět
1. to je zákon velkejch čísel - většině se nic nestane a někomu jo, stejně argumentují domorodky co bez problémů porodily doma na podlaze v kuchyni.
2. když tenkrát někoho klády rozmačkaly (nebo se utopil v rybníce nebo spadl z kola a rozbil si hlavu nebo vlezl na stavbu a tam spadl z jeřábu), tak nikoho nenapadlo někoho žalovat nebo hledat viníka jinde než v dítěti nebo rodičích. dneska Vám zloděj spadne do nezakryté studny na Vaší zahradě, a půjdete nakonec bručet Vy. výsledkem je to, že nemůžete povozit děti na valníku za traktorem, po sousedsku postavit prolejzačky a já se bojím, že výsledek bude ten, že majitel lesa (nebo firma provádějící lesopráce) bude uzavírat vstup do obrovské plochy lesů - všude tam, kde se skladuje dřevo.
ig
12.9.2022 11:11 Reaguje na Lukas B.
Ano, byl jsem v té době velké číslo a na ten jeřáb v uzavřeném areálu stavby jsem samozřejmě lezl taky :-) Doufám, že se teď nedozvím, že je to taky špatně.
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.9.2022 11:15 Reaguje nateď by pravděpodobně dostala likvidační pokutu stavební firma, že špatně zabezpečila stavbu.
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
12.9.2022 13:01 Reaguje na Lukas B.Další problém je, že těm dětem dnes velmi často nikdo nevysvětlí, co se jim může reálně stát. Jsou tu pak dva extrémy. První rodiče dítě nepustí ven, protože je tam "nebezpečno". Dítě sice neví přesně, co by mu mohlo hrozit, ale pro jistotu se bojí všeho. Druhý extrém jsou rodiče, co vezmou děti do lesa a berou to tam jako hřiště, kde je vše dovoleno. Svět je přece všude zabezpečený. Děcku se nesmí nic přece přikazovat nebo zakazovat. Pak se případně něco stane a oni jsou překvapení, jak je to v našem bezpečném světě možné. Potom se soudí o tom, že na kládě nebyla bezpečnostní páska, výstražné světlo nebo rovnou hlídač.
Odpovědět
