Radim Tolasz: Snižování emisí GHG
Česko se zavázalo plnit Pařížskou dohodu, která usiluje o takové snížení emisí, které by zastavilo růst globální teploty pod 2 °C oproti předindustriální době (za tu se považuje období 1850-1900) a pokud možno co nejméně překročit hranici 1,5 °C. Pařížská dohoda zároveň dala úkol Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu (IPCC) k přípravě speciální zprávy Oteplení o 1,5 °C. Tato zpráva obsahuje velké množství dobře zdůvodněných informací, různých návrhů a modelových výstupů. Logika tohoto reportu je však opačná, než na jakou jsme bývali u IPCC zvyklí. Zatím vždy IPCC říkal, jaká bude za x let globální teplota, protože rostou emise skleníkových plynů a mění se krajina. V tomto reportu IPCC říká, jaké mohou být globální emise v limitních obdobích (2030, 2050, 2075), aby teplota byla maximálně na nějaké hranici. Je to samozřejmě složitější, ale lze to takto zjednodušit.
Tento Pařížskou dohodou vyžádaný report nám říká, že pro udržení růstu globální teploty pod 2 °C bychom museli snížit globální emise GHG do roku 2030 o 25 % a pro udržení růstu globální teploty pod 1,5 °C o 45 % ve srovnání s rokem 2010. Tyto hodnoty jsou již od října 2018 známé a často diskutované. A vlastně jsme se k nim, jako signatář Pařížské dohody, zavázali. Z pohledu IPCC se nejedná o nějaký odhad reálného vývoje pro následujících 12 (dnes už jen 10) let. Je to jen modelový odhad reakce klimatického systému na chování společnosti za předpokladu, že by se globální emise opravdu začaly takto snižovat.
Evropská komise a Evropský parlament v těchto týdnech předkládají a schvalují různá procenta, kterých by měla EU do roku 2030 dosáhnout. Jak už jsem uvedl, nejsem expert na evropskou politiku, ale můžeme vidět návrhy na 55% snížení nebo 60% snížení, ojediněle i na 70% snížení emisí GHG do roku 2030, ale POZOR oproti roku 1990. A tím se to celé stává podivně nepřehledné.
Do tabulky níže jsem uvedl výsledky emisních inventur, které připravuje ČHMÚ pro roky 1990, 2010 a 2017. Jedná se o celkové emise antropogenních skleníkových plynů přepočtené na CO2eq včetně započítaného LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry) v megatunách. Je vidět, že Česko snížilo emise ze 194 Mt CO2eq v roce 1990 na 132 Mt CO2eq v roce 2010 a 127 Mt CO2eq v roce 2017. Snížení je tedy v roce 2017 o 35 % oproti roku 1990 nebo o 4 % oproti roku 2010. Taková je realita v Česku.
Pokud IPCC říká, že bychom měli do roku 2030 snížit emise o 45 % oproti roku 2010, vidíme v tabulce, že bychom měli mít emise jen 73 Mt CO2eq. Je to průměrná globální hodnota a je zřejmé, že státy, které již dnes patří mezi rozvinuté, nebo chcete-li bohaté, by měly snížit více, protože dnešní chudý svět bude pravděpodobně své emise ještě nějakou dobu zvyšovat. A teď bychom se měli bavit o tom, jak toho dosáhnout, co je možné, co je vhodné, co je nutné, co nám to přinese, co to bude stát, …. V tomto světle jsou však aktuální snahy a návrhy EU o dost méně přísné nebo ambiciózní. Možná jsou realističtější, protože podle nich bychom se v Česku měli v roce 2030 dostat na 87 Mt (snížení o 55 % oproti roku 1990) nebo na 78 Mt (snížení o 60 % oproti roku 1990).
Když říkám „realističtější“ tak neříkám, že správnější. Kdo víme, jak se budou v následujících letech měnit technologie? Jak s emisními inventurami zahýbá nastartovaná kůrovcová kalamita? Jak se bude obnovovat ekonomika po kalamitě covidové? To vše jsou velké neznámé. V celém tomto procesu je však jedna známá, jedna jistota. Ekonomika bez fosilních paliv znamená zdravější životní prostředí, zdravější obyvatelstvo. To lze jen těžko zpochybnit, ale také se to, bohužel, těžko ekonomicky započítává. Ale pokud máme dnes tak velký problém s covidem, tak to lze (odhaduji) částečně přisuzovat i kvalitě našeho životního prostředí v posledních letech, kvalitě toho, co tady dýcháme a jak žijeme. Neměli bychom tedy na naší fosilní ekonomice tak tvrdošíjně trvat a už vůbec ne až někde daleko za rok 2030. To si fakt nezasloužíme.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (72)
Jiří Svoboda
27.10.2020 17:07Velmi naivní je myslet si, že nějakého globálního nesmírně náročného dlouhodobého cíle dosáhneme nesankciovatelnými závazky dočasně zvolených politiků. Ne nadarmo se říká, že slibem nezarmoutíš.
Pavel Hanzl
27.10.2020 19:56 Reaguje na Jiří SvobodaMá jen dvě výrazné nevýhody: produkuje nejtoxičtější a zcela nezlikvidovatelný jaderný odpad a je příliš drahé.
Jiří Svoboda
27.10.2020 21:17 Reaguje na Pavel HanzlDobře, že jádro není diskvalifikováno zařazením mezi OZE. V kontextu potřeby zajistit bezpečnost dodávek elektřiny jde zjevně o nejlevnější nízkouhlíkový zdroj.
Kriminalizaci provádíte např. vy tím, že o JE uvádíte nepravdivé informace navádějící na možné souvislosti s trestnými činy (např. toxikace přírodního prostředí).
Pavel Hanzl
28.10.2020 07:20 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
28.10.2020 08:14 Reaguje na Pavel HanzlJinak by mohl být kontejner s tímto palivem třeba na zahradě ve skleníku a léta ho zcela zdarma vytápět.
Jiří Svoboda
28.10.2020 19:20 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
28.10.2020 08:15 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
28.10.2020 19:22 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
27.10.2020 18:36Výkřiky , že v ČR OZE nahradí fosilní zdroje mají stejnou hodnotu jako sázka na to, že pivovarský valach Hanes přeskočí Taxisův příkop.
Absolutně nechápu proč už neběží projekty na výstavbu 5-7 JE , kde máme technickou i lidskou kapacitu pro jejich výstavbu a zprovoznění ve spolupráci s vybraným dodavatelem. Tím rozumím Rosatom a jejich moderní a vyzkoušené reaktory, popř.snad i francouzskou Arevu. /francouzský stát vlastní asi 90 % akcií Arevy, která je mimo jiné členem aliance GNPE/
Zadání EK v čele s Ulrikou v.d.L. z toho trčí jak sláma z bot. Budete dělat OZE a my /rozuměj Německo/ vám to budeme prodávat a spravovat.
Ale abych neodbíhal od tématu -- celý záměr omezení GHG se během deseti let rozsype jako domeček z karet, protože se opírá o fikci a nikoli realitu.
Jiří Svoboda
27.10.2020 20:15 Reaguje na Miroslav VinklerTo OZE lobby hodně podceňujete!!!!!!! Její obrovská moc provázáním s politikou a medii a korupcí všech složek státní moci, to je realita, nikoliv fikce.
Pavel Hanzl
28.10.2020 07:27 Reaguje na Jiří SvobodaKorupce všech složek státní moci je možná jen ve fašistickém babišistáně, v demokracii nikoliv.
Jaroslav Studnička
28.10.2020 09:17 Reaguje na Pavel HanzlPokud vám došly prášky, doktor vám pošle erecept.
Pavel Hanzl
28.10.2020 11:57 Reaguje na Jaroslav StudničkaKomunismus je z principu jiná totalita, ale jak vidíme na našich komárech, tak jim je to v podstatě fuk.
Pavel Hanzl
29.10.2020 15:41 Reaguje naTo jako rozežranost fakt nevidím, má najeto 130 tisíc km a vydrží do Soudného dne.
Pokud bych nebyl v důchodu a potřeboval jezdit, určitě bych se poohlédl po elektrice. Tak zatím jezdím aspoň na elektrokole.
Jiří Svoboda
30.10.2020 15:17 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
28.10.2020 08:16 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
28.10.2020 07:36 Reaguje na Miroslav VinklerKlimatická změna se vyvíjí přesně dle modelů nejhorších klimaalarmistů a lidstvo konečně pochopilo, že je minuta po dvanácté a je potřeba něco razantního udělat.
Že vy to nechápete je čistě váš osobní problém, ale ta vaše ropácká agitace je někdy fakt na úrovni ruského bota Šimůnka.
Jan Šimůnek
28.10.2020 08:19 Reaguje na Pavel HanzlNa druhou stranu důkaz, že za současnou teplou epizodou je antropogenní CO2, nebyl nikdy v přesvědčivé podobě dodán.
Radim Tolasz
28.10.2020 09:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.10.2020 12:54 Reaguje na Radim TolaszNa druhé straně ale nerozumím vaší argumentací ohledně IPCC a pozitivního hodnocení jaderné energie. Stáhl jsem si příslušnou zprávu: "Special Report on Global Warming of 1.5 °C"
a prohledal všechny výskyty slova "nuclear" a nikde jsme nenašel nějaké odpíchnutí výhod JE proti OZE. Spíše jsou hodnoceny souřadně, jako cosi stejně výhodného (viz např. tabulka 4.11). Akorát jsem tam našel jednou (str. 131) "nuclear fission" místo "fussion".
Myslím, že srovnání JE a OZE by reálně mělo vypadat dosti rozdílně. Dokument se také silně vyhýbá ekonomickému hodnocení, i konstatování faktu, že OZE bez (nyní a v dohledné budoucnosti neexistující) akumulace elektřiny v potřebné ceně, objemu a technologické i ekonomické schůdnosti prostě nemá skoro žádný význam.
Takže vás mám za zaujatého pro OZE a proti JE.
Radim Tolasz
28.10.2020 14:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
29.10.2020 08:54 Reaguje na Radim TolaszA pokud budeme dál pod prapory klimaalarmistů z IPCC podporovat nesmyslné OZE, tak jen ožebračíme ekonomiku natolik, že ty jaderné bloky nebude za co postavit. Možná právě o to těm klimaalarmistům jde.
Jan Šimůnek
29.10.2020 09:03 Reaguje na Radim TolaszFaktem je, že v oblasti Chebska a Slavkovského lesa jsou tepelné zdroje, které by postačovaly minimálně na jednu větší elektrárnu, ale další výzkum a případné postavení takového zdroje elektřiny a tepla/teplé vody blokují především zelení.
Milan G
29.10.2020 18:04 Reaguje na Radim TolaszOsobně si myslím, že vzhledem k tomu, že klima představuje komplikovaný nelineární systém, je úspěch modelů značně omezený, protože modelování klimatu je poplatné teorii chaosu, kde poměrně bezvýznamná vstupní změna, může zásadně pozměnit výsledek. Netvrdím, že k té změně musí nutně dojít schválně.
Petr Eliáš
2.11.2020 14:49 Reaguje na Milan GPavel Dudr
29.10.2020 09:38 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
27.10.2020 18:54Jinak souhlas s panem Svobodou: Pokud IPCC jasně nepodpoří jadernou energetiku jako jediný zdroj reálně schopný nahradit fosil, pak je třeba na tuto organizaci hledět jako na agenty pobíračů dotací na provoz OZE (jen u nás přes 40 miliard Kč ročně),
Jiří Svoboda
27.10.2020 20:09 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
28.10.2020 08:26 Reaguje na Jiří SvobodaNehledě k tomu, že by měli být schopni popsat (i bez "doporučování") rozdíl mezi modely, kdy energetiku zajišťuje jádro, a modely, kdy energetiku zajišťují OZE. Jak po stránce nákladové, tak i co do spolehlivosti. Protože rozdíl mezi jadernou a OZE bezemisní energetikou je v obou aspektech propastný, ve prospěch té jaderné. Nehledě k tomu, že ten OZE model naráží i na objektivně existující fyzikální a chemické limity a je tudíž v praxi nerealizovatelný.
Takže se soudruzi jen vymlouvají.
vaber
28.10.2020 09:08 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
28.10.2020 12:57 Reaguje na vabervaber
28.10.2020 13:01 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
28.10.2020 19:01 Reaguje na vaberRadim Tolasz
28.10.2020 09:54 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
28.10.2020 11:07 Reaguje na Radim TolaszTady pouze čtu :
"I když uznáváme výzvy a rozdíly mezi možnostmi a vnitrostátními okolnostmi, politická, ekonomická, sociální a technická proveditelnost technologií solární energie, větrné energie a skladování elektřiny se za posledních několik let podstatně zlepšila ( vysoká důvěra ). Tato vylepšení signalizují možný přechod systému při výrobě elektřiny. (Obrázek SPM.3b) "
------
Těchto snížení lze dosáhnout kombinací nových a stávajících technologií a postupů, včetně elektrifikace, vodíku, udržitelných biologických surovin, náhrady produktů a zachycování, využívání a skladování uhlíku (CCUS).
A pak už následuje kap." Posílení globální reakce v kontextu udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby" , což jste jistě namysli neměl.
Jan Šimůnek
29.10.2020 12:52 Reaguje na Radim TolaszA ještě pořád jsem od vás nečetl vysvětlení, jak to, že se mohl šéfem IPCC stát železniční inženýr s fatálním střetem zájmů.
Jsem toho názoru, že odtud pramení značná část nedůvěry ve výstupy IPCC.
Petr Eliáš
30.10.2020 08:54 Reaguje na Jan ŠimůnekUž mě opravdu nebaví vyvracet ty vaše bludy o tom, že IPCC s jádrem nepočítá. Nakonec se ukáže, že s ním počítá a vy opět začnete blekotat něco o tom, že IPCC podporuje jádro málo, atd. atd. ...
Jan Šimůnek
30.10.2020 12:03 Reaguje na Petr Eliáš630 stránek v podstatě blábolů o ničem, předstírajících vědu. To si raději přečtu Cámarovy 15leté mušketýry.
Petr Eliáš
2.11.2020 14:44 Reaguje na Jan Šimůnekvaber
28.10.2020 09:01co je vlastně fosilní palivo ? uhlí , ropa ,plyn, dřevo ,plasty
Radim Tolasz
28.10.2020 09:56 Reaguje na vabervaber
28.10.2020 14:14 Reaguje na Radim Tolaszvybral jsem jeden příklad o kterém pochybuji ,Elektrárna Kladno 1,5%,letecká doprava 1%
mám informace staré 10let a nevím zda došlo k nějaké změně
elektrárna Kladno je špičkovací 50MWel, spaluje plyn, doba provozu byla minimální-jen při nedostatku energie v síti, pohon je plynová turbina- motor z letadla Boeing,
jedno letadlo může mít i čtyři takové motory, kolik velkých letadel nepřetržitě létá nad naším územím ? to ví na letišti
Radim Tolasz
28.10.2020 15:03 Reaguje na vaberKatka Pazderů
28.10.2020 09:14Z diskuse nade mnou to vypadá, jako kdybychom byli také za vodou. A ten klid, co z diskutujících čiší...
Nakonec lidstvo rezignuje na úkol, který je nad jeho síly a tiše odejde do propadliště dějin. A Země si oddechne. Za 1537 let nastoupí znovu doba ledová.
Petr Blažek
28.10.2020 10:39Žijeme v době kdy se hackeři neštítí napadat nemocnice, kdy je všechno propojeno jednou sítí napříč obory a kontinenty. Dnes už vám každý bezpečnostní IT technik potvrdí že stoprocentní zajištění sítě neexistuje. A je tedy otázkou času kdy se o to nějací magoři pokusí ať už ve jménu Aláha nebo nějakých lepších zítřků. A v tom kontextu je jádro nejzranitelnější a zároveň nejnebezpečnější.
Jan Šimůnek
28.10.2020 13:00 Reaguje na Petr BlažekMiroslav Vinkler
28.10.2020 10:47cit.:
"Dlouhodobě přispívá do médií a snaží se odborné výsledky práce komunikovat se širokou veřejností.Ve svých článcích často reaguje na přímé dotazy veřejnosti, vždy s důrazem na srozumitelnost. Věříme, že se nedá odradit a bude pokračovat dál v přátelské rétorice a trpělivém vyjasňování složitých témat veřejnosti."
Rád bych se tedy zeptal na tyto věci :
a)
Klimatologie je věda o podnebí neboli klimatu, studující dlouhodobé aspekty a celkové účinky meteorologických procesů probíhajících na Zemi.
Klimatologie se tedy zabývá dlouhodobými ději, dlouhodobě působícími
faktory a opakováním některých krátkodobých dějů v atmosféře nebo vůbec
opakujícími se atmosférickými pochody.
Klimatologie je fyzicko-geografická disciplína a je chápána jako nauka o podnebí, tj. dlouhodobém režimu atmosférických podmínek.
V každé z těchto definic se vyskytuje slovo "dlouhodobý" .
Můžete prosím tento úsek vymezit číselně v rocích ?
Tedy jaký je minimální časový interval ,který lze podřadit slovu dlouhodobý.
b) v případě, že by došlo k prokazatelnému rozchodu mezi scénáři IPCC a realitou pro další roky , typicky místo růstu průměrných teplot by došlo ke stagnaci či dokonce ochlazování , jaké závěry byste z toho vyvodil ?
Radim Tolasz
28.10.2020 15:07 Reaguje na Miroslav Vinklerb) K tomu rozdílu už došlo. Ale naopak. Nejpravděpodobnější scénáře konstruované před rokem 2000 (viz zprávy FAR, SAR a TAR) odhadovaly nižší růst globální teploty, než vidíme v období 1990-2020. Ano, najdete tam i pesimistické scénáře, které odhadovaly ještě vyšší růst. A kdyby tomu bylo naopak? Hledal bych příčinu, kterou modely podcenily.
Pavel Dudr
28.10.2020 11:38Tady to je: Ed Berry , Klimatický zázrak, Climate Miracle
https://www.amazon.com/dp/B08LCD1YC3/
Radim Tolasz
28.10.2020 15:13 Reaguje na Pavel DudrMiroslav Vinkler
28.10.2020 17:56můžete se prosím vyjádřit k článku :"Taking climate model evaluation to the next level" by Veronika Eyring a kol. v Nature Climate Change ?
Autoři vytýkají IPCC a jejich modelovým projekcím zjednodušeně toto:
" IPCC vychází z průměrné hodnoty 29 hlavních klimatických modelů, aby doložil předpovědi oteplování v 21. století, což se v operační předpovědi počasí používá zřídka. Jak suše poznamenala Eyringová a další „nyní existují důkazy, že dávat stejnou váhu každé dostupné modelové projekci je neoptimální.“
Autoři článku ukazují, že agregované modely IPCC dělají obrovské chyby na třech místech na Zemi, která jsou kritická pro naše chápání klimatu.
- nad Jižním oceánem, kde berou vyšší hodnoty teplot než jsou skutečné-rozdíl cca 2F - což znamená že obrovské oblasti ledu v reálném světě jsou simulovány jako kapalná voda.
- téměř veškerá vlhkost, která se vysráží nad Antarktidou, pochází z Jižního oceánu a obrovské množství dalších vodních par v předpovědích pochází z údajů modelů, které zvyšují teplotu oceánu o několik stupňů nad skutečností
- další důležitá chyba je nesprávné modelování jevů El Niňo a Atlantik Niño
Dále tvrdí, že jeden model je skutečně dobrý a funguje - Podle Johna Christyho a jeho kolegů z Alabamské univerzity dává věci do pořádku pouze ruský model označený jako INM-CM4, který ovšem predikuje menší globální oteplování než všechny ostatní modely OSN/IPCC.
Jeho nástupce, INM-CM5 byl tak dobrý, že jediný diagnostikoval „pauzu“ v oteplování od roku 2002 do roku 2014.
Článek končí tímto:
"Zprůměrování velkého počtu modelů, které nefungují dobře, zaručuje nespolehlivou předpověď."
dostupné zde :
https://www.nature.com/articles/s41558-018-0355-y.epdf?author_access_token=MU8B_eOqWLV2L5OMWA-Wx9RgN0jAjWel9jnR3ZoTv0PzkEDioUqskgpo7x3ex--5krh9okuTVjJbaEGpr3WxetEor8Y-ssGIY1kcSNkkf1pAjP6CVA_fEbyLn3haIIOI1TLloSrPt4emsYBoJ3C0gA%3D%3D
=======================
jeho stručné shrnutí z něhož jsem čerpal je zde:
https://www.cato.org/publications/commentary/are-climate-models-overpredicting-global-warming
Pavel Dudr
28.10.2020 22:15 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://pravyprostor.cz/cistsi-ovzdusi-zpusobilo-regionalni-oteplovani/#comment-1185527
Petr Eliáš
30.10.2020 09:00 Reaguje na Pavel DudrRadim Tolasz
29.10.2020 15:01 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
29.10.2020 17:02 Reaguje na Radim Tolaszpaní Prof. Dr. habil. Veronika Eyring
je :
Head of Earth System Model Evaluation and Analysis Departement Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. (DLR) ,Institut für Physik der Atmosphäre (IPA)
a současně
Chair of Climate Modelling
University of Bremen
Institute of Environmental Physics (IUP) ,Bremen, Germany
a spolupracuje s Národním centrem pro výzkum atmosféry (NCAR, USA).
Je autorkou mnoha recenzovaných článků v časopisech a od roku 2004 přispívá do hodnocení ozonu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a ozonu Světové meteorologické organizace (WMO).
Dále je zapojena do zapojena do Světového programu pro výzkum klimatu (WCRP). jako předseda panelu sdruženého modelu propojeného modelu (CMIP) a je členem vědeckých řídících výborů včetně pracovní skupiny pro vázané modelování (WGCM).
Ta by o tom mohla něco vědět.
Petr Blažek
29.10.2020 11:30Jestli se pamatujete tak právě to byl problém ve Fukušimě. A samozřejmě další věcí je šlendrián při stavbě a údržbě. Celkem nedávno u nás odhalili jak fingovali kontrolu svárů na potrubí. Tomu se říká lidský faktor . Zatímco u větrníků spadne jeden sloup u JE se zámoří půl Evropy.
Jan Šimůnek
29.10.2020 13:02 Reaguje na Petr BlažekA, mimochodem, jednou z příčin černobylské havárie bylo i to, že fyzicky odpojili přívod elektřiny od ostatních reaktorů, jinak by mohli to chlazení zásobovat z nich.
Milan G
29.10.2020 13:41 Reaguje na Petr Blažek....To bohužel jenom tak vypadá. Veškeré řízení elektrických sítí probíhá na dálku. To znamená, že musí být on line..... minimálně vnitřní síť v JE NENÍ z bezpečnostního hlediska on line.
Jan Šimůnek
29.10.2020 17:19 Reaguje na Milan GPetr Blažek
29.10.2020 16:12Milan G
29.10.2020 17:48 Reaguje na Petr BlažekTakže JE Fukušima přečkala to zemětřesení celkem bez problémů až ta vlna tsunami nadělala obrovské problémy. A ta vlna tsunami byla následek onoho zemětřesení, nikoliv pětisetletá nebo ještě jiná.
Ten zbytek ani nemá cenu komentovat, protože kdyby ta vaše teze platila tak ještě dneska jezdíme na oslech a bydlíme v jeskyni.
Ale neodpověděl jste na moji otázku, kdy naposledy bylo v Evropě tak ničivé zemětřesení jako ve Fukušimě tzn. o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice?
Miroslav Vinkler
30.10.2020 08:28 Reaguje na Milan GSpolečnost Tepco, která elektrárnu provozovala, o riziku věděla. Kvůli profitu ale odmítla investovat do potřebných bezpečnostních opatření. Státní úřad, pověřený dohledem nad reaktory, i vládnoucí politická reprezentace, to kvůli úzkým vazbám na jaderný průmysl tolerovaly.
Podle verdiktu japonské vyšetřovací komise tak šlo jednoznačně o katastrofu „lidmi způsobenou“, za níž stála nebezpečná koncentrace moci, úzká vazba mezi politikou a ekonomikou .
Karel Tejkal
29.10.2020 23:38 Reaguje na Petr BlažekJan Šimůnek
30.10.2020 08:39 Reaguje na Karel TejkalBřetislav Machaček
1.11.2020 18:15snižování CO2 u hýžďových svalů a taky agresivnější dobyvatelé z jihu.
Ta konkurence se tetelí nedočkavostí, kdy jim uvolníme trhy a ti dobyvatelé
zase nad tím, až jim nová sluníčkářská generace otevře náruč dokořán. My
starší ještě dožijeme možná po staru a je tak věcí nastupující generace
jaký život si přichystají.