Radim Tolasz: Studené a propršené léto
24.7.2020
A může za to hrozné počasí covid?
V posledních týdnech dostávám až příliš často otázky, které nemají oporu v reálném světě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Kde máte to 500leté sucho? A může za to hrozné počasí covid?
Je těžké na takové dotazy odpovídat, protože najednou všichni vidíme, že musíme upravit své víkendové letní plány nejen kvůli covidu, ale i podle počasí. Už jsme odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen. V průměru v létě (červen až srpen) u nás naprší 247 mm srážek, přičemž ¼ ročního úhrnu je jen 172 mm. Tak proč máme pocit, že prší příliš? Jednoduchá odpověď - odvykli jsme si. Na obr. 1 je postupný součet měsíčních úhrnů srážek v letech 2015-2020 a průměr (červeně) za období 1981-2010. Vidíme, že v posledních 5 letech napršelo v 1. pololetí vždy méně, než je průměr. Letos (zeleně) o 50 mm více.

Obr. 1: Úhrn srážek v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (mm)
O tom, že léto je u nás nejteplejší období roku nemusíme pochybovat. Je to tak a bude tomu tak i letos (zeptejte se mne v září). Ohlédneme-li se za 1. pololetím (zeleně na obr. 2), tak jen roky 2019 a 2018 byly od roku 2015 u nás teplejší než rok letošní. Dokonce i v roce 2015, který si pamatujeme jako extrémně teplý, bylo v 1. pololetí chladněji než letos (zeleně). Všech 6 uplynulých let bylo teplejších, než by odpovídalo dlouhodobému průměru (červeně).

Obr. 2: Průměrná teplota v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (°C)
Před pár dny jsem vysvětloval, že letošní červenec opravdu nemá teploty jako v říjnu a že propršený červen byl zkrátka jen takový malý Medard, který naše předky nijak neudivoval. Nebudu to hledat, ale už před pár lety jsem mediálně předpokládal, že nás jednou průměrné počasí překvapí, protože mu odvykneme. A je to tady. A nejlepší na tom je hledání různých konspiračních teorií, které by takové pěkně průměrné počasí měly vysvětlovat. V souvislosti s covidem létá méně letadel a méně se vyrábí. To je globální realita, která však není příčinou deštivého počasí. Čistší atmosféra propouští více slunečního záření a mělo by tedy být o dost tepleji než v předchozích rocích. V atmosféře je méně aerosolů, nemohou se tedy tvořit mraky a méně prší. Ještě nějaký nesmysl mám přinést do těchto konspirací? Raději ne, nechám si to až na 1. duben.
A kde tedy máme to 500leté sucho? Tím, že skončilo, nebylo vymazáno z historických záznamů. Jistě, jeho označení bylo a je na můj vkus příliš mediální, ale i povodňové průtoky také označujeme pravděpodobnostními intervaly a hovoříme o 100leté povodni, například. A zeptejte se někde, kde taková povodeň někomu zničila bydlení – "Kde ji máte? Vždyť svítí sluníčko!"
reklama
Radim TolaszAutor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (806)
Hezky napsáno. Snad pochopí i blbec...
Odpovědět
A jak je to s tou globální klimatickou změnou, kvůli které už odborníci nalétali miliony kilometrú po konferencích a tím vyprodukovali statisíce tun (a možná i miliony tun, nechce se mně to počítat) CO2, jen proto, aby s tím jako něco dělali? Je ta globální změna klimatu skutečná, nebo se to jen některým zdá?
Ono totiž, v těchto zeměpisných končinách (ale i jinde) jsou suchá a horká léta, deštivá a chladná léta, i průměrná léta,která jsou trochu tak a trochu onak, zimy bez sněhu a mrazu, zimy s velkým množstvím sněhu a s krutými mrazy, nebo zimy jen s holomrazy a zimy průměrné. Navíc, někde je to tak a jinde jinak.
A vždycky tomu tak, co lidé pamatují, bylo.
Jinak s článkem souhlasím s výhradou, že autor zřejmě nepochopil ironii dotazů typu "kde máte to (Vaše) pětisetleté sucho", tedy sucho předpovídané klimatology a meteorology; možná jste tu ironii nepochopil ani Vy pane Kašpárku.
Odpovědět
Víte, když ty výpady proti odborníkům, kteří hodnotili sucho jako 500leté překračují únosnou mez, tak to za ironii přestanete považovat. A pokud jde o vámi popsané střídání počasí, pak tam zapomínáte na jednu maličkost. Změna klimatu se hodnotí podle trendů výskytu jednotlivých typů počasí a podle změn jejich intensity, ne podle počasí jako takového. A trendy, ty jsou v posledních desítkách let zcela zřejmé. Včetně příčin.
Odpovědět
Připadá mi divný červnový půměr u všech let mezi +6 - +8°C. To se měří jen někde na horách?
Odpovědět
Není to červnový průměr, ale průměr za leden až červen.
Odpovědět
Když vidím, jak ti odborníci ochotně a neúnavně přihrávají politikům "nepřítele", tedy důvod, proč (v rámci boje proti tomuto strašnému nepříteli) občany omezit, zdanit a regulovat, nemám pocit, že by kdokoli kdekoli "překračoval únosnou mez".
Odpovědět
Je mně 87 let, a paměť mně ještě slouží a tak si pamatuji takových lét, jako je to letošní, z minulosti poměrně dost. Řekl bych dokonce, že jde opravdu o normální léto v těchto "zeměpisných šířkách", aspoň zatím, takže ty trendy mně jaksi unikají.
Odpovědět
Přesně tak. Venku je normální léto u nás. A ty trendy mi taky unikají. Ale dobře si pamatuju jak v dubnu všichni alarmisti vřeštěli jaká budou zase vedra přes léto.
Pro klimasektu je i normální léto důkazem klimatických změn. Podle nich je to výjimka, která podporuje pravidlo. Z toho není úniku, bohužel. Nedávno jsem slyšel Tolasze jak říká v rádiu asi toto, zkráceně...dlouhá, suchá a horká období se v dalších letech vrátí... no to chce odvahu anebo se počítá s tím, že lidé zapomínají. Na jaře celá klimasekta pištěla jaké bude letos zase horko přes léto. Skutečnost vidí všichni.
Takže, když moc prší, je sucho, je zima, je horko je na vině klimatická změna. Když je počasí tak jak má být, je to vyjímka, která potvrzuje pravidlo, že za to může klimatická změna.
Odpovědět
Ano, to jsem říkal a podepisuji to. Ale že by některý klimatolog označoval "normální léto" za důkaz klimatické změny? To určitě ne. To se jen můžete dočíst v reflex.cz. Ale tam si většinou jen vymýšlejí nesmysly.
Odpovědět
Jenže přitom citují rozhovor, který jste poskytl sdělovacím prostředkům.
Odpovědět
Možná kdyby odborníci sami šli příkladem a zcela se vzdali cestování letadly po konferencích, zcela se vzdali rautů na těch konferencích...
kdyby se zcela přestali dělat "světová ekonomická fóra" na která se slétavají politici vládními triskáči, na která létají bussinesmani soukromými letadly...
kdyby to všechno řešili jak ti bussinesmani tak politici z domova, bez rautů, bez nákladů na ochranky...
Možná pokud půjde "světová elita" - odborníci - vlastním příkladem a nejvíc omezí sama sebe v tomhle luxusu bude mít možná snad elementární naději že jí to lidi sežerou.
ale pokud bych měl vzít 600 let historické Vítkova... Kázání vody a pití vína většině lidí vůbec od té elity nevoní.
Například vy - jste ochoten se zcela vzdát osobních setkání na konferencích a vše přesunout online i po tom co korona skončí?
To samé politici.
Kupříkladu není jedno jediné ospravedlnění že na ten summit o eurodluhu se premiéži fyzicky sešli v Bruselu... do jednoho mohli všichni zůstat sedět doma a veškerá jednání vést přes skype (a nebo cokoliv dalšího)
Diplomacii by tak výrazně klesli emise jak na cestování tak na nesmyslech jako rauty, a nebo zajišťování bezpečnosti.
Odpovědět
To není pravda. 1. Letecká doprava je za emise GHG zodpovědná jen ze 2%. Omezování cestování není řešením. To hledejme jinde. 2. Ne vše se dá vyřešit online. A to fakt vím o čem mluvím, protože online řeším už hodně let hodně věcí. Z oči v oči se řeší hodně věcí snadněji a rychleji.
Odpovědět
V tomto s vámi alespoň částečně souhlasím, nicméně okázalé "klimatické konference", vázané na IPCC, v turisticky atraktivních destinacích asi zbytečné jsou.
Odpovědět
Ta 2% jsou spíš tvrzením, než skutečným údajem. Winston Churchil měl pravdu ve svém pověstném výroku o údajích ze statisik ("Věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval").
Odpovědět
tak u nás za červenec zatím spadlo 24mm a to se hned odpařilo. Blízké dva dotůčky z lesů, které tekly vždy co pamatuji a v posledních letech tečou jen když prší ,jsou prázdné, řeka má stav vody na minimu.
Možná v pruhu od Novohradských Hor na Ostravu pršelo víc.
v předpovědích počasí dominuje déšť i když nakonec přijde bezvýznamná přeháňka která se týká jen 1% území ,lidi to mate a všichni říkají, u nás neprší ale jinde ano ,ale meteorologové si zaškrtnou správnou předpověď ,předpověděli déšť a ono pršelo
Odpovědět
tady taky v červenci pršelo tak maximálně 4x, možná ani to ne.
tráva se už zase ztrácí,je povětšinou jasno/poljasno, takže to s tím chladným a propršeným létem tady u nás není tak horký.Ale jasně oproti předešlým létům, kdy třeba nepršelo vůbec a bylo skoro pořád přes třicet, je to rozdíl a myslím, že toto je mnohem přijatelnější varianta.
Samozřejmě lidi postižený povodněmi lituju, zažít to nechce nikdo z nás.
Odpovědět
Někde tam musí být chyba, protože letošní jaro bylo, na rozdíl od presentovaných grafů, výjimečně chladné. V podstatě ani po "zmrzlých" nebylo možné dát na záhony okurky a rajčata, a dodnes ty plodiny, alespoň ve vyšších polohách, stagnují (ale rajčata i v nižších polohách, alespoň na Znojemsku).
Meruňky i rybíz dozrály s několikatýdenním zpožděním.
A v první polovině července masívně fruktifikovaly bedly, typické podzimní druhy, které se takto "spletou" při výrazně studené epizodě počasí.
Odpovědět
Není tam žádná chyba. Jsou to průměry, tj. když je 5 dní silně studených a zbytek měsíce teplý, tak vám vyjde průměr. To přece není tak složité.
Ale je tam vidět jeden zajímavý úkaz:
V grafech teploty je jasně vidět, že všechny sledované roky jsou už od března teplotně nadnormální, velmi teplý je i letošek.
A tohle je už vliv té klimatické změny to je už ten trend oteplování.
Odpovědět
Na trend je to trochu málo dat a jsou velice rozházená. Čili rozptyly obrovské.
Faktem je, že je tam i naprosto extrémní rok 2017, kdy nám poprvé za cca 40 let promrzl sklep na brambory (ne strop, tam je izolace, ale půda okolo promrzla tak hluboko, že začaly mrznout stěny) a museli jsme tam mít zapnutá kamínka, aby brambory nezmrzly.
Odpovědět
Trochu statistiky. Ten trend je statisticky významný.
Odpovědět
Pro pana Šmůnka je statistika počet zmrzlých brambor u něho ve sklepě.
Odpovědět
Trend bych ze 7 dvojic čísel (viz graf v článku), navíc dost rozházených, opravdu nebral. To je na hranici možností statistických metod pro malé počty.
Odpovědět
Globální oteplování je přece dokázáno na miliónech měření po celém světě za dlouhá desetiletí, někde i staletí.
Odpovědět
Řekl bych, že trend na těch mých grafech nehledá nikdo, jen Vy :-)
Odpovědět
Hledají a vidí ho tam pánové Metelka a Hanzl, na rozdíl ode mě.
Odpovědět
Pokud všechny poslední roky jsou teplotně nadnormální a letošní, deštivý a "studený" ještě vede, tak je to přece určitá idicie (tozhodně ne důkaz) že oteplisti asi mají pravdu. Na rozdíl od vás, kdy mate všechno naopak.
Odpovědět
Ano, kdyby globální oteplování náhodou ve skutečnosti nebylo, museli by je pánové Hanzl, Kašpárek a další, udělat.
Odpovědět
Nie je pravda, že by bolo 5 dní studených a ostatné teplé. Cez den bolo v apríli aj viac ako 20 stupnov a v noci mrzlo, čo je v rozpore so zvýšeným skleníkovým efektom atmosféry.
Odpovědět
Nemalo by mrznut , ked bolo cez den velmi teplo. Cez den sa poda zohreje a CO2 ako hruba deka infra ziarenie zachyti a zabrani mrazom.
Odpovědět
Mate sancu vysvetlit preco CO2 nefunguje. Ucinok by da mal prrjavit v hranicnej situacii.
Odpovědět
CO2 funguje. To jen Vy si myslíte, že teploty jsou asi důsledkem pouze koncentrací CO2...
Odpovědět
To ale tvrdí aktivisté, vázaní na IPCC. Ono vůbec není od věci brát desinformátory doslova za slovo. V podstatě to tak dělal už Švejk.
Odpovědět
Bavíme se o počasí nebo o klimatu? Pan Metran o počasí, Vy o klimatu. Tak si to nějak srovnejte.
Odpovědět
Pan Metelka schválne ma nechcete rozumieť. Samozrejme že teploty nie sú iba dôsledkom koncetrácie CO2. Ide o to, že sa jedná o situáciu, ked je teplota závislá od vyžarovania - jasná obloha + bezvetrie. Ak pri takejto situácii dosiahneme záporný teplotný rekord niečo je v neporiadku z vašimi teóriami. Proste táto meterologická situácia ukazuje, že vplyv CO2 na teplotu resp. teplo zadržané molekulami CO2 je minimálne.
Odpovědět
1. suchý vzduch. 2. stékání chladného vzduchu do údolí. 3. tepelné vyzařování povrchu. Mám pokračovat?
Odpovědět
Ale to všetko bolo aj predtým, suchý vzduch aj tečenie chladného vzduchu aj tepelné vyžarovanie. Variabilná zložka je CO2 ktorý pribudol. Aký je jeho účinok?
Odpovědět
A "predtým" bylo všechno úplně stejně jako "teraz"?
Odpovědět
Ako hovoríte vy, čiste štatisticky áno. Podmienky sa samozrejme menia ale v rámci dlhého časového obdobia zostávajú v určitom rámci. Je nepravdepodobné, že by tento rámec prekročili. Najmä ak platí, že Arktída sa otepľuje ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule a ten studený (rekordne studený) vzduch nemal odkiaľ natiecť.
Odpovědět
Nějak nerozumím řeči Vašeho kmene...
Odpovědět
Podvodníci, tedy ekoaktivisté, nemůžou rozumnět a to se týká téměř všeho. Prostě hezky česky : nerozumnějí ničemu, ale do všeho kecají.
Odpovědět
Alebo nechcete rozumieť, pretože sa vám to nehodí. Necháte ma vysvetlovať, sám odpovedáte iba otázkou. To absolútne nie je seriózna diskusia. Vysvetite jasne a seriózne rečou svojeho kmeňa, prečo prišiel v apríli rekordný mráz a prečo nadmerný obsah CO2 nezabránil rekordu. Moja laická odpoveď je nasledovná: CO2 je vo vzduchu nepatrné množstvo a zachytí tak málo vyžiareného tepla, že je to prakticky nemerateľná hodnota.
Odpovědět
Pletete dohromady počasí s klimatem. To je celé. Vaše laická odpověď je úplně mimo mísu...
Odpovědět
Stále čakám na vyjadrenie profesionála. Ale vidím že sa nedočkám. Urobím teda laické zhrnutie. CO2 v žiadnom prípade nemôže ovplyvniť počasie, namerané teploty nesúvia z obsahom CO2 v ovzduší. Záporné aj kladné rekordy sú úplne mimo mísu. Nezáleží na početnosti rekordov, to nie je podstatné. Dôležitý je priemer za 30 rokov, tam vplyv CO2 prejaví, nezáleží od čoho sa naozaj oteplilo, vtedy je to úplne jasné. Úplne najlepšie môžeme pozorovať vplyv CO2 v budúcnosti. Tam nie je problém hodiť globalne oteplenie o 2 až 6 stupňov do konca storočia, tam je to úplne jasné.
Odpovědět
Jste mimo realitu a zcela mimo fyziku, ale je to Váš problém. Fakt byste si měl nastudovat alespoň základy...
Odpovědět
Studený vzduch nepochází jen z Arktidy, ne?
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/262878/lovec-mrazu-sni-o-rekordu-a-vysvetluje-proc-na-sumave-v-lete-mrzne.html
https://www.meteopress.cz/aktualne/stredecni-rano-do-ceska-prineslo-mrazive-teploty/
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html
Odpovědět
Áno, studený vzduch nepochádza iba z Arktídy, aj keď v apríli to prúdenie bolo zo severu. To že na Šumave v lete mrzne a nielen tam je známe, zažil som mráz v lete v Bielych Karpatoch. Šumavský letný mráz je dobrým príkladom, že CO2 zachytáva absolútne nepatrné množstvo vyžiareného tepla. Pri jasnej oblohe a suchom vzduchu je cez deň aj 30 stupnov a v noci môže mrznúť.
Odpovědět
Člověče, nastudijte si alespoň základy všeobecné meteorologie...
Odpovědět
Je mi jasné, že od vás nič nedozviem, zo všetkých vašich odpovedí som nenašiel absolútne žiadnu informáciu. Len povýšený tón profesionála nad laickými príspevkami, ktoré pre vás nie sú hodné odpovede.
Odpovědět
To máte pravdu. Nejsou. Chcete-li diskutovat, tak byste měl znát alespoň něco malinko...
Odpovědět
Pan Metelka nemôžem ani povedať, že ste ma sklamali. Rozhodne ste ma neprekvapili. Mám na vás jednu úplne jednoduchú otázku. Kde konkrétne sa dá pozorovať a zmerať pôsobenie CO2, myslím to nadbytočné, ktoré človek vypúšťa do atmosféry a ako ho odlíšime od toho prirodzeného oteplenia. Môžete napísať aj samostatný článok do ekolistu, alebo aj inde, rád si ho prečítam. Prípadne vám skúsim zohnať dôstojného oponenta ktorý by vám ku tomu položil zopár otázok. https://ctiradklimcik.blog.sme.sk/c/517544/o-klimatickej-hysterii.html
Odpovědět
Stačí měřit IR vyzařování oblohy...
Odpovědět
Dobre, a čo nameriame? Nemôžete byť prosím aspoň jeden krát konkrétny? Dá sa rozlíšiť vyžarovanie vodnej pary a vyžarovanie CO2? Vieme priamo odmerať koľko je to vyžarovanie CO2, koľko watov sa vracia naspať na zemský povrch? Môžete poslať link na takýto pokus?
Odpovědět
Byl by nesmysl oddělovat vyzařování vodní páry a CO2, protože obsah vodní páry je závislý na teplotě a teplota na koncentraci CO2
Odpovědět
Proč si pane Mertane nejdřív o tématu něco nenastudujete (stejně jako mnoho zdejších diskutujících), než tu začnete něco tvrdit?
Vše to jsou snadno dostupné informace - např. zde odchozí dlouhovlné záření (OLR), starší článek z 2001:
https://www.researchgate.net/publication/12065270_Increases_in_greenhouse_forcing_inferred_from_the_outgoing_longwave_radiation_spectra_of_the_Earth_in_1970_and_1997
Novější z 2004:
https://www.researchgate.net/publication/31589444_Comparison_of_spectrally_resolved_outgoing_longwave_data_between_1970_and_present
Odpovědět
Pozrite sa p. Eliáš. Ja som nič netvrdil, iba sa snažím vydolovať z p. Metelku informácie. To je nadľudská úloha, nikdy nič konkrétne nepovie. Ani po zhruba 10 príspevkoch som nedostal z p. Metelku nič konkrétne, iba že by som si mal problematiku lepšie naštudovať. Mna ale zaujíma konkrétne názor p. Metelku. P. Metelka ma napríklad neprávom obvinil že neviem rozlíšiť klímu od počasia a nerozumiem niektorým metereologickým javom. Je to jeho omyl, pretože meteorológia je môj koníček, štúdiu venujem veľa voľného času a som napríklad na Facebooku členom metereologickej skupiny LRWFS/Sezónne predpovede počasia. Táto skupina sa venuje ako názov naznačuje predovšetkým fenoménu "Náhleho stratosférického oteplenia". Netvrdím že mi je všetko jasné - som iba amatér. Na druhej strane sa nevyžadaje, aby tí čo s p. Metelkom súhlasili mali patričné vedomosti.
Odpovědět
Jsem už velmi dalek toho, abych každému všechno vysvětloval od začátku. Na to jsou tu učebnice a odborná literatura.
Odpovědět
Letošní jaro nebylo výjimečně chladné. Už v únoru bylo tak teplo, že jsem uvažovala o setí zeleniny, v pohodě jsem zasadila jarní česnek. Teprve duben a květen byly chladnější, ale myslím, že jsme jen po výjimečně teplém konci zimy spíše očekávali další teplo, no a ono bylo normálně - Tři zmrzlí atd. Problém byly výkyvy počasí, které přetrvávají, a likvidují na zahradě všechno.
Odpovědět
Omlouvám se, nejsem z oboru, ale nerozumím tomu obr. 2. Nejsou ty průměrné teploty v červnu v rozsahu 6 až 8 stupňů podezřele nízké? A že by v roce 2017 byla průměrná lednová teplota pod -5 stupňů? Není chyba v měřítku svislé osy?
Odpovědět
Není tam chyba, není důvod. Není tam napsáno, o jaké průměry jde (v Klementinu?) nebo v celé ČR? Člověk vnímá teplotu pocitově a pamatuje si hlavně extrémy. Že bylo předloni vedro vím, ale že to bylo jen 4 dny a zbytek měsíce byl normální si už nepamatuje.
Pokud v roce 17 byly tvrdé mrazy (navíc holomrazy, jak si pamatuji) tak stačí dva týdny a zbytek měsíce málo pod nulou a to tak vyjde.
Odpovědět
S lednem 2017 máte pravdu, podle historických dat ČHMÚ byla průměrná teplota v ČR v lednu 2017 -5,6 oC, takže to sedí. V červnu 2019 ale byla průměrná teplota 20,7 oC, v červnu 2020 16,4 oC a průměrná červnová teplota za období 1981 až 2010 je 15,8 oC. Data jsem převzal z ČHMÚ, sekce historická data - počasí - územní teploty, tak předpokládám, že jsou správně. V grafu 2 jsou všechny červnové průměry pod 8 oC, což neodpovídá teplotám udávaným ČHMÚ, takže graf buď ukazuje něco jiného než průměrné měsíční teploty nebo je tam nějaká chyba.
Odpovědět
Taky je mi to divné, není tam velký příliš velký vliv horských oblastí, kde bývá nejvíc meteostanic?
Odpovědět
Jsou to průměrné teploty pro Česko vždy postupně směřující k průměrné roční teplotě. Takže leden je leden, ale v únoru je průměr za leden-únor, v březnu za leden-březen, ... Není to asi moc šťastně napsáno, nebývá zvykem takto měsíční teploty prezentovat, ale je to docela instruktivní.
Odpovědět
Jéžišmarjá, tak to je potom celý úplně jinak!!
To potom není v červnu průměrná teplota za červen, ale od začátku roku? Pochopil jsem to správně?
A srážky se taky přičítají od začátku roku? To pak vyjde srpen, který na Jižní Moravě bývá velmi suchý, jako nemokřejší za celý půlrok! A v prosinci by byla potopa, 550 mm jen v Brně.
Odpovědět
Ano, je to postupně vznikající roční průměr u teploty a roční úhrn u srážek. Takže v srpnu tam bude úhrn za leden až srpen. Tím jsem eliminoval meziměsíční výkyvy a pojal vývoj pololetí jako celek.
Odpovědět
A den reprezentuje jedna teplota, nebo víc? A když, tak které hodiny?
Odpovědět
V 7, 14 a 21 hodin místního slunečního času, součet se dělí čtyřmi.
Odpovědět
A proč se dělí součet tří čísel čtyřmi?
Odpovědět
Takto je to přesně, označujeme to jako Kantzův vzorec: (T07+T14+T21*2)/4
Odpovědět
Takže T21 má dvojnásobnou váhu oproti jednotlivým teplotám ze dne?
Odpovědět
Zapomněl jsem uvést, že teplota ve 21 hodin se bere 2x.
Odpovědět
A, mimochodem, nebyly by pro den reprezentativnější nějaké vážené průměry (ty by se daly fitovat z údajů stanic, kde se to zapisuje kontinuálně).
Odpovědět
V měsíčních průměrech není prakticky rozdíl mezi hodnotami, počítanými z termínů 7, 14 a 21 hodin a průměrem z desetiminutových měření.
Odpovědět
To by šlo, ale musel byste vymyslet identickou metodu pro období, kdy jiné teploty než 07-14-21 nebyly. Tzn. většina stanic před rokem 1995. My zachováváme stejný způsob výpočtu průměrů právě s ohledem na historii. Dnes můžeme počítat denní průměr z 10M dat. Když to vyzkoušíte, tak zjistíte, že se denní průměr téměř vůbec neliší od toho starého výpočtu. Jen ve dnech s rychlou změnou teploty pozdě odpoledne nebo brzo ráno.
Odpovědět
Právě ty změny jsem měl na mysli. Nejnižší teploty jsou někdy mezi 3. a 5. hodinou ráno, co znám z vlastní zkušenosti.
Doufám, že posun času se u těchto měření neprovádí.
Odpovědět
Ne, měří se v místním středním slunečním čase. Takže to bere v úvahu i vliv zeměpisné délky na časy východu a západu Slunce.
Odpovědět
V tom jsem se hrabal už někdy před 14 roky... http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2006/Meteo-2006-04.pdf
Odpovědět
Ano, teď je to jasné, děkuji za vysvětlení. Ten titulek pod grafem 2 mě zmátl - jde o průměry za prvních n měsíců v roce počítané k danému měsíci. Pro n=12 to dá průměrnou roční teplotu.
Odpovědět
Ono taky hrozně záleží na tom, které konkrétní teploty z průběhu dne vezmete do toho průměru.
Odpovědět
To máte snad úplně fuk. Důležité je, aby se braly vždy ve stejnou dobu po celou dobu měření.
Odpovědět
Sucho nám darovala příroda, aby pomohla odhalovat špatné charaktery lidí. Kolik lidí začalo okamžitě "bojovat" proti suchu, s vidinou toho, že se buď nakapsují nebo aspoň znemožní své politické protivníky :-) Sucho skončilo, ale řada těch bojovníků je v jakémsi fázovém posunu a místo aby sklapli, bojují o to intenzivněji :D
Odpovědět
Kdo se nakapsoval na boji se suchem? A co významného se vůbec udělalo? Kromě vagónu řečí a iluzorních 31 přehrad moc nic.
Ale pokud se něco skutečně rozjelo, je potřeba to dodělat a pokračovat, kdykoliv může nastat další suché období a třeba daleko horší. Stačí se podívat na průměrné teploty.
Odpovědět
Dělá na tom řada lidí ze státního sektoru a ti přeci za to berou plat :-) Ten plán na stavbu 31 přehrad se nenapsal sám, ti lidé na tom strávili čas a dostali za to zaplaceno. Z našich peněz. Zbytečně. A to se ani nezačaly dělat studie proveditelnosti.
Nebo před pár dny tu jakási politička publikovala článek, ve kterém vytýká opozici liknavost při řešení problémů sucha.
Ministerstvo zemědělství zase připravilo rozsáhlý plán plošné revize meliorací, opět k dočtení na Ekolistu. I kdyby to skončilo jen tou pasportizací (jako že skončí), tak je to zbytečná práce, opět zaplacená z našich peněz. A ti dobře placení úředníci co to vymyslel mohli být už dávno z ministerstva propuštění, když nemají co na práci a musí si vymýšlet takovéhle krkolomnosti, aby vykázali činnost.
Vznikla dokonce organizace intersucho :D ale těm to odpouštím, málem jsem pukl smíchy když jsem se o ní dočetl.
Odpovědět
Intersucho je web provozovaný CHMÚ, kde je sledována vlhkost celé ČR.
V době sucha je to velmi výstižné, v následující vlně sucha to bude to samé. Drobnost, že mezitím napršelo je zcela normální a je to dobře.
Odpovědět
To se omlouvám, myslel jsem, že je.
Odpovědět
Problém je ten státní sektor, který je x násobně předimenzovaný a většinou silně zkrumpovaný, ale to je problém politiky a ne ekologie. Revizi meliorací mají dělat vlastníci polí a ne státní ouředník.
Odpovědět
Problém je, že ty 4 miliony vlastníků - fyzických osob, co jim pozemky patří, nemohou rozhodnout o svých 20 metrech trubky aniž by braly ohled na ostatní pozemky. Není to tak jednoduché. Viděl jste film Vlastníci?
Odpovědět
Jistě, ale jim to je většinou úplně fuk, řeší to nájemce.
Odpovědět
...a nájemce zase nechce (někdy ani nemůže investovat do něčeho) co mu nepatří. Je to začarovaný kruh, ze kterého není lehké se vymotat.
Odpovědět
Pokud se splní katastrofické vize IPCC, tak se ty přehrady hodit budou. Pokud dojde k ochlazení a nárůstu dešťů, budou se hodit alespoň některé z nich k záchytu přívalů.
Odpovědět
Které přehrady? Ty, co nasliboval soudruh nejvyšší? A co ještě? Dalších investic za asi 20 biliónů kč.
Odpovědět
Tak tedy teď překvapím sám sebe:-), ale ta pasportizace meliorací mi přijde zcela ok. A jo, zaplatí jí stát ... protože to byl v podstatě stát (resp. pracující lid:-), kdy ji do té země z velké části napral, což by obecně nevadilo, a kašlal na to něco někam zaznamenat, natož správně. Což už vadí víc. Nutno uznat, že na podobný brajgl je možno z té doby narazit leckde ... jak je něco všech, tak to není nikoho a jak to dopadá.
Odpovědět
Aha, teprve teď jsem pochopil námitku. Ještě se ve velkém nenakapsovali, ale chtěli by, proto v boji proti suchu pokračují, i když už poněkud opožděně :D
Odpovědět
Nevím, co furt s tím máte. Stavební firma s bagrem vybagruje cokoliv (třeba mokřad, nebo základy domu) a vůbec si nemyslím, že by se měla "kapsovat" zrovna na tom.
Odpovědět
Někdo to té firmě musí zadat, v tomto případě ministerstvo. Dál to snad nemusím rozvádět :-)
Odpovědět
Stát zadává zakázky na základě výběrového řízení a silně rozhoduje cena. Nebýt u nás tak děsivá korupce, nikdo by se nekapsoval, prostě peníze pouze za odvedenou práci.
Odpovědět
I kdybychom vyloučili šití zakázek na míru a podobné libůstky, tak jsou to peníze za zbytečně odvedenou práci. Naše, společné peníze.
Odpovědět
Vždyť potřebnost je řešena už v předprojektové přípravě a je to přece první kritérium, podle kterého se dělají další kroky.
Odpovědět
Jen tak mimochodem, MŽP a MZe zaplatilo loni cca 20 miliard na boj se suchem a ano jsou to peníze nás všech. Ještě letos nějaké programy doběhnou a nové samozřejmě vznikají. Je otázka nakolik jsou účelné a nakolik je to Potěmkinova vesnice.
Odpovědět
I Vy jeden klimatologu! Skutečně "kdykoliv nastat další suché období". Já jen dodám, že i vlhké období, teplá a chladná léta a stejně tak i zimy, jara, ba i podzimy.
Odpovědět
Je tu ale jeden zásadní problém. Globální oteplování. To v dlohodobém horizontu nám s počasím velmi silně zamává.
Podívejte se na ten spodní graf, VŠECHNY sledované roky jsou nadnormální (včetně letošního!) a to se teprv rozjíždí. Těch 5 let sucha bylo jen "naznačení možností", ten netvor si teprv protahuje drápy.
Odpovědět
Na příklad pracovníci Intersucho. Nebo myslíte, že to dělají zadarmo? Víte kolik úsilí vyžaduje boj proti suchu v letošním roce (oproti loňsku vlastně deštivém)?
Odpovědět
Myslím, že si to lidé vysvětlují docela chybně. Srážek je přibližně stejně, ale problém vzniká v jejich rozdělení v průběhu roku. A další problém, který nechceme vidět, je absolutní nepřipravenost ploch jak na sucho, tak na mokro. Kdyby byla půda v dobré kondici, poradila by si do značné míry s obojím, protože sorpce - nasycení - srážkami by uvolňovala postupně. Půda, která je spíše pískem, propustí vše, co nateče,takže při sebemenším teple nemají rostliny z čeho brát. Zlikvidovali jsme všechny mokřádky, meze atd., pěstují se širokořádkové plodiny, nehnojí se chlévskou mrvou, "ouhory" by byly jen k smíchu. Jsou to všeobecně známé věci, o kterých nikdo nechce slyšet, raději by postavili 3 obří přehrady.
Odpovědět
Pamatuju dost, abych mohla tohle léto označit za takové, jaká bývala úplně bežná a normální v dobách mého dětství a mládí. Kdy 30 stupňů už bylo faaakt vedro.Příroda si jede svoje scénáře a je příliš silná, než aby si do nich nechala zasahovat.
Odpovědět
Bohužel, už to pravda není. Emise 40 miliard tun CO2 každý rok celý systém destabilizuje a Klimanetvora není dobré dráždit. A my ho dráždíme nejen CO2.
Odpovědět
Blahopřeji k tomu "Klimanetvorovi". Měl byste to poslat Gretce, ta by ten Váš novotvar jistě dobře zpeněžila.
Odpovědět
Skutečně to asi nebude tvor, který bude mít sympatie k lidské rase, že?
Odpovědět
Ano, jde opravdu o úplně normální léto.
Odpovědět
Já si tohle léto doslova užívám! Nádhera, žádná vražedná vedra, vody tak akorát. Když svítí slunce, radujete se, že je krásně, když prší, máte radost, že v srpnu bude v sudech dost vody na zalévání zahrady. Jako dítě jsem trávila prázdniny spíš v holínkách a flanelce, než v plavkách. Letošní léto je léto, jak má být.
Odpovědět
Užívejte si užívejte, už se to asi moc často opakovat nebude.
Odpovědět
Ale no tak ...
Celý léto nezaprší, a když jo, tak leje furt,
všude bláta čím dál víc,
nebo zase hroznej hic,
... je to přitom už tak dávno ... a Kid tolik let na pravdě Boží.
Odpovědět
Mal by som ku tomu takú malú pripomienku. Ak chceme sledovať údajnú klimatickú zmenu, nemali by sme si všímať iba trendy nejakých priemerov, ale mali by sme si všímať tiež rekordné hodnoty a podľa nich zmenu hodnotiť. V podstate by nemalo dochádzať ku novým mrazovým rekordom. Táto jar zase rekordy prepísala, len námatkovo dávam článok zo Sme, bolo by toho viacej, ale to nie je podstatné. https://domov.sme.sk/c/22376292/prelom-marca-a-aprila-priniesol-rekordne-mrazy.html
Odpovědět
To, že počasí (a také klima) má také cyklický vývoj, je snadno dokumentovatelné například na indexu sucha pro celé (kontinentální) USA - obrázek 4. v https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu#dis-id-378dc7886e3d71470dc789eb8a07256d
Tento vývoj vyplývá ze změny rotačních momentů atmosféry, které jsou řízeny Jupiterem v 62,5-letém cyklu změn jeho excentricity. Šipky označují největší přísluní Jupitera. Obdobně se chová také index sucha v ČR, kdy bylo největší sucho mezi lety 1944 - 57 a největší záplavy na Žitném ostrově v roce 1965. Sucho 2004 - 2019 se opakovalo přesně po 62 letech, ale má zpoždění za USA o pár let.
Odpovědět
jak tyto změny rotačního momentu atmosféry ovlivňují počasí? Země oběhne slunce za 1rok Jupiter tuším za 12let, takže se Země přiblíží k Jupiteru každý rok, jen v jinou roční dobu, nebo se nějak naměřila změna otáčení atmosféry,
Gravitace měsíce působí na Zemi mnohem víc, hýbá dokonce i s hladinou oceánů což asi Jupiter nedělá
Odpovědět
Veľmi neverím na teóriu vplyvu Jupitera, ale predpokladám, že musí nastať vhodná konfigurácia Jupiter, Zem, Slnko, Mesiac a vplyvy sa sčítajú. Môže tam byť 62 ročný cyklus - asi?
Odpovědět
Ještě bych tam přidal Venuši, Neptun a planetu "X". Když to nevyjde, tak ještě přidáme naší galaxii a možná i tu vedlejší. A když půjdé jooo do tuhého, tak interval 62let upravíme na 62 +/- 20 let a to už to jistě vyjde. :-)
Odpovědět
Když vezmete jen věci, které se hodí, nakonec se k potřebné periodicitě vždycky dostanete...
Odpovědět
Upravovať dáta na to sú aj lepší odborníci. V tom majú alarmisti veľmi dobrú prax.
Odpovědět
Rotační momenty... Co se mění? Moment hybnosti nebo moment setrvačnosti atmosféry?
Odpovědět
Vše co má hmotu a rotuje: atmosféra, vodstvo, pevnina.
Odpovědět
Prostě slapové síly vnesou do zemské atmosféry poměrně slušné množství energie, se kterým modely IPCC nepočítají, a tak holt nevycházejí.
Odpovědět
Jak veliká je tato energie, je vidět na změnách délky dne (LOD). A to na změnu celkového rotačního momentu Země má větší vliv atmosféra než hydrosféra a litosféra. Ve všech se ale jako základní projevuje cca 60-letý cyklus, který je synchronní se změnami excentricity Jupitera, a taky je synchronní s klimatickými změnami:
https://contextearth.com/2014/03/04/decadal-temperature-variations-and-lod/
Odpovědět
A kdo tedy způsobil zvýšení globální teploty o asi půl stupně za posledních 30 let? Když se i Jupuiter chová jako vždycky?
Odpovědět
Nesmysl. O kolik se změní Coriolisova síla při naměřené změně úhlové rychlosti rotace Země?
Odpovědět
Už jsem vám vysvětloval před 2 měsíci v jiné diskuzi, že Coriolisova síla je moc slabá a že existují mnohem větší síly. Vysvětlení tohoto jevu viz. například Wilson (2008). Polární záře taky mají cyklus cca 60 let, korespondují s Palmerovým indexem sucha, ale průkazně nemají nic společného ani s Coriolisem ani Alzheimrem a ani s CO2.
Odpovědět
Slabá... :-) Dokáže spolehlivě fungovat proti tlakovému gradientu, určuje proudění vzduchu v atmosféře, ale pro Vás je silnější vliv Jupitera? Dost komické...
Odpovědět
Jste schopen rozporovat citovanou práci?
Odpovědět
To si snadno spočítáte. Velikost Coriolisovy síly jistě spočítat umíte, velikost gravitační síly Jupitera taky. Obojí je jednoduchá fyzika.
Odpovědět
Navíc tam budou i interakce Slunce - Jupiter a ne interakce Jupiter - Země. Konec konců 11 letý sluneční cyklus odpovídá oběhu Jupitera-
Odpovědět
Jupiter sám o sobě (vůči hvězdám) má orbitální periodu cca 11,87 let.
11-letý cyklus vychází a) z interakce Jupitera vůči všem ostatním planetám, které dohromady mají střední (momentovou) periodu 25,155 let:
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity
b) Vnitřní - slapové - planety mají společnou rázovou periodu 11,07 let (Stefani 2019): https://arxiv.org/abs/1803.08692
Ty určují polaritu ve "spolupráci" s Jupiterem.
Odpovědět
Je vidět že na řadě astronomických i fyzikálních údajů se může shodnout i (politicky, ideologicky) různorodá společnost.
Průšvih začíná až vnášením ideologického vidění a politicko-ekonomického nátlaku.
Odpovědět
někdy bývá přání otcem myšlenky,ale pokud tahle hypotéza funguje je možno přesně předpovědět další cykly
měřením na pyramidách ,když se zvolilo správné měřidlo, se objevilo číslo Pí, průměr Země ,vzdálenost od slunce a kdo ví co ještě,je to přání něco najít nebo realita?
oteplování planety pokračuje již desetitisíce let a není o něm pochybnost ,zdali je to nějaká perioda nebo ne o tom je diskuse ,
historie klimatu Země určitě není něco co jede v periodě a nebude se stále opakovat minulost,to by jsme mohli čekat že přijdou zase prvohory i s klimatem a atmosférou té doby
existují výpočty že činnost člověka ovlivňuje rotační pohyb planety tak ,že osa rotace se bude posouvat a rovník se přesune do USA
jen málo odborníků s k tomu chce vyjádřit, mohli by ztratit reputaci odborníka, ale to nemusí znamenat že je to nesmysl
Odpovědět
Ten posun rovníku: Doporučuji verneovku "Zmatek nad zmatek".
Odpovědět
chtěl jsem jen říct ,že je mnoho názorů a nikdo neví který je správný a nějaký ten ,,důkaz,, se vždy najde
Odpovědět
Tato hypotéza funguje, protože existuje už řada predikcí budoucího vývoj sluneční aktivity, jsou testovatelné a zatím vycházejí velice dobře. Jen namátkou uvedu Dr. Žarkovou, o které tady byla diskuze před pár měsící (23.3.2020) v souvislosti s cenzurou jejího článečku v Nature Scientific Reports, dobrou předpověď poskytl taky Rick Salvador (https://tallbloke.wordpress.com/2018/05/23/rick-salvadors-2013-pattern-recognition-in-physics-solar-prediction-now-validated/
nebo přímo zde:
http://www.pattern-recogn-phys.net/1/117/2013/prp-1-117-2013.pdf). Další, jako Tattersall, Charvátová nebo Scafetta popsali velice dobře některé aspekty sluneční aktivity a různě dlouhé cykly, které mají vliv i na klima na Zemi nebo na Marsu.
Odpovědět
"oteplování planety pokračuje již desetitisíce let" kam na to chodíte, to je přece ryzí nesmysl! Priody ochlazování v době ledové, perioda mladšího dryasu - velmi rychlé ochlazení, malá doba ledová ve středověku.
Ovšem podle dluhodobých cyklů by se mělo už dnes mírně ochlazovat normální rychlostí asi 1°C za 10 tisíc let a normální doba ledová by měla přijít někdy za 15 - 20 tisíc let. Ovšem naše emise CO2 to oddalují snad o 60 tisíc let. (Na cestěk k superdlouhé době meziledové, Vesmír 7-8 2020).
Odpovědět
plameta se ohřívá od doby maximálního zalednění které bylo kdy? nějaké kolísání teplot to vůbec nevylučuje ,
nebo snad chcete říct že planeta se ochlazovala a ledovce mizely,ty snad mohou mizet jen když se klima otepluje
Odpovědět
Jistě, dnes jsme ve fázi, kdy by se měla normálně ochlazovat, tj. rychlostí asi 10 tisíc let o jeden stupeň. Ale místo toho se prudce ohřívá. Podívejte se do toho Vesmíru, tam je to hezky popsané.
Odpovědět
Myslíte tu? https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html
Odpovědět
Tenhle článek jsem nemyslel, ten je z roku 2001. Nejhezčí na něm je, že to, co píše jako šílenost a produje to, to se dnes děje. Já myslel
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/utopeni-kakofonii-nazoru.html
Odpovědět
na cykly klimatu které jsou pravidelné nevěřím ,
vždyť ani nevíme kdy byla postavena Sfinga a je ji možno stále dobře zkoumat to u klimatu tak dobře nejde, klima z minulosti zmizelo a časování klimatu dle vrstev ledovců je pochybné protože nikdo nemůže vědět kolik vrstev roztálo a navěky zmizelo
dnešní člověk už má sílu na to aby svoji hloupostí ovlivnil nevratně některé procesy a zásadně poškodil životní prostředí ,s tím souhlasím
Odpovědět
Klimatické cykly jsou dávno prokázané, je to dost hrubé rozlišení a Sfinga se do nich skutečně nevejde. Ale rychlé změny globálního klimatu ano, koncentarace CO2 taky, to není změna typu šup sem šup tam.
Odpovědět
příklad Sfingy byl jen pro ukázku jak se špatně hledají správné informace a tak se nakonec odsouhlasí názor který nijak nevybočuje z popisu historie který je přijat jako správný
Odpovědět
Případ Sfingy (a všech ostatních megalitických stveb) je naprosto nejasný. Zatím nelze určit, z jaké doby pochází a to řádově na tisíciletí. Velké množství indicií (a někdy snad i důkazů) ukazuje, že kolem desátého tisíciletí před kristem tu byla nějaká velmi vyspělá civilizace, která postavila řadu staveb z gigantických kamenných bloků. Což se jediné, co se zachovalo. A Sfinga asi patří mezi ně.
Odpovědět
Počasí i klima měly samozřejmě cyklický průběh, pokud do toho člověk nevyfučel bilióny tun fosilního CO2. Od té doby se to cyklicky nechová, to oteplování nemá ani teoretický konec.
Odpovědět
Ako sa striedali chladné a horúce letá v minulosti je spracované v tomto článku: https://www.nun.sk/koncek_pomery.pdf Hodnotí sa obdobie od roku 1851 do roku 1963. Vyplýva z neho, že TS≥20 kolíše od hodnoty 666 až po maximum 1931, čo je značný rozptyl.
Odpovědět
A uvažoval nékdo někdy, že počasí závisí na vědomí? Nebo spíš, že určitý druh povědomí lidí přitahuje určitý druh počasí???
Odpovědět
Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že GO neznamená, že nebudou mrazíky na jaře, spíše naopak, extrémy jsou letos do očí bijící, je jasný, že je s tím akutně potřeba něco dělat a krajinu nachystat do budoucna na ještě větší extrémy, ne zbytečně debatovat o průměrech.
Odpovědět
Lidem, tedy mase voličů, je to jedno. Ti potřebují hesla a fráze, ne nějaké vysvětlování nebo nedejbože fakta :D
Odpovědět
A vůbec nejlepší je když se to dá svést na jednoho nepřítele. V současnosti je to CO2, to umí na Hawaji dobře měřit.
Odpovědět
Přesně tak, pan Kalenda je fakt komik. Jeho "integrál TSI" je i pro amatéra jednoznačný nesmysl.
Odpovědět
Obávám se, že amatér ani nechápe, co to integrál je.
Odpovědět
Jsem klasický inženýr z brněnské VUT.
Odpovědět
Zase na mě sáhl středověk a to přímo z VUT a ČHMU. Opět nám Slunce krouží okolo Země a kameny z nebe padat nemohou :-(
Protože tentokráte CO2 a vědkyně Greta :-)
Odpovědět
Pane Kalendo, vy byste mohl udělat srovnávací graf, kolik dnešního oteplení má na svědomí 40 miliard ročních emisí CO2 a kolik Jupiter, integrál TSI a další vymoženosti "moderní vědy". To by zajímalo určitě nejen mě.
Odpovědět
Zrovna to čtu:
https://arxiv.org/abs/0801.3830
Ale lidstvo jsem v tom nenašel. To nenajdete ani na Mauna Loa (obrázek 3 zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu)
Odpovědět
Dobře. Tak otázku na tělo. Fakt si myslíte, že to dost děsivé dnešní oteplování není způsobeno emisemi CO2 ale Jupiterem, který se chová pořád stejně? Nebo jinou stejně významnou příčinou?
Odpovědět
Za sebe:
Jupiter v porovnání s dalšími vlivy mimo planetu Zemi může mít větší význam než koncentrace CO2, které navíc byly v minulosti násobně vyšší a žádná katastrofa se nekonala.
Odpovědět
Nádherná hloupost. Jak Jupiter zajistí změnu radiační bilance o nějaké 2-3 W/m2?
Odpovědět
Podle mě (a nejenom podle mě) jsou tam 2 mechanismy, které jdou ruku v ruce: a) Jupiter ovlivňuje zejména směry proudění atmosféry, oceánů, ale také pohyb litosféry vůči plášti (to mám vypozorované z tenzoru napětí). Oceány řešil např. Mörner (2018). Atmosféra (vs LOD) je známa už dlouho.
b) Obdobné tomu, co se děje na Zemi, probíhá i na Slunci s tím rozdílem, že je tak ovlivněna i jaderná fůze a tím tok energie ze Slunce. Například polární záře mají stejný cyklus cca 60-let dlouhý (Křivský a Pejml), který rozhodně není řízen množstvím antropogenního CO2 v atmosféře, ale koreluje s excentricitou orbity Jupitera. :-)
Odpovědět
polární záře a aktivita slunce souvisí se slunečními skvrnami a ty se projevují v cyklech přibližně 11let a ne vždy přesně souvislost s Jupiterem může být čistě náhodná,zřejmě se tyto výrony energie Slunce připravují uvnitř Slunce až za dobu několika let se dostnou na povrch a po uvolnění napětí nastane zase období klidu ,
Odpovědět
Než se energie, uvolněná v jádře fúzí, dostane ke slunečnímiu povrchu, trvá to mnohem, mnohem déle...
Odpovědět
Sluneční skvrny se nacházejí na "povrchu", tedy fotosféře. A TSI chodí proporciálně se skvrnami.
Odpovědět
To nikdo nerozporuje. Ale než se ta energie dostane z jádra k fotosféře, trvá to hoooooodně dlouho...
Odpovědět
Tok energie ze Slunce? To se měří už hodně dlouho a žádné velké změny, kromě 11-letého cyklu, tam nejsou...
Odpovědět
Prosím, opět nemaťte laiky. Ke změnám TSI je napsáno toho dost. Například Steinhilber, Berger. Teď posílám odkaz na March (2011) - obr. 4: https://arxiv.org/abs/0801.3830
Odpovědět
Rozhodně se to měří déle, než je oběžná doba Jupitera. A rozhodně žádné periodicity kromě 11-leté nebyly naměřeny. Můžete si citovat co chcete. Mám k dispozici měření.
Odpovědět
Pošlete mi data nebo alespoň odkazy. Na to jsem zvědav.
Odpovědět
Která data (prvek), pro kterou lokalitu a za jaké období?
Odpovědět
Stačí mi TSI ve vzdálenosti 1 AU od Slunce za období 5 period excentricity Jupitera, tedy posledních cca 300 let. Lepší by to bylo za 1000 let, ale to asi nemáte.
Odpovědět
Aha, no a japa se nám mění excentricita dráhy Jupitera?
Odpovědět
Já potřebuji TSI. Excentricitu mám z efemerid: https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi
Maximum excentricity bylo 24.3.2011
Odpovědět
Jinak TSI máte na https://www.pmodwrc.ch/en/research-development/solar-physics/tsi-composite/
Odpovědět
Data TSI jsou (měřená) jen od roku 1979. To je málo na zjištění variací amplitud v 62,5-letém cyklu změn excentricity Jupitera. Proxydata TSI za delší období nemáte?
Odpovědět
kolik je excentricita u Jupitera? a objeví se skvrny v době když je Jupiter nejblíže slunci?
říká se že energie z jádra slunce putuje na povrch velmi dlouho ,ale původ skvrn není v jádře ale pod povrchem jako důsledek obrovských magnetických toků
Odpovědět
Tak nám zkuste stručně popsat, jak excentricita dráhy Jupitera ovlivňuje Slunce. A mimochodem, k tomu TSI: Máme přes 40 let přímých měření. Perioda, kterou uvádíte, je 62,5 roku. Tak to už by se na TSI projevit muselo, i v té 40-leté řadě. Kde to tam máte?
Odpovědět
O cyklech sluneční aktivity, delších než je siderický oběh Jupitera, se už tu na Ekolistu psalo.
Odpovědět
Ano, a analýzy ukázaly, že ty cykly nejsou zrovna stabilní...
Odpovědět
Ale to přece není pravda. Ty cykly jsou stejně stabilní, jako je stabilní celá Sluneční soustava. A ta funguje ve stejné sestavě už nějakou miliardu let, jak je doloženo z geologických záznamů. To, že nejsou harmonicky pravidelné, ale střídají se chaotická a uspořádaná období, vyplývá z počtu planet a jejich vzájemných silových vazeb, které se promítají jak do orbitálních parametrů jednotlivých těles, tak do sluneční aktivity. Proto existuje korelace mezi SIM (Solar Inertial Motion) (Charvátová) a sluneční aktivitou, která se tím pádem dá předpovídat (např. Žarkova, Salvador, Landscheidt, Scafetta, ...). Právě úspěšná předpověď sluneční aktivity z poloh planet je důkazem tohoto vlivu.
Odpovědět
OPravdu??? https://www.researchgate.net/publication/234491031_Wavelet_analysis_of_solar_activity_recorded_by_sunspot_groups
Odpovědět
už kdysi dávno jsem četl že výskyt slunečních skvrn má jistou pravidelnost, ale někdy se vůbec neojeví
Odpovědět
Protože existují i delší cykly, které akorát odhadujeme podle proxydat, nebo jiných zdrojů.
Sluneční skvrny byly objeveny někdy koncem 17. století, pravidelně pozorovány jsou kratší dobu, exaktní měření má ještě kratší historii.
Možná budeme časem chytřejší tím mechanismem, že začínáme být schopni zjišťovat skvrny na některých hvězdách. Současné pozorování skvrn na velkém počtu hvězd nám asi pomůže některé cykly odhalit rychleji, než z pozorování Slunce.
Odpovědět
Jarné mrazíky sa môžu vyskytnúť, ale ich početnosť by mala klesať. Rekordné záporné hodnoty by sa nemali vyskytovať vôbec, v situácii, keď je pri bezvetrí silné radiačné vyžarovanie by mala zvýšená koncetrácia CO2 rekordu zabrániť, mrznúť môže ale nemalo by byť prekonané minimum z celej histórie meraní.
Odpovědět
I čistě statisticky to není pravda, i "minimální" rekordy se mohou vyskytnout, bude jich ale méně než těch "maximálních". Když ale uvážíte, že dojde (a už dochází) i k cirkulačním změnám, tak ty "minimální" rekordy rozhodně vyloučit nemůžete... Mohou být oblasti, kde se oteplí málo, právě z důvodu cirkulačních změn.
Odpovědět
Samozrejme že sa minimálne rekordy môžu vyskytnúť a aj sa vyskytujú. Otázka je prečo? Teraz konkrétne prišiel veľmi studený vzduch z Arktídy. Nemala by sa Arktída oteplovať podľa teórie GO ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule? A čo početnosť jarných mrazov, klesá či stúpa čiste štatisticky? A čo radiačné vyžarovanie, neukazuje sa náhodou že zvýšené CO2 nič nezadrží a tie 2W/m2 nemajú žiadny vplyv, pretože je to veľmi málo, podobne ako málo je CO2 v ovzduší v porovnaní s obsahom vodnej pary?
Odpovědět
Jak chcete nachystat krajinu na to, že možná totálně vyschne? U nás neroste jediný strom, který by přežil teplotu 50°C. A už někde naměřili 42.
Odpovědět
Prečo by asi krajina totálne vysychala? O takom niečom nehovoria dokonca ani modely IPCC, netvrdí to ani p.Tolazs ani p. Metelka. IPCC tvrdí, že vplyvom oteplenia budú zrážky mierne narastať ale zároveň sa zväčší aj výpar a obdobia sucha budú silnejšie. O totálnom vyschnutí tu nehovorí nikto okrem Vás. Krajina v našich zemepisných šírkach by bola veľmi suchá, ak by sa ochladilo a nastala by doba ľadová. Také niečo Vás zjavne vôbec netrápi aj keď je úplne jasné, že skôr či neskôr doba ľadová príde.
Odpovědět
Modely IPCC nevěští z křišťálové koule a skutečně nikdo neví, jak klimatická změna dopadne na Evropu.
Může být vlhčeji, ale taky sušeji. To záleží na velkém vodním koloběhu a v době razantních teplotních změn nikdo nic předpovědět neumí. Ovšem předpovídaná teplota do konce století o +5,6°C je zcela vražedná v každém případě.
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l O 5 stupnov teplejšie bolo v Eemskom interglaciáli - dobe medziľadovej. Ak by sa tak čiste teoreticky stalo, nebola by to žiadna katastrofa. Stále opakujem, že katastrofa by bola doba ľadová so suchom a mrazmi.
Odpovědět
Pokud bychom se dokázali stát zase neadrtálci i s jejich tělesnou odolností, pak skutečně tu teplotu přežijeme bez větších problémů. Ale nejsem si jist, že to dokážeme. Hlavně po té době se začalo ochlazovat, kdežto dnes se bude dál oteplovat.
Odpovědět
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2015/Bi8300/03_Kvarterni_cycklus_a_posledni_intergacial.pdf
interglaciál- vlhko – vegetace pohlcuje teplo (mění na latentní skupenské teplo vodní
páry) – srážky teplo rozvádí (při srážkách se teplo uvolní – až polovinu tepla získávají severské šířky takto!)
- vodní pára funguje jako účinný „skleníkový plyn“-svět je zelený,vlhký a oblačný
glaciál
- hromadění sněhu a ledu – zvyšování albeda – ochlazování
- chlad a sucho – ústup vegetace – sluneční záření se odráží, teplo se
nerozvádí- svět je chladný, suchý a slunečný
Odpovědět
Samozřejmě se zhruba ví, jak probíhaly klimatické změny v minulosti. Taky se ví, čím byly způsobeny a taky se ví, čím je způsobena ta dnešní. Jenže problém je v tom, že tahle je způsobena úplně něčím jiným, než v minulosti a proto bude probíhat taky úplně jinak. A tohle se neví. Jisté je jen to, že to bude mít na lidskou civilizaci tragické dopady, protože ta vznikla v klimatickém systému, který mizí. Ovšem do značné míry to má človak v rukách, pokud by zvládl razantní omezení emisí CO2, možná má ještě šanci.
Odpovědět
Pan Hanzl vy ste totálny nezmar. S vami nepohne nič, žiadny argument.
Odpovědět
Čo považujetě za "argument"?
Plky o tom, že ekoteroristi ničí ŽP a oteplování je vylhaná cypovina klimastrašáků? Nic intelingnějšího tady těžko pohledat.
Odpovědět
Nie myslím tým odkazy na Eemsky interglaciál a s tým súvisiace vysvetlenie kedy bolo v našich zemepisných šírkach sucho a kedy mokro. Teplo znamená mokro, zima znamená sucho. Na to aby niekto uveril, že CO2 vyvolá oteplenie pri ktorom zahynieme od sucha a horúčavy je potrebná nazval by som to náboženská viera. Ale páči sa mi že trváte na svojom - vytrvalo a jednoznačne.
Odpovědět
zima znamená sucho a jak vysvětlíte vrstvu ledovce kteý prý byl v oblasi Velkých jezer v USA a byl vysoký 1míli? Na druhé straně jak dokážete vyloučit že do Evropy nepovalí vítr ze Sahary a nevysuší ji jak švestku? Všichni víme jak se změnila Sahara a to se může opakovat i jinde ve světě.
Odpovědět
Právě to znamená sucha: Voda je vyvázána v ledovcích a chybí jinde.
Odpovědět
Říká Vám něco závislost výparu na teplotě?
Odpovědět
Výpar spíš závisí na relativní vlhkosti. A pokud jsou na Zemi vymražené oblasti, kde voda namrzne a přetrvává, odjinud se odpařuje.
Nebo snad chcete rozporovat empirická zjištění o narůstání pouští v době chladu a naopak zelenání pouští v době tepla? I osídlení Sahary v době kamenné se konalo v období velmi teplé epizody, teplejší než je současné klima.
A za středověkého klimatického optima byl arabský poloostrov silně zazvěřenou stepí či lesostepí, na poušť se proměnil během následujícího ochlazení.
Odpovědět
Ne, nechci. Jen tvrdím, že výpar je silně závislý na teplotě. Máte něco proti?
Odpovědět
Teplota jen ovlivňuje relativní vlhkost. Takže působí nepřímo.
Odpovědět
Ne. teplota vzduchu ovlivňuje i teplotu vody v povrchové vrstvě půdy. A teplejší voda se vypařuje rychleji.
Odpovědět
Porovnejte si skupenské a měrné teplo vody. Zahřátí vody zase tak velký vliv nemá.
Důležitá je relativní vlhkost, tedy kolik vody může vzduch do sebe nabrat. Ostatně, na tomto principu je založeno měření relativní vlhkosti vzduchu dvěma teploměry, tedy metodou, kterou se cejchují ty ostatní, jednodušší a rychlejší.
Odpovědět
Tu metodu samozřejmě znám. Problém je trochu v tom, že když stoupne teplota, klesne relativní vlhkost vzduchu, že?
Odpovědět
Ano.
Pokud ovšem má vzduch možnost doplnit tu vodu odparem vhodných zdrojů (vzduch není izolován ani od moře ani od rostlin), tak na teplejším místě vodu "sebere" a na studenějším ji "vysadí".
Právě tenhle efekt funguje za studeného klimatu (doba ledová), kdy oblastí, kde vzduch vlhkost ztrácí při ochlazení (ledovce apod.) je víc než oblastí, kde vlhkost nabírá. A proto jsou ty druhé intenzívně vysušovány na pouště, které se stávají zdrojem prachových bouří a usazený prach z nich se stává spraší.
Odpovědět
Nic nového. Až na to, že při ochlazení roste relativní vlhkost vzduchu a při nižší teplotě a vyšší vlhkosti výrazně klesá výpar...
Odpovědět
Ano, vzduch se ochladí (třeba nad ledovcem) a voda z něj vypadne. A vrátí se zpět nad relativně teplejší půdu a sebere z ní další vodu. Přesně tak, jak to dělá proudění vzduchu v ledničce, které přenáší vodu z uskladněných potravin na výparník.
Odpovědět
Proto se sníh a další vlhkost velice účinně odpařuje i za trvalého mrazu. Proto i za mrazu sušívají hospodyně prádlo venku na šňůře.
Nenechte se vysmát.
Odpovědět
No však to taky trvá, než voda vysublimuje... :-)
Odpovědět
Manželce se mokrý cejchy na šňůře vysuší za pár hodin. Stačí, když alespoň trochu fouká vítr. Když nefouká, nevysuší se ani v létě při 30 stupních.
Odpovědět
Empirie. Pomáhám jí s tím věšením (a sundáváním) prádla přes 30 let.
Odpovědět
Takže v zimě, když je prádlo zmrzlé, ale fouká, je suché dřív než ve 30 stupních při bezvětří?
Odpovědět
Většinou ano. Hlavně je to poznat u mokrého ložního prádla, které se po vytažení z pračky ještě škrobí a pak ručně (aby se nezasvinila pračka) ždímá.
Odpovědět
To máte divné prádlo. Když mrzne, trvá to i pár dní, než to vymrzne. Ve 30 stupních je to klidně suché za hodinku nebo dvě, i když nefouká...
Odpovědět
vaše teorie odpařování vody na mokrém prádle těžko vysvětlí odpaření 50m z hladin světových oceánů
Odpovědět
a jak se do těch ledovců dostala když přibývaly a bylo chladno, zimou?
Odpovědět
Prostě se do nich různými formami vysrážela vlhkost ze vzduchu. Ten vysychal a v teplejších oblastech nabíral do sebe další vodu.
Je to sice hodně primitivní příklad, takový "kuchyňský", nicméně názorný: Naprosto stejným způsobem se pokrývá námrazou výparník v ledničce (a náskedne se tam vytvoří i vrstva kompaktního ledu), zatímco v jejích ostatních částech potraviny vysychají (pokud nejsou zabalené).
Odpovědět
vůbe to tak není v té době byla hladina oceánu mnohem níže a když nebyla voda v oceánech musela být v atmosféře ,na pevninách a v podzemí,o jeden metr v oceánu méně znamená dva metry vody na pevninách
Odpovědět
Sahara bola vlhka s jazerami a riekami v case Atlantika 6000 pnl. Vtedy bola globalna teplota znacne vyssia ako dnes.
Odpovědět
možná to někdo říká ale nemusí to být pravda, kdyby byla teplota ještě vyšší než dnes, nemohl by být Starý Egypt obilnicí a rád bych viděl jak při tak vysokých teplotách se zalesňila Evropa a také když je hodně vlhkosti v atmosféře teploty nejsou extrémní ,deště ochlazují, jak je vidět ne rovníku
Odpovědět
To je právě důkaz nesmyslnosti žvástů IPCC. V historii i prehistorii byly daleko vyšší teploty, než jakými straší tato organizace a na ni napojení aktivisté, a k žádným katastrofám nedocházelo. Naopak, tato teplá období jsou prakticky vždy spojena s růstem populace a prosperováním civilizačních center.
Odpovědět
Vy si fakt myslíte, že ostatní forcingy byly tenkrát stejné jako dnes?
Odpovědět
Přinejmenším musely fungovat na stejných fyzikálních principech.
Odpovědět
Vůbec nemusely a většinou ani nefungují na stejných principech.
Odpovědět
Aha, takže pak se úplně mění fyzika?
Odpovědět
Ne, to jen Vy jste omezen svou představou forcingů... :-)
Odpovědět
Každý faktor, který působí na klimatický systém, ale klimatický systém na něj zpětně ne. Vnější vlivy.
Odpovědět
A jsme u delších slunečních cyklů, které klimaalarmisté zuřivě popírají, a které patrně hrají zásadní roli i v současnosti.
Odpovědět
No, pokud jsou ty cykly hodně dlouhé, tak za nějakých 100 let se moc neprojeví, že?
Odpovědět
Pokud se sejde fáze se stejným znamínkem od více cyklů (což se čas od času stát musí), tak ten nástup může být i dost rychlý.
Odpovědět
Může být rychlejší než vliv jednotlivých cyklů. Ale ty dlouhé cykly ani tak za 100 let nezpůsobí takové změny, jaké pozorujeme.
Odpovědět
Jenže mohou podšprajcovat vliv těch kratších, které jsou z definice s rychlejším nástupem.
Odpovědět
Zkuste si to nasimulovat. Dlouhý cyklus může ten kratší jen malinko zrychlit.
Odpovědět
Na takové simulace, ryze abstraktní, je ideální metapost a následný převod série výsledných obrázků na avi.
Odpovědět
Hovoria to paleológovia, je to podložené nálezmi a výzkumom. https://de.wikipedia.org/wiki/Atlantikum našiel som iba nemecký odkaz dá sa nájsť aj viac.
Odpovědět
já věřím tomu že celá historie lidstva a i klimatu se bude přepisovat , všichni samozřejmě dávají ,,důkazy,, ale ty jsou takové, že u soudu by se takovým důkazům vysmáli, prostě se přijme hypotéza která zapadne do nynějších představ,
opět se vrátím ke egyptské Sfinze, jsou na ní zcela jasné stopy vodní eroze a zcela se ignorují , protože voda tam prý byla naposled před 200 000lety, něco je určitě špatně
Odpovědět
Teplo znamená Saharu, Gobi, pouště Kyzylkum a Sinajský poloostrov, Atacama atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.
Co pro nás bude oteplování znamenat neví nikdo, protože v historii Země není precedent.
NIKDY v historii se nestalo, že by byly emitovány do atmosféry bilióny tun fosilního uhlíku v geologickém okamžiku nějakých 100 let.
Odpovědět
Největší rozsah pouští byl v době ledové. V té době v řadě oblastí probíhala eroze a odnos prachu větrem, který se v jiných oblastech usazoval jako spraš. A právě spraše jsou dílem doby ledové, což prokazují i nálezy v nich (včetně lovců mamutů a jejich kořisti).
Odpovědět
žádné spraše, když v Evropě byly ledovce celý pruh planety od Západní Sahary , přes Arabský poloostrov až po Indii byl zelený a měl příjemné klima ,to vše od té doby vyschlo
Odpovědět
Samozřejmě. To oteplování nám může přinést vlhké a ž tropické klima, nebo taky pouišť. Každopádně je to dost negativní až tragický scénář v každém případě.
Hlavně v tom, že není cyklický. Cyklus by se dal nějak přežít, ale tohle bude možná horší.
Odpovědět
Jistěže to jsou cykly, ale jejich perioda většinou mnohonásobně převyšuje délku lidského života, u těch nejdelších délku běžného trvání civilizací.
Odpovědět
Není to pravda. Rozsah pouští byl tehdy podstatně větší než dnes. Je to, pochopitelně, geologicky a paleontologicky doloženo.
Odpovědět
doloženo je jen to, že Sahara,Arabský Poloostrov ,Austrálie a další místa byla ještě relarivně nedávno zelená, z vesmíru jsou vidět koryta řek , doloženému suchu chybí logika, kde nacházíme nejstarší města ,na dneších pouštích a dřívější lidé určitě nehladali pouště na žití ,pokud se bavíme o čase 10-20 tisíc let zpět
Odpovědět
Ještě za prvních chalífů byl Arabský poloostrov zčásti lesostep. Dokládá to letohrádek Amra (respektive nástěnné malby v něm), který pro moderní vědu objevil český cestovatel Musil.
Odpovědět
Ledovce pokrývaly pohraniční hory, ledovec ze Skandinávie končil někde na Ostravsku. V Polsku dokonce došlo ke kolizi skandinávského a krkonošských ledovců (a snad i některých jesenických).
Na zbytku území byla tundra s ostrůvky lesa (hlavně plazivé dřeviny, asi jako na Islandu), ostrůvky pouště a na jižních svazích některých kopců byla refugia teplomilnější flóry a fauny, která posloužila k jejímu rozšíření po skončení doby ledové.
Odpovědět
Minakovičovy cykly. Co tam máte dál?
Odpovědět
Delší sluneční cykly, tu na Ekolistu se o nich psalo.
Minimálně. Je třeba připustit i věci, o nichž nevíme.
Mimochodem, za ohřevem Marsu a Jupitera v posledních desetiletích asi antropogenní CO2 stát nebude, že?
Odpovědět
Kolik měření máme z Marsu? A kolik z Jupitera? A Sluncem to taky nebude, že?
Odpovědět
U Jupitera pozorujeme intenzitu bouří cca 200 let, u Marsu měříme rozsah polárních čepiček cca 90 - 100 let (jako proxydata pro teploty v zimě a v létě docela dobré) a sondy s teploměrem máme na Marsu desítky let.
Odpovědět
Intenzita bouří na Jupiteru? A víte, že Jupiter má vlastní velké zdroje vnitřního tepla? To je z těch úvah odfiltrováno? Není... A Mars? Kdyby chtěl někdo z takového minimálního množství informací vyvozovat změny teploty na Zemi, to by se klimaskeptici rozčilovali!!!
Odpovědět
Ty zdroje vnitřního tepla jsou konstantní. Jsou vyvolány "sesedáním" planety o cca 1 cm ročně. Něco mají na svědomí i slapové síly Jupiterových měsíců, ale tyto jevy jsou stálé. Nepravidelnosti jsou dílem energie ze Slunce.
A v případě toho Marsu nemáme jedinou informaci, že by se na něm teplota neměnila nebo snižovala, ale máme jen údaje o jejím zvyšování.
A rozsah polárních čepiček je ekvivalentní rozsahu ledu na pólech Země, s nímž operují klimaalarmisté běžně.
Odpovědět
Něco si o tom zjistěte, než začnete plácat nesmysly...
Odpovědět
O astronomii toho mám načteno poměrně dost. Kdysi jsem koketoval, že na něco takového i půjdu.
Odpovědět
To bych neřekl. Navíc tohle jako argument proti antropogennosti ohřívání klimatu na Zemi je známo už dlouhou dobu.
Odpovědět
Dlouhou dobu... To ještě neznamená, že je správný...
Odpovědět
Jistě, ale zatím to nikdo hodnověrně nevyvrátil.
Odpovědět
A že není známá příčina... Slunce to nebude...
Odpovědět
Slunce je asi jediný možný společný činitel.
Odpovědět
Uvažoval bych alespoň o změnách slunečního větru a ovlivnění tvorby oblačnosti.
Odpovědět
myslíte, že změny v množství oblačnosti byly pozorovány?
Odpovědět
Za oteplování Marsu může s velkou pravděpodobností rozpouštění suchého ledu v okolí jižního polu planety, kvůli změně sklonu osy rotace.
Odpovědět
A proč a jak došlo ke změně osy rotace?
Odpovědět
Hezky to popisují například zde. :-)
,,Sklon naší osy však není úplně stálý. Během posledních 5 milionů let osciloval v rozmezí zhruba 22°03′–24°30′, přičemž perioda těchto výkyvů je zhruba 41 000 let. Za to, že změny sklonu zemské osy jsou poměrně malé, vděčíme Měsíci, který ji gravitačně stabilizuje.
Naopak třeba u Marsu, jenž nemá dostatečně hmotnou přirozenou družici, se sklon osy pohybuje v dlouhodobém měřítku mezi 0° a 60°. Netřeba dodávat, že podobně velké změny by na Zemi vedly k obrovským výkyvům v příjmu slunečního záření a následným drastickým změnám klimatu.,,
https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1821
Odpovědět
Ano, ale ty změnx sklonu osy probíhají tak pomalu, že tím těžko vysvětlíte oteplování v měřítku desítek let...
Odpovědět
Já spíš narážel na ty dlouhodobé změny (sklon osy). ... Co se týká těch změn během několika desetiletí, tak se mi nepodařilo najít zdoj, jak se přišlo na to, že se Mars otepluje. Jediné co jsem našel bylo porovnání snímku Marsu z roku 1977 (Viking) se snímkem z roku 1999 (Mars Global Surveyor). Snímek z roku 1999 zobrazoval nižší albedo než snímek z roku 1977 - z toho pomocí modelu vypočetli oteplení o 0,65C. Prý to má ale háček. A to ten, že snímek z roku 1977 byl pořízen po globální prachové bouři - došlo ke zvýšení albeda planety. Během následujících let se albedo přirozenými procesy snižovalo. Takže tvrzení že se Mars otepluje, postavené na porovnání těchto dvou snímků, nevypovídá nic o vývoji teploty na Marsu.
Odpovědět
Existují snímky Marsu (spousta) a od cca 20. 30. let minulého století jsou natolik kvalitní, že porovnání rozlohy polárních čepiček se na nich dá provést rozumně malou mírou nejistoty či chybovosti.
Odpovědět
Že zrovna Vy chcete, aby si někdo sháněl informace... :-)
Odpovědět
Docela by mě zajímalo, jak by ze snímku z 20. a 30. let dokázal určit, zda se jedná o sezonní změny, pokrytí ledu prachem nebo o nějaký dlouhodobý trend úbytku ledu. :-)
http://observatory.cz/news/marsovy-polarni-cepicky-maji-tvar-spiral.html
Odpovědět
Jestliže se budou dlouhodobě zmenšovat minima a maxima, tak to něco řekne. A dnes máme soft, schopný slušně spočítat plochu i velmi nepravidelných útvarů (a dokonce zohlednit, že nejsou na rovině, ale kouli).
Odpovědět
v těch dobách ještě viděli na Marsu kanály,takže o kvalitě jsou pochybnosti
Odpovědět
o ledovce mi jde jen proto že pokud byl jejich rozsah velký musely silně ovlivňovat klima na jihu Evropy ,tedy ochlazovat , vaše teorie o růstu ledovců vůbec nefunguje na Sibiři kde ledovce nebyly, prý proto že tam bylo sucho i když je jasné že zmrzlý permafrost je doslova nacucaný vodou , nikde jsem neviděl logické vysvětlení růstu ledovců v chladných dobách, to by vyžadovalo teplé oceány,
Odpovědět
Dokelu akoze nikdy v histórii? Všetok fosílny uhlík je prírodného charakteru a naspat sa vracia iba zlomok toho čo organizmy naviazali. Väčšina CO2 je viazaná vo vápenci a tam je ho násobne viac ako v rope a uhlí. Uhlie zdaleka ludia nespália všetko, veľká časť je nedostupná a neoplatí sa tažiť.
Odpovědět
třeba původ ropy je zcela nejasný a já si myslím že vznikla v oceánech z organizmů které žily v době ještě před globálním zaledněním planety a v té době byla atmosféra asi zcela jiná než dnes,bylo na to dvě miliardy let o kterých se neví prakticky nic a to je dlouhá doba,
že by vápenec vznikl z uhlíku který obíhá v organických sloučeninách ,o tom mám pochybnost
Odpovědět
Ropa je spíš abiotického původu a byla zavzata do vznikající Země z prachoplynových oblaků kolem Slunce.
Odpovědět
to jsou příliš složité uhlovodíky na to aby vznikly ve vesmíru,bych řekl
Odpovědět
Byla nalezeny na Titanu a tam skoro stoprocentně nevznikly biogenní cestou. A lze je detekovat v mezihvězdných prachoplynových oblacích.
Odpovědět
Pochybnosť mať môžete, ale je to tak. Dam odpoved znameho geologa ako sa CO2 dostalo do biogenneho vápenca: Pokial ide o chemogenny alebo biogenny vapenec tvoreny vapnitymi riasami, vzdy sportrebuva CO2 rozpusteny vo vode. S lumachelovymi vapencami (zo schranok zivocichov) je to trosku komplikovanejsie, zivocichy ziskavaju C zo stravy (rastlinnej alebo zivocisnej), ale v procese diagenezy sa v ich odumretych schrankach vyzrazavaju karbonaty v ich ostatkoch (fosilizacia), cize zase ziskavaju CO2 z vody.
Odpovědět
Púšte sa vyznačujú vysokými teplotami cez den a nízkymi teplotami v noci. Púšť Gobi má napríklad maximálne teploty 45 stupnov a minimálne -40 stupnov. Je to tak preto, že tam chýba voda, ktorá vytvára takmer celý skleníkový efekt - oblaky dokážu naozaj účinne zabrániť vyžarovaniu v noci a cez zase zabránia slnku zohriať pôdu. Podobný efekt má aj vegetácia tiež zabranuje prehriatiu pôdy.
Odpovědět
Neadrtálcami sa nemôžeme stať, pretože človek síce má veľmi malú časť DNA od neandrtálcov, ale v podstate ľudia neadrtálcov vyhubili a to bud priamo alebo nepriamo vytlačením z lovísk a konkurenciou.
Odpovědět
Pozor na to, že neandrtálec a člověk moderního typu měli hodně přes 99% genotypu identického. Takže ta "malá část" je vlastně dost velká část toho zbytku.
Odpovědět
Jenže nutí evropské státy, aby na konkrétní verzi této věštby z kříšťálové koule vydávaly desítky bilionů ročně. Do těch správných kapes, ovšem.
Odpovědět
Co je to za kapsy, komu patří? A kdo postavail ty větrné parky a fve, které dodávají dnes terrawaty elektřiny do všech normálnícz zemí?
Odpovědět
Kapsy jsou to solárních baronů a podobných šmejdů.
Odpovědět
A kdo teda postavil ty giga kapacity pro výrobu čisté elektřiny? Kdo zaplatil celý vývoj, který jede tak rychle? Paroubkovi Marťani?
Odpovědět
Spíš jde o to, za co se to postavilo. A odpověď je jednoduchá - za peníze daňových poplatníků.
Odpovědět
Postavily se gigantické kapacity výroby čisté energie v řádu už asi terrawatthodin. To něco stojí, to fakt nevíte? A zaplatili to soukromníci, část šlo přes dotace. Tím se ten byznys rozběhl a dál už to jede bez dotací a hlavně se stahuje produkce CO2 velmi silně. A už je to i levnější, takže my jsme už zase ti blbí a neschopní vzadu.
Platíme nejvíc v EU na OZE a máme z toho co? Jen blbé kecy a čadící uhláky.
Odpovědět
Nikde to nejde bez dotací. Fyzika a ekonomie to vylučují. Jen jsou země, kde jsou ty dotace různými způsoby kamuflovány, zatímco u nás je to (IMHO správně) "propíchnuto" na účtu za elektřinu.
Odpovědět
Vy jste posedlý dotacema. Dobře, v celém systému je dost dotací z veřejných peněz a co?
Výsledek je velmi dobrý, elektřiny je všude dost, emise CO2 rychle klesají. A o to přece jde v první řadě!!!!
To, že OZE jsou už levnější než uhláky a se stále se navyšujícími kapacitami akumulace ten trend bude pokračovat.
Naše velmi "významná" část exportu elektřiny bude za chvíli neprodejná.
Odpovědět
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/
Odpovědět
Kdyby byly levnější, nemusely by se ty OZE dotovat. Sama existence dotací ukazuje, že je to jen švindl, založený na penězovodech z kapes občanů do kapes šíbrů, kteří ty dotace na OZE berou.
Odpovědět
Je potřeba dotovat infrastrukturu, každá fabrika potřebuje giga investici i na dobře prodatelné zboží. Dnes jsou OZE už rentabilní samy, hlavní investice jdou do akumulace elektřiny. A my jen sedíme za bukem a kritizujeme, prostě tutani.
Odpovědět
O prodejnost naší elektřiny se nemusíme bát. Čím více budou mít Německo a Rakousko zaneplešenou energetiku OZE, tím víc budou potřebovat energie od nás a neopovrhnou ani polskou uhelnou.
Odpovědět
Jak dycky. Elektřina je na vývoz ve velkém a čistá a levná. my budeme mít problémy velmi brzo.
https://oenergetice.cz/zahranicni/svedsko-prvnim-pololeti-jako-prvni-skandinavska-zeme-predcilo-nemecko-cistem-vyvozu-elektriny/
Odpovědět
„Po úspěšném dokončení projektů v posledních letech ve Španělsku a Německu - které byly realizovány bez dotací - jsme nyní dosáhli bodu, kdy je fotovoltaická energie také v Polsku obchodovatelná,“ řekl Benedikt Ortmann, globální ředitel solárních projektů společnosti BayWa re".
Odpovědět
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Uvidíme následující roky .Potom se dají dělat oprávněné závěry.
Odpovědět
To hejno je už ale dost veliké na skutečné jaro.
Odpovědět
Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že přiroda není nic, od čeho bychom se měli oddělit a co bychom měli řídit, ale že příroda je naše součást..
Odpovědět
vliv člověka na přírodu je už nyní extrémní ,ale bohužel v negativním směru,ale člověk to tvrdošíjně ignoruje a dělá jen to co se mu líbí a ne to co by bylo třeba , zapomíná že je součástí přírody a někteří lidé si myslí že člověk přírodě vládne
Odpovědět
Nedá se říci člověk, to je příliš široký pojem. Většina světavé populace to chápe, jen zaprděné Česko s tím má problémy. Já pro tyhle jedince používám pojem "ropák" a dost se divím, že je jich taková koncentrace i na Ekolistu.
Odpovědět
není rozhodující názor jedince , člově, tedy celá civilizace planety, jde směrem který přinese v budoucnosti jen přibývání problémů, ale jsou lidé kterým je to jedno a věří že peníze dokáží vše napravit a peněz na planetě bezpochyby přibývá
Odpovědět
Připadá mi velmi pozitivní, že právě nejsilnější ekonomika planety (EU) se většinově a skoro jednoznačně vydala cestou snižování veškerých externalit a negativních vlivů na přírodu, především je to nejpalčivější problém v emisích CO2. Celý Green Deal je orientován na záchranu klimatu a dává určitou šanci, že to lidstvo dokáže ustát, vždy je potřeba silný a plně funkční příklad.
Mě ale fatálně vadí, že zrovna my jsme za největší hlupáky a odmítáme spolupracovat, protože právě v tom by mohla být naše budoucí prosperita.
To fakt nikdo nevidí, kam vede ta zoufalá snaha držet se dýmajících uhláků??
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/
Odpovědět
EU je v měřítku planety naprosto zanedbatelná. A její podíl na ekonomice planety se stále snižuje, především snahami o realizaci zelených fantasmagorií.
Odpovědět
EU tvoří asi 30% HDP celého světa, USA 27%.Čína 17%. Právě s rozvojem OZE její podíl jde nahoru, nahoru jde i USA a Čína.
Odpovědět
Podle:
https://www.google.com/search?q=EU+HDP&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b
Je roční HDP EU 16 584 000 000 000$
Podle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt
Je HDP celého světa
65 950 000 000 000 000$
Na třicet procent mi to nějak nechce vyjít.
Odpovědět
Je to údaj "asi" a pár let starý. Ale to je dost fuk, jestli 25%, ne? Každopádně je to nejsilnější ekonomika světa a pokud zrovna ona jede do OZE tak masivním způsobem, tak je šance i pro ostatní, kteří jsou daleko větší prasata (Čína).
Odpovědět
Musíte od těch starších čísel odečíst Velkou Británii a výsledky ekonomické spolupráce s ní zredukovat.
Obávám se, že výsledek bude pod dvacet procent. A trend je v podstatě setrvale sestupný od přeměny úspěšného EHS na politicko - úřednický shit EU. A tlačí ho dolů i vzestup Číny a některých dalších zemí 3. světa. Dost na snížení světového podílu EU v HDP zapracovaly i USA za Trumpa, protože šly ekonomicky nahoru.
Odpovědět
"Každý složitý problém má jednoduché, leč nesprávné řešení."
Obávám se, že se tento bonmot vztahuje i na klimatickou změnu a boj proti CO2. A to pomíjím skutečnost, že ekologové vlastně proti CO2 nebojují - viz jejich úporný boj proti jaderné energii, která je jediná bez produkce CO2 a současně dostupná v dostatečném množství, a raději bojují za paroplyn, který produkuje kvanta CO2.
Odpovědět
Ano, správně jste to napsal, ekologové proti CO2 nebojují, ti bojují za čistý vzduch, vodu, nezničenou půdu, přírodní vegetaci,..
Boj s CO2 je vlajková loď atomhujerů, vidí v tom svoji jedinou záchranu, neboť neumí stavět bezpečné JE levně a rychle a nevyřešili problém recyklace.
Odpovědět
Boj s CO2 je hlavní náplní ekoteroristických aktivit.
Jaderné elektrárny jsou vyřešené, včetně recyklace a včetně přeměny elektrárny zpět na zelenou louku. A, na rozdíl od ekoteroristy podporovaných OZE, JE vše zaplatí během své provozní doby a uloží to na separátní konto. Náklady na likvidaci OZE budou dál zatěžovat společnost a ekonomiku státu.
Odpovědět
A jakou další pohádku pro nás máte? Tu o Šípkové Růžence...?
Odpovědět
Co je na tom špatně? JE jsou hotová, vyřešená věc, dokonce i incidence havárií 7. stupně je už slušně zkalibrovaná.
Odpovědět
Havarie 7. stupně u 5 reaktorů (1xUSA, 1xSSSR, 3xJaponsko) z asi 500 postavených jaderných reaktorů, to je slušná kalibrace. A to ještě většina reaktorů bude fungovat dalších 10-30 let.
A teď si představte, že budete chtít vyrábět ne 10% elektřiny celosvětově, ale 50%.
To bychom se měli na co těšit.
Až uvedou do provozu reaktor, který nehavaruje ani při chybě obsluhy nebo když obsluha uteče či je mrtva, tak se moc nezmění.
Takové "klasické", reaktory 3. generace jsou možné, ale ne v řádu GW a ovšem, budou ještě mnohem dražší než současné.
Stále čekáme na vyřešení problému s bezpečností a s recyklací radioaktivního materiálu.
Odpovědět
K dubnu 2020 bylo na světě 440 JE reaktorů s výkonem 390 GW. Kromě toho je ve výstavbě 55 reaktorů a 109 reaktorů s kombinovanou kapacitou 63 GW a 118 GW.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Ročně na celém světě následkem dopravních nehod zemře 1,35 milionu lidí.
--------------------------
Vsadím se, že více lidí už zemřelo při výstavbě-montáži OZE než v důsledku jaderných havárií za posledních deset let.
Odpovědět
Vaše cílené mystifikace jsou založeny na srovnáváním nesrovnatelných veličin.
Lidé zemřelí na havárie JE se mohou srovnávat pouze s lidmi zabitých při haváriích OZE.
Těch bude asi skutečně minimum.
Ovšem ti, kteří zemřeli na stavbě OZE se musí srovnávat s těmi, kteří zemřeli na stavbách JE.
Tam se to možná srovnávat dá, čort znajet.
Ovšem srovnávat to s lidmi zabitých ne silnicích je nesmysl, to byste daleko dříve musel počítat ty, kteří zemřeli na jedy produkující uhláky. To by byla jednoznačně x krát větší skupina.
Odpovědět
Když se ovšem stejná metodika výpočtu "obětí zemřelých na jedy produkující uhláky" použije na výpočet obětí ekologických aktivit, jako např. blokování výstavby dálnic nebo silničních obchvatů měst a vesnic, tak ekologové vřískají jak Viktorka u splavu.
Odpovědět
Zase jste úplně někde na Paroubkově Marsu, výstavbu silnic a dálnic blokují neschopní ouředníci, případně majetkové poměry. Taková Havránková se vždycky chtěla domluvit, ale nebylo s kým. A ekologové udělají kulové, jen humbuk v novinách a dnes už ani to ne. Ten problém se jmenuje STÁTNÍ SPRÁVA.
Odpovědět
Vy jste kouzelník. Co kdybyste srovnal počet lidí zabitých v motorových a v elektrických autech?
Taky blbost, že?
Odpovědět
Pokud by se to převedlo na ujeté člověkokilometry nebo nákladokilometry, tak se to srovnat dá pro elektromobily to moc dobře nevychází.
A, mimochodem, on elektromobil nemá motor?
Odpovědět
Elektromobily, poukud jsou řízeny autonomním systémem, jsou x násobně bezpečnější.
Odpovědět
Těch několik smrťáků, které už byly, se s vaším tvrzením neslučují.
Odpovědět
Na ty statisíce (milióny??)kilometrů se stalo jen několk jednotlivých bouráků, které byly vyhodnoceny tak, že být tam řidič, nezvládl by to taky. Ale proti normálnímu šoférovi je ta bezpečnost x násobně vyšší, navíc se ty systémy stále vylepšují. Zvláště za mlhy nebo tmy vidí násobně lépe, dokáže reagovat na třetí auto v koloně před sebou (má kameru na střeše) atd. atd.
Prostě svět se nazastavil s pádem komunismu, už byste to mohl konečně pochopit.
Odpovědět
To je typická lež typu bullshit. To máte z Petrohradu, jinde to tak blbě neprogramují.
Odpovědět
Je mi líto, je to zcela objektivní realita.
Odpovědět
Nemáte pravdu. Ľudia, ktorí veria na škodlivosť CO2 sú zároveň aj aktívnymi bojovníkmi proti atómovým elektrárnám. Viď Greenpeace, bojuje aj proti CO2 aj proti jadru.
Odpovědět
Greenpeace vznikl jako organizace proti zkouškám jaderných zbraní a radioaktivnímu zamoření přírody.
Proto je i proti JE (ty mohou dopadnout jako Černobyl či Fukushima, nemluvě o mnoha dalších jaderných katastrofách).
Teptve později se na to nabalovaly další věci proti kterým bojoval (kácení tropických pralesů, zánik živočišných druhů, kouřící komíny uhelných elektráren s emisemi síry, popílku, rtuti, ....
Agenda globálního oteplování a CO2, to je Al Gore a jeho následovníci..., v tom už je především velký byznys...
Odpovědět
Že je agenda CO2 byznys, o tom sa nedá nepochybovať.
Odpovědět
Proti byznysu s fosilními palivy to bude praktická nula.
Odpovědět
Proč? Těžba a využívání fosilních paliv je spojena s poctivou a docela namáhavou prací. "Boj proti CO2" je jen bezcenné žvástání a OZE jsou jen tunel. Obojí bez jakéhokoli užitku.
Maximálně má z propagace a podpory FV elektráren benefit totalitní čínský režim, který FV panely produkuje v otrockých lágrech, které si nijak nezadají s nacistickými koncentráky nebo sovětskými gulagy.
Odpovědět
Na Sibiři těží především Americké firmy (30% ruského vývozu ropy a plynu tvoří právě ony), veškeré obslužné práce dělají Číňani a Rusů tam žije minimum. (asi 10 miliónů od Uralu na východ).
Je jen otázkou času, kdy si celou Sibiř připojí Číňani a Rusko se stane "geopolitickým bezdomovcem" (Krupnov).
Odpovědět
OZE a celá agenda kolem včetně výzkumu a vývoje je skutečně byznys. Taky všechno, co v naší civilizaci funguje, je vždcky byznys. Nemá cenu řešit, jestli je to dobře nebo špatně, je to fakt.
Jenom důležité je, kdo ten byznys dělá a kdo to platí.
V Evropě to platí čáatečně státy formou dotací a velkou většinu soukomý investor. A kdo to čerpá? Výzkum a vývoj, výrobci komponentů a technologové, stavební firmy a a tisíce subdodavatelů.
Je to špatně?
Pro nás ANO, protože máme vládu ropáků a .....(dosaď si sám) protože nejsme schopni se tohoto vývoje zúčastnot a jen doplácíme. Proč veškerý vývoj jde mimo nás, proč na vodíkových a jiných technologií nedělají ve velkém naše výzkumáky? Proč zdechl pes v případě lithia na Cínovci? Proč neděláme vývoj akumulátorů, když jsme mistři v nanovláknech??
Proč se jedom špiní, žvaní, hyenizuje a kdáká nesmysly o "škodlivosti Green Dealu", proč všichni bečí, že se "balíkují ekoteroristi" a podobné blbosti a proč se nebalíkují naše výzkumáky a naše firmy?
Proč platíme nevyšší dotace v EU na fve a biopaliva a co z toho máme? Jen kecy. Kdo tuhle zemi řídí jako ponocnej?
Odpovědět
Jaký chcete dělat výzkum ve fotoelektrickém jevu? Maximálně nějaké drobnosti, které o nula nula prd zvýší výkon článku. Výroba komponent se provádí v otrockých robotárnách v Číně, a ty podporovat je holý nesmysl. Stavební firmy a subdodavatelé se na FV elektrárnách moc nenapakují.
Lithium na cínovci by znamenalo drsnou těžbu, proti níž byly / jsou doly na hnědé uhlí ozdobou krajiny. Včetně uvolňování kdejakého toxického prvku (který je tam společně s tím lithiem) do prostředí. A navíc ho tam není tolik, aby se z něj daly vyrobit baterky, které by dokázaly zálohovat OZE jen na našem území.
Neplatíme nejvyšší poplatky za OZE, jen je nejméně kamuflujeme. Němci platí podstatně víc. Zčásti i v cenách za zboží, obsahující "konzervovanou" elektřinu.
Odpovědět
"Svět už není mladý, dva tisíce let uplynulo......
Fve panely se stále vyvíjí, v Izraeli zkouší biologické potahy na bázi fotosyntézy a vy tu kdákáte že je vše hotové. EU bude prioritně dotovat vodíkové technologie atd,. atd. Vy musíte být extrémně omezený jedinec, že?
Odpovědět
Globální oteplení se sice nedostavilo, ale penále za ně se platí dál. To je uhlíková daň, emisní povolenky a obchodování s nimi, k tomu nyní nová norma emisí pro osobní auta 95 gCO2/km a penále za její nedodržení. GO se změnilo na klimatické změny a jede se dál. Kolik Vám to sype, pane Tolasz, členství v GEO a IPCC?
Odpovědět
Ano, typický neználek. Globální oteplování je podmnožinou změn klimatu.
Odpovědět
Ano, podmnožinou, ale dají se na ní vydělat miliardy eur.I když to dělá jen 0,016 K za rok v dlouhodobém průměru. Ale jen v bohatších zemích to lze. Ve třetích zemích by na tyto ekoparazity vzali lidi klacky a vidle.
Odpovědět
Obávám se, že to nebude už podmnožina, už to bude dominantní jev. Samozřejmě to jede v bohatých zemích, které jsou chytřejší a vyspělejší, primitivní omezenci vždy na všechno vezmou klacek (i ty vidle si většinou neumí sami vyrobit).
Odpovědět
Ne, jde to jen v zemích, kde dotace do OZE a další šílenosti ještě nezpůsobují krachy domácností. Jenže těm zločincům, co to provádějí, neustále narůstá apetýt. Až se dostanou na úroveň že domácnosti začnou krachovat a spousta dalších si uvědomí, že je krach v nejbližší době čeká. A že nemají co ztratit, když se na ekology vydají s vidlemi a cepy.
Odpovědět
Kdo zase člověče nešťastná krachuje? Náš super babišistán jde do krize, ale ke krachu má dost daleko a Německo prosperuje velmi dobře, celý průmysl OZE je táhne nahoru. Kdybychom nebyli hloupí ropáci, taky bychom prosperovali v hi-tech oborech, nejlépe v akumulaci elektřiny. Do tohoto oboru jdou dnes asi největší investice, včetně dotací.
Odpovědět
Německo jde do krize; energie a zboží, které ji v sobě má "zakonzervovanou", jdou dlouhodobě cenově nahoru. Zatím to lidi ještě zvládají platit, ale situace se zhoršuje.
Odpovědět
Proč si o tom něco nepřečtete? oenergetice.cz je dobrý web., to fakt nevíte?
Letos už normální země dostaly z OZE víc energie, než z fosilních paliv.
To je snad málo za těch pár let, kdy se OZE rozbíhají?
Jak dlouho bude trvat, než OZE vyrobí třeba 80% energie a pojedou jen nízkoemisní paroplyny jako vyrovnávačky a dojíždějící JE jako fundament?
Já to odhaduji do 10. let.
A co budeme zatím dělat my? To neví ani PánBůh.
Odpovědět

VELKÁ MIGRACE KLIMATU - a chystejme se na velké migrační vlny lidí
Prestižní noviny New York Times zveřejnily velký článek o změně klimatu, z něhož vyjímám:
Vědci se naučili projektovat takové změny po celém světě s překvapivou přesností, ale až donedávna bylo o lidských důsledcích těchto změn známo jen málo. ....
stovky milionů lidí ze Střední Ameriky přes Súdán do delty Mekongu budou nuceny si vybrat mezi útěkem nebo smrtí. Výsledkem bude téměř jistě největší vlna globální migrace, jakou svět viděl.
Podle průkopnické nedávné studie v časopise Sborníku Národní akademie věd (1),planeta by se mohla v příštích 50 letech ohřát více než za posledních 6 000 let dohromady. Do roku 2070 by druh extrémně horkých zón, jako je na Sahaře, který nyní pokrývá méně než 1 procento zemského povrchu, mohl pokrýt téměř pětinu zemské půdy.
Vědecká studie z roku 2017 uvádí, že do roku 2100 by teploty mohly stoupnout až do bodu, kdy by na některých místech, například v Indii a východní Číně, několika hodinový pobyt venku „bude to mít za následek smrt i pro nejodolnější lidi“. (2)
Světová banka poukazuje na to, že více než osm milionů lidí přestěhovalo na Blízký východ, do Evropy a Severní Ameriky. (3)
NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.
=============================
Nevím, co se v USA dnes děje, ale pravděpodobně jsou "mešuge" a trpí utkvělými bludy. Každému doporučuji si článek přečíst, aby seznal kam až jsou schopni klimamalarmisté zajít. Vynikající ukázka manipulace s veřejným míněním a důkaz toho kam až jsou schopni tito lidé zajít.
(1) https://www.pnas.org/content/117/21/11350
(2) https://advances.sciencemag.org/content/3/8/e1603322
(3) https://www.worldbank.org/en/news/infographic/2018/03/19/groundswell---preparing-for-internal-climate-migration
Celý článek najdete tady:
https://www.nytimes.com/interactive/2020/07/23/magazine/climate-migration.html
Odpovědět
Celé je to jen ideologické blábolení. Silně nalevo v politickém spektru. Pokud ti lidé ze zmíněných oblastí emigrují, tak ze zcela jiných příčin než klima:
-- Ze Súdánu utíkají před agresívním islámem (mj. favoritem neomarxistů).
-- V Jižní Americe utíkají před neomarxistickými režimy, kteří nedokáží zajistit výživu obyvatel ani v zemích, kde když se zapíchne větvička do země, tak na ní za pár dnů vyroste ovoce, a když se zapíchne hlouběji, začne téct nafta.
-- V té deltě Mekongu je to spíš vliv agresívního vietnamského komunistického režimu (opět miláčka neomarxistů).
Naším skutečným nepřítelem není klima, ale neomarxismus.
Odpovědět
je to optimistická iluze že nárůst teplot zasáhne jen pás tropů, horký vzduch nezůstane nad rovníkem ale bude se tlačit na sever nebo jih od rovníku a co se stane s vegetací?,
nebude to o přijímání migrantů, ale možná o přežití ,z toho nebude profitovat nikdo
Odpovědět
Někdy mě udivuje, že v souvislosti s masovou migrací způsobenou oteplením, není zmiňována Sibiř. Tisíce km2 téměř neobydlené pustiny v mírném klimatickém pásmu.
Odpovědět
Sibiř je skutečně rezervní prostor, který ovšem ovládá totalitní Rusko, v budoucnosti to bude asi totalitní Čína. Další zdroj konfliktů a válek.
Odpovědět
zrovna Sibiř má letos extrémní teploty a v zimě extrémní mrazy
Odpovědět
Jistě, ale na Sibiři ještě nikdo vedrem nezemřel. Tyhle extrémy člověk zvládá, ale +50°C ve stínu nikoliv. A už změřili v našich končinách 42.
Odpovědět
Na Sibiři chybí sociální dávky vyplácené v eurech.
Odpovědět
NYT už dávno nejsou prestižní. Je to plátek, který vyhazuje své zaměstnance pokud někde nepokleknou. Není to tak dlouho co vyhodily jednu supervizorku protože povolila rozhovor, kde se odsuzovalo násilí od BLM.
Co je alarmující je toto...NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.
Ty skvělé příležitosti jsou vidět na každém kroku, říká se jim sociální dávky atd. a obrovská zátěž pro ten který cílový stát.
NYT jsou komunistický plátek ze kterého by měl Stalin s Gottwaldem nelíčenou radost.
Odpovědět
Levičáci jsou prostě nepoučitelní. Drží se Goebbelsova hesla, zrovna tak jako zde někteří diskutující, že 1000x opakovaná lež se stává pravdou.
Odpovědět
Obávám se, že tohle se stane skutečností možná dříve, než tu předpovídají. Už loni v Austrálii se Aboringiové stahovali do obydlených oblastí, kde mají klimatizaci. A ti jsou na vedro skutečně zvyklí.............
Odpovědět
Dostanou tam zdarma najíst. V buši by se museli naběhat, než něco uloví.
Odpovědět
Zase kdákanec jak dycky, to fakt není možný. Proč si něco nepřečtete? Já vím, bot má program z Petrohradu....
Odpovědět
Když chybí argument, nahradí ho "bot má programz Petrohradu". To ovšem není ani náznak argumentu, ale doklad, že Vám argumenty došly.
Odpovědět
On někdy nějaké má? Tedy, při vší úctě...
Odpovědět
Do řiti, to není možný!! Aborigiové žijí v Austrálii odnepaměti, jsou to občané jako každý jiný, mají nárok na nějaké dávky či čo atd. atd. atd. Ten kdákanec je v tom, že někdo kecá blbosti, že v době největších veder (které sami nikdy nezažili na vlastní kůži) se stahují do měst, kde se neupečou. A pitomec kdákne, že je to kvůli dávkám!! Toho, že bylo tam snad +50°C ve stínu (historicky nehvyšší teplota) si nevšimne, ale mele cypoviny. To je na přeshubu, ne?
Odpovědět
Křováci v Kalahari běžně snášejí vyšší teploty.
Odpovědět
Bohužel, to není žádný "blud" ale jen obyčejný pohled na vývoj světového klimatu. A stačí prodloužit stávající exponencielu.
Bohužel, k tomu se ještě přidají pyramidové jevy (metan a CO2 z permafrostů, množící se lidská populace a její nároky na energie i potraviny atd. atd.). Snad jediným pozitivním jevem je celosvětově se zvětšující plocha zeleně, která část CO2 naváže. (Pokorný). Jenže to je málo.
Pokud by se podařilo srazit emise fosilního CO2 na minimum, možná by ještě šance byla.
Odpovědět
Jistěže to je jen účelová lež. Nic jiného.
Odpovědět
Samozřejmě máte pravdu, je to blud, možná až vědomá lež. Vše je založeno na.... možná, by mohlo, asi, by mohl a podobně. Problém je, že na tom bludu vystavějí něco tak nehorázného jako je migrace a její pozitivní přínos. Samozřejmě o těch imigrantech, kteří vraždí nebo kradou se nesmí v NYT psát.
Odpovědět
|