https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radimn-tolasz-studene-a-proprsene-leto

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / názory a komentáře

Radim Tolasz: Studené a propršené léto

24.7.2020

A může za to hrozné počasí covid?

A může za to hrozné počasí covid?

Foto | Inge Maria / unsplash.com

V posledních týdnech dostávám až příliš často otázky, které nemají oporu v reálném světě. Proč je letos taková zima? Proč je v červenci teplota jako v říjnu? Proč pořád jenom prší? Kde máte to 500leté sucho? A může za to hrozné počasí covid?

Je těžké na takové dotazy odpovídat, protože najednou všichni vidíme, že musíme upravit své víkendové letní plány nejen kvůli covidu, ale i podle počasí. Už jsme odvykli typickému letnímu počasí a myslíme si, že v létě má být teplo a nepršet. Není tomu tak. Červen a červenec jsou u nás typicky nejsrážkovější měsíce v roce a zdárně jim sekunduje srpen. V průměru v létě (červen až srpen) u nás naprší 247 mm srážek, přičemž ¼ ročního úhrnu je jen 172 mm. Tak proč máme pocit, že prší příliš? Jednoduchá odpověď - odvykli jsme si. Na obr. 1 je postupný součet měsíčních úhrnů srážek v letech 2015-2020 a průměr (červeně) za období 1981-2010. Vidíme, že v posledních 5 letech napršelo v 1. pololetí vždy méně, než je průměr. Letos (zeleně) o 50 mm více.

Obr. 1: Úhrn srážek v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (mm)

O tom, že léto je u nás nejteplejší období roku nemusíme pochybovat. Je to tak a bude tomu tak i letos (zeptejte se mne v září). Ohlédneme-li se za 1. pololetím (zeleně na obr. 2), tak jen roky 2019 a 2018 byly od roku 2015 u nás teplejší než rok letošní. Dokonce i v roce 2015, který si pamatujeme jako extrémně teplý, bylo v 1. pololetí chladněji než letos (zeleně). Všech 6 uplynulých let bylo teplejších, než by odpovídalo dlouhodobému průměru (červeně).

Obr. 2: Průměrná teplota v Česku postupně od ledna do června v letech 2015 až 2020 (°C)

Před pár dny jsem vysvětloval, že letošní červenec opravdu nemá teploty jako v říjnu a že propršený červen byl zkrátka jen takový malý Medard, který naše předky nijak neudivoval. Nebudu to hledat, ale už před pár lety jsem mediálně předpokládal, že nás jednou průměrné počasí překvapí, protože mu odvykneme. A je to tady. A nejlepší na tom je hledání různých konspiračních teorií, které by takové pěkně průměrné počasí měly vysvětlovat. V souvislosti s covidem létá méně letadel a méně se vyrábí. To je globální realita, která však není příčinou deštivého počasí. Čistší atmosféra propouští více slunečního záření a mělo by tedy být o dost tepleji než v předchozích rocích. V atmosféře je méně aerosolů, nemohou se tedy tvořit mraky a méně prší. Ještě nějaký nesmysl mám přinést do těchto konspirací? Raději ne, nechám si to až na 1. duben.

A kde tedy máme to 500leté sucho? Tím, že skončilo, nebylo vymazáno z historických záznamů. Jistě, jeho označení bylo a je na můj vkus příliš mediální, ale i povodňové průtoky také označujeme pravděpodobnostními intervaly a hovoříme o 100leté povodni, například. A zeptejte se někde, kde taková povodeň někomu zničila bydlení – "Kde ji máte? Vždyť svítí sluníčko!"

reklama

Další informace |

Text je převzatý z osobního blogu Radima Tolasze.

foto - Tolasz Radim

Radim Tolasz

Autor je klimatolog. Pracuje pro Český hydrometeorologický ústav. Je expertem WMO pro klimatická data a databáze, českým zástupcem v GEO a v IPCC.

tisknout poslat

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Dále čtěte |

Kuchař Foto: Depositphotos

Klima na talíři. Kanadští badatelé dokládali oteplení moří archivními jídelními lístky

Uhelná elektrárna v Huai'an City, provincie Jiangsu ve východní Číně Foto: Depositphotos

Šanghajská organizace pro spolupráci vyzvala k rovnováze mezi ekologií a hospodářským rozvojem

Foto: Arpingstone / Wikimedia Commons

Nošení dříví z lesa má svá pravidla, upozorňuje dTest

Další články autora |

Radim Tolasz: Zelená dohoda - změna myšlení

Radim Tolasz: Má antropogenní změna klimatu antropogenní řešení?

Bill Gates: Jak zabránit klimatické katastrofě

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (806)

LK

Lukáš Kašpárek

24.7.2020 06:48

Hezky napsáno. Snad pochopí i blbec...

JD

Jiří Daneš

24.7.2020 10:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek

A jak je to s tou globální klimatickou změnou, kvůli které už odborníci nalétali miliony kilometrú po konferencích a tím vyprodukovali statisíce tun (a možná i miliony tun, nechce se mně to počítat) CO2, jen proto, aby s tím jako něco dělali? Je ta globální změna klimatu skutečná, nebo se to jen některým zdá?
Ono totiž, v těchto zeměpisných končinách (ale i jinde) jsou suchá a horká léta, deštivá a chladná léta, i průměrná léta,která jsou trochu tak a trochu onak, zimy bez sněhu a mrazu, zimy s velkým množstvím sněhu a s krutými mrazy, nebo zimy jen s holomrazy a zimy průměrné. Navíc, někde je to tak a jinde jinak.
A vždycky tomu tak, co lidé pamatují, bylo.
Jinak s článkem souhlasím s výhradou, že autor zřejmě nepochopil ironii dotazů typu "kde máte to (Vaše) pětisetleté sucho", tedy sucho předpovídané klimatology a meteorology; možná jste tu ironii nepochopil ani Vy pane Kašpárku.

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 11:28 Reaguje na Jiří Daneš

Víte, když ty výpady proti odborníkům, kteří hodnotili sucho jako 500leté překračují únosnou mez, tak to za ironii přestanete považovat. A pokud jde o vámi popsané střídání počasí, pak tam zapomínáte na jednu maličkost. Změna klimatu se hodnotí podle trendů výskytu jednotlivých typů počasí a podle změn jejich intensity, ne podle počasí jako takového. A trendy, ty jsou v posledních desítkách let zcela zřejmé. Včetně příčin.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:36 Reaguje na Radim Tolasz

Připadá mi divný červnový půměr u všech let mezi +6 - +8°C. To se měří jen někde na horách?

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl

Není to červnový průměr, ale průměr za leden až červen.

VŠ

Viktor Šedivý

24.7.2020 15:10 Reaguje na Radim Tolasz

Když vidím, jak ti odborníci ochotně a neúnavně přihrávají politikům "nepřítele", tedy důvod, proč (v rámci boje proti tomuto strašnému nepříteli) občany omezit, zdanit a regulovat, nemám pocit, že by kdokoli kdekoli "překračoval únosnou mez".

JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:47 Reaguje na Radim Tolasz

Je mně 87 let, a paměť mně ještě slouží a tak si pamatuji takových lét, jako je to letošní, z minulosti poměrně dost. Řekl bych dokonce, že jde opravdu o normální léto v těchto "zeměpisných šířkách", aspoň zatím, takže ty trendy mně jaksi unikají.

MG

Milan G

25.7.2020 11:29 Reaguje na Jiří Daneš

Přesně tak. Venku je normální léto u nás. A ty trendy mi taky unikají. Ale dobře si pamatuju jak v dubnu všichni alarmisti vřeštěli jaká budou zase vedra přes léto.

Pro klimasektu je i normální léto důkazem klimatických změn. Podle nich je to výjimka, která podporuje pravidlo. Z toho není úniku, bohužel. Nedávno jsem slyšel Tolasze jak říká v rádiu asi toto, zkráceně...dlouhá, suchá a horká období se v dalších letech vrátí... no to chce odvahu anebo se počítá s tím, že lidé zapomínají. Na jaře celá klimasekta pištěla jaké bude letos zase horko přes léto. Skutečnost vidí všichni.
Takže, když moc prší, je sucho, je zima, je horko je na vině klimatická změna. Když je počasí tak jak má být, je to vyjímka, která potvrzuje pravidlo, že za to může klimatická změna.

RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:52 Reaguje na Milan G

Ano, to jsem říkal a podepisuji to. Ale že by některý klimatolog označoval "normální léto" za důkaz klimatické změny? To určitě ne. To se jen můžete dočíst v reflex.cz. Ale tam si většinou jen vymýšlejí nesmysly.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:20 Reaguje na Radim Tolasz

Jenže přitom citují rozhovor, který jste poskytl sdělovacím prostředkům.

VS

Vaclav Sobr

24.7.2020 21:47 Reaguje na Radim Tolasz

Možná kdyby odborníci sami šli příkladem a zcela se vzdali cestování letadly po konferencích, zcela se vzdali rautů na těch konferencích...

kdyby se zcela přestali dělat "světová ekonomická fóra" na která se slétavají politici vládními triskáči, na která létají bussinesmani soukromými letadly...

kdyby to všechno řešili jak ti bussinesmani tak politici z domova, bez rautů, bez nákladů na ochranky...

Možná pokud půjde "světová elita" - odborníci - vlastním příkladem a nejvíc omezí sama sebe v tomhle luxusu bude mít možná snad elementární naději že jí to lidi sežerou.

ale pokud bych měl vzít 600 let historické Vítkova... Kázání vody a pití vína většině lidí vůbec od té elity nevoní.
Například vy - jste ochoten se zcela vzdát osobních setkání na konferencích a vše přesunout online i po tom co korona skončí?
To samé politici.

Kupříkladu není jedno jediné ospravedlnění že na ten summit o eurodluhu se premiéži fyzicky sešli v Bruselu... do jednoho mohli všichni zůstat sedět doma a veškerá jednání vést přes skype (a nebo cokoliv dalšího)

Diplomacii by tak výrazně klesli emise jak na cestování tak na nesmyslech jako rauty, a nebo zajišťování bezpečnosti.

RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:55 Reaguje na Vaclav Sobr

To není pravda. 1. Letecká doprava je za emise GHG zodpovědná jen ze 2%. Omezování cestování není řešením. To hledejme jinde. 2. Ne vše se dá vyřešit online. A to fakt vím o čem mluvím, protože online řeším už hodně let hodně věcí. Z oči v oči se řeší hodně věcí snadněji a rychleji.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:22 Reaguje na Radim Tolasz

V tomto s vámi alespoň částečně souhlasím, nicméně okázalé "klimatické konference", vázané na IPCC, v turisticky atraktivních destinacích asi zbytečné jsou.

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:44 Reaguje na Radim Tolasz

Ta 2% jsou spíš tvrzením, než skutečným údajem. Winston Churchil měl pravdu ve svém pověstném výroku o údajích ze statisik ("Věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval").

va

vaber

24.7.2020 07:51

tak u nás za červenec zatím spadlo 24mm a to se hned odpařilo. Blízké dva dotůčky z lesů, které tekly vždy co pamatuji a v posledních letech tečou jen když prší ,jsou prázdné, řeka má stav vody na minimu.
Možná v pruhu od Novohradských Hor na Ostravu pršelo víc.
v předpovědích počasí dominuje déšť i když nakonec přijde bezvýznamná přeháňka která se týká jen 1% území ,lidi to mate a všichni říkají, u nás neprší ale jinde ano ,ale meteorologové si zaškrtnou správnou předpověď ,předpověděli déšť a ono pršelo

JB

Jakub Brenn

24.7.2020 12:27 Reaguje na vaber

tady taky v červenci pršelo tak maximálně 4x, možná ani to ne.
tráva se už zase ztrácí,je povětšinou jasno/poljasno, takže to s tím chladným a propršeným létem tady u nás není tak horký.Ale jasně oproti předešlým létům, kdy třeba nepršelo vůbec a bylo skoro pořád přes třicet, je to rozdíl a myslím, že toto je mnohem přijatelnější varianta.

Samozřejmě lidi postižený povodněmi lituju, zažít to nechce nikdo z nás.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 08:42

Někde tam musí být chyba, protože letošní jaro bylo, na rozdíl od presentovaných grafů, výjimečně chladné. V podstatě ani po "zmrzlých" nebylo možné dát na záhony okurky a rajčata, a dodnes ty plodiny, alespoň ve vyšších polohách, stagnují (ale rajčata i v nižších polohách, alespoň na Znojemsku).
Meruňky i rybíz dozrály s několikatýdenním zpožděním.
A v první polovině července masívně fruktifikovaly bedly, typické podzimní druhy, které se takto "spletou" při výrazně studené epizodě počasí.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:29 Reaguje na Jan Šimůnek

Není tam žádná chyba. Jsou to průměry, tj. když je 5 dní silně studených a zbytek měsíce teplý, tak vám vyjde průměr. To přece není tak složité.
Ale je tam vidět jeden zajímavý úkaz:
V grafech teploty je jasně vidět, že všechny sledované roky jsou už od března teplotně nadnormální, velmi teplý je i letošek.
A tohle je už vliv té klimatické změny to je už ten trend oteplování.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:10 Reaguje na Pavel Hanzl

Na trend je to trochu málo dat a jsou velice rozházená. Čili rozptyly obrovské.

Faktem je, že je tam i naprosto extrémní rok 2017, kdy nám poprvé za cca 40 let promrzl sklep na brambory (ne strop, tam je izolace, ale půda okolo promrzla tak hluboko, že začaly mrznout stěny) a museli jsme tam mít zapnutá kamínka, aby brambory nezmrzly.

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:15 Reaguje na Jan Šimůnek

Trochu statistiky. Ten trend je statisticky významný.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:10 Reaguje na Ladislav Metelka

Pro pana Šmůnka je statistika počet zmrzlých brambor u něho ve sklepě.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:30 Reaguje na Ladislav Metelka

Trend bych ze 7 dvojic čísel (viz graf v článku), navíc dost rozházených, opravdu nebral. To je na hranici možností statistických metod pro malé počty.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:22 Reaguje na Jan Šimůnek

Globální oteplování je přece dokázáno na miliónech měření po celém světě za dlouhá desetiletí, někde i staletí.

RT

Radim Tolasz

25.7.2020 18:56 Reaguje na Jan Šimůnek

Řekl bych, že trend na těch mých grafech nehledá nikdo, jen Vy :-)

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:24 Reaguje na Radim Tolasz

Hledají a vidí ho tam pánové Metelka a Hanzl, na rozdíl ode mě.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 22:48 Reaguje na Jan Šimůnek

Pokud všechny poslední roky jsou teplotně nadnormální a letošní, deštivý a "studený" ještě vede, tak je to přece určitá idicie (tozhodně ne důkaz) že oteplisti asi mají pravdu. Na rozdíl od vás, kdy mate všechno naopak.

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:49 Reaguje na Pavel Hanzl

Ano, kdyby globální oteplování náhodou ve skutečnosti nebylo, museli by je pánové Hanzl, Kašpárek a další, udělat.

PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:19 Reaguje na Jiří Daneš

Viděl jste někdy teploměr?

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 16:02 Reaguje na Pavel Hanzl

Nie je pravda, že by bolo 5 dní studených a ostatné teplé. Cez den bolo v apríli aj viac ako 20 stupnov a v noci mrzlo, čo je v rozpore so zvýšeným skleníkovým efektom atmosféry.

LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 20:49 Reaguje na Vladimir Mertan

Vůbec ne...

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 07:40 Reaguje na Ladislav Metelka

Vysvetlenie?

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 08:59 Reaguje na Vladimir Mertan

Proč by nemělo mrznout?

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 11:37 Reaguje na Ladislav Metelka

Nemalo by mrznut , ked bolo cez den velmi teplo. Cez den sa poda zohreje a CO2 ako hruba deka infra ziarenie zachyti a zabrani mrazom.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:39 Reaguje na Vladimir Mertan

Vidíte to hodně zjednodušeně...

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 11:43 Reaguje na Ladislav Metelka

Mate sancu vysvetlit preco CO2 nefunguje. Ucinok by da mal prrjavit v hranicnej situacii.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 13:33 Reaguje na Vladimir Mertan

CO2 funguje. To jen Vy si myslíte, že teploty jsou asi důsledkem pouze koncentrací CO2...

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:07 Reaguje na Ladislav Metelka

To ale tvrdí aktivisté, vázaní na IPCC. Ono vůbec není od věci brát desinformátory doslova za slovo. V podstatě to tak dělal už Švejk.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek

Bavíme se o počasí nebo o klimatu? Pan Metran o počasí, Vy o klimatu. Tak si to nějak srovnejte.

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 18:27 Reaguje na Ladislav Metelka

Pan Metelka schválne ma nechcete rozumieť. Samozrejme že teploty nie sú iba dôsledkom koncetrácie CO2. Ide o to, že sa jedná o situáciu, ked je teplota závislá od vyžarovania - jasná obloha + bezvetrie. Ak pri takejto situácii dosiahneme záporný teplotný rekord niečo je v neporiadku z vašimi teóriami. Proste táto meterologická situácia ukazuje, že vplyv CO2 na teplotu resp. teplo zadržané molekulami CO2 je minimálne.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 19:18 Reaguje na Vladimir Mertan

1. suchý vzduch. 2. stékání chladného vzduchu do údolí. 3. tepelné vyzařování povrchu. Mám pokračovat?

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 21:08 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale to všetko bolo aj predtým, suchý vzduch aj tečenie chladného vzduchu aj tepelné vyžarovanie. Variabilná zložka je CO2 ktorý pribudol. Aký je jeho účinok?

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:21 Reaguje na Vladimir Mertan

A "predtým" bylo všechno úplně stejně jako "teraz"?

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 07:50 Reaguje na Ladislav Metelka

Ako hovoríte vy, čiste štatisticky áno. Podmienky sa samozrejme menia ale v rámci dlhého časového obdobia zostávajú v určitom rámci. Je nepravdepodobné, že by tento rámec prekročili. Najmä ak platí, že Arktída sa otepľuje ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule a ten studený (rekordne studený) vzduch nemal odkiaľ natiecť.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:45 Reaguje na Vladimir Mertan

Nějak nerozumím řeči Vašeho kmene...

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:53 Reaguje na Ladislav Metelka

Podvodníci, tedy ekoaktivisté, nemůžou rozumnět a to se týká téměř všeho. Prostě hezky česky : nerozumnějí ničemu, ale do všeho kecají.

PE

Petr Eliáš

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jiří Daneš

Stejně jako vy pane Daneš. :)

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:48 Reaguje na Ladislav Metelka

Alebo nechcete rozumieť, pretože sa vám to nehodí. Necháte ma vysvetlovať, sám odpovedáte iba otázkou. To absolútne nie je seriózna diskusia. Vysvetite jasne a seriózne rečou svojeho kmeňa, prečo prišiel v apríli rekordný mráz a prečo nadmerný obsah CO2 nezabránil rekordu. Moja laická odpoveď je nasledovná: CO2 je vo vzduchu nepatrné množstvo a zachytí tak málo vyžiareného tepla, že je to prakticky nemerateľná hodnota.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:20 Reaguje na Vladimir Mertan

Pletete dohromady počasí s klimatem. To je celé. Vaše laická odpověď je úplně mimo mísu...

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:38 Reaguje na Ladislav Metelka

Stále čakám na vyjadrenie profesionála. Ale vidím že sa nedočkám. Urobím teda laické zhrnutie. CO2 v žiadnom prípade nemôže ovplyvniť počasie, namerané teploty nesúvia z obsahom CO2 v ovzduší. Záporné aj kladné rekordy sú úplne mimo mísu. Nezáleží na početnosti rekordov, to nie je podstatné. Dôležitý je priemer za 30 rokov, tam vplyv CO2 prejaví, nezáleží od čoho sa naozaj oteplilo, vtedy je to úplne jasné. Úplne najlepšie môžeme pozorovať vplyv CO2 v budúcnosti. Tam nie je problém hodiť globalne oteplenie o 2 až 6 stupňov do konca storočia, tam je to úplne jasné.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 20:14 Reaguje na Vladimir Mertan

Jste mimo realitu a zcela mimo fyziku, ale je to Váš problém. Fakt byste si měl nastudovat alespoň základy...

PE

Petr Eliáš

28.7.2020 14:39 Reaguje na Vladimir Mertan

Studený vzduch nepochází jen z Arktidy, ne?

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/262878/lovec-mrazu-sni-o-rekordu-a-vysvetluje-proc-na-sumave-v-lete-mrzne.html

https://www.meteopress.cz/aktualne/stredecni-rano-do-ceska-prineslo-mrazive-teploty/

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:56 Reaguje na Petr Eliáš

Áno, studený vzduch nepochádza iba z Arktídy, aj keď v apríli to prúdenie bolo zo severu. To že na Šumave v lete mrzne a nielen tam je známe, zažil som mráz v lete v Bielych Karpatoch. Šumavský letný mráz je dobrým príkladom, že CO2 zachytáva absolútne nepatrné množstvo vyžiareného tepla. Pri jasnej oblohe a suchom vzduchu je cez deň aj 30 stupnov a v noci môže mrznúť.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:21 Reaguje na Vladimir Mertan

Člověče, nastudijte si alespoň základy všeobecné meteorologie...

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:44 Reaguje na Ladislav Metelka

Je mi jasné, že od vás nič nedozviem, zo všetkých vašich odpovedí som nenašiel absolútne žiadnu informáciu. Len povýšený tón profesionála nad laickými príspevkami, ktoré pre vás nie sú hodné odpovede.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 20:15 Reaguje na Vladimir Mertan

To máte pravdu. Nejsou. Chcete-li diskutovat, tak byste měl znát alespoň něco malinko...

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 21:40 Reaguje na Ladislav Metelka

Pan Metelka nemôžem ani povedať, že ste ma sklamali. Rozhodne ste ma neprekvapili. Mám na vás jednu úplne jednoduchú otázku. Kde konkrétne sa dá pozorovať a zmerať pôsobenie CO2, myslím to nadbytočné, ktoré človek vypúšťa do atmosféry a ako ho odlíšime od toho prirodzeného oteplenia. Môžete napísať aj samostatný článok do ekolistu, alebo aj inde, rád si ho prečítam. Prípadne vám skúsim zohnať dôstojného oponenta ktorý by vám ku tomu položil zopár otázok. https://ctiradklimcik.blog.sme.sk/c/517544/o-klimatickej-hysterii.html

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:06 Reaguje na Vladimir Mertan

Stačí měřit IR vyzařování oblohy...

VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 07:37 Reaguje na Ladislav Metelka

Dobre, a čo nameriame? Nemôžete byť prosím aspoň jeden krát konkrétny? Dá sa rozlíšiť vyžarovanie vodnej pary a vyžarovanie CO2? Vieme priamo odmerať koľko je to vyžarovanie CO2, koľko watov sa vracia naspať na zemský povrch? Môžete poslať link na takýto pokus?

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 08:15 Reaguje na Vladimir Mertan

Byl by nesmysl oddělovat vyzařování vodní páry a CO2, protože obsah vodní páry je závislý na teplotě a teplota na koncentraci CO2

PE

Petr Eliáš

29.7.2020 09:06 Reaguje na Vladimir Mertan

Proč si pane Mertane nejdřív o tématu něco nenastudujete (stejně jako mnoho zdejších diskutujících), než tu začnete něco tvrdit?

Vše to jsou snadno dostupné informace - např. zde odchozí dlouhovlné záření (OLR), starší článek z 2001:

https://www.researchgate.net/publication/12065270_Increases_in_greenhouse_forcing_inferred_from_the_outgoing_longwave_radiation_spectra_of_the_Earth_in_1970_and_1997

Novější z 2004:
https://www.researchgate.net/publication/31589444_Comparison_of_spectrally_resolved_outgoing_longwave_data_between_1970_and_present

VM

Vladimir Mertan

29.7.2020 20:22 Reaguje na Petr Eliáš

Pozrite sa p. Eliáš. Ja som nič netvrdil, iba sa snažím vydolovať z p. Metelku informácie. To je nadľudská úloha, nikdy nič konkrétne nepovie. Ani po zhruba 10 príspevkoch som nedostal z p. Metelku nič konkrétne, iba že by som si mal problematiku lepšie naštudovať. Mna ale zaujíma konkrétne názor p. Metelku. P. Metelka ma napríklad neprávom obvinil že neviem rozlíšiť klímu od počasia a nerozumiem niektorým metereologickým javom. Je to jeho omyl, pretože meteorológia je môj koníček, štúdiu venujem veľa voľného času a som napríklad na Facebooku členom metereologickej skupiny LRWFS/Sezónne predpovede počasia. Táto skupina sa venuje ako názov naznačuje predovšetkým fenoménu "Náhleho stratosférického oteplenia". Netvrdím že mi je všetko jasné - som iba amatér. Na druhej strane sa nevyžadaje, aby tí čo s p. Metelkom súhlasili mali patričné vedomosti.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 20:48 Reaguje na Vladimir Mertan

Jsem už velmi dalek toho, abych každému všechno vysvětloval od začátku. Na to jsou tu učebnice a odborná literatura.

PŽ

Pavla Žídková

24.7.2020 12:29 Reaguje na Jan Šimůnek

Letošní jaro nebylo výjimečně chladné. Už v únoru bylo tak teplo, že jsem uvažovala o setí zeleniny, v pohodě jsem zasadila jarní česnek. Teprve duben a květen byly chladnější, ale myslím, že jsme jen po výjimečně teplém konci zimy spíše očekávali další teplo, no a ono bylo normálně - Tři zmrzlí atd. Problém byly výkyvy počasí, které přetrvávají, a likvidují na zahradě všechno.

MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 09:02

Omlouvám se, nejsem z oboru, ale nerozumím tomu obr. 2. Nejsou ty průměrné teploty v červnu v rozsahu 6 až 8 stupňů podezřele nízké? A že by v roce 2017 byla průměrná lednová teplota pod -5 stupňů? Není chyba v měřítku svislé osy?

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:36 Reaguje na Milan Jirsa

Není tam chyba, není důvod. Není tam napsáno, o jaké průměry jde (v Klementinu?) nebo v celé ČR? Člověk vnímá teplotu pocitově a pamatuje si hlavně extrémy. Že bylo předloni vedro vím, ale že to bylo jen 4 dny a zbytek měsíce byl normální si už nepamatuje.
Pokud v roce 17 byly tvrdé mrazy (navíc holomrazy, jak si pamatuji) tak stačí dva týdny a zbytek měsíce málo pod nulou a to tak vyjde.

JD

Jan Drbušek

24.7.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl

Pravděpodobně průměry pro celoU ČR

MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl

S lednem 2017 máte pravdu, podle historických dat ČHMÚ byla průměrná teplota v ČR v lednu 2017 -5,6 oC, takže to sedí. V červnu 2019 ale byla průměrná teplota 20,7 oC, v červnu 2020 16,4 oC a průměrná červnová teplota za období 1981 až 2010 je 15,8 oC. Data jsem převzal z ČHMÚ, sekce historická data - počasí - územní teploty, tak předpokládám, že jsou správně. V grafu 2 jsou všechny červnové průměry pod 8 oC, což neodpovídá teplotám udávaným ČHMÚ, takže graf buď ukazuje něco jiného než průměrné měsíční teploty nebo je tam nějaká chyba.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:13 Reaguje na Milan Jirsa

Taky je mi to divné, není tam velký příliš velký vliv horských oblastí, kde bývá nejvíc meteostanic?

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 11:34 Reaguje na Milan Jirsa

Jsou to průměrné teploty pro Česko vždy postupně směřující k průměrné roční teplotě. Takže leden je leden, ale v únoru je průměr za leden-únor, v březnu za leden-březen, ... Není to asi moc šťastně napsáno, nebývá zvykem takto měsíční teploty prezentovat, ale je to docela instruktivní.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:45 Reaguje na Radim Tolasz

Jéžišmarjá, tak to je potom celý úplně jinak!!
To potom není v červnu průměrná teplota za červen, ale od začátku roku? Pochopil jsem to správně?
A srážky se taky přičítají od začátku roku? To pak vyjde srpen, který na Jižní Moravě bývá velmi suchý, jako nemokřejší za celý půlrok! A v prosinci by byla potopa, 550 mm jen v Brně.

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 12:37 Reaguje na Pavel Hanzl

Ano, je to postupně vznikající roční průměr u teploty a roční úhrn u srážek. Takže v srpnu tam bude úhrn za leden až srpen. Tím jsem eliminoval meziměsíční výkyvy a pojal vývoj pololetí jako celek.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:13 Reaguje na Radim Tolasz

A den reprezentuje jedna teplota, nebo víc? A když, tak které hodiny?

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:16 Reaguje na Jan Šimůnek

V 7, 14 a 21 hodin místního slunečního času, součet se dělí čtyřmi.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:21 Reaguje na Ladislav Metelka

A proč se dělí součet tří čísel čtyřmi?

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 13:23 Reaguje na Jan Šimůnek

Takto je to přesně, označujeme to jako Kantzův vzorec: (T07+T14+T21*2)/4

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:27 Reaguje na Radim Tolasz

Takže T21 má dvojnásobnou váhu oproti jednotlivým teplotám ze dne?

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:26 Reaguje na Jan Šimůnek

Zapomněl jsem uvést, že teplota ve 21 hodin se bere 2x.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:21 Reaguje na Ladislav Metelka

Děkuji za rychlou odpověď.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:16 Reaguje na Radim Tolasz

A, mimochodem, nebyly by pro den reprezentativnější nějaké vážené průměry (ty by se daly fitovat z údajů stanic, kde se to zapisuje kontinuálně).

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:18 Reaguje na Jan Šimůnek

V měsíčních průměrech není prakticky rozdíl mezi hodnotami, počítanými z termínů 7, 14 a 21 hodin a průměrem z desetiminutových měření.

RT

Radim Tolasz

24.7.2020 13:21 Reaguje na Jan Šimůnek

To by šlo, ale musel byste vymyslet identickou metodu pro období, kdy jiné teploty než 07-14-21 nebyly. Tzn. většina stanic před rokem 1995. My zachováváme stejný způsob výpočtu průměrů právě s ohledem na historii. Dnes můžeme počítat denní průměr z 10M dat. Když to vyzkoušíte, tak zjistíte, že se denní průměr téměř vůbec neliší od toho starého výpočtu. Jen ve dnech s rychlou změnou teploty pozdě odpoledne nebo brzo ráno.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:26 Reaguje na Radim Tolasz

Právě ty změny jsem měl na mysli. Nejnižší teploty jsou někdy mezi 3. a 5. hodinou ráno, co znám z vlastní zkušenosti.

Doufám, že posun času se u těchto měření neprovádí.

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:28 Reaguje na Jan Šimůnek

Ne, měří se v místním středním slunečním čase. Takže to bere v úvahu i vliv zeměpisné délky na časy východu a západu Slunce.

LM

Ladislav Metelka

24.7.2020 13:35 Reaguje na Jan Šimůnek

V tom jsem se hrabal už někdy před 14 roky... http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2006/Meteo-2006-04.pdf

RT

Radim Tolasz

25.7.2020 19:00 Reaguje na Ladislav Metelka

To to letí :-)

MJ

Milan Jirsa

24.7.2020 13:30 Reaguje na Radim Tolasz

Ano, teď je to jasné, děkuji za vysvětlení. Ten titulek pod grafem 2 mě zmátl - jde o průměry za prvních n měsíců v roce počítané k danému měsíci. Pro n=12 to dá průměrnou roční teplotu.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:11 Reaguje na Pavel Hanzl

Ono taky hrozně záleží na tom, které konkrétní teploty z průběhu dne vezmete do toho průměru.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:18 Reaguje na Jan Šimůnek

To máte snad úplně fuk. Důležité je, aby se braly vždy ve stejnou dobu po celou dobu měření.

ig

24.7.2020 09:09

Sucho nám darovala příroda, aby pomohla odhalovat špatné charaktery lidí. Kolik lidí začalo okamžitě "bojovat" proti suchu, s vidinou toho, že se buď nakapsují nebo aspoň znemožní své politické protivníky :-) Sucho skončilo, ale řada těch bojovníků je v jakémsi fázovém posunu a místo aby sklapli, bojují o to intenzivněji :D

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 09:41 Reaguje na

Kdo se nakapsoval na boji se suchem? A co významného se vůbec udělalo? Kromě vagónu řečí a iluzorních 31 přehrad moc nic.
Ale pokud se něco skutečně rozjelo, je potřeba to dodělat a pokračovat, kdykoliv může nastat další suché období a třeba daleko horší. Stačí se podívat na průměrné teploty.

ig

24.7.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl

Dělá na tom řada lidí ze státního sektoru a ti přeci za to berou plat :-) Ten plán na stavbu 31 přehrad se nenapsal sám, ti lidé na tom strávili čas a dostali za to zaplaceno. Z našich peněz. Zbytečně. A to se ani nezačaly dělat studie proveditelnosti.

Nebo před pár dny tu jakási politička publikovala článek, ve kterém vytýká opozici liknavost při řešení problémů sucha.

Ministerstvo zemědělství zase připravilo rozsáhlý plán plošné revize meliorací, opět k dočtení na Ekolistu. I kdyby to skončilo jen tou pasportizací (jako že skončí), tak je to zbytečná práce, opět zaplacená z našich peněz. A ti dobře placení úředníci co to vymyslel mohli být už dávno z ministerstva propuštění, když nemají co na práci a musí si vymýšlet takovéhle krkolomnosti, aby vykázali činnost.

Vznikla dokonce organizace intersucho :D ale těm to odpouštím, málem jsem pukl smíchy když jsem se o ní dočetl.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:04 Reaguje na

Intersucho je web provozovaný CHMÚ, kde je sledována vlhkost celé ČR.
V době sucha je to velmi výstižné, v následující vlně sucha to bude to samé. Drobnost, že mezitím napršelo je zcela normální a je to dobře.

MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 11:38 Reaguje na Pavel Hanzl

Intersucho není provozováno ČHMÚ.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:56 Reaguje na Miroslav Pácl

To se omlouvám, myslel jsem, že je.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:11 Reaguje na

Problém je ten státní sektor, který je x násobně předimenzovaný a většinou silně zkrumpovaný, ale to je problém politiky a ne ekologie. Revizi meliorací mají dělat vlastníci polí a ne státní ouředník.

MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl

Problém je, že ty 4 miliony vlastníků - fyzických osob, co jim pozemky patří, nemohou rozhodnout o svých 20 metrech trubky aniž by braly ohled na ostatní pozemky. Není to tak jednoduché. Viděl jste film Vlastníci?

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:28 Reaguje na Miroslav Pácl

Jistě, ale jim to je většinou úplně fuk, řeší to nájemce.

MP

Miroslav Pácl

24.7.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl

...a nájemce zase nechce (někdy ani nemůže investovat do něčeho) co mu nepatří. Je to začarovaný kruh, ze kterého není lehké se vymotat.

JŠ

Jan Šimůnek

24.7.2020 13:18 Reaguje na

Pokud se splní katastrofické vize IPCC, tak se ty přehrady hodit budou. Pokud dojde k ochlazení a nárůstu dešťů, budou se hodit alespoň některé z nich k záchytu přívalů.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 14:16 Reaguje na Jan Šimůnek

Které přehrady? Ty, co nasliboval soudruh nejvyšší? A co ještě? Dalších investic za asi 20 biliónů kč.

SP

Svatá Prostoto

24.7.2020 15:42 Reaguje na

Tak tedy teď překvapím sám sebe:-), ale ta pasportizace meliorací mi přijde zcela ok. A jo, zaplatí jí stát ... protože to byl v podstatě stát (resp. pracující lid:-), kdy ji do té země z velké části napral, což by obecně nevadilo, a kašlal na to něco někam zaznamenat, natož správně. Což už vadí víc. Nutno uznat, že na podobný brajgl je možno z té doby narazit leckde ... jak je něco všech, tak to není nikoho a jak to dopadá.

ig

24.7.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl

Aha, teprve teď jsem pochopil námitku. Ještě se ve velkém nenakapsovali, ale chtěli by, proto v boji proti suchu pokračují, i když už poněkud opožděně :D

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:09 Reaguje na

Nevím, co furt s tím máte. Stavební firma s bagrem vybagruje cokoliv (třeba mokřad, nebo základy domu) a vůbec si nemyslím, že by se měla "kapsovat" zrovna na tom.

ig

24.7.2020 11:48 Reaguje na Pavel Hanzl

Někdo to té firmě musí zadat, v tomto případě ministerstvo. Dál to snad nemusím rozvádět :-)

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:50 Reaguje na

Stát zadává zakázky na základě výběrového řízení a silně rozhoduje cena. Nebýt u nás tak děsivá korupce, nikdo by se nekapsoval, prostě peníze pouze za odvedenou práci.

ig

24.7.2020 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl

I kdybychom vyloučili šití zakázek na míru a podobné libůstky, tak jsou to peníze za zbytečně odvedenou práci. Naše, společné peníze.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 13:12 Reaguje na

Vždyť potřebnost je řešena už v předprojektové přípravě a je to přece první kritérium, podle kterého se dělají další kroky.

MG

Milan G

25.7.2020 11:48 Reaguje na

Jen tak mimochodem, MŽP a MZe zaplatilo loni cca 20 miliard na boj se suchem a ano jsou to peníze nás všech. Ještě letos nějaké programy doběhnou a nové samozřejmě vznikají. Je otázka nakolik jsou účelné a nakolik je to Potěmkinova vesnice.

JD

Jiří Daneš

24.7.2020 10:27 Reaguje na Pavel Hanzl

I Vy jeden klimatologu! Skutečně "kdykoliv nastat další suché období". Já jen dodám, že i vlhké období, teplá a chladná léta a stejně tak i zimy, jara, ba i podzimy.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 11:07 Reaguje na Jiří Daneš

Je tu ale jeden zásadní problém. Globální oteplování. To v dlohodobém horizontu nám s počasím velmi silně zamává.
Podívejte se na ten spodní graf, VŠECHNY sledované roky jsou nadnormální (včetně letošního!) a to se teprv rozjíždí. Těch 5 let sucha bylo jen "naznačení možností", ten netvor si teprv protahuje drápy.

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:59 Reaguje na Pavel Hanzl

Na příklad pracovníci Intersucho. Nebo myslíte, že to dělají zadarmo? Víte kolik úsilí vyžaduje boj proti suchu v letošním roce (oproti loňsku vlastně deštivém)?

PŽ

Pavla Žídková

24.7.2020 12:36 Reaguje na

Myslím, že si to lidé vysvětlují docela chybně. Srážek je přibližně stejně, ale problém vzniká v jejich rozdělení v průběhu roku. A další problém, který nechceme vidět, je absolutní nepřipravenost ploch jak na sucho, tak na mokro. Kdyby byla půda v dobré kondici, poradila by si do značné míry s obojím, protože sorpce - nasycení - srážkami by uvolňovala postupně. Půda, která je spíše pískem, propustí vše, co nateče,takže při sebemenším teple nemají rostliny z čeho brát. Zlikvidovali jsme všechny mokřádky, meze atd., pěstují se širokořádkové plodiny, nehnojí se chlévskou mrvou, "ouhory" by byly jen k smíchu. Jsou to všeobecně známé věci, o kterých nikdo nechce slyšet, raději by postavili 3 obří přehrady.

DK

Dagmar Krtičková

24.7.2020 11:20

Pamatuju dost, abych mohla tohle léto označit za takové, jaká bývala úplně bežná a normální v dobách mého dětství a mládí. Kdy 30 stupňů už bylo faaakt vedro.Příroda si jede svoje scénáře a je příliš silná, než aby si do nich nechala zasahovat.

PH

Pavel Hanzl

24.7.2020 12:54 Reaguje na Dagmar Krtičková

Bohužel, už to pravda není. Emise 40 miliard tun CO2 každý rok celý systém destabilizuje a Klimanetvora není dobré dráždit. A my ho dráždíme nejen CO2.

JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:27 Reaguje na Pavel Hanzl

Blahopřeji k tomu "Klimanetvorovi". Měl byste to poslat Gretce, ta by ten Váš novotvar jistě dobře zpeněžila.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 21:07 Reaguje na Jiří Daneš

Skutečně to asi nebude tvor, který bude mít sympatie k lidské rase, že?

JD

Jiří Daneš

24.7.2020 19:19 Reaguje na Dagmar Krtičková

Ano, jde opravdu o úplně normální léto.

MJ

Marcela Jezberová

24.7.2020 11:56

Já si tohle léto doslova užívám! Nádhera, žádná vražedná vedra, vody tak akorát. Když svítí slunce, radujete se, že je krásně, když prší, máte radost, že v srpnu bude v sudech dost vody na zalévání zahrady. Jako dítě jsem trávila prázdniny spíš v holínkách a flanelce, než v plavkách. Letošní léto je léto, jak má být.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:09 Reaguje na Marcela Jezberová

Užívejte si užívejte, už se to asi moc často opakovat nebude.

SP

Svatá Prostoto

24.7.2020 15:48

Ale no tak ...

Celý léto nezaprší, a když jo, tak leje furt,
všude bláta čím dál víc,
nebo zase hroznej hic,

... je to přitom už tak dávno ... a Kid tolik let na pravdě Boží.

VM

Vladimir Mertan

24.7.2020 17:57

Mal by som ku tomu takú malú pripomienku. Ak chceme sledovať údajnú klimatickú zmenu, nemali by sme si všímať iba trendy nejakých priemerov, ale mali by sme si všímať tiež rekordné hodnoty a podľa nich zmenu hodnotiť. V podstate by nemalo dochádzať ku novým mrazovým rekordom. Táto jar zase rekordy prepísala, len námatkovo dávam článok zo Sme, bolo by toho viacej, ale to nie je podstatné. https://domov.sme.sk/c/22376292/prelom-marca-a-aprila-priniesol-rekordne-mrazy.html

PK

Pavel Kalenda

24.7.2020 18:31 Reaguje na Vladimir Mertan

To, že počasí (a také klima) má také cyklický vývoj, je snadno dokumentovatelné například na indexu sucha pro celé (kontinentální) USA - obrázek 4. v https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu#dis-id-378dc7886e3d71470dc789eb8a07256d
Tento vývoj vyplývá ze změny rotačních momentů atmosféry, které jsou řízeny Jupiterem v 62,5-letém cyklu změn jeho excentricity. Šipky označují největší přísluní Jupitera. Obdobně se chová také index sucha v ČR, kdy bylo největší sucho mezi lety 1944 - 57 a největší záplavy na Žitném ostrově v roce 1965. Sucho 2004 - 2019 se opakovalo přesně po 62 letech, ale má zpoždění za USA o pár let.

va

vaber

25.7.2020 08:57 Reaguje na Pavel Kalenda

jak tyto změny rotačního momentu atmosféry ovlivňují počasí? Země oběhne slunce za 1rok Jupiter tuším za 12let, takže se Země přiblíží k Jupiteru každý rok, jen v jinou roční dobu, nebo se nějak naměřila změna otáčení atmosféry,
Gravitace měsíce působí na Zemi mnohem víc, hýbá dokonce i s hladinou oceánů což asi Jupiter nedělá

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 09:08 Reaguje na vaber

Veľmi neverím na teóriu vplyvu Jupitera, ale predpokladám, že musí nastať vhodná konfigurácia Jupiter, Zem, Slnko, Mesiac a vplyvy sa sčítajú. Môže tam byť 62 ročný cyklus - asi?

PE

Petr Eliáš

28.7.2020 09:17 Reaguje na Vladimir Mertan

Ještě bych tam přidal Venuši, Neptun a planetu "X". Když to nevyjde, tak ještě přidáme naší galaxii a možná i tu vedlejší. A když půjdé jooo do tuhého, tak interval 62let upravíme na 62 +/- 20 let a to už to jistě vyjde. :-)

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 10:17 Reaguje na Petr Eliáš

Když vezmete jen věci, které se hodí, nakonec se k potřebné periodicitě vždycky dostanete...

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 17:59 Reaguje na Petr Eliáš

Upravovať dáta na to sú aj lepší odborníci. V tom majú alarmisti veľmi dobrú prax.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:22 Reaguje na Vladimir Mertan

Klimaalarmisti i klimaskeptici.

LM

Ladislav Metelka

25.7.2020 10:55 Reaguje na Pavel Kalenda

Rotační momenty... Co se mění? Moment hybnosti nebo moment setrvačnosti atmosféry?

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 11:13 Reaguje na Ladislav Metelka

Vše co má hmotu a rotuje: atmosféra, vodstvo, pevnina.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:34 Reaguje na Ladislav Metelka

Prostě slapové síly vnesou do zemské atmosféry poměrně slušné množství energie, se kterým modely IPCC nepočítají, a tak holt nevycházejí.

PK

Pavel Kalenda

25.7.2020 13:50 Reaguje na Jan Šimůnek

Jak veliká je tato energie, je vidět na změnách délky dne (LOD). A to na změnu celkového rotačního momentu Země má větší vliv atmosféra než hydrosféra a litosféra. Ve všech se ale jako základní projevuje cca 60-letý cyklus, který je synchronní se změnami excentricity Jupitera, a taky je synchronní s klimatickými změnami:
https://contextearth.com/2014/03/04/decadal-temperature-variations-and-lod/

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 11:58 Reaguje na Pavel Kalenda

A kdo tedy způsobil zvýšení globální teploty o asi půl stupně za posledních 30 let? Když se i Jupuiter chová jako vždycky?

LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 12:34 Reaguje na Jan Šimůnek

Nesmysl. O kolik se změní Coriolisova síla při naměřené změně úhlové rychlosti rotace Země?

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 09:21 Reaguje na Ladislav Metelka

Už jsem vám vysvětloval před 2 měsíci v jiné diskuzi, že Coriolisova síla je moc slabá a že existují mnohem větší síly. Vysvětlení tohoto jevu viz. například Wilson (2008). Polární záře taky mají cyklus cca 60 let, korespondují s Palmerovým indexem sucha, ale průkazně nemají nic společného ani s Coriolisem ani Alzheimrem a ani s CO2.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:36 Reaguje na Pavel Kalenda

Slabá... :-) Dokáže spolehlivě fungovat proti tlakovému gradientu, určuje proudění vzduchu v atmosféře, ale pro Vás je silnější vliv Jupitera? Dost komické...

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:08 Reaguje na Ladislav Metelka

Jste schopen rozporovat citovanou práci?

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:38 Reaguje na Jan Šimůnek

To si snadno spočítáte. Velikost Coriolisovy síly jistě spočítat umíte, velikost gravitační síly Jupitera taky. Obojí je jednoduchá fyzika.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 12:52 Reaguje na Ladislav Metelka

Navíc tam budou i interakce Slunce - Jupiter a ne interakce Jupiter - Země. Konec konců 11 letý sluneční cyklus odpovídá oběhu Jupitera-

PK

Pavel Kalenda

25.7.2020 13:44 Reaguje na Jan Šimůnek

Jupiter sám o sobě (vůči hvězdám) má orbitální periodu cca 11,87 let.
11-letý cyklus vychází a) z interakce Jupitera vůči všem ostatním planetám, které dohromady mají střední (momentovou) periodu 25,155 let:
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity

b) Vnitřní - slapové - planety mají společnou rázovou periodu 11,07 let (Stefani 2019): https://arxiv.org/abs/1803.08692

Ty určují polaritu ve "spolupráci" s Jupiterem.

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:15 Reaguje na Pavel Kalenda

Je vidět že na řadě astronomických i fyzikálních údajů se může shodnout i (politicky, ideologicky) různorodá společnost.
Průšvih začíná až vnášením ideologického vidění a politicko-ekonomického nátlaku.

va

vaber

25.7.2020 17:28 Reaguje na Pavel Kalenda

někdy bývá přání otcem myšlenky,ale pokud tahle hypotéza funguje je možno přesně předpovědět další cykly
měřením na pyramidách ,když se zvolilo správné měřidlo, se objevilo číslo Pí, průměr Země ,vzdálenost od slunce a kdo ví co ještě,je to přání něco najít nebo realita?
oteplování planety pokračuje již desetitisíce let a není o něm pochybnost ,zdali je to nějaká perioda nebo ne o tom je diskuse ,
historie klimatu Země určitě není něco co jede v periodě a nebude se stále opakovat minulost,to by jsme mohli čekat že přijdou zase prvohory i s klimatem a atmosférou té doby
existují výpočty že činnost člověka ovlivňuje rotační pohyb planety tak ,že osa rotace se bude posouvat a rovník se přesune do USA
jen málo odborníků s k tomu chce vyjádřit, mohli by ztratit reputaci odborníka, ale to nemusí znamenat že je to nesmysl

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:27 Reaguje na vaber

Ten posun rovníku: Doporučuji verneovku "Zmatek nad zmatek".

va

vaber

26.7.2020 08:34 Reaguje na Jan Šimůnek

chtěl jsem jen říct ,že je mnoho názorů a nikdo neví který je správný a nějaký ten ,,důkaz,, se vždy najde

PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 08:41 Reaguje na vaber

Tato hypotéza funguje, protože existuje už řada predikcí budoucího vývoj sluneční aktivity, jsou testovatelné a zatím vycházejí velice dobře. Jen namátkou uvedu Dr. Žarkovou, o které tady byla diskuze před pár měsící (23.3.2020) v souvislosti s cenzurou jejího článečku v Nature Scientific Reports, dobrou předpověď poskytl taky Rick Salvador (https://tallbloke.wordpress.com/2018/05/23/rick-salvadors-2013-pattern-recognition-in-physics-solar-prediction-now-validated/
nebo přímo zde:
http://www.pattern-recogn-phys.net/1/117/2013/prp-1-117-2013.pdf). Další, jako Tattersall, Charvátová nebo Scafetta popsali velice dobře některé aspekty sluneční aktivity a různě dlouhé cykly, které mají vliv i na klima na Zemi nebo na Marsu.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:07 Reaguje na vaber

"oteplování planety pokračuje již desetitisíce let" kam na to chodíte, to je přece ryzí nesmysl! Priody ochlazování v době ledové, perioda mladšího dryasu - velmi rychlé ochlazení, malá doba ledová ve středověku.
Ovšem podle dluhodobých cyklů by se mělo už dnes mírně ochlazovat normální rychlostí asi 1°C za 10 tisíc let a normální doba ledová by měla přijít někdy za 15 - 20 tisíc let. Ovšem naše emise CO2 to oddalují snad o 60 tisíc let. (Na cestěk k superdlouhé době meziledové, Vesmír 7-8 2020).

va

vaber

26.7.2020 13:53 Reaguje na Pavel Hanzl

plameta se ohřívá od doby maximálního zalednění které bylo kdy? nějaké kolísání teplot to vůbec nevylučuje ,
nebo snad chcete říct že planeta se ochlazovala a ledovce mizely,ty snad mohou mizet jen když se klima otepluje

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:17 Reaguje na vaber

Jistě, dnes jsme ve fázi, kdy by se měla normálně ochlazovat, tj. rychlostí asi 10 tisíc let o jeden stupeň. Ale místo toho se prudce ohřívá. Podívejte se do toho Vesmíru, tam je to hezky popsané.

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 18:48 Reaguje na Pavel Hanzl

Myslíte tu? https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:16 Reaguje na Vladimir Mertan

Tenhle článek jsem nemyslel, ten je z roku 2001. Nejhezčí na něm je, že to, co píše jako šílenost a produje to, to se dnes děje. Já myslel
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/utopeni-kakofonii-nazoru.html

va

vaber

26.7.2020 19:09 Reaguje na Pavel Hanzl

na cykly klimatu které jsou pravidelné nevěřím ,
vždyť ani nevíme kdy byla postavena Sfinga a je ji možno stále dobře zkoumat to u klimatu tak dobře nejde, klima z minulosti zmizelo a časování klimatu dle vrstev ledovců je pochybné protože nikdo nemůže vědět kolik vrstev roztálo a navěky zmizelo
dnešní člověk už má sílu na to aby svoji hloupostí ovlivnil nevratně některé procesy a zásadně poškodil životní prostředí ,s tím souhlasím

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 09:59 Reaguje na vaber

Klimatické cykly jsou dávno prokázané, je to dost hrubé rozlišení a Sfinga se do nich skutečně nevejde. Ale rychlé změny globálního klimatu ano, koncentarace CO2 taky, to není změna typu šup sem šup tam.

va

vaber

27.7.2020 10:38 Reaguje na Pavel Hanzl

příklad Sfingy byl jen pro ukázku jak se špatně hledají správné informace a tak se nakonec odsouhlasí názor který nijak nevybočuje z popisu historie který je přijat jako správný

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:30 Reaguje na vaber

Případ Sfingy (a všech ostatních megalitických stveb) je naprosto nejasný. Zatím nelze určit, z jaké doby pochází a to řádově na tisíciletí. Velké množství indicií (a někdy snad i důkazů) ukazuje, že kolem desátého tisíciletí před kristem tu byla nějaká velmi vyspělá civilizace, která postavila řadu staveb z gigantických kamenných bloků. Což se jediné, co se zachovalo. A Sfinga asi patří mezi ně.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:25 Reaguje na Pavel Kalenda

Díky za doplnění a upřesnění.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 12:11 Reaguje na Pavel Kalenda

Počasí i klima měly samozřejmě cyklický průběh, pokud do toho člověk nevyfučel bilióny tun fosilního CO2. Od té doby se to cyklicky nechová, to oteplování nemá ani teoretický konec.

VM

Vladimir Mertan

24.7.2020 20:04

Ako sa striedali chladné a horúce letá v minulosti je spracované v tomto článku: https://www.nun.sk/koncek_pomery.pdf Hodnotí sa obdobie od roku 1851 do roku 1963. Vyplýva z neho, že TS≥20 kolíše od hodnoty 666 až po maximum 1931, čo je značný rozptyl.

kt

24.7.2020 20:32

A uvažoval nékdo někdy, že počasí závisí na vědomí? Nebo spíš, že určitý druh povědomí lidí přitahuje určitý druh počasí???

Rz

Roman z Vysočiny

24.7.2020 21:30

Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že GO neznamená, že nebudou mrazíky na jaře, spíše naopak, extrémy jsou letos do očí bijící, je jasný, že je s tím akutně potřeba něco dělat a krajinu nachystat do budoucna na ještě větší extrémy, ne zbytečně debatovat o průměrech.

ig

24.7.2020 21:49 Reaguje na Roman z Vysočiny

Lidem, tedy mase voličů, je to jedno. Ti potřebují hesla a fráze, ne nějaké vysvětlování nebo nedejbože fakta :D

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 11:16 Reaguje na

A vůbec nejlepší je když se to dá svést na jednoho nepřítele. V současnosti je to CO2, to umí na Hawaji dobře měřit.

RT

Radim Tolasz

25.7.2020 19:04 Reaguje na Milan Vaněček

Raději CO2, než Jupiter :-)))))

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 21:02 Reaguje na Radim Tolasz

Přesně tak, pan Kalenda je fakt komik. Jeho "integrál TSI" je i pro amatéra jednoznačný nesmysl.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:28 Reaguje na Pavel Hanzl

Obávám se, že amatér ani nechápe, co to integrál je.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:04 Reaguje na Jan Šimůnek

Jsem klasický inženýr z brněnské VUT.

PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 16:51 Reaguje na Jan Šimůnek

Zase na mě sáhl středověk a to přímo z VUT a ČHMU. Opět nám Slunce krouží okolo Země a kameny z nebe padat nemohou :-(
Protože tentokráte CO2 a vědkyně Greta :-)

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:10 Reaguje na Pavel Kalenda

Pane Kalendo, vy byste mohl udělat srovnávací graf, kolik dnešního oteplení má na svědomí 40 miliard ročních emisí CO2 a kolik Jupiter, integrál TSI a další vymoženosti "moderní vědy". To by zajímalo určitě nejen mě.

PK

Pavel Kalenda

26.7.2020 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl

Zrovna to čtu:
https://arxiv.org/abs/0801.3830
Ale lidstvo jsem v tom nenašel. To nenajdete ani na Mauna Loa (obrázek 3 zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/paveln-kalenda-svetova-klimaticka-deklarace-a-analyza-jejich-bodu)

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:20 Reaguje na Pavel Kalenda

Dobře. Tak otázku na tělo. Fakt si myslíte, že to dost děsivé dnešní oteplování není způsobeno emisemi CO2 ale Jupiterem, který se chová pořád stejně? Nebo jinou stejně významnou příčinou?

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl

Za sebe:
Jupiter v porovnání s dalšími vlivy mimo planetu Zemi může mít větší význam než koncentrace CO2, které navíc byly v minulosti násobně vyšší a žádná katastrofa se nekonala.

LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:34 Reaguje na Jan Šimůnek

Nádherná hloupost. Jak Jupiter zajistí změnu radiační bilance o nějaké 2-3 W/m2?

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 09:03 Reaguje na Ladislav Metelka

Podle mě (a nejenom podle mě) jsou tam 2 mechanismy, které jdou ruku v ruce: a) Jupiter ovlivňuje zejména směry proudění atmosféry, oceánů, ale také pohyb litosféry vůči plášti (to mám vypozorované z tenzoru napětí). Oceány řešil např. Mörner (2018). Atmosféra (vs LOD) je známa už dlouho.
b) Obdobné tomu, co se děje na Zemi, probíhá i na Slunci s tím rozdílem, že je tak ovlivněna i jaderná fůze a tím tok energie ze Slunce. Například polární záře mají stejný cyklus cca 60-let dlouhý (Křivský a Pejml), který rozhodně není řízen množstvím antropogenního CO2 v atmosféře, ale koreluje s excentricitou orbity Jupitera. :-)

va

vaber

27.7.2020 09:34 Reaguje na Pavel Kalenda

polární záře a aktivita slunce souvisí se slunečními skvrnami a ty se projevují v cyklech přibližně 11let a ne vždy přesně souvislost s Jupiterem může být čistě náhodná,zřejmě se tyto výrony energie Slunce připravují uvnitř Slunce až za dobu několika let se dostnou na povrch a po uvolnění napětí nastane zase období klidu ,

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:40 Reaguje na vaber

Než se energie, uvolněná v jádře fúzí, dostane ke slunečnímiu povrchu, trvá to mnohem, mnohem déle...

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 14:59 Reaguje na Ladislav Metelka

Sluneční skvrny se nacházejí na "povrchu", tedy fotosféře. A TSI chodí proporciálně se skvrnami.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:39 Reaguje na Pavel Kalenda

To nikdo nerozporuje. Ale než se ta energie dostane z jádra k fotosféře, trvá to hoooooodně dlouho...

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 11:38 Reaguje na Pavel Kalenda

Tok energie ze Slunce? To se měří už hodně dlouho a žádné velké změny, kromě 11-letého cyklu, tam nejsou...

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 14:58 Reaguje na Ladislav Metelka

Prosím, opět nemaťte laiky. Ke změnám TSI je napsáno toho dost. Například Steinhilber, Berger. Teď posílám odkaz na March (2011) - obr. 4: https://arxiv.org/abs/0801.3830

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:42 Reaguje na Pavel Kalenda

Rozhodně se to měří déle, než je oběžná doba Jupitera. A rozhodně žádné periodicity kromě 11-leté nebyly naměřeny. Můžete si citovat co chcete. Mám k dispozici měření.

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 18:14 Reaguje na Ladislav Metelka

Pošlete mi data nebo alespoň odkazy. Na to jsem zvědav.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 19:19 Reaguje na Pavel Kalenda

Která data (prvek), pro kterou lokalitu a za jaké období?

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 20:01 Reaguje na Ladislav Metelka

Stačí mi TSI ve vzdálenosti 1 AU od Slunce za období 5 period excentricity Jupitera, tedy posledních cca 300 let. Lepší by to bylo za 1000 let, ale to asi nemáte.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 20:10 Reaguje na Pavel Kalenda

Aha, no a japa se nám mění excentricita dráhy Jupitera?

PK

Pavel Kalenda

27.7.2020 22:19 Reaguje na Ladislav Metelka

Já potřebuji TSI. Excentricitu mám z efemerid: https://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi
Maximum excentricity bylo 24.3.2011

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:26 Reaguje na Pavel Kalenda

Nebylo to 25.3.2011?

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 22:45 Reaguje na Pavel Kalenda

Jinak TSI máte na https://www.pmodwrc.ch/en/research-development/solar-physics/tsi-composite/

PK

Pavel Kalenda

28.7.2020 07:13 Reaguje na Ladislav Metelka

Data TSI jsou (měřená) jen od roku 1979. To je málo na zjištění variací amplitud v 62,5-letém cyklu změn excentricity Jupitera. Proxydata TSI za delší období nemáte?

va

vaber

28.7.2020 08:28 Reaguje na Pavel Kalenda

kolik je excentricita u Jupitera? a objeví se skvrny v době když je Jupiter nejblíže slunci?
říká se že energie z jádra slunce putuje na povrch velmi dlouho ,ale původ skvrn není v jádře ale pod povrchem jako důsledek obrovských magnetických toků

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:48 Reaguje na Pavel Kalenda

Tak nám zkuste stručně popsat, jak excentricita dráhy Jupitera ovlivňuje Slunce. A mimochodem, k tomu TSI: Máme přes 40 let přímých měření. Perioda, kterou uvádíte, je 62,5 roku. Tak to už by se na TSI projevit muselo, i v té 40-leté řadě. Kde to tam máte?

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 17:54 Reaguje na Ladislav Metelka

O cyklech sluneční aktivity, delších než je siderický oběh Jupitera, se už tu na Ekolistu psalo.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:23 Reaguje na Jan Šimůnek

Ano, a analýzy ukázaly, že ty cykly nejsou zrovna stabilní...

PK

Pavel Kalenda

28.7.2020 20:53 Reaguje na Ladislav Metelka

Ale to přece není pravda. Ty cykly jsou stejně stabilní, jako je stabilní celá Sluneční soustava. A ta funguje ve stejné sestavě už nějakou miliardu let, jak je doloženo z geologických záznamů. To, že nejsou harmonicky pravidelné, ale střídají se chaotická a uspořádaná období, vyplývá z počtu planet a jejich vzájemných silových vazeb, které se promítají jak do orbitálních parametrů jednotlivých těles, tak do sluneční aktivity. Proto existuje korelace mezi SIM (Solar Inertial Motion) (Charvátová) a sluneční aktivitou, která se tím pádem dá předpovídat (např. Žarkova, Salvador, Landscheidt, Scafetta, ...). Právě úspěšná předpověď sluneční aktivity z poloh planet je důkazem tohoto vlivu.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 00:10 Reaguje na Pavel Kalenda

OPravdu??? https://www.researchgate.net/publication/234491031_Wavelet_analysis_of_solar_activity_recorded_by_sunspot_groups

va

vaber

29.7.2020 08:55 Reaguje na Pavel Kalenda

už kdysi dávno jsem četl že výskyt slunečních skvrn má jistou pravidelnost, ale někdy se vůbec neojeví

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:46 Reaguje na vaber

Protože existují i delší cykly, které akorát odhadujeme podle proxydat, nebo jiných zdrojů.
Sluneční skvrny byly objeveny někdy koncem 17. století, pravidelně pozorovány jsou kratší dobu, exaktní měření má ještě kratší historii.

Možná budeme časem chytřejší tím mechanismem, že začínáme být schopni zjišťovat skvrny na některých hvězdách. Současné pozorování skvrn na velkém počtu hvězd nám asi pomůže některé cykly odhalit rychleji, než z pozorování Slunce.

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 08:58 Reaguje na Roman z Vysočiny

Jarné mrazíky sa môžu vyskytnúť, ale ich početnosť by mala klesať. Rekordné záporné hodnoty by sa nemali vyskytovať vôbec, v situácii, keď je pri bezvetrí silné radiačné vyžarovanie by mala zvýšená koncetrácia CO2 rekordu zabrániť, mrznúť môže ale nemalo by byť prekonané minimum z celej histórie meraní.

LM

Ladislav Metelka

25.7.2020 10:58 Reaguje na Vladimir Mertan

I čistě statisticky to není pravda, i "minimální" rekordy se mohou vyskytnout, bude jich ale méně než těch "maximálních". Když ale uvážíte, že dojde (a už dochází) i k cirkulačním změnám, tak ty "minimální" rekordy rozhodně vyloučit nemůžete... Mohou být oblasti, kde se oteplí málo, právě z důvodu cirkulačních změn.

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 12:49 Reaguje na Ladislav Metelka

Samozrejme že sa minimálne rekordy môžu vyskytnúť a aj sa vyskytujú. Otázka je prečo? Teraz konkrétne prišiel veľmi studený vzduch z Arktídy. Nemala by sa Arktída oteplovať podľa teórie GO ešte rýchlejšie ako zvyšok zemegule? A čo početnosť jarných mrazov, klesá či stúpa čiste štatisticky? A čo radiačné vyžarovanie, neukazuje sa náhodou že zvýšené CO2 nič nezadrží a tie 2W/m2 nemajú žiadny vplyv, pretože je to veľmi málo, podobne ako málo je CO2 v ovzduší v porovnaní s obsahom vodnej pary?

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:33 Reaguje na Roman z Vysočiny

Jak chcete nachystat krajinu na to, že možná totálně vyschne? U nás neroste jediný strom, který by přežil teplotu 50°C. A už někde naměřili 42.

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 20:32 Reaguje na Pavel Hanzl

Prečo by asi krajina totálne vysychala? O takom niečom nehovoria dokonca ani modely IPCC, netvrdí to ani p.Tolazs ani p. Metelka. IPCC tvrdí, že vplyvom oteplenia budú zrážky mierne narastať ale zároveň sa zväčší aj výpar a obdobia sucha budú silnejšie. O totálnom vyschnutí tu nehovorí nikto okrem Vás. Krajina v našich zemepisných šírkach by bola veľmi suchá, ak by sa ochladilo a nastala by doba ľadová. Také niečo Vás zjavne vôbec netrápi aj keď je úplne jasné, že skôr či neskôr doba ľadová príde.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:59 Reaguje na Vladimir Mertan

Modely IPCC nevěští z křišťálové koule a skutečně nikdo neví, jak klimatická změna dopadne na Evropu.
Může být vlhčeji, ale taky sušeji. To záleží na velkém vodním koloběhu a v době razantních teplotních změn nikdo nic předpovědět neumí. Ovšem předpovídaná teplota do konce století o +5,6°C je zcela vražedná v každém případě.

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 21:09 Reaguje na Pavel Hanzl

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eemsk%C3%BD_interglaci%C3%A1l O 5 stupnov teplejšie bolo v Eemskom interglaciáli - dobe medziľadovej. Ak by sa tak čiste teoreticky stalo, nebola by to žiadna katastrofa. Stále opakujem, že katastrofa by bola doba ľadová so suchom a mrazmi.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:00 Reaguje na Vladimir Mertan

Pokud bychom se dokázali stát zase neadrtálci i s jejich tělesnou odolností, pak skutečně tu teplotu přežijeme bez větších problémů. Ale nejsem si jist, že to dokážeme. Hlavně po té době se začalo ochlazovat, kdežto dnes se bude dál oteplovat.

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 06:41 Reaguje na Pavel Hanzl

https://is.muni.cz/el/sci/jaro2015/Bi8300/03_Kvarterni_cycklus_a_posledni_intergacial.pdf
interglaciál- vlhko – vegetace pohlcuje teplo (mění na latentní skupenské teplo vodní
páry) – srážky teplo rozvádí (při srážkách se teplo uvolní – až polovinu tepla získávají severské šířky takto!)
- vodní pára funguje jako účinný „skleníkový plyn“-svět je zelený,vlhký a oblačný
 glaciál
- hromadění sněhu a ledu – zvyšování albeda – ochlazování
- chlad a sucho – ústup vegetace – sluneční záření se odráží, teplo se
nerozvádí- svět je chladný, suchý a slunečný

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:08 Reaguje na Vladimir Mertan

Samozřejmě se zhruba ví, jak probíhaly klimatické změny v minulosti. Taky se ví, čím byly způsobeny a taky se ví, čím je způsobena ta dnešní. Jenže problém je v tom, že tahle je způsobena úplně něčím jiným, než v minulosti a proto bude probíhat taky úplně jinak. A tohle se neví. Jisté je jen to, že to bude mít na lidskou civilizaci tragické dopady, protože ta vznikla v klimatickém systému, který mizí. Ovšem do značné míry to má človak v rukách, pokud by zvládl razantní omezení emisí CO2, možná má ještě šanci.

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl

Pan Hanzl vy ste totálny nezmar. S vami nepohne nič, žiadny argument.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:13 Reaguje na Vladimir Mertan

Čo považujetě za "argument"?
Plky o tom, že ekoteroristi ničí ŽP a oteplování je vylhaná cypovina klimastrašáků? Nic intelingnějšího tady těžko pohledat.

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 18:59 Reaguje na Pavel Hanzl

Nie myslím tým odkazy na Eemsky interglaciál a s tým súvisiace vysvetlenie kedy bolo v našich zemepisných šírkach sucho a kedy mokro. Teplo znamená mokro, zima znamená sucho. Na to aby niekto uveril, že CO2 vyvolá oteplenie pri ktorom zahynieme od sucha a horúčavy je potrebná nazval by som to náboženská viera. Ale páči sa mi že trváte na svojom - vytrvalo a jednoznačne.

va

vaber

26.7.2020 19:22 Reaguje na Vladimir Mertan

zima znamená sucho a jak vysvětlíte vrstvu ledovce kteý prý byl v oblasi Velkých jezer v USA a byl vysoký 1míli? Na druhé straně jak dokážete vyloučit že do Evropy nepovalí vítr ze Sahary a nevysuší ji jak švestku? Všichni víme jak se změnila Sahara a to se může opakovat i jinde ve světě.

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:46 Reaguje na vaber

Právě to znamená sucha: Voda je vyvázána v ledovcích a chybí jinde.

LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:35 Reaguje na Jan Šimůnek

Říká Vám něco závislost výparu na teplotě?

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:14 Reaguje na Ladislav Metelka

Výpar spíš závisí na relativní vlhkosti. A pokud jsou na Zemi vymražené oblasti, kde voda namrzne a přetrvává, odjinud se odpařuje.

Nebo snad chcete rozporovat empirická zjištění o narůstání pouští v době chladu a naopak zelenání pouští v době tepla? I osídlení Sahary v době kamenné se konalo v období velmi teplé epizody, teplejší než je současné klima.
A za středověkého klimatického optima byl arabský poloostrov silně zazvěřenou stepí či lesostepí, na poušť se proměnil během následujícího ochlazení.

LM

Ladislav Metelka

27.7.2020 15:43 Reaguje na Jan Šimůnek

Ne, nechci. Jen tvrdím, že výpar je silně závislý na teplotě. Máte něco proti?

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 06:59 Reaguje na Ladislav Metelka

Teplota jen ovlivňuje relativní vlhkost. Takže působí nepřímo.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek

Ne. teplota vzduchu ovlivňuje i teplotu vody v povrchové vrstvě půdy. A teplejší voda se vypařuje rychleji.

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 17:57 Reaguje na Ladislav Metelka

Porovnejte si skupenské a měrné teplo vody. Zahřátí vody zase tak velký vliv nemá.
Důležitá je relativní vlhkost, tedy kolik vody může vzduch do sebe nabrat. Ostatně, na tomto principu je založeno měření relativní vlhkosti vzduchu dvěma teploměry, tedy metodou, kterou se cejchují ty ostatní, jednodušší a rychlejší.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:25 Reaguje na Jan Šimůnek

Tu metodu samozřejmě znám. Problém je trochu v tom, že když stoupne teplota, klesne relativní vlhkost vzduchu, že?

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:17 Reaguje na Ladislav Metelka

Ano.
Pokud ovšem má vzduch možnost doplnit tu vodu odparem vhodných zdrojů (vzduch není izolován ani od moře ani od rostlin), tak na teplejším místě vodu "sebere" a na studenějším ji "vysadí".

Právě tenhle efekt funguje za studeného klimatu (doba ledová), kdy oblastí, kde vzduch vlhkost ztrácí při ochlazení (ledovce apod.) je víc než oblastí, kde vlhkost nabírá. A proto jsou ty druhé intenzívně vysušovány na pouště, které se stávají zdrojem prachových bouří a usazený prach z nich se stává spraší.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek

Nic nového. Až na to, že při ochlazení roste relativní vlhkost vzduchu a při nižší teplotě a vyšší vlhkosti výrazně klesá výpar...

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:48 Reaguje na Ladislav Metelka

Ano, vzduch se ochladí (třeba nad ledovcem) a voda z něj vypadne. A vrátí se zpět nad relativně teplejší půdu a sebere z ní další vodu. Přesně tak, jak to dělá proudění vzduchu v ledničce, které přenáší vodu z uskladněných potravin na výparník.

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:19 Reaguje na Ladislav Metelka

Proto se sníh a další vlhkost velice účinně odpařuje i za trvalého mrazu. Proto i za mrazu sušívají hospodyně prádlo venku na šňůře.
Nenechte se vysmát.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:22 Reaguje na Jan Šimůnek

No však to taky trvá, než voda vysublimuje... :-)

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:34 Reaguje na Ladislav Metelka

Manželce se mokrý cejchy na šňůře vysuší za pár hodin. Stačí, když alespoň trochu fouká vítr. Když nefouká, nevysuší se ani v létě při 30 stupních.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:50 Reaguje na Jan Šimůnek

Blbost.

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:55 Reaguje na Ladislav Metelka

Empirie. Pomáhám jí s tím věšením (a sundáváním) prádla přes 30 let.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:57 Reaguje na Jan Šimůnek

Takže v zimě, když je prádlo zmrzlé, ale fouká, je suché dřív než ve 30 stupních při bezvětří?

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:35 Reaguje na Ladislav Metelka

Většinou ano. Hlavně je to poznat u mokrého ložního prádla, které se po vytažení z pračky ještě škrobí a pak ručně (aby se nezasvinila pračka) ždímá.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek

To máte divné prádlo. Když mrzne, trvá to i pár dní, než to vymrzne. Ve 30 stupních je to klidně suché za hodinku nebo dvě, i když nefouká...

va

vaber

30.7.2020 18:17 Reaguje na Jan Šimůnek

vaše teorie odpařování vody na mokrém prádle těžko vysvětlí odpaření 50m z hladin světových oceánů

va

vaber

27.7.2020 08:52 Reaguje na Jan Šimůnek

a jak se do těch ledovců dostala když přibývaly a bylo chladno, zimou?

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:18 Reaguje na vaber

Prostě se do nich různými formami vysrážela vlhkost ze vzduchu. Ten vysychal a v teplejších oblastech nabíral do sebe další vodu.
Je to sice hodně primitivní příklad, takový "kuchyňský", nicméně názorný: Naprosto stejným způsobem se pokrývá námrazou výparník v ledničce (a náskedne se tam vytvoří i vrstva kompaktního ledu), zatímco v jejích ostatních částech potraviny vysychají (pokud nejsou zabalené).

va

vaber

27.7.2020 08:59 Reaguje na Jan Šimůnek

vůbe to tak není v té době byla hladina oceánu mnohem níže a když nebyla voda v oceánech musela být v atmosféře ,na pevninách a v podzemí,o jeden metr v oceánu méně znamená dva metry vody na pevninách

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:18 Reaguje na vaber

Byla právě v těch ledovcích.

va

vaber

28.7.2020 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek

zdaleka ne všechna

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 12:17 Reaguje na vaber

Sahara bola vlhka s jazerami a riekami v case Atlantika 6000 pnl. Vtedy bola globalna teplota znacne vyssia ako dnes.

va

vaber

28.7.2020 09:03 Reaguje na Vladimir Mertan

možná to někdo říká ale nemusí to být pravda, kdyby byla teplota ještě vyšší než dnes, nemohl by být Starý Egypt obilnicí a rád bych viděl jak při tak vysokých teplotách se zalesňila Evropa a také když je hodně vlhkosti v atmosféře teploty nejsou extrémní ,deště ochlazují, jak je vidět ne rovníku

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:00 Reaguje na vaber

To je právě důkaz nesmyslnosti žvástů IPCC. V historii i prehistorii byly daleko vyšší teploty, než jakými straší tato organizace a na ni napojení aktivisté, a k žádným katastrofám nedocházelo. Naopak, tato teplá období jsou prakticky vždy spojena s růstem populace a prosperováním civilizačních center.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:26 Reaguje na Jan Šimůnek

Vy si fakt myslíte, že ostatní forcingy byly tenkrát stejné jako dnes?

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:18 Reaguje na Ladislav Metelka

Přinejmenším musely fungovat na stejných fyzikálních principech.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:46 Reaguje na Jan Šimůnek

Vůbec nemusely a většinou ani nefungují na stejných principech.

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:49 Reaguje na Ladislav Metelka

Aha, takže pak se úplně mění fyzika?

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:52 Reaguje na Jan Šimůnek

Ne, to jen Vy jste omezen svou představou forcingů... :-)

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:19 Reaguje na Ladislav Metelka

Tak je definujte.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:24 Reaguje na Jan Šimůnek

Každý faktor, který působí na klimatický systém, ale klimatický systém na něj zpětně ne. Vnější vlivy.

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:58 Reaguje na Ladislav Metelka

A jsme u delších slunečních cyklů, které klimaalarmisté zuřivě popírají, a které patrně hrají zásadní roli i v současnosti.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:00 Reaguje na Jan Šimůnek

No, pokud jsou ty cykly hodně dlouhé, tak za nějakých 100 let se moc neprojeví, že?

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:35 Reaguje na Ladislav Metelka

Pokud se sejde fáze se stejným znamínkem od více cyklů (což se čas od času stát musí), tak ten nástup může být i dost rychlý.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek

Může být rychlejší než vliv jednotlivých cyklů. Ale ty dlouhé cykly ani tak za 100 let nezpůsobí takové změny, jaké pozorujeme.

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:56 Reaguje na Ladislav Metelka

Jenže mohou podšprajcovat vliv těch kratších, které jsou z definice s rychlejším nástupem.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek

Zkuste si to nasimulovat. Dlouhý cyklus může ten kratší jen malinko zrychlit.

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:38 Reaguje na Ladislav Metelka

Na takové simulace, ryze abstraktní, je ideální metapost a následný převod série výsledných obrázků na avi.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek

Stačí Excel.

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka

Fuj tajbl.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek

Fuj tajbl vespolek...

VM

Vladimir Mertan

28.7.2020 19:50 Reaguje na vaber

Hovoria to paleológovia, je to podložené nálezmi a výzkumom. https://de.wikipedia.org/wiki/Atlantikum našiel som iba nemecký odkaz dá sa nájsť aj viac.

va

vaber

29.7.2020 09:34 Reaguje na Vladimir Mertan

já věřím tomu že celá historie lidstva a i klimatu se bude přepisovat , všichni samozřejmě dávají ,,důkazy,, ale ty jsou takové, že u soudu by se takovým důkazům vysmáli, prostě se přijme hypotéza která zapadne do nynějších představ,
opět se vrátím ke egyptské Sfinze, jsou na ní zcela jasné stopy vodní eroze a zcela se ignorují , protože voda tam prý byla naposled před 200 000lety, něco je určitě špatně

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 20:27 Reaguje na Vladimir Mertan

Teplo znamená Saharu, Gobi, pouště Kyzylkum a Sinajský poloostrov, Atacama atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.
Co pro nás bude oteplování znamenat neví nikdo, protože v historii Země není precedent.
NIKDY v historii se nestalo, že by byly emitovány do atmosféry bilióny tun fosilního uhlíku v geologickém okamžiku nějakých 100 let.

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:48 Reaguje na Pavel Hanzl

Největší rozsah pouští byl v době ledové. V té době v řadě oblastí probíhala eroze a odnos prachu větrem, který se v jiných oblastech usazoval jako spraš. A právě spraše jsou dílem doby ledové, což prokazují i nálezy v nich (včetně lovců mamutů a jejich kořisti).

va

vaber

27.7.2020 09:03 Reaguje na Jan Šimůnek

žádné spraše, když v Evropě byly ledovce celý pruh planety od Západní Sahary , přes Arabský poloostrov až po Indii byl zelený a měl příjemné klima ,to vše od té doby vyschlo

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:06 Reaguje na vaber

Samozřejmě. To oteplování nám může přinést vlhké a ž tropické klima, nebo taky pouišť. Každopádně je to dost negativní až tragický scénář v každém případě.
Hlavně v tom, že není cyklický. Cyklus by se dal nějak přežít, ale tohle bude možná horší.

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl

Jistěže to jsou cykly, ale jejich perioda většinou mnohonásobně převyšuje délku lidského života, u těch nejdelších délku běžného trvání civilizací.

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:19 Reaguje na vaber

Není to pravda. Rozsah pouští byl tehdy podstatně větší než dnes. Je to, pochopitelně, geologicky a paleontologicky doloženo.

va

vaber

28.7.2020 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek

doloženo je jen to, že Sahara,Arabský Poloostrov ,Austrálie a další místa byla ještě relarivně nedávno zelená, z vesmíru jsou vidět koryta řek , doloženému suchu chybí logika, kde nacházíme nejstarší města ,na dneších pouštích a dřívější lidé určitě nehladali pouště na žití ,pokud se bavíme o čase 10-20 tisíc let zpět

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:07 Reaguje na vaber

Ještě za prvních chalífů byl Arabský poloostrov zčásti lesostep. Dokládá to letohrádek Amra (respektive nástěnné malby v něm), který pro moderní vědu objevil český cestovatel Musil.

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:05 Reaguje na vaber

Ledovce pokrývaly pohraniční hory, ledovec ze Skandinávie končil někde na Ostravsku. V Polsku dokonce došlo ke kolizi skandinávského a krkonošských ledovců (a snad i některých jesenických).
Na zbytku území byla tundra s ostrůvky lesa (hlavně plazivé dřeviny, asi jako na Islandu), ostrůvky pouště a na jižních svazích některých kopců byla refugia teplomilnější flóry a fauny, která posloužila k jejímu rozšíření po skončení doby ledové.

LM

Ladislav Metelka

28.7.2020 19:27 Reaguje na Jan Šimůnek

Minakovičovy cykly. Co tam máte dál?

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:21 Reaguje na Ladislav Metelka

Delší sluneční cykly, tu na Ekolistu se o nich psalo.
Minimálně. Je třeba připustit i věci, o nichž nevíme.

Mimochodem, za ohřevem Marsu a Jupitera v posledních desetiletích asi antropogenní CO2 stát nebude, že?

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:48 Reaguje na Jan Šimůnek

Kolik měření máme z Marsu? A kolik z Jupitera? A Sluncem to taky nebude, že?

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:52 Reaguje na Ladislav Metelka

U Jupitera pozorujeme intenzitu bouří cca 200 let, u Marsu měříme rozsah polárních čepiček cca 90 - 100 let (jako proxydata pro teploty v zimě a v létě docela dobré) a sondy s teploměrem máme na Marsu desítky let.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 11:56 Reaguje na Jan Šimůnek

Intenzita bouří na Jupiteru? A víte, že Jupiter má vlastní velké zdroje vnitřního tepla? To je z těch úvah odfiltrováno? Není... A Mars? Kdyby chtěl někdo z takového minimálního množství informací vyvozovat změny teploty na Zemi, to by se klimaskeptici rozčilovali!!!

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:24 Reaguje na Ladislav Metelka

Ty zdroje vnitřního tepla jsou konstantní. Jsou vyvolány "sesedáním" planety o cca 1 cm ročně. Něco mají na svědomí i slapové síly Jupiterových měsíců, ale tyto jevy jsou stálé. Nepravidelnosti jsou dílem energie ze Slunce.

A v případě toho Marsu nemáme jedinou informaci, že by se na něm teplota neměnila nebo snižovala, ale máme jen údaje o jejím zvyšování.

A rozsah polárních čepiček je ekvivalentní rozsahu ledu na pólech Země, s nímž operují klimaalarmisté běžně.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 15:25 Reaguje na Jan Šimůnek

Něco si o tom zjistěte, než začnete plácat nesmysly...

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 16:00 Reaguje na Ladislav Metelka

O astronomii toho mám načteno poměrně dost. Kdysi jsem koketoval, že na něco takového i půjdu.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 16:01 Reaguje na Jan Šimůnek

Tak už si toho moc nepamatujete...

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:37 Reaguje na Ladislav Metelka

To bych neřekl. Navíc tohle jako argument proti antropogennosti ohřívání klimatu na Zemi je známo už dlouhou dobu.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek

Dlouhou dobu... To ještě neznamená, že je správný...

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:56 Reaguje na Ladislav Metelka

Jistě, ale zatím to nikdo hodnověrně nevyvrátil.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 10:59 Reaguje na Jan Šimůnek

A že není známá příčina... Slunce to nebude...

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 12:39 Reaguje na Ladislav Metelka

Slunce je asi jediný možný společný činitel.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 14:58 Reaguje na Jan Šimůnek

Přes TSI to není. Tak jak?

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:02 Reaguje na Ladislav Metelka

Uvažoval bych alespoň o změnách slunečního větru a ovlivnění tvorby oblačnosti.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek

myslíte, že změny v množství oblačnosti byly pozorovány?

PE

Petr Eliáš

29.7.2020 12:30 Reaguje na Jan Šimůnek

Za oteplování Marsu může s velkou pravděpodobností rozpouštění suchého ledu v okolí jižního polu planety, kvůli změně sklonu osy rotace.

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:39 Reaguje na Petr Eliáš

A proč a jak došlo ke změně osy rotace?

PE

Petr Eliáš

29.7.2020 12:45 Reaguje na Ladislav Metelka

Hezky to popisují například zde. :-)

,,Sklon naší osy však není úplně stálý. Během posledních 5 milionů let osciloval v rozmezí zhruba 22°03′–24°30′, přičemž perioda těchto výkyvů je zhruba 41 000 let. Za to, že změny sklonu zemské osy jsou poměrně malé, vděčíme Měsíci, který ji gravitačně stabilizuje.

Naopak třeba u Marsu, jenž nemá dostatečně hmotnou přirozenou družici, se sklon osy pohybuje v dlouhodobém měřítku mezi 0° a 60°. Netřeba dodávat, že podobně velké změny by na Zemi vedly k obrovským výkyvům v příjmu slunečního záření a následným drastickým změnám klimatu.,,

https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1821

LM

Ladislav Metelka

29.7.2020 12:52 Reaguje na Petr Eliáš

Ano, ale ty změnx sklonu osy probíhají tak pomalu, že tím těžko vysvětlíte oteplování v měřítku desítek let...

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:24 Reaguje na Ladislav Metelka

Tohle podepíšu.

PE

Petr Eliáš

29.7.2020 16:02 Reaguje na Ladislav Metelka

Já spíš narážel na ty dlouhodobé změny (sklon osy). ... Co se týká těch změn během několika desetiletí, tak se mi nepodařilo najít zdoj, jak se přišlo na to, že se Mars otepluje. Jediné co jsem našel bylo porovnání snímku Marsu z roku 1977 (Viking) se snímkem z roku 1999 (Mars Global Surveyor). Snímek z roku 1999 zobrazoval nižší albedo než snímek z roku 1977 - z toho pomocí modelu vypočetli oteplení o 0,65C. Prý to má ale háček. A to ten, že snímek z roku 1977 byl pořízen po globální prachové bouři - došlo ke zvýšení albeda planety. Během následujících let se albedo přirozenými procesy snižovalo. Takže tvrzení že se Mars otepluje, postavené na porovnání těchto dvou snímků, nevypovídá nic o vývoji teploty na Marsu.

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:39 Reaguje na Petr Eliáš

Existují snímky Marsu (spousta) a od cca 20. 30. let minulého století jsou natolik kvalitní, že porovnání rozlohy polárních čepiček se na nich dá provést rozumně malou mírou nejistoty či chybovosti.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 09:53 Reaguje na Jan Šimůnek

Ale jděte... :-)

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:57 Reaguje na Ladislav Metelka

Sežeňte si informace.

LM

Ladislav Metelka

30.7.2020 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek

Že zrovna Vy chcete, aby si někdo sháněl informace... :-)

PE

Petr Eliáš

30.7.2020 15:28 Reaguje na Ladislav Metelka

Docela by mě zajímalo, jak by ze snímku z 20. a 30. let dokázal určit, zda se jedná o sezonní změny, pokrytí ledu prachem nebo o nějaký dlouhodobý trend úbytku ledu. :-)

http://observatory.cz/news/marsovy-polarni-cepicky-maji-tvar-spiral.html

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 16:04 Reaguje na Petr Eliáš

Jestliže se budou dlouhodobě zmenšovat minima a maxima, tak to něco řekne. A dnes máme soft, schopný slušně spočítat plochu i velmi nepravidelných útvarů (a dokonce zohlednit, že nejsou na rovině, ale kouli).

va

vaber

30.7.2020 16:31 Reaguje na Jan Šimůnek

v těch dobách ještě viděli na Marsu kanály,takže o kvalitě jsou pochybnosti

va

vaber

29.7.2020 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek

o ledovce mi jde jen proto že pokud byl jejich rozsah velký musely silně ovlivňovat klima na jihu Evropy ,tedy ochlazovat , vaše teorie o růstu ledovců vůbec nefunguje na Sibiři kde ledovce nebyly, prý proto že tam bylo sucho i když je jasné že zmrzlý permafrost je doslova nacucaný vodou , nikde jsem neviděl logické vysvětlení růstu ledovců v chladných dobách, to by vyžadovalo teplé oceány,

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 18:36 Reaguje na Pavel Hanzl

Dokelu akoze nikdy v histórii? Všetok fosílny uhlík je prírodného charakteru a naspat sa vracia iba zlomok toho čo organizmy naviazali. Väčšina CO2 je viazaná vo vápenci a tam je ho násobne viac ako v rope a uhlí. Uhlie zdaleka ludia nespália všetko, veľká časť je nedostupná a neoplatí sa tažiť.

va

vaber

29.7.2020 09:44 Reaguje na Vladimir Mertan

třeba původ ropy je zcela nejasný a já si myslím že vznikla v oceánech z organizmů které žily v době ještě před globálním zaledněním planety a v té době byla atmosféra asi zcela jiná než dnes,bylo na to dvě miliardy let o kterých se neví prakticky nic a to je dlouhá doba,
že by vápenec vznikl z uhlíku který obíhá v organických sloučeninách ,o tom mám pochybnost

JŠ

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:53 Reaguje na vaber

Ropa je spíš abiotického původu a byla zavzata do vznikající Země z prachoplynových oblaků kolem Slunce.

va

vaber

29.7.2020 16:03 Reaguje na Jan Šimůnek

to jsou příliš složité uhlovodíky na to aby vznikly ve vesmíru,bych řekl

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:40 Reaguje na vaber

Byla nalezeny na Titanu a tam skoro stoprocentně nevznikly biogenní cestou. A lze je detekovat v mezihvězdných prachoplynových oblacích.

VM

Vladimir Mertan

2.8.2020 21:43 Reaguje na vaber

Pochybnosť mať môžete, ale je to tak. Dam odpoved znameho geologa ako sa CO2 dostalo do biogenneho vápenca: Pokial ide o chemogenny alebo biogenny vapenec tvoreny vapnitymi riasami, vzdy sportrebuva CO2 rozpusteny vo vode. S lumachelovymi vapencami (zo schranok zivocichov) je to trosku komplikovanejsie, zivocichy ziskavaju C zo stravy (rastlinnej alebo zivocisnej), ale v procese diagenezy sa v ich odumretych schrankach vyzrazavaju karbonaty v ich ostatkoch (fosilizacia), cize zase ziskavaju CO2 z vody.

VM

Vladimir Mertan

27.7.2020 21:21 Reaguje na Pavel Hanzl

Púšte sa vyznačujú vysokými teplotami cez den a nízkymi teplotami v noci. Púšť Gobi má napríklad maximálne teploty 45 stupnov a minimálne -40 stupnov. Je to tak preto, že tam chýba voda, ktorá vytvára takmer celý skleníkový efekt - oblaky dokážu naozaj účinne zabrániť vyžarovaniu v noci a cez zase zabránia slnku zohriať pôdu. Podobný efekt má aj vegetácia tiež zabranuje prehriatiu pôdy.

VM

Vladimir Mertan

26.7.2020 06:44 Reaguje na Pavel Hanzl

Neadrtálcami sa nemôžeme stať, pretože človek síce má veľmi malú časť DNA od neandrtálcov, ale v podstate ľudia neadrtálcov vyhubili a to bud priamo alebo nepriamo vytlačením z lovísk a konkurenciou.

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:50 Reaguje na Vladimir Mertan

Pozor na to, že neandrtálec a člověk moderního typu měli hodně přes 99% genotypu identického. Takže ta "malá část" je vlastně dost velká část toho zbytku.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:30 Reaguje na Pavel Hanzl

Jenže nutí evropské státy, aby na konkrétní verzi této věštby z kříšťálové koule vydávaly desítky bilionů ročně. Do těch správných kapes, ovšem.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 23:02 Reaguje na Jan Šimůnek

Co je to za kapsy, komu patří? A kdo postavail ty větrné parky a fve, které dodávají dnes terrawaty elektřiny do všech normálnícz zemí?

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl

Kapsy jsou to solárních baronů a podobných šmejdů.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:16 Reaguje na Jan Šimůnek

A kdo teda postavil ty giga kapacity pro výrobu čisté elektřiny? Kdo zaplatil celý vývoj, který jede tak rychle? Paroubkovi Marťani?

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 16:28 Reaguje na Pavel Hanzl

Spíš jde o to, za co se to postavilo. A odpověď je jednoduchá - za peníze daňových poplatníků.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:55 Reaguje na Jan Šimůnek

Postavily se gigantické kapacity výroby čisté energie v řádu už asi terrawatthodin. To něco stojí, to fakt nevíte? A zaplatili to soukromníci, část šlo přes dotace. Tím se ten byznys rozběhl a dál už to jede bez dotací a hlavně se stahuje produkce CO2 velmi silně. A už je to i levnější, takže my jsme už zase ti blbí a neschopní vzadu.
Platíme nejvíc v EU na OZE a máme z toho co? Jen blbé kecy a čadící uhláky.

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:52 Reaguje na Pavel Hanzl

Nikde to nejde bez dotací. Fyzika a ekonomie to vylučují. Jen jsou země, kde jsou ty dotace různými způsoby kamuflovány, zatímco u nás je to (IMHO správně) "propíchnuto" na účtu za elektřinu.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:12 Reaguje na Jan Šimůnek

Vy jste posedlý dotacema. Dobře, v celém systému je dost dotací z veřejných peněz a co?
Výsledek je velmi dobrý, elektřiny je všude dost, emise CO2 rychle klesají. A o to přece jde v první řadě!!!!
To, že OZE jsou už levnější než uhláky a se stále se navyšujícími kapacitami akumulace ten trend bude pokračovat.
Naše velmi "významná" část exportu elektřiny bude za chvíli neprodejná.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 12:13 Reaguje na Pavel Hanzl

https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:23 Reaguje na Pavel Hanzl

Kdyby byly levnější, nemusely by se ty OZE dotovat. Sama existence dotací ukazuje, že je to jen švindl, založený na penězovodech z kapes občanů do kapes šíbrů, kteří ty dotace na OZE berou.

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:02 Reaguje na Jan Šimůnek

Je potřeba dotovat infrastrukturu, každá fabrika potřebuje giga investici i na dobře prodatelné zboží. Dnes jsou OZE už rentabilní samy, hlavní investice jdou do akumulace elektřiny. A my jen sedíme za bukem a kritizujeme, prostě tutani.

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:25 Reaguje na Pavel Hanzl

O prodejnost naší elektřiny se nemusíme bát. Čím více budou mít Německo a Rakousko zaneplešenou energetiku OZE, tím víc budou potřebovat energie od nás a neopovrhnou ani polskou uhelnou.

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 07:58 Reaguje na Jan Šimůnek

Jak dycky. Elektřina je na vývoz ve velkém a čistá a levná. my budeme mít problémy velmi brzo.
https://oenergetice.cz/zahranicni/svedsko-prvnim-pololeti-jako-prvni-skandinavska-zeme-predcilo-nemecko-cistem-vyvozu-elektriny/

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:05 Reaguje na Jan Šimůnek

„Po úspěšném dokončení projektů v posledních letech ve Španělsku a Německu - které byly realizovány bez dotací - jsme nyní dosáhli bodu, kdy je fotovoltaická energie také v Polsku obchodovatelná,“ řekl Benedikt Ortmann, globální ředitel solárních projektů společnosti BayWa re".

Miroslav Vinkler

24.7.2020 21:50

Jedna vlaštovka jaro nedělá. Uvidíme následující roky .Potom se dají dělat oprávněné závěry.

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 08:07 Reaguje na Miroslav Vinkler

To hejno je už ale dost veliké na skutečné jaro.

kt

24.7.2020 21:54

Nejhorší problém bude lidem vysvětlit, že přiroda není nic, od čeho bychom se měli oddělit a co bychom měli řídit, ale že příroda je naše součást..

va

vaber

25.7.2020 09:16 Reaguje na

vliv člověka na přírodu je už nyní extrémní ,ale bohužel v negativním směru,ale člověk to tvrdošíjně ignoruje a dělá jen to co se mu líbí a ne to co by bylo třeba , zapomíná že je součástí přírody a někteří lidé si myslí že člověk přírodě vládne

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:58 Reaguje na vaber

Nedá se říci člověk, to je příliš široký pojem. Většina světavé populace to chápe, jen zaprděné Česko s tím má problémy. Já pro tyhle jedince používám pojem "ropák" a dost se divím, že je jich taková koncentrace i na Ekolistu.

va

vaber

27.7.2020 11:00 Reaguje na Pavel Hanzl

není rozhodující názor jedince , člově, tedy celá civilizace planety, jde směrem který přinese v budoucnosti jen přibývání problémů, ale jsou lidé kterým je to jedno a věří že peníze dokáží vše napravit a peněz na planetě bezpochyby přibývá

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 12:03 Reaguje na vaber

Připadá mi velmi pozitivní, že právě nejsilnější ekonomika planety (EU) se většinově a skoro jednoznačně vydala cestou snižování veškerých externalit a negativních vlivů na přírodu, především je to nejpalčivější problém v emisích CO2. Celý Green Deal je orientován na záchranu klimatu a dává určitou šanci, že to lidstvo dokáže ustát, vždy je potřeba silný a plně funkční příklad.
Mě ale fatálně vadí, že zrovna my jsme za největší hlupáky a odmítáme spolupracovat, protože právě v tom by mohla být naše budoucí prosperita.
To fakt nikdo nevidí, kam vede ta zoufalá snaha držet se dýmajících uhláků??
https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl

EU je v měřítku planety naprosto zanedbatelná. A její podíl na ekonomice planety se stále snižuje, především snahami o realizaci zelených fantasmagorií.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 21:42 Reaguje na Jan Šimůnek

EU tvoří asi 30% HDP celého světa, USA 27%.Čína 17%. Právě s rozvojem OZE její podíl jde nahoru, nahoru jde i USA a Čína.

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 07:13 Reaguje na Pavel Hanzl

Podle:
https://www.google.com/search?q=EU+HDP&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b
Je roční HDP EU 16 584 000 000 000$
Podle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt
Je HDP celého světa
65 950 000 000 000 000$
Na třicet procent mi to nějak nechce vyjít.

PH

Pavel Hanzl

28.7.2020 07:54 Reaguje na Jan Šimůnek

Je to údaj "asi" a pár let starý. Ale to je dost fuk, jestli 25%, ne? Každopádně je to nejsilnější ekonomika světa a pokud zrovna ona jede do OZE tak masivním způsobem, tak je šance i pro ostatní, kteří jsou daleko větší prasata (Čína).

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:12 Reaguje na Pavel Hanzl

Musíte od těch starších čísel odečíst Velkou Británii a výsledky ekonomické spolupráce s ní zredukovat.
Obávám se, že výsledek bude pod dvacet procent. A trend je v podstatě setrvale sestupný od přeměny úspěšného EHS na politicko - úřednický shit EU. A tlačí ho dolů i vzestup Číny a některých dalších zemí 3. světa. Dost na snížení světového podílu EU v HDP zapracovaly i USA za Trumpa, protože šly ekonomicky nahoru.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 11:39

"Každý složitý problém má jednoduché, leč nesprávné řešení."
Obávám se, že se tento bonmot vztahuje i na klimatickou změnu a boj proti CO2. A to pomíjím skutečnost, že ekologové vlastně proti CO2 nebojují - viz jejich úporný boj proti jaderné energii, která je jediná bez produkce CO2 a současně dostupná v dostatečném množství, a raději bojují za paroplyn, který produkuje kvanta CO2.

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 12:00 Reaguje na Jan Šimůnek

Ano, správně jste to napsal, ekologové proti CO2 nebojují, ti bojují za čistý vzduch, vodu, nezničenou půdu, přírodní vegetaci,..
Boj s CO2 je vlajková loď atomhujerů, vidí v tom svoji jedinou záchranu, neboť neumí stavět bezpečné JE levně a rychle a nevyřešili problém recyklace.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 12:56 Reaguje na Milan Vaněček

Boj s CO2 je hlavní náplní ekoteroristických aktivit.
Jaderné elektrárny jsou vyřešené, včetně recyklace a včetně přeměny elektrárny zpět na zelenou louku. A, na rozdíl od ekoteroristy podporovaných OZE, JE vše zaplatí během své provozní doby a uloží to na separátní konto. Náklady na likvidaci OZE budou dál zatěžovat společnost a ekonomiku státu.

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:02 Reaguje na Jan Šimůnek

A jakou další pohádku pro nás máte? Tu o Šípkové Růžence...?

ig

25.7.2020 15:22 Reaguje na Milan Vaněček

Co je na tom špatně? JE jsou hotová, vyřešená věc, dokonce i incidence havárií 7. stupně je už slušně zkalibrovaná.

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 19:46 Reaguje na

Havarie 7. stupně u 5 reaktorů (1xUSA, 1xSSSR, 3xJaponsko) z asi 500 postavených jaderných reaktorů, to je slušná kalibrace. A to ještě většina reaktorů bude fungovat dalších 10-30 let.
A teď si představte, že budete chtít vyrábět ne 10% elektřiny celosvětově, ale 50%.
To bychom se měli na co těšit.

Až uvedou do provozu reaktor, který nehavaruje ani při chybě obsluhy nebo když obsluha uteče či je mrtva, tak se moc nezmění.
Takové "klasické", reaktory 3. generace jsou možné, ale ne v řádu GW a ovšem, budou ještě mnohem dražší než současné.
Stále čekáme na vyřešení problému s bezpečností a s recyklací radioaktivního materiálu.

Miroslav Vinkler

25.7.2020 19:57 Reaguje na Milan Vaněček

K dubnu 2020 bylo na světě 440 JE reaktorů s výkonem 390 GW. Kromě toho je ve výstavbě 55 reaktorů a 109 reaktorů s kombinovanou kapacitou 63 GW a 118 GW.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
Ročně na celém světě následkem dopravních nehod zemře 1,35 milionu lidí.
--------------------------

Vsadím se, že více lidí už zemřelo při výstavbě-montáži OZE než v důsledku jaderných havárií za posledních deset let.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:51 Reaguje na Miroslav Vinkler

Vaše cílené mystifikace jsou založeny na srovnáváním nesrovnatelných veličin.
Lidé zemřelí na havárie JE se mohou srovnávat pouze s lidmi zabitých při haváriích OZE.
Těch bude asi skutečně minimum.
Ovšem ti, kteří zemřeli na stavbě OZE se musí srovnávat s těmi, kteří zemřeli na stavbách JE.
Tam se to možná srovnávat dá, čort znajet.
Ovšem srovnávat to s lidmi zabitých ne silnicích je nesmysl, to byste daleko dříve musel počítat ty, kteří zemřeli na jedy produkující uhláky. To by byla jednoznačně x krát větší skupina.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:37 Reaguje na Pavel Hanzl

Když se ovšem stejná metodika výpočtu "obětí zemřelých na jedy produkující uhláky" použije na výpočet obětí ekologických aktivit, jako např. blokování výstavby dálnic nebo silničních obchvatů měst a vesnic, tak ekologové vřískají jak Viktorka u splavu.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 17:03 Reaguje na Jan Šimůnek

Zase jste úplně někde na Paroubkově Marsu, výstavbu silnic a dálnic blokují neschopní ouředníci, případně majetkové poměry. Taková Havránková se vždycky chtěla domluvit, ale nebylo s kým. A ekologové udělají kulové, jen humbuk v novinách a dnes už ani to ne. Ten problém se jmenuje STÁTNÍ SPRÁVA.

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 17:09 Reaguje na Pavel Hanzl

O Havraníkové víte zřejmě .rd?

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 20:52 Reaguje na Miroslav Vinkler

Vy jste kouzelník. Co kdybyste srovnal počet lidí zabitých v motorových a v elektrických autech?
Taky blbost, že?

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl

Pokud by se to převedlo na ujeté člověkokilometry nebo nákladokilometry, tak se to srovnat dá pro elektromobily to moc dobře nevychází.

A, mimochodem, on elektromobil nemá motor?

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:50 Reaguje na Jan Šimůnek

Elektromobily, poukud jsou řízeny autonomním systémem, jsou x násobně bezpečnější.

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 21:54 Reaguje na Pavel Hanzl

Těch několik smrťáků, které už byly, se s vaším tvrzením neslučují.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 22:05 Reaguje na Jan Šimůnek

Na ty statisíce (milióny??)kilometrů se stalo jen několk jednotlivých bouráků, které byly vyhodnoceny tak, že být tam řidič, nezvládl by to taky. Ale proti normálnímu šoférovi je ta bezpečnost x násobně vyšší, navíc se ty systémy stále vylepšují. Zvláště za mlhy nebo tmy vidí násobně lépe, dokáže reagovat na třetí auto v koloně před sebou (má kameru na střeše) atd. atd.
Prostě svět se nazastavil s pádem komunismu, už byste to mohl konečně pochopit.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:35 Reaguje na Jan Šimůnek

To je typická lež typu bullshit. To máte z Petrohradu, jinde to tak blbě neprogramují.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:38 Reaguje na Pavel Hanzl

Je mi líto, je to zcela objektivní realita.

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 12:56 Reaguje na Milan Vaněček

Nemáte pravdu. Ľudia, ktorí veria na škodlivosť CO2 sú zároveň aj aktívnymi bojovníkmi proti atómovým elektrárnám. Viď Greenpeace, bojuje aj proti CO2 aj proti jadru.

MV

Milan Vaněček

25.7.2020 15:10 Reaguje na Vladimir Mertan

Greenpeace vznikl jako organizace proti zkouškám jaderných zbraní a radioaktivnímu zamoření přírody.
Proto je i proti JE (ty mohou dopadnout jako Černobyl či Fukushima, nemluvě o mnoha dalších jaderných katastrofách).
Teptve později se na to nabalovaly další věci proti kterým bojoval (kácení tropických pralesů, zánik živočišných druhů, kouřící komíny uhelných elektráren s emisemi síry, popílku, rtuti, ....
Agenda globálního oteplování a CO2, to je Al Gore a jeho následovníci..., v tom už je především velký byznys...

VM

Vladimir Mertan

25.7.2020 15:46 Reaguje na Milan Vaněček

Že je agenda CO2 byznys, o tom sa nedá nepochybovať.

PH

Pavel Hanzl

25.7.2020 18:29 Reaguje na Vladimir Mertan

Proti byznysu s fosilními palivy to bude praktická nula.

JŠ

Jan Šimůnek

25.7.2020 21:43 Reaguje na Pavel Hanzl

Proč? Těžba a využívání fosilních paliv je spojena s poctivou a docela namáhavou prací. "Boj proti CO2" je jen bezcenné žvástání a OZE jsou jen tunel. Obojí bez jakéhokoli užitku.

Maximálně má z propagace a podpory FV elektráren benefit totalitní čínský režim, který FV panely produkuje v otrockých lágrech, které si nijak nezadají s nacistickými koncentráky nebo sovětskými gulagy.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek

Na Sibiři těží především Americké firmy (30% ruského vývozu ropy a plynu tvoří právě ony), veškeré obslužné práce dělají Číňani a Rusů tam žije minimum. (asi 10 miliónů od Uralu na východ).
Je jen otázkou času, kdy si celou Sibiř připojí Číňani a Rusko se stane "geopolitickým bezdomovcem" (Krupnov).

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 16:47 Reaguje na Milan Vaněček

OZE a celá agenda kolem včetně výzkumu a vývoje je skutečně byznys. Taky všechno, co v naší civilizaci funguje, je vždcky byznys. Nemá cenu řešit, jestli je to dobře nebo špatně, je to fakt.
Jenom důležité je, kdo ten byznys dělá a kdo to platí.
V Evropě to platí čáatečně státy formou dotací a velkou většinu soukomý investor. A kdo to čerpá? Výzkum a vývoj, výrobci komponentů a technologové, stavební firmy a a tisíce subdodavatelů.
Je to špatně?
Pro nás ANO, protože máme vládu ropáků a .....(dosaď si sám) protože nejsme schopni se tohoto vývoje zúčastnot a jen doplácíme. Proč veškerý vývoj jde mimo nás, proč na vodíkových a jiných technologií nedělají ve velkém naše výzkumáky? Proč zdechl pes v případě lithia na Cínovci? Proč neděláme vývoj akumulátorů, když jsme mistři v nanovláknech??
Proč se jedom špiní, žvaní, hyenizuje a kdáká nesmysly o "škodlivosti Green Dealu", proč všichni bečí, že se "balíkují ekoteroristi" a podobné blbosti a proč se nebalíkují naše výzkumáky a naše firmy?
Proč platíme nevyšší dotace v EU na fve a biopaliva a co z toho máme? Jen kecy. Kdo tuhle zemi řídí jako ponocnej?

JŠ

Jan Šimůnek

26.7.2020 22:02 Reaguje na Pavel Hanzl

Jaký chcete dělat výzkum ve fotoelektrickém jevu? Maximálně nějaké drobnosti, které o nula nula prd zvýší výkon článku. Výroba komponent se provádí v otrockých robotárnách v Číně, a ty podporovat je holý nesmysl. Stavební firmy a subdodavatelé se na FV elektrárnách moc nenapakují.

Lithium na cínovci by znamenalo drsnou těžbu, proti níž byly / jsou doly na hnědé uhlí ozdobou krajiny. Včetně uvolňování kdejakého toxického prvku (který je tam společně s tím lithiem) do prostředí. A navíc ho tam není tolik, aby se z něj daly vyrobit baterky, které by dokázaly zálohovat OZE jen na našem území.

Neplatíme nejvyšší poplatky za OZE, jen je nejméně kamuflujeme. Němci platí podstatně víc. Zčásti i v cenách za zboží, obsahující "konzervovanou" elektřinu.

PH

Pavel Hanzl

26.7.2020 22:11 Reaguje na Jan Šimůnek

"Svět už není mladý, dva tisíce let uplynulo......
Fve panely se stále vyvíjí, v Izraeli zkouší biologické potahy na bázi fotosyntézy a vy tu kdákáte že je vše hotové. EU bude prioritně dotovat vodíkové technologie atd,. atd. Vy musíte být extrémně omezený jedinec, že?

PD

Pavel Dudr

26.7.2020 23:27

Globální oteplení se sice nedostavilo, ale penále za ně se platí dál. To je uhlíková daň, emisní povolenky a obchodování s nimi, k tomu nyní nová norma emisí pro osobní auta 95 gCO2/km a penále za její nedodržení. GO se změnilo na klimatické změny a jede se dál. Kolik Vám to sype, pane Tolasz, členství v GEO a IPCC?

LM

Ladislav Metelka

26.7.2020 23:37 Reaguje na Pavel Dudr

Ano, typický neználek. Globální oteplování je podmnožinou změn klimatu.

PD

Pavel Dudr

27.7.2020 09:42 Reaguje na Ladislav Metelka

Ano, podmnožinou, ale dají se na ní vydělat miliardy eur.I když to dělá jen 0,016 K za rok v dlouhodobém průměru. Ale jen v bohatších zemích to lze. Ve třetích zemích by na tyto ekoparazity vzali lidi klacky a vidle.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:16 Reaguje na Ladislav Metelka

Obávám se, že to nebude už podmnožina, už to bude dominantní jev. Samozřejmě to jede v bohatých zemích, které jsou chytřejší a vyspělejší, primitivní omezenci vždy na všechno vezmou klacek (i ty vidle si většinou neumí sami vyrobit).

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl

Ne, jde to jen v zemích, kde dotace do OZE a další šílenosti ještě nezpůsobují krachy domácností. Jenže těm zločincům, co to provádějí, neustále narůstá apetýt. Až se dostanou na úroveň že domácnosti začnou krachovat a spousta dalších si uvědomí, že je krach v nejbližší době čeká. A že nemají co ztratit, když se na ekology vydají s vidlemi a cepy.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 18:24 Reaguje na Jan Šimůnek

Kdo zase člověče nešťastná krachuje? Náš super babišistán jde do krize, ale ke krachu má dost daleko a Německo prosperuje velmi dobře, celý průmysl OZE je táhne nahoru. Kdybychom nebyli hloupí ropáci, taky bychom prosperovali v hi-tech oborech, nejlépe v akumulaci elektřiny. Do tohoto oboru jdou dnes asi největší investice, včetně dotací.

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 07:15 Reaguje na Pavel Hanzl

Německo jde do krize; energie a zboží, které ji v sobě má "zakonzervovanou", jdou dlouhodobě cenově nahoru. Zatím to lidi ještě zvládají platit, ale situace se zhoršuje.

PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 08:04 Reaguje na Jan Šimůnek

Proč si o tom něco nepřečtete? oenergetice.cz je dobrý web., to fakt nevíte?

Letos už normální země dostaly z OZE víc energie, než z fosilních paliv.
To je snad málo za těch pár let, kdy se OZE rozbíhají?
Jak dlouho bude trvat, než OZE vyrobí třeba 80% energie a pojedou jen nízkoemisní paroplyny jako vyrovnávačky a dojíždějící JE jako fundament?
Já to odhaduji do 10. let.
A co budeme zatím dělat my? To neví ani PánBůh.

Miroslav Vinkler

27.7.2020 06:35

VELKÁ MIGRACE KLIMATU - a chystejme se na velké migrační vlny lidí

Prestižní noviny New York Times zveřejnily velký článek o změně klimatu, z něhož vyjímám:

Vědci se naučili projektovat takové změny po celém světě s překvapivou přesností, ale až donedávna bylo o lidských důsledcích těchto změn známo jen málo. ....
stovky milionů lidí ze Střední Ameriky přes Súdán do delty Mekongu budou nuceny si vybrat mezi útěkem nebo smrtí. Výsledkem bude téměř jistě největší vlna globální migrace, jakou svět viděl.

Podle průkopnické nedávné studie v časopise Sborníku Národní akademie věd (1),planeta by se mohla v příštích 50 letech ohřát více než za posledních 6 000 let dohromady. Do roku 2070 by druh extrémně horkých zón, jako je na Sahaře, který nyní pokrývá méně než 1 procento zemského povrchu, mohl pokrýt téměř pětinu zemské půdy.

Vědecká studie z roku 2017 uvádí, že do roku 2100 by teploty mohly stoupnout až do bodu, kdy by na některých místech, například v Indii a východní Číně, několika hodinový pobyt venku „bude to mít za následek smrt i pro nejodolnější lidi“. (2)

Světová banka poukazuje na to, že více než osm milionů lidí přestěhovalo na Blízký východ, do Evropy a Severní Ameriky. (3)

NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.

=============================
Nevím, co se v USA dnes děje, ale pravděpodobně jsou "mešuge" a trpí utkvělými bludy. Každému doporučuji si článek přečíst, aby seznal kam až jsou schopni klimamalarmisté zajít. Vynikající ukázka manipulace s veřejným míněním a důkaz toho kam až jsou schopni tito lidé zajít.

(1) https://www.pnas.org/content/117/21/11350
(2) https://advances.sciencemag.org/content/3/8/e1603322
(3) https://www.worldbank.org/en/news/infographic/2018/03/19/groundswell---preparing-for-internal-climate-migration

Celý článek najdete tady:
https://www.nytimes.com/interactive/2020/07/23/magazine/climate-migration.html

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 08:58 Reaguje na Miroslav Vinkler

Celé je to jen ideologické blábolení. Silně nalevo v politickém spektru. Pokud ti lidé ze zmíněných oblastí emigrují, tak ze zcela jiných příčin než klima:
-- Ze Súdánu utíkají před agresívním islámem (mj. favoritem neomarxistů).
-- V Jižní Americe utíkají před neomarxistickými režimy, kteří nedokáží zajistit výživu obyvatel ani v zemích, kde když se zapíchne větvička do země, tak na ní za pár dnů vyroste ovoce, a když se zapíchne hlouběji, začne téct nafta.
-- V té deltě Mekongu je to spíš vliv agresívního vietnamského komunistického režimu (opět miláčka neomarxistů).

Naším skutečným nepřítelem není klima, ale neomarxismus.

va

vaber

27.7.2020 09:15 Reaguje na Miroslav Vinkler

je to optimistická iluze že nárůst teplot zasáhne jen pás tropů, horký vzduch nezůstane nad rovníkem ale bude se tlačit na sever nebo jih od rovníku a co se stane s vegetací?,
nebude to o přijímání migrantů, ale možná o přežití ,z toho nebude profitovat nikdo

KT

Karel Tejkal

27.7.2020 09:49 Reaguje na Miroslav Vinkler

Někdy mě udivuje, že v souvislosti s masovou migrací způsobenou oteplením, není zmiňována Sibiř. Tisíce km2 téměř neobydlené pustiny v mírném klimatickém pásmu.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:24 Reaguje na Karel Tejkal

Sibiř je skutečně rezervní prostor, který ovšem ovládá totalitní Rusko, v budoucnosti to bude asi totalitní Čína. Další zdroj konfliktů a válek.

va

vaber

27.7.2020 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl

zrovna Sibiř má letos extrémní teploty a v zimě extrémní mrazy

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 11:51 Reaguje na vaber

Jistě, ale na Sibiři ještě nikdo vedrem nezemřel. Tyhle extrémy člověk zvládá, ale +50°C ve stínu nikoliv. A už změřili v našich končinách 42.

KT

Karel Tejkal

27.7.2020 21:46 Reaguje na Pavel Hanzl

Na Sibiři chybí sociální dávky vyplácené v eurech.

li

29.7.2020 23:11 Reaguje na Pavel Hanzl

Ale už i v roce 1983

MG

Milan G

27.7.2020 10:00 Reaguje na Miroslav Vinkler

NYT už dávno nejsou prestižní. Je to plátek, který vyhazuje své zaměstnance pokud někde nepokleknou. Není to tak dlouho co vyhodily jednu supervizorku protože povolila rozhovor, kde se odsuzovalo násilí od BLM.

Co je alarmující je toto...NYT dospívají k závěru, že :"Migrace může přinést skvělé příležitosti nejen migrantům, ale také tam, kam migranti přijdou . Jelikož například Spojené státy a další části globálního Severu čelí demografickému úpadku, mohl by být příchod nových lidí do populace ku prospěchu každého. " atd. atd.
Ty skvělé příležitosti jsou vidět na každém kroku, říká se jim sociální dávky atd. a obrovská zátěž pro ten který cílový stát.

NYT jsou komunistický plátek ze kterého by měl Stalin s Gottwaldem nelíčenou radost.

MG

Milan G

27.7.2020 10:18 Reaguje na Milan G

Levičáci jsou prostě nepoučitelní. Drží se Goebbelsova hesla, zrovna tak jako zde někteří diskutující, že 1000x opakovaná lež se stává pravdou.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:26 Reaguje na Miroslav Vinkler

Obávám se, že tohle se stane skutečností možná dříve, než tu předpovídají. Už loni v Austrálii se Aboringiové stahovali do obydlených oblastí, kde mají klimatizaci. A ti jsou na vedro skutečně zvyklí.............

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:32 Reaguje na Pavel Hanzl

Dostanou tam zdarma najíst. V buši by se museli naběhat, než něco uloví.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 18:25 Reaguje na Jan Šimůnek

Zase kdákanec jak dycky, to fakt není možný. Proč si něco nepřečtete? Já vím, bot má program z Petrohradu....

JD

Jiří Daneš

28.7.2020 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl

Když chybí argument, nahradí ho "bot má programz Petrohradu". To ovšem není ani náznak argumentu, ale doklad, že Vám argumenty došly.

JŠ

Jan Šimůnek

28.7.2020 18:13 Reaguje na Jiří Daneš

On někdy nějaké má? Tedy, při vší úctě...

PH

Pavel Hanzl

29.7.2020 19:49 Reaguje na Jiří Daneš

Do řiti, to není možný!! Aborigiové žijí v Austrálii odnepaměti, jsou to občané jako každý jiný, mají nárok na nějaké dávky či čo atd. atd. atd. Ten kdákanec je v tom, že někdo kecá blbosti, že v době největších veder (které sami nikdy nezažili na vlastní kůži) se stahují do měst, kde se neupečou. A pitomec kdákne, že je to kvůli dávkám!! Toho, že bylo tam snad +50°C ve stínu (historicky nehvyšší teplota) si nevšimne, ale mele cypoviny. To je na přeshubu, ne?

JŠ

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:42 Reaguje na Pavel Hanzl

Křováci v Kalahari běžně snášejí vyšší teploty.

PH

Pavel Hanzl

27.7.2020 10:35 Reaguje na Miroslav Vinkler

Bohužel, to není žádný "blud" ale jen obyčejný pohled na vývoj světového klimatu. A stačí prodloužit stávající exponencielu.
Bohužel, k tomu se ještě přidají pyramidové jevy (metan a CO2 z permafrostů, množící se lidská populace a její nároky na energie i potraviny atd. atd.). Snad jediným pozitivním jevem je celosvětově se zvětšující plocha zeleně, která část CO2 naváže. (Pokorný). Jenže to je málo.
Pokud by se podařilo srazit emise fosilního CO2 na minimum, možná by ještě šance byla.

JŠ

Jan Šimůnek

27.7.2020 15:33 Reaguje na Pavel Hanzl

Jistěže to je jen účelová lež. Nic jiného.

MG

Milan G

27.7.2020 11:00 Reaguje na Miroslav Vinkler

Samozřejmě máte pravdu, je to blud, možná až vědomá lež. Vše je založeno na.... možná, by mohlo, asi, by mohl a podobně. Problém je, že na tom bludu vystavějí něco tak nehorázného jako je migrace a její pozitivní přínos. Samozřejmě o těch imigrantech, kteří vraždí nebo kradou se nesmí v NYT psát.

PE

Petr Eliáš

27.7.2020 13:32 Reaguje na Miroslav Vinkler

Článek z NYT ... a co s tím?