https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/rosendorf-bohuslav-prvni-pomoc-a-prvni-kroky-k-udrzeni-vody-v-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bohuslav Rosendorf: První pomoc a první kroky k udržení vody v krajině

24.5.2020
Voda z pole zmizí rychlostí blesku a odnese ornici. Ilustrační snímek.
Voda z pole zmizí rychlostí blesku a odnese ornici. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Nedávno ministr zemědělství a i ministr pro životní prostředí měli vyjádření se zprofanovaným sloganem "udržení vody v krajině". Oba dva ví, co by se mělo. Oba dva navrhují řešení, které je v horizontech desítek, ne-li stovek let. Řešení o udržení vody v krajině stavbou desítek přehrad je to řešení na ty stovky let. Podotýkám, že nejsem žádný zapřísáhlý odpůrce staveb přehrad. Než se vykoupí pozemky, než se vyřeší všelijaké odvolání a odvolání odvolání, tak uběhne minimálně 20 roků. Příkladem jsou jednání o několik stovek metrů pozemků při stavbách silnic a dálnic. Než se vůbec začne s přípravami staveb, tak už dávno bude ČR připomínat víc než co jiného Saharu a možná už se bude psát jiné století. Nezanedbatelná je ovšem taky cena. Návrhy ministrů na udržení vody v krajině je plánováno na stovky miliard. V těch jejich návrzích je nejlíp vidět to jejich odtržení od reálného života a reálné situace. Jestli by nestálo za to vyměnit nebo propustit poradce. Ty plány ze všeho nejvíc připomínají přípravy na tunely a všelijaké odklánění peněz .
 

Já navrhuji řešení levné, účelné a ihned proveditelné. Budu psát o řece Oslavě a o lesích kolem.

Na řece Oslavě na cca 15 km bylo zničeno nebo odstraněno 5 splavů. Kvůli cyklostezce byl zregulován kus řeky, zasypané slepé rameno. To všechno se souhlasem státu. Je otázka co stát asi potřebuje víc? Vodu a nebo aby cyklisté nemuseli zatáčet?

Řešení o udržení vody na řece Oslavě, která mimochodem je, nebo byla v širším výběru pro stavbu přehrady, je následující. V Oslavanech vrátit na dva splavy zrušené spolu s elektrárnou, stavidla. Investice minimální. Oba léta nevyužívané splavy zadržovaly tisíce kubíků vody a mimo jiné jezera, která byla třeba i kilometr dlouhá, nad nimi sloužily k rekreaci občanů a jako ráj rybářů. Z Oslavy, celkem široké řeky, se bez splavů stal potok a na některých místech kvůli rákosí a všelijaké buřině, není ani voda vidět.

V lesích kvůli těžké technice byly vybudovány asfaltové silnice. Dalo by se tolerovat, kdyby vedle těch silnic nevyhrabali i víc než metr hluboké rygoly. Voda, která eventuálně naprší, tak co nejrychleji odteče z lesa pryč a na lesní půdu nezbude nic. Mimo to, spodní voda klesne na úroveň dna rygolu a kořeny stromů na ni nedosáhnou. Hospodaření lesáků připomíná všechno možné jenom ne boj proti suchu, spíš naopak. Řešením by bylo zasypat rygoly a nechat případnou vodu se rozlít a vsáknout v lese.

Toto nejsou ode mne žádné výmysly, nebo kritika za každou cenu. Všechno lze vidět dnes a denně jak v lese, tak u řeky.

No a nezanedbatelní jsou zemědělci. Jestli jste si všimli, že zemědělci už řadu let neořou? Obdělávají půdu do hloubky několik cm. Pod těmito centimetry je udusaná hlína, do které se nevsákne a v podstatě ani nemůže žádná voda. A v návaznosti s tím, že se nevsákne nic, tak voda, která z pole zmizí rychlostí blesku, odnese tu zpracovanou ornici do řeky. Zkrátka pryč z pole. To "neorání" má i další negativa, např. hraboše a jejich přemnožení.

Řešení? Ministerstvo zemědělství může zemědělcům poručit orat. Když ne poručit, tak to lze vymoct i třeba zastavením dotací a určitě mají i jiné páky.

Moje řešení a opatření lze udělat hned teď a ne za několik roků až bude pozdě. Řešení jsou to levná, rychlá a okamžitě efektivní.


reklama

 
Bohuslav Rosendorf
Autor je důchodce a patriot, oblastí jeho zájmu je řeka Oslava a lesy kolem ní.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (57)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2020 07:50
Pane Rosendorfe, na tom Vašem článku je nejcennější ta momentka s odtékající vodou a ornicí. Naši zemědělci se budou zpěčovat, že všechno dělají správně, jen pár nedouků jim do toho nojstále kafrá...

Ano, řešení jsou poměrně levná a rychlá. Ale to by se ministerským úředníkům muselo chtít je vymáhat. S takovou se ty "vzývané" přehrady rychle zaplní sedimenty a budeme tam, kde jsme teď.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.5.2020 08:50
Dobrý článek. Zemědělci vědí co mají dělat, nemusí to nikdo vymáhat. Právě množství někdy až hloupých postupů a pravidel bere lidem inicativu a vlastní uvažování. Až snad na to jak ta pravidla obejít. Místní samosprávy v touze vyčerpat dotace plánují a čerpají na cokoliv,jak popsáno výše splav nebo poldr ustoupí cyklostezce. O krajině rozhodují často úředníci od stolu, nebo obrazovky PC, lidé kteří v ní nežijí, reálně nehospodaří na půdě nebo v lese, a tudíž ji ani nemůžou rozumět. A taky to tak zoufale začíná v naší krajině a lesích vypadat. Nejhorší je že chyby a nesprávná rozhodnutí se vrší, vymýšlí se modely a experimenty, teoretiků jsou plné kanceláře.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.5.2020 09:41
Souhlas. To by chtělo ovšem opravdu "řízení státu (především exekutivy) jako firmy", aby to vláda mohla přes hlavy IMHO příliš "nezávislých" úředníků prosadit a ty, co se jim do něčeho takového nechce, vyházet. Třeba i na hodinu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2020 11:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, dobrý! Až na to, že tento systém "provozní slepoty" je pečlivě udržován, a běda tomu, kdo by to chtěl nějak narušit.
Odpovědět
JJ

Jedna Jnda

25.5.2020 11:25 Reaguje na Jan Šimůnek

Pane Šimůnku, jste si jist že opravdu chcete řízení státu jako firmy?
Jsou státy kde se to povedlo, například Něměcko v letech 1933-1945, Rusko 1917- prakticky dodnes, příkladů se najde dost. Úloha státu a firmy se diametrálně liší, a v případě že stát je k tomu aby sloužil jednotlivci či určitě skupině lidí k hromadění zisku (moci) jen jim, tak to opravdu není dobrá forma státu kde chcete žít. A ANO, i u nás jsou tendence tuto formu státu vyskoušet.
Jinak máte pravdu v tom, že úředníci kteří jsou prakticky nepostihnutelní za své chyby, nicnedělání či úmyslné škození,taky není žádné terno.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 11:47 Reaguje na Jedna Jnda
Já osobně spatřuji ve výroku, že stát se má řídit jako firma, hlavně pořádek. Kdo byl někdy zaměstnán u řádné soukromé firmy, dá mi za pravdu, že předpokladem řízení je pečlivé sledování nákladů, prvotní evidence a pořádek. Což se všeobecně o státních institucích říci rozhodně nedá. Jako vše lze pochopitelně i tuto myšlenku interpretovat jinak.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.5.2020 18:54 Reaguje na pavel peregrin
Souhlas.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2020 09:52 Reaguje na Jedna Jnda
Připojím se k tomu, co vám napsal pavel peregrin, ale doplním a rozvinu:

Demokratický stát má tři pilíře - zákonodárný, justiční a exekutivní.

Jistě by nemělo smysl zavádět "jako firmu" v pilíři zákonodárném (jak se to dělo za Hitlera, Mussoliniho, nebo u nás třeba za vlády komunistů od února 1948 po listopad 1989).

Mělo by smysl jeho prvky s určitou opatrností zavést do justičního systému, aby aby se zmírnil neskutečný b...l, který tam panuje. Tou opatrností myslím především to, aby se to nezvrhlo jako třeba v USA ve kvantitativní hodnocení soudců a prokurátorů (čím víc lidí odsoudí, bez ohledu na to, jestli jsou viní nebo nevinní, tím lépe jsou hodnoceni). Byl bych spíše pro hodnocení kvality nějakými občanskými komisemi a pro zavedení volby soudců a prokurátorů občany.

Velmi žádoucí by bylo tento systém důsledně zavést do exekutivy, klidně i v podobě, jaká existovala ve vysoce efektivních podnicích Tomáše Bati a jeho následovníků.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.5.2020 11:56
V praxi se také velmi často setkávám s tím,že se realizují enormně drahé projekty , jejichž skutečně užitná hodnota pro veřejnost je po čertech mizerná.
Formálně vše sedí - vyjádření,povolovačky,projekty ,provedení , ale jsou s prominutím na ho..o. Zdravý rozum pláče, úředníci a přeplacené firmy slaví.
Vsadím se, že dát panu Rosendorfovi možnost revitalizovat Oslavu, tak to s drobnou odbornou pomocí provede podstatně levněji a účelněji.
Vtip je v tom, že tam žije a se "svou" krajinou cítí a chtěl by pro ni udělat to nejlepší. A takových lidí se vždy a všude několik najde. Tady by daleko lepší roli měly hrát obce a jejich vedení společně s odbory životního prostředí. Ale to bych asi chtěl moc...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.5.2020 18:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, jsme země naopak a to prostě nefunguje nikdy.
Dotace určené na údržbu krajiny jsou používany na její ničení.
Komuniské podporují třídního nepřítele a drží u moci velkokapitalistu a největšího vykořisťovatele.
Stát živí daněmi chudí pracující, bohatí především čerpají.
Jediný osvědčený důchodový systém s dlouhým výhledem byl zrušen a místo něho nebylo navrženo nic.
Policie stíhají každou ptákovinu, ale zásadně neřeší trestní oznámení podaná na "věrchušku".
Stát podporuje a přidává na platech parazitní byrokracii a naprosto mastí na ty, kteří stát živí.
Finanční správa, pověřená výkonem státní moci jedná ve prospěch mafie a "klekáním" a zajišťovacími příkazy likviduje poctivé firmy.
Velmi prosperující firma bere nejvyšší dotace (Agrofert).
V době rekordního růstu se sekají státní dluhy.
EU je velmi hyenizovaná, ale umožňuje nám rovnoprávné postavení a ještě nás bohatě dotuje.

Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

24.5.2020 12:07
Zdravím a zároveň děkuji za vaše reakce . Motivací mého psaní bylo , že jsem napsal na dvě ministerstva - ZEMĚDĚLSTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ mejla zhruba stejného smyslu jako je článek . Ze ŽP mě neodepsali vůbec a z MZe mě nějaký úředník zahltil nic neříkajícími větami , odkazy na to co bude za desítky let . Nejkratší termín byl šest let . Navíc jsem z jeho reakce nabyl dojmu , že na ministerstvu ví , že je sucho a že chybí a bude chybět voda . Nicméně rychlé řešení nikde .
Pobavil mě minulý týden článek MZe, který teď už nemůžu najít o tom , že zemědělci mají vést o svém hospodářství jakýsi deník či knihu . Na ministerstvu objevili v roce 2020 Ameriku . Takovou knihu si vedl už můj děda sedlák , za první republiky .
Třebaže jsem si řekl , že budu psát jen o mém okolí , tak neodolám a napíšu i o dalším plýtvání jak vodou tak penězi .
Veřejnými penězi se významně plýtvá tou Brabcovou dešťovkou . Dešťovou vodu chytá a desetiletí chytala ,alespoň na venkově , drtivá většina lidí . A to i bez peněz od ministerstva .
Musím zmínit i drancování spodních vod na výrobu sněhu . Mnozí vlekaři vyčerpávají spodní vody , třebaže ze svých studní , vodu nás všech . Ta vyčerpaná voda se do země už nikdy nevrátí . A to z prostého důvodu . JE SUCHO A NEPRŠÍ . Když není sníh , tak se zkrátka nebude lyžovat .
Ještě jednou děkuji za trpělivost a reakce .

Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2020 09:54 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
V naprosté většině berou vlekaři povrchovou vodu. To je i technicky a ekonomicky výhodnější, protože ta má nižší teplotu než voda ve studni.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2020 14:36
Pane Rosendorfe, nevím, jak je to u vás, ale v současné době se většina zemědělských subjektů vrátila k hlubšímu zpracování půdy. Ale zde je nutné podotknout, že to nemusí být zdaleka jen formou orby, ale i hlubším až hlubokým kypřením, které s výjimkou obrácení skývy splňuje vše, co se požaduje od orby a v mnohém parametru ji naopak i překonává. Tudíž pokud jde o zasakování vody, orba není potřebná a bohatě ji nahradí ba předčí hlubší kypření. Zdůrazňuji- pro zasakování vody. Pro něco jiného je zase lepší orba, ale to není obsahem článku.A ještě podotýkám, že na některých pozemcích mají zemědělci přímo zákaz orat, hlavně na svažitých, kde hrozí eroze a technicky nelze orat po vrstevnici.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

25.5.2020 14:31 Reaguje na pavel peregrin
"na svažitých, kde hrozí eroze a technicky nelze orat po vrstevnici" na takovém svahu může být jenom louka, žádné pole, obzvláště ne kukuřice. To by každému sedlákovi došlo samo protože to pole bylo jeho a chtěl ho předat synovi v pořádku. J.L.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 14:48 Reaguje na Jaromír Lukavský
Máte pravdu, ale vezmete-li v potaz, že na takové Českomoravské vrchovině se pěstovaly ve velkém brambory, tak by celá Vysočina musela být kompletně zatravněná, protože pomalu co pole, to svah, což samozřejmě nikdy nebyla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.5.2020 09:55 Reaguje na pavel peregrin
Ale byly tam vybudovány meze a mezi nimi skoro rovné plochy, což komunisté zlikvidovali v 50. letech.
Odpovědět
JS

Josef Sedláček

24.5.2020 18:59
Prosím pana Pavla Peregrina, jestli by mohl upřesnit co myslí hlubokým kypřením půdy, jak se konkrétně provádí, do jaké hloubky a alespoň nějaký příklad z "většiny zemědělských subjektů", které toto hluboké kypření již provedly a na jaké ploše. Děkuji.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.5.2020 19:57 Reaguje na Josef Sedláček
Rád Vám odpovím. Hlubším kypřením půdy se myslí kypření na hloubku zhruba 18-22 cm, což odpovídá parametrům střední orby, hlubokým kypřením pak vše nad 22 cm, může jít až do hloubky 40 cm, což je samozřejmě podmíněno mocností ornice a také uložením případných melioračních per.
Konkrétně se toto kypření provádí pomocí kypřičů, což jsou v současné době za traktorem tažené nebo nesené stroje. Obyčejně jsou konstruovány jako systém dlát na slupici, volitelné šíře, pro lehčí půdy širší, pro těžší půdy užší. Za dláty je většinou agregován půdní pěch rozmanité konstrukce, opět dle typu půd, který prokypřenou půdu v jedné operaci utuží a tudíž nedochází k přerušení kapilarity a vlhkost může vzlínat k osivu. Pro seťové potřeby se kypří běžně okolo těch 18 cm, pro řepku 22-25 cm. Výhodou kypřiče oproti pluhu je skutečnost, že slupice kypřiče jsou odpružené, tudíž při jízdě v půdě kmitají a spodek kypřené půdy je potrhaný, na rozdíl od pluhu, kdy radlice plužního tělesa spodek brázdy v podstatě utahuje. Pokud se pozemek delší dobu oře na jednu hloubku, byť i větší, výsledkem bývá utužený spodek profilu a paradoxně takováto orba je příčinou špatného vsakování vody. U kypřičů toto odpadá.
Kypření nad 30 cm se děje trochu jinými typy kypřičů, většinou jsou u nich slupice podstatně masivnější a delší a samozřejmě i tahová síla traktoru musí být podstatně větší.
Příklady kypření asi netřeba uvádět, protože kypřiče typu Terrano, Tiger, Karat, Kverneland apod. jsou bežnou součástí strojní výbavy zemědělských podniků a příprava pro setí se s nimi dělá naprosto běžně.
Píšu to hlavně jako osvětu pro širokou veřejnost, protože tyto postupy zjevně nejsou lidem známy a proto se neustále vzývá" hluboká orba". Ta se samozřejmě provádí také, ale pouze k jařinám a hluboko kořenícím plodinám, k ozimům kromě řepky nemá naprosto žádný význam.Pokud se k ozimům naorává, tak pouze orbou mělkou, maximálně střední.
Kypřiče oproti pluhu mají dvjnásobný výkon a toto je v dnešní době, kdy jeden člověk musí obdělat cca 200 ha na podniku, rozhodné. Pluh oproti kypřiči má pouze jednu přednost, a to, že dokonale obrátí zem, což u kypřiče samozřejmě díky jeho konstrukci není možné.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.5.2020 21:29 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za obsáhlé vysvětlení.
Člověk se pořád dozvídá něco nového ... a to je dobře.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 07:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Rádo se stalo. Problematika zpracování půdy je rozsáhlá a podstatně překračuje možnosti tohoto listu. Vždy uvítám, pokud se někdo ptá konkrétně, třebas nesouhlasí, a zrovna takový přístup volím já pro dotaz v mě neznámé oblasti. Základem je racionální diskuze o faktech.
Odpovědět

Petr Šrámek

25.5.2020 13:04 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, kypřením k přerušení kapilarity dojde, pěch obnovení kapilarity urychlí, ale není to hned , až po pár deštích, které kapiláry utvoří zhora dolů, až potom může fungovat vámi zmíněné vzlínání k osivu. Petr Šrámek, agronom
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 13:10 Reaguje na Petr Šrámek
Pane kolego, děkuji za zpřesnění mé interpretace, máíte v podstatě pravdu. Možná je nutné dodat, že ono kapilární spojení probíhá různě rychle v různých typech půd, tudíž někde stačí déšť jeden, samozřejmě nesmí to být 2mm, ale desítka už bývá v pohodě.
Odpovědět
JS

Jiří S

25.5.2020 10:15 Reaguje na Josef Sedláček
Pěkný příspěvek pane Peregrine.

Chtěl bych se ještě zeptat, kde berou všichni tito lidé to, že se zpracovává jen vrch do 10 cm a následně je utužená půda. Protože pokud já vím, tak tento trend přišel z Francie, či USA a je to tzv. minimalizace, kdy naopak se jezdi po poli co nejméně. V angličtině se myslím tomu říká biotilling, protože prokypření půdy je docíleno právě rostlinami na části mimo kolejáky. Takže pokud někde vidíte, že jezdí jen podmítač a myslíte si, jak mají utuženou půdu, možná naopak sledujete spíše moderní trend, který byl do nás jako zemědělců huštěn velice moc, abychom zlepšili takto stav půdy.

Ono je to těžké, nejdřív do vás odborníci cpou minimalizace, pak zase orbu, ale ono nejde každoročně dle situace změnit styl hospodaření, já jsem třeba zastáncem tradičnějšího hospodaření, protože se mi příčí, že při minimalizace se musí použít více chemie, ale zase to prý šetří půdu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 10:27 Reaguje na Jiří S
Máte pravdu. Trend minimalizace se prosazoval na začátku 90. let kdy opravdu bylo cílem obdělávat pár cm ornice. Já osobně jsem ho nikdy nepřijal a tudíž držím se klasického zpracování půdy, tj. talířovým nářadím provést podmítku, dále pokud možno vše obdělat kypřením a pro jařiny orba, výběrově hlubší kypření.
Oni ti pánové, kteří prosazovali plošně minimalizaci, zapomněli na jeden podstatný fakt, že ve státech, kde to takto lze dělat, jsou podstatně jiné půdní a vláhové poměry. Na podmínky ČR s vyjímkami nejde minimalizace naroubovat. Těžší půdy potřebují provzdušňovat z hlediska úpravy vodního a vzdušného poměru a k tomu se minimalizace naprosto nehodí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 11:14 Reaguje na pavel peregrin
Aby byla pravda celá a s vaničkou jsme nevylévali i dítě, je nutno doplnit to, že v současných poměrech na lehkých půdách může být minimální zpracování půdy výhodou z hlediska šetření s půdní vláhou. Takovéto zpracování do hloubky 10 cm neprosušuje orniční profil, vzcházivost je po něm na těchto půdách pravidelnější, než kdyby se zde provedla orba nebo kypření. Zvláště výhodné je to po plodinách, co hlouběji koření a vlastně tu práci odvedly, tak říkajíc, za zemědělce. Ale i zde je záhodno maximálně po třech letech orbu nebo kypření provést a to s výhodou právě k jařinám, neboť hrubá brázda přes zimu pojme srážky a struktura se vylepší.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.5.2020 09:58
Dobrý den přeji pane Rozendorf. Rozumné. Bohužel by z toho nic nekáplo pro svěřenecký fond, tak z toho asi nic nebude. Navíc u nás se buduje pouze to, na co jsou evropské dotace. Takže až budou dotace na vývoz dětí do Bangladéše, budeme největšími exportéry. Důležité jsou ty dotace, a zisk pro ANOfert. Vše ostatní je nepodstatné.
Odpovědět

Petr Šrámek

25.5.2020 12:59
Pane Rosendorfe, pracuji jako agronom v zemědělském podniku v Polici nad Metují. Pláčete na špatném hrobě. Přímo nám ministerstvo zakázalo na podzim orat nad 4 stupně svahu, což je u nás skoro všechna půda. Za další, do roku 2018 včetně byla nařízena půdoochranná technologie proti erozi "ponechání rostlinných zbytků " v předepsaném množství na povrchu půdy. Tedy NEOREBNÍ technologie zpracování půdy kypřením.
Ono kopat do zemědělců a sám být mimo je důsledkem vaší nevědomosti, raději zvažte vaši další publikační činnost o vašich dojmech a ještě blbějších soudech. Ing Petr Šrámek, Police nad Metují
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 13:16 Reaguje na Petr Šrámek
Možná byste mohl ještě veřejnosti sdělit, pokud vás příspěvek p. Rosendorfa moc neotrávil, co tomu zákazu orby od ministerstva jako praktik říkáte.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 14:28 Reaguje na Petr Šrámek
Já píšu o svém okolí . U nás v podstatě žádné strmé svahy zemědělsky obdělávané nejsou . Vaše podmínky neznám . Podle mého blbého soudu a mého dojmu je orání nezastupitelné z mnoha důvodů . Jedním z nich jsou hraboši , dalším třeba přívalové deště . Zrovna včera ukazovali v televizi , jak jakousi obcí proletěla po dešti voda a zůstala jim v barácích , sklepech a na ulicích hlína , bahno a to je ta ornice . A možná byly ty pozemky zpracovány kypřením . Netvrdím , že všechny nové a moderní metody jsou špatné , ale orat se musí . A jak jste nabyl dojmu , že kopu do zemědělců . To jsou ti poslední do kterých bych kopl . Už jenom proto , že jsem ze selského a sám jsem měl koně , krávy a ovce .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 15:02 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Nebudu samozřejmě odpovídat za p. Šrámka, odpovídám za sebe. Tedy- orbu nikdo nezpochybňuje, ale pokud jste dobře četl, VÝSLOVNĚ JIM JI ZAKÁZALO MINISTERSTVO, což je bohužel možné a jako agronom to můžu potvrdit. To za prvé.
Za druhé- kypření ničí hraboše stejně efektivně, jako orba.
Za třetí- kypřením se půda KYPŘÍ, tudíž má schopnost vsaku, zrovna jako po té orbě. Pokud vám ale přijde 30 a více mm za dvacet minut, jak se mnohde stalo, tak na tom poli můžete mít v podstatě cokoliv a ke splachu dojde. Samozřejmě, že u širokořádkových plodin to bude víc, to nelze popírat. Je pak věcí agronoma ,aby zvážil vhodnost setí těchto plodin konkrétně na polích nad vesnicí, pokud to nemá přímo zakázané.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 18:43 Reaguje na pavel peregrin
Já si samozřejmě nedělám nároky na pravdu . Já jenom chci upozornit na to , že naši předkové nebyli žádní blbouni a i bez všelijaké té moderní techniky a technologií dokázali uživit celý národ , "udržet vodu v krajině" a ještě formovat krajinu . Dnes jsou na prvním místě peníze , pak peníze a ještě jednou peníze . Já spíš věřím těm staletími prověřeným metodám . Ve vědomostech se nemůžu rovnat vystudovaným zemědělcům , třeba toho pána co mně doporučuje mlčet a zanechat publikační činnosti . Já ho ale asi neposlechnu .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 21:21 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Ale to asi nechce ani pan kolega, člověk se mnohdy unáhlí. Moji předkové byli rovněž sedláci a já ctím staletou moudrost. Problém nastal v tom, a nejen u nás, že v zemědělství pracuje již jen nepatrný zlomek obyvatelstva a tak v podstatě stejnou plochu musí obdělat mnohem méně lidí. Pamatuji to dobře, když jsem v 80 letech nastoupil, pracovalo na úseku RV 30 traktoristů, dnes opravdu na jednoho vychází těch 200 ha k obdělání, a to nejde bohužel dělat s malou lehkou technikou.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

25.5.2020 14:20
"Ta vyčerpaná voda se do země už nikdy nevrátí " no při tání toho sněhu na sjezdovce se ta voda ztratí kam? Jistě se část vypaří do vzduchu, ale naprostá většina se vsákne pomalu do země. Čili to co bychom měli podporovat. NBemluvě o tom, že je výhodnější tu vodu na zasněžení brát z potoka, ve studně jí moc není a z vodovodu je drahá. Ale voda v potoce už je ztracená, odteče do Vltavy, Labe a do moře. Sníh na sjezdovce jí zadrží a vsákne. J.L.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 14:32 Reaguje na Jaromír Lukavský
Voda z tajícího sněhu odteče bez sebemenšího užitku pryč . Do zamrzlé země se nevsákne .
Odpovědět
OF

Ondřej Fliegl

30.5.2020 11:53 Reaguje na Jaromír Lukavský
Zapomínáte na sublimaci. Není zas tak malá...
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

25.5.2020 14:25
"kdyby vedle těch silnic nevyhrabali i víc než metr hluboké rygoly" stačilo by na těch rygolech vybudovat jednoduchá stavítka a vodu pouštět jen přes splávek. Pokud by lilo moc tak stavítko otevřít úplně. Ale to musí někdo nařídit, samo se to neudělá. Jinak souhlas, hluboká orba a hnůj zlepší strukturu půdy a ta bude nasávat vodu. Na té ploše polí myslím víc než všechny přehrady dohromady. Čili chceš dotace na hektar? Ukaž že máš zaoraný hnůj a hlubokou orbu. Jinak nic! J.L. end
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 14:31 Reaguje na Jaromír Lukavský
S tímto stoprocentní souhlas
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 14:54 Reaguje na Jaromír Lukavský
A můžete mi prozradit, kde mají zemědělci ten hnůj brát, když stavy skotu rapidně poklesly? A co se orby týká, četl jste můj příspěvek? Hlubší kypření orbu s výjimkou obrácení skývy bezezbytku nahradí a jen tak pro vaši informaci, pro obsah možné tvorby humusu v půdě jsou víceleté pícniny důležitější než hnůj a ty by bylo možné při rozumné podpoře na pole dostat ve velké míře, na rozdíl od hnoje.
Odpovědět
ID

Ivan Dvořák

26.5.2020 13:28 Reaguje na pavel peregrin
Pane Pavle, zdrojem humusu není jen hnůj. Ona i kejda, o které se píše níže byla dobrým základem kompostu, ale vedle toho, že se pálí sláma z obilovin i z řepky, nakoupí bioplynky ochotně i hnůj. Tu trochu, která by mohla být někde zapravena do země zpeněží. Nevím jestli je to pro někoho nezbytné na přežití, nebo je to jen hlad po penězích. No a separáty z bioplynky nejsou tím pravým ořechovým. Dokonce jsem četl studii objednanou MZe o využití kompostů na výrobu energie, na pálení. Já vidím velmi rychlé a účinné opatření na udržení vody v krajině v tom, že pole nezůstanou holá, že na nich bude prakticky stále něco růst. Tedy i v období mezi sklizní a výsevem hlavních plodin. Co kdyby zapršelo...
Mám takový divný příklad k zadržování vody v krajině. Lukami tekl potůček, ve kterém žili raci. Ti naši, domácí. Hospodář někde na horním toku se rozhodl, že zadrží vodu, aby zbytečně neodtékala, vybudoval vcelku malý, asi 2,5 ha velký rybníček. Odpar vody z hladiny je takový, že přítok nestačí na udržení hladiny, natož, aby voda pod rybníkem odtékala a dávala možnost žití rakům. Potok vyschl, raci zmizeli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.5.2020 15:27 Reaguje na Ivan Dvořák
Máte naprostou pravdu. Hnůj jsem uvedl proto, že se na něj pisatel odvolával jakožto na jediný zdroj primární hmoty. Mnohem větší význam pro tvorbu možného humusu a humínových kyselin mají víceleté pícniny.
To, že se sláma pálí a hnůj či kejda spotřebovávají v bioplynkách, je zvěrstvo, s tím naprosto a bezvýhradně souhlasím také. Do určité míry lze pochopit prodej určitého množství slámy z obilovin, ale jen tam, a to zdůrazňuji, kde nelze použít orebná technologie, protože výnosy nad 7 t již produkují velké množství a někdy tato sláma může působit jako půdní izolant vody. Ale hrachovina, sláma z řepky a jetelovin patří vždy a bezvýhradně na pole. Kejda je rovněž dobrou hmotou, pouze se s ní musí trochu jinak pracovat. Váš příklad rybníčku je názornou ukázkou toho, jak to dopadne, když se někdo ve svatém nadšení pouští do věcí, kterým nerozumí.
Odpovědět
ph

pavel hašek

25.5.2020 14:56
Přečetl jsem celou diskusi k článku a je mi z toho smutno. Ne snad z článku, ten je napsán člověkem, který si všímá důsledků činnosti odborníků. Je mi smutno z odborníků - specialistů, kteří si nechali nahlédnout do svého myšlení. Problém chybějící vody přeci není v hloubce orby, hloubce kypření a v tom zda má kypřič pevnou, nebo odpruženou slupici!! Pominu-li zásadní chyby v plánování krajiny, tak je hlavní problém v tom, jak jsme tu zemědělskou i lesní půdu zdevastovali. Zemědělská půda má ohromnou plochu, právě ta musí spolu s lesní půdou všechnu tu spadlou vodu zadržet! Žádné, ani desítky nových přehrad nám tu mizející spodní vodu nezadrží. Je třeba se oprostit od stávajících technokratických přístupů hospodaření na půdě, jít do podstaty. Je třeba začít u zdevastovaného půdního edafonu, spočítat žížaly, chvostoskoky a mikroosídlení a pokud ještě někde žije i krtka. A začít s nápravou. Prohlásit půdu jako "veřejné nenahraditelné bohatství" (stejně jako vzduch a voda) a přidělit k hospodaření v rámci nejvýše jednoho katastru obce hospodářům, kteří tam budou i bydlet. To vše za přísné veřejné kontroly a podpory. Tedy žádných 200 ha na námezdního pracovníka v traktoru se 300 hp, protože tomu to je většinou všechno jedno. Asi se bude muset přejít k úplně jiné skladně osevního postupu, celkového zornění, použití agrochemie, množství lidí zabývajících se údržbou krajiny, atd., atd.. Pokud to neuděláme včas, tak se nepochybně dočkáme tlup "aiťálů" procházejících krajinou, kteří budou hledat, co strčit do huby.

Podepsaný autor chodil bez započítání postgraduálů 18 let do školy, z toho polovinu doby studoval zemědělství, následně už víc jak 40 let pracuje v zemědělské prvovýrobě.
fous
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.5.2020 15:10 Reaguje na pavel hašek
Pokud pracujete v zemědělské prvovýrobě, nechte nás nahlédnout do vašeho strojového parku a sdělte nám kolik ha obděláváte a s kolika lidmi, jakou máte skladbu plodin a na jakých půdách hospodaříte. Bez toho nelze hodnotu vašeho příspěvku posoudit.
Odpovědět
LJ

Lukáš Jurečka

25.5.2020 18:37 Reaguje na pavel hašek
Hodně se mluví o tom, že půda je utužená a nevsakuje vodu. Za loňský rok bylo u Oslavan 5 přívalových dešťů, které znamenaly více jak 20 mm napršené vody v jednom dni. Trend větší četnosti přívalových dešťů a méně zahradnických deštíků bude pokračovat. Tak to říkají klimatologové. Jak už někdo v diskuzi upozornil, velké přívalové srážky nezadrží nic, ani prokypřená půda, ani zatravněná půda (ta může zabránit odnosu ornice). Takže, když vodu nezadrží pole, tak jediná možnost, jak ji zpomalit, nebo zadržet, je systém malých nádrží ve stávajících korytech řek. Souhlasím s autorem článku, že oprava starých jezů bude rychlejší a levnější, než megalomanské přehrady. V Oslavanech (soukromý investor) snad do roka opraví spodní jez a o rok později by měl být řešen i horní jez. Na Slovensku už před několika lety spočítali, kolik vody zadrží kaskáda jezů na řece oproti zregulovanému korytu řeky. Tohle je dle mého názoru cesta pro nejbližší období i u nás.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 21:21 Reaguje na Lukáš Jurečka
Zdravím . O opravě "horního" jezu - místní název LIPNO , jsem slyšel . Slyšel jsem ovšem to , že jez bude jinačí , takový nad kterým se řečište zanese a na jiný že nedostane soukromý investor dotace . V podstatě bude situace zřejmě horší než je teď . Nejsem žádným odborníkem , ale už stávající splav navrhovali odborníci a desítky let plnil velice dobře co měl . Proč tedy nějaké změny ? Stačí vrátit stavidla na to místo kde byly . Pokud jsou nějaké pochyby o bezpečnosti nebo jiné , tak se přece nemusí voda zastavit do maximální výše . A splav vodu může zadržovat už třeba za měsíc .
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.5.2020 12:22 Reaguje na pavel hašek
"Prohlásit půdu jako "veřejné nenahraditelné bohatství" (stejně jako vzduch a voda) a přidělit k hospodaření v rámci nejvýše jednoho katastru obce hospodářům, kteří tam budou i bydlet." ... cywe, další co by znárodňoval, přiděloval, nařizoval. My si snad fakt nezasloužíme nic jiného, než ten socík.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

29.5.2020 09:31 Reaguje na pavel hašek
Pokud skutečně dlouho nezaprší (a neroztaje) - tak tu vodu dostanete na pole zespod jak ? Byť byste měl všude krásná malá políčka s remízkama a vedle nich haciendy megadotovaných spokojených zemědělců - domorodců ?
Mimochodem - kolik znáte takových zemědělců, kteří by dokázali si pomoct "sami" (to je v prostředí dotačním velmi silný výraz) tak, že by je (repektive jejich produkci) i fatální sucho postihlo jen málo ?
Znáte jich aspoň deset ?

Odkud bere vodu vaše domácnost ?
No a když by studna vyschla ?
Půjdete hlouběji...a hlouběji....a hlouběji....

Jenže domácností jsou nás tady miliony.
Představe si Zem jako kouli ementálu. Divné, že ?
No ale Zem pokrytá vodními PLOCHAMI.....? To přece Zem do velké míry charakterizuje, že ?

Hezký den.
Odpovědět

Petr Černý

25.5.2020 18:45
Prvotní článek s názory pana Rosendorfa jsem si se zájmem přečetl. Ve všem s jeho názory souhlasím a jenom trochu přidám do mlýnice nazorů. Nejsem sice agronom, ale celý život žiji na vesnici v Polabí. Vím, že pomalu co obec to jiná kvalita půdy. Ale bohužel, co se stalo v uplynulých třiceti letech se zemědělstvím, to je opravdu úděsný stav. Osobně vidím jako neúnosné drancování půdy a tím k jejímu zhoršování kvality tu věc, že se do půdy nevrací ani v minimálním množství organická hmota. Protože prakticky neexistuje živočišná výroba, tak není chlévská mrva. Velkokapacitní kravíny a prasečáky produkují tekutou kejdu. Sláma se používá jako obnovitelný zdroj energie pro spalování na výrobu elektřiny místo aby zůstala na poli. Prostě děs a ještě na to jdou nemalé dotace. slámu prodávají bez rozdílu všichni, jenom záleží v jakém podílu a někteří se s tím ještě chlubí, jaké za to jsou zisky. Do praxe se zavádějí věci jako maximální velikost pěsstebních honů - podle mne další výkřik do tmy. Pokud orná půda není schopna nasát a propustit vodní srážky, tak je jedno, jestli je lán velký 30 nebo 200 ha. Technika má takové výkony, že se před sametem o tom ani nesnilo. Je jasné, že ekonomika je neúprosná, ale každý hospodář by se měl zamyslet nad tím, v jakém stavu předá nejdůležitější výrobní prostředek, za který považuji půdu, dalším generacím. Pokud bude s půdou zacházeno jako nyní, tak potom budou chudáci naše děti a vnoučata. Asi by to chtělo těm chytrým ať v Praze nebo v Bruselu trošku ťuknout do palic, aby přestali vymýšlet zhovadilosti a nechali to na shopných lidech přímo prcujících na poli.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

25.5.2020 21:12 Reaguje na Petr Černý
velké plus
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.5.2020 21:58 Reaguje na Petr Černý
Těm v Praze na naší budoucnosti zas až tak moc nezáleží, v bruseli se ale čím dál víc dostávají k moci lidé, kteří chtějí Evropu zničit, potrestat za minulost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.5.2020 08:38
Požádal bych znovu pana Haška, zda by mohl uvést parametry výroby v jejich zemědělské prvovýrobě. Snad to není tajemství a pak by se nechalo lépe diskutovat.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

26.5.2020 16:53 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za vaše vysvětlení o kypření . Je to dost zajímavé a i poučné .
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.5.2020 21:17 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
To mě těší, děkuji.
Odpovědět
MD

Miroslav Dostál

26.5.2020 18:17
Dobrý den pane Rosendorfe a zdravím taky všechny ostatní, jejichž příspěvky jsem četl. Víte, nemám rád ekoteroristy a všechny ty blázny, kteří honí broučky po louce a poukazují na kdejakou orchidejku. V životě se řídím zásadou, že řešit je nutné důležité věci a ty drobnosti se návazně na to vyřeší sami. Střetává se tu lidstvo a příroda už od té doby, kdy lidstvo vzniklo. Nic destruktivního jako člověk ve vesmíru asi neexistuje a celá planeta tím nesmírně trpí. Pevně douáfám a věřím, že jednou s námi naše matička Země zamete tak, že po nás zbydou možná nějaká zkamenělá lejna. Vratme se ale do naší milované zemičky. Je nás jen deset miliónů (i jenom Moskva jich má 13), ale nikde na světě se neurodilo víc blbců, ignorantů a hlavně prospěchářů jako tady. A jestli mám na mysli řešení zásadních věcí, tak voda je tou vůbec nejzásadnější. Bez vody nebude nic. Jenže máme DEMOKRACII a VOLEBNÍ SYSTÉM a bohužel námi zvolení zákonodárci a zastupitelé nemají vůbec žádnou zodpovědnost za zmršené zákony, rozkradenou a žíznivou zemičku, která je celému světu jen pro smích. Jako vypadá Vaše milovaná Oslava, pane Ransdorfe, tak vypadá celá naše země. A přitom je po ruce úplně jednoduché řešní, které by nestálo ani desetinu toho, co naši "chytří" ministři a jejich úředníci vymýšlejí. Staší vybudovat jezy, malé nádrže, vrátit potoky a říčky zpět do meandrů a zachytit vodu ze zastavěných území. V přehradách řešení není. Zemědělství, to je samostatná kapitola. A vím jak na to. Ve věznicích jsou desetitisíce lidí, kteří ani nemají budoucnost a peníze. K nim patří také spousta dalších "neposlušných" lidí. Vězňům dejte práci a peníze a těm ostatním místo pokut veřejně prospěšné práce a vše věnovat tomu, o čem se jen mluví. Vrátit vodu do přírody a zadržet tu, která jen odtéká z naší střechy Evropy. Ano, řešení tu je, ale všichni jenom hledají jak to nejde, než konstruktivně řešit, jak by to šlo udělat. A tak je to v naší zemi se vším. Taky jenom ale mluvím a rád bych něcodělal. Aspoň, že poctivě třídím plasty a obec je sváží, ale nevím, co s nimi dělají, když o tříděný odpapd a hlavně papír už není zájem. Veřejně se angažovat nechci, je mi 58 a léta angažování už mám za sebou. Vlastně jsem kvůli tomu přišel i o první rodinu, ale to je jiná historie. Může mi někdo poradit, v čem bych mohl pomoci? A kritiku přijímám pouze konstruktivní. Děkuji vám všem.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

28.5.2020 12:53
Děkuji všem , kdo se tady zastavili a napsali příspěvek . Dík .
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

29.5.2020 09:19
No a co je (většinou) splav - není-li jakousi mikropřehradou ?
:-D
Jenže ani kaskády mikropřehrad nejsou " řešením". Z hlediska celkového problému zvaného " sucho", skutečného problému, ne jeho náznaku. Řešením je až to, když se naakumulovanou, zadrženou vodu podaří dostat na místo poptávky po ní. Kdy nejde jen o poptávku ekologickou, ale i o producentskou poptávku (včetně produkce zemědělské). I to kolo pánů a paní ekologů a ekoložek musel někdo vyrobit....
Fatální sucho, kdy by " díky" němu nevzlíčily či neujaly se zemědělské plodiny, takové sucho by asi naše krásné (prosím není to ironie !!!...jsem fandou všech těch nádherných lesních i jiných vodních dílek !!!) splávky nevyřešily nijak, respektive jen mikrolokálně.
Že plodiny dovezeme ?
To je růst nesvobody. Každé rozšíření a prohloubení závislostí je růstem nesvobody. A svoboda má přece velkou cenu, udržet si ji, nemluvě o jejím zvýšení, to přece stojí za to.

Pokud jsou však nesvobodné samotné peníze, není příliš prostoru, v režimu soutěže o takové peníze, aby svoboda rostla. Nějaký prostor tu samozřejmě je, ale je tak trošku otrocký , žebrácký, v každém případě nedostatečný a totalitní.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

29.5.2020 17:00
Ale vždyť zemědělci ořou. Nebo kypří do hloubky. Hluboké kypření je lepší, neokysličuje tolik půdu, půda se méně promíchává, a nedochází tolik k prodýchávání humusu bakteriemi.
Neorat ani nekypřit, to je to pravé. Maximálně páskové setí.
A nad 600 zatravnit a nad 800 zalesnit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 22:42 Reaguje na Katka Pazderů
Neorat a nekypřit na těžších půdách- jistá cesta k záhubě. Paní Pazderů, teorie je hezká věc, ale vám chybí ta praxe.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist