https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-surma-jak-spravne-orat-proti-suchu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Surma: Jak správně orat proti suchu

29.5.2020
Nejlepší je použití radličkového kypřiče.
Nejlepší je použití radličkového kypřiče.
Zdroj | archiv F.
Nesouhlasím s názorem pana Rosendorfa, že orba je spásná co se týká opatření v boji proti suchu na zemědělské půdě. Souhlasím s tím, že podstatná je hloubka zpracování a řešení utužení spodního dna, díky možnému rovnoměrnému zasakování srážek, pokud nějaké vůbec přijdou.
 

Orba je právě jedním ze způsobů zpracování, kdy dochází k utužení podorniční vrstvy a to v brázdě, kudy traktor projíždí (utužení od kol) a dále působení pohybu pluhového ostří při orbě, kdy dochází k načechrání orané vrstvy, ale utužení vrstvy pohybem pod pracovním orgánem, tedy na dně, po kterém se pluhové ostří pohybuje.

Dle mé dlouholeté praxe je nejlepší použití radličkového kypřiče, ale ne do hloubky 10 cm, jak je používá mnoho zemědělců, ale do větší hloubky, a to je v mém případě pod obilí 20-22 cm, pod řepku 25-30 cm, a tak zvané podrývání v hloubkách 35-40 cm, které jsem mnou vlastněným půdozpracujícím strojem dosahuji. V mém případě se jedná o záběr 3m a k jeho tažení používám traktor o výkomu 230 koní.

Dochází tak k podříznutí, zamíchání a urovnání celého profilu půdy, který zpracovávám, v půdě se drží vzduch, na rozdíl od zorané, dále to, co umačknou kola, radličky nadzvednou, ne jako u pluhu, kdy za kolem traktoru ujetou brázdu nic nenakypří. Dále se v půdě bezorebným způsobem lépe hospodaří s vodou - zpracovaná plocha není tolik vysušená jako zoraná, dále organické zbytky míchám v profilu, kde bude opět růst mnou nově založený porost a ne jako u orby, kdy se vrchní vrstva překlopí na dno brázdy, kde bez přístupu vzduchu nedojde k jejímu rozložení.

Na téma orat nebo neorat bych mohl psát jistě mnohem více, ale při suchu, které již několik let zažíváme, je metoda bezorebného zpracování ta nejlepší, za předpokladu, že se nebude provádět v rozmezí 5-15 cm.

Jedno z opatření, které my jako zemědělci můžeme udělat hned, je kvalitní zpracování půdy se zapravováním organické hmoty a podrývání a tím rozrušení spodní utužené desky, přes kterou by se v době, kdy více prší, voda zasakovala do větších hloubek a nevznikaly tak pozemky, na kterých se na povrchu drží voda. Je na zváženou betonové lobby Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí v uvažovaném záměru stavbou přehrad, které jak uvádíte je určitě na desítky let, o proti opatření v podrývání půdy, ale i opomíjené vápnění půdy, zapravováním organiky a tím zlepšování vlastností půdy lepe absorbovat srážky, pokud nějaké vůbec spadnou.

Jen pro Vaši informaci - za celý duben 2020 mi tu spadly 4 mm srážek. Věřím, pokud by nás již zmíněná ministerstva podpořila, byla by to opatření okamžitého rázu ke zlepšení struktury a absorbnoti vody v půdě a jistě by to ministerstva nestálo tolik, jako stavba přehrad.

A než dojde ke stavbě přehrad, tak už se množná sucho řešit nebude a třeba naši děti budou opět řešit povodně.


reklama

 
foto - Surma Pavel
Pavel Surma
Autor je zemědělec z Ústeckého kraje s dlouholetou praxí v zemědělské prvovýrobě.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

29.5.2020 13:27
Kypřiče jsou mezi zemědělskou veřejností známé celkem dost. Z článku jsme slyšeli jen chválu. Mají ovšem kypřiče i nevýhody?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 14:40 Reaguje na DAG
Je to zřejmě otázka na pana Surmu, ale dovolím si vám odpovědět.
Neexistuje zemědělské nářadí, které by neslo pouze výhody. Vtip spočívá v tom, různé nářadí použít v různou, správnou dobu. Sebelepším nářadím paušálně použitým naděláte víc škody než užitku. A nyní konkrétně ke kypřiči.
Samozřejmě nevýhodu má, konkrétně v tom, že oproti pluhu neumí dokonale zaklopit posklizňové zbytky. Umí je promíchat, ale zaklopit nikoliv. A to včetně hnoje. Pokud si agronom při "zaorávce" hnoje nepohlídá dobré nastavení kypřiče, snadno se může stát, že má dobrou polovinu hnoje na povrchu a to rozhodně není žádoucí. Ale i tak lze po kypření hnoje nalézt nezapraveného poměrně dost. Pluh je v tomto případě lepší volbou, jsem si vědom toho, že je to téma k diskuzi, ale v tom případě bych mu dal přednost, hlavně pokud by se jednalo o orbu hlinité, lehčí půdy. Na jílovitých pozemcích je to sporné. Ale pozor- při zaorávce hnoje se nesmí používat pluh s předradličkou, protože veškerý hnůj by byl zaklopen na dno brázdy a nedošlo by k promísení v půdním profilu.
Horší zaklopení posklizňových zbytků kypřičem může v určitých případech vést k rozvoji chorob, které na nich můžou přetrvávat, a dále zde můžou pochopitelně přetrvávat některé plevele, zvlášť pokud je kypření prováděno pouze na mělké hloubky. Dalo by se říci, že z fytosanitárního hlediska pluh odvádí "čistou" práci.
To jsou asi dvě nevýhody kypřičů oproti pluhům, ale na druhou stranu převažují podstatné výhody, o kterých se zde pan Surma zmiňoval a naprosto s ním souhlasím.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.5.2020 15:29
Chtěl bych doplnit informaci k podrývání. Pokud se podrývání využívá bez následného setí meziplodiny, tak efekt podrytí již mizí do jednoho roku a půda se opět slehne a utuží se podorničí.
Odpovědět
PD

Pavel Dvorak

1.6.2020 16:23
je orba a orba, orbu jako problem utuzovani si mnohdy vytvareji samotni uzivatele pluhu tim, ze orou stale jen to stejne hloubky jelikoz jsou mnohdy jen lini si pluh nastavit. k moznym vyhardam k orbe je taky mozna orba "mimo brazdu" kdy zadne kolo v brazde nejede a tudiz podornici neutuzuje. Orba "mimo brazdu" umoznuje i pouziti pasovych traktoru coz opet je prinosem. Orba se da taky kombinovat s integrovanou pripravou (urovnani / utuzeni povrchu) integrovanymi pechy, coz snizuje pocet prejezdu. Taky je pluh mozne vybavit podryvaci radlickou pripevnenou napr. na plaz jako treba Kverneland EkoShare/Ostri (https://www.youtube.com/watch?v=bPgfI-tpC2s), ktere narusi pri jednom prejezdu podornicni vrstvu o 10 cm nize bez toho aby vytahovalo mrtvinu nebo semena plevelu z pudni zasoby. Taky je tim snizen pocet prejezdu a je mozne ubrat i na hloubce orby o nejaky ten centimetr. Co se hloubkoveho kypreni tyce tak jsou v zasade dva druhy: 1. ktery ma "ostrou" slupici a tudiz nevytahuje na povrch nic co je v hloubce (mrtvina, kameni, plevele z pudni zasoby) ten je asi idealni v kombinaci s nejakou naslednou talirovou sekci a valcem pro soucasne zpracovani vrchni casti profilu. Varianta 2. s plochou slupici kdy je slupice priblizne v sirce dlata, ktere sice lepe michaji ale pro hlubsi zpracovani nejsou moc vhodne jelikoz na povrch vynesou kde co a i to co nechceme. Taky vyrabi hroudy a ty se musi naslehne zpracovat dalsim prejezdem. Ty se pouzivaji misto orby tak kde vymreli oraci. Co je ale dulezite pro oba druhy je, ze se nema podryvat kdyz je mokro. Nejlepsiho vysledku se docili opravdu za sucha jelikoz vnikajici pracovni nastroj zabezpeci drobeni vrstev o sebe. I kdyz v tomto pripade ostri rychleji ubyva tak ale vysledek kypreni je daleko trvanlivejsi nez hluboka "ryha v blate" Existuje vlaste jeste treti hloubkovy kypric a to jsou koreny vhodnych smesi pomocnych plodin a a somozrejme ve spolupraci se zizalami, ktere tam ale musi mit co papat. Dle meho staci jen potreba pouzivat zdravy rozum a u toho co delam premyslet coz plati i mimo zemedelstvi obecne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2020 17:06 Reaguje na Pavel Dvorak
Souhlasím, pouze k té orbě mimo brázdu bych dodal, že pokud je vlhčeji a orá se třeba na svahovitějším kopci, stroj nemá potřebné opření a orba za moc nestojí, protože kolo nebo pás jedou neustále po mokrém povrchu.
Odpovědět
JS

Jiří S

4.6.2020 15:24 Reaguje na pavel peregrin
Doplnil bych a to by mnoho lidí zase křičelo, pokud chcete kombinovat pluh s pěchem, je potřeba zase o 40 - 80 koní větší výkon, tzn. těžší traktor. Ale určitě je to fajn způsob ,,minimalizace,, a propagoval bych ho.

Ještě jedna poznámka, v dnešní době neznám jediného zemědělce, který by neměnil hloubky orby, drtivá většina má již novější traktory v zápřahu a stačí pootočit na loketní opěrce lehce kolečkem.
Odpovědět
MM

Milan Milan

4.6.2020 09:27
Orba, pokud utečeme k tomuto tématu, je na zemědělsky obdělávaných pozemcích naprosto zásadní příprava půdy na její další využítí a to nejen z hlediska otočení vrstev, ale i vytvoření kypré, vodě dobře propustné a provzdušněné vrstvy, orba proti svahu dělá přirozené záchytné jímky vody, dostatek hnoje, močůvky a chlévské mrvy, humoidní proces mikrobů se urychluje atd. atd., nic objevného vše je popsáno v základních učebnicích zemědělských škol, dokonce význam kypření a hnojení půdy pochopil i každý drobný záhradkář.. Experimenty a dotační ziskuchtivost podnikavců jsou snad největší škůdci kvality půdy i následné schopnosti zachycovat vodu v krajině, možná dokonce větší než experti na ochranu přírody z paneláků. A že se jich vyrojilo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.6.2020 12:09 Reaguje na Milan Milan
Ano, vše je popsáno, ale některé změny v technologiích si bohužel vynutil neúprosný úbytek pracovníků v zemědělství, viz kypření, které je ale téměř rovnocenné orbě a v některých parametrech ji předčí, a dále některé kontraproduktivní změny jsou zapřičiněny naším " kindermanagementem" na ministerstvu, protože v životě na tom poli nebyli.
Odpovědět
JS

Jiří S

4.6.2020 15:27 Reaguje na Milan Milan
Vidíte a když dojdete na ČZU či Mendelu, tak vám každý odborník, který se tímto zabývá řekne, že pro zasakování vody do půdy je nejúčinnější orbu neprovádět a v dnešní době výrazného sucha dokonce vyzkoumali, že takovýmto ,,prodýcháním, či mineralizací,, dochází k výraznému úbytku právě Cox což je zjednodušeně řečeno to samé, jako když se řekne, že ubývá organická hmota. Naopak v suchých oblastech se doporučuje neorat, neplečkovat a podobně.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist