Pavel Surma: Sníží počty spárkaté zvěře snížení výměry honiteb, nebo tomu bude přesně naopak?
Zřejmě je to tím, že honitbu ve skutečnosti užívá významný podnikatel (i když oficiálně je to myslivecký spolek).
Totiž za tu dobu Městský úřad Litoměřice dvakrát vydal rozhodnutí ve věci, kdy jsem se odvolal a Krajský úřad Ústeckého kraje tato rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět Městskému úřadu k novému řízení a rozhodnutí.
Namítl jsem i podjatost vedoucího odboru Městského úřadu, ale nikdy mi nebylo vyhověno a mé odvolání Krajský úřad Ústeckého kraje zamítl.
Po vydání třetího rozhodnutí o snížení stavu jsem se opětovně odvolal ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje, který však mé odvolání zamítl.
Když jsem upozorňoval na skutečnost, že v této honitbě jsou stanovené minimální a normované stavy prasete divokého v rozporu s právními předpisy České republiky, reagoval Krajský úřad Ústeckého kraje tak, že neřeší uznávání honitby, ale snižování stavů zvěře.
Jako by úředníci krajského úřadu nevěděli, že ustanovení § 39 zákona o myslivosti umožňuje nejenom snížení stavů zvěře, ale i zrušení chovu zvěře, tedy v tomto případě nástroj, jak zajistit soulad s právním řádem České republiky.
Ale jedná se tedy o nevědomost úředníků, nebo úmysl?
Z tohoto důvodu jsem požádal Ministerstvo zemědělství o přezkum rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje. Výsledkem bylo, že Ministerstvo zemědělství zrušilo jak rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, tak rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice a věc vrátilo k novému projednání a rozhodnutí zpět Městskému úřadu Litoměřice.
Mezitím se vedoucí odboru v Litoměřicích sám označil za podjatého a Krajský úřad Ústeckého kraje předal toto řízení Městskému úřadu v Lovosicích. Tomuto úřadu byla prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí do 1. listopadu 2022, ale do dnešního dne, tj. 6. prosince, jsem ještě nebyl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí, natož aby toto rozhodnutí bylo vydáno.
Mezitím jsem namítl podjatost úřední osoby a jeho nadřízeného (vedoucího oddělení) Krajského úřadu Ústeckého kraje, kdy mi nebylo vyhověno a Ministerstvo zemědělství zamítlo mé odvolání. Je však třeba podotknout, že toto řízení na ministerstvu vedla úřední osoba, která byla dříve zaměstnancem Krajského úřadu Ústeckého kraje a přímým podřízeným vedoucího oddělení, u kterého jsem namítal podjatost.
Následně jsem pak znovu namítl podjatost uvedených úředních osob Krajského úřadu Ústeckého kraje, kde mi opětovně nebylo vyhověno. Na základě mého odvolání, kdy na Ministerstvu zemědělství již rozhodovala jiná úřední osoba, bylo rozhodnuto tak, že se věc vrací k novému projednání s tím, že bylo přesně uvedeno, co je třeba hodnotit.
Nicméně opětovně tyto úřední osoby nebyly vyloučeny z řízení (podepsáno vedoucí odboru). A rozhodnutí bylo odůvodněno tak zvláštně, že dodnes přemýšlím, zda to byl úmysl, nebo naprostá neschopnost. Nicméně na základě mého odvolání Ministerstvo zemědělství změnilo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje tak, že tyto osoby z řízení vyloučilo.
Na tomto případu je jasně vidět, že není třeba změnit zákon, ale mít na úřadech schopné a hlavně ochotné lidi s danou věci něco dělat.
No a teď si představte, že se sníží výměra honiteb, které si pronajmou takový vlivní podnikatelé a OSSM budou na takové úrovni a neochotě věc řešit. Tím si založíme na ještě větší problém, než máme v současnosti, jelikož těch pár, co to řešit chtějí, to vše nezvládnou.
Jen poznamenám, že na základě mimořádných veterinárních opatření jsou dány pravidla pro lov a vnadění zvěře, které se v této honitbě porušují. Ale když jsem dal podnět Statní veterinární správě, která přijela pouze jednou na kontrolu, bylo čistě náhodou vše v pořádku.
Stejně jako když se v této honitbě na naháňce lovila bez povolení daňčí zvěř v desítkách kusů, čímž došlo k zakázanému způsobu lovu a podle judikatury Nejvyššího soudu k trestnému činu pytláctví, Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích s klidem řekne, že se nejedná o trestný čin, ale o přestupek.
Skutečně by tomu tak bylo i v případě, že by to udělal někdo jiný, a ne vlivný podnikatel?
Tedy není třeba měnit právní normy, ale uplatňovat ty stávající a na všechny stejným metrem.reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Radim Polášek
10.12.2022 09:56Slavomil Vinkler
10.12.2022 10:171) v hospodářském lese je jí mnoho a působí značné škody, vystřílení nevadí majitelům lesů a polí.
2) V Národních parcích a jiných chráněných územích je jí ale sakra málo, proti době, než člověk přestal v lese pást. Chráněné lesy jsou nadměrně husté a nejsou v nich mikro disturbance. Proč asi jsou ty vojenské cvičáky tak bohaté na hmyz aj? No zvěř byla po jistou dobu nahrazena OT, TANKY, BOMBARDOVÁNÍM....
Petr
10.12.2022 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
10.12.2022 12:30 Reaguje na PetrPetr
10.12.2022 12:45 Reaguje na Slavomil VinklerKaždý druh potřebuje určité svoje podmínky.
Tyto podmínky ale nejsou všude, proto ani všechny druhy nenajdete úplně všude. Někde jsou a někde nejsou.
Když někde vytvoříte podmínky vhodné pro nějaké druhy, tak se tam ty druhy rozmnoží. Nelze z toho ale usuzovat, že ty druhy byly tolik rozmnožené i dřív. A stejně tak nejde sveřepě trvat na tom, že ty uměle rozšířené druhy už musejí v naší přírodě zůstat.
Vaše megafauna také potřebovala určité podmínky - podmínky doby ledové. Ta skončila a s ní postupně odešly i na ni vázané velké druhy. Příroda se změnila a je už jiná.
Petr
10.12.2022 12:50 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
10.12.2022 15:05 Reaguje na PetrRadim Polášek
10.12.2022 15:28 Reaguje na Slavomil VinklerOno už z principu kurovití ptáci jsou velmi citliví na predátory, protože hnízdo zakládají a potomstvo vychovávají na zemi. Plus k tomu je jejich citlivost na vyrušování.
Co se týká turismu, před cca 100 - 120 lety člověk začal turisticky dobývat naše dříve liduprázdné rozlehlé lesy a dnes jsou lidé v těch lesích prakticky všude.
Petr
10.12.2022 16:01 Reaguje na Slavomil VinklerLidská činnost toto narušila a umožnila nepřirozené rozšíření druhů, které by tu bez toho tolik rozšířené nebyly. Ale to neznamená, že by tu nebyly vůbec, ani že tu s námi musejí nutně být už napořád.I před příchodem člověka někde být musely a někde měly svůj přirozený areál, jinak by se tu neobjevily. Kde teda byly? Kde byly třeba jen obyčejné vlaštovky?
No a pokud jak říkáte velcí ptáci mizejí na Šumavě už 200 let, pak to asi nebude typem lesa a příčina bude jinde, protože ještě v 50. letech byla Šumava velice rozvolněná, pestrá a členěná.
Osobně bych řekl, že velké druhy ptáků jsou relikt doby ledové, svým způsobem života přizpůsobení právě tomu savanovitému prostředí v minulosti, a že je potkal stejný osud, jako velké druhy savců po skončení doby ledové - a to úbytek potřebného přirozeného biotopu, vyvolaný celkovou samovolnou změnou prostředí. Ptáci jen díky menší velikosti vydrželi těm změnám vzdorovat déle.
Dnes už tady savanovité prostředí doby ledové nemí a uměle ho vytvářet pro pár druhů je kontraproduktivní, protože tím narušíme mnohem důležitější věc - současný les a jeho současnou funkci při vytváření a udržování současného typu klimatu.
Petr
10.12.2022 16:12 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
10.12.2022 16:35 Reaguje na PetrPetr
10.12.2022 16:54 Reaguje na Slavomil VinklerNo přesně. A psal jsem to také - prostředí doby ledové. A takové už u nás není. Naše dnešní příroda je jiná - teplého, pralesovitého typu. Nic pro velké ptáky a velké savce doby ledové. Tak to prostě je.
Slavomil Vinkler
10.12.2022 16:37 Reaguje na PetrPetr
10.12.2022 17:01 Reaguje na Slavomil VinklerA obráceně - jak je i ve vedlejším článku uvedeno, proč při houstnutí lesa dochází ke snižování teplot a zvyšování množství vody?
Ve vzájemné vazbě jsou příčina i důsledek jedno a totéž.
Je to pořád dokolečka, někdo to prostě nechce vidět, tak to nevidí, ani když mu to dáte před nos.
Petr
10.12.2022 17:06 Reaguje na Slavomil VinklerBylo dříve vejce, nebo slepice?
Slavomil Vinkler
10.12.2022 16:50 Reaguje na PetrVladimír Nechutný
11.12.2022 21:20Úživnost honiteb se díky pěstovaným plodinám plodinám (kukuřice, řepka , pšenice)podstatně navýšila, Plochy po kůrovci úspěšně zarůstají a jsou podstatně úživnějšší pro spárkatou zvěř než smrkové monokultury. Černá zvěř reaguje na podmínky tak ,že má takřka nepřetržité chrutí a více vrhů do roka. U jelení zvěře se objevuje více dvojčat. Zvěř reaguje na příznivější podmínky- více potravy a mění strategie na přežití. Rozryté louky ? Divočáci neryjí ze zábavy ale pro získání potravy. Nejvíce je rozryto tam kde jsou hraboši nebo vývojová stádia chroustíka letního , popřípadě jiného hmyzu. Bavit se o redukci zvěře v polních honitbách bez toho aby k tomu aktivně přistoupily i lesní honitby je neproveditelné. Ale ty má ve vlastnictví většinou někdo jiný než zemědělec. Vlastník lesa s divočáky zas tak problém nemá, koneckonců to že vybírá z jehličí larvy obaleče , plostohřbetky, klikoroha... tak vlastně lesu pomáhá.
Pro lov černé zvěře je výměra honitby nepodstatná v 30 hektarovém lánu kukuřice , nebo řepky je takřka nelovitelná a je jedno jestli plocha těchto plodin jsou ve 250 hektarové honitbě nebo v 2000 hektarové honitbě. Z těchto ploch odejde až před kombajnem, nebo řezačkou a přejde do lesů kde počká na příští sezonu až né porosty vyrostou. A tak pořád dokola.
Josef Valenta
12.12.2022 22:40Jarek Schindler
13.12.2022 12:46 Reaguje na Josef ValentaBřetislav Machaček
13.12.2022 10:40pár let a předat honitbu jinému je k uzoufání. Je to jako u pole. Pronajmete si pole, vyhnojíte ho organikou, zbavíte plevelů a když vám začne plodit jak má, tak vás přeplatí někdo, kdo ho oseje kukuřicí do bioplynky, protože to vynáší více, než vaše pícniny pro dobytek. Tak
samo to je u honiteb, kde si vychováte kvalitní zvěř a tu pak vybije zbohatlík, který vás přeplatil. Ano existuje teoretická povinnost zvěř
chovat podle plánu chovu a lovu, ale v praxi to tak vždy nebývá.
Tento byť tržní systém je špatný a jít do takových smluv je zoufalství.
V dnešní době je pro chudé spolky "požehnáním" honitba stranou zájmu zbohatlíků, která pro ně není atraktivní, ale taky není nijak bohatá na zvěř. Na honu se chlapi projdou s flintami revírem, pokecají a pak zapijí žal za zašlé časy. Ti mladší si občas koupí odstřel u těch bohatších a doufají, že zahřmí a něco se změní. Mám ale obavu, že se sice změní, ale
ještě k horšímu, až se vlastníkům podaří prosadit zmenšení honiteb ve
stylu "selské" myslivosti s lovem bez chovu podle nějakých plánů. Bude
to hlavně o rychlejším střílení než soused, jak to známe z minulosti.