https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-surma-snizi-pocty-sparkate-zvere-snizeni-vymery-honiteb-nebo-tomu-bude-presne-naopak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavel Surma: Sníží počty spárkaté zvěře snížení výměry honiteb, nebo tomu bude přesně naopak?

10.12.2022
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Již nějakou dobu se hovoří o potřebě změny zákona o myslivosti a snížení výměry honiteb k tomu, aby se snížily početní stavy spárkaté zvěře. Osobně si myslím, že by stačilo ze strany vlastníků, a hlavně orgánů státní správy myslivosti (OSSM), řádně využívat současné právní normy. Což ale podle mé zkušenosti, jak popíši níže, nikdo uskutečnit nechce, a to včetně pana ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který již třikrát přislíbil setkání nejen se mnou, ale i s dalšími zemědělci a třemi starosty obcí. Nicméně vždy schůzku zrušil „z důvodu pracovního vytížení“ a od posledního termínu již náhradní termín stanoven nebyl. Zřejmě tedy vysoké stavy spárkaté zvěře nejsou prioritou. Pak ale nevím, proč je prioritou změna zákona.
 
Má osobní zkušenost se snižováním stavů zvěře je taková, že již v březnu 2018 jsem podal na Městský úřad Litoměřice žádost podle ustanovení § 39 zákona o myslivosti, a do současné doby není ve věci pravomocně rozhodnuto.

Zřejmě je to tím, že honitbu ve skutečnosti užívá významný podnikatel (i když oficiálně je to myslivecký spolek).

Totiž za tu dobu Městský úřad Litoměřice dvakrát vydal rozhodnutí ve věci, kdy jsem se odvolal a Krajský úřad Ústeckého kraje tato rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět Městskému úřadu k novému řízení a rozhodnutí.

Namítl jsem i podjatost vedoucího odboru Městského úřadu, ale nikdy mi nebylo vyhověno a mé odvolání Krajský úřad Ústeckého kraje zamítl.

Po vydání třetího rozhodnutí o snížení stavu jsem se opětovně odvolal ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje, který však mé odvolání zamítl.

Když jsem upozorňoval na skutečnost, že v této honitbě jsou stanovené minimální a normované stavy prasete divokého v rozporu s právními předpisy České republiky, reagoval Krajský úřad Ústeckého kraje tak, že neřeší uznávání honitby, ale snižování stavů zvěře.

Jako by úředníci krajského úřadu nevěděli, že ustanovení § 39 zákona o myslivosti umožňuje nejenom snížení stavů zvěře, ale i zrušení chovu zvěře, tedy v tomto případě nástroj, jak zajistit soulad s právním řádem České republiky.

Ale jedná se tedy o nevědomost úředníků, nebo úmysl?

Z tohoto důvodu jsem požádal Ministerstvo zemědělství o přezkum rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje. Výsledkem bylo, že Ministerstvo zemědělství zrušilo jak rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, tak rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice a věc vrátilo k novému projednání a rozhodnutí zpět Městskému úřadu Litoměřice.

Mezitím se vedoucí odboru v Litoměřicích sám označil za podjatého a Krajský úřad Ústeckého kraje předal toto řízení Městskému úřadu v Lovosicích. Tomuto úřadu byla prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí do 1. listopadu 2022, ale do dnešního dne, tj. 6. prosince, jsem ještě nebyl seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí, natož aby toto rozhodnutí bylo vydáno.

Mezitím jsem namítl podjatost úřední osoby a jeho nadřízeného (vedoucího oddělení) Krajského úřadu Ústeckého kraje, kdy mi nebylo vyhověno a Ministerstvo zemědělství zamítlo mé odvolání. Je však třeba podotknout, že toto řízení na ministerstvu vedla úřední osoba, která byla dříve zaměstnancem Krajského úřadu Ústeckého kraje a přímým podřízeným vedoucího oddělení, u kterého jsem namítal podjatost.

Následně jsem pak znovu namítl podjatost uvedených úředních osob Krajského úřadu Ústeckého kraje, kde mi opětovně nebylo vyhověno. Na základě mého odvolání, kdy na Ministerstvu zemědělství již rozhodovala jiná úřední osoba, bylo rozhodnuto tak, že se věc vrací k novému projednání s tím, že bylo přesně uvedeno, co je třeba hodnotit.

Nicméně opětovně tyto úřední osoby nebyly vyloučeny z řízení (podepsáno vedoucí odboru). A rozhodnutí bylo odůvodněno tak zvláštně, že dodnes přemýšlím, zda to byl úmysl, nebo naprostá neschopnost. Nicméně na základě mého odvolání Ministerstvo zemědělství změnilo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje tak, že tyto osoby z řízení vyloučilo.

Na tomto případu je jasně vidět, že není třeba změnit zákon, ale mít na úřadech schopné a hlavně ochotné lidi s danou věci něco dělat.

No a teď si představte, že se sníží výměra honiteb, které si pronajmou takový vlivní podnikatelé a OSSM budou na takové úrovni a neochotě věc řešit. Tím si založíme na ještě větší problém, než máme v současnosti, jelikož těch pár, co to řešit chtějí, to vše nezvládnou.

Jen poznamenám, že na základě mimořádných veterinárních opatření jsou dány pravidla pro lov a vnadění zvěře, které se v této honitbě porušují. Ale když jsem dal podnět Statní veterinární správě, která přijela pouze jednou na kontrolu, bylo čistě náhodou vše v pořádku.

Stejně jako když se v této honitbě na naháňce lovila bez povolení daňčí zvěř v desítkách kusů, čímž došlo k zakázanému způsobu lovu a podle judikatury Nejvyššího soudu k trestnému činu pytláctví, Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích s klidem řekne, že se nejedná o trestný čin, ale o přestupek.

Skutečně by tomu tak bylo i v případě, že by to udělal někdo jiný, a ne vlivný podnikatel?

Tedy není třeba měnit právní normy, ale uplatňovat ty stávající a na všechny stejným metrem.
reklama

 
foto - Surma Pavel
Pavel Surma
Autor je zemědělec z Ústeckého kraje s dlouholetou praxí v zemědělské prvovýrobě.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

10.12.2022 09:56
Návrat takzvaných selských honiteb, jak chtějí někteří dnešní sedláci, jednoznačně způsobí masové vystřílení spárkaté zvěře. Stejné vystřílení zvěře jako tomu bylo kdysi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 10:17
Ono jde o to, že zvěře ohromně chybí a nebo je přemnožená. Je nutno rozlišit.
1) v hospodářském lese je jí mnoho a působí značné škody, vystřílení nevadí majitelům lesů a polí.
2) V Národních parcích a jiných chráněných územích je jí ale sakra málo, proti době, než člověk přestal v lese pást. Chráněné lesy jsou nadměrně husté a nejsou v nich mikro disturbance. Proč asi jsou ty vojenské cvičáky tak bohaté na hmyz aj? No zvěř byla po jistou dobu nahrazena OT, TANKY, BOMBARDOVÁNÍM....
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 11:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
To, že se nějaké druhy prudce rozmnoží (nebo se dokonce objeví druhy, které tam nebyly) pokud se jim uměle vytvoří vhodné podmínky nijak neznamená, že to tak v minulosti bylo přirozeným standardem, a že to tak být má.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 12:30 Reaguje na Petr
Vy jste uměle vytvářel před 150 tisíci lety podmínky pro koně, mamuty, zubry atd?
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 12:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Děláte že nechápete.
Každý druh potřebuje určité svoje podmínky.
Tyto podmínky ale nejsou všude, proto ani všechny druhy nenajdete úplně všude. Někde jsou a někde nejsou.
Když někde vytvoříte podmínky vhodné pro nějaké druhy, tak se tam ty druhy rozmnoží. Nelze z toho ale usuzovat, že ty druhy byly tolik rozmnožené i dřív. A stejně tak nejde sveřepě trvat na tom, že ty uměle rozšířené druhy už musejí v naší přírodě zůstat.
Vaše megafauna také potřebovala určité podmínky - podmínky doby ledové. Ta skončila a s ní postupně odešly i na ni vázané velké druhy. Příroda se změnila a je už jiná.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 12:50 Reaguje na Petr
Dnešní příroda Evropy je pralesovitého typu - husté a neprostupné pralesy, močály a mokřady. Tak vypadá klimaxové stadium dnešní přírody. Není to savana, která tu byla, nejsou to váté písky, které tu taky byly. Dnes je to prostě takhle. Tak se příroda přizpůsobila podmínkám. Neměli bychom se snažit to měnit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 15:05 Reaguje na Petr
Ano. Ale je to příroda vytvořená člověkem. Bez diverzity, Velmi mnoho druhů proto vymírá a někteří to svádí na jiné příčiny. Tak proč mizí za posledních 200let (od Tereziánské reformy lesů) kurovití lesní ptáci i na Šumavě, když se v lese nepráškuje? No proto, že potřebují světlé rozvolněné pestré lesy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.12.2022 15:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spíš proto, že potřebují prostory, kde se po celý den nevyskytne člověk. A ani kde denně neprotahují jednak lidmi chránění predátoři, jednak lidmi dovezení invazivní predátoři, potom třeba divoká prasata a nakonec turisty volně puštění psi.
Ono už z principu kurovití ptáci jsou velmi citliví na predátory, protože hnízdo zakládají a potomstvo vychovávají na zemi. Plus k tomu je jejich citlivost na vyrušování.
Co se týká turismu, před cca 100 - 120 lety člověk začal turisticky dobývat naše dříve liduprázdné rozlehlé lesy a dnes jsou lidé v těch lesích prakticky všude.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 16:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Krajina neprostupných pralesů a močálů není příroda vytvořená člověkem. To je příroda samovolně vyvinutá v současných podmínkách oteplování v době poledové. S vlastními druhy a vlastní diverzitou.
Lidská činnost toto narušila a umožnila nepřirozené rozšíření druhů, které by tu bez toho tolik rozšířené nebyly. Ale to neznamená, že by tu nebyly vůbec, ani že tu s námi musejí nutně být už napořád.I před příchodem člověka někde být musely a někde měly svůj přirozený areál, jinak by se tu neobjevily. Kde teda byly? Kde byly třeba jen obyčejné vlaštovky?
No a pokud jak říkáte velcí ptáci mizejí na Šumavě už 200 let, pak to asi nebude typem lesa a příčina bude jinde, protože ještě v 50. letech byla Šumava velice rozvolněná, pestrá a členěná.
Osobně bych řekl, že velké druhy ptáků jsou relikt doby ledové, svým způsobem života přizpůsobení právě tomu savanovitému prostředí v minulosti, a že je potkal stejný osud, jako velké druhy savců po skončení doby ledové - a to úbytek potřebného přirozeného biotopu, vyvolaný celkovou samovolnou změnou prostředí. Ptáci jen díky menší velikosti vydrželi těm změnám vzdorovat déle.
Dnes už tady savanovité prostředí doby ledové nemí a uměle ho vytvářet pro pár druhů je kontraproduktivní, protože tím narušíme mnohem důležitější věc - současný les a jeho současnou funkci při vytváření a udržování současného typu klimatu.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 16:12 Reaguje na Petr
A souhlasím s panem Poláškem, že lidé pro ty ptáky (stejně jako pro velké savce o hodně dříve) byli takovou tou pověstnou třešničkou na dortu, nebo, chcete-li, posledním hřebíkem...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 16:35 Reaguje na Petr
V 50 letech tam ještě zbyly kousky pastvin po Němcích. Pokud se podíváte na biotopy lesních kurů v Rusku, jsou to přirozeně rozvolněná tajga ( přírodní podmínky nedovolí zapojený les), nebo blízkost (kilometry) lesních vesnic, kde se pase dobytek.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 16:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
"přirozeně rozvolněná tajga ( přírodní podmínky nedovolí zapojený les)"
No přesně. A psal jsem to také - prostředí doby ledové. A takové už u nás není. Naše dnešní příroda je jiná - teplého, pralesovitého typu. Nic pro velké ptáky a velké savce doby ledové. Tak to prostě je.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 16:37 Reaguje na Petr
Současný les nemá s udržením klimatu mnoho společného. Naopak je výsledek souhry klimatu a (ne)obhospodařování člověkem. Zaměňujete příčinu s důsledkem.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 17:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak tedy znovu - když les nemá s udržením klimatu nic společného, proč potom po odlesnění dochází k nárůstu teplot, úbytku vody a vysušení krajiny?
A obráceně - jak je i ve vedlejším článku uvedeno, proč při houstnutí lesa dochází ke snižování teplot a zvyšování množství vody?
Ve vzájemné vazbě jsou příčina i důsledek jedno a totéž.
Je to pořád dokolečka, někdo to prostě nechce vidět, tak to nevidí, ani když mu to dáte před nos.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 17:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Klima umožnilo vznik současného typu lesa - a ten zase udržuje stabilní klima. Jedno bez druhého nebude.
Bylo dříve vejce, nebo slepice?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.12.2022 16:50 Reaguje na Petr
Jo a s těmi ptáky jste se pěkně odkopal, to že vymírají v 6. hromadném je vám jedno? Oni jen víc vidět. Vymírá z důvodů přehuštěného lesa spousta hmyzu, navíc kterým se ti ptáci živí. To vše je příčina onoho 6. vymírání zaviněné člověkem vyhubením megafauny a nenahrazením její funkce. Že s problém s mamuty táhne tak dlouho? No on se v plné nahotě projevil po zákazu pastvy .
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

11.12.2022 21:20
LČR v minulosti snížily podstatně výměry svých honiteb s cílem aby byla výměra co nejbližší minimální výměře 500ha a aby hranice honiteb byla co nejdelší. Výsledek po více jak 20letech stavy spárkaté stouply několikanásobně.
Úživnost honiteb se díky pěstovaným plodinám plodinám (kukuřice, řepka , pšenice)podstatně navýšila, Plochy po kůrovci úspěšně zarůstají a jsou podstatně úživnějšší pro spárkatou zvěř než smrkové monokultury. Černá zvěř reaguje na podmínky tak ,že má takřka nepřetržité chrutí a více vrhů do roka. U jelení zvěře se objevuje více dvojčat. Zvěř reaguje na příznivější podmínky- více potravy a mění strategie na přežití. Rozryté louky ? Divočáci neryjí ze zábavy ale pro získání potravy. Nejvíce je rozryto tam kde jsou hraboši nebo vývojová stádia chroustíka letního , popřípadě jiného hmyzu. Bavit se o redukci zvěře v polních honitbách bez toho aby k tomu aktivně přistoupily i lesní honitby je neproveditelné. Ale ty má ve vlastnictví většinou někdo jiný než zemědělec. Vlastník lesa s divočáky zas tak problém nemá, koneckonců to že vybírá z jehličí larvy obaleče , plostohřbetky, klikoroha... tak vlastně lesu pomáhá.
Pro lov černé zvěře je výměra honitby nepodstatná v 30 hektarovém lánu kukuřice , nebo řepky je takřka nelovitelná a je jedno jestli plocha těchto plodin jsou ve 250 hektarové honitbě nebo v 2000 hektarové honitbě. Z těchto ploch odejde až před kombajnem, nebo řezačkou a přejde do lesů kde počká na příští sezonu až né porosty vyrostou. A tak pořád dokola.

Odpovědět
JV

Josef Valenta

12.12.2022 22:40
už jsem se k tomu několikrát vyjádřil . Vše záleží na hospodářích tedy mysliveckým sdružení. S nimi většinou táhnou na místních referátech živ. prostředí a když se tito dva šprajcnou můžou si myslivci držet třeba na 1200 ha 93 danků a mnoho srnčího a více černého pak málokdo svede s tím něco udělat pak se ničí krajina ,neobrůstají lesy,zemědělcům chybí úroda ,ničí se oplůtky a můžeme to nesmyslně svádět na pejskaře .Jsem také malý zemědělec ale kde je ted hospodaření v krajině světe div se co jsme se učili za bolševika ,kde je to co mi říkali mamka s dědou,když vidím tento stav jsem přesvědčen ,že zmenšení honiteb a více práv vlatníkům by rozhodně pomohlo. Jak jsem napsal posledně citát od jednoho vlivného myslivce od nás proneseného na schůzi honebního společenství Za komunistů bylo líp ,JZDákům přemnožené stavy zvířat nevadili tehdy nikdo neřval. Josef Valenta Něchov
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.12.2022 12:46 Reaguje na Josef Valenta
Ta vaše konspirační teorie má jednu malou chybičku. Myslivecké spolky hospodeaří většinou v pronajatých honitbách a plán lovu podepisuje vlastník honitby. Samozřejmě úředník se například ve věci snížení stavů či rušení chovu může šprajcnout. K tomu ale většinou dojde ve chvílí kdy má majitel hodně zkreslené představy a nereálné požadavky neodpovídající situaci v honitbě. Je asi zbytečné se s vámi přít o to, kdo ničí víc tu krajinu. Jak vypadá zemědělská krajina je celkem jasně vidět a zvěř za to opravdu nemůže. Kdo asi ničí ty oplůtky? Já když vidím současný stav tak jsem přesvědčen, že v první řadě by prospělo výrazné snížení vyměry jednotlivých polí, obnova mezí mezi nimi, větší rozmanitost a střídání plodin atd. No a pokud jste zmínil práva vlastníků a požadujete jejich zvýšení tak určitě víte co chcete zvýšit a můžete proto být podstatně konkrétnější. Otázka je jasná. Jaká konkrétní práva chcete zvýšit? Co je to více práv a jaká potom ty práva mají být?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2022 10:40
Jakékoliv hospodaření je podmíněno perspektivou hospodařit v honitbě. Neustále soutěže o nájmy a nedej bože změny nájemců není pro žádné hospodaření to pravé ořechové. Vlastník-provozovatel myslivosti má vizi dlouhodobou. Nájemce s nájmem na desítky let taky, ale hospodařit někde
pár let a předat honitbu jinému je k uzoufání. Je to jako u pole. Pronajmete si pole, vyhnojíte ho organikou, zbavíte plevelů a když vám začne plodit jak má, tak vás přeplatí někdo, kdo ho oseje kukuřicí do bioplynky, protože to vynáší více, než vaše pícniny pro dobytek. Tak
samo to je u honiteb, kde si vychováte kvalitní zvěř a tu pak vybije zbohatlík, který vás přeplatil. Ano existuje teoretická povinnost zvěř
chovat podle plánu chovu a lovu, ale v praxi to tak vždy nebývá.
Tento byť tržní systém je špatný a jít do takových smluv je zoufalství.
V dnešní době je pro chudé spolky "požehnáním" honitba stranou zájmu zbohatlíků, která pro ně není atraktivní, ale taky není nijak bohatá na zvěř. Na honu se chlapi projdou s flintami revírem, pokecají a pak zapijí žal za zašlé časy. Ti mladší si občas koupí odstřel u těch bohatších a doufají, že zahřmí a něco se změní. Mám ale obavu, že se sice změní, ale
ještě k horšímu, až se vlastníkům podaří prosadit zmenšení honiteb ve
stylu "selské" myslivosti s lovem bez chovu podle nějakých plánů. Bude
to hlavně o rychlejším střílení než soused, jak to známe z minulosti.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist