akad. mal. Karel Čapek: Schválený územní plán je špatný
Zastaralé pojetí dopravy
Tak se stalo, že návrh ÚP nevytváří podmínky pro zlepšení životního prostředí Prahy, ale naopak vede k jeho zhoršení a trvalému poškozování. ÚP navrhuje zastaralou a špatnou dopravní koncepci. Snaží se vyhovět neúnosně narůstající individuální automobilové dopravě dalšími velmi kapacitními dopravními trasami. Přitom tato koncepce zřetelně vychází z logické chyby, že stanovené množství dopravní zátěže je možné "rozpustit" pomocí většího množství silnic s větší kapacitou, a ignoruje skutečnost, že další a další silnice znamenají další a další zátěž, protože nové trasy indukují nový dopravní provoz.
Nechvalně známá magistrála okolo Národního muzea je všeobecně kritizována jako zhoubná k životnímu prostředí. ÚP navrhuje obdobnou magistrálu na druhém břehu - městský okruh vedený na okraji památkové rezervace. I když je navrženo, že bude poschováván do tunelů, dopravní zátěž vnitřního města se tím zvýší a to pochopitelně i na navazujících komunikacích.
Pořizovatel ÚP dokládá prospěšnost navrženého dopravního systému mapou znečištění ovzduší. Porovnáním koncentrací současných a plánovaného stavu k roku 2010 ukazuje, že sice v některých úsecích dojde ke zhoršení, ale že na 56 % plochy města dojde ke zlepšení. Tyto mapy ale klamou, neboť zahrnují součet znečištění ovzduší
z pevných zdrojů a dopravy. Plánovaný stav k roku 2010 počítá s optimistickým předpokladem snížení znečištění z pevných zdrojů. Zvýšené znečištění z dopravy se tak do tohoto odhadovaného snížení "schová" a celková bilance vypadá relativně přijatelně. Přitom ÚP nemůže žádným způsobem zaručit snížení znečištění z pevných zdrojů, ale k reálnému zhoršení znečištění z dopravy vede.
Triky s městskou zelení
K podobnému triku jako u bilance znečištění došlo zřejmě i u celkové bilance zeleně. Návrh ÚP umožňuje likvidaci existující živé zeleně přeměnou ploch na stavební. Aby se celková bilance nesnížila, navrhuje zelené plochy jinde, ovšem jen na papíře, bez jakékoli záruky, že zeleň opravdu vznikne, neboť ÚP nemůže nic nařídit, pouze navrhuje využití území. Tuto "papírovou zeleň" navrhuje v okrajových částech města, a připouští likvidaci zeleně ve vnitřních částech. Příkladem plánovaného poškození městské zeleně je likvidace parku Eden ve Vršovicích a parku Balabenka ve Vysočanech.
Chráněná území na obtíž
Připouští zásahy do zvláště chráněných území, jejich ochranných pásem a neurbanizované krajiny přírodních parků. Tyto plochy jsou chráněny zákonem, městskými vyhláškami a měly by být podle stavebního zákona chráněny i ÚP. Několik chráněných území by bylo poškozeno dopravními stavbami (např. Sedlecké skály, Krňák, Drahaň - Troja, Rokytka, Říčanka, atd.) O podobná území mají velký zájem investoři pro výstavbu luxusního bydlení. Pořizovatelé ÚP jim bohužel nejednou vyhověli. K nejvíce zásahům tohoto druhu došlo během zpracovávání konceptu a návrhu ÚP, kdy pražské zastupitelstvu schvalovalo dílčí změny ÚP z roku 1994. Tyto změny byly do nového návrhu automaticky zaneseny. Obětovat vzácně dochované přírodní a rekreační prostředí města zájmům pozemkové spekulace je nejenom nevhodné, místy nezákonné, ale z hlediska rozvoje města také zbytečné. ÚP navrhuje 3 až 4krát větší rozvojové plochy, než je odhadnutý zájem trhu. To je nekoncepční plýtvání krajinou, vede k závodům o to, kdo dřív postaví, ten ještě prodá, vznikají finančně náročné požadavky na infrastrukturu, placenou z veřejných prostředků (a to vytváří korupční prostředí).
Připomínky šly do koše
K dopravní koncepci i k jednotlivým dopravním stavbám, k ochraně zeleně atd. bylo podáno mnoho kritických připomínek od občanů, občanských sdružení i městských částí. Ale ty nejpodstatnější byly z projednání vyřazeny s odůvodněním, že připomínky zamítl dotčený orgán státní správy. Tak se připomínky vůbec nedostaly k posouzení a rozhodnutí zastupitelstva hlavního města. To je zásadní pochybení v procesu projednávání návrhu.
O ÚP se říká, že je to "společenská dohoda o uspořádání a využití území". Měl by však zajistit dodržení všech ostatních společenských dohod, ke kterým došlo, jako jsou hygienické limity nebo ochrana chráněných území. V tomto směru by měl být navržen správně ne kvůli "zeleným iniciativám", ale kvůli všem obyvatelům i návštěvníkům města, kvůli předmětu ochrany i kvůli dodržení zákonnosti. Praha si zaslouží a potřebuje dobrý ÚP. Ten, který byl schválen 9. září ale dobrý není. Je otázka, kde najít politickou vůli na odstranění jeho závad, když nebyla nalezena ani vůle k jeho správnému navržení a projednání.
reklama
Autor je členem sdružení SOS Praha a držitelem Ceny Josefa Velka za rok 1998.
