https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/spolek-obecni-holubnik-o-fungovani-mestskych-holubniku-reakce-na-rozhovor-s-radkem-lucanem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spolek Obecní holubník: O regulaci holubí populace (reakce na rozhovor s Radkem Lučanem)

13.4.2021
Adepti na první možný holubník v Praze na Vítkově.
Adepti na první možný holubník v Praze na Vítkově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V návaznosti na rozhovor s panem Lučanem bychom se rádi za spolek Obecní holubník vyjádřili k této problematice. Především nutno zmínit, že leták, který celou diskuzi i následný rozhovor vyvolal, byl připraven bez účelu "emočního hnutí" (jak zmiňujete v poslední otázce), nýbrž jsme chtěli poukázat na to, co se skutečně v praxi děje. Domníváme se totiž, že spousta lidí by (stejně jako my) s touto praktikou snižování holubí populace pomocí odchytových klecí a následným usmrcením plynem nesouhlasila.
 

Obzvláště, pokud je zde možnost humánní regulace formou obecního holubníku, kde jsou holubům vejce odebírána a měněna za umělá. Výměnou docílíme toho, že holub si svůj cyklus "odsedí" a nemá tendenci zdržovat se jinde jako v případě, kdy mu hnízdo násilně zničíme a vejce nenahradíme. Pak bude hledat samozřejmě jiné, vhodnější místo, kde už nebude "pod dohledem". Městské holubníky mimo jiné přinášejí tu výhodu, že můžeme monitorovat zdraví holubí populace a díky krmení přirozenou potravou, kterou je pro holuba zrní a ne rohlík z ulice, významně přispět ke kvalitě jejich života.

Zastavíme-li se u otázky financí, dalšího častého argumentu, proč holubník NE, každá městská část, která nějakým způsobem řeší regulaci holubů, má smlouvu s deratizační firmou. Paušální výše, rozpočítaná dle míry úspěšnosti odchytu, vychází i na 1 000 korun za jednoho holuba (přičemž celková cena zakázky se může vyšplhat až k 1 milionu korun). V této cenové relaci jsme schopni zajistit roční provoz pěti holubníků, který zahrnuje potravu i potřebnou péči pověřené osoby nebo instituce.

A jaká je efektivita deratizace? Podle všech dostupných údajů holubi snášejí vejce podle možnosti své potomstvo uživit. Čili při usmrcení části hejna, a tedy větší dostupnosti potravy na daném teritoriu, snášejí více vajec a populace se velmi rychle obnoví. Vlivem šoku může nabýt dokonce ještě větších rozměrů. Podobně je tomu při hubení kolonií koček namísto efektivnějších kastrací.

Další "problém" vidí mnozí v tom, že jeden holubník na celou Prahu je málo. ANO, skutečně nechceme nikoho přesvědčit, že jeden holubník je dostačující. Je však potřeba nějakým způsobem začít a postupně budovat další holubníky. Ideální je to pak především na místech, kde se holubi již zdržují. Holub se přirozeně drží v okolí holubníku, kde má potravu, vodu a možnost hnízdit, a nemá tak důvod okupovat místa, kde je nežádoucí, jako památky či okenní parapety. S tím souvisí i případný zákaz krmení na jiných místech mimo holubník.

Jistě nechceme popírat zákony přírody a hubit přirozené predátory. Ani výše zmíněný způsob deratizace ostatně není součástí přírodního koloběhu. Holub domácí je nepůvodním zdivočelým a synantropním druhem a je třeba si přiznat osobní odpovědnost člověka. Je zajímavé, že holub, který byl v historii lidstva tak důležitým a zásadním ptákem, je nyní tvorem, jímž je opovrhováno. Nacházíme se v situaci, kdy nějaká forma regulace je zřejmě potřeba. Pojďme to pro změnu zkusit humánně...

Kateřina Brabencová a Diana Mašková
Autorky jsou členky spolku Obecní holubník, z.s.


reklama

 
Spolek Obecní holubník

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

13.4.2021 08:39
No já se poseru :)))
Odpovědět
Hu

Hunter

13.4.2021 09:04
Úžasný :-)
Odpovědět
MZ

Marek Z

13.4.2021 09:23
No nevím, nepřijde mi to moc efektivní... Opravdu bych se zaměřil spíš na to, jak zvýšit úspěšnost deratizace.
Odpovědět

Michal Ďuríček

18.4.2021 21:19 Reaguje na Marek Z
Deratizace a holubníky jsou nejpoužívanější metody regulace holubů. U nás zatím holubníky nevyžíváme, tak proč tomu nedát šanci? Jediný důvod, který k tomu je, že by tím přišly deratizační firmy o část zisků. Nicméně se asi nemusíme obávat, že by je to v nejbližší době nějak zásadně ohrozilo.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.4.2021 11:25
Pamatuju časy, kdy v Praze myslivci stříleli holuby malorážkou, nepoužíval se 22 LR ale 22 Short a bylo podmínkou nějaký školení a registrace. Střelení holubi se dávali do ZOO v Praze-Troji jako krmení. Muselo se střílet strašně opatrně, ale pak to zatrhli, protože se stejně občas někomu podařilo prostřelit okap apod.:-). Jj, to byly ještě zimy studenější a hadi jedovatější :-) a lidi normálnější :-).
Odpovědět

Michal Ďuríček

18.4.2021 21:08 Reaguje na Hunter
Proč si myslíte, že střílení holubů je výhodnější oproti holubníkům? Osobně tam vidím pouze jedinou výhodu, a to, že si myslivci užijí hodně zábavy a ještě za to dostanou zaplaceno.
Odpovědět
DA

DAG

13.4.2021 11:39
Ještě by se jim nemuseli podstrkovat vajíčka, ale holoubata by se mohly nechat vysedět porazit a poslat do Afriky jako rozvojová pomoc místo toho zrní co holuby sežerou.
Holoubě oproti zrní je ta přidaná hodnota po které se v českém zemědělství tolik volá a ještě se při sklizni zrní ušetří CO2 ;)
Odpovědět

Michal Ďuríček

18.4.2021 21:15 Reaguje na DAG
No, asi by to byla taky možnost, ale třeba až se prohloubí krize, a nebude co jíst, tak se to bude hodit i v Praze :-)
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.4.2021 16:16
Jsem rád,že se lidé zajímají o ekosystem a zakladají ruzné spolky podporující biodiverzitu.I u nás v Beskydech jsme jeden založili.Jde o klub přatelu a chovatelu Pthirus pubis.Chov je nenaročný vhodný pro muže i ženy.Na spolkových setkaních si vzajemné předavame chované jedince a tak udržujeme stabilní populaci
Odpovědět

Michal Ďuríček

18.4.2021 21:12 Reaguje na karel krasensky
Pane Krásenský, ten spolek nevznikl jako zájmové sdružení přátel biodiverzity, ale jako servisní organizace pro obsluhu holubníků. Je to jednodušší a levnější, než založit a provozovat firmu, ale umožňuje to v podstatě stejné možnosti.
Odpovědět
RL

Radek Lučan

15.4.2021 12:22
Jsem profesionální zoolog a ornitolog, zvířata, včetně holubů, mám velmi rád, aktivně se podílím na řadě akcí praktické ochrany. Ovšem zaměňování paranáboženských pohnutek za humanitu, prosazované tzv. ochránci zvířat, je dle mého soudu opravdu komické. Utrpení je naprosto instantní součástí veškerého dění v přírodě a myslet si, že jeho omezením čemukoliv prospějeme, je naprosto mimo. Holub, který je zastřelen nebo okamžitě usmrcen pomocí plynu, ve srovnání s holubem umírajícím přirozenou smrtí (tzn. v důsledku nějaké nemoci, parazita nebo sežráním predátorem - jiná možnost v přírodě ani ve městě neexistuje, stářím malí ptáci opravdu neumírají) netrpí vůbec. Veškeré tyto úvahy jsou jen dokonalou ukázkou odtržení lidí z města od reality a divergence myšlenkových pochodů praktiků od čistých teoretiků.
Odpovědět

Michal Ďuríček

18.4.2021 21:03 Reaguje na Radek Lučan
Pane Lučane, naprosto rozumím tomu, že s touto metodou nemusíte souhlasit. Hodně lidem je jedno, co se s holuby ve městech děje. Holubi nemají vůbec žádné zastání, pro ochránce přírody je městský holub příliš domácí, pro ochránce zvířat je zase moc divoký a ornitologové městského holuba nepovažují za ptáka. Holub je vyjmutý z ochrany ptactva a každý si s nimi může v podstatě dělat, co chce. Přitom městský holub je produktem lidské civilizace, a stejně jako koně a psi pomáhali tuto civilazi budovat. Kdyby se někdo choval k psům a koňům tak, jak k holubům, tak by to vzbudilo neskutečné pohoršení obyvatel. Nebo jiný příklad, když někdo otráví dravce, tak ten taky moc dlouho netrpí, ne? A jaký je z toho poprask mezi ornitology. Přitom je to úplně to samé. Prostě někomu se ten dravec nehodí a připadá mu to úplně v pořádku. Osobně zastávám názor, že k regulaci zabíjením je možno přistupovat v naprosto výjmečných případech, například myší na vzdálených ostrovech, které hubí celé ekosytémy. Ale určitě ne k tvorů, kteří se nám jen tak trochu nehodí.
To jak se k holubům dnes chováme je velká ostuda. Metoda, pojďme zabít vše, co se nám nehodí, přivedla lidstvo na pokraj záhuby. Pokud se tento přístup nezmění, tak budeme mít vážný problém, abychom se sami na této planetě udrželi.
Metoda městských holubníků je osvědčený regulační prostředek, v praxi vycházíme ze zkušeností německých kolegů, kteří na to mají vypracované vědecké metodiky. Finančně to vychází stejně, jako hubení. Tak proč tomu nechte dát šanci?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist