https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/pomuzou-proti-holubum-mestske-holubniky-o-souziti-s-holuby-jsme-hovorili-s-radkem-lucanem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomůžou proti holubům městské holubníky? O soužití s holuby jsme hovořili s Radkem Lučanem

6.4.2021 15:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Holubi ve městě. Vnímáme je buď jako poslední střípek živé přírody, hodný ochrany, anebo ekvivalent otravných létajících krys. Ať tak, nebo tak, vždy se nás dotknou zprávy z městských radnic a magistrátů, volající po snižování početnosti holubích populací. Je to dobře? Špatně? O soužití lidí s holuby jsme si povídali se zoologem RNDr. Radkem Lučanem, Ph.D, z Univerzity Karlovy.
 

Podnětem pro následující rozhovor se stala obsáhlá diskuze ve facebookové skupině Birding CZ, která pod příspěvkem o obecních holubnících započala 19. března. Pro trpělivostí obrněného čtenáře by mohla být zajímavá už tím, že se jí v debatách v zásadě účastnili na první pohled lidé „kteří mají upřímně ptáky a přírodu rádi“, což ale evidentně může znamenat v praxi různé věci.

Mohl bych do startu poprosit pár slov o holubech? Jak moc původní druh to vlastně je?

Městské populace holubů vznikly zdivočením domestikovaných plemen holubů. Ti byli jako vůbec první domestikovaný druh ptáka vyšlechtěni z divokého předka, kterým je holub skalní (Columba livia). Tento druh běžně hnízdí v přírodě na skalách, v široké oblasti od Středomoří přes Přední Východ a střední Asii do Indie.

RNDr. Radek Lučan, Ph.D
RNDr. Radek Lučan, Ph.D
Zdroj | Archiv Radka Lučana

Je velmi dobře známo, že zdivočelí domácí holubi se během velmi krátké doby několika generací vracejí svým vzhledem i chováním zpět do stavu před domestikací, takže u řady jedinců či populací pak ani nelze rozpoznat, zda jde o původního předka, nebo o zdivočelou populaci domestikované linie.

I proto například z Evropy neexistují přesné odhady, kolik je těch opravdových divokých holubů skalních a kolik zdivočelých holubů „věžáků“, jak se ferálním populacím holuba domácího taky říká.

Zažívají teď holubi ve městech nějaký drastický populační propad, tíží je nějaká hrozba?

Život ve městech skýtá četné výhody, mimo jiné třeba nadbytek potravy, hnízdních příležitostí a také relativně nízkou míru predace. Těží z vysoké úrovně synantropizace, tedy soužití s člověkem. Takže není divu, že populace městských holubů všude ve světě prosperují. Jen v Evropě jde odhadovaná početnost do desítek milionů jedinců. Ani v náznaku nejde o druh, který by mohl být nějak ohrožený.

Holubi působí škody na budovách a sochách.
Holubi působí škody na budovách a sochách.

Máme nějaké údaje o tom, kolik holubů v našich městech momentálně žije, jaký je jejich trend?

Přesné a systematicky dlouhodobě sbírané údaje bohužel nemáme. V Evropě se odhaduje celková početnost populace na cca 20‒45 milionů. Z území ČR byla populace zdivočelých holubů při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001‒2003, organizovaného Českou společností ornitologickou, odhadnuta na 0,8-1,6 milionu párů. Z toho například v Praze se celková početnost pohybuje přes 100 tisíc jedinců.

A jak je to mimo město, na venkově?

Naprostá většina hnízdících jedinců je soustředěna do lidských sídel, zejména měst, výjimkami jsou jen občasné hnízdní kolonie – v dálničních mostech nebo na skalách – ale to jsou jen zcela marginální počty.

Pojí se s holuby nějaké potenciální problémy - šíření parazitů, nemocí?

Jako zoolog se velmi ohrazuji proti přehnanému vyzdvihování nebezpečnosti zvířat v souvislosti s šířením nebezpečných nemocí, kterými někteří zainteresovaní výzkumníci podporují důležitost svého výzkumu a potřebu jeho financování. Pro příklady není potřeba chodit moc daleko: například i u netopýrů se dost šermuje s jejich nebezpečností při přenosu nebezpečných nemocí, ale za současnou pandemii nakonec mohou téměř jistě výzkumníci, kteří tyto viry z netopýrů zkoumali a kterým třeba virus utekl z kultivátoru, nikoliv samotní netopýři.

A u těch holubů?

Je dobře známou skutečností, že mezi patogeny potenciálně přenositelné na člověka či domácí zvířata, kterými holubi disponují, jsou původci aspergilózy, boreliózy, kokcidiózy, chřipky, paramyxovirózy, toxoplazmózy, tuberkulózy a některých dalších.

Mezi ty, u kterých byl přenos opakovaně, i když samozřejmě vzácně, potvrzen, jde o chlamydiemi způsobenou psitakózu či histoplazmózu, kterou způsobuje plíseň, kterou se lze nakazit při vdechnutí prachu na místech, kde se dlouhodobě hromadí holubí trus.

Hnízdních příležitostí je ve městech nespočet.
Hnízdních příležitostí je ve městech nespočet.

Pro normálního zdravého člověka obvykle nejde o nic závažného, u lidí s oslabenou imunitou ale mohou vzniknout problémy. Patogeny ovšem nebývají primárním důvodem, proč dochází ke snahám početné populace holubů omezovat. Těmi se dnes s oblibou straší, když nejsou po ruce jiné pádné argumenty.

Proč se vlastně města snaží početnost holubů regulovat? Iritují nás trusem na fasádách a sochách?

Ano, tím hlavním důvodem jsou spíše dobře viditelné škody na architektuře. A také – což už je méně známé – škody na zemědělství. Jako primárně zrnožraví ptáci mohou v době jarního setí způsobit citelné ztráty na obilninách či luštěninách. A holubi ve velkých hejnech létají na pole i velmi daleko za městem.

Holubi si za potravou zaletí i na pole za městem.
Holubi si za potravou zaletí i na pole za městem.

Kolik toho tak holubi zkonzumují?

Dá se odhadnout, že jen pražská populace má denní spotřebu potravy někde kolem 5 a více tun. Část z toho jsou samozřejmě všelijaké zbytky či odpadky. Pokud se ale jejich velká hejna vydají za město, a vyberou si takové čerstvě oseté pole…

Když se řekne „regulace početnosti volně žijících živočichů“, přijde mi, že se proti tomu zoologové staví vždy spíše negativně. Pletu se?

Tak pokud by šlo o nějaká divoká a původní zvířata, našla by se mezi zoology jistě shoda, že nějaké kvóty na to, čeho má kolik kde být, jsou čistě technokratická záležitost. Což podporují spíše zástupci všelijakých zájmových skupin, které ovšem nemají se zoologií rozhodně nic společného.

V případě nepůvodního zdivočelého a navíc synantropního druhu je ale úvaha o početní regulaci rozhodně na místě, a mezi lidmi ve svém okolí, kteří se zabývají vědeckým studiem obratlovců, snad neznám nikoho, kdo by to zpochybňoval.

V čem je rozdíl? Jen v tom, že jedni jsou původní a druzí třeba ne až tak původní?

U populací divokých, volně žijících a řekněme původních živočichů se dříve nebo později vždy ustanoví nějaká rovnováha. To je ekologie.

Zato u populací druhů, jejichž početnost právě díky úzkému soužití s člověkem se nejspíše limitům ještě zdaleka neblíží je taková rovnováha v nedohlednu.

Takže podle vás je regulace početnosti holubů ve městech v pořádku?

Pokud by šlo skutečně jen o mě, já bych klidně nechal holuby množit se dle libosti. A pozoroval, co to způsobí a jak se to bude vyvíjet. Můj odhad je ten, že růst početnost populací se v nějakém bodě dříve či později zastaví.

Ovšem tento můj řekněme lehce anarchistický přístup je těžko obhajitelný pro lidi zodpovědné za správu města, kam patří i řešení jistě nemalých ekonomických škod, které městští holubi způsobují.

Holubi městu nepatří. Město patří holubům.
Holubi městu nepatří. Město patří holubům.

Asi by šlo alibisticky říci, že ti holubi přece městu jako instituci nepatří a nejsou tedy ani pod jeho patronátem. Jenže dříve nebo později by to někdo řešit musel stejně.

Zároveň je jasné, že kdyby nebyla od obyvatel měst signifikantní poptávka po omezování početnosti holubů alespoň v některých lokalitách, radnice by to neřešily, protože mají jistě dost jiných a nejspíše i důležitějších starostí.

Krásně kroužíte kolem přímé odpovědi…

Víte, jsem zoolog, jsem vědec, zabývající se mimo jiné výzkumem ptáků. A ta debata o regulaci holubů vlastně nemá s vědou společného vůbec nic. Je spíše o zdravém rozumu a cestách jeho totální meliorace.

Dobře, necháme to. Jakým způsobem se holubi ve městech likvidují?

Omezení početnosti holubích populací má dlouhodobě podobu snahy zabraňovat jim v přístupu na místa, kde holubi ve velkých počtech hnízdívali. Typicky tedy na prostorných a nepoužívaných půdách budov.

Přináší to požadovaný efekt?

Tahle strategie má sice jistý účinek, jenže jak se ukázalo, mnohem výraznější efekt měla v dlouhodobém měřítku na populace jiných druhů, které ta stejná místa dříve běžně využívaly. Několik druhů netopýrů, sovy pálené, kavky. Těch všech v dlouhodobém měřítku i z důvodu nedostatku vhodných úkrytů ubylo, zatímco holubů, díky jejich velké adaptabilitě, vlastně nikoliv.

Takže za relativní snížení populace holubů musíme platit jinými ptáky. Jsou i jiné strategie regulace?

Kromě možnosti co nejvíce a hlavně dlouhodobě omezit dostupnost potravy ve veřejném prostoru je v současné době relativně nejefektivnější metodou snižování početnosti zdivočelých holubů jejich hromadný odchyt do speciálních odchytových klecí a následné usmrcování odchycených jedinců.

Nekoliduje to nějak se zákony na ochranu zvířat?

Nekoliduje, protože tyto aktivity provádějí pouze akreditované firmy a veškeré postupy jsou v souladu se Zákonem o ochraně zvířat proti týrání(§ 17 zákona 246/1992 Sb.).

Zaslechl jsem něco o osiřelých holoubcích, hynoucích bez polapených rodičů na hnízdě hlady…

Ano. V ohlasech proti omezování početnosti holubů jejich fyzickou likvidací zaznívají ze strany militantních ochránců práv zvířat často argumenty, že po odchycených a usmrcených holubech zůstávají někde jistě na hnízdech jejich nevzletná mláďata, která jsou tak odsouzena ke strádání hladem a smrti a že je to tedy zbytečné utrpení.

A to je v pořádku?

Pominu-li fakt, že tohle se v přírodě děje naprosto běžně a všude, v každé vteřině, kdy tady vedeme tento dialog, i bez přičinění člověka… je třeba zdůraznit, že odchyty holubů probíhají v souladu se zákonem jen během zimního období, kdy holubi normálně nehnízdí. Že díky oteplování klimatu už je ve městech tak teplo, že tu a tam zmatení ptáci zahnízdí i v zimě? S tím se holt nedá nic dělat.

Bylo by možná dobré si i uvědomit, že svět bez nějaké míry utrpení je utopie, což se dnes čím dál víc lidí snaží vytěsnit. Jen to velmi dobře ilustruje současné odtržení člověka od života v přírodě.

Sokoli v Praze hnízdí, ale holubů je na ně příliš. Ilustrační snímek.
Sokoli v Praze hnízdí, ale holubů je na ně příliš. Ilustrační snímek.

Viděl byste raději nějakou jinou alternativu regulace početnosti holubů? Třeba sokolníky v centru?

Sokolníci v centru nejsou potřeba – třeba v Praze přece sokoli už dávno hnízdí a to hned na několika místech. Holubů je ovšem tolik, že přirození predátoři na ně rozhodně nestačí.

A vidíte, i se sokoly bychom nejspíš narazili. Jako s další praktickou ukázkou toho, kam až dospěla přecitlivělost ve městech žijící lidské populace, naivně věřící v idylu, kde si spolu v kýčovitě rajské idylce hrají děti, lvi, ovečky, vrabčáci a krahujci. Když chytne holuba sokol, chudinky mláďátka na hnízdě holubů taky zemřou hladem. Budeme i sokoly nějak regulovat, když se chovají takhle krutě?

A co vybírání nebo srážení hnízd?

Likvidace hnízd vede jen k tomu, že holubi udělají vzápětí náhradní snůšku někde jinde. Mnohem efektivnější v tomto směru je, když se jim jen vajíčka vymění za makety. Provádět to ovšem v rozsahu, který by měl nějaký rozumný efekt na celkovou početnost holubí populace, je záležitost velmi nákladná. Schválně si zkuste, ke kolika hnízdům městských holubů se za den dostanete, i když se budete snažit.

Jednou z navrhovaných alternativ je zřízení tzv. městských holubníků.

Ano, objevují se porůznu ve městech západní Evropy a nyní i u nás.

A může být holubník, při pražských počtech holubů tedy spíše kavalkáda městských holubníků, dobrým nástrojem regulace početnosti holubů?

Efektivní snížení početnosti městských holubů pomocí zřízení tzv. městských holubníků je teoreticky možné v nějakých malých sídlech, s omezeným množstvím hnízdních možností pro zdivočelé holuby na budovách.

Tím, že se holubům poskytne vhodně postavené hnízdiště, skutečně lze nějakou část populace přesunout do holubníku. A v něm pak regulovat reprodukční úspěšnost třeba odebíráním vajec na hnízdech.

Jak efektivně snížit početnost holubí populace ve městech? Snadné to nebude
Jak efektivně snížit početnost holubí populace ve městech? Snadné to nebude

Koneckonců, přesně opačným postupem kdysi zdivočelé populace vznikly. Ovšem v kontextu tak velkého města, jako je například Praha, je tato možnost naprosto nereálná. Zejména v souvislosti s téměř nekonečným množstvím hnízdních a potravních příležitostí. I kdyby se, a to rovnou říkám s vynaložením dost značných prostředků a úsilí, povedlo do takové baterie městských holubníků natáhnout třeba tisíc párů holubů, je to v celkové početnosti holubů v Praze, jako když plivne do moře.

Tím samozřejmě nikomu nechci bránit v tom, aby to dělal. Ale jsou to podle mě naprosto zbytečně vyhozené peníze. Jestli nás ale nezajímá ekonomičnost opatření placených z veřejných zdrojů financí, tak prosím.

Takže nabízet městům produkt (holubník) tím, že vyvolám emoční hnutí a poukážu na problém (regulaci holubů, osiřelá ptáčata), asi v pořádku není, že?

Tady bych tu kauzalitu spíše obrátil: jistě by to nebylo ani poprvé, ani po sté (a nejspíš ani po milionté) v lidské historii, kdy by se někdo snažil na existující chorobu prodávat nefunkční lék.

V případě holubníků v Praze, zřízených za účelem redukce početnosti populace městských holubů, bych si troufl předpovědět, že nelze očekávat ani ten vzácný případ, kdy se pozitivně projeví tzv. placebo efekt.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

6.4.2021 19:31
Zabij holuba zachraníš sako Hugo Boss
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.4.2021 19:40 Reaguje na karel krasensky
Kdyby jenom to. Likvidovat všemi povolenými možnostmi - nekončící boj.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.4.2021 12:03 Reaguje na karel krasensky
Neplatí to jenom na holuby. Kdysi mě v Havířově posral rorýs. Ale trefil se bohovsky. Z výšky asi 200 metrů se trefil přímo do kapsičky u košile. Tak si říkám, že mohl být na vojně bombometčíkem. -)))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.4.2021 12:00
V jedné věci se autor lehce mýlí. V městě často nenastane stagnace populace holubů, protože tady působí určitý jev. Platí totiž, že čím více je v městě holubů, tím více se najde troubů, kteří je na náměstích a v parcích přikrmují. Proto zde nepůsobí limitující faktor ohledně množství krmiva a populace se může nekontrolovaně zvětšovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2021 08:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ve městě je krmiva i bez troubů dost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist