Správa NP Šumava: Reakce na otevřený dopis Petra Ješátka st., adresovaný ministryni životního prostředí ve věci NP Šumava
Vedle skutečnosti, která je jistě pochopitelná, že statistické údaje o odvětvových údajích může zasílat Správa jen z pozemků, které spravuje, je dále v otevřeném dopise akcentována myšlenka, že národní park je „fabrikou na dříví.“
Pan Ješátko to dokládá kalkulací, že za 8 let Správa NP Šumava vytěžila 1,565 mil. metrů krychlových dřeva. To je průměrně 196 tisíc m3 za rok a cca 4 m3/ha a rok. Pro srovnání si dovolíme uvést, že ve čtyřech letech, ve kterých pan Ješátko působil jako vrchní lesní inspektor, se jen v nahodilých těžbách vytěžilo na stejném území 1,571 milionů m3, což je 393 tisíc m3/rok a tedy 8,2 m3/ha a rok.
Jak je patrné, intenzita těžby za posledních 10 let klesla na polovinu, přičemž v současné době je 28 % území národního parku ponecháno přírodním procesům v tzv. přírodní zóně a v současné době již lesnicky nezasahujeme na dalších 9 procentech území v zóně přírodě blízké. V letech 2012 až 2021 byla intenzita těžby na jednotku plochy v národním parku zhruba poloviční, oproti intenzitě těžby v celé ČR.
Přečtěte si také |
Petr Ješátko st.: Otevřený dopis ministryni životního prostředí Aleně Hubáčkové ve věci Národního parku ŠumavaS tím souvisí i skutečnost, že se snažíme minimálně ovlivňovat přirozený vývoj lesa umělou výsadbou. Protože náš les neustále monitorujeme, víme, že na naprosté většině našich lesů je dostatečná přirozená obnova (průměrně přes 6000 mladých stromků/ha). Proto umělou obnovu vysazujeme jen tam, kde se přirozená obnova v dostatečném množství a druhové skladbě nevyskytuje, a to výhradně v zóně soustředěné péče. Rovněž máme výjimkou z povinné doby zalesnění ošetřeno, že můžeme několik let před zalesněním vyčkat na reakci přirozené obnovy. Ta je totiž pro naše lesy klíčová, protože jedině přirozená obnova může vytvořit skutečně neovlivňovaný přírodní les.
Že to takto skvěle funguje, se každý může v lesích národního parku přesvědčit sám.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
10.5.2022 16:52Karel Ploranský
11.5.2022 17:10Já vůbec nejsem odborník. Tedy - jsem, ale na něco jiného.
Ale jsem pamětník.
Vzhledem k přátelství s panem Vodákem jsem v době kdy jsem byl výrostek sledoval jeho zarputilou snahu prosadit vyhlášení CHKO Šumava a spolu s ním jsem tehdy Šumavu navštěvoval. Cílem těch návštěv bylo zajišťovat dopravu a "technické zázemí" vědcům, kteří zjišťovali výskyt vzácných rostlin a živočichů, aby se získaly argumenty pro vyhlášení CHKO.
Pro mne to bylo velmi atraktivní, protože vědci měli výjimku a mohli vstupovat i do jinak zapovězených míst v hraničním pásmu. A tudíž jsem se tam mohl podívat i já.
Kdykoliv jsem se na Šumavu dostal v posledních letech, bylo mi víc a víc smutno. To jsem měl to štěstí poznat jako mladík, prostě NEEXISTUJE.
Čí je to vina, nevím - ale je to strašná škoda.
A ptám se tedy: CO tam skvěle funguje?
Slavomil Vinkler
12.5.2022 08:12 Reaguje na Karel PloranskýSlovan
12.5.2022 12:57 Reaguje na Karel PloranskýProtože tímto příspěvkem jste neřekl vlastně nic.
Majka Kletečková
12.5.2022 16:41 Reaguje na Karel PloranskýSlavomil Vinkler
5.6.2022 06:55 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
5.6.2022 19:59 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
5.6.2022 08:59 Reaguje na Majka KletečkováJiří Novotný
29.6.2022 22:15Majka Kletečková
30.6.2022 15:37 Reaguje na Jiří NovotnýNevidím ve vyjadřování pana Dvořáka nic divného nebo nepřesného. Něco jiného by bylo, kdyby hovořil v souvislosti s NP Šumava o "moje lesy, moje louky, moje, moje". Ale to jsem nikdy nezaznamenala.