Petr Ješátko st.: Otevřený dopis ministryni životního prostředí Aleně Hubáčkové ve věci Národního parku Šumava
dovolte mi, abych Vás nejprve srdečně pozdravil a dovolil si Vás oslovit ve věci Zásad, které budete vydávat podle zákona O ochraně přírody i pro Národní park Šumava, které Rada parku neschválila i přes skutečnost, že velkou část členů rady si ze zákona jmenuje ředitel této organizace.
Důvodem mého otevřeného dopisu je obava, že Ministerstvo životního prostředí schválí dokument, který bude legalizovat přeměnu národního parku na fabriku na dříví tak, jak to zahájil Váš předchůdce pan Richard Brabec a trvá dodnes.
Protože mám rád fakta a ty Vám doložím, k jejich získání jsem využil a využívám zákon č: 106 o svobodném přístupu k informacím, které mi Správa NP Šumava v termínech zasílá. Jedná se zejména o Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví - Les 8-01, který ze zákona musí zasílat Českému statistickému úřadu a jehož falšování je na rozdíl od různých tiskových zpráv, či mediálních výstupů trestné. V tomto výkazu jsou pochopitelně uváděna čísla pouze za lesy ve vlastnictví státu na území parku, což je v pořádku. Chybí však evidence, kolik se vytěží, zalesní, atd. na dalších tisících hektarech lesů, které byly po r. 2000 vráceny městům Kašperské hory a Volary.
Tedy Ministerstvo životního prostředí, jako orgán státní správy ochrany přírody a zejména státní správy lesního hospodářství lesů na území parků, nemá přehled o celém území. To je paradoxní. Přitom nám tato dvě města, evidenci bez problémů před několika lety zaslala. Do r. 2000 něco nepředstavitelného, a to navazuje i na kontrolu, jako zpětnou vazbu ministerských rozhodnutí a dodržování zákonnosti. I do této doby se prováděla kontrola dodržování zákonitosti v lesích národního parku nejen namátkově ČIŽP, ale zejména Územním odborem MŽP v Českých Budějovicích. A ta na každém lesním hospodářském celku prováděla důslednou kontrolu, trvající několik měsíců, každých pět let přímo v porostech a návaznost na evidence. Tedy kdo řídí, musí provádět kontrolu, jako zpětnou vazbu.
A teď jenom část bilance pana exministra Richarda Brabce za 8. let v národním parku, kde lesy zvláštního určení mají sloužit k ochraně přírodních procesů a nikoliv, jak mi napsal současný ředitel Pavel Hubený, lesy v zásahovém území musí sloužit k financování organizace. Prosím, to je výrok, který si nedovolil žádný předchozí ředitel a snad ani ředitel v národním parku v Evropě.
Za 8 let:
Těžba celkem 1 milion 565 tisíc metrů krychlových
Tržby za dříví 1 miliarda 871 milionů Kč
likvidace lesních školek:
zásoba sadebního materiálu: rok 2014 - 2 miliony 467 tisíc kusů
rok 2021 337 tisíc kusů
Dospělo to tak, že i když nezalesněnou holinu vykazuje NP Šumava ve výši 300 ha, tak za loňský rok zalesnili pouze 20 ha a vysázeli pouze 18 tis kusů jedle a 20 tisíc kusů buku. Tedy ve všech jiných organizacích tak práce pro jednoho lesníka. Ovšem za to lesní personál nemůže a musí pouze přihlížet nezalesněným holinám s odvezeným a prodaným dřívím, což je nejhorší, co může lesník pro lesní ekosystém udělat.
Ostatní fakta o tristním hospodaření,natož o péči o les lze nalézt právě ve mnou uváděných dokumentech, zejména Ročních výkazech odvětvových ukazatelů v lesnictví- Les 8-01. Pana ministra Brabce jsme každoročně informovali o těchto výsledcích, ale vždy nám byla dána odpověď, že je vše v pořádku a že je to tak dobré pro přírodu. Prosím, podívejte se na tyto stránky a pokud budete mít zájem, najdete více na těchto stránkách v Rubrice Šumava. Národní park v rukou ministra Brabce po šesti letech, zde: https://obcanskymonitoring.cz/?p=6871
Váš současný poradce exministr životního prostředí pan Libor Ambrozek jednou prohlásil, a to se mi líbilo a věřil jsem tomu: "Šumava musí být výkladní skříní ochrany přírody v republice!" Pan ministr Brabec to okno výkladní skříně pořádně znečistil. Není potřeba ho vyčistit a vrátit se k Plánu péče, který byl vypracován v r. 2000 a který stanovil cíle bezzásahovosti, ale zejména i způsoby, jak je v lesních ekosystémech dosáhnout?
Přečtěte si také |
Správa NP Šumava: Reakce na otevřený dopis Petra Ješátka st., adresovaný ministryni životního prostředí ve věci NP ŠumavaZe šumavského Špičáku Vás srdečně zdraví a přeje změnu v ochraně přírody a místo etiketních podvodů skutečné národní parky, plnící jejich poslání.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
10.5.2022 07:07Miroslav Vinkler
10.5.2022 08:08Lítá se názorově od zdi ke zdi a podle toho vypadá i péče o NP Šumava a její současný tristní vzhled.
Abych to zkrátil , skutečností je, že Šumava začala upadat po vyhlášení zdejšího NP Šumava a v současnosti je všechno, je ne výkladní skříní vzorového národního parku.
Slovan
10.5.2022 09:01 Reaguje na Miroslav VinklerProti současnému způsobu vedení NP vystupují tytéž skupiny a tytýž lidé neustále dokola. Vědecká data jsou jasná, názor odborníků také (žádné výrazné rozdělení není) a pohled na samotném místě ukazuje, že současný způsob hospodaření je tím nejlepším možným. Nejlepším ukazatel je totiž biodiverzita. Nic jiného.
Jaroslav Řezáč
10.5.2022 09:53 Reaguje na SlovanDalibor Motl
10.5.2022 10:29 Reaguje na SlovanSlovan
10.5.2022 15:50 Reaguje na Dalibor MotlA pane Motle, já přeci ani netvrdím, že oponent nemůže být odborník. To tam napsáno není. Samozřejmě že může a já si tyhle názory vždy i přečtu, poslechnu a “zanalyzuju”. Co nechápu je ta touha některých lidí do všeho zasahovat - proč nenechat to nepatrné % našich lesů přirozenému vývoji, sledovat to a učit se? Svou “moc” mohou někteří ukazovat na všech ostatních lesích v republice. A mimochodem, všimněte si na co sem reagoval: “ nikdy nebyla veřejnost i odborníci rozděleni tak jako u NP Šumava.” - kravina.
Jinak díky za doporučení na knihu.
Dalibor Motl
11.5.2022 09:41 Reaguje na SlovanRadim Polášek
11.5.2022 14:22 Reaguje na Dalibor Motlproto se dá čekat, že tento optimální postup bude ekologistickými aktivity a organizacemi napaden a v zájmu sosání financí těmito škůdci lidské společnosti tak budou ničeny další lesy.
Slovan
12.5.2022 11:50 Reaguje na Dalibor MotlRadim Polášek
15.5.2022 09:00 Reaguje na SlovanRadim Polášek
11.5.2022 14:18 Reaguje na SlovanSlovan
12.5.2022 11:52 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
15.5.2022 08:57 Reaguje na Dalibor MotlČást rozlohy produkčních polí a lesů vyčlenit a vytvořit z nich neprodukční uměle pro vysoku diverzitu udržované plochy. Potřebujeme totiž plochy mokřin a drovných vodních nádrží i všelijakých druhů remízků pro udržení dostatečného počtu vodních a vlhkomilných i ostatních ryb, obolživelníků, plazů, hmyzu, ptáků i savců. A příslušného rostlinstva.
Na zbylých plochách ať si zemědělci třeba hospodaří tak intenzívně, jak dokážou, ale nějaká procenta, nechci psát kolik celkové plochy, by všude mělo být udržováno jako neprodukční či jen málo produkční. Právě kvůli tomu, aby ty různé biotopy a s nimi i živočichové, nemizeli z krajiny.
Dalibor Motl
15.5.2022 22:55 Reaguje na Radim PolášekSlovan
16.5.2022 12:30 Reaguje na Dalibor MotlNicméně, a o tom byla řeč, v případě horského lesa na Šumavě, který je do značné části přirozený, je pro biodiverzitu !!tohoto ekosystému!! mnohem lepší do toho nezasahovat než zasahovat. Vytvoří se tak mnohem bohatší prostředí, které logicky podporuje i více druhů než pokud by se tam hospodařilo klasickým způsobem.
Karel Zvářal
16.5.2022 14:48 Reaguje na Dalibor MotlMichal Ukropec
11.5.2022 19:40 Reaguje na Miroslav VinklerRobert Jirman
10.5.2022 10:43Jiří Svoboda
10.5.2022 12:29 Reaguje na Robert JirmanJaké počáteční podmínky jsou podle vás ty nejvhodnější a jak jich docílit?
Nelze zapomínat, že drtivá většina lesů by měla sloužit jako hospodářské lesy skýtající kvalitní dřevo na řezivo. Jen tak nohou lesy aspoň trochu přispět k dekarbonizaci.
Karel Ploranský
11.5.2022 16:55 Reaguje na Jiří SvobodaTo máte na mysli kyslík který stromy vyprodukují než se mohou stát řezivem?
Jiří Svoboda
12.5.2022 15:00 Reaguje na Karel PloranskýZe dřeva něco postavíte a uhlík v tom udřžíte 100 let. Po demolici můžete dřevo přeměnit na biouhel a zapravit jej do půdy.
Pokud necháte dřevo shnít v lese, do 10 let je 99 % uhlíku ve formě CO2 případně i CH4 zpět v atmosféře.
Milan Milan
10.5.2022 20:29Majka Kletečková
10.5.2022 23:39Dalibor Motl
11.5.2022 09:31 Reaguje na Majka KletečkováŠumavě les přírodě bližší. Čím extrémnější stanoviště tím déle to bude trvat. Významné bude ovlivnění počty vysoké a jejich případných predátorů a počáteční, do značné míry pozměněná, dřevinná skladba, vliv změny klimatu, antropogenní depozice dusíku, invazivní druhy atp. Uvědomte si, že šíření dřevin s těžkými semeny (buk) není rychlé a jejich zastoupení poroste jen velmi pomalu (z hlediska délky lidského života). Jedle nemohou růst na holé ploše a pokud v okolí není dost semenných stromů opět jejich zastoupení v nově vzniklých lesích neporoste rychle. Navíc jsou v přirozené obnově velmi limitovány tlakem zvěře. Semenáčky horských jilmů výrazně likvidují zavlečení plzáci španělští. Po velkoplošném katastrofickém rozpadu smrkového hosp. lesa prostě prales nevznikne rychle.
Jiří Svoboda
11.5.2022 11:21 Reaguje na Majka KletečkováI vy, tím, že žijete, k člověčím škodám přispíváte. Nebo jste si někde vyjednala výjimku?