Tomáš Feřtek: Ještě o Karhuli aneb foto pro paní Vlastu
15.9.2010
Komu už leze dohodování o Karhuli a krajinném rázu krkem, tomu se omlouvám, ale tentokrát budu stručný - opravdu nabízím jen pár obrázků. V diskusi pod minulým článkem mně paní Vlasta vytkla, že jsem nevyfotil Karhuli z rozhledny na Blaníku, protože odtamtud by porušení krajinného rázu novými domy bylo jasně patrné. Přišlo mi to jako výborný nápad. Minulý týden jsem tam zašel, tady jsou ty fotky.
reklama
Pohled na Karhuli z rozhledny, tak jak ji vidí normální návštěvník. Z vesnice vidíte jen špendlíkové hlavičky střech.
Foto | Tomáš Feřtek
Takhle vypadá Karhule dvanáctkrát přiblížená. Ze sedmi domů by čtyři nebyly vidět vůbec. Tři by stály v tom sadu, který vidíte uprostřed fotky.
Foto | Tomáš Feřtek
Sousední vesnice Křížov, také v CHKO. Pokud bychom už chtěli debatovat o poškození krajinného rázu výstavbou, tady by asi bylo víc příležitostí.
Foto | Tomáš Feřtek
Pohled z rozhledny na Louňovice pod Blaníkem. Jestli se katastr nějaké obce zásadně zvětšil, je to právě tady.
Foto | Tomáš Feřtek
A jaké domy se v nových částech Louňovic staví, vidíte v detailu.
Foto | Tomáš Feřtek
Proč se opakovaně věnuji takové drobnosti, jako je sedm domů v Karhuli? Protože mi to připadá jako precedentní případ. Nechci paní Joskové, která obhajuje krajinný ráz Podblanicka, podsouvat, že si jen řeší sousedské spory a nestojí o nové domy za vlastními humny. Tak se pokouším opakovaně a názorně ukázat, že její „ochranářské“ argumenty jsou liché. Zvlášť z té rozhledny je vidět na účelovost jejích argumentů mimořádně dobře.
reklama
Tomáš Feřtek
Autor se dlouhé roky věnoval životnímu prostředí jako redaktor časopisu Reflex, dnes pracuje v produkční společnosti.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Tomáš Feřtek: Jak má vypadat správný dokument aneb Pod sluncem tma podruhé
Tomáš Feřtek: Je skromnost dědičná?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
mlžný opar fotek - 20. 9. 2010 - Ivan Sommerčtenář. Zaznamenal jsem, že pozorovatel si při hodnocení krajinného rázu vzdálených objektů někdy ani neuvědomuje vliv mlžného oparu, respektive kvality ovzduší, což odpovídá Vašemu vyjádření. Pak diskuse o krajinném rázu vedou ke sporům. Také jsem zažil argumentaci místních obyvatel o nádherném výhledu, ačkoli já jako návštěvník z daleka neviděl nic. Termín "krajinný ráz" vychází z pojmu krajiny jako rozsáhlé oblasti s dalekými pohledy, aniž si uvědomujeme, že na nás působí také jako blízké okolí přes naše subjektivní vnímání.Dotkl jste se důležité okolnosti.V podstatě je krajinný ráz dosti neurčitý pojem.Vysvětlení mlžného oparu na fotkách může spočívat v rozdílu zpracování obrazu lidským mozkem od zachycení fotoaparátem. Náš mozek vychází při vyhodnocení z určité zkušenosti, zatímco fotoaparát zachytí skutečnost. Typické je to u sněhu, jehož zabarvení se mění podle denní doby a my ho vnímáme vždy jako bílý. Jednou jsem se zeptal kolegy, jaký odstín má sníh na svahu a on odpověděl, že je bílý, ačkoli měl barevné sluneční brýle. U klasické fotografie se uvedený rozdíl obvykle srovnává filtry na objektivu. Kromě kvality digitálního fotoaparátu (zejména objektivu)může ovlivnit zobrazení ještě různý SW.Mlžný opar by snad autor snímku měl zjistit už doma. Stalo se mi ale, že snímek, který byl doma ostrý, při zveřejnění vyšel zamlžený.Připadá mi to trochu záhadné a vede to asi k požadavku,aby redakce kontroloval vzhled obrázku. Karhule se mi jeví na prvním snímku ostře a ostatní jsou více méně zamlženy.Já sám se při hodnocení necítím rozhodčím, dávám většinou přednost mínění místních obyvatel, kteří se musí s prostředím vyrovnat v běžném denním kontaktu. |
