Tomáš Feřtek: Případ Karhule aneb o krajinném rázu
Malá ves Karhule v CHKO Blaník. Vlevo dům pana Šprincla (bílý), dům paní Joskové (štít v pozadí) stojí v těsném sousedství.
|
|
Foto: Tomáš Feřtek |
Na fotografii vidíte, že domy pana Šprincla (bílý vlevo) a paní Joskové (štít v pozadí) stojí v těsném sousedství. Pan Šprincl i paní Josková se sem i s rodinami přistěhovali před pár lety z Prahy a domy rekonstruují. Dá se říct, že oba s nadprůměrným, v místě ne úplně obvyklým citem. Pan Šprincl koupil na okraji vsi pozemky a hodlá je nabídnout ke stavbě domů přátelům, s nimiž chce žít v duchovní komunitě. Paní Josková protestuje, označuje pana Šprincla důsledně jako Investora a chystané domy jako Satelit. Podle posudku, který si nechala vypracovat, naruší nová výstavba krajinný ráz malé vesnice. Jejím hlavním argumentem je, že současná ves má patnáct domů, zvětšila by se tedy o 43 % , a přitom velikost vsi a po staletí neměnný katastr je v CHKO Blaník předmětem ochrany.
Když se na fotografii podíváte ještě jednou, nové domy by stály vlevo od domu paní Joskové a přes cestu za ním, v obou případech za hradbou stromů, takže ona by na ně přímo neviděla. Přesto bych chápal její rozladění, když si koupila poslední dům ve vsi a najednou zjistí , že v jejím bezprostředním okolí se chystá bydlet dalších sedm rodin. Ale ona (mluvil jsem s ní a ta místa prošel) zcela důsledně tvrdí, že nejde o sousedský spor, že jí jde o ochranu přírody. Dobře, zkusme ji vzít za slovo.
Karhule v CHKO Blaník z mírného nadhledu. Nové domy vidět nebudou.
|
|
Foto: Tomáš Feřtek |
Karhule v CHKO Blaník. Pohled směrem k Blaníku - z fotky je patrná vzdálenost k vrcholu hory.
|
|
Foto: Tomáš Feřtek |
Na dalších dvou fotografiích vidíte pohled na Karhuli z mírného nadhledu (vyšší místo jsem nenašel), aby bylo jasné, kde by nové domy narušovaly onen krajinný ráz. Z první fotografie je zřejmé, že nové domy by vlastně odnikud vidět nebyly. Terén je plochý, obec schovaná v údolí potoka. Kryla by je hradba stromů, které vidíme na konci vsi. Druhá fotografie ukazuje pohled ze stejného místa směrem k Blaníku, aby byla patrná vzdálenost od vsi k vrcholu hory. Což nastoluje zajímavý teoretický problém. Dá se považovat za narušení krajinného rázu něco, co je vidět prakticky jen na satelitních snímcích?
Výřez mapy CHKO s obcí Karhule v červeném kroužku. V zeleném kroužku je osada Lesáky (víc viz článek).
Licence: Všechna práva vyhrazena.
|
|
Foto: Seznam.cz |
Mapa obce Karhule. Zhruba jsou tu vyznačeny parcely (červeně), kde by měly nové domy stát – na té větší čtyři, přes cestu ve starém sadu tři. Zanesena je i parcela paní Joskové (zeleně).
Licence: Všechna práva vyhrazena.
|
|
Foto: Seznam.cz |
Tady jsou. Na prvním vidíme Karhuli v červeném kroužku a je tu patrná vzdálenost obce od vlastního masivu hory a první zóny CHKO. Je to zhruba kilometr a půl mezi poli, kde v tuhle chvíli roste převážně kukuřice. Tvrzení paní Joskové, že jde o stavbu na hranici první zóny, je tedy mírně řečeno nepřesné. Možná to ale myslela jinak. Jako první zóna se bere i úzký pruh pobřežního porostu okolo potoka protékajícího Karhulí (viz mapka na konci textu), ale i v tomto případě je mezi ní a potenciálními domy celá ves. A mimochodem, v osadě Lesáky (zelený kroužek), která opravdu leží na hraně první zóny, několik nových a průměrně pohledných vesnických domů stojí, aniž by to myslím kolemjdoucímu a krajinnému rázu nějak vadilo.
Na druhé fotografii vidíte detail Karhule. Zhruba jsou tu vyznačeny parcely (červeně), kde by měly nové domy stát – na té větší čtyři, přes cestu ve starém sadu tři. Zanesena je i parcela paní Joskové (zeleně). Opravdu by šlo o velmi těsné sousedství. Ze snímku je ale vidět, že nové domy by byly kryté stromy vlastně ze všech pohledových stran, navíc tvrzení o skoro polovičním zvětšení obce je značně nadsazené. Zjevně by šlo o rozměrově dosti skromné bydlení, srovnáme-li to s ostatními statky. Ohrožuje tedy opravdu nová výstavba krajinný ráz chráněné oblasti?
Náves obce Karhule v CHKO Blaník. Ohyzdnější dům než tenhle v Karhuli nejspíš nevznikne.
|
|
Foto: Tomáš Feřtek |
CHKO Blaník vznikla v roce 1981 spíše z ideových důvodů, chráníme především památnou horu. Přírodních fenoménů tu kromě nivy Blanice a bukového lesa na Malém a Velkém Blaníku mnoho není. Ale je to příjemná, hodně členěná krajina s malými vesnicemi a množstvím cest. Taková je ovšem nejen v okolí Blaníku, ale vlastně všude okolo. Pokud bychom mluvili o konfliktu nové výstavby, krajinného rázu a přírodního panoramatu, nenajdeme ho v Karhuli, ale na opačné straně hory. Na fotografii vidíte pohled na Louňovice pod Blaníkem, které „narušují“ už několik desítek let novou výstavbou pohled na Velký Blaník. Ano, tady se obec opravdu výrazně zvětšila, ty nové domy nejsou žádná krása, je na ně vidět velmi dobře, Blaník v pozadí, ale že by to bylo něco zase tak esteticky nepřijatelného, aby měla správa CHKO důvod zakázat v Louňovicích stavět? Natož v Karhuli, vsi na samém okraji CHKO, kde si nejspíš několik „pražáků“ postaví podobně kultivované domy, jako mají paní Josková a pan Šprincl. V soutěži o nejohyzdnější dům v obci zcela jistě nezvítězí, na to tu mají mezi přestavěnými staršími domy silnou konkurenci. Viz to druhé foto, které jsem pořídil na karhulské návsi.
Mapa CHKO Blaník, maličká červená tečka přibližně uprostřed obrázku (a v pravé části CHKO) je obec Karhule.
Licence: Všechna práva vyhrazena.
|
|
Foto: Petr Šerhant/AOPK ČR a VTOPÚ Dobruška |
Pokud jde o úřady, stavějí se zatím k celému případu rozumně. Starosta Pravonína, pod nějž Karhule patří, to podle paní Joskové vidí tak, že každá nová chalupa a stálý obyvatel se hodí. Souhlasím. Lidí ochotných tady trvale žít se jednoznačně nedostává. A správa CHKO říká, že bude posuzovat až konkrétní plány na domy, které tu mají stát. Také rozumné. Bude třeba najít přijatelné řešení, protože sedm domů našvihaných na malých parcelách by nemuselo být nic pěkného, i když na ně moc vidět nebude. Ale vzhledem k tomu, co už tu v obcích patřících do CHKO stojí, je skoro jisté, že správa stavět nezakáže. Na posledním obrázku, který ukazuje celou CHKO včetně zonace (červený puntík označuje místo potenciální stavby), je jasně patrné, jak to s tím ohrožením krajiny a přírody v CHKO Blaník v tomto případě vlastně je. Pokud by paní Josková byla poněkud otrávená z nových sousedů, o něž nestojí, mám pro ni pochopení. Pokud ale tvrdí, že chrání přírodu a krajinu, alespoň já osobně mám za to, že opravdu hodně přehání a její argumenty nejsou přesvědčivé.
reklama