https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-zdeblo-v-debate-o-vlku-se-musime-naucit-naslouchat-chovatelum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Zděblo: V debatě o vlku se musíme naučit naslouchat chovatelům

2.12.2020
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | cdw9 / Flickr
O tom, že diskuze kolem návratu velkých šelem je ukrutně polarizovaná a chybí jí pomyslný rozumný střed, píšu už dlouho. Taky o tom, že chyba je hlavně na straně státu a ochranářů, kteří nedostatečně reflektují sociální a kulturní aspekty problému, chybí jim empatie a pochopení pro situaci a osudy chovatelů a na diskuzi s nimi v prostoru medií a sociálních sítí v podstatě rezignovali a jen se snaží pozitivním PR sbírat body u příznivě nakloněné části veřejnosti.
 

Psal jsem taky o tom, že je to krátkozraké a je jen otázkou času, kdy se tématu rád ujme nějaký místní politik a pěkně pod kotlem přitopí, aby si mohl přihřát svou polívčičku a nasbírat nějaké ty politické bodíky.

Po hejtmanovi Královéhradeckého kraje teď na bandvagon naskočil krajský předseda Trikolory Josef Klapal.

Teď už jen chybí nějaký pomatený dědula z SPD, který ve špatně padnoucím kostýmu vlka začne prohánět po broumovských návsích zájezdy školních dětí...

Emocemi, manipulacemi a otevřenými lži se to jen hemží na obou stranách pomyslené ovčí ohrady, ale "tím rozumným" v debatě by měl být stát a ochranáři. Už proto, že stát svou podporou jak chovu ovcí, tak návratu šelem konfliktní situace přímo pomáhá vytvářet.

Doby, kdy jsme si mysleli, že příroda je potřeba chránit jen v rámci nějakých vymezených území a že to my, "specialisté", zvládneme sami, jsou doufám pryč. Farmáře a zemědělce potřebujeme a měli bychom se naučit s nimi mluvit a hlavně jim naslouchat. Když už ne ze slušnosti, tak z pragmatismu...

Pokud vás téma zajímá, věnujte svou pozornost rozhovoru Jiřího Beneše z Hnutí DUHA v časopise Sedmá generace.


reklama

 
foto - Zděblo Tomáš
Tomáš Zděblo
Autor je ochranářem a chovatelem ovcí, pasoucích se mimo jiné i v oblastech s výskytem vlků.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

2.12.2020 13:05
Soudruh Beneš z hnutí Duha pravil:
"V její DNA našli protilátky na vzteklinu."

Prostě silně nevzdělaný hlupák, který se snaží pomocí šmejdoidních institucí a organizací (mezi něž je potřeba zařadit i EU, která kafrá do výskytu vlků, ačkoli k tomu nemá žádné odborné předpoklady) výplody svého mdlého rozumu a totální nevzdělanosti.

Člověk, který hledá v DNA protilátky (a myslící si, že tam mohou být), by měl držet ústa a krok kdykoli se jedná o čemkoli souvisejícím s přírodou, je mi velice líto. Tragédií ekologie, nejen té tuzemské, je to, že lidé s takovouto mentální kapacitou a úrovní vzdělání autoritativně rozhodují o ekologických opatřeních na státní i vyšší (EU) úrovni. Opravdu by to chtělo nějaký vzdělanostní test a zpřístupnění volebního práva (ale i možnosti pracovat v nějaké státní instituci) jen těm, kteří něčím takovým projdou.

Problémem nejsou "protilátky vztekliny v DNA". Problémem je, že v tomto státě, z důvodu historického vývoje, neexistují území ekvivalentní pustinám třeba na Sibiři nebo severu USA (či v Kanadě), kde mohou vlci žít více-méně bez zásadních konfliktů s člověkem (nicméně ani tam si je nenechávají přerůst přes hlavu).
Kompromis mezi existencí vlků a existencí stád, především ovcí, v podstatě není možný. Není možné ani to, aby stát neustále hradil škody, které vlci způsobili, ani to, aby hradil "opatření na ochranu před vlky", která jsou stejně z principu neúčinná a mají řadu negativních vedlejších účinků. Není možné ani "vyhánění ďábla Belzebubem", tedy vlků pasteveckými psy, kteří, aby mohli fungovat, musejí být agresívnější než ti vlci a představují srovnatelné (nebo i horší) riziko pro lidi kolem.
Jediné rozumné řešení je připuštění vlků v těch nejperifernějších oblastech našeho státu, kde navíc není prováděna žádná hospodářská činnost (jsou-li takové) a důsledné střílení všude jinde. A nebo alternativa - střílet všechny vlky, kteří se rozhodnou překročit naše hranice, nejlépe hned "na čáře".
Odpovědět
re

regis24

2.12.2020 13:13
Tak tohle je tedy odvaha. Ochranářům evidentně začíná téct do bot, tak najednou chtějí umět diskutovat. Dávat jako příklad blázna Beneše, to je fakt dobrý. Magor který na sociálních sítích šíří nenávist k myslivcům a chovatelům (tedy lidem jiného názoru) si najednou hraje na diskutujícího inteligenta? Ten rozhovor s ním je jeden nesmysl za druhým, takové hlouposti snad nežere ani ten vlk.

Přístup ochranářů právě teď popisuje Vladimír Menčík, chovatel ovcí na Bromouvsku:

Když se jsme před pár lety stavěli náš pastevní areál, abychom splnili všechny podmínky zažádali jsme si o vyjádření i správu CHKO Broumovsko. Přesto že jsme chtěli stavět ohrady 120 cm nám bylo sděleno že to nelze, že maximální výše ohrady je 100 cm, lépe 90 cm. Zdůvodněno to bylo průchodností divoké zvěře. Museli jsme postavit mnoho bran, které sloužily jako průchod divoké zvěře, v době kdy se nepase. Zde nikdy divoká zvěř neprocházela, ale v mapě byl zakreslen koridor. Všechno jsme na rozdíl od dotčených úředníků platili sami bez dotací. Ohrady jsme budovali aby naše zvířata neopouštěli náš pastevní areál což se podařilo. Dnes jsem byl informován, že ta samá organizace posílá kontroly na farmáře, že jejich ohrazení nesplňuje jejich momentální požadavky ty včerejší už neplatí. Dle mého je to neskutečná arogance státní moci, absolutní neodpovědnost za vlastní práci, žádná empatie k lidem kteří vytvářejí nějaké hodnoty a ještě zaměstnají další lidi a platí odvody, hlavně že koncem měsíce je výplata. Vždy jsem si myslel, že pro CHKO budou partnery ekologické farmy, ale ukazuje se, že asi ne.

CHKO se rozhodlo pokračovat v buzeraci chovatelů - že to jasně souvisí s aktivitou psychopata Malíka je snad každému jasné. Chlív v CHKO Broumovsko skáče podle not bláznivých vlkofilů v čele s Malíkem. A stát tomu jen přihlíží. Celé to je potřeba vyházet a dosadit rozumně myslíci lidi, ne ekoteristy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:21 Reaguje na regis24
V době, kdy si tcháni kupovali auto, tak ekologové prosazovali nafťáky jako ekologičtější. Dnes proti nafťákům zuřivě bojují a v některých shitstátech se jim podařilo prosadit zákaz vjezdu těchto aut do center měst. Prostě klasická strategie ekologů: Napřed něco prosazují a když to lidi akceptují a zařídí se podle nich, tak začnou náhle (bez toho, že by se něco změnilo) prosazovat pravý opak.
Protože snad ani ekologové nejsou tak hloupí, zbývá jediná možnost - zlý úmysl. A z toho pohledu by bylo dobré jak s ekology jednat, tak i přistupovat k tomu, co prosazují.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.12.2020 15:39
V tomto svém komentáři nechci vlky obhajovat ani zatracovat, přestože patřím k typickým panelákovým vlkomilcům. Ale mám otázku, která mne napadá už delší dobu. Asi je odpověď na ni skryta v mnoha příspěvcích pod články zde na ekolistu, ale ač jsem se o to snažila, neobjevila jsem ji nebo nepochopila.

Chápu, proč nemá vlka rádo hodně chovatelů ovcí a koz. Ale CO NA VLKOVI VADÍ SAMOTNÝM MYSLIVCŮM (nechovajícím ovce a kozy)? Pokud je důvodem změna chování spárkaté zvěře v přítomnosti vlka v oblasti, tak co z této změny jim vadí?
Myslivcům je to jasné a možná i mnohým jiným čtenářům ekolistu, ale z ostatních lidí nerozumějících myslivosti nebudu zdaleka jediná, kdo neví, co za tím je (domnívám se).

Byla bych ráda, aby se k tomu vyjádřil někdo z ČISTOKREVNÝCH MYSLIVCŮ a nikoliv všeználek pan Šimůnek, chemik, vodní stavbyvedoucí, zemědělec, umírnění odpůrci vlků a zároveň neozbrojení ochránci ŽP ...

Bylo by skvělé se v odpovědi obejít bez urážek a jízlivosti. A kdyby se to výjimečně obešlo i bez nadávek na fanatické aktivisty, jó to by bylo ještě víc super.
Odpovědět
re

regis24

2.12.2020 16:37 Reaguje na Majka Kletečková
Já bych Vám na to odpovím, ale netuším jestli to pochopíte.
1. myslivcům na vlcích nevadí vůbec (kde jste přišla na to, že myslivcům vadí vlci?)
2. myslivci nikde v ČR a na Slovensku nechtějí vlky "vystřílet", to tvrdí pouze ochránci (vím, na tohle jste se neptala)
3. myslivci chtějí pouze zavést management vlka - vlk je totiž stále zvěří dle platného zákona o myslivosti. Management znamená, že se stanoví území a množství jedinců. Naprosto stejně jako je to s ostatní zvěří. Toto již několik let zarputile blokuje vedení AOPK.
4. myslivci jsou prosti nesmyslnému řízení ochrany šelem jedinou organizací - AOPK. Vedení je neschopné a provádí neprůhledné kroky. Místo diskuse s odbornou veřejností sprostě z pozice moci tlačí vlastní idee.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.12.2020 18:17 Reaguje na regis24
Dobrý večer. Sice nejsem myslivec ale mám mezi nimi dost známých a kamarádů. Tak by jsem vás doplnil. Myslivcům vadí, že je psychopati jako pan.M a takzvaní ochránci obvińují z toho, že můžou za přemnoženou zvěř a škody, které údajně způsobuje, přitom vidí, že v rozsáhlých oblastech to je lež a ve zbytku za to může většinou nesprávné zemědělské a lesnické hospodaření. A myslivci jsou obyvateli vesnických komunit, žijí v místě a vidí ,co vlci v místě způsobují. Vidí, že doporučená ochranná opatření jsou neúčinná a často nesmyslná a také, jaké negativní důsledky pro přírodu rozšiřování vlků přináší likvidací malochovů a budováním neprostupných ohrad. Správný myslivec není jenom nějaký bouchal zvěře na nacpání mražáku, jak je nějakými rádoby ochránci s oblibou nazýván ale je to člověk, který má rád přírodu a z praxe o ni ví více, než kdy nějací panelákový a kancelářští ochránci budou vědět i za použití internetu a knížek .Petrův Zdar
Odpovědět
re

regis24

2.12.2020 18:56 Reaguje na Jan Knap
Otázku položila pasačka jasně:
CO NA VLKOVI VADÍ SAMOTNÝM MYSLIVCŮM (nechovajícím ovce a kozy)?
Pokusil jsem se odpovědět jednoduše a stručně. To co jsi napsal je pravda a plně se s tím ztotožňuji. Ale pro některé místní diskutující je to již příliš obšírné a nevím jestli to dokážou vstřebat....
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 20:36 Reaguje na regis24
bod 1) - myslivcům nevadí vlk vůbec
bod 3) - myslivci chtějí zavést "pouze" management vlka ( =střílení vlků )
Proč chcete střílet vlky , když vám nevadí ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:24 Reaguje na Josef Mozek
Protože bez managementu, a tedy průběžné redukce stavů, se jednak budou množit jak králíci v Austrálii, jednak - to se už stalo - ztratili strach z člověka a stali se nebezpečnými.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 17:49 Reaguje na regis24
Děkuji za odpověď.
Pastýřka
Odpovědět
JF

J F

2.12.2020 21:29 Reaguje na Majka Kletečková
Nejsem myslivec, takže nevím jestli vás to uspokojí, nicméně jsou to konkrétní příklady z přímého styku s myslivci a myslivostí. Především, a tak se na to koukejte, jsou myslivci a myslivci, a honitba a honitba, byly různé příhody.
Vlk zde zatím není (smečka vlků), občas je tu někde rys. Nicméně.
Jestli některým myslivcům vadí vlk, ano. Musí se totiž zaplatit honitba, myslivost něco stojí. Vlčí smečka nepochybně zvěř naředí a způsobí její pohyb, ztíží lov. Dělal jsem v místě, kde bylo myslivecké sdružení, které platilo honitbu tak, že záměrně drželo stavy zvěře vysoko nad (zákonem daným) normálem, a pak jednou za rok přijeli lovci ze západu, pořádně si zapráskali a myslivecké sdružení mělo honitbu zaplacenou na celý rok. Takové sdružení vlky nesnese. Že to tak dělali jsem věděl, protože mě výslovně upozorňovali, abych v době honu nejezdil (do práce).
Byly s tím nějaké problémy, takže nyní, pokud vím, drží nižší stavy zvěře, možná dokonce ty zákonné. Zda by jim vlk vadil za stávající situace, kdy se honitba hradí z příspěvků členů (a povolenek), kteří mají právo střílet, nevím, ale předpokládám že ano, protože by měli menší úspěšnost při lovu a členové by byli méně spokojeni s tím, co dostanou za své příspěvky.
Jsou honitby které nemají (tak) přezvěřeno, ale platí nájem honitby (nebo část nájmu) z odlovu trofejních kusů (často také lovci ze západu). Myslím i těm by vlk vadil.
Potom jsou myslivci, kteří jsou zároveň lesníky nebo zemědělci. Tam už by jim vlk tolik vadit nemusel, protože myslivost je vedlejší. Produkce jakostního dřeva nebo zemědělská produkce je na prvním místě. Pokud zemědělec-myslivec vlastní většinu pozemků v honitbě, víceméně sám určuje její cenu (nájem), a tudíž je neomezeným pánem. Jsou honitby, kde zvěř skoro není, právě z toho důvodu (zdá se však, že jsou tam naředěni i draví ptáci a ti co přežili prudce mění směr letu jakmile vidí člověka, zajímavé, myší je tam naopak dost). Nicméně vlka by nechtěli viz závěr. Podobně v lese (myslivec-lesník), kde k ředění zvěře nepřistupují tak radikálně. Tam by se mohli najít i tací, kteří by vlka snesli, možná, kdoví (majitel lesa -není problém s nájemným honitby).
Potom způsob lovu. Jsou myslivci, kteří nasypou před posed, dají tam kameru s vysílačkou (běžný jev), doma sedí u televize a u píva, a podle záběrů z fotopasti se časem buď zvednou a jsou si střelit, nebo je to nezajímá. Myslím, že těm by vlk vadil. Potom jsou myslivci, kteří "když jdou tak střelí", tedy znají krajinu a zvěř a nepotřebují moderní techniku aby našly "svůj kus". Možná že by tací vlka snesli, ale kdo ví. Přece jen vlčí smečka, nebo dokonce smečky, není sem tam rys, také záleží na honitbě - rozsah, podmínky a v neposlední řadě "názor sousední honitby", vlk chce prostor.
Při jedné práci jsem přijel na pole u lesa. V lese byl hon, na kraji lesa stála řada myslivců čelem k lesu, v lese se ozýval štěkot psů, naháněli zvěř směrem z lesa na pole. Zeptal jsem se na kraji u silnice jestli jim nevadím, že tam mám práci. Řekli že je jim to jedno, abych nelezl do lesa. Bylo to v pohodě, já si dělal svoji práci na poli, oni hon v lese a na kraji pole. Dal jsem se do řeči s jedním mladým myslivcem, nějak jsme měli rozdílné názory, až mi řekl, "vždyť vy ani nevíte co je to myslivost", požádal jsem aby mi to vysvětlil. Řekl "Myslivost je regulovaný chov zvěře". Z toho jasně plyne, že vlk vnese do stávajících pořádků pořádky jiné, je proto nežádoucí - každá změna bolí, natož změna ke snížení stavů zvěře. Shodou okolností někdo z nich vyvrhl prase do příkopu u silnice (kde je normální provoz) - nějaký omezený, nicméně ostatní (sdružení) tomu nedokázali zabránit - ani v malé komunitě není jednoduché uhlídat normální pravidla chování (zpětně se to nějak řešilo).
Další je soucit se zvěří - není to výjimečný přístup. Není to sice příklad s vlkem ale s rysem, ale je to stejný princip. Myslivec sice střílí zvěř, ale zároveň je jejím ochráncem a např. v zimě skutečně pomáhá k přežití (obvykle nadstavu vzhledem k prostředí, ale to není předmět diskuse, prostě pomáhá zvěři přežít za nějakého (jinými okolnostmi vynuceného) stavu prostředí), zdravotní stav (odčervení) atp. Dotyčný si stěžoval, přibližně "víš co nadělá rys, jak je serve" atp. Nešlo o ztrátu kusu, ale o způsob jak ke ztrátě došlo. Už nevím jestli šlo o stržený částečně sežraný kus, nebo o poraněný kus, který uznejme, bez zdravotní péče nemá valnou šanci na přežití i kdyby zranění od rysa nebylo těžké. Myslivci vadilo, že rys se k zvěři chová vysloveně zle. Takoví by vlka nechtěli. (i když to byl "jen" rys, ze začátku to byla jatka, než zvěř pochopila že "rys není kamarád", teď už to nějak jde, a vypadá to že (místy) rysa tolerují) Podobně "sentimentálně" na tom jsou normální chovatelé domácích zvířat, nechtějí aby zvířata zbytečně trpěla, ať už z jakéhokoli důvodu, i když mají jít na porážku. To je jasné.
Nedávná zpráva (asi na ct24) o prasečím moru- ca Broumovsko. Vyjádření myslivce - s prasečím morem problémy nemáme, divoká prasata zde nejsou, vyhnali je vlci, máme problém s vlky. Prasata jsou ve vedlejších honitbách. - S předpokladem že mluví pravdu - ti vlka nechtějí, neboť v důsledku přítomnosti vlka honitba "není právě přezvěřená".
Tolik myslivost - rys - vlk.
K samotnému článku a k výše zmíněným zemědělcům, proč by určitě nechtěli vlka - ovce od jara do konce léta na pastvině v ohradě (teoreticky možné zabezpečení), po sklizni sena a plodin na orné se pouští ovce volně na louky a ornou. Zabezpečení myslím nemožné, nebo dosti nákladné. Stádo odhadem malé stovky kusů.
Jinak - zdejší drobní chovatelé - několik kusů ovcí - myslím ekonomicky nepřijatelné zabezpečení, na pár kusů ovcí chovat třeba 3 psy aby odolali smečce vlků.
Příklad zemědělce který pase ovce a vlka by myslím také nechtěl, přestože honitba byla prasaty přezvěřená tak, že na jaře byla pastvina doslovně od prasat přeoraná - vypadala jako špatně přeoraná traktorem. Těžká volba, ale myslím i pro něho lepší diskutovat s myslivci než s vlkem. Předpokládám.
Mě osobně rys ani vlk nevadí, nejsem chovatel ovcí. Kdybych byl, určitě bych chtěl mít možnost, aby když psi u stáda štěkají a jdu zkontrolovat co se děje, abych měl možnost zasáhnout proti vlčí smečce, třeba kameny (prak), třeba i natvrdo (střelná zbraň). Je to naprosto logické. Nečinně civět jak vlci něco zkouší na moje psi a ovce je nepřijatelná představa. (předpokládaná námitka ochranářů (kromě toho že se to nesmí) - jak zabránit aby se vlk nestřílel i mimo útok na stádo..., chápu, a neznám odpověď)(a genetický propad populace s nedostatečným počtem kusů - nemám odpověď), ... ale prostě, jako pastevec, stádo bych bránil.
Ví někdo jak funguje "vztah" vlčí smečka stádo jaků ?
Něco na odlehčení - před volbami vlci vzhlíželi s nadějí k populistickým krokům vládnoucího, jenomže po volbách zase přišly omezení a ruku v ruce s robustním zdravotnictvím a velmi schopným a obětavým zdravotnicím a zdravotníkům, vzali naděje vlků na nové teritorium za své. Z potenciálních vážnějších případů v rozsahu 2-3 miliónů nebude nic. Nakonec kovid zostudila vcelku bez problémů 90-ti letá babička v M. Lázních (ct24), a poslední hřebíček do naděje vlků na vysněné teritorium zatluče vakcína, která bude mít patrně nějakou úspěšnost.
Naopak případné vážnější ekonomické problémy (v ČR) s tím související mohou řešení situace urychlit (náhrady...).
Jsem sám zvědavý jak to s vlky dopadne.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.12.2020 10:23 Reaguje na J F
Děkuju za obsáhlý výklad. Vystihl jste to hezky.

Když jste zmínil ten sentiment ve vztahu ke zvěři - přesně to mi na tradiční myslivosti vždycky přišlo zvláštní, a sice jak je zatížena iracionalitou a různými sentimentálními pohledy na věc.

Nářky nad tím, jak zvěř trpí, když... (doplňte po libosti), jsem od myslivců slyšela mnohokrát. Přitom ti stejní lidé nevbáhají vynorovat liščí rodinu, případně zastřelit kojící lišku a mláďata nechat chcípnout hlady. Jakože fakt? Ta liška netrpí? To jsou všichni myslivci schizofrenici, nebo jak to v té zelené makovici mají uspořádané?

Jakkoliv si myslím, že v oblasti, kde žiju (rozhraní Vysočina/JM) že přezvěřeno (JE!), a spárkatou zvěř pokládám za přemnoženou škodnou, tak to ještě neznamená, že schvaluju sečení srnčat. Přitom bych asi měla jásat, kolik jich kombajn nabalíkoval. Fakt by mě potěšilo, kdyby myslivci opustili ten sentimentální blábol o "škodné" a začali do debaty o šelmách/zvěři/lese vstupovat s podobnou konzistencí.

Jo a s tím ježděním až k posedu... celkem odpovídá tomu, co vídám u nás. Nasypáno hned u posedu plus fotopast. Vnadění masitou újedí je běžná praxe, divočák se vyvrhne a je ponechán na místě jako návnada na další, jak praktické. A asi tu máme bohaté myslivce, protože terénem drandí zásadně v džípech a že by došli aspoň těch sto metrů k posedu po louce po svých, ani nápad. A pak brečí, když se o nich nehezky mluví.

Tímto se omlouvám těm myslivcům, kteří to tak nedělají a pro které je les i něco jiného než výkrmna zvěře. Byla bych ráda, kdyby jejich hlas byl více slyšet.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 23:07 Reaguje na Anežka M
To jsou pro mne moc zajímavé postřehy. Díky!
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 20:15 Reaguje na Anežka M
No s tím ježděním, píše se rok 2020 a pokud si myslíte, že by myslivci měli jezdit žebřiňákem taženým kravkou, tak to asi ne. Vy když potřebujete udělat velký nákup v Lídlu nebo Kauflandu, tak jedete s dvoukolákem? No a SUV proto, že mají větší světlou výšku, takže se s nima dá jezdit po rozbitých lesních a polních cestách, mají pohon 4x4, takže nezapadnete na rozmoklý louce a pokud něco střelíte, tak to potřebujete z toho lesa nějak dostat. Docela rád bych vás viděl, jak taháte prase o váze 40-80 kg. No a čím myslíte, že jezdí lesníci, zemědělci a třeba zahradnické firmy?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 09:49 Reaguje na Anežka M
To jsou zase kraviny. Co je například tak nehumánního na tom vynorovat tu liščí rodinu? Paní je asi expertka a tak má tu spárkatou zvěř asi spočítanou a ví kolik ji kde může být. Jak jinak by ji mohla pokládat za přemnoženou? To jste tu zvěř počítala nebo o tom psali v novinách? Spíš ty noviny, že? Iracionalitou a sentimentem bez základních znalostí je v podání takových či podobných Anežek bohužel zatížena spíš ochrana přírody. No a jak to pak má vypadat? "Ty lištičky mají přece tak krásné čumáčky".
Tak divočák se vyvrhne a ponechá.... To jako fakt???
Některé nesmysly rádobyochranářek a ochranářů skoro všeho živého je asi zbytečné dlouze komentovat.
Pochybuji, že ještě pořád perete na valše paní Anežko. Do obchodu jezdí většina taky autem. Jen to asi nejsou ty SUV. Ten " bohatý myslivec" k tomu posedu ale raději dojde potichu pěšky, aby si nezradil ("nepoplašil") vše v okolí.
Samozřejmě, taky bych byl raději pokud by přibyly hlasy které o přírodě a myslivosti něco ví. Ubylo by potom takovýchto "výkřiků do tmy".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 17:50 Reaguje na J F
Děkuji za odpověď!
Odpovědět
Hu

Hunter

2.12.2020 23:16 Reaguje na Majka Kletečková
Všichni jsme měli možnost pozorovat, kam vede naprosto nesmyslná absolutní ochrana kormorána, bobra, vydry...... A kdo tyto průsery ochranářů bude následně muset řešit včetně všech negativních dopadů? Zkuste hádat paní Kletečková. Tím získáte odpověď na svou otázku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 14:51 Reaguje na Hunter
Kormorán „rybářský inženýr“ pije krev rybářům. Stejně tak vydra. Na bobra „vodního inženýra“ mají důvod někdy nadávat vodohospodáři, správci přehradních hrází apod., možná někteří zemědělci kvůli zamokřeným pozemkům u vodních toků. To naprosto chápu.(„Lesního inženýra“ kůrovce a „mysliveckého inženýra“ vlka raději pro tentokrát vynechejme.)

Co ale nechápu: Jaké negativní dopady mají pro MYSLIVOST kormorán, bobr a vydra? Myslím pro MYSLIVCE, nikoliv pro občany.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2020 19:52 Reaguje na Majka Kletečková
Obecně asi pro myslivce nejsou negativa. Ale dotčené skupiny ( rybáři,..) se celkem logicky obracejí na myslivce , protože ti mají možnost a technické vybavení "inženýry" regulovat odlovem střelnou zbraní. Ono usmrcovat obratlovce je možné jen několika málo povolenými způsoby. Třeba ekotento bobra odchytí a vypustí jinde = způsobí za pár let rozšíření průšvihu i na dalším území
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 15:03 Reaguje na Majka Kletečková
Pan Pekařík v podstatě odpověděl za mě. Ten negativní dopad je v tom, že pak budou myslivci označováni za vrahy vydrýsků tou částí veřejnosti, která není schopna pochopit, že nějaká regulace je zapotřebí, ať už vlka, vydry, kormorána, bobra atd. Vydra není problém, problém je moc vyder, které mají negativní vliv na populace jiných druhů, autochtoní druhy ryb, obojživelníci atd. Problém není vlk, problém jsou vlci, kteří opakovaně napadají farmářům a chovatelům jejich zvířata i přes všechno možné zabezpečení atd. Ale nedělám si iluze, že byste něco z toho byla schopná pochopit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 10:21 Reaguje na Hunter
Zvířata povětšině problémem nejsou a při rozumném hospodaření tu je místo pro ledacos. Problémem jsou fanatičtí ochranáři co se neustála snaží postavit potravní pyramidu na špičku nebo z ní udělat alespoň ten čtvereček. To se bohužel zatím nikomu nikde nepodařilo a nepodaří se to ani ochranářským bezmozkům.
Ano, vydra není problém. Akorát v horských potocích či říčkách vyloví co jde a táhne dál. Nakonec to dopadá tak, že ty vody jsou pomalu bez života a chybí i ta vydra. Co by tam také dělala, že ? K vašemu výčtu přidám krkavce. Pokud by člověk denně vídal jeden, dva páry tak neřekne ani slovo. Pokud vidím každý den létat z lesa do polí a večer zpět kolem třiceti krkavců, není to dobré. No a to je ta "ochrana na věčné časy". Případ sojka. Další úspěch ochrany přírody. Nyní se dokonce stala již pátým nejčastěji se na krmítcích objevovaným druhem. To je štěstí a jaké má krásné barevné pírka.
Co se týká vlků tak jsem zvědavý na fungování těch přírodních procesů. Jsem zvědavý jak budou vlci "korigovat", v návaznosti na počet divoké zvěře, početnost své populace. Pokud mají stavy zvěře dojít k nějakému těžko ulovitelnému minimu, bude za chvíli tento problém na světě. Co asi bude dělat ten vlk? Již v dnešní době a to má byt v jeho potravě, podle ochranářů zastoupena spárkatá zvěř z 98% , jsou útoky na domácí zvířata pořad častější. Co se asi stane pokud klesne počet jeho " údajně přirozené kořisti"?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2020 18:46
Plně s diskusí souhlasím, ale nesmí to být na bázi neústupnosti od dosavadní praxe. Pokud to mají být pouze ty knížecí rady o psech a
plotech, tak to nemá smysl. Je třeba brát v úvahu, že ploty a psi nejsou řešením pro všechny chovatele a i u těch větších nejsou řešením jediným
a účinným. Poučme se jak se skutečně chrání stáda v místech jako Kavkaz
či Pyreneje a kde se pasou i bez plotů .Tam vlk ví, že za tím psem stojí
pasák s holí a puškou a že ta ovce je příliš nebezpečné sousto. Tu ví
pouze to, že se mu nesmí zkřivit ani chlup a ještě mu zatleskáme.
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 19:50
Nutnost existence chovů ovcí v horských oblastech je bůhvíproč jakési dogma, nad nímž už nikdo neuvažuje. Nikdo nepřemýšlí nad tím, proč tam vlastně musí být vyžrané louky prosáklé ovčí močí. Soudný nezaujatý člověk musí přijít na to, že cokoliv by na těch loukách vyrostlo, bylo by lepší, než tento stav. Řešení "problému" s vlky, tedy problému, který neexistuje, je jednoduché - zrušení veškerých dotací na chov ovcí.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

2.12.2020 19:57 Reaguje na Josef Mozek
Výměnou za zrušení AOPK?
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 20:10 Reaguje na Jan Olejníček
Proč by se měla rušit? Majitelé mohou své pozemky využívat jako zahrady a v případě nezájmu ať je odkoupí stát a nechá čímkliv zarůst. V horách má být příroda a ne podnikatelské objekty.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

2.12.2020 21:25 Reaguje na Josef Mozek
Jistě, každý na horách už netrpělivě čekal na radu Mozka, jak naložit se svými pozemky.
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 21:47 Reaguje na Jan Olejníček
Ať tedy nečeká na rady ale ani na peníze z kapes ostatních lidí.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

2.12.2020 22:13 Reaguje na Josef Mozek
Peníze z kapes ostatních lidí pro zbytečnou AOPK vám nevadí?
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 22:36 Reaguje na Jan Olejníček
Díky AOPK u nás ještě žijí některé druhy zvířat, jinak by byly vyhubeny. Takže tyto peníze jsou účelné. Našly by se mnohonásobně vyšší výdaje, které nepřináší nic a měly by vám vadit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:31 Reaguje na Josef Mozek
Vinou AOPK máme v krajině nebezpečnou škodnou. Zrušení této problematické organizace a s ní svázané legislativy by měl být první krok k nápravě stavu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.12.2020 11:45 Reaguje na Jan Šimůnek
A tak zase bych to s tím nebezpečím nepřeháněl.

Výjimku mají babičky a Karkulky:-))).
Odpovědět
Hu

Hunter

3.12.2020 17:43 Reaguje na Svatá Prostoto
S tou karkulkou to bylo úplně jinak :-). To šla takhle Karkulka v minišatičkách lesem za babičkou, když tu náhle se před ní objevil vlk a pravil "Karkulko, já tě vošukám". A Karkulka na to "Ne ne ne, vlku, to nesmíš, já jsem ještě malá holčička". Vlk samozřejmě nedbal, skočil na Karkulku a začal jí šukat. A Karkulka nejdřív křičela "Vlku, nééé, vlku nééé!" a za chvilku už jen "Vlku, vlku,vlku...." no a pak "Vlku, vlčku, vlčíčku...." No a protože to Karkulce bylo blbý a aby neztratila dobrou pověst, tak si vymyslela tu historku s babičkou, aby z toho vlk vyšel s co nejhorší pověstí :-).
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2020 13:46 Reaguje na Svatá Prostoto
Hunter si dělá srandu, nicméně ta pohádka reflektuje situaci v dobách, kdy vlci běžně přispívali k regulaci počtů lidí obecně a dětí zvláště.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 16:11 Reaguje na Jan Šimůnek
K tomu existuje řada věrohodných historických dokumentů. Např. Francie, která byla vlky v podstatě terorizována. Dokonce jsem někde četl historku, že za druhé světové války na východní frontě při pozičních bojích v zimním období, kdy se vlci naučili konzumovat mrtvá těla, to nakonec skončilo tím, že napadali vojáky obou stran. Údajně se nakonec domluvili velitelé obou stran a asi 3 dny uspořádali společné lovy vlků. Do oficiálních hlášení se to samozřejmě ani na jedné straně nedostalo, ani fuhrer ani Stalin by to si nerozdýchali.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.12.2020 18:57 Reaguje na Hunter
Dobrý večer, jenom pro upřesnění. Mělo by se jednat o 1.světovou válku-okres Kovno-Wilna Minsk-nedaleko dnešní Litevsko-běloruské hranice a zimu 2017.Situace došla tak daleko, že přemnožení a popravdě hladový vlci napadali, kde co a pronikali i na východní část tehdejšího německa a i ve dne napadali vesnice a hospodářská zvířata v nich. Nejhorší situace byla zřejmě v tomto okrese, kde vlci napadli průzkumníky obou stran, kteří při vojenské akci na sebe narazili a začali spolu bojovat. Po napadení se spojili a začal souboj s vlky, který skončil zabytím více než 50 jedinců. V únoru dostali v tomto okrese vojáci obou stran povolení, uzavřít příměří na určitou dobu. To se stalo a vojáci obou stran uspořádali několik společných honů, které skončili zabytím několika stovek vlků. Po skončení příměří se vojáci vrátili zpátky k činnosti, kterou prováděli do té doby-zabíjením se navzájem. Pro SSSR mezi válkami byl vlk škodnou, který bránil budování socializmu a jeho počty výrazně poklesli, někde byl vyhuben. Po nějaké době po 2.světové válce došlo ke změně úhlu pohledu a vlk se stal lovnou zvěří, kdy byli stanoveny doby lovu, hájení a td. Postupně se počty zvedali a například v roce 1984 byl odhadován počet vlků v SSSR na 100 000.Hospodářských zvířat na celém území díky řízenému lovu bylo zabito 50 000 v tomto roce, to znamená jedno na 2 vlky. A lze velice pochybovat, že by v té době a v tomto státě byli hospodářská zvířata chráněny neprostupnými ploty a smečkami zabijáckých psů. Jaký je průměr naší Broumovské smečky a kde dělají naši zelení soudruzi s panelákovými ochránci chybu????Petrův Zdar
Odpovědět
Hu

Hunter

5.12.2020 09:34 Reaguje na Jan Knap
Díky za doplnění. To co jsem četl já byly vzpomínky nějakého účastníka Velké vlasteneké, bylo to v ruštině v nějakém ochotničeskij magazin nebo něco takovýho :-). Buď si to trochu upravil :-) nebo se historie opakovala :-) nebo si to já nepamtuju úplně přesně :-), zmínil jsem to jen pro zajímavost k těm pohádkám o červené karkulce. Vlci samozřejmě lidi nejen napadají ale i loví a důvěryhodných pramenů k tomu existuje řada.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.12.2020 10:21 Reaguje na Josef Mozek
Které druhy?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 15:14 Reaguje na Jarek Schindler
Myslím, že např. rys, perlorodka říční, orel.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.12.2020 04:47 Reaguje na Majka Kletečková
Myslíte nebo víte paní Kletečková?????
Rys tu byl a to i mimo Beskydy minimálně deset let před vznikem AOPK.
No a perlorodka? To je typický případ nekompetentnosti AOPK. Opravdu si myslíte, že jde na jednom místě zároveň chránit perlorodku a vydru. Perlorodka se u nás navíc chrání někdy od poloviny minulého století a záchranné programy vznikaly již někdy v letech osmdesátých.
Dravce bych nezmiňoval. Jen další snaha AOPK připsat si zadarmo zásluhy. Nemáte tam něco lepšího paní Kletečková.
Můj dotaz byl reakcí na větu bezmozka , že "díky AOPK u nás ještě žijí některé druhy zvířat, jinak by byly vyhubeny". Tak co by bylo dávno vyhubeno a díky AOPK je naopak zachráněno?
Co tak přemýšlet o bezprecedentním poklesu biodiverzity za posledních pětadvacet let? Tedy za éry AOPK.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.12.2020 20:35 Reaguje na Josef Mozek
Bezmozku,bezmozku. Nauč se alespoń někdy používat mozek. Pastevectví v podhorských oblastech je podporováno i ochránci. Bez ploch, které jsou takto udržovány by vyhynuly desítky či spíše stovky druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich patřících do kategorie ohrožených nebo kriticky ohrožených.Petrův Zdar
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 20:50 Reaguje na Jan Knap
Ochránce entomolog ochraňuje motýly a brouky, ornitolog ptáky atd. Na místě luk mohou vzniknout jiné biotopy s jinými druhy živočichů, z nichž mnohé jsou vzácné a ohrožené.... Rád bych viděl seznam těch stovek druhů rostlin a živočichů, které jsou závislé na ožrané a promočené pastvině. Ale to jsi jen tak plácl, viď.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

2.12.2020 21:08 Reaguje na Josef Mozek
Nemáte pravdu. Plácáte vy.
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 21:47 Reaguje na Vladimir Mertan
Že byste ten seznam měl vy?
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.12.2020 07:15 Reaguje na Josef Mozek
Ano.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

2.12.2020 21:26 Reaguje na Josef Mozek
zkuste si vzít seznam ohrožených druhů a zkuste si odškrtávat: lesní druhy/luční druhy/vodní druhy. Uvidíte, kolik toho bude.

Základem ochrany přírody je ochrana pestrosti biotopů. Pěkná, zachovalá louka je cennější jak kulturní smrčina, asi tak 1000x.

Míra "ožranosti" se dá snadno regulovat počtem DJ/ha a časem pastvy. Řada ochranářsky cenných lokalit se udržuje pastvou. Ostatn pastvou historicky i vzniknuly.

Zkuste si o tom něco najít na webu. Třeba luční orchideje v Bílých Karpatech.
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 22:30 Reaguje na Ondřej Dočkal
Smrkovou plantáž nikde neprosazuju, ta je k ničemu, o tom není sporu. A není louka jako louka. Jsou horské louky, kde jsou velmi vzácné rostliny. Pase se na nich vůbec? Jestli ano, určitě střídmě, opatrně. Kolik takových luk, opravdu zasluhujích ochranu, je? Nejspíš malá procenta. Ostatní budou jen tráva.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

3.12.2020 21:45 Reaguje na Josef Mozek
S tím souhlasím, jsou kvalitní a méně kvalitní louky. Ale i ty nekvalitní jsou pořád lepší - nejen z hlediska biodiverzity, ale i z hlediska zadržení vody, eroze - než pole. PO převratu se mnohde tahle pole zatravňovala a vznikly zde pastviny.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.12.2020 10:04 Reaguje na Jan Knap
No jak pan Mozek psal, ono záleží na způsobu a intenzitě pastvy.

Nepochybuju že jsou oblasti, kde vypásání prospívá diverzitě (to jsou ty bělokarpatské louky, části Podyjí - z toho, kde to znám).

ALe pak jsou i pastviny, které vypadají jak píše pan Mozek - hlína zdupaná na šutr, prach a všecho zelené vyžrané až k zemi. O biodiverzitě se v těchto případech nedá mluvit. Myslím, že na tyhle případy pan Mozek poukazoval. A "baj voko" mi připadá, že chovatelů toho 2. typu je spíš většina.

Pan Mertan a Dočkal by si měli sundat klapky z očí a trochu se podívat do vlastních řad. To, že oni pasou citlivě, ještě neznamená že to tak dělají všichni.

U některých malochovatelů je pastvina prostě jen takový výběh na ovce, kde se v suchých letech od června beztak krmí senem.

Odpovědět
V

Vladimir Mertan

3.12.2020 18:53 Reaguje na Anežka M
Viete pastvina môže v určitom štádiu vyzerať zúfalo a potom to zase môže byť super. O pastve bolo toho popísané veľa, dám iba pár drobných poznatkov. Všeobecne je obrovská výhoda práve narušenia terénu kopytami, čo veľa druhov rastlín aj živočíchov vyžaduje a podporuje. Výhoda pastvy oproti koseniu je to, že nelikviduje všetko živé a naopak zostávajú tzv. nedopasky kde môžu rôzne druhy hmyzu prežiť. Pastva oviec patrí u ochranárov medzi tie menej obľúbené. Ovce prednostne vyžierajú bôboviny a majú tendenciu spásať úplne nakrátko, vysokú trávu nevedia žrať. Stále ale platí, že z hľadiska biodiverzity a údržby krajiny má pastva nenahraditeľné miesto a zaslúži si veľkú podporu ochranárov. Aj tam kde sa zdá územie vypasené príliš, to za pár rokov práve vďaka predchádzajúcej pastve môže byť vynikajúce. Moja dobrá známa robila prieskum druhovo najbohatších lúk v Rumunsku a v Bielych Karpatoch. Pre mna je najlepší poznatok ten, že ľudia čo tam žijú sami najlepšie vedia ako to spraviť aby boli lúky pestré. Len sa im nesmie brániť rôznymi predpismi tých čo nemajú praktické skúsenosti. Napríklad tie lúky v Rumunsku sú v zime úplne čierne od rozmazaného hnoja. Vyzerá to hrozne. Lenže práve v tom hnoji sú semiečka rastlín z lúk a tým sa lúka zase len obohacuje. Súčasťou menžmentu týchto lúk je striedavá pastva a kosenie podľa tradícii tak ako sa to robí možno 200 -300 rokov.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

3.12.2020 21:48 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte určitě pravdu, ale tohle se těmto lidem prostě nehodí. Veliká škoda hlavně pro přírodu, a její pestrost. Nikdo si dnes neuvědomuje, že všechno začíná od hmyzu
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 23:24 Reaguje na Jarda Vesničan
Jakým lidem se to nehodí? (kromě pana Mozka)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

3.12.2020 21:53 Reaguje na Anežka M
Pan Mertan vám odpověděl tak, že lépe bych to neudělal.

Ve vší úctě - k těm klapkám: já reagoval na příspěvek, kde se mluvilo o

" Rád bych viděl seznam těch stovek druhů rostlin a živočichů, které jsou závislé na ožrané a promočené pastvině. Ale to jsi jen tak plácl, viď."

- zde nebyla ani jedna zmínka o bělokarpatských, pouze o těch "ožraných". Mimochodem - když se louka pokosí, taky nevypadá nic moc - ale kosit je logicky potřeba, to vám nemusím říkat.

JInak ano, viděl jsem ca před 2 roky totálně suché pastviny v Orlických horách, kde v létě krmili senem a netušili, čím budou krmit v zimě - ono když měsíc neprší a teploty stoupají ke 30 stupňům.. prostě to neroste, ale ta zvířata někde musejí být.

Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

3.12.2020 21:56 Reaguje na Anežka M
Jinak upřesnění: já nepasu, ale vnímám, že pastva tu byla, je a být musí.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

2.12.2020 21:27
Paní Kletečková, dobrý den.Dovolím si, jako předseda největší myslivecké organizace u nás (Českomoravská myslivecká jednota) odpovědět na Váš dotaz. ČMMJ nikdy neřekla, že vlci vadí myslivcům a myslivosti. Vlk jako vrcholový predátor může napomoci k snižování stavů zvěře v oblastech, kde je obtížně lovitelná a také v oblastech se zvýšenými stavy. Rozhodně, ale vlk nikdy nevyřeší snížení stavů zvěře v ČR. Vždy to budou pouze myslivci. V průběhu projednávání Plánu péče o vlka v ČR jsme vznesli 4 zásadní požadavky. Požadovali jsme po AOPK a MŽP stanovit území v ČR, kde bude výskyt žádoucí, dále stanovit, jaký početní stav vlčí populace je vhodný pro republiku a co budeme dělat s jedinci nad tímto počtem a mimo území vhodné pro výskyt vlčí populace. Rovněž jsme očekávali odpověď na otázku, co budeme dělat s problémovými jedinci a kříženci vlků a psů. Ani jeden z požadavků nebyl do Plánu péče konkrétně zapracován. Jako nejúsměvnější mi připadá vyjádření, že až bude naplněn příznivý stav, situace se bude řešit. Nikdo neřekl, kdy tento stav bude asi naplněn. Dalším zaklínadlem se pro ochranu přírody stala EU. Při každém projednávání jsme slyšeli, že se v ČR nemůže rozhodnou. Vše musí přejít přes schválení EU. Píši zjednodušeně, pro pochopení. Jako příklad mohu uvést vydru, kdy MŽP směrem k EU připustilo, že vydra je již v ČR v příznivém stavu, ale stále je pod přísnou ochranou. Ptám se do kdy? Dostáváme se zde trochu do začarovaného kruhu. Pokud jde o zvláště chráněné živočichy, musí stát proplácet škody působené těmito druhy. V případě snížení stupně ochrany, škody hradit nebude muset. Tyto škody ale budou tito živočichové způsobovat i nadále. Klasickým případem je kormorán. Jsem zvědavý, kdo bude hradit škody působené vydrou, vlky, bobry až dosáhnou příznivého stavu. A kdo je bude lovit. Jedno je jisté, toho příznivého stavu musí jednou opravdu dosáhnout. Jsem přesvědčen, že většina již dosáhla. Příznivý stav je rovněž teoreticky definován, ale vykládat se dá různě. Škody těmito zvláště chráněnými živočichy neustále stoupají a hradíte je jak Vy, já, tak všichni daňoví poplatníci z našich kapes. Dokonce jsem již slyšel od jednoho vědce, proč ČMMJ poukazuje na výši odškodnění, když to nejde z našich peněz, ale peněz státu. Nad tímto se mohu pouze pousmát.Vůbec se zde nebudu pouštět do diskuze, jaký dnes kvete byznys pod rouškou ochrany přírody. Ano, je potřeba chránit krajinu, přírodu, lesy, vodu apod. Ale čím jsem starší, tím mám větší pocit, že ochrana přírody se stává významným penězovodem z našich daní. Tím se nechci dotknout potřebných výzkumů a mnoha vzdělaných a poctivých lidí, kteří to opravdu s ochranou přírody myslí poctivě a upřímně. Jejich práce je potřebná a nutná. Je potřeba, aby ji stát opravdu zaplatil. Na straně druhé jsou ze státu vyváděny peníze na zcela zbytečné studie a projekty, které nikam nevedou a nikdy nic nepřinesou. Čím víc území, živočišných a rostlinných druhů budeme mít možnost ochraňovat, tím máme větší možnost požadovat peněz od státu na tuto ochranu.Víc projektů a studií znamená větší tok financí ze strany státu pod rouškou ochrany přírody. Stát na straně jedné musí bezesporu zajistit ochranu přírody, na straně druhé by bylo potřeba prověřit, kolik peněz bylo vynaloženo zcela zbytečně. Tím jsem pouze napsal svůj osobní názor. Abych se vrátil k problému vlků. Co je v dnešní době alarmující, jsou škody působené vlčí populací v oblasti Broumovska. Nechtěl bych se ocitnout v situaci poškozených lidí, kteří na jedné straně udržují pastevectvím krajinu ( se státní podporou) a na druhé straně jim za přehlížení státu vlci likvidují vlastní existenci a živobytí. Nechci zde vůbec polemizovat o tom, jestli vyplacené náhrady jsou odpovídající. Před několika lety jsem byl na Novém Zélandu. Před časem řešili co s přemnoženými jeleny. |Stát se rozhodl platit profesionální lovce, aby snížili stavy zvěře. Na můj dotaz, proč nevypustili predátory, mi bylo sděleno, že uvažovali o vlcích nebo pumách. Tuto myšlenku ovšem zavrhli, protože dle jejich názoru by se tyto šelmy v první řadě vypořádaly s ovcemi, poté by následovaly krávy a na závěr by přišla na řadu vysoká. Když to tak sleduji, tak u nás se vlci zatím pouštějí do těch ovcí. Přeji příjemný den.
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 23:17 Reaguje na Jiří Janota
Hmm...AOPK a MŽP přizvali ČMMJ k projednávání Plánu péče o vlka? A z jakého titulu by se měli řídit jejími "zásadními požadavky"? Správně usoudili, že se máte starat o srnce a prasata a do vlků vám momentálně nic není. Co je úsměvného na tom, že se bude něco řešit, až to bude potřeba řešit a ne dříve?
Další pousmání taky není na místě. Stát chrání některé druhy a nahrazuje škody. Jsou to jen drobné v porovnání s jinými výdaji, které nepřináší nic. Tady je alespoň protihodnota - možnost pozorovat zvěř ( ne každý jde do lesa, aby odstřelil něco na guláš ) .
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.12.2020 00:40 Reaguje na Josef Mozek
Já rozhodně nejsem fanouškem myslivosti ani myslivců, i když vůči těmto netrpím ani nějakým ad hoc odporem.

Ale pan Janota má pravdu v několika věcech. První je skutečně komplexní a jednoznačná analýza stávajícího stavu a stejně tak i stavu žádoucího/optimálního. Zjednodušeně řečeno ... co vlastně chceme. Říct jen že chceme vlky je zcela nedostačující.

Pak je potřeba jasně definovat jaké lze očekávat náklady při dosažení tohoto stavu, stejně jako kdo je ponese. Prostě chceme zde vlky mít ... já v určité míře určitě ... tak holt nás to bude něco stát.

Třetí věci, kterou je jasně stanovit je řešení situace, kdy chráněný druh, v tomto případě vlk, svým počtem překročí výše stanovený optimální stav. Řešit něco až to bude potřeba je samozřejmě ok, ale pouze za podmínky, kdy předem vím, jak to řešit budu ... ne že mi vyvstane problém a já na něj koukám jak z jara. To lze akceptovat u zcela nepředvídatelných situací, ale ne v případě, kdy je vysoce pravděpodobné, že k ní v budoucnu dojde.

Vše uvedené by mělo být stanoveno jak pro ČR, tak pro jednotlivé regiony. Uvedené požadavky jsou zcela správné a racionální a orgány ochrany přírody by na jejich plnění měly pracovat samy od sebe, je to jejich povinnost. Pokud se tak děje, tak fajn, ale zřejmě nejen já o tomto nemá žádné informace.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.12.2020 10:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Souhlas. Co dodat.

Akorát mám pocit, že už ten první krok - co vlastně chceme - je skoro nepřekonatelný problém.

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 12:25 Reaguje na Anežka M
Mám velké obavy, že v současné době je váš pocit zcela správný:-/. A že je to bohužel v oblasti ochrany přírody (a nejen v té) stav až smutně častý.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 10:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Vše, co jste popsal, je činnost státních orgánů a ty ji dělají. Pokud je vlk chráněn, pravomoci ČMMJ vůči tomuto zvířeti končí a nemají co vznášet nějaké požadavky. Stát reaguje průběžně ( např. u kormorána ) a bude reagovat určitě i u vlka. To už by mohl vznášet "zásadní požadavky" kde kdo, např. spolek zahrádkářů.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

3.12.2020 11:15 Reaguje na Josef Mozek
Vyjadřovaly se k tomu subjekty, kterých se to nějakým způsobem může dotýkat, nejen ČMMJ.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

3.12.2020 11:24 Reaguje na Josef Mozek
Pane Mozek, dobrý den. Nějak jsem si nevšiml, že by se státní orgány přetrhly v řešení problému vlků v oblasti Broumova a nejen v této oblasti. Zde tito predátoři za dohledu státních institucí likvidují soukromé podnikání pastevců. Obdobná situace nemohoucnosti státních úředníků nastala se situací medvěda v oblasti Zlínska počátkem roku. Dva měsíce tento chráněný druh likvidoval soukromé majetky a stát jen přihlížel.Potom jsme s velkou pompou sledovali, jak se snažíme medvěda uspat či odchytit, až medvěd sám nakonec zmizel. To opravdu považujete za odpovědnou činnost státních úředníků a institucí ve vztahu k vlastním občanům. Ano, jsem smířen s tím, že velký predátor do přírody patří. Patří ovšem tam, kde nebude docházet k významným, podotýkám významným rozporům s obyvatelstvem v civilizované, kulturně obdělávané krajině. Možná by stálo se na chvíli zamyslet nad tím, jak by jste se zachoval v případě chovatele ovcí, kdyby Vám je neustále vlci likvidovali i přes veškerá doporučená opatření ze strany státních úřadů. Podotýkám, že řada z těchto opatření, je opravdu nefunkční, popřípadě tak ekonomicky nákladná, že je pro řadu chovatelů na hraně ekonomického přežití. Možná by jste opravdu změnil názor na fungování státního molochu. Za sebe říkám, že mi opravdu vadí přístup státu ve vztahu k problematice zvláště chráněných druhů. Jako zcela zásadní považuji, že neexistuje odpovědnost úředníků za svá rozhodnutí. Možná, kdyby na základě neodborného a mnohdy nesmyslného rozhodnutí nesli i náhradu škody poškozeným za svá chybná rozhodnutí z vlastní kapsy, žilo by se mnohdy lépe. Ale to platí nejen pro rozhodnutí ve vztahu ochraně přírody. Příjemný den.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.12.2020 11:41 Reaguje na Jiří Janota
Já to asi schytám, ale v určitých lokalitách bych chovatelům těch ovcí řekl, že prostě mají smůlu. Že buď si zvířata dostatečně zabezpečí ... a stát je v tom bez zbytečné byrokracie znatelně podpoří ... a nebo čas od času o nějaké ty ovce (v krajním případě všechny) přijdou, stát jim vyplatí náhradu a šlus.

Ale musí být tyto oblasti jasně vymezeny a stejně tak musí být jasně určen způsob řešení případných problémů mimo tyto oblasti s preferencí vlka.

Je potřeba si uvědomit, že mezi požadavky na ochranu vlků a požadavky chovatelů například těch ovcí bude vždy zásadní rozpor, a je potřeba nalézt kompromisní řešení, a to i s tím vědomím, že plně neuspokojí požadavky ani jedné ze stran.

Bohužel, takové řešení zatím nikde, takže vzduchem jen létají požadavky ode zdi ke zdi.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

3.12.2020 11:59 Reaguje na Jiří Janota
Omlouvám se tímto všem slušným a rozumně uvažujícím státním úředníkům, ty jsem neměl na mysli. Jako perličku poslední doby uvedu záměr AOPK střílet vlky gumovými projektily. Cílem je naučit vlka respektu z lidí. Pouze se ptám, kdo to bude dělat, na základě jaké legislativy a co se stane tomu, kdo vlka tímto projektilem nešťastnou náhodou usmrtí. Víc snad k tomu dodávat nemusím.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

3.12.2020 14:14 Reaguje na Jiří Janota
Muzu se Vas zeptat, kdo konkretne s tim napadem strilet gumovyma projektilama prisel? Tohle jsem ( ne na dotcenych mistech ) navrhoval nekdy v prubehu leta, ne gumove, ale paintball kulicky vylepsene o zvireci nebo lidsky pach. Bylo me doporuceno si spis poridit psy.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

3.12.2020 15:27 Reaguje na Jaroslav Havel
Dobrý den, o této věci mne informoval nedávno zástupce ředitele AOPK. S tím, že AOPK v současné době řeší udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných živočichů ve věci použití gumových projektilů.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.12.2020 17:14 Reaguje na Jiří Janota
Koukám,že AOPK vymýšlí jednu číčovinu za druhou :-). Pokud vím, tak nikdo nevyrábí náboje s gumovým projektilem do kulovnic. Tzv. Rubber střelivo vyrábí SelBel v řadě nábojů pro ozbrojené složky nebo self defense pouze v ráži 12 nebo 410, s náplní jednoho nebo více gumových projektilů a primárně jsou určené ke střelbě do davu např. při demonstracích a samozřejmě mají do určité vzdálenosti traumatizující efekt, proto se s nimi nesmí střílet do oblasti hlavy, doporučuje se spíše střelba odrazem o podklad (chodník, silnice, asfalt....) atd. Max. účinná vzdálenost je 15-25 m, přesnost je prachmizerná. Je to munice určená do davu, ne na jednotlivé cíle. Pochybuji, že samonabíjecí brokovnice s těmito náboji přebije, je to spíš pro opakovací brokovnice s pohyblivým předpažbím neboli populární "brokovnice onanýrka" :-) nebo klasická dvojka nebo kozlice. Pro krátké kulové zbraně (pistole, revolver) vyráběl (v současnosti už jen pro nestandartní ráže)nesmrtící munici (gumový projektil) Ing.V.Libra (http://www.libraas.com/cs/pistolove-a-revolverove-strelivo/neletalni-strelivo/). Tak jsem prohrábnul trezor a pár jich našel :-). V ráži 38 SPL mají nábojnice tak vysoký rantl, že zablokují válec revolveru a nelze s ním pootočit (zbraň Taurus 85 S), v podstatě je z této zbraně nemožné ten náboj vystřelit, z něčeho co má větší vůle mezi rámem a válcem možná ano. V ráži 9 mm para náboj nepřetáhne závěr (zbraň nepřebije) a vzhledem k tomu, že se nábojnice trochu prodlouží (vzhledem ke konstrukci náboje), tak nábojnice často zůstane v nábojové komoře a vytahovač jí není schopen ze zbraně dostat. Takže závada FTE :-), čímž po první ráně získáte nefunkční zbraň :-). Navíc se s tím nedá opakovaně trefit terč "stojící figura" na 10 m - probatum est. Takže z mého pohledu a praktických zkušeností je použití neletální munice s rubber střelou zas jen další nesmysl v řadě ze strany AOPK. Stejně jako doporučovaná zradidla umístěná na ohradník, kdy AOPK zřejmě nikdy nepochopila, jak zradidla na vlky fungují :-), ale nijak jim to nebrání v tom je doporučovat jako standart:-).
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

4.12.2020 08:40 Reaguje na Hunter
Mate znalosti, to je dobre vedet. Jak na tom jsou paintaball zbrane?
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 14:52 Reaguje na Jaroslav Havel
Omlouvám se, ale o paintballových zbraních nic nevím, snad jsem t ani nikdy nedržel v ruce. Ale volal jsem pro zajímavost kamarádovi, který paintball a airsoft hraje. Podle něj u paintballu je jakeš takeš mířený dostřel tak 30 m (myšleno zásah stojící figury), při bližších vzdálenostech ta kulička prý udělá modřinu i přes to oblečení. Když se ty kuličky nechají zmrznout, tak to prý bolí víc :-). Jako přidanou hodnotu bych viděl, že když nakombinujete víc barev, tak získáte krásně duhově zbarveného vlka :-). Airsoftové zbraně prý 80 m, ale tam to prý moc nebolí s vyjímkou nekrytých rukou nebo tváře. Obávám se, že všechny tyto neletální střely mají účinnost opravdu omezenou. Ale třeba mě doplní nebo opraví někdo, kdo má s painballem nebo arsoftem víc zkušeností.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 12:18 Reaguje na Hunter
Skvělý rozbor!

Jinak, když pominu vámi uváděné problémy, tak čistě teoreticky si dovedu představit užití gumových projektilů pouze na malou vzdálenost. V případě vlka tedy již při odvracení bezprostředního nebezpečí, u těch bobrů, vyder nebo kormoránů už to má fantazie vůbec nedává. A to vůbec neřeším jak by třeba ta vydra ten g-projektil rozdýchala (smyslem má snad být zastrašit a zastavit, ne poměrně těžce poranit).
Odpovědět
Hu

Hunter

4.12.2020 14:57 Reaguje na Svatá Prostoto
No já hlavně netuším, jak třeba vlk zareaguje, když ho natřete gumou do plecka nebo do bříška :-). Zvlášť pak vlk, který evidentně respekt z člověka nemá. Asi bych v rámci předběžné opatrnosti měl připravenou pro rychlé použití ostrou, pokud bych byl někdy takový blázen, že bych zkoušel na vlka střílet neletální municí :-). Ale v podstatě pořádný prak a nějaká ocelová kulička z ložiska bych řekl, že bude účinější než gumvý projektil :-). O střelbě gumou na vydru nebo kormorána nebyla řeč, tam asi odvracení útoku na ovce nehrozí :-).
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 12:22 Reaguje na Jiří Janota
Dobrý den. Na pastevectví byli odkázáni lidé v minulosti, nyní ne a tedy udržovat dotacemi tyto chovy postrádá smysl. Ti lidé samozřejmě křičí, museli by do práce, tzn. méně peněz, více hodin v zaměstnání...Ano, medvěd se tu potuloval, nebezpečný nebyl, udělal nějaké škody, které -snad - byly nahrazeny. Pak odešel. Vy byste to asi ihned řešil povolením k odstřelu, do hodiny by tam byly desítky myslivců a stále by přijížděli další (jako kdysi, když lovili pumu). Vaši členové by samozřejmě hlasovali pro to vaše řešení. ...Z vašeho vyjadřování cítím určitou aroganci - "zásadní požadavky" , posměch nad jejich nevyslyšením.....ruku na srdce, pokud by byly vyhlášeny normy na stav vlků, kolik myslivců by to zajímalo? Dodrželi by je nebo by střelili každého, kterého by potkali? Kdo jim prokáže nedodržování zákonů? Myslivcům jdnoznačně vlk vadí, pan V.F. to popsal výše celkem podrobně. Kdyby nevadil, nechal byste to prostě být a nemaskoval byste svůj zájem starostmi o chovatele ovcí nebo o státní kasu. To je můj názor.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

3.12.2020 13:23 Reaguje na Josef Mozek
Pokusím se ještě jednou zareagovat na Váš příspěvek. Hlavním smyslem pastevectví v podhorských a horských oblastech je udržet ráz krajiny (existuje na to dokonce i dotační titul) při současném chovu ovcí. Současně je zde i pracovní příležitost pro místní obyvatelstvo. Možná by stálo za to, vypravit se do těchto míst a do očí říci těmto lidem váš názor o zaměstnání, který jste zde publikoval. Zapomněl jste ještě dodat, aby si koupili pernamentku na tramvaj, aby to měli levnější. Opravdu jste přesvědčen, že je tak jednoduché v těchto oblastech najít práci. A hlavně proč by se měli zříkat svého řemesla, které přispívá k udržení krajiny pro budoucí generace, popřípadě je krajina dnes hojně využívána lidmi z městských aglomerací k relaxaci. Za svého života jsem poznal i to, co dokáže sukcese během pár let udělat v krajině. Dokonce jsem zažil řadu případů, kdy z podnětu orgánů ochrany přírody vyhlašujeme EVL, abychom zde prováděli mnohdy nesmyslný management, který hradíme zase těm, které to živí. Jako jejich hlavní zdroj obživy. Jako vrchol neodpovědnosti mohu uvést další příklad. Pamatuji si dobu, kdy bylo nutno tzv. vymístit kozu bezoárovou z Pálavy. Hlavním důvodem bylo spásání přírodních společenstev. Během pár let Pálava zarostla. Ochrana přírody přišla se spásným nápadem vyhnat na Pálavu ovce a kozy. To již nevadilo, že spásáme přírodní společenstva. A dnes jsme to dotáhli k dokonalosti. Území je sekáno křovinořezy, platíme spřízněné duše a vše z kapes daňových poplatníků. A víte co je na tom úsměvného, že to koza bezoárová udělala zadarmo bez našeho přičinění. O dalším by mohli mluvit rovněž rybáři s mnohde nesmyslnými nařízeními ve vztahu k chovu amura apod. Následně zase občas platíme sekání zarůstajících rybníků a podobné nesmysly. Netvrdím, že není potřeba přírodu chránit a pečovat o ni. Je u toho ale potřeba použít selského rozumu a nemálo životních zkušeností. Neupírám nikomu nadšení a zápal pro dobrou věc, ale opravdu je někdy potřeba používat více rozumu a nadhledu. A nyní ještě k vlkům. Mohu souhlasit s některými tvrzeními v příspěvku pana V.F. Opravdu někteří myslivci mohou vlka brát jako konkurenta. Otázka je ale přece úplně jinde. Dostáváme se do situace, kdy vlk začíná působit neúměrné škody a ty se zajisté budou dále zvyšovat s rostoucí populací vlků. Z vlka se stane a asi již stalo politikum. Volby máme na spadnutí a očekávám, že se může stát také jedním z témat. Od věcné diskuze přistoupíme k diskuzi politické. Na tento problém jsem upozorňoval asi před čtyřmi lety MŽP. Ještě jsem dodal, že nečinností a nerozhodností přinutí část občanů vzít spravedlnost do svých rukou ( za sebe podotýkám, že to neschvaluji). Dnes již máme dva nálezy střelených vlků. Stačí se podívat kousek za hranice na východ. Na Slovensku je vlk loven řadu let ( každoročně stanovují kvótu lovu) a nejsem přesvědčen, že by byl vyhuben. Spíše se jeho teritorium rozšiřuje. Vlk je chytrá šelma, která rychle zareaguje na změnu v přístupu ze strany člověka. Pokládám si otázku, proč odpovědní úředníci již se již dnes nesnaží zabránit problémům, které jistě v budoucnu nastanou. Třeba tím, že budeme udržovat vlčí populaci v odpovídajícím stavu a v místech, které jsou vhodné pro její výskyt a život. Řada argumentů zazněla na jednáních. Dokonce jsem slyšel, že se je schopen adaptovat kdekoliv. Asi ano. A jsme u toho nádherného termínu - příznivý stav. Slovo vznešené, ale nikdy nepřevedené do konkrétních čísel. Třeba je tímto myšleno i to,že budeme v budoucnu potkávat potulující se vlky v okolí sídelních útvarů, hledající svou potravu na smetištích apod.Bez respektu z lidí. Opravdu chceme takové vlky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 11:39 Reaguje na Jiří Janota
Příznivý stav? Proboha co je to za termín? Jaké má parametry a co má vyjadřovat? Ano vlk do přírody, tedy do té divoké, člověkem málo ovlivňované bezpochyby patří. Tam kam patří a kde má pro svůj život podmínky nebyl nikdy vyhuben.
Problém samozřejmě nastal, když se začal vlk podporovat i v místech kam již dávno nepatří. Mluví se o nějaké pochybné koexistenci člověka s vlkem. Nic takového nikde a nikdy neexistovalo. Najednou se zjišťuje, že vlk může žít či se adaptovat vlastně na cokoliv. Již toto stejně jako stav vlků ve světě navíc odporuje jeho zařazení mezi kriticky ohrožené druhy. Mluví se o divočině a přirozených přírodních procesech. Již jen to, že u nás nemáme tu divočinu popírá tu přirozenost .
Nemám nic proti vlkům. Malby šelem (rys, vlk) pana Kunce mám v pokoji a knihy a další práce o šelmách "zabírají" v knihovně dost místa. Jsem přesvědčen, že vlk , stejně jako další velké šelmy patří do divočiny a ne do kulturní krajiny. Ano vlk nepatří na smetiště.
Vlk má ozdravovat naše lesy a pomáhat snižovat stav údajně všude přemnožené spárkaté zvěře. Současně je tu požadavek na snížení stavů zvěře na nějaké již těžko ulovitelné minimům. Co potom bude ale lovit ten vlk?
Ano, myslivcům vlk jako takový nevadí. Řek bych , že jim ale zákonitě musí vadit v otázce plánování a provádění samotného lovu. Jak by asi mohlo to "plánování" a potom samotné provedení vypadal v případě, že by vstoupil v platnost ten přílepek G7 z pera paní Adamové- Pekarové , jejíž ruku vedlo Hnutí Duha?
Veřejnost je neustále oblbována frázemi jak vlk ozdraví naše lesy? ČMMJ by měla navrhnout a prosadit ZPROŠTĚNÍ POVINNOSTI HRADIT ŠKODY ZVĚŘÍ v honitbách s výskytem vlka. Podle ochranářů má byt ten vlk garantem zdravích, přirozeně se zmlazujících lesů s neexistujícími škoda zvěře na lese. Pokud mluví pravdu a vlk je opravdu schopen zajistit ten les bez škod , nemělo by být pro ochranáře i státní správu problémem s tímto souhlasit. Takové vlky přece chtějí.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

3.12.2020 14:15 Reaguje na Josef Mozek
Vy jste proste bezmozek, komentovat ty hlouposti co plodite to nema vyznam.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.12.2020 11:25 Reaguje na Josef Mozek
To co píšete je normální popření principů občanské společnosti. Státní orgány konají a to musí občanovi stačit a má už jen držet hubu a krok a jednou ta 4 roky si může odvolit.

Že se jedná o občany sdružené v nějakém spolku je zcela jedno.

Požadavky uvedené panem Janotou, a v podstatě jen mírně přeformulované mnou v mém příspěvku jsou požadavky zcela oprávněné a veřejnost má právo vědět, jak se s těmito příslušné orgány státní správy vypořádávají. Ostatně, jsou to občané, kteří si je platí.

Co předvádíte je klasická arogance státní moci.

BTW ... z četných zdejších diskuzí je zřejmé, že nejsem myslivec a k formě myslivecké činnosti u nás mám řadu výhrad, ale proti tomu jak vedete diskuzi vy ... zlatí myslivci.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 12:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Když stát odmítne požadavky nějaké zájmové skupiny nebo jednotlivce, tak je to arogance státní moci? Zajímavé :) . A co když jsou předloženy dva protichůdné požadavky různých subjektů? Jednomu vyhoví a na druhého je arogantní? Jak to tedy udělat, vydat dvě odlišná rozhodnutí?.....Měl byste důkladněji přemýšlet, než něco napíšete.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

3.12.2020 17:31 Reaguje na Josef Mozek
Je to marný, je to marný, je to marný!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 18:07 Reaguje na Jarda Vesničan
Pane Vesničane, mohl byste prosím trochu upřesnit pro natvrdlíky, jako jsem já, v čem „PRO MYSLIVCE NASTÁVÁ S VLKEM JEDEN PROBLÉM ZA DRUHÝM, větší opatrnost zvěře a nestálost při vycházení za potravou. Tím také zhoršení možnosti jejího lovu s ohledem na časové termíny z pohledu zákona. Otázkou zůstává, nakolik se výskyt vlčích smeček projeví v soustředění zvěře v nevhodných lokalitách, kde spíše může docházet k větším škodám z pohledu škod v době ukrývání se v lesních kulturách v době jejího soustředění.“ (Jarda Vesničan 20.11. 19:53 pod článkem pana Zvářala: Pletivo ani elektřina vlka nezastaví) Nebo uvést nějaký konkrétní příklad na to z myslivecké praxe.

Je pro mne velmi matoucí, že pan regis24 a dokonce i sám velký šéf ČMMJ popírají, že vlci vadí myslivcům a myslivosti (Jiří Janota 2.12. 21:27). Nějak mi to nekonvenuje s řadou komentů od čistokrevných myslivců zde na ekolistu (které se mi ale nedaří rozšifrovat kvůli tomu, že myslivosti nerozumím).

Předem díky za odpověď!
Odpovědět
re

regis24

4.12.2020 08:57 Reaguje na Majka Kletečková
Vy jste fakt k smíchu. Jak tady poznáte a rozdělíte čistokrevné myslivce od ostatních? A ti ostatní, zřejmě i já a pan Janota jsou co? Nečistokrevní? Co to vlastně znamená?
Pro Vás je to asi nepochopitelné, ale myslivci nejsou tupé ovce jako ochranáři. Takže můžou mít i rozdílné názory, dokonce můžou i jeden s druhým nesouhlasit! Co je neuvěřitelné, že jo? Nejsme tupci abychom pořád dokola papouškovali jednu příručku...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.12.2020 17:09 Reaguje na regis24
Vás a pana Janotu považuji samozřejmě za čistokrevné myslivce.

BTW - i ochranáři mívají rozdílné názory a někdy spolu jeden s druhým nesouhlasí. A za tupé ovce nepovažuji ani myslivce, ani ochranáře.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

5.12.2020 20:23 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud se ptáte na důvody, jestli něco vadí některým myslivcům na vlcích.
Za sebe a to zdůrazňuji, si myslím, že s jejich výskytem v nových lokalitách dochází k tomu, že zvěř se z počáteční neznalosti s novým predátorem musí postupně naučit žít. To znamená, že kolikrát při pronásledování vlčí smečkou opouštějí svoje známá teritoria a nejednou se ocitnou až o desítky kilometrů dál. Takto se zjara loňského roku objevili mladší jeleni najednou na Jaroměřsku, kam normálně nemigrují. V té době a krátce před ní, byla termokamerou pozorována smečka vlků při lovu tlupy jelení zvěře v lesích pár km nad Náchodem. Ale tohle je nejspíš i na dalších místech, která se dotýkají těchto území s výskytem vlků. Zvěř se prostě snaží ustoupit před predátorem do míst, kde se cítí bezpečná. Srnčí zvěř se mnohde v místech výskytu vlka naopak tlačí do okolí vesnic, kam se snaží ukrýt také instinktivně z jeho dosahu. Ptala jste se na problémy s jejich výskytem. Každá honitba má každoročně vypracovaný plán lovu kvůli dodržení množství zvěře určenému pro toto území. To jsou ty maximálně povolené stavy pro jednotlivá území. Pro jejich splnění máte zákonem stanovené období. Také zákon určuje, v jakém čase můžete jednotlivé druhy zvěře myslivecky ulovit, v noci je možné lovit jen divočáka a lišku. Každá honitba má také určený každoroční nájem, který se sjednává při začátku nájemního období. Ten se snažíte pokud možno splnit z výnosu lovu zvěře, prodeje zvěřiny, z prací a brigád pro lesy, zemědělce i jiné subjekty, pokud ne, dáte ho ze svého. Znamená to splnit navržený plán lovu, aby se dodržely stavy zvěře, jinak Vám při nesplnění plánu lovu hrozí postih, který může být až v řádech tisíců. Nikdo z pověřených obcí Vám neuzná připomínku, že v době kdy má probíhat intenzivní lov, tam lovila smečka vlků a zvěř byla prostě odstěhovaná jinde. S příchodem vlků se samozřejmě změní i chování spárkaté zvěře. Ta vychází nepravidelně, je více nedůvěřivá, nestálá a opatrnější, takže i její ulovení se ztíží. Na mnoha místech i na Slovensku v době jelení říje, se s příchodem vlků změní jelení říje na říji tichou. Najednou je problém s lovem zvěře, protože jeleni přestali troubit a nedají se najít podle hlasu. Bohužel na tom Broumovsku je největší smůla, že vlastně jeden z mála našich mysliveckých a světových unikátů a to, na co můžeme být právem hrdi – honitba Machov s jejich mnohaletým a světovým chovem muflonů, je vlastně terčem jak se dnes říká,,přírodního a přirozeného výběru vlka“. Připadá mi to stejně nezodpovědné, jako v mnoha případech, kdy se náš stát v minulosti lehce zbavil prosperujících značek, firem a oborů, ve kterých jsme měli ve světě dobré jméno a světovou značku. Jedním rázem jsme se tohoto dobrého jména zbavili prodejem či ukončením výroby, pouze pro okamžitý finanční efekt pod falešnými ideály, které někdo chytřejší okamžitě využil. Další změna s přítomností vlků v těchto místech může nastat v případě, že se Vám zaběhne v lese pejsek, nebo zůstane přes noc nechtěně v nějaké noře. Pokud se toto stalo v minulých časech, majitel psa si ten večer, nebo druhý den obvolal známé, nebo starosty z okolních vesnic a zaběhnutého pejska si většinou vyzvednul u nějakého člověka, který se ho ujal, nebo Vás nasměroval do míst, kde byl naposledy spatřen. Dnes se může lehce stát, že pokud nenajde ztracený pejsek cestu do vedlejší vesnice a pokud zůstane v lese, že se ho přes noc nakonec ujmou vlci. Při norování, když zůstane pes v podzemí a nechce, nebo se nemůže dostat zpátky, se nechával před vsukem do nory majitelův kabát, a ráno tam pejsek na svého pána většinou čekal. A to nemluvím o tom, že jste většinou psa do nory ani kolikrát nechtěli pouštět, ale vyhrál jeho lovecký instinkt, když ucítil stopu nebo přítomnost lišky či jezevce. Nebo vůbec netušíte, kam se Váš pes zaběhl a do které nory zmizel. Dnes totiž není jisté, jestli se za noci dříve než s Vámi, nesetkají s vlky. Stejně je to se zatoulanou ovcí, nebo podobnými domácími zvířaty. Tím mám na mysli, že se můžou ovce z nějakého důvodu splašit, utéct z ohrady a ztratit v přilehlých lesích (a to taktně vynechám možnost, když je napadnou vlci). Jednou snad z mála dobrých zkušeností s vlky podle mého názoru, je nejspíš jen jejich lov lišek a pomoc s jejich snižováním stavů. Kolikrát byl prý pozorován lov lišek smečkou vlků na sněhu i v okolí vesnic. Takže by možná bylo vhodné, v místech výskytu vlčí populace snížit nájmy a tolerovat případné nesplnění plánů lovu. Samozřejmě s dokladováním fotografií vlky stržené zvěře. Hlavně prosím ve všem nehledejte důkaz o nenávisti myslivců proti vlkům, ale uznejte, že každý z nás může mít na věc svůj vlastní názor. Největší problém je podle mého mínění především ve výběru velikosti i kvalitě vhodného prostředí pro jejich přirozený život a možnostmi současné krajiny, do které se je snažíme za každou cenu vtlačit. Jinak Vám i ostatním přeji hezké svátky a už začněte konečně péct cukroví, namísto filozofování o všem možném a nemožném.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 12:09 Reaguje na Josef Mozek
Pokud tyto odmítne a náležitě nezdůvodní proč tak učinil, tak zajisté. Úplně stejné je to v případě, kdy se má vypořádat s protichůdnými požadavky jednotlivých subjektů.

A požadavky o kterých jsou psal jsou zcela opodstatněné a orgány OP se s nimi mají řádně vypořádat. Tedy jim buď vyhovět, nebo jasně uvést proč tak neučiní.

Není ani jedno, ani druhé.

Přemýšlet byste měl spíše vy ... o vztahu orgánů státní moci a občanů/veřejnosti.

Nějaké zdůvodnění, proč dosud nebylo popsané řešeno
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 11:53 Reaguje na Josef Mozek
Když stát odmítne požadavek různých ochranářů a spolků jako je Duha tak hned nastupují alarmující výkřiky jak to nebo ono, co není podle ochranářů, poškodí naši přírodu. Jediný akceptovatelný názor je názor poťouchlých ochranářů.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2020 20:02 Reaguje na Josef Mozek
Když se mohou diskuzí účastnit i neziskové organizace z druhého konce republiky , tak proč by to nemohlo být ČMMJ jako největší myslivecká organizace?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 18:31 Reaguje na Jiří Janota
Pane Janoto,
děkuji za Vaši odpověď!

Jsem teď zmatená z Vašeho tvrzení, že podle ČMMJ vlci myslivcům a myslivosti nevadí. Je to totiž v rozporu s řadou komentářů myslivců zde na ekolistu pod jinými články. Někteří myslivci mají vlkům za zlé, že tito čtyřnozí predátoři dokázali zdecimovat muflony se světově špičkovými trofejemi v Machově (zrovna tohle je pro mne pochopitelné). Vůbec nepochybuji o tom, že těmto zástupcům mysliveckého cechu vlci očividně vadí. Nebo celkem nedávno si zde na ekolistu jeden vesničan zúčastňující se pravidelně ekolistích „mysliveckých“ debat posteskl: “Pro myslivce nastává s vlkem jeden problém za druhým, větší opatrnost zvěře ... Tím také zhoršení možnosti jejího lovu s ohledem na časové termíny z pohledu zákona ...“.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

3.12.2020 20:28 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková dobrý den, pokud jste zaznamenala v mých předchozích komentářích, tak jsem napsal, že ČMMJ nikdy neřekla, že vlci vadí myslivcům a myslivosti. Nepopírám, že si to mohou někteří myslivci myslet. Protože opravdu mohou částečně přispět ke snižování stavů zvěře v některých lokalitách. Rovněž jsem napsal, že za svou osobu se mohu ztotožnit s některými částmi příspěvku pana JF. Co vadí ČMMJ a mně osobně, je dlouhodobý přístup k řešení problémů se zvláště chráněnými živočichy ze strany orgánů ochrany přírody, vlky nevyjímaje. Situaci s rostoucími stavy jednotlivých druhů necháme vygradovat až do stavu, kdy tento problém následně přehodíme na myslivce. Vzácným příkladem je kormorán. Dalším druhem je již bobr v určitých lokalitách ČR. Pamatuji si dobře dobu, kdy myslivci a rybáři upozorňovali na možný problém s bobry v rybníkářských oblastech. Dnes již slýchám z úst pracovníků ochrany přírody, proč myslivci nestřílí bobry v jižních Čechách, když to je povoleno. A hlavně slyším,jaké škody mohou bobři způsobit narušením hrází. Nikde již ovšem neslyším, že jsme na to upozorňovali před několika lety, kdy se s velkým nadšením vítal návrat bobrů. Neříkám, že bychom měli bobry vyhubit, do přírody v určitých lokalitách patří. Patří ale pouze tam, kde nebudou významně škodit a ohrožovat ostatní obyvatele. Proč by měla vydra, bobr apod. vadit myslivcům, ať v přírodě žijí. Nám rozhodně z pohledu myslivců nevadí. Je to opravdu problém rybářů. Vadí mi ovšem, že z důvodu nezvládání managementu rozšiřování bude problém řešení v budoucnu přehozen na myslivce. Zmínila jste problematiku muflonů v oblasti Machova. Dokáži si představit rozhořčení místních myslivců, kteří díky odpovědnému přístupu v chovu této populace přicházejí o mnohaleté úsilí. Podařilo se jim vychovat nejkvalitnější chov mufloní zvěře na světě ve volné honitbě. Je málo věcí, na které můžeme být v této republice pyšní ve světovém srovnání. Proto chápu jejich naštvanost, protože návrat vlků překazil jejich dlouholeté úspěšné snažení. Rovněž chápu rozladěnost a naštvanost některých myslivců, kterým vlci likvidují stavy zvěře v oborních chovech. Oborní chovy zvěře mají v ČR dlouholetou tradici. Jedním z cílů je také zlepšování genofondu chované zvěře. Dodnes nenašla státní správa možnost, jak řešit odškodnění vlastníkům obor za ztrženou zvěř vlky i když jsme ji o to opakovaně žádali. Nechci se vůbec pouštět do polemiky zabezpečení obor. Možná i také proto vadí vlci některým myslivcům.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 12:35 Reaguje na Jiří Janota
Paní Kletečková například zmínila jako úspěch AOPK záchranný program pro perlorodku. Otázkou je jak může ten program pro perlorodku fungovat, když se současně v místě výskytu chrání i rybožraví predátoři. Nezaznamenal jsem, že by to bylo s perlorodkou u nás na nějaké jásání. Příkladů ochrany na "věčné časy" a to hlavně predátorů, kde se posléze ukazují negativní vlivy takové ochrany na další druhy, se dá najít hodně. Krkavec. Již před dvaceti lety byl jeho stav odhadován na víc než tisíc párů. Dnes je to již dvojnásobek . Sojka jako dnes pátý nejčastěji se vyskytující pták na krmítkách. Hlavně že si ornitologové stěžují na čtyřiceti procentní úbytek početnosti ptáků ve volné krajině.
No a nakonec, když už to přeroste nějakou únosnou míru tu mají být ti ochranáři proklínaní a před laickou veřejností démonizovaní myslivci a mají najednou lovit. Ne děkuji, nechci. Ať si to vyžerou ochranáři. Druhá možnost by byla spolupráce. To bohužel z pohledu ochranářů, pro které je myslivec nepřítel číslo jedna, asi skutečně nehrozí. Každá totalita potřebuje totiž ke svému fungování svého nepřítele. Bez něj nefunguje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.12.2020 21:52
Vpustit do kulturní krajiny špičkového predátora jakým vlk bezesporu je , navíc bez jakékoli regulace , může s prominutím jenom blb.
Silně mi to připomíná zapálené komunisty, kteří i na místní úrovni takto prosazovali politiku KSČ , bez ohledu na cokoli.

AOPK pod ředitelem Pelcem absolutně nechápe význam krajiny a jejího uspořádání ve vztahu k potřebám nejen přírody ale i jejich obyvatel.
Přál bych si, aby se těmto lidem dostalo stejného "dobra" z jiné strany, protože jak známo "cizí bolest nebolí."
Odpovědět
J

Josef Mozek

2.12.2020 23:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže "kulturní krajina" je všude, a divoká příroda nemá být nikde? Tak to chcete? Co když takhle budou uvažovat ve všech zemích? Když pan Bolsonaro řekne, že chce z Amazonie udělat kulturní krajinu, bude to správně? Podle vás asi ano, není třeba divoké přírody. Nebo na něho byste měl jiný metr?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.12.2020 05:36 Reaguje na Josef Mozek
Vážený pane ,
řešíme konkrétní území ČR ,kde divočinu skutečně nenajdete neboť každý metr čtvereční české krajiny byl člověkem ovlivněn.

Paranoidní představy , že pokud našimi předky vyhubení predátoři budou požívat absolutní ochrany a že tak dojde k obnovení přirozených funkcí v přírodě /jakýsi ráj na zemi/ jsou hodny docenta Chocholouška.
Tvrdím, že komplexním a nezfalšovatelným kritériem kvality životního prostředí je biodiverzita , která všude v EU neustále klesá.
Vlk do ČR patří, ale pouze a jenom do jádrových oblastí NP CHKO. Všude jinde by měl být povolen odstřel a mělo by být vypláceno zástřelné.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 11:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud u nás není divoká příroda, tak to není důkazem nějaké kultury ( váš pojem "kulturní krajina" ) , ale ostuda, a mělo by se to postupnými kroky změnit. Každý stát ( kromě takových jako Vatikán, Monaco, San Marino apod. ) by měl mít určité desítky procent území, kde by bylo co nejméně zásahů do přirozeného chodu přírody. Nelze si zdevastovat a vyhubit vše a spoléhat, že v jiných státech budou zodpovědnější a zanechají taky něco pro příští generace. Okolo vlka by byl klid, kdyby se netahaly velkochovy ovcí do hor pod záminkou "ochrany krajiny". Viděl jsem takové pastviny na vlastní oči, na videozáběrech, na fotografiích a vždy tam byla ožraná tráva, žádné pestrobarevné louky nebo kolonie vzácných rostlin.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.12.2020 11:32 Reaguje na Josef Mozek
Definujte "divokou přírodu".

Že by měl být vlkům poskytnut určitý prostor ... a rovnou říkám, že za mě i poměrně velkorysý ... je zcela oprávněný požadavek. Je potřeba ale jasně stanovit postup v situaci, kdy vlci s velkou četností tento prostor opouští, a to se všemi důsledky.

Velkochovy hospodářských zvířat nemám rád tak nějak z podstaty, jde o iracionální stav mysli, protože vím, že bez nich bychom chcípli hlady (byť se toto netýká ovcí). Ale tohle není o velkochovech, ale o všech chovech ... ty malé jsou na tom z mnoha stránek ještě hůř. Že si na ovce nepotrpím je jedna věc, ale na tom, že vaše argumentace je v tomto směru zcestná to nic nemění.

Odpovědět
dm

david matoušek

3.12.2020 11:48 Reaguje na Josef Mozek
Naše republika patří v rámci Evropy k zemím, které mají nejvíc území pod různými statusy ochrany a s tím spojené různé omezení až zákazy (a související komplikace v praktickém životě). V rámci Natury2000 jsme byli údajně papežtějští než papež. Nějak nechápu o co vám vlastně jde, pokaždé píšete něco jiného a je zřejmé, že nemáte vlastně ani páru o daných věcech, jen nějaké dojmy a bludy. Z vašich příspěvku čpí jakási závist a snaha za každou cenu si kopnout do myslivců, chovatelů, rybářů atd.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 12:59 Reaguje na david matoušek
Mýlíte se, nechci do nikoho kopat. Myslivci si svou pověst vybudovali sami a stále ji přiživují, proti chovatelům ovcí nic nemám, proč je ale dotovat, nikdo nedotuje řidiče autobusu, soustružníka, zedníka.....vytáhnout otevřené chovy ovcí do jediných lokalit, kde vlk může žít - nenormální. K rybářům jsem se snad jen vyjádřil, že jejich snahy o vybíjení všeho, co občas sežere rybu, nepovažuju za správné.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.12.2020 15:27 Reaguje na Josef Mozek
Proboha člověče, dotované je kde kdo a kde co. I ti autobusáci a OSVČ. Zrovna dotacema bych se tady neoháněla, protože "máslo" na hlavě má skoro každý. A beztak to není gró debaty, jen technikálie.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2020 20:16 Reaguje na Josef Mozek
Tak na začátku v těch oblastech byli vlci. Pak přišel člověk a pár set let tam jsou ovce a najednou k tomu další člověk přihodí vlky. Představte si, že jako vzpomínaný řidič busu dojdete rán do práce ( která vás živí) a někdo vám vypustí kola. A tak pořád dokola, vy víte kdo , ale dotyčný prý požívá ochrany a nesmí se na něj dělat ani dlouhý nos. Co budete dělat ? Vy se přestěhujete, ale normální člověk s kořeny a rodinnou tradicí k vám do paneláku nepůjde ani s vidinou práce v blízkém třeba Amazonu.Stát vám na ty kola jen koupí novou pumpičku s tím, že si to máte lépe ohlídat
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 19:05 Reaguje na Josef Mozek
Ale ono je možné, aby koexistoval chov ovcí i s výskytem vlků v dané oblasti. Jen to vyžaduje příslušná opatření viz např.

https://www.youtube.com/watch?v=RpbjE40PPsI (9:32 minut)
https://www.youtube.com/watch?v=QPA-Nhsh8l0 (3 min)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.12.2020 12:47 Reaguje na Josef Mozek
To se na tu "pestrobarevnou louku" musíte podívat na jaře a ne ji hledat v létě či ještě lépe na podzim.
No a nebylo by lepším řešením pokud by se ti co požadují divočinu, do té divočiny sami přestěhovali? Pokud chce bezmozek divočinu, tak proč mu ji nedopřát. Například na Sibiři je ji ještě dostatek. No samozřejmě to nebude na dohled od supermarketu či jiné kultury a dálnice tam také nepovede.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:34 Reaguje na Josef Mozek
Divoká příroda, mimo pár "kapesníků", už tady stovky let není. Nejsme Sibiř nebo Aljaška, kde jsou obrovské liduprázdné pustiny - skutečná divočina, v níž by panelákový ekolog přežil možná pár hodin.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.12.2020 18:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Divoká příroda resp. příroda bez zásahů člověka je u nás zachována ve velké části Žofínského pralesa a Hojné vody. Tyhle dvě oblasti jsou tím párem "kapesníků", který máte na mysli?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2020 20:17 Reaguje na Majka Kletečková
Slušná liduprázdná pustina by mohla být tak od pár set km2 nahoru, spíš tisíce km2. To ostatní jsou zahrádky
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.12.2020 14:00 Reaguje na Petr Pekařík
Amazonské pralesy jsou podle Vás také zahrádky?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.12.2020 14:59 Reaguje na Majka Kletečková
A ty mají jakou výměru? Jen tak přibližně, silně od oka ...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.12.2020 17:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Víte já jsem to upřesnění pana Pekaříka „od pár set km2 nahoru“ původně pochopila špatně. Myslela jsem, že to myslí (ironicky) jako pustinu vysoko ve vesmíru nad zemskou atmosférou a vzpomínám si, že mne trochu zarazilo, proč ta plocha čtverce km a ne výška v km. Byla jsem v nějaké časové tísni a tak mi to nemyslelo.
To jen tak na vysvětlenou, protože se mi nechce odhadovat výměra Amazonských pralesů.
Takže se tímto omlouvám panu Pekaříkovi za svou nesmyslnou otázku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.12.2020 13:50 Reaguje na Majka Kletečková
V porovnání s areálem, který vlk (smečka, pochopitelně) potřebuje, je to opravdu jen kapesník proti prostěradlu (pokud ten poměr není ještě horší).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2020 08:49
Pro pana "Mozka" a jiné mudrlanty doporučuji televizní šot dnes v 7.35
na ČT 1, či ČT 24 o vlcích na Jablunkovsku, kde starosta Bystřice nad
Olší popisuje vlky v klidu pozorující lidi na vzdálenost 10 metrů a kteří
nereagují ani na tleskání a zahánění. Po napadnutí sněhu budou ovce v
košárech a chlévech a vlci bez potravy. Pak možná zkusí i jak chutná
ten povykující blb, který jim ještě tleská. Lidé včetně dětí tam po tmě
chodí lesem do práce, školy a setkání s vlkem může být minimálně šokující.
Nechci domyslet ten pokus o napadení lidí, když jsou schopni už nyní
chodit v centru obcí a ne pouze v lesích kolem samot. To už hraničí s
obecným ohrožením a jsem zvědav na reakci odpovědných státních orgánů
a samospráv. Od panelákových ochranářů pomoc těmto lidem neočekávám
a od AOPK, DUHY a CHKO rychlou reakci taky ne. Ti budou možná až hasit
požár, pokud ho budou hasit vůbec a neřeknou, že lidé nemají venku
mimo dům co pohledávat, protože to je teritorium chráněné šelmy.
Odpovědět
J

Josef Mozek

3.12.2020 11:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale pane, změnili se vlci v lidožravé šelmy? ....Nikoli, stali se z nich nejlepší přátelé člověka :) .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2020 17:34 Reaguje na Josef Mozek
Zkuste to vysvětlit dětem a lidem v dotčené oblasti, kteří
své názory prezentují ústy svého starosty a ten se ptá,
co na to odpovědné orgány. Vy orgán nejste(i když nevím)
a tak nechte rozhodovat ty odpovědné orgány. Dál si tu
plácejte ty nesmysly, na které nemá cenu ani reagovat.
Takový "mozek" tu ještě jako vlkofil chyběl. Když budete
vlky hájit vy, tak to dopadne s nimi nakonec tragicky,
protože argumenty musí být výplodem mozku a ne Mozka.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.12.2020 20:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono by mohlo i stačit , aby takový vlček zblajznul papalášovic ratlíka. To uvidíte ten hukot. A ten okamžik se s každou takovou příhodou blíží.
Odpovědět
JF

J F

4.12.2020 13:04
Děkuji panu Janotovi za jeho příspěvky. Mně osobně to názorově obohatilo a dozvěděl jsem se něco navíc.
K jakosti některých příspěvků - to nejsou ani ochranáři ani myslivci, mě připadají přímo jako (placení) provokatéři. Dělají se různé věci.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.12.2020 16:54 Reaguje na J F
Příspěvky pana Janoty byly pro mne užitečné. A jsem vděčna i za Vaše postřehy uvedené ve Vašem prvním komentáři.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

4.12.2020 15:50
"proč tam vlastně musí být vyžrané louky" nemusí, stačilo by aby zaměstnanci MŽP a DUHA a Dětí země atd. atp. naskočili a 2x ročně ty louky posekali kosou. Jinak totiž ty louky zarostou stromy. Jak prosté drahý Watsone. J.L. end
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2020 10:29 Reaguje na Jaromír Lukavský
Dobrý nápad, ale oni posilují pouze svaly na jazyku. S kosou
by tak leda zvládli pokosit pár metrů a umírali by na vyčerpání.
To není jako pokosit hektary luk a nasušit pro dobytek tuny sena.
Jim nakonec ani o ty louky nejde, ale jde jim o dotace a granty
na jejich pokusy s přírodou a lidmi, co jsou lidé ochotni ještě tolerovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist