https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-pokus-o-zastaveni-kurovcove-gradace-kacenim-v-npr-boubin-znici-rezervaci-ale-lesy-v-okoli-nezachrani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání

17.3.2020
Boubínský prales.
Boubínský prales.
Otevřená výzva ministrům životního prostředí a zemědělství a jejich odpovědným náměstkům: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání.
 

Ekologicky cenné lesy v národní přírodní rezervaci (NPR) Boubín v CHKO Šumava jsou ohroženy plánovanými intenzivními zásahy proti kůrovci ze strany státního podniku Lesy ČR. Navrhované zásahy ohrožují existenci cenných starých lesů v unikátním území v podhůří Šumavy. Podle terénních výzkumů se zde vyskytují buky a smrky, které jsou až 500 let staré a mají vysokou biologickou hodnotu. Efektivita zásahů, navržených ze strany státního podniku je ale z hlediska boje proti kůrovci velmi diskutabilní. Na podstatné části hospodářských lesů v ČR dnes probíhá nezvládnutá kůrovcová kalamita. V hospodářských lesích zůstávají miliony napadených stromů, které jsou zdrojem kůrovce pro okolí.

Za této situace se nejeví jako smysluplné navrhovat zásahy proti kůrovci v národní přírodní rezervaci, jako je NPR Boubín. V okolí rezervace je v tuto chvíli více než 100 ohnisek kůrovce (viz mapa ze září 2019), ohniska jsou i uvnitř rezervace. Zkušenosti ze severní Moravy a Českomoravské Vysočiny z posledních let jasně ukazují, že technickými zásahy nelze v současných klimatických podmínkách kůrovce v tomto stavu gradace zastavit.

Dlouhodobý plán péče o NPR Boubín z roku 2016 zásahy v některých částech rezervace povoluje. Správa NP a CHKO Šumava proto částečné zásahy v rezervaci v prosinci 2019 povolila, i když oproti plánu péče rozsah kácení snížila. Proti rozhodnutí se odvolaly jak Lesy ČR (těm se zdá povolení nedostatečné), tak Hnutí Duha (namítá příliš velkou intenzitu zásahů). Ve sporu rozhodne Ministerstvo životního prostředí v nejbližších dnech.

Prof. Jakub Hruška k tomu říká: „Žádné kácení stromů kůrovce nemůže zastavit, pokud se nezmění počasí. Po zkušenostech z Vysočiny a severní Moravy doporučuji zcela přehodnotit současné plány péče o lesní rezervace kde je dlouhodobým cílem přirozený vývoj a bezzásahovost. Jednoznačně doporučuji je ponechat bezzásahové okamžitě, protože máme před sebou jen dva scénáře: ekologicky bezcennou holinu, anebo les sice s odumřelým stromovým patrem, ale s nepřerušeným přírodním vývojem, velkým bohatstvím vzácných živočichů a rostlin (vysokou biodiverzitou), nepoškozenými půdami, vodním režimem a s množstvím přirozeného zmlazení. Tedy to, proč rezervace zřizujeme“.

Prof. Pavel Kindlmann k tomu dále říká: „Mimo věcnou nesmyslnost kácení v ikonické boubínské rezervaci je třeba vzít v potaz i to, že zbytečná těžba bude pro Lesy ČR ekonomicky ztrátová. Trh je přesycen kůrovcovým dřívím a zničení rezervace jen prohloubí ekonomickou ztrátu státního podniku. Stát jako zřizovatel by měl zasáhnout a státnímu podniku takové těžby rozmluvit.“

Národní přírodní rezervace jsou nejvyšším stupněm ochrany přírody, a proto si zasluhují adekvátní management. Přírodní procesy v horských lesích, jejichž symbolem je právě boubínská rezervace, vedou ke zvýšení diverzity lesního ekosystémů a ochraně vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Vědecké výsledky z jiných oblastí ČR, ale i Evropy jasně ukazují, že samovolný vývoj lesa bez zásadních zásahů člověka je nejlepším řešením problémů kůrovce v chráněných územích.

„Podobné nešetrné zásahy státních lesů proti kůrovci v NP Břehyně - Pecopala nedaleko Máchova jezera měly velmi negativní veřejnou odezvu. Navíc se ukázala jejich neúčinnost, protože šíření kůrovce v oblasti stejně nezastavily. Výsledkem byl pouze vykácený cenný les.“ říká profesor Miroslav Svoboda z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.

Vyzýváme proto ministerstva životního prostředí a zemědělství aby přehodnotila nejen situaci na Boubíně, ale ve všech horských lesních rezervacích určených k postupnému přechodu k bezzásahovosti. Kůrovcová kalamita, nyní již téměř v celé České republice, k tomu poskytuje nebývalou šanci.

V Praze a Českých Budějovicích 17. 3. 2020

Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Nizozemí
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha; Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Brno
Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice; Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, České Budějovice; Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, Průhonice
RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, České Budějovice; Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Karel Matějka, CSc., IDS, Praha
RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; Botanický ústav AV ČR, Třeboň
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze


reklama

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

17.3.2020 20:16
Nabízí se paralela se současnou krizí způsobeno covid 19. Tam ale evidentně všichni odborníci a snad i laici pochopili, že nákaza se musí v zárodku eleminovat jinak mohou být škody nedozírné. Nevidím jediný důvod proč by to nemělo platit i v případě epidimií v lese......a kůrovec mimo kontrolu takovou epidemíí bezpochyby je.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

17.3.2020 21:39 Reaguje na Milan Milan
Situace v českých lesích je dána:
a) Nevhodnými monokulturami
b) Pěstováním smrků ve výškách, kam vůbec nepatří
c) Suchem a postupujícím oteplováním.
Kůrovec je již jen sekundární jev - napadá stromy oslabené jinými vlivy.
Povařuji za nehoráznost kácet v boubínské NPR, když po celé ČR stojí miliony kůrovcových stromů a není, kdo by je vykácel.
Čím dál víc se okazuje, že les nechaný přirozenému vývoji je daleko odolnější a zdravější. Lesní hospodaření z dob Marie Terezie bychom už měli opustit...
Monokulturní lesy měl sloužit výrobě dřeva pro tehdejší průmysl. Nyní jsou daleko důležitější společenské funkce lesa - zadržování vody, rekreace, stabilizace půdy, zvlhčování krajiny - aby fungoval malý koloběh vody.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:43 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Musel byste odpovědět, jak to, že ty stromy bezproblémově přežívaly stovky let lesnické péče, zatímco bezzásahovost je zlikvidovala během dvou dekád.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

18.3.2020 16:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak ta intenzivní lesnická péče je tak max 200 let. Navíc teď dochází ke změně klimatu, teplota se zvyšuje, je sušeji a smrky v nižších polohách kam nepatří to prostě nedávají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.3.2020 19:38 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Tady je ale řeč, pokud jste to nezaznamenal, o Boubínu. Tam snad ten smrk také nepatří?
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 20:28 Reaguje na Jarek Schindler
Patří, ale ať si ho tam kůrovec klidně sežere, on zase vyroste (nebo případně nevyroste)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.3.2020 21:31 Reaguje na Jakub Hruška
Tak tohle měla obsahovat ta "Výzva". Stručné a jasné. Určitě by to zabralo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 20:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádná "bezzásahovost" nikoho nezničila, kůrovec byl na Šumavě vždy (stejně jak v celé ČR). Celé je to klimatickou změnou, což je ovšem mimo vaše chápání.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.3.2020 21:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Kůrovec byl, je a bude. V tom problém není. Byly i kůrovcové kalamity. I ty se podařilo zastavit. Co nebylo byla ta bezzásahovost. Nebyli ti pomatenci co považují kůrovce za architekta lesa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2020 20:30 Reaguje na Michal Šperling - Kořenovky.cz
Platí především bod c). Lesy tam "kam nepatří" rostly velmi úspěšně několik století až do konce 20 století, takže to tím asi nebude.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

17.3.2020 20:55
Aleto se MM mýlíte - i u koronaviru jde o to rozložit nákazu v čase - všichni se shodnou, že nákaza proběhne celou populací. jde o to rozložit pík na delší čas a snížit ho, aby nezkolabovalo zdravotnictví. A stejné je to i ds kůrovcem - ale to je napsáno v naší výzvě
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 08:41
V Trojmezném pralese se nekácelo, a je tam nyní totálně vše mrtvé. Včetně 400 let starých stromů, které přežily 30letou válku, rekatolizaci, obě světové války vč. nacistické okupace, i komunistický režim. Zlikvidovala je až "vědci" prosazovaná bezzásahovost.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 11:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Víte, právě ty nové 400 leté stromy tam jsou - čekali v podrostu, klidně i desítky až stovky let, až jim ty "velké" stromy uvolní místo a pustí je ke světlu. A teď začínají růst do výšky.
Kdyb jste se podíval na kresby Plešného jezera od Julia Mařáka z roku 1890, uviděl by jste stejný obraz jako dnes - protože i ty velké a staré (dnešní) stromy byly tenkrát malými zákrsky, které musí dostat slětlo a prostor. Takže si buďte jist, že za 100 let bude v Trojmezenském pralese velké 400leté stromy.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 11:17 Reaguje na Jakub Hruška
A omlouvám se za ty překlepy!
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.3.2020 13:15 Reaguje na Jakub Hruška
Mám informace od místních lidí, že v téhle lokalitě je vše mrtvé.
Odpovědět
Michal Šperling - Kořenovky.cz

Michal Šperling - Kořenovky.cz

18.3.2020 16:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Doporučuji se tam zajet podívat. Zde pár fotek. Pod suchými stromy samo vyrůstá nové patro.
https://ceskadivocina.cz/cs/tip-na-vylet/np-sumava-trojmezensky-prales
Kolem Plešného jezera, kde byla blokáda kácení před dvaceti lety jsou už nové stromy vysoké.
http://itras.cz/plesne-jezero/galerie/10617/
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 16:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Neleňte, a zajeďte se tam podívat. Asi budete překvapen.
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 13:20 Reaguje na Jakub Hruška
Čím to je, že Vám nevěřím. Škoda je, že to nemáme šanci za sto let zkontrolovat. Nejdřív se vše svádělo na kůrovce, pak to Hnutí duha změnilo řkouc..kůrovec je přítel lesa, a nejhorší je sucho a změna klimatu. Můj jeden příbuzný pracoval pro Lesy v dobách toho komunismu. A pokud při pravidelných obhlídkách zjistil strom napadený kůrovcem, tak ten strom druhý den nestál, strom byl poražený, odkorněný, vše nadbytečné spáleno na místě a zpracovaný strom byl odvezen na pilu. Tenhle systém vlastně přejali od kdysi původních vlastníků lesů, jednoho velmi známého šlechtického rodu. Díky špatným Českým zákonům toto nelze dělat, jednak proto, že LČR přišly o techniku a druhak, že musí vyhlásit výběrové řízení na poražení toho napadeného stromu. Než to vše proběhne ...přítel lesa je pryč, na jiném stromě.
Na konec jednu takovou poznámku, když ten můj příbuzný říkal, že bezzásahovost je cesta do pekel, tak mu věřím víc, než všem těm co jsou podepsáni pod tím pamfletem a můžou být oblepeni titulama zleva i zprava. Protože on na rozdíl od nich byl v tom lese každý den a měl ten les rád.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 16:37 Reaguje na Milan G
Vy si ale pletete hospodářský les a národní park.
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 16:49 Reaguje na Jakub Hruška
To máte pravdu, ale likvidace kůrovce by měla být aplikována bez rozdílu, jestli hospodářský les nebo národní park. I když ekoteroristi bezzásahovost chtějí zavádět všude. Zopakuji slova autora textu prales Trojmezná in memorian: Škody způsobené ekologickými dogmatiky jsou velké a ohrožuji samu existenci Národního parku Šumava.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.3.2020 18:58 Reaguje na Milan G
Myslím, že nemáte pravdu,. drtivá většina ekologů a "zelených" aktivistů požaduje bezzásahovost jen v místech, kde to má smysl, v podstatě jen v místech s vysokým stupněm ochrany. Ještě jsem se nesetkala s názorem, že by se nemělo zasahovat proti kůrovci např. na smrkových plantážích.
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 21:32 Reaguje na Majka Kletečková
Zeptejte se p. Bláhy jak on kouká na bezzásahovost...
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 21:36 Reaguje na Majka Kletečková
...je to váš guru
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2020 11:33 Reaguje na Milan G
Hmm, z čeho odvozujete, že je p. Bláha můj guru?
Odpovědět
MG

Milan G

19.3.2020 18:26 Reaguje na Majka Kletečková
Myšleno všeobecně, samozřejmě nejenom váš. A když jsme u té bezzásahovosti, jste opravdu přesvědčená o tom, že 1.zóna ŠNP je naprosto bezzásahová?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.3.2020 03:09 Reaguje na Milan G
Nejsem o tom přesvědčená. Přeji si, aby se na Boubíně nekácelo kvůli kůrovci. Aby i divoká příroda dostala malou šanci v civilizaci, kde přibývá železobeton a asfalt. Dlouhodobé monitorování podobných míst na Šumavě a poznatky vědců nasvědčují tomu, že ponechání napadených stromů bez zásahu na Boubínu s velmi vysokou pravděpodobností tamnímu ekosystému prospěje víc než kácení. A pochybuji o tom, že by p. Bláha a jemu podobní chtěli bezzásahovost ve všech hospodářských lesích. Dovedu si představit, že jsou místa, kde jsou názory "lesníků" a "ochránců přírody" z hlediska opatření proti kůrovci hodně rozdílné a obě strany mají svou pravdu. Při pohledu na velké širé lány (často žluté barvy) je třeba myslet také na to, že vedle rozporů máte s "ekoteroristy" také některé cíle společné. Howgh.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

21.3.2020 09:59 Reaguje na Majka Kletečková
Nevím , proč lobisté za "bezzásahovost a divokou přírodu" musí neustále argumentovat developery, betonem či asfaltem? Ono to přece není buď anebo. Je také hodně zavádějící vydávat nějakých patnáct let za dlouhodobost. Nad čím se jásá? To, že kůrovec "vytvořil" stovky km2 plochy souší. Tedy plochy bez starých živých stromů? Kam se poděla ta biodiverzita horského lesa? Dokonce jsem četl jak perfektní je přirozené zmlazení zatímco paseky, kde se kácelo jsou bez života. Já bych naopak řekl, že právě na těch pasekách bude za třicet let již "nějaký" les. Na těch bezzásahových plochách začne naopak docházet k předčasnému rozvratu těch dnešních "přirozeně zmlazených porostů" To teprve začne být ta pravá, nepřístupná ( neprůchozí) divočina. A žluté lány. Pokud si pamatuji tak biopaliva ( je jedno že I. generace)byl v první řadě nápad eko. Slepá cesta, nic se neděje , jedeme dál. Bohužel les je podstatně dlouhodobější záležitost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2020 10:35 Reaguje na Jarek Schindler
Nehledě k faktu, že tím přirozeným zmlazením a bez zásahu vzniklý les, bude zase stejnověký:-)
Odpovědět
MG

Milan G

21.3.2020 20:43 Reaguje na Majka Kletečková
Samozřejmě, že nelze mluvit o bezzásahovosti v 1.zóně ŠNP. Správa parku tam ve spolupráci z různými ekoteroristy seká trávu, zadržují vodu, která odtéká z mokřadů protože ty stromy, které by vodu zadržovali jsou pryč atd. Osobně si myslím, že Šumava tak do pěti let končí, pokud se vedení ŠNP a ekoteroristé budou dál angažovat způsobem jako dosud. Vypalování vřesovišť!!!!, nazývání kůrovce architektem lesa, tvrzení, že pozitivní úloha lesa na horách v přitahování srážek je anachronismus a jiné zhůvěřilosti. K Bláhovi se nehodlám vůbec nijak vyjadřovat, radši....
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.3.2020 18:44 Reaguje na Majka Kletečková
Jenže prakticky všechny lesy na Šumavě jsou přerostlé a přestárlé smrkové plantáže. I ten Boubín byl uměle vysazen.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 20:27 Reaguje na Milan G
Nemáte pravdu, většina ekoteroristů (mě v to počítaje), ten rozdíl velmi dobře chápe a bezzásahovost v hospodářských lesích nechce. Chce ale jiné hospodaření,než stejnověké monokultury.
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 21:27 Reaguje na Jakub Hruška
Pravdu nemáte vy, je mi líto. Je prokázáno, že jistý ekoterorista jménem Bláha požadoval bezzásahovost i ve 2.zóně ŠNP. Pokud vy osobně chápete ten rozdíl, budiž vám to poznamenáno ke cti. Možná jste jeden z těch mála normálních. Avšak pokud se nic nepodnikne proti lýkožroutovi v 1. zónách tak ten má volné pole působnosti v celém okolí. A dál, je vůbec Trojmezná ještě prales? Vždyť tam bylo kolem 90% smrčin stejného mýtního věku cca 150let a sem tam nějakej jeřáb a bříza. A já se znovu ptám je to ještě prales, to co tam zůstalo? Dobrý bože, když jsem viděl ty fotky chtělo se mi brečet. Jak může někdo považovat ten nálet, nebo chcete-li těch pár semenáčků za úspěch. Kde máte jistotu, že tam za rok, za pět let ještě budou?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.3.2020 07:42 Reaguje na Milan G
Nebudou. Jakmile dosáhnou určité výšky, zahynou. Musely by se pravidelně zalévat (alespoň přes léto) celé roky, než si vytvoří opravdu velký kořenový systém a začnou se vzájemně stínit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2020 11:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Mladé stromky se tam neotřebují navzájem stínit, protože stín jim poskytují stojící vysoké staré odumřelé stromy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.3.2020 08:50 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, ale jen do určité výše. pak uhynou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.3.2020 18:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Oceňuji vaši výkonnost, co se týče počtu příspěvků. A také to, že píšete bez pravopisných chyb a překlepů. Také bych si přála psát bez překlepů jako vy, tohle vám závidím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.3.2020 18:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Se syntaxí jste ale trochu na štíru.
Odpovědět
MG

Milan G

18.3.2020 14:11 Reaguje na Jakub Hruška
Stav trojmezné tady https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/sumava-na-trojmezne-neni-duvod-k-oslave.A191012_213916_p_ekonomika_wag a ještě tady http://sumava-corpus.narra.eu/Prales_Trojmezná_in_memoriam. Mluvit o pralese je odvaha.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.3.2020 16:03 Reaguje na Milan G
Pánové (Jan Šimůnek, Milan G), doporučuji vám oběma se k nám na jih podívat na inkriminovaná místa. Uvidíte na vlastní oči, jak uschlá horní stromová patra dávají prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům - nejenom smrků. A je tam kromě jiného k vidění spousta různých druhů ptáků a hub, které jinde těžko najdete. Není nad to se přesvědčit o stavu věcí na vlastní oči.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.4.2020 07:23 Reaguje na Majka Kletečková
Já jsem toho názoru, že informace od místních lidí, kteří tam bydlí a případně vlastní i kus lesa, je plně dostačující. A rozhodně věrohodnější než blábolení ekoteroristů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.3.2020 20:12 Reaguje na Jakub Hruška
Takto bych chtěl také umět počítat pane Hruška. Paráda.
Opravdu chcete tvrdit, že v podrostu "čekající" smrčky jsou staré stovky let?
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

18.3.2020 20:31 Reaguje na Jarek Schindler
Některé ano - viz letokruhové analýzy starých (a kubaturou zcela průměrných) smrků z povodí Plešného jezera. Zajděte se tam podívat - jeden takový, co zažil bitvu u Lipan, má naučnou tabuli u stezky ke Stifterovi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.3.2020 21:12 Reaguje na Jakub Hruška
Nerozporuji skutečnost, že v těch stejnověkých smrkových monokulturách, za které jsou některé lesy u nás vydávány, není rozdíl i několik set let.
Ptám se na ty stoleté a starší stromečky ve zmlazení co čekají ty stovky let na to až dostanou světlo. Ptám se na ty čtyřistaleté stromy co budeme za sto let mít.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.3.2020 19:45 Reaguje na Jarek Schindler
Nechci Vám do toho kafrat, ale znám na některých lokalitách v jeseníkách smrky výšky do 1 m, průměru kmene 20 cm a stáří přes 150 let
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2020 23:10 Reaguje na Jakub Graňák
Ale jo, pane Graňák. Jen bych řekl, že určitě nečekají někde ve zmlazení až jim ty "velké" stromy uvolní místo a pustí je ke světlu aby začali růst do výšky. A pokud ano tak s ještě větší určitostí již do výšky moc neporostou. A pokud jsou v okolí nějaké semenáčky tak za sto let si je nikdo nesplete s těmi dnešními stopadesátiletými. A pak tu je ještě smrk v plazivé formě. To je ale zase jiná písnička.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2020 13:29 Reaguje na Jarek Schindler
Souhlasím s Vámi, jen jsem chtěl upozornit, že takové případy existují, ta reakce měla asi spíše směřovat na pana Hrušku.
Z mého pozorování vyplývá, že jde spíše o formy přizpůsobené extrémním exponovaným stanovištím typu suťovišť a skalních výchozů a jakmile k nim doroste hospodářský les, tak usychají. V podrostu standartních jedinců se nevyskytují.
Co se týče poléhavé formy, nejsem si jist, zda se kromě Suchého vrchu, vyskytuje i někde jinde. Jedinci ze Staré hory nebo Rovného vrchu vykazují poněkud odlišné habituelní znaky, což mě vede k závěru, že se jedná o odlišnou formu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.3.2020 16:33 Reaguje na Jakub Graňák
Borek. A ty nízké na hranici alpínského pásma.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.3.2020 17:26 Reaguje na Jarek Schindler
S kolegou jsme chodívali na Suchý vrch "navštěvovat" jedince, který měl výšku cca 1,3m a obvod kmene přesahující 150cm, jehož stáří jsme se ani neodvažovali odhadovat. Bohužel, loni se odebral do věčných lovišť (ten strom).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.3.2020 20:51
Řekl bych, že na solidnost vědců ukazuje i to ,co s čím srovnávají. Opravdu si někdo myslí , že jde seriozně srovnávat NP Břehyně - Pecopala ( 300-450 mnm.)s Boubínem?
Dále nerozumím tvrzení, že "Navrhované zásahy ohrožují existenci cenných starých lesů v unikátním území v podhůří Šumavy".
Řekl bych, že lesy v podhůří Šumavy spíš ohrožuje ta bezzásahovost.
A Hnutí Duha co namítá příliš velkou intenzitu zásahů? Tam bych řekl, že intenzita zásahu musí odpovídat potřebě. Buď se zasahuje dle potřeby nebo se nezasahuje. Kočkopes Hnutí duha je jako vždy nesmysl.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.3.2020 07:45 Reaguje na Jarek Schindler
Asi by bylo dobré zjistit, kým jsou tyhle "ekologické" organizace placeny. Chtělo by to stejný zákon, jaký mají už desítky let v USA a před několika lety ho zavedlo i Rusko, kdy organizace placené ze zahraničí od určitých procent celoročních příjmů nahoru, to musejí všude o sobě uvádět.
Odpovědět
MG

Milan G

19.3.2020 21:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Hnutí duha má na svých stránkách výroční zprávy. Jen Info, příchozí peníze téměř 3mio Evropská komise, MŽP,MV a MŠ dohromady cca 1,5 mio, Hornorakouská vláda půl milionu atd. Přes 9mio drobní dárci, tam může být schováno leccos. Výdaje na Šumavu a lesy 5mio, bohužel na těch lesích je to vidět srab a neštovice. Největší problém je, že tahle parta žvanilů nenese za nic zodpovědnost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.3.2020 11:40
Pro odlehčení
Potkají se dvě planety a jedna si stěžuje, že chytla virus Homo Sapiens. "Neboj", utěšuje ji ta druhá, "to brzo přejde."
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist