Vědci: Prohlášení k diskusi o vyhlášení NP Křivoklátsko
25.4.2024
Ilustrační snímek.
Foto | Petr1888 / Wikimedia Commons
Argumenty typu, že „dosavadní ochrana Křivoklátsku stačí“, jsou liché, protože pouze statut NP umožní ponechat lesy v části území dostatečně zestárnout. Propagovaná „lesnická ochrana“ pořád pracuje v kategoriích hospodářských lesů, které se kácí ve věku 100-120 let, přestože stromy mohou přirozeně žít mnoho set let. Dosavadní způsob ochrany formou národních přírodních rezervací také znamená, že státní ochrana přírody platí ročně desítky milionů Kč „újmy na zisku“ taktéž státnímu podniku Lesy ČR. Kromě toho, že to je absurdní (stát platí státu), je to významná překážka proti rozšiřování rezervací. Pokud území převezme do své správy národní park, žádné újmy se neplatí a území je spravováno s cílem přednostní ochrany přírody. Právě proto statut národního parku existuje.
V současné diskusi, která se těsně před legislativním aktem samotného vyhlášení národního parku velmi vyhrotila a polarizovala, postrádáme věcné argumenty, které by dokládaly, že národní park může nějak uškodit životu místních lidí. Zkušenost z jiných národních parků je přitom právě opačná - z jejich existence blízké obce profitují. Odmítáme snahu některých jednotlivců (včetně některých politiků) a zájmových skupin, aby se proces vyhlášení NP Křivoklátsko stal záminkou k oslabení legislativní ochrany všech našich národních parků v zákoně na ochranu přírody a krajiny.
Prof. em. Josef Fanta, lesník, emeritní profesor Univerzity ve Wageningen a Univerzity v Amsterdamu
Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Doc. RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská České
zemědělské univerzity a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu
globální změny AV ČR
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., emeritní ředitel, Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. František Marec, CSc., emeritní ředitel, Entomologický ústav BC AV ČR
Doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD., poradce prezidenta ČR pro životní prostředí
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská
České zemědělské univerzity
Doc. Mgr. Jan Zukal Dr., MBA, ředitel, Ústav biologie obratlovců AV ČR
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem, návrh schválila vláda
Ekologické organizace vítají přijetí návrhu zákona o vyhlášení NP Křivoklátsko vládou
Způsob prosazování NP Křivoklátsko není podle Svazku obcí Křivoklátska v pořádkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Ra
Radek
25.4.2024 10:55Tak pánům profesorům doporučuju přestěhování na Šumavu , místo nechám na nich , je to všude stejné krásné . Pokud jsou obce které z toho profitují , jistě budou i lidé kteří profitují z turistického ruchu . Jenže ostatní místní lidé co tam musí žít a příroda trpí . Zahrňte do ochrany omezení turistického ruchu , chraňte lesy a přírodu .
https://www.npsumava.cz/tipy-na-vylety/
Odpovědět
https://www.npsumava.cz/tipy-na-vylety/
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.4.2024 13:57 Reaguje na Radekvy si snad vázně myslíte, že ochrana přírody je tu kvůli turismu?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.4.2024 12:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSamozřejmě, že ne. Jen ochranáři rádi místním namlouvají jak se právě díky NP zvýší nejen prestiž daného území ale jak značka NP přitáhne více turistů a vylepší místní ekonomiku. Vy jste to snad ještě neslyšel?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
26.4.2024 16:44 Reaguje na Jarek SchindlerNejlepší je to nyní v Českém Švýcarsku. Nemá chybu. Navíc les se dá zapálit kdekoliv, a tudíž kdekoliv se dá i pozorovat sukcese. Je to přírodní proces.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.4.2024 19:47 Reaguje na Michal UkropecJe radost číst Vaše příspěbky, kde projevujete hluboké znalosti žáků 3.B. Ano, s větou, že "sukcese po požáru je přirozený proces" si mnozí vystačí po celý život. A považují se tudíž za plně kvalifikované vyjadřovat se k problematice lesa. Protože les a sukcese k sobě patří.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.4.2024 07:41 Reaguje na Karel ZvářalJe mi mimo jiné líto, že vyhořelo 1 600 ha docela cenného lesa v Českém Švýcarsku, a řada " odborníků " se rozplývá nad pionýrskými dřevinami, které najdu na každé černé skládce. Myslel jsem, že předmětem ochrany má být to cenné, a nikoliv že cenná je bezzásahovost.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2024 08:29 Reaguje na Michal UkropecBezzásahovost je namístě, pokud je předmětem ochrany PRAPŮVODNÍ les. Jestliže se jedná o nepůvodní monokulturní plantáž, nebo po staletí udržovaný smíšený les s převahou listnáčů, avšak s ohnisky monokultur SM, je správné držet nastolený management účinných rychlých zásahů.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.4.2024 08:38 Reaguje na Karel ZvářalA do vytěžených kotlíků vysazovat listnáče. Prostě Trautenbrkovo Nestát, nekoukat, dělat! Ta změna musí být postupná, cílená. Spoléhat na sukcesi je nejen dětinské, přímo stupidní.
Odpovědět
MU
MU
JS
Josef Střítecký
25.4.2024 12:25Hlavním argumentem lidí placených za "vědeckou činnost" v článku je, že běžné hospodaření v lese neumožní ponechat lesy v části území dostatečně zestárnout. --- Propagovaná „lesnická ochrana“ pořád pracuje v kategoriích hospodářských lesů, které se kácí ve věku 100-120 let". --- Myslím, že "vědci" nerozumí běžným životním cyklům, kdy je jako stáří stejně důležité i mládí, a že lesníci les z principu nekácejí, ale obnovují. A to tak, aby v celém komplexu péče zohlednili všechny důležité aspekty přírody, respektive stanoviště. A přitom rozvíjeli kvalitu jak dříví, tak životního prostředí. A pokud se někde vyskytují porosty zasluhující speciální režim, mohou si ekologové své požadavky prosadit před tvorbou a schválením hospodářského plánu. V něm jsou pak zakotveny projednávané požadavky, a to bez ohledu na budoucí výnosy z lesa. Jde jen o to, že si chtějí prosadit jakési výsostní postavení. A to považuji za škodlivé.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
25.4.2024 13:21 Reaguje na Josef StříteckýNa většině plochy Křivoklátska (cca 84 % CHKO) mají být lesy podle plánu i v budoucnu obhospodařovány dosavadním tradičním „lesnickým“ způsobem tj. s ohledem na budoucí výnosy z lesa. Zhruba 16 % plochy zohledňujících všechny důležité aspekty přírody / stanovišť tím ostatní křivoklátské lesy (spravované v kategoriích hospodářských lesů) jistě významně neohrozí.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.4.2024 14:43 Reaguje na Majka KletečkováVýznamnou část CHKO tvoří bezlesí, park je tvořen pouze lesem, takže zalesněná část určená k vyhlášení parku představuje odhadem 30% plochy lesa CHKO. A to už není maličkost, naopak je to důvod, proč dobře chráněnou přírodu (s asi 25 maloplošnými zvláště chráněnými rezervacemi) nechat ve stávajícím režimu. Navíc jakýsi bonus, který by se měl vyhlášením parku dosáhnout, nebyl zatím viditelně deklarován.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.4.2024 14:53 Reaguje na Karel ZvářalA ohánět se tím, že lesy jsou v majetku státu... Ten "stát" je tvořen také (a především) občany či jejich potomky a příbuznými, kteří se o přírodní hodnoty postarali a zasloužili. Měli by tedy mít přednostní právo se k problematice vyjádřit a rozhodnout, kerým směrem se dále ubírat. Vědci z Prahy, či odjinud, jim mohou pomoci se ve věci orientovat.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.4.2024 14:00 Reaguje na Josef Stříteckýono by bylo někdy lepší, kdyby lidi nerozvijeli vůbec nic.
Ono příroda se o sebe postará i bez lidského ega.
Odpovědět
Ono příroda se o sebe postará i bez lidského ega.
JŘ
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2024 15:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSpolehlivě vznikne to nejodolnější, tedy neoklimax. Agát, Pajasan, Javor jasanolistý, vlaštovičník, křídlatka...
Odpovědět
su
25.4.2024 16:45 Reaguje na Josef Střítecký
1. Hlavním argumentem lidí placených za "vědeckou činnost" v článku je, že běžné hospodaření v lese neumožní ponechat lesy v části území dostatečně zestárnout. --- Propagovaná „lesnická ochrana“ pořád pracuje v kategoriích hospodářských lesů, které se kácí ve věku 100-120 let". --- Myslím, že "vědci" ...
- ten argument vědců je výborný, vy jste se zmohl pouze na to, dát do uvozovek slova "vědci" a "vědecká činnost", protože jiné argumenty nemáte. Ale oni jsou opravdu vědci (na rozdíl od vás) a provozují vědeckou činnost, na tom nic nezmění ani váš zcela nevýznamný názor.
2) A přitom rozvíjeli kvalitu jak dříví, tak životního prostředí.
- rozvíjet kvalitu dříví v národním parku je nemysl.
3) A pokud se někde vyskytují porosty zasluhující speciální režim, mohou si ekologové své požadavky prosadit před tvorbou a schválením hospodářského plánu.
- no, zažádat si můžou, ale lesnící na to nikdy nepřistoupí (takhle se jim v NP vydávat na milost a nemilost nelze). Vždycky se budou vymlouvat, že dělají jen to co jim určuje zákon, že ty staré lesy prostě pokácet musí, protože jinak by zákon porušili (tohle dobře znám osobně). Na druhou stranu, však si lesníci v NP mohou sami zažádat o výjímku, kdyby bylo nutné něco pokácet.
Ted se s lesy v potencálním NP nic neděje, protože se přes 100 let čeká až dozrají. Ale jak ta chvíle přijde, lesnící se rozjedou a půjdou celé plochy lesa dolů. Stejně jak to ted vidíme na Soutoku, či v bučinách Krušných hor. A taky se tam všichni odvolávají na lesní zákon. Takže lesníci všechny ty lesy nakonec pokácí (s výjimkou maloplošních CHÚ). Takže NP je nutný, pokud přijmeme argument vědců v bodu 1.
Odpovědět
- ten argument vědců je výborný, vy jste se zmohl pouze na to, dát do uvozovek slova "vědci" a "vědecká činnost", protože jiné argumenty nemáte. Ale oni jsou opravdu vědci (na rozdíl od vás) a provozují vědeckou činnost, na tom nic nezmění ani váš zcela nevýznamný názor.
2) A přitom rozvíjeli kvalitu jak dříví, tak životního prostředí.
- rozvíjet kvalitu dříví v národním parku je nemysl.
3) A pokud se někde vyskytují porosty zasluhující speciální režim, mohou si ekologové své požadavky prosadit před tvorbou a schválením hospodářského plánu.
- no, zažádat si můžou, ale lesnící na to nikdy nepřistoupí (takhle se jim v NP vydávat na milost a nemilost nelze). Vždycky se budou vymlouvat, že dělají jen to co jim určuje zákon, že ty staré lesy prostě pokácet musí, protože jinak by zákon porušili (tohle dobře znám osobně). Na druhou stranu, však si lesníci v NP mohou sami zažádat o výjímku, kdyby bylo nutné něco pokácet.
Ted se s lesy v potencálním NP nic neděje, protože se přes 100 let čeká až dozrají. Ale jak ta chvíle přijde, lesnící se rozjedou a půjdou celé plochy lesa dolů. Stejně jak to ted vidíme na Soutoku, či v bučinách Krušných hor. A taky se tam všichni odvolávají na lesní zákon. Takže lesníci všechny ty lesy nakonec pokácí (s výjimkou maloplošních CHÚ). Takže NP je nutný, pokud přijmeme argument vědců v bodu 1.
JS
Jarek Schindler
26.4.2024 12:39 Reaguje naVy to možná nevíte ale pan prof. Fanta jako lesník by měl vědět, že to co píší není zas až tak pravda. Ona je obmýtní doba sice nějakých 100 až 120 let ale máme tu i dobu odnovní. Takže se sice v těch 100, 120 letech může začít kácet ale s tím kácením se může skončit ve 140,160-180 letech. Samozřejmě neznalou veřejnost je snadné oblbnout a takové Kletečkové na to vždy skočí. Vždy´t to tvrdí pan profesor, že se to skácí ve 100 až 120 letech.
No a pane anonyme jací " lesníci" si v NP mohou o něco žádat? V NP snad nemá působnost MZ ale MŽP. Nebo se snad mýlím?
Odpovědět
No a pane anonyme jací " lesníci" si v NP mohou o něco žádat? V NP snad nemá působnost MZ ale MŽP. Nebo se snad mýlím?
JO
Jarka O.
26.4.2024 13:01 Reaguje naAd 1: Názor, že potřebujeme stárnutí lesů, se mi zdá zástupný. 20 % plochy starých lesů je přece pěkné číslo. Na druhou stranu mnoho dospělých lesů nezestárlo a kvůli kalamitám se rozpadlo, a kůrovcové holiny a velmi mladé lesy jdou i za některými z těchto vědců. Nyní je tedy napadlo, že „potřebujeme staré lesy“, a přestane se hospodařit? V mladých lesích se časem také vyvinou hodnotné ekosystémy.
Ad zbytek: V minulé diskuzi bylo psáno, že 1.akcí v NP by bylo pokácení smrků, čili půjdou celé plochy lesa dolů kvůli ochráncům! Mě to nepřekvapuje. P. Hruška v dohledatelném článku tu totiž lesníkům radil, ať pokácí smrky nebo jim je sní kůrovec. Teď tedy plánují kácet smrky ve „svém“ novém, zatím zdravém lese. Tak to alespoň já chápu a považuju z více důvodů za výsměch. Jednak „staré lesy a nezásah“ najednou půjdou stranou, ale zato peníze do kasičky ochránců a NP půjdou z dřeva nenáviděných smrků! Zničí tím ekosystémy. Před samoobnovou se může stát, že se na holinách rozjede větrná (nebo vodní) eroze a vliv UV. Teplý vítr dostane prostor a bude vysušovat i své okolí, buk nemá rád suchou půdu a suchý vítr, mohou nastat další škody větrem na nechráněných okolních porostech, polomy se nechají ležet, vzniknou jiné škody, a celé se to bude omlouvat údajnou změnou klimatu a přirodními procesy. Toto se děje jinde v torzech lesa. Čili ad2) kvalita dříví, možná i osud těch starých lesů, je ve hvězdách a ad3) ano, ten režim bude speciální.
Maloplošná CHÚ– PR že by měly vyšší ekonomické náklady než NP?:)
PS:Berte to jako pouhý osobní názor.
Odpovědět
Ad zbytek: V minulé diskuzi bylo psáno, že 1.akcí v NP by bylo pokácení smrků, čili půjdou celé plochy lesa dolů kvůli ochráncům! Mě to nepřekvapuje. P. Hruška v dohledatelném článku tu totiž lesníkům radil, ať pokácí smrky nebo jim je sní kůrovec. Teď tedy plánují kácet smrky ve „svém“ novém, zatím zdravém lese. Tak to alespoň já chápu a považuju z více důvodů za výsměch. Jednak „staré lesy a nezásah“ najednou půjdou stranou, ale zato peníze do kasičky ochránců a NP půjdou z dřeva nenáviděných smrků! Zničí tím ekosystémy. Před samoobnovou se může stát, že se na holinách rozjede větrná (nebo vodní) eroze a vliv UV. Teplý vítr dostane prostor a bude vysušovat i své okolí, buk nemá rád suchou půdu a suchý vítr, mohou nastat další škody větrem na nechráněných okolních porostech, polomy se nechají ležet, vzniknou jiné škody, a celé se to bude omlouvat údajnou změnou klimatu a přirodními procesy. Toto se děje jinde v torzech lesa. Čili ad2) kvalita dříví, možná i osud těch starých lesů, je ve hvězdách a ad3) ano, ten režim bude speciální.
Maloplošná CHÚ– PR že by měly vyšší ekonomické náklady než NP?:)
PS:Berte to jako pouhý osobní názor.
MK
Majka Kletečková
25.4.2024 13:23Jsem ráda, že konečně nazrála doba k vyhlášení NP Křivoklátsko. O jeho vyhlášení se diskutovalo dlouhou dobu, tak snad už se konečně dočkáme. U NP Šumava to také trvalo – jedním z iniciátorů zřízení NP na Šumavě byl vědec, znalec lesa a myslivec Julius Komárek a teprve roku 1991 se to podařilo.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.4.2024 14:14Budou peníze na dotace pro vlastníky na Křivoklátsku, které jim byly naslibovány, pokud ustoupí prosazení NP, když již nejsou ani finance na slíbené dotace pro lesníky? Jsou důkazy o tom, že hospodaření škodí tamním lesům? NP stejně jako PR je otázka peněz. Je hezké, že plán na tento NP je starý, ale mezitím byly vyjmuty z hospodaření další 3 velká území a staly se z nich NP, a vedci tedy dostali prostory na výzkum kůrovce, samovýsevů a požárů. Otázek k tvrzením pánů by bylo dosti. Ale není důlezité, co vědci (někteří se podepsali na Šumavě) a jiní píšem na ekolistu, protože místní názor vyjádřili. Plán na NP je tím nelegitimní.
K zvláštnímu tvrzení o „nedostatečném stáří lesů“ v jiném článku píší: „..narůstá stáří hospodářských lesů. Zatímco v roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly na 3% porostní půdy, v současné době je to na více než 20%..“
Odpovědět
K zvláštnímu tvrzení o „nedostatečném stáří lesů“ v jiném článku píší: „..narůstá stáří hospodářských lesů. Zatímco v roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly na 3% porostní půdy, v současné době je to na více než 20%..“
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2024 15:30 Reaguje na Jarka O.Tvrdí se, že pozemky NP jsou téměř všechny státní.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
25.4.2024 16:34 Reaguje na Slavomil VinklerNe všechny a hlavně jde o to, že ty pozemky, všechny, leží v katastrech obcí, které se zřízením NP nesouhlasí. A je tedy otázkou, nakolik je vhodné, aby stát, sic jako vlastník většiny předmětných pozemků, názor těchto obcí a jejich obyvatel ignoroval. Zejména za situace, kdy v případě soukromých vlastníků pozemků stát rozhodně neakceptuje tezi ... je to moje a co si tu dělám je čistě moje věc.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2024 16:55 Reaguje na Radek ČudaNevidím důvod, proč je nevyčlenit z parku a nechat v CHKO.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.4.2024 15:32 Reaguje na Jarka O.Několik procent přestárlých lesů by biodiverzitě neškodilo, (samozřejmě ne všechny.)
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
25.4.2024 14:44" ... postrádáme věcné argumenty, které by dokládaly, že národní park může nějak uškodit životu místních lidí."
Při vší úctě k profesní odbornosti podepsaný je toto zcela krásná ilustrace, jak mimo mísu jsou. Místní lidé mají z nejrůznějších důvodů obavy, že jim vyhlášení NP bude více ku škodě než užitku. A je povinností zastánců NP, primárně se jedná o státní správu (MŽP) a kraj, tyto obavy vyvrátit a přesvědčit je o tom, že NP je lepší řešení než je to stávající. Není to bezpochyby snadné a může to stát značné úsilí i čas, ale to se prostě nedá nic dělat. A když to nedokáží, tak je to jejich chyba, ne těch, kteří jim nedůvěřují a ty obavy mají.
A pokoušet se to nějak s prominutím ochcat a protlačit na sílu ... to se sice může občas podařit, a třeba to trochu i té přírodě pomůže, ale zásadním způsobem to naruší celospolečenské vazby a budoucnu se to bezpochyby nehezky vrátí.
Jo, a podobné články tomu spíš uškodí, rozhodně nepomohou. Protože dialog monologem nahradit nelze, zejména když se jím velmi citelně nese podtón ... my to víme nejlíp a pokud to nechápete, tak jste sbírka pitomců. Něco jiného by bylo, kdyby ti podepsaní ty obce objížděli, s těmi lidmi se bavili, naslouchali jim, vysvětlovali. Klidně opakovaně, nikdo nemůže čekat, že by to bylo snadné a hned. Jenže to je zjevně moc práce.
Jen pro jistotu, mně je ganz egál jestli tam NP bude nebo ne, a pokud ano, tak s tím nemám nejmenší problém.
Jde ale o to JAK se to stane.
Odpovědět
Při vší úctě k profesní odbornosti podepsaný je toto zcela krásná ilustrace, jak mimo mísu jsou. Místní lidé mají z nejrůznějších důvodů obavy, že jim vyhlášení NP bude více ku škodě než užitku. A je povinností zastánců NP, primárně se jedná o státní správu (MŽP) a kraj, tyto obavy vyvrátit a přesvědčit je o tom, že NP je lepší řešení než je to stávající. Není to bezpochyby snadné a může to stát značné úsilí i čas, ale to se prostě nedá nic dělat. A když to nedokáží, tak je to jejich chyba, ne těch, kteří jim nedůvěřují a ty obavy mají.
A pokoušet se to nějak s prominutím ochcat a protlačit na sílu ... to se sice může občas podařit, a třeba to trochu i té přírodě pomůže, ale zásadním způsobem to naruší celospolečenské vazby a budoucnu se to bezpochyby nehezky vrátí.
Jo, a podobné články tomu spíš uškodí, rozhodně nepomohou. Protože dialog monologem nahradit nelze, zejména když se jím velmi citelně nese podtón ... my to víme nejlíp a pokud to nechápete, tak jste sbírka pitomců. Něco jiného by bylo, kdyby ti podepsaní ty obce objížděli, s těmi lidmi se bavili, naslouchali jim, vysvětlovali. Klidně opakovaně, nikdo nemůže čekat, že by to bylo snadné a hned. Jenže to je zjevně moc práce.
Jen pro jistotu, mně je ganz egál jestli tam NP bude nebo ne, a pokud ano, tak s tím nemám nejmenší problém.
Jde ale o to JAK se to stane.
JS
Jarek Schindler
26.4.2024 12:54 Reaguje na Radek ČudaVždy je to o tom, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. A nebo, jen dva oprstíčky si ohřejeme. No a potom si člověk přečte slova takových "takyochranářů": "Přinutit místní lidi, aby dodržovali řád národních parků není jednoduché".
Pokud někdo musí přinutit místní lidi tak se pro ty místní asi něco určitě změní protože jinak by je přece nikdo nutit nemusel. Tak jsou obavy na místě? Kdy se začnou ti lidé k něčemu nutit?
Odpovědět
Pokud někdo musí přinutit místní lidi tak se pro ty místní asi něco určitě změní protože jinak by je přece nikdo nutit nemusel. Tak jsou obavy na místě? Kdy se začnou ti lidé k něčemu nutit?
BM
Břetislav Machaček
25.4.2024 18:42Rizikem zřízení NP je budoucí vedení a jeho priority. Pokud to budou vést
jako v NP ČŠ, tak ať tam NP raději není. Ono stejné to bylo i na Šumavě,
kde co ředitel NP , tak jiná koncepce a takhle to funguje u všech centrálně
řízených firem. Ředitel je pánbůh i kdyby byl osel a i kdyby pánbůh byl,
tak ho osli vymění za poslušnou loutku. Lépe když je krajina rozdrobena
mezi více "ředitelů", protože se nikdy nezdrbe celá najednou, ale pouze
nějaká část a zbytek se poučí, co to tam udělali blbě. Proto tu byla tak
zachovalá krajina, protože nikdo direktivně nenařídil kácet to a to a
sázet pouze to a to. Každý to dělal podle místních podmínek a podle
požadavků trhu. Když to v malém nevyšlo, tak se v globále nic nestalo,
na rozdíl od direktivního diktátu to dělat tak a tak všude.
Odpovědět
jako v NP ČŠ, tak ať tam NP raději není. Ono stejné to bylo i na Šumavě,
kde co ředitel NP , tak jiná koncepce a takhle to funguje u všech centrálně
řízených firem. Ředitel je pánbůh i kdyby byl osel a i kdyby pánbůh byl,
tak ho osli vymění za poslušnou loutku. Lépe když je krajina rozdrobena
mezi více "ředitelů", protože se nikdy nezdrbe celá najednou, ale pouze
nějaká část a zbytek se poučí, co to tam udělali blbě. Proto tu byla tak
zachovalá krajina, protože nikdo direktivně nenařídil kácet to a to a
sázet pouze to a to. Každý to dělal podle místních podmínek a podle
požadavků trhu. Když to v malém nevyšlo, tak se v globále nic nestalo,
na rozdíl od direktivního diktátu to dělat tak a tak všude.
MU
SV
Slavomil Vinkler
27.4.2024 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekSkoro máte pravdu. Ale blbé vedení NP můžete vyměnit, zprivatizované lesy už ntěžko znárodníte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.4.2024 12:46 Reaguje na Slavomil VinklerBlbé vedení napáchá i za krátkou dobu škodu na obrovské ploše, ale u malých vlastníků, či správců lesa to budou pouze škody místní a zbytek se z chyb sousedů poučí. Jaký význam má nyní částečná obměna vedení NP ČŠ? Žádnou! Je po požáru a co dosud neshořelo, tak čeká na další požár. To
je ta změna zabraňující opakování katastrofy? Kdepak pane,
vlastník zhodnotí ty kvanta souší a hlavně se bude snažit
předejít něčemu, co ho připraví o zisk a za co se bude
MUSET zodpovídat. Pokud požár souší z jeho lesa podpálí
domy obyvatel, tak ho budou žalovat, že nepředešel riziku
požáru a zaplatí škody ze svého. Za vedení NP to zaplatíme
my všichni a tak nemají ani zájem měnit tu koncepci, při
které kvůli hořícím souším kolem cest tam nemohli dojet
ani hasiči. Co se změnilo nyní? Taky nic! Pouze se odstraní
to nejpodstatnější a se zbytkem se bude ČEKAT. Na co? Na
další požár a nebo až to za X let zcela zetlí? Pouze ale
upozorňuji, že neohořelá souš zetlí za deset let, ale té
ohořelé to bude trvat let dvacet až padesát. Proto se kůly
na ploty opalovaly, aby nehnily v půdě a natož na povrchu.
Když k tomu připočtu spoléhání se na hořlavé nálety bříz
a borovic, tak to vidím na brzké opakováni této pohromy.
Dobrý vlastník by se poučil, klidně by zájemcům ty souše
i daroval za pouhé odstranění a vysázel tam něco jiného,
než nálet, který bude novým rizikem a přechodným článkem
požadovaného zalesnění.
Odpovědět
je ta změna zabraňující opakování katastrofy? Kdepak pane,
vlastník zhodnotí ty kvanta souší a hlavně se bude snažit
předejít něčemu, co ho připraví o zisk a za co se bude
MUSET zodpovídat. Pokud požár souší z jeho lesa podpálí
domy obyvatel, tak ho budou žalovat, že nepředešel riziku
požáru a zaplatí škody ze svého. Za vedení NP to zaplatíme
my všichni a tak nemají ani zájem měnit tu koncepci, při
které kvůli hořícím souším kolem cest tam nemohli dojet
ani hasiči. Co se změnilo nyní? Taky nic! Pouze se odstraní
to nejpodstatnější a se zbytkem se bude ČEKAT. Na co? Na
další požár a nebo až to za X let zcela zetlí? Pouze ale
upozorňuji, že neohořelá souš zetlí za deset let, ale té
ohořelé to bude trvat let dvacet až padesát. Proto se kůly
na ploty opalovaly, aby nehnily v půdě a natož na povrchu.
Když k tomu připočtu spoléhání se na hořlavé nálety bříz
a borovic, tak to vidím na brzké opakováni této pohromy.
Dobrý vlastník by se poučil, klidně by zájemcům ty souše
i daroval za pouhé odstranění a vysázel tam něco jiného,
než nálet, který bude novým rizikem a přechodným článkem
požadovaného zalesnění.
Sl
Slovan
29.4.2024 15:22“Pro zachovalé lesní komplexy je nejvhodnějším způsobem ochrany zajištění nerušených přírodních procesů, naopak pro mnohé specifické lesní i nelesní biotopy je nutný aktivní management k zachování unikátní biologické rozmanitosti. Správně připravená zonace národního parku umožňuje tyto přístupy k ochraně cenné přírody vhodným způsobem kombinovat.”
Tolik k tomu, že by se jednalo o jakýsi bezzásah. Tohle je nutné neustále připomínat!
Vzhledem k tomuto faktu bych uvítal, pokud by bylo místním lidem (tedy lidem, které NP může reálně ovlivnit) nabídnut nějaký hmatatelný benefit - např. určité množství topného dřeva zadarmo. Věřím, že tam nejeden obyvatel bude stále dřevem topit a vzhledem k cenám na trhu by to byl benefit celkem velký.
Odpovědět
Tolik k tomu, že by se jednalo o jakýsi bezzásah. Tohle je nutné neustále připomínat!
Vzhledem k tomuto faktu bych uvítal, pokud by bylo místním lidem (tedy lidem, které NP může reálně ovlivnit) nabídnut nějaký hmatatelný benefit - např. určité množství topného dřeva zadarmo. Věřím, že tam nejeden obyvatel bude stále dřevem topit a vzhledem k cenám na trhu by to byl benefit celkem velký.
JS
Jarek Schindler
30.4.2024 05:20 Reaguje na SlovanPokud je něco zachovalého, cenného tak nejlepší možnou cestou je ponechat to ve stavu ve kterém ta zachovalost a cennost dožila dnešních dnů. Jakákoliv změna managementu může tu cennost a zachovalost ohrozit.
Ano, úplatky místním. Také se tomu říká "držhubné". Problém bude v tom, že slibům zelené eko se nedá věřit. Rychle zapomínají na to co slíbili. " Vlk taky sliboval a jak to dopadlo".
Odpovědět
Ano, úplatky místním. Také se tomu říká "držhubné". Problém bude v tom, že slibům zelené eko se nedá věřit. Rychle zapomínají na to co slíbili. " Vlk taky sliboval a jak to dopadlo".
Sl
Slovan
30.4.2024 08:19 Reaguje na Jarek SchindlerTakže by NP měli být vyhlašované v místech degradovaných až zničených? Zajímavá myšlenka…
NP je nejvyšší forma ochrany, kde se management určuje přednostně na základě ochrany biodiverzity. Lidské aktivity jsou utlumeny víc než v CHKO, území je cíleně směřováno k větším a neroztříštěným bezzásahovým (převážně lesním) oblastem a jak je popsáno v článku, tak případné rozšíření NPR by stálo samo o sobě miliony Kč ročně. NP nebude 100% bezzásahový, je to blbost, protože samotní vědci propagují i nemalé zapojení lidské ruky - k tomu by zase měl NP pomoci, protože bude personálně i finančně silnější než CHKO. Ostatně jedním z těch, kdo vznik NP otevřeně podpořil je i Lukáš Čížek, jeden z největších propagátorů světlých lesů u nás.
Někdo tomu říká úplatky, já tomu říkám zapojení místní komunity do projektu. Je to jasný a “hmatatelný” benefit.
Odpovědět
NP je nejvyšší forma ochrany, kde se management určuje přednostně na základě ochrany biodiverzity. Lidské aktivity jsou utlumeny víc než v CHKO, území je cíleně směřováno k větším a neroztříštěným bezzásahovým (převážně lesním) oblastem a jak je popsáno v článku, tak případné rozšíření NPR by stálo samo o sobě miliony Kč ročně. NP nebude 100% bezzásahový, je to blbost, protože samotní vědci propagují i nemalé zapojení lidské ruky - k tomu by zase měl NP pomoci, protože bude personálně i finančně silnější než CHKO. Ostatně jedním z těch, kdo vznik NP otevřeně podpořil je i Lukáš Čížek, jeden z největších propagátorů světlých lesů u nás.
Někdo tomu říká úplatky, já tomu říkám zapojení místní komunity do projektu. Je to jasný a “hmatatelný” benefit.
JO
Jarka O.
30.4.2024 08:37 Reaguje na Slovan:))Teď o Karkulce prosím. Světlé lesy– další pohádka? LČR neumějí světlé lesy?
Odpovědět
Sl
Slovan
30.4.2024 09:34 Reaguje na Jarka O.Ta o Karkulce je vaše silná stránka, nebudu vám ji přeci brát :)
I tam, kde se to od LČR nejvíce očekává, to nezvládají. Nebo spíš zvládat nechtějí a nebýt toho tlaku, tak se ze Soutoku stane další klasický hustý les, kterým už na mnoha místech bohužel i je. Takže otázka není, zda to umí (tam by byla odpověď ano), ale zda to chtějí dobrovolně dělat ve prospěch ochrany přírody a na úkor svého finančního zisku (a tam už si moc jistý nejsem).
Odpovědět
I tam, kde se to od LČR nejvíce očekává, to nezvládají. Nebo spíš zvládat nechtějí a nebýt toho tlaku, tak se ze Soutoku stane další klasický hustý les, kterým už na mnoha místech bohužel i je. Takže otázka není, zda to umí (tam by byla odpověď ano), ale zda to chtějí dobrovolně dělat ve prospěch ochrany přírody a na úkor svého finančního zisku (a tam už si moc jistý nejsem).
JS
Jarek Schindler
1.5.2024 20:53 Reaguje na SlovanZase jen další poplašná zpráva. Byl jste v tamních rezervacích? Je to sice dost dávno ale jako nějaký světlý les se mi to nezdálo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.5.2024 06:08 Reaguje na SlovanTo je snad vaše myšlenka. Vy jste ji nazval zajímavou, já ji označím za hloupou. I když, na druhou stranu byste se tam mohl kochat bezzásahovostí a silou přírody bez toho aby vám někdo vyčítal, že ničíte zachovalý kus krajiny.
Ano, pokud je něco zachovalého a vzácného tak je to zachovalé z nějakého důvodu a není snad nutné ten důvod zachovalosti měnit. Historie krásně ukazuje na fakt, že změna managementu nemusí být pro zachování toho jedinečného současného stavu nejvhodnější. Ona ta vzácnost a jediněčnost je dána hlavně dlouhodobou péčí. Bohužel z vašeho pohledu nejde ani tak o jedinečnost území ale o to kdo tam hospodaří.
Rozšíření rezervací díky kompenzacím vlastníkům samozřejmě něco stojí. Ale jak sám v případě Křivoklátska píšete, většinu pozemků vlastní stát. Tak o jakých milionech vlastně mluvíte? Samozřejmě v případě NP by již nešlo o miliony ale o stovky miliónů, že.
Jo a světlý les. Všichni bojují s klimatickou změnou, chtějí stabilnější les co udrží vláhu ale ochranáři najednou přišli se světlým lesem. Není náhodou ten (světlý) řídký les podstatně náchylnější na větrné či sněhové disturbance a není i podstatně teplejší a tedy i vysychavější?
No a já tomu říkám držhubné na které by se rychle, jen co ptáčka uloví, zapomnělo.
Odpovědět
Ano, pokud je něco zachovalého a vzácného tak je to zachovalé z nějakého důvodu a není snad nutné ten důvod zachovalosti měnit. Historie krásně ukazuje na fakt, že změna managementu nemusí být pro zachování toho jedinečného současného stavu nejvhodnější. Ona ta vzácnost a jediněčnost je dána hlavně dlouhodobou péčí. Bohužel z vašeho pohledu nejde ani tak o jedinečnost území ale o to kdo tam hospodaří.
Rozšíření rezervací díky kompenzacím vlastníkům samozřejmě něco stojí. Ale jak sám v případě Křivoklátska píšete, většinu pozemků vlastní stát. Tak o jakých milionech vlastně mluvíte? Samozřejmě v případě NP by již nešlo o miliony ale o stovky miliónů, že.
Jo a světlý les. Všichni bojují s klimatickou změnou, chtějí stabilnější les co udrží vláhu ale ochranáři najednou přišli se světlým lesem. Není náhodou ten (světlý) řídký les podstatně náchylnější na větrné či sněhové disturbance a není i podstatně teplejší a tedy i vysychavější?
No a já tomu říkám držhubné na které by se rychle, jen co ptáčka uloví, zapomnělo.
RČ
Radek Čuda
2.5.2024 12:14 Reaguje na SlovanS tou vámi uvedenou motivací má pan Schindler pravdu, to je fakt jen pro opravdu jednodušší jedince, kterým nedojde, že nějaké sliby ze strany státu mohou ale kua rychle odvanout.
Pokud chce MŽP změnit názor místních na zřízení NP, tak se musí smířit s tím, že se mu musí podařit valnou část těch lidí přesvědčit jednak o smysluplnosti té změny, jednak o tom, že je to nijak významně nezasáhne. Jenže to vyžaduje hodně času a energie, a tuplem s ohledem na to, že se to zatím snaží Vršovice i kraj protlačit na sílu jak to jen jde. Takže nic pro svazáka z Vršovic, který si chce postavit pomníček.
Odpovědět
Pokud chce MŽP změnit názor místních na zřízení NP, tak se musí smířit s tím, že se mu musí podařit valnou část těch lidí přesvědčit jednak o smysluplnosti té změny, jednak o tom, že je to nijak významně nezasáhne. Jenže to vyžaduje hodně času a energie, a tuplem s ohledem na to, že se to zatím snaží Vršovice i kraj protlačit na sílu jak to jen jde. Takže nic pro svazáka z Vršovic, který si chce postavit pomníček.
