Vědci: Prohlášení k diskusi o vyhlášení NP Křivoklátsko
Argumenty typu, že „dosavadní ochrana Křivoklátsku stačí“, jsou liché, protože pouze statut NP umožní ponechat lesy v části území dostatečně zestárnout. Propagovaná „lesnická ochrana“ pořád pracuje v kategoriích hospodářských lesů, které se kácí ve věku 100-120 let, přestože stromy mohou přirozeně žít mnoho set let. Dosavadní způsob ochrany formou národních přírodních rezervací také znamená, že státní ochrana přírody platí ročně desítky milionů Kč „újmy na zisku“ taktéž státnímu podniku Lesy ČR. Kromě toho, že to je absurdní (stát platí státu), je to významná překážka proti rozšiřování rezervací. Pokud území převezme do své správy národní park, žádné újmy se neplatí a území je spravováno s cílem přednostní ochrany přírody. Právě proto statut národního parku existuje.
V současné diskusi, která se těsně před legislativním aktem samotného vyhlášení národního parku velmi vyhrotila a polarizovala, postrádáme věcné argumenty, které by dokládaly, že národní park může nějak uškodit životu místních lidí. Zkušenost z jiných národních parků je přitom právě opačná - z jejich existence blízké obce profitují. Odmítáme snahu některých jednotlivců (včetně některých politiků) a zájmových skupin, aby se proces vyhlášení NP Křivoklátsko stal záminkou k oslabení legislativní ochrany všech našich národních parků v zákoně na ochranu přírody a krajiny.
Prof. em. Josef Fanta, lesník, emeritní profesor Univerzity ve Wageningen a Univerzity v Amsterdamu
Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Doc. RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská České
zemědělské univerzity a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu
globální změny AV ČR
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., emeritní ředitel, Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. František Marec, CSc., emeritní ředitel, Entomologický ústav BC AV ČR
Doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD., poradce prezidenta ČR pro životní prostředí
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská
České zemědělské univerzity
Doc. Mgr. Jan Zukal Dr., MBA, ředitel, Ústav biologie obratlovců AV ČR
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Radek
25.4.2024 10:55https://www.npsumava.cz/tipy-na-vylety/
Jaroslav Řezáč
25.4.2024 13:57 Reaguje na RadekJarek Schindler
26.4.2024 12:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMichal Ukropec
26.4.2024 16:44 Reaguje na Jarek SchindlerKarel Zvářal
26.4.2024 19:47 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
27.4.2024 07:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
27.4.2024 08:29 Reaguje na Michal UkropecKarel Zvářal
27.4.2024 08:38 Reaguje na Karel ZvářalJosef Střítecký
25.4.2024 12:25Majka Kletečková
25.4.2024 13:21 Reaguje na Josef StříteckýKarel Zvářal
25.4.2024 14:43 Reaguje na Majka KletečkováKarel Zvářal
25.4.2024 14:53 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
25.4.2024 14:00 Reaguje na Josef StříteckýOno příroda se o sebe postará i bez lidského ega.
Slavomil Vinkler
25.4.2024 15:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč- ten argument vědců je výborný, vy jste se zmohl pouze na to, dát do uvozovek slova "vědci" a "vědecká činnost", protože jiné argumenty nemáte. Ale oni jsou opravdu vědci (na rozdíl od vás) a provozují vědeckou činnost, na tom nic nezmění ani váš zcela nevýznamný názor.
2) A přitom rozvíjeli kvalitu jak dříví, tak životního prostředí.
- rozvíjet kvalitu dříví v národním parku je nemysl.
3) A pokud se někde vyskytují porosty zasluhující speciální režim, mohou si ekologové své požadavky prosadit před tvorbou a schválením hospodářského plánu.
- no, zažádat si můžou, ale lesnící na to nikdy nepřistoupí (takhle se jim v NP vydávat na milost a nemilost nelze). Vždycky se budou vymlouvat, že dělají jen to co jim určuje zákon, že ty staré lesy prostě pokácet musí, protože jinak by zákon porušili (tohle dobře znám osobně). Na druhou stranu, však si lesníci v NP mohou sami zažádat o výjímku, kdyby bylo nutné něco pokácet.
Ted se s lesy v potencálním NP nic neděje, protože se přes 100 let čeká až dozrají. Ale jak ta chvíle přijde, lesnící se rozjedou a půjdou celé plochy lesa dolů. Stejně jak to ted vidíme na Soutoku, či v bučinách Krušných hor. A taky se tam všichni odvolávají na lesní zákon. Takže lesníci všechny ty lesy nakonec pokácí (s výjimkou maloplošních CHÚ). Takže NP je nutný, pokud přijmeme argument vědců v bodu 1.
Jarek Schindler
26.4.2024 12:39 Reaguje naNo a pane anonyme jací " lesníci" si v NP mohou o něco žádat? V NP snad nemá působnost MZ ale MŽP. Nebo se snad mýlím?
Jarka O.
26.4.2024 13:01 Reaguje naAd zbytek: V minulé diskuzi bylo psáno, že 1.akcí v NP by bylo pokácení smrků, čili půjdou celé plochy lesa dolů kvůli ochráncům! Mě to nepřekvapuje. P. Hruška v dohledatelném článku tu totiž lesníkům radil, ať pokácí smrky nebo jim je sní kůrovec. Teď tedy plánují kácet smrky ve „svém“ novém, zatím zdravém lese. Tak to alespoň já chápu a považuju z více důvodů za výsměch. Jednak „staré lesy a nezásah“ najednou půjdou stranou, ale zato peníze do kasičky ochránců a NP půjdou z dřeva nenáviděných smrků! Zničí tím ekosystémy. Před samoobnovou se může stát, že se na holinách rozjede větrná (nebo vodní) eroze a vliv UV. Teplý vítr dostane prostor a bude vysušovat i své okolí, buk nemá rád suchou půdu a suchý vítr, mohou nastat další škody větrem na nechráněných okolních porostech, polomy se nechají ležet, vzniknou jiné škody, a celé se to bude omlouvat údajnou změnou klimatu a přirodními procesy. Toto se děje jinde v torzech lesa. Čili ad2) kvalita dříví, možná i osud těch starých lesů, je ve hvězdách a ad3) ano, ten režim bude speciální.
Maloplošná CHÚ– PR že by měly vyšší ekonomické náklady než NP?:)
PS:Berte to jako pouhý osobní názor.
Majka Kletečková
25.4.2024 13:23Jarka O.
25.4.2024 14:14K zvláštnímu tvrzení o „nedostatečném stáří lesů“ v jiném článku píší: „..narůstá stáří hospodářských lesů. Zatímco v roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly na 3% porostní půdy, v současné době je to na více než 20%..“
Slavomil Vinkler
25.4.2024 15:30 Reaguje na Jarka O.Radek Čuda
25.4.2024 16:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
25.4.2024 16:55 Reaguje na Radek ČudaSlavomil Vinkler
25.4.2024 15:32 Reaguje na Jarka O.Radek Čuda
25.4.2024 14:44Při vší úctě k profesní odbornosti podepsaný je toto zcela krásná ilustrace, jak mimo mísu jsou. Místní lidé mají z nejrůznějších důvodů obavy, že jim vyhlášení NP bude více ku škodě než užitku. A je povinností zastánců NP, primárně se jedná o státní správu (MŽP) a kraj, tyto obavy vyvrátit a přesvědčit je o tom, že NP je lepší řešení než je to stávající. Není to bezpochyby snadné a může to stát značné úsilí i čas, ale to se prostě nedá nic dělat. A když to nedokáží, tak je to jejich chyba, ne těch, kteří jim nedůvěřují a ty obavy mají.
A pokoušet se to nějak s prominutím ochcat a protlačit na sílu ... to se sice může občas podařit, a třeba to trochu i té přírodě pomůže, ale zásadním způsobem to naruší celospolečenské vazby a budoucnu se to bezpochyby nehezky vrátí.
Jo, a podobné články tomu spíš uškodí, rozhodně nepomohou. Protože dialog monologem nahradit nelze, zejména když se jím velmi citelně nese podtón ... my to víme nejlíp a pokud to nechápete, tak jste sbírka pitomců. Něco jiného by bylo, kdyby ti podepsaní ty obce objížděli, s těmi lidmi se bavili, naslouchali jim, vysvětlovali. Klidně opakovaně, nikdo nemůže čekat, že by to bylo snadné a hned. Jenže to je zjevně moc práce.
Jen pro jistotu, mně je ganz egál jestli tam NP bude nebo ne, a pokud ano, tak s tím nemám nejmenší problém.
Jde ale o to JAK se to stane.
Jarek Schindler
26.4.2024 12:54 Reaguje na Radek ČudaPokud někdo musí přinutit místní lidi tak se pro ty místní asi něco určitě změní protože jinak by je přece nikdo nutit nemusel. Tak jsou obavy na místě? Kdy se začnou ti lidé k něčemu nutit?
Břetislav Machaček
25.4.2024 18:42jako v NP ČŠ, tak ať tam NP raději není. Ono stejné to bylo i na Šumavě,
kde co ředitel NP , tak jiná koncepce a takhle to funguje u všech centrálně
řízených firem. Ředitel je pánbůh i kdyby byl osel a i kdyby pánbůh byl,
tak ho osli vymění za poslušnou loutku. Lépe když je krajina rozdrobena
mezi více "ředitelů", protože se nikdy nezdrbe celá najednou, ale pouze
nějaká část a zbytek se poučí, co to tam udělali blbě. Proto tu byla tak
zachovalá krajina, protože nikdo direktivně nenařídil kácet to a to a
sázet pouze to a to. Každý to dělal podle místních podmínek a podle
požadavků trhu. Když to v malém nevyšlo, tak se v globále nic nestalo,
na rozdíl od direktivního diktátu to dělat tak a tak všude.
Slavomil Vinkler
27.4.2024 19:42 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.4.2024 12:46 Reaguje na Slavomil Vinklerje ta změna zabraňující opakování katastrofy? Kdepak pane,
vlastník zhodnotí ty kvanta souší a hlavně se bude snažit
předejít něčemu, co ho připraví o zisk a za co se bude
MUSET zodpovídat. Pokud požár souší z jeho lesa podpálí
domy obyvatel, tak ho budou žalovat, že nepředešel riziku
požáru a zaplatí škody ze svého. Za vedení NP to zaplatíme
my všichni a tak nemají ani zájem měnit tu koncepci, při
které kvůli hořícím souším kolem cest tam nemohli dojet
ani hasiči. Co se změnilo nyní? Taky nic! Pouze se odstraní
to nejpodstatnější a se zbytkem se bude ČEKAT. Na co? Na
další požár a nebo až to za X let zcela zetlí? Pouze ale
upozorňuji, že neohořelá souš zetlí za deset let, ale té
ohořelé to bude trvat let dvacet až padesát. Proto se kůly
na ploty opalovaly, aby nehnily v půdě a natož na povrchu.
Když k tomu připočtu spoléhání se na hořlavé nálety bříz
a borovic, tak to vidím na brzké opakováni této pohromy.
Dobrý vlastník by se poučil, klidně by zájemcům ty souše
i daroval za pouhé odstranění a vysázel tam něco jiného,
než nálet, který bude novým rizikem a přechodným článkem
požadovaného zalesnění.
Slovan
29.4.2024 15:22Tolik k tomu, že by se jednalo o jakýsi bezzásah. Tohle je nutné neustále připomínat!
Vzhledem k tomuto faktu bych uvítal, pokud by bylo místním lidem (tedy lidem, které NP může reálně ovlivnit) nabídnut nějaký hmatatelný benefit - např. určité množství topného dřeva zadarmo. Věřím, že tam nejeden obyvatel bude stále dřevem topit a vzhledem k cenám na trhu by to byl benefit celkem velký.
Jarek Schindler
30.4.2024 05:20 Reaguje na SlovanAno, úplatky místním. Také se tomu říká "držhubné". Problém bude v tom, že slibům zelené eko se nedá věřit. Rychle zapomínají na to co slíbili. " Vlk taky sliboval a jak to dopadlo".
Slovan
30.4.2024 08:19 Reaguje na Jarek SchindlerNP je nejvyšší forma ochrany, kde se management určuje přednostně na základě ochrany biodiverzity. Lidské aktivity jsou utlumeny víc než v CHKO, území je cíleně směřováno k větším a neroztříštěným bezzásahovým (převážně lesním) oblastem a jak je popsáno v článku, tak případné rozšíření NPR by stálo samo o sobě miliony Kč ročně. NP nebude 100% bezzásahový, je to blbost, protože samotní vědci propagují i nemalé zapojení lidské ruky - k tomu by zase měl NP pomoci, protože bude personálně i finančně silnější než CHKO. Ostatně jedním z těch, kdo vznik NP otevřeně podpořil je i Lukáš Čížek, jeden z největších propagátorů světlých lesů u nás.
Někdo tomu říká úplatky, já tomu říkám zapojení místní komunity do projektu. Je to jasný a “hmatatelný” benefit.
Jarka O.
30.4.2024 08:37 Reaguje na SlovanSlovan
30.4.2024 09:34 Reaguje na Jarka O.I tam, kde se to od LČR nejvíce očekává, to nezvládají. Nebo spíš zvládat nechtějí a nebýt toho tlaku, tak se ze Soutoku stane další klasický hustý les, kterým už na mnoha místech bohužel i je. Takže otázka není, zda to umí (tam by byla odpověď ano), ale zda to chtějí dobrovolně dělat ve prospěch ochrany přírody a na úkor svého finančního zisku (a tam už si moc jistý nejsem).
Jarek Schindler
1.5.2024 20:53 Reaguje na SlovanJarek Schindler
1.5.2024 06:08 Reaguje na SlovanAno, pokud je něco zachovalého a vzácného tak je to zachovalé z nějakého důvodu a není snad nutné ten důvod zachovalosti měnit. Historie krásně ukazuje na fakt, že změna managementu nemusí být pro zachování toho jedinečného současného stavu nejvhodnější. Ona ta vzácnost a jediněčnost je dána hlavně dlouhodobou péčí. Bohužel z vašeho pohledu nejde ani tak o jedinečnost území ale o to kdo tam hospodaří.
Rozšíření rezervací díky kompenzacím vlastníkům samozřejmě něco stojí. Ale jak sám v případě Křivoklátska píšete, většinu pozemků vlastní stát. Tak o jakých milionech vlastně mluvíte? Samozřejmě v případě NP by již nešlo o miliony ale o stovky miliónů, že.
Jo a světlý les. Všichni bojují s klimatickou změnou, chtějí stabilnější les co udrží vláhu ale ochranáři najednou přišli se světlým lesem. Není náhodou ten (světlý) řídký les podstatně náchylnější na větrné či sněhové disturbance a není i podstatně teplejší a tedy i vysychavější?
No a já tomu říkám držhubné na které by se rychle, jen co ptáčka uloví, zapomnělo.
Radek Čuda
2.5.2024 12:14 Reaguje na SlovanPokud chce MŽP změnit názor místních na zřízení NP, tak se musí smířit s tím, že se mu musí podařit valnou část těch lidí přesvědčit jednak o smysluplnosti té změny, jednak o tom, že je to nijak významně nezasáhne. Jenže to vyžaduje hodně času a energie, a tuplem s ohledem na to, že se to zatím snaží Vršovice i kraj protlačit na sílu jak to jen jde. Takže nic pro svazáka z Vršovic, který si chce postavit pomníček.