Veronika Murzynová: Emise metanu musíme dostat pod kontrolu, řešení máme na dosah ruky
29.5.2023
Ilustrační snímek jímání metanu ze skládky.
Vědci i politici se tak vzácně shodují na tom, že rapidní snížení emisí metanu z lidské činnosti je v současné chvíli jedním z hlavních dílů skládačky, jak udržet celkové oteplení planety na únosné míře.
Jak ale bohužel ukazuje před několika dny zveřejněný vědecký výzkum v časopisu One Earth, dosud přijaté politiky pro regulace emisí metanu v energetice, zemědělství a nakládání s odpady ani zdaleka nestačí.
Co s tím? Začít můžeme doma, tedy na evropské úrovni.
Evropa a snižování emisí metanu v energetice
Pár měsíců po podpisu Global Methane Pledge přišla Evropská komise s novou legislativou, která si klade za cíl snížení emisí metanu v energetice. Je to logický první krok. Emise metanu ze sektoru energetiky - tedy převážně těžby, zpracování a transportu fosilních paliv - tvoří dle Mezinárodní energetické agentury IEA asi 37 % veškerých lidmi způsobených emisí metanu.
Hned několik studií však prokázalo, že skutečné emise metanu jsou až o 60 % - 70 % vyšší, než jak je firmy reportují, přitom je jejich omezení například v případě plynové infrastruktury efektivní a nenákladné - většinu opatření lze implementovat s čistými nulovými náklady.
Snížení emisí metanu v sektoru energetiky je oním pomyslným “nízko visícím ovocem” jehož plody, tedy zpomalení postupu klimatické krize a udržení globálního oteplování na úrovni kolem 1,5 °C, bychom mohli sklízet v horizontu jedné generace.
Evropská metanová legislativa se nyní blíží do závěrečných fází vyjednávání mezi jednotlivými institucemi a evropští zákonodárci tak mají na nějakou dobu poslední příležitost ovlivnit její konečnou podobu.
Vzhledem k tomu, že EU naprostou většinu své spotřeby fosilního plynu dováží ze třetích zemí, je zásadní zejména zavedení pravidelných kontrol a oprav energetické infrastruktury v celém dodavatelském řetězci, tedy i mimo území EU, odkud k nám přichází až 90 % plynu, který v EU spotřebujeme.
Přijetí odvážné metanové legislativy, která by pokryla kompletní dodavatelský řetězec, by pro Evropskou unii bylo jedinečnou příležitostí ukázat, že to se snižováním emisí metanu myslíme opravdu vážně - přinejmenším co se sektoru energetiky týče.
reklama
Veronika Murzynová
Autorka je odbornice na energetickou transformaci Centra pro dopravu a energetiku.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Další články autora |
Veronika Murzynová: Výbory evropského parlamentu odsouhlasily odvážný návrh nové regulace pro snížení emisí metanu v energeticeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.5.2023 06:31je otázka co jsou následky. Obecně se však dá říci, že problém ohřívání planety je v první řadě vykácený lesní porost.
V první řadě se musí chránit půda a to jde jen tím, že se bude svlažovat " lesem" každý kraj by měl mít 50% lesních porostů na svém území. Musí se nastartovat malý vodní oběh. Půdu je potřeba hydratovat je to jako kůže, teky se vysouší. Namazat jí krémem nemůžeme.
Požadavky na snižování CO2 a Metanu je takové ekologické přicmrndávání, které nám nic nezajistí. Ono se totiž celkem přirozeně uvolňuje do ovzduší běžně.
Odpovědět
V první řadě se musí chránit půda a to jde jen tím, že se bude svlažovat " lesem" každý kraj by měl mít 50% lesních porostů na svém území. Musí se nastartovat malý vodní oběh. Půdu je potřeba hydratovat je to jako kůže, teky se vysouší. Namazat jí krémem nemůžeme.
Požadavky na snižování CO2 a Metanu je takové ekologické přicmrndávání, které nám nic nezajistí. Ono se totiž celkem přirozeně uvolňuje do ovzduší běžně.
Karel Zvářal
29.5.2023 07:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMinulý týden byl na N. nebo Seznamu (?) článek o oteplování planety, včetně moří, kde bylo patrné větší oteplení v oblasti Kapverd a Kanárů. Což jsou ostrovy blízko A. a Španělska, odkud se teplo šíří. Když jsem chtěl článeček (s mapkami) po pár dnech vygůglit, zmizel v nenávratnu. Tímto žádám zručné gůglisty, zda by nemohli sem odkaz hodit, už mi ty zkazky o nebezpečných plynech a závazcích, a jak se jich zbavíme, začínají vadit, když přehlížíme průmyslovou devastaci zem povrchu, tj deforestaci, dehydrataci a urbanizaci. To je stejně - ne-li více, zhoubné pro změny klimatu, než více CO2. který nemůže být transformován vydrancovanými lesy.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.5.2023 07:07 Reaguje na Karel ZvářalTím je naznačeno, že nad rozpáleným zemským povrchem je vodní pára mnohonásobně větší skleníkáč, a že pokud za poslední dekády jsme vykáceli 7 mil qkm lesa, nese to své ovoce.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 09:36 Reaguje na Karel ZvářalJak jste na to, prosím, přišel?
Nad rozpáleným suchým povrchem je ve vzduchu více vodní páry než nad lesem?
Odpovědět
Nad rozpáleným suchým povrchem je ve vzduchu více vodní páry než nad lesem?
Karel Zvářal
29.5.2023 11:20 Reaguje na Jiří SvobodaNjn, klasika s panem Svobodou, ten si to otočí dle svého ne/chápání... Teplo vysálané z vysušené krajiny (kontinentu, městských ostrovů) zahřívá okolní vzdušné masy a zvyšuje skleníkový efekt vodní páry nad oceány i okolní krajinou.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Nemalý negativní vliv antropocénu tkví i v letecké dopravě, která využívá tryskové proudění, kteréžto samozřejmě ovlivňuje=zpomaluje, a proto chod oblačnosti bývá značně narušen. Ač by při zvýšené teplotě a vyšším odparu mělo (teoreticky) pršet častěji, opak je pravdou. Někde nezaprší celé měsíce, ač země leží u moře, je vyschlá na troud. Toto proudění (o průměru 1,5-5 km) není nijak masivní a lze ho tedy leteckou dopravou ovlivnit. Kdo si myslí, že nikoliv, ať uvede citace, které tuto domněnku vyvrátí. Prostě změna klimatu není jen o sodovčáku, ale celé řadě jevů, jejichž dopad si zřejmě neuvědomujeme, nebo raději tabuizujeme (?).
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-prozradi-termokamera-ze-lesni-porosty-si-nicime-sami
Nemalý negativní vliv antropocénu tkví i v letecké dopravě, která využívá tryskové proudění, kteréžto samozřejmě ovlivňuje=zpomaluje, a proto chod oblačnosti bývá značně narušen. Ač by při zvýšené teplotě a vyšším odparu mělo (teoreticky) pršet častěji, opak je pravdou. Někde nezaprší celé měsíce, ač země leží u moře, je vyschlá na troud. Toto proudění (o průměru 1,5-5 km) není nijak masivní a lze ho tedy leteckou dopravou ovlivnit. Kdo si myslí, že nikoliv, ať uvede citace, které tuto domněnku vyvrátí. Prostě změna klimatu není jen o sodovčáku, ale celé řadě jevů, jejichž dopad si zřejmě neuvědomujeme, nebo raději tabuizujeme (?).
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 12:25 Reaguje na Karel ZvářalJistě, že tepelný ostrov ohřívá své okolí, tam se zvyšuje odpar a tudíž i skleníkový jev přes vodní páru. Ale na druhé straně horký povrch, nad nímž je suchý vzduch teplo mnohem efektivněji vyzáří do kosmu a tím se spousta tepla ze Země odčerpá. To je mince se dvěma stranami, jak bývá obvyklé. Vy chcete vidět jen jednu stranu? To by bylo nepěkné!
Na druhé straně si představte, že spousta lidí popírá, že by sodovkáč mohl ovlivnit globální klima. To jsou hrozní ignoranti elementární fyziky. Fuj!
Odpovědět
Na druhé straně si představte, že spousta lidí popírá, že by sodovkáč mohl ovlivnit globální klima. To jsou hrozní ignoranti elementární fyziky. Fuj!
Karel Zvářal
29.5.2023 13:04 Reaguje na Jiří SvobodaVliv skleníkových plynů ani náhodou nepopírám, jak jste si ráčil všimnout, jen podtrhuji dalekosáhlé změny v pokryvnosti krajiny za posledních několik destiletí. A myslet si, že změny klimatu zachrání několik (snobských) zelených, bílých, či jakých střech, nebo větví zapíchnutých do asfaltového chodníku - toto (!) není můj případ.
Mně už ani nepřekvapuje, že necháváte bez komentáře ony závratné cifry vyplundrovaných (zejména) deštných lesů. Lesů posléze (začasto) odvodněných - a potažmo vliv odkryté půdy na prohřívání krajiny. My nejenže si lesy ničíme sami, my si ničíme celou planetu.
Protože kromě toho teplého vzduchu vyzářeného do atmosféry tu máme také ten, který k nám donesou vzdušné proudy ("vpád saharského vzduchu"), kteréžto mají vliv na odtávání nejen ledovců, ale i Antarktidy. A o co větší bude odlesněnost jižního gigakontinentu, o to méně pocítíme vpády arktického vzduchu.
A chtít napravit tento aspekt nebude záležitostí nejbližších let ani desetiletí, demokřivka naopak ještě bude progresivní. Takže to má zachránit honba za kysličníkem? Obávám se, že to ani zdaleka nebude stačit. Ale to poznají až další generace, většina společnosti je ve vleku současné politiky GD, kde snahu o omezení let dopravy, spalování biomasy pralesa, vození potravin přes polovinu planety... nějak nebadať. Proto si ani trochu nejsem jist, zda to vše je myšleno vážně, nebo, řečeno slovy klasika Miroslava P., to není jen ***.
Odpovědět
Mně už ani nepřekvapuje, že necháváte bez komentáře ony závratné cifry vyplundrovaných (zejména) deštných lesů. Lesů posléze (začasto) odvodněných - a potažmo vliv odkryté půdy na prohřívání krajiny. My nejenže si lesy ničíme sami, my si ničíme celou planetu.
Protože kromě toho teplého vzduchu vyzářeného do atmosféry tu máme také ten, který k nám donesou vzdušné proudy ("vpád saharského vzduchu"), kteréžto mají vliv na odtávání nejen ledovců, ale i Antarktidy. A o co větší bude odlesněnost jižního gigakontinentu, o to méně pocítíme vpády arktického vzduchu.
A chtít napravit tento aspekt nebude záležitostí nejbližších let ani desetiletí, demokřivka naopak ještě bude progresivní. Takže to má zachránit honba za kysličníkem? Obávám se, že to ani zdaleka nebude stačit. Ale to poznají až další generace, většina společnosti je ve vleku současné politiky GD, kde snahu o omezení let dopravy, spalování biomasy pralesa, vození potravin přes polovinu planety... nějak nebadať. Proto si ani trochu nejsem jist, zda to vše je myšleno vážně, nebo, řečeno slovy klasika Miroslava P., to není jen ***.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 14:35 Reaguje na Karel ZvářalJá vím, že CO2 nepopíráte!
Já chci naopak deštné lesy ochránit před mýcením tím, že z nich uděláme trvale udržitelné hospodářské lesy produkující řezivo na stavby a dávající místním lidem dosti obživy.
Rozhodně vzdušné proudy nepopírám. Vy ale tomu svému třetímu odstatvci rozumíte? Já tedy nikoliv.
Přístup GD též považuji za scestný.
Vždyť my si vlastně (po vysvětlení) úžasně rozumíme!
Odpovědět
Já chci naopak deštné lesy ochránit před mýcením tím, že z nich uděláme trvale udržitelné hospodářské lesy produkující řezivo na stavby a dávající místním lidem dosti obživy.
Rozhodně vzdušné proudy nepopírám. Vy ale tomu svému třetímu odstatvci rozumíte? Já tedy nikoliv.
Přístup GD též považuji za scestný.
Vždyť my si vlastně (po vysvětlení) úžasně rozumíme!
Jakub Graňák
29.5.2023 15:32 Reaguje na Jiří SvobodaJak chcete v tom trvale udržitelném produkčním "pralese" udržet biodiverzitu? Bude se pěstovat pár komerčních druhů - zbytek v rámci efektivity "zaplatí daň"? - nebo jak jako?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.5.2023 08:37 Reaguje na Jakub GraňákJednou za 10 let vykácet a vytahat zralé stromy a nechat to dál růst. Copak je tam ta biodiverzita tak křehká, aby toto nepřežila?
Odpovědět
Pe
Petr
30.5.2023 11:20 Reaguje na Jiří SvobodaOvšem že je. Nejen že je to zcela jiný les, než znáte od nás, ale i podmínky jsou tam zcela jiné a tím jsou zcela jiné i druhy tam žijící. Některé jsou například vázané jen na vzrostlé stromy. A nevím jak si v deštném pralese představujete vykácet a vytahat jen zralé stromy, je to téměř nemožné. Technikou se tam nedostanete žádnou, ručně strom sice pokácíte, ale tím končíte. Shrnuto: nesmysl provedení, ekononiky a tragédie pro životní formy a tím celý ekosystém.
Ostatně, úplně stejně, jen v menší míře, se projevuje "hospodaření" i v našich lesích. Jen to nechceme vidět.
Odpovědět
Ostatně, úplně stejně, jen v menší míře, se projevuje "hospodaření" i v našich lesích. Jen to nechceme vidět.
Karel Zvářal
29.5.2023 15:44 Reaguje na Jiří SvobodaNo jestli jste nepochopil třetí odstavec, tak jste nepochopil nic. To je jedna z velkých příčin GO.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.5.2023 08:45 Reaguje na Karel ZvářalAle pak to nechápete ani vy, když to nedokážete srozumitelně popsat.
Zkuste poprosit někoho inteligentního, ať posoudí, oč tam jde. On třeba takový teplý vzduch vyzářený do atmosféry, to je opravdu na chápání lahůdka...
Odpovědět
Zkuste poprosit někoho inteligentního, ať posoudí, oč tam jde. On třeba takový teplý vzduch vyzářený do atmosféry, to je opravdu na chápání lahůdka...
Karel Zvářal
30.5.2023 08:54 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím, že průměrně inteligentní člověk pochopí, že když otevře v lednu všechna okna a zapne topení na čtyřku, bude mít stále doma zimu.
Podobně je to s tou převahou horkého vzduchu z jižních směrů. Nikde není napsáno, že Artktida musí být navěky zamrzlá. To množství hliněných gigatetelínů prostě planeta přestává zvládat. A zelené střechy to fakt nevytrhnou.
Odpovědět
Podobně je to s tou převahou horkého vzduchu z jižních směrů. Nikde není napsáno, že Artktida musí být navěky zamrzlá. To množství hliněných gigatetelínů prostě planeta přestává zvládat. A zelené střechy to fakt nevytrhnou.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 09:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPočítal jsem malý vodní cyklus nad Amazonií a vyšel mi jeho příspěvek ke srážkám 50 % (na území naprší dvakrát více, než odteče Amazonkou). Jsou jinde na Zemi pro malý vodní cyklus lepší podmínky než tam (obrovská vnitrozemské plocha, samý les...)?
Kolik se tam uvolňuje metanu do ovzduší?
Odpovědět
Kolik se tam uvolňuje metanu do ovzduší?
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.5.2023 10:27 Reaguje na Jiří Svobodano vidíte, když ty lesy vytěžíte a necháte tam jen půdu, která je permanentně vysušována tak máte -80% vlhkosti. Jde hlavně o to, aby půda zachovávala vlhkost snížením dopadu slunečního záření a zahřívání, což je hlavní příčina půdního sucha ale i zachování pramenných oblastí.
Popravdě kolik se uvolňuje metanu do ovzduší mi je naprosto ukradený. Jde jej uvolňovat uměle nebo přirozeně tlením biologicky rozložitelného odpadu, tedy přirozenými procesy se dostává do atmosféry po celou dobu a dneska se hledá nesmrtelnost chrousta kdekoliv jen proto, aby takzvaní vědci vykázali nějakou činnost dokážou zrecyklovat kohokoliv a cokoliv.
Odpovědět
Popravdě kolik se uvolňuje metanu do ovzduší mi je naprosto ukradený. Jde jej uvolňovat uměle nebo přirozeně tlením biologicky rozložitelného odpadu, tedy přirozenými procesy se dostává do atmosféry po celou dobu a dneska se hledá nesmrtelnost chrousta kdekoliv jen proto, aby takzvaní vědci vykázali nějakou činnost dokážou zrecyklovat kohokoliv a cokoliv.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 13:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá chtěl říci, že ten malý vodní cyklus je v praxi spíše zbožné přání než realita.
Ono je snad jedno, zda se ta voda vypařuje přímo z půdy nebo (a to mnohem více) z korun stromů. Nebylo by dobré vycházet ze zákona zachování hmoty (v tomto případě vody) a tak nedělat chybné, byť ideologicky atraktivní, závěry?
Odpovědět
Ono je snad jedno, zda se ta voda vypařuje přímo z půdy nebo (a to mnohem více) z korun stromů. Nebylo by dobré vycházet ze zákona zachování hmoty (v tomto případě vody) a tak nedělat chybné, byť ideologicky atraktivní, závěry?
Pe
Petr
30.5.2023 11:41 Reaguje na Jiří SvobodaChybný je váš závěr, že jde pouze o množství, a tedy že je jedno odkud se daná voda vypaří.
Rostlinný pokryv snižuje teplotu prostředí a tím i odpar. Vody je tedy v porostlém prostředí více, takže se i déle uvolňuje a déle zvyšuje vlhkost prostředí, více se vsákne a déle odtéká. Je to prostě úplně něco jiného než povrch bez rostlin.
No a v našem silně poškozeném prostředí malý vodní režim již témeř nefunguje, což vám opravdu může připadat, jako že nic takového neexistuje a je to jen zbožné přání. Ale to je naše vina, my jsme ho zničili a teď sklízíme suché plody naší práce.
Odpovědět
Rostlinný pokryv snižuje teplotu prostředí a tím i odpar. Vody je tedy v porostlém prostředí více, takže se i déle uvolňuje a déle zvyšuje vlhkost prostředí, více se vsákne a déle odtéká. Je to prostě úplně něco jiného než povrch bez rostlin.
No a v našem silně poškozeném prostředí malý vodní režim již témeř nefunguje, což vám opravdu může připadat, jako že nic takového neexistuje a je to jen zbožné přání. Ale to je naše vina, my jsme ho zničili a teď sklízíme suché plody naší práce.
PE
Petr Eliáš
29.5.2023 12:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak o důležitosti lesů nikdo nepochybuje, ale myslel jsem si, že kapitolu Kravčík a jeho teorie už má Ekolist za sebou. :-)
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
Odpovědět
https://metelka.blog.pravda.sk/2019/08/13/proc-pan-kravcik-nikdy-nedokaze-spravit-globalni-klima/
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2023 12:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNechte už toho mlžení s lesem. Jsem přesvědčen, že zaměňujete více prší oceánské vody důsledek = deštný prales, za příčinu, že les produkuje vodu. Sdělte jak. Nikde jsem nedohledal ani fyzikální princip, ani tvrdá data, že pokud je hustý prales, vody z oceánu spadne více.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2023 16:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPROSÍM VYLOŽIT, JAK LES ZVÝŠÍ MNOŽSTVÍ VODY. Buď tvrdá data, nebo fyzikální princip vytvoření množství vody. Zatím to vypadá, že naprší jen to, co donesou mraky z moře. Nezaměňujete příčinu (podle toho jak prší, takový je les, suchý, nebo deštný) za důsledek že prší víc tam kde je les?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.5.2023 20:04 Reaguje na Slavomil VinklerJá předpokládám, že jak je lesů dostatečné množství, je krajina ochlazená výparem lesa a současně je výparem zvýšena vzdušná vlhkost blíže ku 100 %. Dojde tak ke snadnějšímu vzniku dešťových mraků a k srážkám, která vrátí na zem nejenom odpařenou vodu, ale i významnou část vody odjinud přinesené ve vzdušné vlhkosti. Voda se potom z pevniny vrací do moře pozemním tokem v řekách
Zatímco když je lesů málo, dojde k nedostatečnému ochlazení krajiny výparem a relativní vlhkost vzduchu je nižší, nad pevninou nedojde ke srážkám. Ke srážkám dojde až nad mořem, protože moře svým výparem vzduch ochlazuje více než je ochlazován nad pevninou. Voda je tak z pevniny odstraňována vzduchem v podobě vzdušné vlhkosti.
Odpovědět
Zatímco když je lesů málo, dojde k nedostatečnému ochlazení krajiny výparem a relativní vlhkost vzduchu je nižší, nad pevninou nedojde ke srážkám. Ke srážkám dojde až nad mořem, protože moře svým výparem vzduch ochlazuje více než je ochlazován nad pevninou. Voda je tak z pevniny odstraňována vzduchem v podobě vzdušné vlhkosti.
Karel Zvářal
29.5.2023 21:00 Reaguje na Radim PolášekLesy rostou tam, kde +- pravidelně prší. A jelikož člověk k životu potřeboval vodu, tak tyto oblasti kolonizoval. Část z nich odlesnil, aby mohl hospodařit - pást a obdělávat půdu. Průser přišel v momentě, kdy to odlesnění bylo přes míru (posledních pár desetiletí). Jednak přestala fungovat biotická pumpa, korunu všemu nasadilo průmyslové odvodńování nově získaných ploch. Tím se zásadně mění tepelný režim krajiny, stává se z ní tepelný ostrov, místy i tepelný kontinent (jeho podstatná část).
Pokud chybí les jako úložiště uhlíku, navíc když zelení khmérové ne/ekologicky spalují část vyprodukované hmoty (slámu, štěpku) místo jejího uložení do půdy, je zaděláno na ekologickou katastrofu obřích rozměrů. A tento tvor má tu odvahu zovat se moudrým (?)... Kdyby to nebyla reality šou, ale sci-fi, tak se tomu s chutí zasměju.
Odpovědět
Pokud chybí les jako úložiště uhlíku, navíc když zelení khmérové ne/ekologicky spalují část vyprodukované hmoty (slámu, štěpku) místo jejího uložení do půdy, je zaděláno na ekologickou katastrofu obřích rozměrů. A tento tvor má tu odvahu zovat se moudrým (?)... Kdyby to nebyla reality šou, ale sci-fi, tak se tomu s chutí zasměju.
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2023 07:50 Reaguje na Radim PolášekVíte, první rozpor je mezi tím, že les vypařuje někdy méně, ale někdy vice, podle toho jak se to hodí. Například zde byl článek o větším odtoku z lesa, než nelesní půdy. Kde se voda bere?
Další rozpor, srážky jsou v místech, kde teplý vzduch stoupá, nikoli kde klesá studený. Jak při bouřce, tak teplá i studená fronta, vždy teplý vzduch stoupá nahoru a prší. Naopak neprší v tlakové výši(vzduch klesá), nebo v dešťových stínech a pouštích. Ty jsou tam, kdy studený vzduch shora klesá. Za kopcem fén.
Odpovědět
Další rozpor, srážky jsou v místech, kde teplý vzduch stoupá, nikoli kde klesá studený. Jak při bouřce, tak teplá i studená fronta, vždy teplý vzduch stoupá nahoru a prší. Naopak neprší v tlakové výši(vzduch klesá), nebo v dešťových stínech a pouštích. Ty jsou tam, kdy studený vzduch shora klesá. Za kopcem fén.
Pe
Petr
30.5.2023 10:27 Reaguje na Slavomil VinklerMusíte se naučit vidět věci v souvislostech a komplexnosti, ne jen něco. Vše sousisí se vším. Pak začnete vidět věci jinak a třeba i přestanete pořád dokola psát o univerzální nutnosti spásání lesů. Ale to asi ne.
Les může vypařovat víc vody a i z lesa může odtékat víc vody jednoduše proto, že v lese je úplně jiný režim vody než v nelese. V lese se voda "chová" jinak, putuje jinak, jinými cestami a mechanismy, vše je tam složitější, komplikovanější a delší. Když budete tohle přehlížet, přijde vám to samozřejmě nesmyslné, protože voda je přece všude voda a víc než naprší jí být nemůže, tak ani nemůže víc odtékat.
Z lesa může odtékat víc vody než z nelesa, protože se jí tam kvůli složitosti (pro vás jinakosti, špatnosti a nesprávnosti) toho celého prostředí víc udrží a je jí tam v celém systému mnohem více. Vy to berete jako že odtéká víc než naprší, ale je to jen vaše nepochopení. Odtéká víc, protože jí tam víc zůstává. A s tím souvisejí i další jevy a provázané mechanismy, vliv na krajinu, na na počasí, na klima...
Opět můžete provést malý pokus doma na zahradě. Půlku zahrady vysekávejte až na hlínu, půlku nechte neposekanou a pozorujte, sledujte a porovnávejte. Přestože vám na zahradu bude pršet pořád stejně a na obě půlky dopadne stejné množství vody, každá půlka bude úplě jiná. No a pak třeba můžete i půlku z té neposekané části nechat spást a zase porovnávejte. Uvidíte velké rozdíly.
Odpovědět
Les může vypařovat víc vody a i z lesa může odtékat víc vody jednoduše proto, že v lese je úplně jiný režim vody než v nelese. V lese se voda "chová" jinak, putuje jinak, jinými cestami a mechanismy, vše je tam složitější, komplikovanější a delší. Když budete tohle přehlížet, přijde vám to samozřejmě nesmyslné, protože voda je přece všude voda a víc než naprší jí být nemůže, tak ani nemůže víc odtékat.
Z lesa může odtékat víc vody než z nelesa, protože se jí tam kvůli složitosti (pro vás jinakosti, špatnosti a nesprávnosti) toho celého prostředí víc udrží a je jí tam v celém systému mnohem více. Vy to berete jako že odtéká víc než naprší, ale je to jen vaše nepochopení. Odtéká víc, protože jí tam víc zůstává. A s tím souvisejí i další jevy a provázané mechanismy, vliv na krajinu, na na počasí, na klima...
Opět můžete provést malý pokus doma na zahradě. Půlku zahrady vysekávejte až na hlínu, půlku nechte neposekanou a pozorujte, sledujte a porovnávejte. Přestože vám na zahradu bude pršet pořád stejně a na obě půlky dopadne stejné množství vody, každá půlka bude úplě jiná. No a pak třeba můžete i půlku z té neposekané části nechat spást a zase porovnávejte. Uvidíte velké rozdíly.
Pe
Petr
30.5.2023 10:55 Reaguje na PetrNo a když les proředíte a prosvětlíte a budete uměle udržovat světlý a řídký, tak celý tento složitý lesní vodní systém zničíte a stávající diverzitu, krajinu, počasí a klima tím silně negativně ovlivníte. Dělat něco takového v dnešní vysychající době je naprostý nerozum a absurdita. Jediná cesta jak přispět k větší a širší diverzitě světlým lesem je založit a vytvořit nový, na nelesní půdě, tedy tam, kde byl původně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2023 19:12 Reaguje na PetrHustý les v Evropě je uniformní plantáž na dřevo, s malou diverzitou, někde po 150 letech prohlášená za NP. kde tu biodiverzitu v starých, jednotných, hustých smrcích vidíte?
Odtéká více... Zaklínáte se složitostí, ale bez vysvětlení. Prosil jsem tvrdá odměřená data nebo vysvětlení, kde a jak voda vzniká.
Odpovědět
Odtéká více... Zaklínáte se složitostí, ale bez vysvětlení. Prosil jsem tvrdá odměřená data nebo vysvětlení, kde a jak voda vzniká.
Pe
Petr
30.5.2023 19:39 Reaguje na Slavomil VinklerNejsou všechny lesy stejné. Těch vámi uváděných mnoho není. A i v nich je biodiverzita velká. Že ji neznáte a nevíte o ní, za to já nemůžu. A ničit ji jen proto, že vám se líbí jiná, to komentovat nebudu, ať si o vás myslí kdo co chce.
Kde a jak voda vzniká? To nevím a neví to nikdo. Voda na Zemi prostě je. A jestli jste tím myslel kde se bere v lese, tak něco ze srážek, něco ze vzdušné vlhkosti, ale to jsou taky srážky, někde voda může přitéct, co vám na tom není jasné?
Odpovědět
Kde a jak voda vzniká? To nevím a neví to nikdo. Voda na Zemi prostě je. A jestli jste tím myslel kde se bere v lese, tak něco ze srážek, něco ze vzdušné vlhkosti, ale to jsou taky srážky, někde voda může přitéct, co vám na tom není jasné?
Pe
Petr
30.5.2023 20:00 Reaguje na Slavomil VinklerA nějaká data, i když jiná.
dřevnatá rostlinná pletiva obsahují asi 50 % vody, nedřevnatá asi 75. Jen v samotných rostlinách je tedy vázáno obrovské množství vody, a čím víc rostlin, tím víc vody.
Průměrná zásoba dřeva je asi 230 m3 na hektar. Jen v samotném dřevu je tedy nějakých 115 m3 vody na každém hektaru lesa.
Odpovědět
dřevnatá rostlinná pletiva obsahují asi 50 % vody, nedřevnatá asi 75. Jen v samotných rostlinách je tedy vázáno obrovské množství vody, a čím víc rostlin, tím víc vody.
Průměrná zásoba dřeva je asi 230 m3 na hektar. Jen v samotném dřevu je tedy nějakých 115 m3 vody na každém hektaru lesa.
Pe
Petr
30.5.2023 20:30 Reaguje na PetrA narazil jsem na jakýsi údaj, že zelené travní hmoty je při sečení trávníků asi 10 tun na hektar. V hektaru trávy je tedy nějakých 7 až 10 m3 vody.
Lesní porost (není to jen dřevo) tedy obsahuje mým odhadem asi dvacetkrát víc vody než třeba porost luční.
Odpovědět
Lesní porost (není to jen dřevo) tedy obsahuje mým odhadem asi dvacetkrát víc vody než třeba porost luční.
Pe
Petr
30.5.2023 20:40 Reaguje na PetrA určitě zajímavý by byl údaj kolik rostlinné hmoty se nachází na takovém hektaru deštného pralesa.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.5.2023 09:03JJ, další ožebračování lidí a poškozování a sabotování lidské společnosti na obzoru.
Odpovědět
VN
Vilém N
29.5.2023 13:40A to řešení je popsáno kde? To jako, že se přijme "směrnice"? Ale nejsem odborník na energetickou transformaci, tak to prostě nechápu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.5.2023 15:09 Reaguje na Vilém NCopak toto můžete chtít po odbornici na energetickou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku? Ta tam zastává svou funkci a není od toho, aby něco vymýšlela.
Odpovědět
