Vilém Pavlů: Věda mne naučila trpělivosti

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ČZU

Čím vás travinné ekosystémy zaujaly natolik, že se jim věnujete prakticky celou profesní kariéru?

Po vystudování vysoké školy jsem se nejdříve začal zabývat kvalitou píce, výživou zvířat a jejich metabolickými poruchami na pastvě. Protože kvalita píce je mimo jiné ovlivněna druhovým složením, tak jsem začal intenzivně studovat i biodiverzitu rostlin a obsahy živin v půdě. Výzkum travinných ekosystémů mě zaujal svou rozmanitostí, odhalováním nových souvislostí a vzájemných vazeb, i když tato šíře na druhou stranu samozřejmě neumožňuje jít do větší hloubky.

Jak byste charakterizoval vaši dnešní práci?

Zabývám se vlivy různých systémů obhospodařování na složky travinných ekosystémů, zejména vztahem půda-rostlina-zvíře. Výzkum máme založený zejména na několika dlouhodobých polních experimentech, kde sledujeme změny jednotlivých složek ekosystému. Například už šestnáctým rokem udržujeme jeden z nejstarších pastevních manipulativních experimentů v Evropě. Terénní výzkumy doplňujeme řízenými nádobovými experimenty venku a ve skleníku nebo experimenty v klimatických boxech, kde se multifaktoriálně testují vybrané charakteristiky. Kromě toho ještě provádíme případové studie konkrétního území, kde se na základě starých map, leteckých snímků a záznamů v kronikách zabýváme mimo jiné i historií obhospodařování.

V čem vidíte největší potenciál dalšího výzkumu v této oblasti?

Cílem našeho výzkumu je zejména doporučovat vhodné způsoby obhospodařování travinných porostů, které nejen zajistí produkci pro hospodařící zemědělce, ale jsou také šetrné k životnímu prostředí. Naše doporučení jsou zapracovávána do agroenvironmentálních programů, metodik pro zemědělskou praxi a pro ochranu přírody. Spolupracujeme s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí České republiky, profesními svazy zemědělců, agenturami ochrany přírody i správami národních parků.

Jde tedy skloubit efektivní a k životnímu prostředí šetrné hospodaření?

Důležitým úkolem je osvěta a propagace ekologie, jako plnoprávné vědecké disciplíny zbavené pejorativního nádechu, který vznikl na základě nesprávných překladů a novinářských zkratek. Ačkoliv je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem, tak při zadání adjektiva „ekologický“ do internetového vyhledávače Google.cz se objeví 5 670 000 odkazů jako například ekologický dům, ekologicky šetrný výrobek, ekologické zemědělství a ekologická likvidace vozidel.

To svědčí o devalvaci původního významu nadužíváním předpony „eko“, a proto si široká veřejnost pod pojmem ekolog nejčastěji představí člověka, který se připoutává ke stromům, blokuje výstavbu silnice nebo pokutuje sběr borůvek. Dále se k ekologickým problémům, podobně jako k fotbalu a politice, vyjadřuje prakticky každý. Zejména politici bez patřičného vzdělání a znalostí vynikají potřebou komentovat a dokonce predikovat složité ekologické procesy.

Čím vás osobně vaše práce obohatila?

Jelikož pracujeme v týmech, práce mě obohatila o nové pohledy a přístupy mých kolegů. Také mě naučila trpělivosti, protože většina našich terénních experimentů vyžaduje dlouhou řadu pozorování a sběrů dat, kdy signifikantní trendy vývoje nastávají až po delším časovém úseku sledování, zpravidla po 5 až 10 letech. Dále jsem se přesvědčil, že princip tzv. „trade off“ (volně přeloženo „něco za něco“), kdy jedna výhoda je kompenzována nějakou nevýhodou, má obecnou platnost a platí i v civilním životě.