https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-degradace-hnuti-za-klima-v-cesku-je-nejspise-uplna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Degradace hnutí za klima v Česku je nejspíše úplná

25.11.2019
Jaké je české hnutí za klima? Ilustrační snímek.
Jaké je české hnutí za klima? Ilustrační snímek.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
V Akademii věd v nedávné době probíhá Týden vědy a techniky. Na řadě přednášek se prezentují výsledky výzkumů v této instituci. Z pochopitelných důvodů se řada z nich věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Na nich se zúčastnila řada mladých lidí, kteří svými dotazy a komentáři jasně ukazovali, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.
 

Akademie věd k diskuzi o klimatických změnách a energetice

Týden vědy a techniky Akademie věd měl podtitul „Věda, svoboda, odpovědnost“ a hlavním tématem byly právě globální hrozby, jako jsou právě třeba klimatické změny. Těmto tématům se věnovala i celá řada přednášek, jejichž záznamy jsou na internetových stránkách akce.

Zúčastnil jsem se panelu o energetice, který byl zaměřen na možnosti přechodu k nízkoemisní energetice v České republice. Spolu s kolegy, kteří se zabývají oblastmi spojenými s různými možnostmi produkce a ukládání energie, jsme se pokusili o přehled možností v oblasti fotovoltaiky, využití baterií či setrvačníků při ukládání energie, možnosti produkce vodíku a umělých uhlovodíků, jaderné energetiky, využití spalování odpadu a dalších oblastí.

Po krátkých prezentacích a diskuzi moderované Pavlou Čapkovou z redakce vědy České televize rozproudily dotazy publika živou a zasvěcenou debatu nad různými možnostmi náhrady fosilních paliv a potenciálnímu příspěvku ústavů Akademie věd k této cestě. Mezi panelisty i diváky se objevovala nejen shoda, ale často i diametrálně odlišné názory. Hlavním cílem všech však bylo rozšířit své znalosti reálné situace a upřesnit své představy o možné budoucnosti české energetiky. To, že beseda nebyla ukončena nedostatkem otázek a témat, ale pokročilým časem, můžete posoudit z odkazovaného záznamu.

V pátek a sobotu se pak v areálu ústavů v Řeži konaly dny otevřených dveří. Nejdříve pro školy a v sobotu pro veřejnost. I zde jsem se setkával s mladými lidmi, kteří se často vyznačovali hlubokými znalostmi. Perfektní pocit jsem však měl hlavně z jejich chuti poznávat a své znalosti dále rozšiřovat.

Okupační stávka studentů filozofické fakulty na Karlově univerzitě

Zcela opačně na mě zapůsobili studenti z iniciativy Univerzity za klima, kteří realizovali okupační stávku na Karlově univerzitě. Zvláště mě znechutili jejich mluvčí během jejich vystoupení v Rozstřelu. Velmi doporučuji si diskuzi s nimi poslechnout.

Předem bych zdůraznil, že absolutně nezpochybňují jejich právo na kritiku a i velmi radikální protest. Mělo by však být pravidlem, že o problematice, ke které se vyslovují, alespoň něco ví. Byl jsem účastníkem několika debat se středoškolskými studenty účastnícími se Hnutí za klima a na základě toho jsem vyjádřil názor, že často jim jde o úplně jiné věci, než je snaha o snížení emisí a pochopení problémů s vývojem klimatu (zde, zde a zde). U středoškolské mládeže se dá ještě pochopit, že o dané problematice moc neví a nedokáží formulovat, za co vlastně konkrétně bojují. Pokud tomu však je u vysokoškoláků, tak už je to opravdu na pováženou.

Hlavním heslem hlásaným Hnutím za klima je, že politici mají poslouchat vědce. Tedy mají dát na odborníky, kteří mají široké znalosti v dané oblasti. Úkolem vysokých škol by tak podle mého kromě vzdělávání mělo být získávání vědeckých poznatků a jejich šíření. Vědci by měli politikům poskytnout a zajistit odborné znalosti a fundované expertízy, které jim dovolí dělat potřebná politická rozhodnutí. Ta pak umožní řešit problémy, na které společnost naráží. Pokud jde o oblast možných klimatických změn, tak by vědci měli pracovat na měřících metodách, které umožní zjišťovat co nejpřesněji parametry ovlivňující vývoj klimatu. A na jejich základě zpřesňovat modely, které vývoj klimatu popisují. Měli by hledat možnosti a vyvíjet technologie pro cesty k nízkoemisní energetice. Současně by měli hledat vhodná opatření, jak lze čelit případným klimatickým změnám, jak se bránit negativním dopadům a jak využít ty pozitivní.

S ohledem na ideologické směry a různé politické proudy i politické střety by podle mě měly být vysoké školy neutrální. Vědci i akademici pochopitelně mají vstupovat a vstupují do politiky. Sami také podporují různé politické směry a volí různé strany a politiky. Ovšem univerzity jako organizace by měly být apolitické. Pokud však posloucháme zástupce iniciativy Univerzity za klima, tak jeden z důležitých bodů jejich požadavků je, aby univerzity tlačily na politiky. A jasně deklarují, že to má být tlak z té ideologicky správné pozice. O jakou se jedná je vidět nejen z deklarací stávkujících studentů z Filozofické fakulty, ale i z toho, že na okupační stávku si obléknou i tričko s Karlem Marxem.

Iniciativa se sice zaštiťuje problémy klimatu, ale její absolutní prioritou a tím klíčovým bodem je sesazení rektora Tomáše Zimy. Ten by měl být nahrazen rektorkou. Když se pak reportér ptal, která z žen by to měla být, tak se mu dostane upřesnění, že by neměla být podobná současným političkám, protože ty mají mužské chování. Mělo by jít o tu správnou ženu. Univerzita Karlova je moje alma mater, proto se snažím alespoň trochu sledovat její vývoj. Nejsem žádný velký příznivec rektora Tomáše Zimy. Netroufám si posuzovat, zda jeho postup ve zmiňovaných kauzách má vést k jeho odstoupení. Je možné, že třeba i ano. Ovšem jeho náhrada správně ideologicky kovanou soudružkou podle představ deklarovaných mluvčími stávkujících studentů mě spíše naplňuje hrůzou.

Při probírání témat týkajících se problému klimatických změn v Rozstřelu je vidět, že mluvčí studentů o něm nemají znalosti ani minimální. Je jasné, že hlavně studenti přírodovědných a technických směrů by mohli poskytnout řadu konkrétních cest a postupů, jak reálně podpořit cestu ke snížení emisí. Ovšem organizátoři stávky jsou výhradně humanitní studenti a je vidět, že se o odborné znalosti svých kolegů z přírodovědných a technických směrů vůbec nezajímali. Jejich body jsou tak směsí obecných proklamací a nereálných požadavků.

Charakteristická je diskuze o požadavku na dosažení uhlíkové neutrality u Karlovy univerzity do roku 2022. Uhlíková neutralita dané organizace znamená, že celkový její čistý příspěvek ke zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře je nulový. Autoři tohoto požadavku nebyli schopni uvést žádnou konkrétní skutečnost, která by ukazovala, že je tak rychlý přechod k ní dosažitelný. Kromě toho, že jinde přechod k uhlíkové neutralitě také vyhlašují nebo že papírově budou odebírat elektřinu od dodavatelů z obnovitelných zdrojů. Reálně pochopitelně to v době, kdy nefouká či nesvítí, ani nejde, ale na papíře ve formě certifikátů to bez ohledu na fyzikální zákonitosti půjde. A to je podle aktivistů to podstatné.

Konkrétní představy o požadavku na snížení uhlíkové stopy stravování ve vysokoškolských menzách a bufetech končily zhruba u toho, že by menzy měly mít místo čtyř masitých jídel jen dvě. Co vlastně reálně znamená požadavek stravování s nízkou uhlíkovou stopou, nebyli autoři tohoto požadavku schopni vysvětlit. Kdo a podle jakých parametrů určí, co má nižší uhlíkovou stopu a jaké je to správné stravování? Aktivisté cílili na preferenci biopotravin. Velmi často je však uhlíková stopa biopotravin daleko vyšší než u intenzivního zemědělství. Je totiž třeba více půdy, více pracovní síly a více času. Z odpovědí aktivistů nebylo zřejmé, zda o této problematice vůbec reálně uvažovali. Jde u nich spíše o naučené ideologické proklamace. Stejně tak je vidět, že se vůbec nezamýšleli nad tím, k čemu povede, když místo levnějšího letadla se využije násobně drahý vlak. Pojede tak na konferenci jen vedoucí práce a na doktoranda už peníze nebudou? Kdo tedy bude rozhodovat o tom, kdo cestovat a čím bude, a kdo zůstane doma?

Závěr

Z jejich vystoupení jsem tak nabyl dojmu, a troufám si říci, že nejsem sám, že studenti Filozofické fakulty a aktivisté iniciativy Univerzity za klima využívají v současné době atraktivní téma klimatických změn a potřeby snížení emisí oxidu uhličitého pouze jako zástěrku a záminku pro politický boj na konkrétní univerzitě a prosazení pro ně ideologicky správné formy levicové revoluce. A tím do značné míry degradují současné hnutí za klima celkově. Jak jsem zmiňoval v dřívějších příspěvcích k tomuto tématu, aktivita studentů v Hnutí za klima by mohla mít pozitivní dopady, pokud by byla spojená se snahou o poznání této problematiky u studentů a veřejnosti a reálnou diskuzí s vědci při hledání efektivních cest ke snížení emisí a náhradě fosilních zdrojů. Postupně se však stále více naplňují mé obavy, že se toto hnutí stále více ubírá jiným velice úzce ideologicky definovaným směrem.

V případě studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je pak tento odklon k politickému a ideologickému boji doveden k dokonalosti. Když jsem chodil já na univerzitu, setkávali jsme se s jistými typy absolventů humanitních směrů na povinných přednáškách z marxismu leninismu. A tam mi jako největší absurdita připadalo, když tito byli schopni prezentovat odborné přírodovědné a technické problémy a jejich řešení s absolutní neznalostí věci, ale naprosto razantně a bez možnosti diskuze, protože to měli správně ideologicky podložené. A na základě těchto svých často úplně scestných představ o problematice, kterou vůbec neznali, byli schopni kádrovat ostatní. A přesně tak na mě působili současní mluvčí iniciativy Univerzity za klima v Rozstřelu. Opravdu jsem si nepředstavoval, že se toho po třiceti letech od Sametové revoluce u čerstvých studentů či absolventů dočkám.

Většinou se snažím zůstat u odborných témat, ale tady bych se přece jen podělil i o osobní pohled. V roce 1989 jsem byl relativně krátce po absolvování matfyzu a doktorandem v Ústavu jaderné fyziky. Zúčastnil jsem se několika předlistopadových demonstrací a protestů. Na demonstraci 17. listopadu jsem nešel z několika důvodů. Měl jsem další týden jet na delší služební cestu a potřeboval jsem navštívit rodiče v Havířově. Demonstrace byla pořádána SSM, tak mě vůbec nenapadlo, že se semele, co se nakonec událo. Zprávy o událostech na Národní třídě se ke mně dostaly 19. listopadu, kdy jsem se vracel z Havířova zpět do Řeže. Při přestupu z Hlavního nádraží v Praze na Masaryčku jsem si tak řekl, že se musím podívat, zda se něco neděje a vydal se na Václavak. Tam jsem zjistil, že Činoherák, kam jsem v té době často chodil, je otevřený. Dostal jsem se tak čirou náhodou k založení Občanského fóra a poprvé viděl naživo Václava Havla. Bylo to absolutně neplánované a nezasloužené, ale dojem z této události byl obrovský. Vzal jsem odtud nějaké propagační materiály a hlavně informace o Občanském fóru a jeho požadavcích, které jsem pak další den vyvěsil v jídelně ústavu, což způsobilo docela dobrý poprask.

I to je důvod, proč jsem citlivý na to, že iniciativa Univerzity za klima podle mého názoru zneužila načasováním své okupační stávky výročí těchto událostí. Dalším důvodem, proč jsem velice opatrný k levicovým revolucím prováděným ideologicky zaslepenými mládežníky, je historická zkušenost našeho rodu. Před pár dny odešel na věčnost maminčin bratranec, režisér Vojta Jasný. Ve svém nejznámějším díle „Všichni dobří rodáci“ popisuje události v rodné vesnici mé maminky Kelči a také osud dědečka. V padesátých letech byli oba maminčini bratranci nadšenými levicovými revolucionáři a i oni přemlouvali dědu, aby vstoupil do družstva. A právě zmíněný film o kolektivizaci v Kelči je výsledkem jejich vystřízlivění. Byl bych hrozně nerad, aby současní mládežníci realizovali podobně úspěšnou revoluci a ta je pak stejným způsobem semlela.

Měl jsem to štěstí, že právě i sametová revoluce mi umožnila si splnit velkou část mých snů. Pochopitelně by řada věcí mohla probíhat lépe a v řadě oblastí už jsme mohli být dále. Je mi také jasné, že řada lidí nemohla využít ty hlavní přínosy, tedy svobodu a otevřený svět. Hlavně pro ty starší už to přišlo pozdě. Určitě je tak kritika v řadě směrů zasloužená a mládež má právo na protest a svou revoluci. Poprosil bych ji však, aby se snažila o tom, zač bojuje přemýšlet. A hlavně si uvědomila, že odborná témata, jako je třeba vývoj klimatu a cesta k nízkoemisní energetice nebo starostlivá peče o půdu, jsou řešitelná na základě hlubokých odborných znalostí a ne ideologickými hesly a proklamacemi.


reklama

foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (81)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

25.11.2019 06:48
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.11.2019 06:51
Pro společnost jsou naprosto nepotřební a v podstatě jsou nezaměstnatelní.Jejich vize je bláznivá utopie.S takovými je třeba rázně skoncovat a nedat jim žádný prostor k hlásání jejich bludů,jinak tato škodná bude metastázovat jako rakovina.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 09:07
Je třeba si uvědomit, že filosofické fakulty, vyjma pár opravdu odborných směrů (typu jazyků, archeologie apod.), jsou "vysoké blbšůlky" a studují na nich lidé, kteří by správně neměli mít ani maturitu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2019 10:02 Reaguje na Jan Šimůnek
hm, to hrubě nesouhlasím (jakkoli jsem vzděláním i profesí čistý technik). paušální vyvyšování se techniků na humanitály jako nad žvanivými diletanty je úplně stejně pitomé, jako pohrdání humanitálů techniky jako přízemními primitivy bez morálního ukotvení.

důležité je, aby se švec držel svého kopyta a ve fušování do oborů, kterým nerozumí ani co by se za nehet vešlo, se držel při zemi a nekonzumoval šalamounovo lejno.
Odpovědět

Pavla Žídková

25.11.2019 13:09 Reaguje na Lukas B.
Naprosto souhlasím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 13:37 Reaguje na Lukas B.
Problém je, že tihle lidé mají pocit, že sežrali Šalamounův exkrement, a že rozumí naprosto všemu daleko víc než lidé, kteří v daném oboru jednak vystudovali, jednak v něm mají léta praxe.

Ona to není tak úplně jejich chyba, protože to ovlivňují dva faktory:
1. Jednak jejich mentální nekompetence pochopit problém v širších souvislostech (což mají částečně vrozené, částečně je to vlivem stylu výuky; nicméně obojí nejsou s to ovlivnit).
2. Jednak je to i styl učebnic na těchto fakultách. Ty dost pečlivě maskují nedořešené problémy oboru, rozpory a pod., případně oblasti oboru, které nejsou výukou pokryty. Podobně, jako to třeba dělají třeba učebnice pro základní školu (jenže tam to jakýsi význam má, mj. i motivační).
Setkal jsem se s tím, že studenti humanitních oborů s pedagogickým přesahem měli po přečtení základní učebnice zdravovědy pro učitele (cca 120 stránek o něco větších než A5) představu, že po jednosemestrové zkoušce rozumějí naprosto všemu, co se týká zdraví, a nechápou, co se na tom ti blbečkové na té medicíně učí šest let (citován doslova výrok studentů).
Obávám se, že výuka řady oborů na humanitních fakukltách by měla být komponována zcela jinak, a to tak, aby si studenti / absolventi byli vědomi hloubky a rozsahu svých neznalostí, a že pro ně platí velmi silně ono Sokratovské "Vím, že nic nevím". A právě problém, nad nímž diskutujeme, je důsledek tohoto stavu.
Pochopitelně jsem se v mezích své působnosti o jakousi korekci na realitu při této výuce snažil, čímž jsem si vydobyl pověst "šíleného rasa, k němuž je třeba se učit na zkoušku skoro týden".
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2019 14:08 Reaguje na Jan Šimůnek
výsledkem vysokoškolského studia by mělo být především uvědomění si, kolik toho ještě nevím a nemám šanci vědět. otevřu-li dveře do pokladnice vědění, dostávám se do dalších a dalších a ještě dalších chodeb plných dalších a dalších dveří, a mohu si vybrat, jestli vím (skoro) úplně všechno o uzoučkém oboru vědění, nebo skoro nic o výseči světa trošičku širší, nebo lautr nic skoro o všem. ani jedno není špatně, výsledkem by měl být každopádně respekt ke složitosti světa a vědomí neurčitosti, a nikoli bohorovné sebevědomí.
a samozřejmě, pohybujeme-li se v euklidovském a newtonovském zjednodušení světa umožňujícím rozumné a praktické uchopení problémů, platí kupecké počty, trojčlenka a zákony zachování.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

25.11.2019 23:15 Reaguje na Lukas B.
Mohl byste mít i pravdu, ale pouze v případě, kdyby tomu odpovídal rozumný poměr. Pokud bude na jednu reálně vzdělanou osobu pět psychologů a několik politologů, tak jsme pane hrábě perdeli. A víme proč ? Protože tito nevytvářejí žádnou užitečnou přidanou hodnotu, jen spotřebovávají a vysávají. Bez psychoušů lidstvo nějak přežije, ale bez zemědělce, zedníka nebo kováře zdechne pane !
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.11.2019 08:24 Reaguje na Jan Cedič
pomalu s tou flintou, pane! to byste mohl jít dál a dál, a začít jako nepotřebné likvidovat třeba kontrolory hygieny veřejných telefonů.
možná se shodneme na tom, že placení přebujelé (polo)státní armády uměle zaměstnaných a placených s veřejných prostředků (čili z peněz někomu sebraných) je až na pár nesporných výjimek (policie, soudy, hasiči, armáda, hmotné rezervy...) je v nepořádku, a že třeba takový kadeřník nebo kabaretiér, ačkoli je ze selského pohledu reálné ekonomiky čistým parazitem, si chléb svůj vezdejší zaslouží - úplně stejně, jako "komerční" politolog, který si dokáže najít na nedeformovaném trhu zákazníky.
Odpovědět
ig

25.11.2019 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Vystudovat vysokou školu a nepochopit podstatu toho co studovali, to existovalo i dřív. Teď jak je víc škol a je větší rozptyl jejich kvality je takových lidí prostě v absolutních číslech víc :-) A holt je tu záplava takových, kteří jsou vzděláni nad možnosti svého intelektu a společnost se tím ještě nenaučila vypořádat. Ale ono to časem přijde, však se náznaky poznání už objevují :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.11.2019 11:00 Reaguje na
Jenže kardinálním problémem "nadvzdělaných" lidí je to, že si představují nástupní platy nejlépe hned okolo 40 000,-. Tímhle umělým zvyšováním "potřebného" vzdělání se roztáčí nebezpečná spirála.
Odpovědět
ig

25.11.2019 13:52 Reaguje na pavel peregrin
Představovat si můžou :-) Jiná věc je, když jim to někdo dá, ale pak to znamená, že uměli ještě něco - jinak si to neumím vysvětlit :-)
Odpovědět
A

Alena Lyskova

25.11.2019 11:45
Osobně si myslím, že jedině zavedení školného na vysokých školách sníží počet studujících idiotů na minimum nejsem si však jistá zda není již pozdě. Přechytralí samozvanci jsou už rozlezlí jak mor, montují se do všeho i když ničemu nerozuní, potřebují ukázat světu, že nejsou zbyteční. To co vysoké školy za poslední desetiletí vyprodukovaly bude ještě dlouhá léta škodit. Snad jsou mezi nimi výjimky, které nás zachrání jen jim nesmíme házet klacky pod nohy. Velké množství plevelu většinou zadusí to ušlechtilé. Nezbývá než věřit.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

25.11.2019 13:13 Reaguje na Alena Lyskova
Problém je tak nějak v tom že buď je to školné symbolické - a pak nemá reálně význam...

a nebo - zejména pokud je realizováno půjčkami - bude růst nade všechny meze (USA, Británie...) protože banky na to jednak "antidiskriminačně" půjči musí, a člověk to splácí i 25 let.

jenomže takový člověk pak nemá na hypotéku, málokdy se usadí s rodinou a nějak většinou nemá na další generaci daňových poplatníků.

celkově řečeno - taková půjčka by měla smysl jen pokud jí do 5ti let od ukončení školy danný student splatí.
(za takové podmínky to ještě v USA nějak stabilně fungovalo... dneska už ten systém má zaděláno na ekvivalent krize 2008)

Jediná další alternativa by byla přísně regulovat zákonem kolik to školné bude na každé jedné škole s tím že si nebudou moci zvednou ceny jenom proto že banky chtějí víc půjčovat (jenomže tady bude problém - politici budou chtít aby se víc peněz točilo systémem zadělávat na ještě větší problém)

Podle mne nejlepší by bylo zcela zakázat financovat školné půjčkami... s tím že by si na něj rodiče pro děti museli od jejich narození povinně spořit...
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 13:20 Reaguje na Vaclav Sobr
Já si myslím, že jsou vcelku dobrá a věrohodná čísla o uplatnění absolventů jednotlivých oborů. A problém je ten, že "kulturní antropologové" se uplatní tak dva za rok (a to ještě ne každý a ročně jich absolvují desítky až stovky), zatímco např. lékařů máme drastický nedostatek, který se bude dál prohlubovat, protože řada přesluhuje a dřív nebo později je příroda donutí skončit. Máme i sloužící lékaře staré přes 90 let, protože za ně není náhrada.

Čili by nebyl problém školné založit na průměrném procentu uplatnění absolventů v oboru.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

25.11.2019 13:32 Reaguje na Jan Šimůnek
jenomže kulturních antropologů jste schopen z celé generace vyrobit řekněme 80 procent.

Lékařů (či dokonce třeba chirurgů) jste schopen z generace vyrobit ani ne procento.
(já ikdyž jsem udělal fyzikální elektroniku a fyzikální optiku tak absolutně nejsem schopen zvládnout třeba anatomii... na to nemám paměť)

ostatně Jaderná Fakulta ČVUT pokud vím už asi 15 let nenaplnila kvotu na kterou od ministerstva dostane dotaci na žáka. (o tom že by byli libovolný kolega nezaměstnaný nevím... i ten největší flákač neschopný dodat protokol z praktik pracuje...)

ovšem většina z nás za nějakých 35000 měsíčně (a to je ještě ten lepší případ, po jiných instutucích je na tom většina kolegů hůř.)
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 13:38 Reaguje na Vaclav Sobr
Ano, souhlas. jen je třeba se zamyslet nad tím, zda potřebujeme mít z 80 procent ročníku kulturní antropology.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

25.11.2019 14:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Nemám zrovna na mysli, placení školného studenty,to by nic neřešilo. Jen jsem uvažovala o tom, že jednotlivé rezorty (ministerstva, firmy) si objednají počet studentů( potencionálních zaměstnanců) pro žádané obory VŠ. Studenti už musí vědět pro koho budou pracovat (komu dluží) a smluvně se zavážou odpracovat vložené finanční prostředky po skončení studia( aby se nestudovalo zbytečně). Pokud budou chtít pracovat pro někoho jiného nebo změní obor ten nový zaměsnanvatel je múže vyplatit (jako ve fotbale). Když nedostuduji vrátí peníze (ministerstvu/firmě). Pak si mohou vzít úvěr od Home Credit a do konce žívota splácet. Jde mi o to aby studenti věděli, že nic není zadarmo všechno něco stojí.
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

3.12.2019 10:00 Reaguje na Alena Lyskova
Váš návrh je absolutně zcestný. Rozhodně tedy v masovém měřítku. Nebo si myslíte, že trh práce je konstantní a neměnný? V dnešní době se mění rychleji, než kdy dřív a nikde nemáte jistotu, že za pár let najdete práci ve svém oboru a ve svém regionu kde bydlíte. "Přeškolování" a změna oboru (mimo úzké specializace samozřejmě) dnes probíhá třeba i několikrát za život pracovníka. Jak byste to asi chtěla řešit změnu na trhu práce (ano, opravdu k ní dochází, ověřte si to!) než student za těch (řekněme) 5 let dostuduje a i o po té, co si bude "odpracovávat dluh" u svého zaměstnavatele. Když firma skončí, přijde o část zakázek, nebo omezí výrobu atd. Tak co pak? Bude firma nucena si toho pracovníka držet? Nebo bude nucen dojíždět na druhý konec republiky nehledě kde nebydlí a nemá rodinu do jiné pobočky aby splnil svůj "závazek"? Bude vystěhován na nové působiště? Nebo zkrátka vyhozen a dluh mu zůstane "na hrbu"?
Zkrátka zcestné a naivní. Z hlediska snahy o zavedení nebezpečné.
Pokud si nepamatujete, snaha o řízené hospodářství už tu byla. A všichni víme jak to dopadlo.

Tím samozřejmě nezpochybňuju, že dnešní školy nechrlí spousty vystudovaných lidí s nejrůznějšími obory, které se studují jen pro ten "papír". A samozřejmě mnoho vysokých škol dost výrazně ztrácí na kvalitě a tím pádem degradují ony zbožňované "papíry" kterými se mnozí tak rádi honosí.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.11.2019 13:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Kulturní antropolog, to je zrovna obor, který je ve firmách poměrně žádaný. To jsou lidé, kteří se zabývají firemní kulturou, PR, reklamou, marketingem ap.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

25.11.2019 14:37 Reaguje na Vaclav Sobr
Rodiče mají dost práce aby ufinancovali základní a střední školu. Tím bych je nezatěžovala. Vysoká škola je specializace a to musí řešit stát ale na základě poptávky na trhu práce. Regulace je úplně zcestná. Regulovat se dá jen krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska regulace působí vžby škody a následně se vymstí.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

25.11.2019 23:17 Reaguje na Alena Lyskova
Jen citované fráze, které jsou doslova o trusu vážená.
Odpovědět
ig

26.11.2019 19:54 Reaguje na Jan Cedič
Vždyť má pravdu. Přinejmenším o té scestnosti regulací. Měli jsme tady ekonomický systém, který byl na regulacích přímo založen. A skončil bankrotem. Chcete další příklady?
Odpovědět

Milan Štrupl

25.11.2019 14:56 Reaguje na Vaclav Sobr
Vzhledem k tomu, že jim ta studia platím já, potažmo stát z mých daní, tak nějak bych předpokládal, že bude stát i regulovat, kolika lidem a jaká studia zaplatí. Potřebujeme k něčemu politology??? No několik asi jo i když dopředu nám stejně nikdy nic nepředpoví a ex post nám fundovaně vysvětlí, proč jsme zase volili blbě:):) - ale nepotřebujeme jich stovky či tisíce. Bezplatné studium by mělo být něco jako stipendium a pokud se na nějaký obor hlásí 100lidí a stát je ochoten dotovat pouze 10, tak těch nejlepších 10 ať studuje za státní peníze a těch 90 nechť si to zaplatí ze svého, nebo studují něco užitečného...
Odpovědět

Jan Škrdla

26.11.2019 21:27 Reaguje na Alena Lyskova
Osobně si myslím, že školné nesníží počet studujících idiotů. Spíš vyřadí ze hry, ty co na to finančně nemají, místo školy půjdou raději do práce.
A na studovat půjdou ti, co mají bohaté rodiče, i když někteří z nich budou mít IQ houpacího koně.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.11.2019 13:08 Reaguje na Alena Lyskova
Pokud bychom zavedli školné, které bude odpovídat nákladům na studium, tak pak právě budeme mít spoustu humanitně vzdělaných lidí, ale málo fyziků nebo lékařů, protože v těchto oborech jsou náklady na studium daleko vyšší. Školné naopak vede školy k tomu, aby řádně platící studenty nechali "vystudovat" i za cenu podstatného snížení nároků na kvalitu jejich vzdělání.
Odpovědět
A

Alena Lyskova

25.11.2019 12:33
Ráda bych ještě podotkla, že pokud studenti nestuduji z důvodu přípravy na budoucí povolání a zvrhlo se tudium na tyto vyděračské vedlejší aktivity pak je opravdu něco špatně. Sama osobně nevím co je na tom vzít si úvěr od Home Credit je to krátkodobý úvěr je třeba to tak brát a snažit se jej co nejrychleji splatit. Ale je třeba přistupovat k využívání tohoto úvěru zodpovědně a využívat tuto možnost v krajním případě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 13:22 Reaguje na Alena Lyskova
Vždy si při podobném tématu vzpomenu na jednu svou diplomantku z pedagogické fakulty, která se ke mě pár let po absolutoriu bouřlivě hlásila v šalině: "Pane docente, jsem za vodou! Prodávám mobilní telefony."
Odpovědět
ig

25.11.2019 14:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Když slyším tohle, tak si vzpomenu na kategorizaci vědních oborů:
-- inženýr se ptá jak to funguje,
-- přírodovědec se ptá proč to funguje,
-- filosof se ptá, jestli s hořčicí nebo s kečupem.
Lidová tvořivost občas umí vystihnout to aktuální :-)
Odpovědět

Milan Štrupl

25.11.2019 14:49 Reaguje na
:):) to je fakt dobrý...
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.11.2019 14:54 Reaguje na Milan Štrupl
jsem si vzpomněl na prehistorické přiřazení přírodních věd k středoškolským demonstrativním pokusům:
smrdí to? chemie.
hýbe se to? biologie.
nefunguje to? fyzika.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

25.11.2019 23:18 Reaguje na Jan Šimůnek
A nepřipadá vám potom vaše pedagogické snažení a výsledek, tak trochu na hovno pane učiteli ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.11.2019 17:21 Reaguje na Jan Cedič
Já, bohužel, neovlivním platy a další podmínky ve školství. Na medicíně zase vychováváme lékaře pro západ Evropy (byť tam je vina z velké části na ministerstvu), nicméně vedle toho Slováky, Rusy, Ukrajince apod., kteří pak kurýrují u nás.
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

3.12.2019 12:20 Reaguje na Alena Lyskova
Jistě, ale tím krajním případem by za žádnou cenu nemělo být dosažené vzdělání. Proč by měl někdo platit za to, že chce být na trhu práce konkurence schopný, odborně vzdělaný a tudíž pro společnost velmi cenný?? Zvlášť když dluh za studia mu zůstane v jakkékoli situaci, ale v případě změny na trhu práce, ekonomické krizi, nemoci, úrazu atd. se mu možnost splácet výrazně zhorší. Poněvadž nadstandartní příjem na roky a desetiletí dopředu vám nikdo nezajistí, ale jakmile si jednou půjčíte, tak dluh budete muset splácet vždy. Vy a nebo vaši blízcí.
Dovede si někdo v nynější situaci představit, že dnešní mladí by mimo nedosažitelných hypoték na předražené bydlení ještě spláceli úvěr za studium? Vždyť to je výsměch tohle vůbec psát!
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

25.11.2019 14:05
Myslím, že pojem nulová uhlíková stopa, je přesně to, o čem mohou studenti humanitních směrů diskutovat. Je to totiž něco, o čem nikdo neví, co to vlastně je, protože pro minimálně technicky vzdělaného člověka je to vlastně jiný pojem pro perpetum mobile. Další žert je to, že jsou všichni kdoví proč přesvědčeni, že snížením nebo zastavením emisí CO2 zastaví klimatickou změnu. Každému soudnému člověku musí být přeci jasné, že není v silách lidstva jakkoli ovlivnit jakoukoli probíhající globální změnu, mezi námi i neglobální.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

29.11.2019 08:29 Reaguje na Tomáš Jelínek
Myslím, že i to zde již bylo. Velké disputace na téma kolik andělů se vleze na špičku jehly, tu zde již byly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2019 17:40 Reaguje na Vladimír Hošek
Disputace byla o tom, zda se na špičku jehly vejde konečný nebo nekonečný počet andělů. Pokud nekonečný, byl by anděl hmotný bod a jeho působení na realitu by bylo silně omezené. Pokud konečný, byl by anděl "hmotná miniploška" a jeho působení na realitu by bylo daleko účinnější. Čili svým způsobem zástupný problém ta to, zda a jak svět "duchovna" či nadpřirozena může ovlivnit svět hmotný. S konotacemi některých řešení až kacířskými.
Odpovědět

Milan Štrupl

25.11.2019 14:46
A hlavně si uvědomila, že odborná témata, jako je třeba vývoj klimatu a cesta k nízkoemisní energetice nebo starostlivá peče o půdu, jsou řešitelná na základě hlubokých odborných znalostí a ne ideologickými hesly a proklamacemi.
---------------
To jim říkáte zbytečně, když 16letá nevzdělaná blbka s mentální vadou žvaní v OSN.... Oprávněně si říkají, že když si na tom mohla postavit kariéru tahle Švédská slípka, tak proč ne oni....:(:( Vítr vane už zase jen jedním správným směrem a zástupy mladých progresivních prounijních "humanistů" cítí svou šanci a napínají plachty - přesně jako v 50.letech... Pravda či znalosti jsou pro tyhle lidi nepodstatné - oni tak jako Gréta již pravdu znají - "Ten hrozný kapitalismus zničil klima a zelený socialismus zachrání svět" - viz program Německých zelených... co na tom, že klima zničili rozvojové státy, které za posledních 50let vykácely a vypálily prakticky veškeré rovníkové lesy a pralesy, čímž zničili schopnost ekosystémů planety odstraňovat ze vzduchu přebytečné CO2... to je nezajímá. Nezajímá je ani to, že pouze kapitalistické státy dokázaly snížit a dále snižují emise, zatímco ty rozvíjející se a rozvojové vypouští emisí neustále více a více.. Tahle univerzitní mládež netechnických oborů je úplně vymaštěná....
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 18:53 Reaguje na Milan Štrupl
Naprostý souhlas.
Uvědomte si, že v době, kdy se v Československu bojovalo za "socialismus s lidskou tváří", tedy za odstranění alespoň těch nejextrémnějších hnusot, které tento režim doprovázely od jeho vzniku v únoru 1948, se bouřila v západní státech (a to až na barikádách) generace tehdejších vysokoškolských studentů za nahrazení demokracie trockismem a maoismem, tedy režimy, které v reálu (maoismus) a v teorii (trockismus - Trockij opakovaně kritizoval Stalina za to, že nepřátel režimu a dalších "nevhodných" osob nezlikvidoval dostatečné množství) daleko předčily (v negativním smyslu) ty nejhorší excesy, jaké se děly v SSSR za Stalina a u nás za Gottwalda a Zápotockého.
Tato mládež poté zahájila "pochod institucemi", který znamená, že naprostá většina univerzit, ale i státních institucí, včetně prokuratur, soudů, vládních úřadů apod., je prolezlá rakovinou, představující lidi, pro něž byly počty obětí stalinského režimu nedostatečné a brutalita tohoto režimu, převyšující v mnoha ohledech brutalitu nacismu, také.
Je ovšem dosti zajímavé, že nikdo z těch, kdo jsou v západních zemích tak nadšení pro socialismus, neměl zájem se do socialistických zemí odstěhovat a užívat si tamní poměry. Jen by je tihle lidé rádi naordinovali jiným.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

25.11.2019 17:15
Ekoterorismus reprezentovaný bláznivým švédským frockem a jejím fanklubem nemá šanci na úspěch už jen proto, že před třiceti lety lidi zvonili klíči pro společnost konzumu a většina v tom vychovala i své potomky. Je ostatně zábavné sledovat apoštoly střídmosti, různých "zdravých" životních stylů a proroky klimatických apokalyps, jak ve svém tažení za návrat lidstva do pravěku nejsou ochotni se sami vzdát ani hamburgra z mekáče, nehledě na to, že většina z nich si bez compu či kalkulačky nedokáže spočítat ani vlastní výplatu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 18:57 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Obávám se, že destrukční potenciál těchto lidí je obrovský. Prostě jsou to "užiteční idioti" (c) Lenin, kterým tyhle důsledky absolutně nedocházejí a při jejich zoufalé nevzdělanosti, byť dekorované VŠ titulem, jim ani dojít nemůže. Je docela dobře možné, že bude nutno se zbraněmi v ruce uhájit demokracii před nějakou ekologickou verzí "Vítězného února".
Odpovědět
Pr

Petr-rtep-Petr

3.12.2019 12:37 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Máte pravdu v tom, že lidé si zvolili společnost konzumu a v tom vychovávají své potomky. A samozřejmě je množství pokryteckých, hloupých a nebo vypočítavých lidí, snažících se zviditelnit a nebo získat moc. Mnozí "káží vodu a pijí víno" a nedokáží dohlédnout na následky svých proklamovaných snach a krátkodobých řešení. Před těmi pozor.
Ale životní styl a snaha o rozumnou umírněnost, skromnost a šetrnost a omezení nadbytečného plýtvání přece není hlásání o návratu lidstva na stromy a nebo do pravěku. To tvrdí pouze ti, co se snaží zdiskreditovat jakkýkoli jiný myšlenkový směr než je jejich vlastní.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.11.2019 15:50
@RNDr. Wagner Vladimír CSc.
Vážený pane doktore,
I) Souhlasím s Vámi v otázce, že by bylo dobré, kdyby studenti měli o problematice, kterou vyžadují řešit hlubší přehled. To že tématu nerozumí a vyžadují stereotypně věci, které jsou pro řešení jen marginální případně neřeší samotnou změnu klimatu je špatně.

II) V místě, kde chcete ukázat, že studenti problematice nerozumí a sám však sám do problematiky zamotáváte.
Tvrdíte: "Velmi často je však uhlíková stopa biopotravin daleko vyšší než u intenzivního zemědělství. Je totiž třeba více půdy, více pracovní síly a více času."
a) Pletete si totiž Uhlíkovou a Ekologickou stopu.

Ekologická stopa - započítává emise CO2 a poměrově i půdu nutonou k produkci.
Uhlíková - započítává emise všech skleníkových plynů.

Vyšší je z Ekologická stopa, ale Uhlíková stopa bude díky menšímu množství energie na výrobu hnojiv spíše menší nebo stejná.

b) Čas se do žádného z těchto environmentálních ukazatelů nezapočítává.

Tedy pokud, byste chtěl razit názor, že by nejdříve tématu měli důkladně rozumnět a teprve po tom, se k němu vyjadřovat, tak byste tímto požadavkem z diskuze diskvalifikoval i sám sebe.
(nezpochybňuji tím, ale Vaši odbornost ve vašem oboru).

c) To že studenti z FF jsou spíše levicově orientovaní je přirozené. Rozhodně ale nesouhlasím, že dáváte do souvislosti "levicovou ideologii" se studenty požadujícími řešení změny klimatu obecně.


Dovětek: možná by bylo fér, kdyby jste zmínil a měl na paměti, změna klimatu je téma komplexní zahrující obory jako: klimatologii, environmentální ekonomii, energetiku, nové technologie, ekologii veškéré biosféry, která je změnou postižena atd.). Téměř nic z toho se na školách (a to ani na VŠ neučí).
Odpovědět
ig

26.11.2019 15:53 Reaguje na Martin Jasan
Omlouvám se, že vytrhávám z kontextu, ale tento názor slyším poprvé: "To že studenti z FF jsou spíše levicově orientovaní je přirozené." Proč je to přirozené?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.11.2019 19:01 Reaguje na
Protože, se věnují tématům, která nejsou měřitelná finančně.
Odpovědět
ig

26.11.2019 19:57 Reaguje na Martin Jasan
Stále nerozumím. Levicovost je přece touha své individuální zájmy podřídit zájmům kolektivu, to snad nemá s financemi nic společného (?)
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2019 06:15 Reaguje na
Levicovost je snaha podřídit individuální zájmy ostatních zájmům svým. Tak to alespoň vždy fungovalo a funguje v praxi.
Odpovědět
ig

27.11.2019 07:32 Reaguje na Jan Šimůnek
:-)
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 22:12 Reaguje na Martin Jasan
Vzhledem k tomu, že libovolné přírodovědné téma není měřitelné finančně a ani poznávání fyzikálních zákonitostí, tak jsem opravdu nepochopil, co tímto chtěl básník říci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.11.2019 08:47 Reaguje na Martin Jasan
A jaká ta témata jsou? Na peníze se dá převést prakticky vše. A dokonce i "cena nevyčíslitelná penězi" může být výsledek velmi exaktního ekonomického rozboru (byť v praxi je to z 90 % a něco jen bezcenný blábol, nezaložený naprosto na ničem).
I vyhynutí nějakého druhu se dá vyčíslit na základě nákladů na jeho rekonstruování pomocí GMO technik.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 16:39 Reaguje na Martin Jasan
Vážený pane Jasane, znám rozdíl mezi ekologickou a uhlíkovou stopou. Biopotraviny s "přirozeným hnojením" mohou být daleko významnějším zdrojem skleníkových plynů než se vyprodukuje CO2 pro energii potřebnou pro výrobu hnojiv pro intenzivní zemědělství (závisí to na daném použitém mixu). Pokud chcete uhlíkovou stopu určit správně, musíte započíst ekvivalentní uhlíkovou stopu i potřebné pracovní síly po ekvivalentní čas, který výrobě dané potraviny věnuje. Takže opravdu ani zde se času nevyhnete. Stejně tak potřebná vymýcená půda už neslouží k absorpci CO2 a rozloha potřebné půdy pro danou výrobu potraviny je tak taky docela významná i pro určení uhlíkové stopy. Pochopitelně, někteří počítají uhlíkovou stopu zjednodušeně bez toho, aby podstatné příspěvky a faktory započítali, ale, pokud chcete dostat reálné a opravdu vypovídající čísla, nelze tyto věci zanedbávat. Chápu, že stejně jako stávkující v odkazovaném Rozstřelu se ani Vy hlouběji prostudování dané problematiky nevěnujete. Pokud se však chcete zapojovat do diskuzí, tak byste měl.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 16:46 Reaguje na Vladimír Wagner
Jen pro upřesnění. Doufám, že jste si všiml, že netvrdím, že biopotraviny mají vždy větší uhlíkovou stopu. Tvrdím jen, že jejich uhlíková stopa může být i větší, a někdy i významně. Vše závisí na srovnání konkrétního případu získávání potraviny a její dopravy k zákazníkovi. V článku jsem tím chtěl pouze poukázat na to, že přechod k biopotravinám nemusí znamenat snížení emisí skleníkových plynů.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.11.2019 18:59 Reaguje na Vladimír Wagner
No právě protože se tématu hlouběji věnuji jsem to komentoval. Ve vašem příspěvku se imho stále odkazjete na čas nesmysly (čas - není relevantní, půda pro absorpci CO2 - půda CO2 jen tak neabsorbuje).

Carbon Footprint
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_footprint
(je tam i srovnání s Ecological Footprint).

Vysvětlete prosím, co myslíte tím:
"potřebné pracovní síly po ekvivalentní čas, který výrobě dané potraviny věnuje"
Carbon footprint počítaná LCA nebo z input-output analýzy toto opravdu nezná.
Zajímalo by mne, kde jste na to přišel, že to tak je? Pošlete kdyžtak odkaz.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 20:58 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane, teď už opravdu nechápu, jestli ze sebe toho hlupáka jen děláte, nebo jím opravdu jste. Takže cituji Váš odkaz: Emise skleníkových plynů "can be emitted through land clearance and the production and consumption of food, fuels, manufactured goods, materials, wood, roads, buildings, transportation and other services.
Takže, do uhlíkové stopy se hned v první části věty z Vašeho odkazu započítává vliv likvidace lesa, který proběhne při zajištění pole pro produkci a ten je pochopitelně tím větší, čím je větší potřebná velikost pole. A ta bývá u bioprodukce mnohem větší. Na konci citované věty je pak, že je třeba započítat emise skleníkových plynů spojené se službami, které jsou pro danou produkci potřeba. A těmi je i uhlíková stopa odpovídající pracovní síly, která se na výrobě potravin podílí. Když je daná výroba časově náročnější, tak jsou pochopitelně tyto emise odpovídající déle pracujícím farmářům a dalším pracovníkům podílejícím se na výrobě daných potravin mnohem větší.
Proboha, vy snad neumíte číst, když to tam přímo máte ve svém odkazu, který jste tu dal?
Například o tom, že do uhlíkové stopy produkce palmového oleje se musí započítat i ztráta absorpční schopnosti dešťového pralesa, který byl kvůli plantážím vypálen, jste nikdy neslyšel?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.11.2019 10:46 Reaguje na Vladimír Wagner
Za prvé, myslel jsem, že v této diskuzi není potřeba používat urážky.

Za druhé. Vycházíte z vámi vykonstruovaného předpokladu, že potraviny se pěstují zásadně na nově vymícené půdě (potom by vaše úvaha o započtení byla správná). To ale asi neplatí, že?
Nepřipadá Vám absurdní vaše představa, že např. naši zemědělci každý rok vymítí les a udělají tam nové pole?
(Soušasné rozšířování palmových a sojových plantáží nesouvisí se zaváděním bio zemědělství, nebo se vám zdá, že ano?)

Za třetí, shodneme se, že biopotraviny potřebují mají nižší výnos na hektar a tím potřebují větší plochu (o tom nikdo nepochybuje, to je známý fakt).
Stále ale nevidím souvislost mezi emisemi produkce o kterých mluvíte (když nepocházejí z mýcení lesa).
Časová náročnost lidské práce - kterou pořád opakujete - automaticky neimplikuje vyšší GHG emise.
To je zásadní nesmysl, který Vám vytýkám.

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 11:48 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane za prvé, platí, že na hrubý pytel hrubá záplata nebo také jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá. Kdyby jste svoji diskuzi se mnou začal ve stylu: "Ve Vašem textu nerozumím tomu a tomu, prosím vysvětlete mi, co jste tím myslel,", tak bych pochopitelně reagoval jinak. Ovšem zahájení diskuze tím, že mluvíte o nějaké mé diskvalifikace a následné ukázce toho, jak dané tématice fundamentálně nerozumíte, v podstatě jinou reakci téměř nedovoluje.
Za druhé. Popsaná situace se vůbec nemusí týkat nového vyklučení nějaké krajiny. Krajinu můžete využívat pro zemědělství nebo může plnit jiné funkce. Zintenzivnění zemědělství umožnilo uvolnit řadu území od zemědělské produkce a i díky tomu je třeba i procento zalesnění v Evropě největší v poměrně dlouhé historii. Lesní krajina, pralesy s dlouho rostoucími stromy je z dlouhodobého hlediska významným absorbérem CO2. Takže pohlcuje uhlík každoročně. Takže její přeměna na zemědělskou nepřináší produkci emisí jen při likvidaci lesa, ale ztrátu schopnosti pohlcování oxidu uhličitého každý rok v době, kdy les nahrazuje zemědělská výroba. Snižování uhlíkové stopy tak může být docíleno třeba i vysazením lesa a zalesněním bývalé zemědělské krajiny.
Za třetí, jestliže se shodneme, že biopotraviny potřebují větší plochy území, tak se snad shodneme i v tom, že tak zabírají daleko větší plochu, kde by mohl být les či přírodní krajina, která by efektivněji absorbovala oxid uhličitý. Takže i uhlíková stopa biopotravin je z tohoto titulu větší.
Chcete popírat, že každý člověk má uhlíkovou stopu? Takže, jestliže musíte mít více lidí a musí déle pracovat pro danou výrobu potravin, tak tito lidí i více přispějí k produkci oxidu uhličitého a uhlíkové stopě potravin.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.11.2019 20:34 Reaguje na Vladimír Wagner
Jen doplňuji definice:
Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů.

Ekologická stopa je měřítkem lidského nároku na zemský ekosystém. Koncept ekologické stopy (dále ES) je zaměřen na čerpání a spotřebu přírodních obnovitelných zdrojů.

Tedy již z definice je celkem zřejmé, že relevantní pro "změnu klimatu" je Uhlíková stopa, nikoliv Ekologická.
Nebo jste odlišného názoru?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 21:25 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane, ovšem uhlíková stopa není daná jen vytvořením zdrojů emisí skleníkových plynů, ale i likvidací systémů absorbujících skleníkové plyny.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.11.2019 10:53 Reaguje na Vladimír Wagner
Jaké systémy, např. v ČR, absorbují TRVALE skleníkové plyny?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 11:54 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane, co myslíte slovem TRVALE. Stejně jako dešťové pralesy, i evropské pralesy dlouhodobě váží uhlík. Pokud jde o lesy s lesnickou činností, tak váží uhlík také na řadu desítek let a v případě, že se dřevo využije pro nábytek a stavby, tak je to i na staletí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2019 17:45 Reaguje na Vladimír Wagner
Jinými slovy: Stromová plantáž je z tohoto pohledu lepší než les blízký přírodě se stromy ponechanými na ztrouchnivění.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

26.11.2019 23:33 Reaguje na Martin Jasan
A k tomuto závěru jste dospěl jakým myšlenkovým pochodem? Tady máte takové malé srovnání několika států z opačných konců tabulek s hodnotami ekologických stop, emisí a HDP. Já v nich vidím jediné. Ekologická stopa, stejně jako HDP, mají pro posouzení vlivu na "změnu klimatu" stejnou vypovídací hodnotu jako ta uhlíková (emise). Vy tam snad vidíte něco jiného?

(gha/os – tCO2/os – HDP v USD)

Spojené arabské emiráty ( 11 – 25 – 70000)
Katar ( 11 – 49 - 140000)
Bahrajn ( 10 – 23 – 40000)
Dánsko ( 8 – 6 – 45000)
Afghánistán ( 0,6 – 0,4 – 1900)
Bangladéš ( 0,6 – 0,5 – 3200)
Haiti ( 0,7 – 0,3 – 1600)
Malawi ( 0,7 – 0,1 – 1000)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.11.2019 10:25 Reaguje na Jaroslav Čížek
Ne. Nemají stejnou vypovídající hodnotu.
A vidí to i tvůrce Ekologické stopy, proto byla vytvořena stopa Uhlíková.

Zpravidla tam kde je vysoká US tam je vysoká i ES, protože oboje obsahuje CO2. To rozhoduje ve vašem případě států.

V případě konvenčního a biozemědělství (o kterých se bavíme) rozhoduje pro ES produkční plocha. Pro US rozhodují emise vstupů (produkční plocha v ÚS nefiguruje).

Je Vám už jasný rozdíl?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 12:06 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane, myslím, že opravdu velice špatně chápete rozdíl mezi ekologickou a uhlíkovou stopu. Ekologická stopa se snaží postihnout komplexně ekologické dopady. Uhlíková stopa je čistě zaměřena na koloběh skleníkových plynů. Pokud by nebyla pravdivá představa o klimatických dopadech emisí skleníkových plynů, tak máte pravdu, že by neměla s ekologickou stopou nic společného a neměla by význam. Jinak u uhlíkové stopy jde (a ta má význam pro posouzení možného vlivu na klima) o čistou produkci, tedy je třeba zahrnout produkci i absorpcí (a případě likvidaci absorbujících prvků posuzovaného systému) v daném systému. Vliv na uhlíkovou stopu má, jak jsem se Vám snažil už několikrát vysvětlit i zabraná plocha, která zabraňuje jejímu možnému využití pro absorbující typ krajiny. To, co ukazuje pan Čížek, je, že velikost ekologické a uhlíkové stopy je velmi silně korelovaná. Takže lze většinou předpokládat, že velká ekologická stopa bude provázená i velkou uhlíkovou stopu. To vůbec neznamená, že jsou zaměnitelné, viz výše.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.11.2019 20:37 Reaguje na Vladimír Wagner
Jinak prosím případně i osvětlení, kde jste narazil na termín "ekvivalentní uhlíková stopu".
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 21:41 Reaguje na Martin Jasan
Jak už jsem psal, do uhlíkové stopy potravin je nutné započítat uhlíkovou stopu pracovních sil a je pochopitelné, že pracují na produkci dané potraviny je omezenou částí své kapacity. Takže se pochopitelně musí použít ekvivalentní část této kapacity.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.11.2019 21:43 Reaguje na Vladimír Wagner
a ekvivalentní část uhlíkové stopy.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.11.2019 10:50 Reaguje na Vladimír Wagner
S Vaším konceptem "uhlíková stopa pracovních sil" jsem se nesetkal. Máte nějáký odkaz, kde se tento koncept vyskytuje?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 12:11 Reaguje na Martin Jasan
Pane Jasane, bez započtení všech vstupů (i služeb) nelze dostat realistickou hodnotu uhlíkové stopy. Viz i Vámi odkazovaná WIKY. A potřebná pracovní síla a její práce je právě u biozemědělství opravdu významným druhem vstupu.
Odpovědět
IZ

IZ

27.11.2019 00:14 Reaguje na Vladimír Wagner
dobrý den pane doktore,

děkuji za vaše články a rád bych dodal, že empirická evidence naznačuje opodstatněnost tvrzení, že systém ekologického zemědělství sebou nese vyšší ekologickou zátěž. Ano, vstupy jsou na hektar nižší, ale pokud vklady přepočítáme na jednotku výstupu, tak konvenční zemědělství vychází 'ekologičtější'. A přepočet na jednotku bude tím opodstatněnějším, dokud bude potřeba uživit miliardy obyvatel planety.. dovolím si tvrdit, že produktivita se postupně ukáže jako cesta k ekologii.
výsledky jsme publikovaly zde (dostupný pouze abstrakt):
https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-319-73028-8_17
dnes se objevují další empirické studie docházející k podobným závěrům..
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.11.2019 10:19 Reaguje na IZ
Zajímavý článek. Jaké jste uvažovali "vstupy".

Jinak jak jsem psal výše, bio zemědělství má zpravidla vyšší EKOLOGICKOU STOPU na produkční jednotku. Ale pro změnu klimatu je relevantní "UHLÍKOVÁ STOPA".
Odpovídá váš článek i na otázku srovnání UHLÍKOVÉ STOPY OrgF a CoF ?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 12:46 Reaguje na IZ
Opravdu zajímavý článek. Díky.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

28.11.2019 12:37 Reaguje na IZ
Zajímavé srovnání Eko-zemědělství a Konvenčního zemědělství:
https://rodaleinstitute.org/wp-content/uploads/fst-30-year-report.pdf

@IZ:
- Jaké jste uvažovali "vstupy"?
- Odpovídá váš článek i na otázku srovnání UHLÍKOVÉ STOPY OrgF a CoF?
Odpovědět

27.11.2019 14:05
@ RNDr. Vladimír Wagner CSc.
Vážený pane Wagnere,
abych omezil roztříštěnost naší diskuze navazuji zde.

1. ad Vaše "potřebné pracovní síly po ekvivalentní čas, který výrobě dané potraviny věnuje"
Pochopil jsem co tím myslíte. Ne, opravdu to takto není a je to chyba, kterou Vám od začátku vytýkám.
Nemůžete jen tak počítat lidi (a emise jejich osobní spotřeby), do emisí výrobků které vyráběli, a to hned z několika důvodů.
a) je to vysoce hypotetické (jak byste věděl jakou mají spotřebu a emise).
b) Protože pokud nebudou v biozemědělství budou dělat něco jiného a mít taktéž emise svojí osobní spotřeby.
c) Pokud byste počítal s lidmi jako s ostanímy vstupy produčních procesů (např. s uhlím), musel byste lidi nevyrobit (nebo přebývající nechat popravit - tak aby neměli, žádné emise). A naopak pokud jich bude potřeba víc, tak je nechát je vyrobit. Toto je samozřejmě absurdní.
d) Obávám se, že tento způsob výpočtu je čistě Váš a rozhodně není obecně přijímán. Pokud se pletu, pošlete odkaz (na který jsem se již opakovaně ptal)?

2. Mluvíte o absorpci nezemědělské krajiny, jako kdyby to byla "továrna" na absorbování CO2. To mě dost překvapuje (a po pravdě to považuji za druhou vaší chybnou domněnku).
Vysvětlete tedy prosím jaký mechanismus absobce CO2 máte na mysli? Pošlete odkaz nebo napište ideálně včetně přibližných hodnot.

Pokud se bavíme o absorpci do rostlnných organismů, tak ty se po ukončení života rozloží za vzniku CO2, původně absorbovaného. Propad CO2 do půdy je minimální. Jiný významný mechanismus absorpce CO2 neznám.

3. Jinak chápu dobře, že jsme se shodli, že pro globální změnu klimatu je relevantnější UHLÍKOVÁ STOPA? Že má s EKOLOGICKOU STOPOU společné dominující CO2, takže se dá v určitých případech použít zhruba i ES. Ale protože US obsahuje i ostatní skleníkové plyny, je výstižnější. Naopak potřebna produkční plocha u ES není pro klima relevantní (pokud s touto poslední větou nesouhlasíte, tak to prosím rozepište k předchozímu bodu o absorbci).

Díky předem za odpovědi.

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2019 15:37 Reaguje na
Pane Jasane, takže k uhlíkové stopě:
1) Jak se můžete dočíst v řadě publikací, není definice uhlíkové stopy jednotná. Už proto, že ji můžeme chápat v užším i širším pojetí. A to z hlediska zahrnutých plynů a hlavně také, jestli zahrneme pouze primární nebo i sekundární emise, které jsou právě dány i službami, které s danou výrobou souvisí a vznikly během celého výrobního cyklu. Pochopitelně, že tyto parametry silně závisí na řadě velmi různorodých podmínek (ostatně takto postižená je už i produkce elektřiny, silně závislá na daném energetickém mixu). I z tohoto důvodu je tato oblast volněji definovaná.
2) Ve zdravém lese to opravdu nefunguje tak, že by se veškerý oxid uhličitý, který rostlinstvo pohltí nakonec změnil opět v oxid uhličitý. Je to ostatně vidět i z toho, že vznikla fosilní paliva, jde o oxid uhličitý vázaný rostlinstvem v hluboké minulosti :-) A pohlcování je tam významné. I to je důvod, proč se ekologická stopa někdy vyjadřuje v jednotkách rozlohy, která by svým rostlinstvem byla schopna danou emisi CO2 pohltit. O využití evropských lesů k pohlcování emisí CO2 tak uvažuje i Evropská komise: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20170711STO79506/zmena-klimatu-vyuziti-eropskych-lesu-k-vyrovnani-uhlikovych-emisi
Pokud bychom začali přecházet od klasického zemědělství na bio a chtěli zajistit dostatek potravin pro současné obyvatelstvo, tak by se plocha zemědělské půdy musela opět začít zvětšovat. A to dost dramaticky. Začaly by se tak znovu likvidovat části existujících lesů, které emise pohlcují (ty nyní v Evropě, odhad je uváděn v odkazovaném materiálu, pohlcují skoro 11 % evropských emisí skleníkových plynů.
3) V tom si vůbec nejsem jistý. O čem není sporu, a nikdy jsem to nerozporoval, že je rozdíl mezi ekologickou a uhlíkovou stopu. Ovšem i klima a hlavně odolnost krajiny a přírody proti klimatickým změnám a jejich dopadu je velice silně závislé na jejím ekologickém zdraví. Ekologická stopa je tak z hlediska přežití a zdraví lidské společnosti daleko významnějším parametrem, než je uhlíková stopa. A navíc do jisté míry v sobě uhlíkovou stopu zahrnuje.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

27.11.2019 18:01 Reaguje na Vladimír Wagner
Pokud jde o ekologické zemědělství, je třeba si uvědomit, že se stále jedná o relativně novou záležitost, která se neustále rychle vyvíjí. Na rozdíl od konvenčního zemědělství vyžaduje často vysokou míru znalostí a zkušeností, které ekozemědělcům chybí. Přesto jsme již dnes svědky toho, že např. u pšenice došlo při srovnávacích pokusech ÚKZÚZ k tomu, že bylo dosaženo vyšších výnosů v ekologickém zemědělství než v konvenci...
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

28.11.2019 12:26 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane Wágnere,
Nepochybuji, že se odborníkem ve svém oboru. I ve výše zmíněných tématech se orientujete lépe než většina běžných lidí. Zároveň se stále dopouštíte těch samých (zásadních) chyb, které vám viceméně vytýkám od začátku a k tomu dalších, které imho svědčí o Vaší neznalosti v dané oblasi. Vaše nepřesnosti a rozdíly v pohledu píši kapitálkami.

1) NEMÁTE PRAVDU, že definice není jednotná. Zajímalo by mne, které publikace to rozporují?
a) První citační odkaz na Wikipedii u Carbon Footprint dává historickou a dodnes používanou definici.
Carbon Trust Definition
‘The total set of greenhouse gas emissions caused directly and indirectly by an [individual, event, organisation, product] expressed as CO2e.’

b) NEMÁTE PRAVDU, že by se dle definice nezahrnovali některé skleníkové plyny. A NEMÁTE PRAVDU, že by se z definice nezahrnovali nepřímé (sekundární) emise.
Obě základní metody výpočtu Carbon Footprint - LCA i input-output analýza - se tyto podmínky snaží splňit. To, že studie vynechají část (zpravidla marginálních) procesů nebo plynů, je nedostatkem dat, nikoliv rozpory v definici.

c) NEMÁTE PRAVDU, že by uhlíková (či ekologická) stopa započítávala "ekvivalentní uhlíkovou stopu i potřebné pracovní síly". K tomuto vašemu chybnému tvrzení jste se dívám už nevyjádřil a OPĚT NEPOSLAL ODKAZ na relevantní zdroj, který by tuto Vaši CHYBNOU tezi potvrdil jako správnou.

2. U tohoto bodu je vaše tvrzení viceméně správné (jak ohledně pohlcování CO2, tak i Ekologické stopy). Lišíme se ale v časovém horizontu, o kterém mluvíme. Vy o krátkodobém a já o dlouhodobém.

Vy popisujete část uhlíkového cyklu, tak jak je popsán zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_cycle
první grafu opravdu ukazuje významne propady CO2 spojené s lesy (ostatní zdroje to potvrzují a já to rozhodně nerozporuji).
ALE JE ZDE ZÁSADNÍ PROBLÉM. TENTO MECHANISMUS NEMUŽEME UPLATŇOVAT DO NEKONEČNA A POVAŽOVAT HO ZA ŘEŠENÍ ANTROPOGENNÍCH EMÍSÍ GHG. COŽ SE MI ZDÁ, ŽE PŘESNĚ DĚLÁTE.
Takovéto ukládání má totiž své LIMITY.

a) Jak při ukládání do rostlin:
https://en.wikipedia.org/wiki/Biosequestration
"Candell and Raupach argue that there are four primary ways in which reforestation and reducing deforestation can increase biosequestration. First, by increasing the volume of existing forest. Second, by increasing the carbon density of existing forests at a stand and landscape scale. Third, by expanding the use of forest products that will sustainably replace fossil-fuel emissions. Fourth, by reducing carbon emissions that are caused from deforestation and degradation."

https://www.nasa.gov/feature/goddard/carbon-climate
Forests are one of the major carbon sinks, which are areas that absorb large amounts of carbon dioxide from the atmosphere, storing it for decades in trunks and roots. ... "The land helps to mitigate something like a quarter of the carbon dioxide emissions,"

b) Tak ani do půdy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_sequestration#Forestry
The effects of soil sequestration can be reversed. If the soil is disrupted or tillage practices are abandoned, the soil becomes a net source of greenhouse gases. Typically after 15 to 30 years of sequestration, soil becomes saturated and ceases to absorb carbon. This implies that there is a global limit to the amount of carbon that soil can hold.

Je to jen oddálení současného problému na problém budoucí, protože:
https://www.nasa.gov/feature/goddard/carbon-climate
In some regions, forests are releasing more carbon than they’re storing. Satellite images have also documented the transition of green, healthy forests through land clearing and events like wildfires and insect infestations, which are increasing in drought-stressed environments. Droughts themselves slow down the growth of vegetation, slowing down the uptake of carbon in regions such as the Amazon. This can flip the balance for forests and other ecosystems – from an overall absorber of carbon to an overall emitter of the greenhouse gas. While natural climate variability may cause such year-to-year changes, scientists are concerned that climate change could turn forests into sources of carbon on a regular or even annual basis.

Neříkám, že je špatně snažit se takto ukládat CO2. Říkám že to není dlouhodobé řešení.

Přehledně toto téma popisuje kapitola: Forestry
https://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_sequestration#Forestry


3. Vaše polemizace o větší důležitosti Ekologické stopy než Stopy uhlíkové, mě příjde jako odvádění pozornosti od změny klimatu. Tak jako např. u B. Lomborga: globobální změna klimatu není takový problém, zaměřme se radeji na jiné problémy.
Drobnou CHYBU máte, když tvdíte: "Ovšem i klima .... je velice silně závislé na ekologickém zdraví (krajiny)". Měl byste napsat v lokálním měřítku. V globálním na to vliv nemá.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.11.2019 14:43 Reaguje na Martin Jasan
Vážený pane Jasane, myslím, že už se začínáme točit v kruhu. Takže už jen krátce:
1) Mohl jste si všimnout, že Vámi uváděna definice zahrnuje všechny skleníkové plyny i všechny přímé i nepřímé fenomény, kterými daná činnost ovlivňuje příspěvek ke skleníkovým plynům. Tedy v sekundárních pochopitelně mohou být nejen v principu zahrnuty všechny, které jsme diskutovali. Problém je, že emise některých skleníkových plynů se špatně určují či odhadují, proto se opravdu v některých konkrétních studiích omezují na emise CO2, či jinak omezeného počtu položek v této oblasti. Stejně tak i řada jevů a efektů hlavně v sekundárních položkách může být v konkrétních případech velmi složitá pro určování. V tomto případě jsou tak konkrétní reálné studie v zahrnování různých položek ještě různorodější. Pokud se přesně uvede, které položky se zahrnují a které ne, jak v oblasti druhů plynu, tak položek sekundárních, je to plně korektní a správně udělané studie toto dělají.
2) Snažil jsem se vám připomínkou vzniku uhlí a fosilních paliv ukázat, že ani z hlediska milionů či dokonce miliard let nemáte pravdu. I v takovém horizontu ukládá les (krajina) uhlík.
Ale to není podstatné. Nějak jste tu diskuzi pokroutil. Já jsem přece nikde netvrdil, že by les mohl vyřešit klimatický problém, to mi teď podsouváte vy. Jediné, co jsem tvrdil, bylo, že větší plochy zemědělské půdy, které jsou pro biozemědělství potřebné, vedou ke snížení plochy lesa a sníží schopnost krajiny absorbovat oxid uhličitý. Na to jste začal tvrdit, že les žádný oxid uhličitý reálně v delším horizontu neabsorbuje a ovlivňuje množství CO2 jen při vymýcení. Každý jev a jeho příspěvek k redukci množství skleníkových plynů v atmosféře má své limity. A souhlasím s vašim tvrzením, že i využití lesa pro absorpci oxidu uhličitého má své limity. Ovšem vaše zkratka ve stylu, když má limity, tak žádný vliv nemá, není opravdu korektní.
3) To, co píšete, je nesmysl. Jak jsem psal, to, aby lidstvo neovlivnilo klima takovým směrem, kdy se životní prostředí stává pro existenci člověka nevhodné, je přirozenou součástí snahy o ochranu životního prostředí. Naopak, právě pohled, že snížit emise je třeba za každou cenu, tedy i za cenu ohrožení či zničení životního prostředí, je opravdu nebezpečný. Vede k takovým průšvihům, jako jsou biopaliva nebo spalování lesů v Americe pro produkci elektřiny v Evropě. A v budoucnu by mohl vést k opravdu velkým průšvihům.
K poslední poznámce. Opravdu nemusí jít pouze o lokální měřítko. Pochopitelně jeden malý les ovlivní jen místní podmínky, ovšem amazonský deštný prales či lesy sibiřské tajgy už ovlivňují celkové složení atmosféry i klima. Napovím ještě faktem z geologické historie Země. Jak vznikla současná atmosféra s kyslíkem? Můžete mi říci, jak by vypadala Země při dramatickém snížení množství rostlinstva, a teď mám na mysli veškeré fotosyntetizující organismy? A opravdu by taková změna nevedla ke globálnímu ovlivnění klimatu?

Jak jsem už zmínil, už se zacyklujeme. Opravdu nevidím moc smysl k diskuzi nad některými konkrétnostmi a detaily. Pokud jsem pochopil, tak jste diskuzi začal s tím, že problematice koloběhu oxidu uhličitého a jeho zdrojů nerozumím, i když po studentech žádám, aby diskutovali až tehdy, kdy se s věcí seznámí alespoň na nějaké úrovni. Teď jste uznal, že "ve výše zmíněných tématech se orientuji lépe než většina běžných lidí". Myslím, že tak nastal vhodný okamžik s touto diskuzí skončit. Děkuji za ni a přeji hezký zbytek týdne.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

28.11.2019 17:07 Reaguje na Vladimír Wagner
Vážený pane Wágnere,
Ad 1) Chápu to tak, že tím, že jste opakovaně neragoval na body, o kterých tvrdím, že NEMÁTE PRAVDU (viz výše), uznal svoje chyby.
Myslím, že už potom není potřeba dělat moudrého a rozepisovat to, co jsem již napsal (včetně zdroje).
V oboru který není váš vlastní je přirozené, že máte určité limity. V případě diskuze a jaderných elektrárnách, byste měl navrch vy.
Jenom pro příšte bych rád, kdyby to brzdilo vaši suverenitu vůči studentům.

Ad 2) Říkáte: "Já jsem přece nikde netvrdil, že by les mohl vyřešit klimatický problém" ... ale to víte, že jste to nepřímo tvrdil (viz Vaše vyjádření výše):
"Lesní krajina, pralesy s dlouho rostoucími stromy je z dlouhodobého hlediska významným absorbérem CO2." (pokud by byly lesy z dlohodobého hlediska absorbérem CO2, tak by antropogení změnu klimatu krásně vyřešili, jenže oni z dlouhodobého hlediska nejsou, z dlouhodobého hlediska je to uhlí).

Tedy problém je, že dohromady zaměňujete, krátkodobé ukládání v rostlinách a půdě a dlouhodobou sekvestraci v podobě uhlí a vytáhnete vždy to, co se vám hodí a ještě se při tom snažíte poučovat. To je myslím pod Vaši úroveň.

U této otázky myslím, že jste se zamotal spíše omylem nebo jste to jen zkoušel uhrát.

ad 3) Nepodsouvejte mi názory. Nikdy jsem neřekl, že je potřeba snížit emise za každou cenu.
Ba naopak, zastal jsem se biofarmaření, které může (ale i nemusí) být emisně náročnější. Právě proto, protože je v určitých ohledech šetrnější ke krajině.

K vašemu dovětku, mluvil jste o tom, že zdraví krajiny ovlivňuje klima.
Pokud "krajinou" myslíte celou tajgu nebo amazonský prales, tak ano, ale tomu se neříká krajina, ale vegetační pás (nebo biom).

Závěrem. Buďtě odborníkem, v tom co je vaším oborem a buďtě prosím méně suveréní a vyhraněný v tématech, které nejsou vaší parketou.
Jinak také děkuji za podnětou debatu.

Pěkný zbytek týdne,
MJ

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.11.2019 23:17 Reaguje na Martin Jasan
Prosím pane Jasane, vždycky si přečtěte, co někdo píše a prosím nevkládejte svému oponentovi, něco, co nikde netvrdil. A na základě toho si nevymýšlejte odskoky úplně jinam. Diskuze košatí a je v ní stále více mimoběžných nesmyslů.
Vysvětlovat Vaše nesmysly pak je stále větší problém. Že už na ně nereaguji, neznamená, že jsem na ně přistoupil.
Přece jen alespoň na jeden bych si dovolil reagovat. Prosím Vás, ani Amazonský prales a ani Sibiřská tajga nejsou vegetační pásy. Amazonský prales je krajina v Amazonii porostlá tropickým pralesem. Je součástí vegetačního pásu tropických deštných lesů. Tedy Amazonský prales je součástí vegetačního pásu, ale není tímto. Stejně jsou Boubínský prales či lesy na Šumavě součástí Pásu smíšených lesů. Sibiřská tajga je také jen součástí vegetačního pásu Tajga, není tímto pásem. Pochopitelně má zdraví Amazonského pralesa větší dopad na klima než zdraví lesů Šumavy, stejně jako mají emise Číny větší dopady na obsah oxidu uhličitého než emise Česka.
Vy prostě, když se ukáže, že jste se mýlil, tak začnete vytahovat odborné pojmy a termíny, kterým ani nerozumíte, a úplně v chybném a nesmyslném kontextu. Takže bych řekl, že poslední větu jste směřoval hlavně na sebe: "Buďte prosím méně suverénní a vyhraněný v tématech, které nejsou vaší parketou". A to, o čem jsme nyní diskutovali opravdu viditelně není vaší parketou.
Jsem rád, že jste nakonec uznal to, co jsem se snažil poukázat v příspěvku o studentech, tedy, že biopotraviny nemusí mít nižší emise, ale mohou mít vyšší. A to bylo mé tvrzení. A nevím jestli vaše skákání po uhlíkové stopě bylo k tomuto uznání nutné.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

29.11.2019 08:46 Reaguje na Martin Jasan
Na vaše urgence na odkazy prací, kde se započítávají emise různým způsobem: započítávají se jen CO2, případně další plyny s různým omezením, započítávají se pouze primární emise, započítávají se různé položky sekundárních emisí do různé hloubky a šíře, by se daly dát mraky odkazů konkrétních prací a studií. Absolutně se mi však po dosavadních zkušenostech z této diskuze s vámi nechtělo zabředávat a rozvíjet diskuze nad velkým počtem specializovaných prací. A pamatoval jsem si, že existuje učebnicový text o uhlíkové stopě, který právě rozebírá nedefinovanost tohoto pojmu a problémy s tím spojené. A navíc je to pravděpodobně první práce, kde je zavedena definice uvedená ve vámi odkazovaném přehledu ve Wikině. Mimochodem při její aplikaci autor doporučuje omezit se pouze na uhlík z důvodů, které jsem zmiňoval v naší diskuzi. Jen jsem nevěděl, jestli a kde je na internetu. Teď jsem měl trochu více času, tak jsem dohledal, že opravdu na netu je. Protože si myslím, že to může být zajímavé pro řadu čtenářů tady na Ekolistu, tak ji zde uvádím. Jde o publikaci Ecological Economics (Research trends) a konkrétně její první kapitola: A Definition of ‘Carbon Footprint’, kterou napsali Thomas Wiedmann and Jan Minx. Je například zde: http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/www.sgh.waw.pl/ContentPages/224221504.pdf . A je pochopitelné a skutečností, že diskuze o tom, co započítat, co ne a jakým způsobem, touto prací neskončila a vede se i dále.
Víte pane Jasane, pokud by studenti měli povědomí o dané problematice alespoň takové jako vy, tak bych je asi nekritizoval. Na druhé straně, jestliže se chcete zapojovat do odbornějších diskuzí, tak by bylo dobré si alespoň nějaké relevantní studie a texty přečíst. Opravdu nejsem expert na uhlíkovou stopu a problematiku okolo, ale přece jen se mi zdá, že jsem o tom načetl přece jen více než vy.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist