https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zdenekn-porkert-odpadky-ve-vietnamu.copak-to-mistni-nevidi-nevidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeněk Porkert: Odpadky ve Vietnamu. Copak to místní nevidí? Nevidí

29.5.2021
Na úvod jeden zážitek, který vše téměř dokonale vysvětluje. Když jsem jel prvně před 10 lety do Vietnamu, jel jsem překrásnou krajinou z HaGiang na skútru s místním Vietnamcem. Zastavili jsme v úchvatné krajině a já jsem vytáhl PET lahev a zbytek vody, co v ní byl, vypil. Prázdnou lahev jsem uložil zpět do košíku na předním kole skútru vedle plných. Můj Vietnamec lahev vzal a dívá se proti světlu, kolik v ní je ještě vody. Pak mi ukazuje, že je prázdná. Že jsem se musel splést, když jsem tam lahev vrátil. A pak lahev jednoduše vyhodil. Vůbec netušil, PROČ jsem jí tam vrátil.
 
Samozřejmě všudypřítomné odpadky ve Vietnamu mne obrovsky rozčilují, vadí, mrzí. Ale jsem už také alergický na prohlášení turistů, že Asiaté, Vietnamci, jsou primitivní prasata, přece to nesouvisí s chudobou, to nevidí v čem žijí, to si nedovedou uklidit? Odpověď: Nevidí.

Pro ještě lepší pochopení je dobrých pár příkladů z naší historie. Z dětství si ještě pamatuji, jak ve vesnici (rok 1950-1960), kam jsem jezdil na prázdniny, tekla přes náves močka, jak jsme měli na dvorku kupu hnoje, na které stála dřevěná kadibudka. Jak byla podělaná předsíň, kam chodily slepice. Proto se také chodilo většinou v holínkách. A později, jako patnáctiletý kluk, jsem jezdil na kole po skládkách, které byly většinou v lese, a hledal v nich poklady. Nikdy jsem neslyšel slova o ochraně životního prostředí nebo že by někdo na skládky nadával. To začalo až později.

A ještě jeden příklad. Hospody byly totálně zakouřené a neslyšel jsem, že by na kouř někdo nadával. Nebo dokonce chtěl, aby se tam přestalo kouřit. Nikoho to nenapadlo. Bylo to prostě normální. To jsou příklady, které si pamatuji. A víme, že ve středověku tekl veškerý odpad po každé ulici ve městě.

A přesně tak to stále vypadá na mnoha místech Vietnamu.

V okamžiku, kdy něco považujete za normální, neznáte to jinak, nedovedete si to představit jinak, nemáte důvod to měnit.

Vietnamci prostě nechápou, že by to mohlo být jinak. Odpadky jsou normální produkt, padnou na zem a tam zůstanou. Jako listí. Tak to bylo vždy a pouze dnes plasty problém zvizualizovaly. Vietnamci nechápou, že by krajina mohla být hezčí, že je to cesta do pekla. Neznají jinou krajinu.

Viděl jsem Vietnamce vysypávat odpadky do řeky. On jich prostě měl už tolik, že je někam musel odvézt. A tak je vysypal do řeky. Vůbec neuvažoval, že je odplaví voda jinam, že budou v moři. V životě moře neviděl, nedovede si představit důsledky. Řeší sebe a okolí vůbec neuvažuje.

Tak to bylo a tak to stále je.

Plasty z toho ale udělaly tragédii. Změnila se struktura odpadu, ale ne myšlení.

Vůbec neřeší, neuvažují, nezamyslí se, jaký je to odpad. Zda plast, nebo rozložitelný papír.

A pokud je odpadků již moc a nedají se jednoduše někde vysypat, tak je likvidují tak, že je pálí. Samozřejmě zase především plasty.

Možná řeknete, vždyť přece mají televizi. Ne, to nepomáhá, nezajímají se o země mimo Vietnam.

Vůbec to nesouvisí s mentalitou. S Malajsií, také zamořenou odpadky, sousedí Singapur, jedna z nejčistších zemí na světě. Vše souvisí se vzděláním, propagací, vývojem společnosti. Nelíbí se mi, když turisté s evropským vzděláním, informacemi, se pohrdlivě dívají na chování Vietnamců. Kdyby se ve Vietnamu narodili, vychodili místní školu, budou stejní.

Vyhazování odpadů do Seiny, Paříž 1910.
Vyhazování odpadů do Seiny, Paříž 1910.
Zdroj | BnF

Co mi ale skutečně vadí, že stát, vláda v této oblasti nedělá téměř nic. Je to stát řízený jednou stranou, tzn. vydávání zákonů, kontrola, řízení vzdělání, je výrazně jednodušší. Jsou okolní země, kde to už řeší, např. v Číně. Ale ve Vietnamu je stále situace tragická. Ano, jsou oblasti, kde místní vedení má nějakého osvícence a oblast je čistší.

Samozřejmě vedle toho je snad ještě horší problém a to je chemie. Zamoření vod, půdy, vzduchu.

Moje známá Vietnamka, načichlá západní společností, kterou měla možností poznat, řekla krásnou větu: Our problem is, it´s no problem. (Náš problém je, že to není problém). A jak sama říká, než navštívila Evropu, sama problém s odpady vůbec nevnímala.

A pro ty, které ani toto nepřesvědčilo, nebo mně prostě nevěří, na snímku je zachyceno shazování odpadků do Seiny, Paříž 1910.

A pro ještě větší šťouraly: myslíte, že průměrný Vietnamec rozliší odpadky na rychle se rozkládající a nerozložitelné? V roce 1910 už také existovaly plechovky, sklenice. A nikdo strukturu odpadu neřešil.

P. S. A protože nechci jenom kritizovat, připravujeme projekt na zlepšení informovanosti ohledně ochrany životního prostředí v oblasti NghiaLo


reklama

 
foto - Porkert Zdeněk
Zdeněk Porkert
Autor je cestovatel a vietnamista.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

29.5.2021 11:33
Ten popis dětství je dobrý, lépe bych to svoje nepopsal, každá ves měla njaké místo kam se dalo vyvézt cokoliv, většinou tam celkem oficiálně končilo i to co svezl kukavůz popelářů. Tu dobu omlouvá to že toho "zlého" odpadu bylo ve srovnání s dneškem minimum.
Odpovědět
PF

Pavel Franta

29.5.2021 23:04 Reaguje na Jirka Černý
Na vesnici ještě v 80. letech platilo, že popeláři odvážejí v popelnicích pouze popel. Jakmile tam bylo něco jiného, tak vám to vyhodili z popelnice, a nechali před domem. Takže se to řešilo tak, že dokud byla popelnice poloprázdná, tak se tam dalo k popelu něco přimíchat, jinak co se dalo spálit, tak se spálilo, co ne, to se odváželo na skládku, jako dnes do sběrného dvora,
Odpovědět

30.5.2021 18:02 Reaguje na Pavel Franta
Asi to bylo individuální podle lokality, otec njaký čas jezdil jako řidič kukačky tak jsem o prázdninách občas jel trasu a nějakou selekci nepamatuju. Vím že když někdo chtěl fůru z kotelen už nevím na co a tak se upravila trasa jen po kotelnách ze sídliště, učiliště atd. Obvykle stačily 3-4 místa a auto na 150 popelnic bylo plné.
Odpovědět
ZM

Zdeněk Míšek

29.5.2021 13:26
Naprosto přesně vystižena podstata problemu. Doplnění fotkou z Paříže je dokonalé.
Odpovědět
ig

29.5.2021 14:35
Bohužel máte naprostou pravdu. Já mohu připojit podobné pozorování třeba z Indie, ale také z Bulharska. A jen připojuju to co opakuju vždycky když se to hodí: umožněte všem lidem cestovat, těch pár kilo CO2 z leteckého paliva se stonásobně vrátí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.5.2021 15:41
Zdeněk Porkert je také ekologista. Vůbec nevidí jak se u nás ničí příroda pěstováním energetických plodin na ekologická biopaliva.
Odpovědět
PF

Pavel Franta

29.5.2021 23:14
Tak hlavní problém v těchto zemích je, že tam vláda vůbec neřeší svoz odpadu. Pak jsou země, kde sice mají služby na odvoz odpadu, ale pak to místo spálení, či skládkování, rovnou sypou do moře.

Před časem mi psali, z Greenpeace, ohledně plastového odpadu. Tak jsem jim zdvořile naznačil, že pláčou na špatném hrobě. Sice si dokáži představit, že čas od času vítr zažene plastový sáček do řeky, či se najde pitomec, co tam hodí petku, ale že si nedokáži představit, že by tohle mělo nějaký zaznamenatelný vliv, na problém s plastovým odpadem v oceánech. Oni to nakonec uznali, že tohle se naší země opravdu netýká. Ale hlavně že se tu našli pitomci v marketingu (tuším McDonald's), kteří začali nahrazovat plastová brčka papírovými. No vylízaní až na kost.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.5.2021 11:26 Reaguje na Pavel Franta
Nahrazení plastových brček papírovými je chvályhodné, nepatrně se tím sníží produkce plastů. Doufám, že plastová brčka brzy zmizí, ta papírová nebo slámová je nahradí, aniž by tím spotřebitel jakkoliv utrpěl. A řada lidí zjistí, že brčko na pití nepotřebuje. I takové symbolické kapky v moři mají svůj význam. Něčím se začít musí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.5.2021 16:17 Reaguje na Majka Kletečková
Jenomže většinou u toho (či podobně důležitého) i zůstane, děti se o tom budou učit ve škole, jak se dělá ta ochrana přírody, a greenwashing zase zvítězí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.6.2021 16:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Já to nepoužívání plastových brček vidím jako symbol a jeden z prvních krůčků, protože tohle opatření je velmi snadno realizovatelné a dá se na něj snadno zvyknout. A vždycky je třeba nějak začít a dosáhnout alespoň malého úspěchu. Je to příklad („pattern“) toho, že někdy to jde i bez velkého omezení. Greenwashing to je jen v případě někoho, kdo to bude vydávat za významný a důležitý úspěch a nebude mít snahu pokračovat dalšími kroky.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

31.5.2021 12:14 Reaguje na Majka Kletečková
Plastová brčka jsou právě pouze politický nástroj a v době, kdy se začíná z plastu vyrábět prakticky vše, je přímo směšný. Podívejte se v obchodě s potravinami, v plastu je zabalené snad už úplně všechno. Když politici desetinu energie věnované brčkům věnují třídění a recyklaci odpadu, vzdělání, bude to úspěch.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.6.2021 16:55 Reaguje na Zdenek Porkert
Od toho jsou aktivisté, vědci a ochránci přírody, aby upozorňovali na to, že brčka - tahle kapka v moři - nestačí a není důvodem k velkému chlubení se. A aby ovlivňovali atmosféru ve společnosti a tlačili na politiky. I mnozí z nás dnes tady a teď jsme v naší „vyspělé“ a blahobytné společnosti v lecčems slepí a považujeme za normální některé věci, které v budoucnu budou neakceptovatelné. Takže naši potomci nás budou vnímat podobně jako někteří z diskutujících na ekolistu dnes vnímají s despektem současné „neuvědomělé“ Vietnamce. A i když člověk „prohlédne“ a otevřou se mu oči, tak stejně pak ještě působí setrvačnost, neochota měnit své zažité zvyky, chybějící optimální zázemí (nástroje plynoucí z vědeckého a odborného výzkumu umožňující nebo usnadňující změnu).
(Jsem asi optimistka, protože si přeji, aby i následující generace dostaly šanci.)
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.5.2021 21:26 Reaguje na Majka Kletečková
Nahrazení plastových brček papírovými je hloupé gesto.
Papírové brčko funguje mizerně, přitom výrobně ("stopou" v prostředí) se plastovému dost blíží. Místo kvalitního výrobku se tedy vyplýtvají zdroje na nekvalitní šunt. Proč? Protože zelení pošuci.

Stejná hloupost byl zákaz "igelitek".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.6.2021 16:10 Reaguje na Viktor Šedivý
Fakt je ten, že od jisté ne moc vzdálené doby jsem přestala brčka používat v souvislosti s kampaní, že se bez nich lze obejít. Takže nevím, jak jsou ta stávající papírová funkční.
Jako dítě jsem nápoje s brčkem milovala, protože tahle pitíčka pro mne byla vzácná. Tehdejší brčka byla naprosto vyhovující a myslím, že byla ze slámy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 14:54 Reaguje na Pavel Franta
Papirove brcko jsem nedavno pouzila, je to takovy tenky papundekl, kdovi, cim je to slepene. A opravdu se v koktejlu chovalo jako papir. Takze vzdycky je potreba si cucnout, brcko vytahnout a dat do drinku, az kdyz se zas chcete napit. Je to bezva!;)
Odpovědět
S

S. Melichar

1.6.2021 07:13 Reaguje na Jarka O.
Možná, že jde spíš o to, abychom si uvědomili, že jde pít i bez brčka.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.5.2021 11:29
Však oni procitnou, až to uvidí. Na základě analogie s námi odhaduji, že tehdy, až když místní vietnamské trochu vhodné díry v zemi a podobné budou zaplněny. Jako u nás, pořádně svážet odpadky a popel se začalo až tehdy, když už místní "ďury" a podobné byly zaplněny a hrozilo, že lidi budou muset vyvážet své "rodinné odpadky" mnoho kilometrů daleko. To bylo tak 10 let před sametem.
Z toho, co je v článku soudím, že ve Vietnamu tu "ďury" ještě z daleka všechny nezaplnili.
A co se týká naší minulosti, oné v článku popsané močůvce či silážní šťávy tekoucí veřejně po návsi stejně jako slepicím přístupná předsíň, to je podle mne známka poklesu kulturní úrovně vesnice vyvolaná převzetím zemědělské ekonomiky - násilným vytvořením zemědělských družstev komunisty v padesátých letech. Močůvka je totiž bohatství vesnického statku, voda s množstvím rozpuštěných hnojivých látek. Žádný skutečný hospodář by ji nenechal téct ani po dvorku doma, natož nechat vytékat někde na náves, vyvezl by ji všechnu na svá pole nebo aspoń pustil na zahradu, aby pohnojil trávník a jabloně. Podobně to je s silážními šťávami i s těmi slepicemi podělanými předsíněmi. Dozajista na vesnici existovaly statky a hospodářství, kde toto bylo, ale před komunisty to bylo jen na malém procentu statků. Kde byl neschopný a liný hospodář nebo kde oba dva manželé začali pít a stali se alkoholici a kašlali na statek nebo v malém procentu kde pracovali lidi čuníci, kterých se ostatní spíš štítili. Jinde bylo spíš čisto, močůvka jen v žumpě hnojiště nebo na poli a slepice jen venku. S nástupem komunistů a vytvářením družstev byla většina těch kulturnějších, co udržovali na svém statku pořádek, zbavena majetku, ve vedení (družstev) převládli ti neschopní s rudou knížkou nebo ti čuníci a proto měli vesničani jiné starosti než tekoucí močůvku. A ti kulturnější často prostě rezignovali nebo kvůli dřině v družstvu neměli čas atd. Unikající močůvka nebo to, že vesničané žili ve smradu a v té močůvce tekoucí po cestách tehdy nikomu hodně dlouho nevadila. Začalo se to celospolečensky řešit až v 70 letech, u nás tak kolem roku 1975 - 80.
Co se týká těch otevřených hnojišť a kadibudek na nich, tak to bylo dřív na vesnicích běžné. Dokonce i z dnešního pohledu velmi moderní a zelené, protože skrz tady toto docházelo ke stoprocentní recirkulaci všech živin. Všechno bylo vyvezeno zpátky na pole a posloužilo k jejich pohnojení. Zatímco dnes lidské exkrementy končí více cestami v čistírnách odpadních vod v čistírenských kalech, které se kvůli obsahu nevhodných látek musí skládkovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.5.2021 11:49 Reaguje na Radim Polášek
Mimochodem, ty otevřená hnojiště a chlévy a podobně se velmi zasloužila produkcí hmyzu o velmi početné populace hmyzožravých ptáků, hlavně jiřiček a vlaštovek, ale určitě i jiných druhů.
Kromě toho tam docházelo k dalšímu zefektivnění produkce potravin malým místním potravinovým řetězcem. Založeným na produkci bílkovinných látek hmyzem z odpadní biomasy a následně jejich konzumací nadřazeným predátorem a v jejich transformaci v další lidskou bílkovinnou potravu.
Neboli v hnoji v těch otevřených hnojištích se líhlo množství larev much, které se látkami v tom hnoji živí. Tyto larvy much, jak dorostly, byly aktivně, hrabáním v hnoji vyhledávány slepicemi jako velmi kvalitní bílkovinné krmivo. Které doplněno potravou nalezenou slepicemi na dvorku a na zahradě v trávnicích plus krmením poskytovaným člověkem k dokrmení efektivně produkovalo velmi kvalitní potravu pro lidi, vajíčka a občas i nějaké to drůbeží maso.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

30.5.2021 21:01 Reaguje na Radim Polášek
Zásadně nesouhlasím. Jasně, nevlastnický přístup k hospodářství měl velký vliv. Ale ne principiální. Když půjdete ještě dále do historie, budete se procházet ulicemi měst v hov.nech". Přečtěte si znovu článek a zamyslete se nad tou zakouřenou hospodou, nad těmi odpadky svrhávanými do Seiny. To fakt nemělo s bolševiky nic společného.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.5.2021 09:29 Reaguje na Zdenek Porkert
A jak hodnotíte třeba přístup v USA? Když jsem na procházce v lese navrhl odhodit slupku od banánu do křoví a tak ji zneviditelnit, bylo to striktně odmítnuto.

Netvrdím, že na základě úředního nařízení nosit slupky od banánů domů a házet je do popelnice, je nějak špatně, ale mělo by se asi více spoléhat na soudnost lidí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2021 11:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono jak kde a jak kdo ... takový bordel jako v devadesátkách v NY jsem viděl málokde, a to za situace, kdy jsem jednou musel vstát fakt brzo a k mému překvapení (jsem si myslel, že tam na úklid totálně dlabou) se ty ulice šůrovaly jak o život. Tak cca do 11-12 to tam vydrželo vypadat jak u lidí. A nebylo to žádné ghetto.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 15:00 Reaguje na Radim Polášek
Pekne. Pridam nazor jednoho stareho profesora chemie. Zil u velkeho jezera, kde se bezne lovily ryby a rybari se slusne uzivili. Neni to chovny rybnik, takze ryby nebyly krmene. Po zavedeni 4 cisticek z vesnic kolem jezera mnozstvi rybyru kleslo na tretinu. Nemeli co lovit, ryb bylo malo a rostly moc pomalu. Stary pan byl hodne pro, aby se 1 nebo i 2 cisticky odpadnich vod odstavily. Aby to neskodilo lidem, kteri se chcou v jezere koupat, ale aby se zase uzivili i rybari. Asi vseho s mirou, v tomto pripade toho cisteni.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.5.2021 11:45
Řekl bych, že to je analogie žáby v hrnci se studenou vodou postaveném na horkou plotnu. Když se situace zhoršuje pomalu, nevznikne dostatečný impulz k jejímu řešení.

Zdálo by se, že ochrana klimatu je stejný problém. Tam ale zavětřili možnost, napakovat se ze státní kasy, a tak se to naoko začalo "řešit".

Odpadky jsou řešitelné mnohem mnohem jednodušeji, stačí vybudovat rozumnou síť spaloven pro jejich energetické využití (ZEVO) a problém se o řád zredujuje. Až pak je vhodné začít uvažovat, zda je ekologicky a ekonomicky lepší něco nepálit nýbrž třídit a recyklovat. Vietnam ještě nezačal, my nejsme ani v polovině prvního kroku a rádi poskytneme naše odpadky Vietnamu, kde je nevidí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.5.2021 12:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Já nechci nějak fabulovat, protože to ve Vietnamu neznám, odhadoval bych ale, že podobně jako na těch fotkách to je s odpadky jen kolem měst a v blízkosti obydlených míst. Všude jinde je tam prostředí stále bez odpadků. Třeba i ten Mekong, což je obrovská řeka a zatím se do ní sype takový počet odpadků, že se v tak velké řece defakto ztrácí. Zatímco u nás jsou už odpadky všude, i v nejzapadlejším lese a v chráněných oblastech.
Až to ve Vietnamu začne vypadat podobně jako u nás, odpadky budou všude, v hloubi tamějšího pralesa, na každém rybářském místě na břehu Mekongu, na rýžových polích atd, vietnamci procitnou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.5.2021 13:15 Reaguje na Radim Polášek
Co ale nastane, až vietnamci procitnou?
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

30.5.2021 20:55 Reaguje na Radim Polášek
To je kardinální omyl. Přečtěte si příspěvek znovu. Právě ve městech, v okolí, tam už lidé povědomí mají, tam se odpadky i uklízí. Nejhorší je to právě daleko v přírodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2021 08:09 Reaguje na Zdenek Porkert
Tak to tam právě nastává převrat. Za 10 let to bude stejné jako u nás.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.5.2021 14:45
Nic mimořádného na fotkách nevidím. I u nás v různých "vyloučených"
lokalitách to vypadá stejně, ne-li hůře a to jim tam město přistaví
i kontejnery na třídění, ale pohodlnější je sypat odpad rovnou z
oken. Však to města zase vyčistí, protože nechtějí čelit žalobám
z nařčení, když poví pravdu, kdo to provádí. Jeďte se kouknout
na Východní Slovensko do některých "osad" a na potoky pod nimi.
Nemusím tak kritizovat Asiaty a z jakých čtvrtí a míst ty fotky
jsou, ale podobné nafotím i v Ústí nad Labem, Mostě, Ostravě,
atd. V Praze ne, protože nemá vyloučené lokality a zaměstnává
raději cizince, než takovéto občany ČR, které stát odkládá tam,
kde je nezaměstnanost nejvyšší a byty nejlevnější. Nabídněte
volná místa v Praze těmto lidem, ubytujte je v prázdných hotelech
a autorovi postačí jezdit pro podobné fotografie pouze Metrem.
Pak můžeme diskutovat o kultuře a vztahu k životnímu prostředí.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

30.5.2021 16:46
Tak, a o tom to celé je ! Tady v Evropě celá zločinecká Evropská komise řeší uhlíkovou stopu, sní o naprosto nesmyslné uhlíkové neutralitě a doslova terorizuje vešker obyvatelstvo. Ve srovnání počtu obyvatel a zejména s jejich mentalitou nemůže z globálního hlediska vyřešit naprosto nic, jedině nasrat veškeré obyvatelstvo EÚ. Jihovýchodní Asie na čele s Indií a Čínou má téměř desetinásobek obyvatelstva toho nejhoršího kalibru.
Pokud se tady nic nezmění, tak i kdyby se Evropa vrátila na práh průmyslové revoluce, tak se naprosto nic nezmění. Ideálním a jediným skutečně účinným řešením je totální snížení počtu obyvatelstva v této části světa, nejlépe alespoň o jednu nulu. Tady žádná výchova nepomůže. Přírodo nebo lidský stvořiteli, děkujeme za Covid !
Odpovědět
va

vaber

31.5.2021 08:30 Reaguje na Jan Cedič
lidí je moc, o tom není pochyb a příroda si najde cestu jak to napravit,ale lidé to nechtějí slyšet, ani řešit,
Evropané zaplavili téměř všechny kontinenty a tak řešili svoje extrémní množení, na začátku 20. století byly v Evropě čtyři děti minimum ,jen do USA odešly z Evropy desítky milionů a dnes ,mít čtyři děti, je v USA běžné,
Evropané nejsou žádná výjimky ani v čistotě , vozíme odpadky do lesů a pohazují se všude ,jedovatá voda teče do řek ,kolik domácností pouští špínu rovnou do řeky,
bohaté země produkují na hlavu mnohem víc odpadků než ty chudé,
jen ta špína se v Evropě lépe schovává a vypadá to jako by nebyla
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 15:05 Reaguje na Jan Cedič
Cinani mnozstvi obyvatel vyresili po svem. V Evrope se to resi LGBTI, bojem proti rodinam a ted tou nemoci. Spis bych byla pro spalovny/teplarny a vyjmuti z povinnosti platit emisni poplatky, protoze by neslo o podnikani, ale statni ekologickou likvidaci odpadu. A v Asii taky, proc neresi odpad spalovnami. Fakt se pro priklady nemusi chodit daleko, v Recku, Gruzii, Armenii se plasty taky povaluji vsude.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2021 15:14 Reaguje na Jarka O.
No, vyřešili ... moc ne a taky právě proto teď fest povolují šrouby (na 3 děti). On ten nápad s 1 špuntem byl na první pohled fajn, ale jen do té doby, než ten jeden špunt musí živit dva rodiče v důchodu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 18:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Naštěstí. 1 dítě mi vždycky přišlo nelidské. 3 děti, to už je milé. Zvládá je ale jen ten, kdo má v blízkosti prarodiče. No a jestli to je dnes reálné? Spíš často ne.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2021 09:31 Reaguje na Jarka O.
nejde o zvládání dětí, zvládne se i deset dětí,minulost to dokázala ,
jde o budoucnost a možný kolaps společnosti z přemnožení,
já jsem přesvědčen, že musí prijít a bude se týkat všech ,ne jen třetích zemí
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.6.2021 17:44 Reaguje na vaber
Kolaps? Já nevím. V Evropě by bez nových obyvatel jiného vyznání lidí ubývalo. Cina, Afrika -pry tam prirustek neni, co byval. Ale mam to jen z utrzkovitych informaci. Bylo by na článek, jaký je kde přírůstek obyvatelstva. A naši spasitele nás určitě nenechají přemnožit se, něco maltuzianskeho zase bohužel vymyslí. Problém je, že jsou to ti sami, kteří na druhe strane podporují ničení prostředí kvůli zisku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.6.2021 08:24 Reaguje na vaber
Kolaps z přemnožení bude, pokud totalita, třeba zelená nebo islamistická nebo jiná globálně zarazí inovační aktivitu lidstva. A to bez ohledu na to, kolik nás v té době bude, protože proti třeba společnosti lovců a sběračů jsme přemnožení o mnoho tisícovek procent - jako lovci a sběrači bychom narazili na strop přemnožení při počtu cca půl miliónu až miliónu lidí na zeměkouli. Jako prvobytně pospolní zemědělci bychonm narazili na populační strop, pokud by na zeměkouli žilo odhadem, desítky až 100 - 200 miliónů lidí. Pokud bychom se díky totalitě propadli na úroveň feudální společnosti, měli bychom populační strop někde při pětistech miliónech, miliardě lidí na zeměkouli.
Takže ani tolik nezáleží, kolik nás bude, ale záleží na tom, jak hluboko bychom se, v případě ovládnutí zeměkoule nějakou totalitou, propadli.
Pokud bychom díky totalitě "jenom" stagnovali, za současné úrovně vědy a techniky, byl by náš populační strop, odhaduji, někde mezi 10 - 30 milardami lidí na zeměkouli.
Pokud se inovační aktivita lidstva nezarazí, může populace lidí růst pořád dál a dál, až k počtu, který dnes nedohlédneme. Třeba tím, že potraviny můžeme začít pěstovat při umělém osvětlení v uzavřených prostorách, čímž se rázem většina polí a pastvin uvolní k dalšímu rozšiřování populace. Nebo v dalším kroku začnou lidé osidlovat sluneční soustavu...
Odpovědět
ms

30.5.2021 20:07
Pan Cedič dole v diskusi by ekologické problémy řešit v Asii stejně, jak Hitler chtěl udělat "konečné řešení" s Židy, Romy a Slovany. Pane Cediči, opravdu si neuvědomujete, že Váš příspěvek už má znaky páchání trestného činu? Podobného, jako když byl nedávno odsouzen muž, který na webu chválil zavraždění řady muslimů na Novém Zélandu. Právní vědomí řady občanů u nás se limitně blíží nule, respektive k ideologiím fašismu a nacismu. Západní civilizace dospěla k uvědomění si ekologických problémů až poté, co masivně naplnila své touhy po konzumu. A to ještě musíme rozlišit bohaté země EU od chudších států EU, jejichž obyvatelé sociálně-ekonomicky prudký proces dekarbonizace prostě neunesou. Čína a Indie si na růst ekonomiky pomocí dalšího a většího využívání uhlí nenechají sáhnout. A Čína zelenou ideologii Západu využije bezohledně geopoliticky ve svůj prospěch. když ve své levné karbonové ekonomice vyrábí pro Západ jeho vysněné "obnovitelné zdroje". Představa, že v zájmu sporné záchrany planety - tedy v naprosto nerovném souboji lidí se změnou klimatu (místo přizpůsobení se) - uděláme z EU a dalších zemí Západu turistický skanzen podle vymaštěných pseudozelených mozků zřejmě zakrytý nějakým obřím příklopem proti proudění CO2, je opravdu hodno přirovnání s největšími stalinïstickými a maoistickými plánovači v čele s genocidou Rudých Khmerů. Ta chtěla společenské (sociálně-ekonomické + potažmo ekologické) problémy vyřešit zrušením všech tříd kromě rolníků a prosté směny jejich výrobků. Tradiční společnost skutečně rozbili, jen za 42 měsíců své "vlády" zavraždili 3 ze 7 milionů Kambodžanů. Příspěvek pana Cedič dokazuje, že takový způsob "řešení" problémů lidstva není některým příslušníkům lidské rasy cizí. A ztotožňuje se s názorem, že "problémy vesnice je možné vyřešit jejím vypálením". Tím lze v přeneseném smyslu označit také "Green New Deal" Evropské unie: My planetu nedáme, my ji raději lidem zbouráme!
Odpovědět
JP

Josef Potr

31.5.2021 00:07
Tady hraje rozhodující vliv mentalita, světový názor. Jasným důkazem jsou naši Romové. Žijí zde už asi 600 let, ale jejich indická mentalita se nezměnila. Všechno co odpadá od člověka ho znečišťuje, člověk je dokonalý čistý tvor a proto se nesmí zabývat odpadem. Odpad vyhodí z okna, hodí na chodbu, nebo do výtahbvé šachty paneláku.... Vzít do ruky pytel s odpadem a donést ho do popelnice by člověka poskvrnilo, znečistilo...
Důkazem, že to takto funguje, jsou čisté a poměrně slušné byty Romů, ale ten bordel kolem.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

31.5.2021 08:12 Reaguje na Josef Potr
Prosím, přečtěte si ještě jednou článek. Mentalita je nesmysl. Pro nechápavé je zde právě příklad Singapuru a Malajsie, Stejní lidé,...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2021 15:08 Reaguje na Zdenek Porkert
Stejní ... to je otázka. Zejména s ohledem na tu mentalitu.
V Evropě je těch příkladů plno, ostatně stačí se podívat okolo naší drahé vlasti ... nahoru dolů, napravo i nalevo ... lidi stejní jsou, ale jejich mentalita moc ne.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 15:13 Reaguje na Zdenek Porkert
Myslim, ze to i o mentalite je. Cikani tu ziji dlouho, za tu dobu uz by mohli zjistit, ze se v Evrope recykluje a tridi, ale je jim to nejak jedno.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

31.5.2021 08:36
začne se něco dít až na to lidi začnou viditelně umírat, jinak nic
Odpovědět
JM

Jiří Macek

31.5.2021 08:41
Pane Pokerte, už před skoro 50 lety mi vadilo kouření v našich hospodách, nadával jsem na to, zakouřeným hospodám jsem se vyhýbal. A vadí mi to dodnes.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

31.5.2021 11:59 Reaguje na Jiří Macek
To by byl i divné, kdyby si kluk chodil hrát do zakouřené hospody nebo na pivo a tam kecal s dědky a líbilo se mu to. Přečtěte si znovu článek. I zakouřená hospoda byla „normální“ a NIKDO nevyvíjel aktivitu, aby to bylo jinak. Neznal to jinak. A o tom celý problém je. Když se do odpadků narodíte, NIKDO neřekne že to je špatné, tak vám nevadí. Já pobýval na vesnicích v Asii takže představu mám.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.5.2021 15:11 Reaguje na Zdenek Porkert
Nic normálního na ní nebylo ... jo zaflusaná zahulená čtyřka byla standardem, ale standardem jistého, poměrně specifického segmentu těchto zařízení, které sloužilo neméně specifické klientele a všichni ostatní se těmhle pajzlům vyhnuli obloukem.

Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 19:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale zábavy normální byly. Do té doby jsem nevěděla, ale rychle zjistila že zvracet se dá i po nadýchání se cigaretoveho kouře, nejen po pivu.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

31.5.2021 19:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Mluvíte o "moderní době". Podívejte se ještě jednou na příspěvek a na svrhávání odpadků do Seiny. To vůbec není o třídách hospod. Těm hospodám se vyhnul ten, kdo znal jiné, kdo chodil do jiných, kde existovaly jiné. Ale ten Vietnamec v horách nezná nic jiného.
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

31.5.2021 19:59 Reaguje na Svatá Prostoto
Všichni ostatní vyhnuli zakouřené hospodě? Zkuste si představit že žijete daleko na vesnici, kde je JEDINÁ hospoda, jinou neznáte, v životě jste jinou neviděl , nedovedete si představit jinou ,.. tak je to NORMÁLNÍ. A o tom ten článek je. Představujete si, že ti lidé znají totéž co vy. A v tom je problém. Váš, proto nechápete.
Odpovědět
va

vaber

1.6.2021 09:38 Reaguje na Zdenek Porkert
byla doba ,kdy prý, když se převrátila loď na Temži v Londýně a pasažéři se otrávili a ne utopili a v tanečních salonech nebylo pro smog vidět na druhý konec ,také v Londýně,
opravdu ,takový dokument jsem viděl i když to vypadá neuvěřitelně v dnešní době
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.6.2021 13:02 Reaguje na Zdenek Porkert
Ale no tak ... to mluvíte někdy o době okolo Bílé hory? A někde na konci světa k tomu.

Aby by tu nikdo nic jiného neznal a nedokázal si představit.

A fakt silně pochybuji, že v dnešní době všech možných široce dostupných médií to platí i o průměrné díře po granátu ve Vietnamu. Výjimky jistě budou, ale zas tak úplně mimo, co se informací o okolním světě týče, nebudou. Spíš ti šikovnější a akčnější vezmou roha a těm co zbudou je to tak nějak jedno.

Že by si fakt nedovedli představit, že to jinak bát nemůže, na to nehraju ... otázkou je zda chtějí a pokud ano, tak zda s tím chtějí vůbec něco dělat.

Odpovědět
va

vaber

1.6.2021 14:10 Reaguje na Svatá Prostoto
ne to byl konec 19 století
Odpovědět
ZP

Zdenek Porkert

1.6.2021 20:50 Reaguje na vaber
Ne, ještě polovina 20 století, lidé na vesnici nikdy v jiné hospodě nebyli, nevěděli jak vypadá jiná,.. ale není podstatné kdy. Je to jenom pomůcka pochopit odpadky v Asii,..
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.6.2021 11:29 Reaguje na Zdenek Porkert
Já bych to fakt nepřeháněl ani s tím, jak tady v polovině 20. století byli na vsi samí vidláci, kteří nevytáhli za život paty z domu. Tak to prostě nebylo. Stejně tak to nebylo tak, že si jen neuměli představit, že by to šlo nějak jinak. Dovedli, pokud chtěli. A pokud to tam vypadalo bídně, tak hlavně proto, že jim to bylo tak nějak jedno, prostě se to v té době neřešilo, lidi to z větší části nepovažovali za podstatné, měli zkrátka jiné priority. .

Stejné je to v té Asii. V dnešní době fakt není problém se podívat, jak to vypadá jinde ... i kdyby to bylo v blbé tv nebo na netu.

Je ale rozdíl vidět/vědět, jak to je jinde a opravdu chtít, aby to podobně vypadalo i tam, kde člověk žije.

Ostatně, stačí se podívat i dnes na vesnice a městečka u nás a třeba v Reichu. Rozdíly jsou stále patrné a na první pohled (ostatně byly i v rámci ČSSR/NDR). A fakt to není kvůli tomu, že by se nikdy místní nebyli podívat "za čárou". Byli. A ví, jak to tam vypadá.

Rozhodující je podle mne výchova a motivace.

BTW ... ona třeba i taková Kanada či USA je na tom občas zajímavě, byť to není takový brutál jak na těch fotkách, zejména v menších osadách/komunitách. Prostě když kolem vás široko daleko nic není, tak se ledacos tak nějak ztratí ... od starých autovraků, přes pradávnou zemědělskou techniku až po malou soukromou skládku. Zdálky se to ztratí, zblízka se pak člověk občas diví. Ona fakt ne každá farma/ranč vypadá jak v Yellowstone:-).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2021 09:31
Třeba je problém na druhé straně. Ne u Vietnamců, ale u těch, kteří se snaží "odpad" nedělat. Třeba je problém právě u těch, kterým vadí hnojiště - jídelní stůl pro hmyzáky a na ně navázané společenstvo. Třeba jsou problémem ti, kterým vadí hromada stavební suti v lese poskytující úkryt spoustě ještěrek.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.5.2021 12:57 Reaguje na Richard Vacek
hřebíček na hlavičku, některý problém je skutečně enviro, ale některý je jen kulturní problém, líbí x nelíbí. je ještěrka šťastnější v agrární kupě kamenů, nebo v hromadě hrubé stavebí suti? musí být broukoviště pouze trouchnivý pařez, nebo i hromada petflašek, linolea, plechovek, pařezů a posekané trávy?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.5.2021 18:35 Reaguje na Lukas B.
Můžete se zkusit zvířat zeptat. Ale obávám se, ž eje celkem jasné, co by vám řekla.
Proto kolem smetišť krouží hejna racků namísto toho, aby se kochali v ekologicky čisté krajině. Proto jsou v mořích ryby a i jiná havěť hlavně u pobřeží, kde je splachován dostatek toho, co potřebují.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.5.2021 13:03
Cesi nebyli jini. Od dob, co existuje popelarska sluzba se situace ale pronikave zlepsila. Dnes byva mnohem pohodlnejsi vyhodit nezadouci odpad do popelnice pred domem , pripadne i odvezt do sberneho dvora nez to na trakari vezt do rokle za mesteckem/vesnici. Hlavni rozdil proti minulosti je ovsemze existence plastu. Ty jsou mnohem viditelnejsi, a je jich daleko vetsi objem nez ruzna ta stara kamna, proderavele smaltovane hrnce ci zrezivele plechovky se starymi barvami, ktere dodnes najdeme, obvykle jiz tedy pod pro prikryvkou vegetace na mnohych mistech ceske krajiny
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.5.2021 21:36
Děkuji za zajímavý článek. Vietnamskou realitu neznám. Ale Vietnam nebo Banglades jsou velké země a mají usidleneho hodně mezinárodního průmyslu. Ony nejsou pozvané na ekologické konference, např. V říjnu do Glasgow? Mluví se tam o ekologii a co se učí děti ve škole? Není tam povědomost o tom, co my máme na talíři dnes a denně? Jak je to možné, kdo o to nemá zájem? Čína a japonsko nejsou tak daleko, proč se ekologická hnutí nezajímají o Banglades a Vietnam, kdyz se mluvi o globální akci?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.6.2021 08:58
Z nudy recyklujeme Homo Sapiens
Jsme jeden z nejlepších a nejvýkonnějších recyklátů, který kdy na tomto světě chodil.
nejde ani tak o filosofii, ale celkového zamyšlení nad společností a toho kam směřujeme.
Ono recyklát a recyklace je velmi podstatné téma, protože my už recyklujeme v podstatě všechno.
Z recyklovali jsme Zemi, tedy spíš zotročili, takovým způsobem, že už dnes víme, že se chováme neudržitelně a že zdroje, které nám nabízí budou vyprázdněny za cenu velkého zničení planety. Vytěžujeme jí, ničíme a ještě si pokrytecky myslíme, že když se budem chovat " ekologicky" v Evropě a přitom budeme ty zdroje dovážet z jiné části Země, že se budeme mít za lepší? to co jsme vytvořili je eko monstrum.
Proto, aby my jsme mohli jezdit na baterie, bude Čína více těžit z nerostů.
Tahle lež a alibismem, že když náš kout se bude chovat ekologicky a přitom dovážet zdroje odjinud není je poměrně ubohý. Mít doly, ale nesmí být před mým oknem to je ekologie bez tváře. Drancujeme Zemi už tak běžně, že už ním to ani nepřijde.
Jenže se stalo něco, co jsme ani nechtěli a to, že už nerecyklujeme jen Zemi, ale i to, co považujeme Homo Sapiens.
Slovo recyklace, je velmi trefné, však se podívejte na naši společnost, jak rychle se recyklují politici, politické strany, názory, práva dětí na dětství, recyklují se rodiče, recyklují se lidi v právu jakési společensko průmyslové budoucnosti se z DĚTÍ VYTVÁŘÍ PRŮMYSLOVÉ ODVĚTVÍ od školek NEBO SOCIÁLNÍ PROBLÉM, degeneruje rodinná hodnota. Degeneruje jazyk, sociální vazby, logika.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.6.2021 09:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Můžete s tím souhlasit nebo ne, ale posledním rokem skutečného nemanipulativního dětství bylo 20. století.
Morální hodnoty a osobní identita se recykluje na sítích, tak rychle, že ani tištěné noviny to nedokážou pobrat, jak ty změny jsou obrovsky rychlé, kdy jedinci nemají žádnou hodnotu ale i to, že ve jménu digitalizace našich životů, se stávají lidé spíše psychicky a emocionálně unavení, vytváření různých segregovaných závislostí digitálních parasvětů, logiky, psychiky a emocí.
Degenerace sociálních vazeb je spouštěčem degenerace sami se sebou, s lidmi, přírodou, která nás obklopuje, hodnot lidství, se projeví nechápáním se navzájem, selhání společenských, logických vazeb, pudu sebezáchovy a všeho ostatního se projeví degenerativním způsobem na změnu lidství a jeho schopností je už vidět na první generaci 21. století, úpadku morálních, sociálních a mentálních schopností, kdy informace jsou recyklovány tak rychle bez ladu a skladu, že není možné, aby se propisovali do hmotné osobnosti a jakási lait verze fresh informací v " chytrých" kapsách, zapříčiňuje absenci vlastní zkušenosti a tedy velmi výrazné podléhání manipulaci, která se "díky" digitálnímu pojetí fresh logičnosti informace ztratila. Je člověk nevědomě manipulován a osobnost rozmělňována na atomickou strukturu až až bude tak málo " soudržná" až podlehne Homo Sapiens a vytvoří ze sebe nějakou genetickou floskuli ve jménu přežití ale už to bude bez emocí, přirozené logiky, cítění a pestrosti, které se nám ještě dostávalo, tedy uniformitě a neosobnosti což se vracíme k sociální degradaci, kterou zažíváme v tyto okamžiky a rozdělení společnosti a vytváření para entit pomocí odosobnění a ztrát kontaktů nejen sami se sebou ale i s tím, co nás obklopuje, tedy s přírodou, žije s námi a života, jak jej známe aspoň z 20. století úcty, respektu a sounáležitosti. BJEVIT HODNOTY REÁLNÉ SOUDRŽNOSTI A Nepodléhat NEMANUPULATIVNÍ A MANIPULUJÍCÍ HODNOT FRESH "SVĚTA" a empaticky vytvářet propojenou osobní integritu
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist