https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-napravit-krajinu-roztristenou-vlastnickymi-vztahy-rozhovor-s-projektantkou-pozemkovych-uprav-zuzanou-skrivanovou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak napravit krajinu roztříštěnou vlastnickými vztahy? Rozhovor s projektantkou pozemkových úprav Zuzanou Skřivanovou

3.6.2021 07:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
V Sendražicích v okrese Hradec Králové vzniklo při pozemkových úpravách biocentrum s malou vodní nádrží s litorálním pásmem a se dvěma samostatnými tůněmi. Zároveň byly postaveny asfaltové polní cesty v délce 1,194 km.
V Sendražicích v okrese Hradec Králové vzniklo při pozemkových úpravách biocentrum s malou vodní nádrží s litorálním pásmem a se dvěma samostatnými tůněmi. Zároveň byly postaveny asfaltové polní cesty v délce 1,194 km.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou
Za poněkud neurčitým označením pozemkové úpravy se skrývá významný proces změn krajiny, do nichž stát posílá ročně více než miliardu korun, v roce 2021 to mají být dokonce miliardy tři. Jenže vzhled krajiny po pozemkových úpravách nemá vždy pozitivní ohlas u veřejnosti. Někdy je totiž tou nejviditelnější stopou pozemkových úprav síť asfaltových cest. Zeptali jsme se proto projektantky pozemkových úprav Zuzany Skřivanové, jestli jsou asfaltové cesty opravdu to hlavní, co pozemkové úpravy krajině nabízí.
 
Mají pozemkové úpravy příznivý vliv na životní prostředí? Největší část finančních prostředků přidělovaných na pozemkové úpravy jde totiž na výstavbu cest.

Zuzana Skřivanová pracuje jako projektantka pozemkových úprav. V nich se snaží sladit požadavky, aby krajina lépe zadržovala vodu, aby na polích nebyla příliš velká eroze a zároveň aby se vlastníci dostali na svůj pozemek. Krajinné inženýrství vystudovala na České zemědělské univerzitě v Praze, a zájem o pozemkové úpravy v ní vzbudil profesor Petr Sklenička, který se jejich projektování dříve sám věnoval. V přemýšlení o krajině ji do velké míry ovlivnila spolupráce s krajinářskou architektkou Klárou Salzmann. Do vlastního zpracování pozemkových úprav ji zasvětili kolegové z firmy Agroplan. Je členkou Českomoravské komory pro pozemkové úpravy. O pozemkových úpravách říká, že je to jediný nástroj úprav krajiny, který se umí vypořádat s největší překážkou realizací krajinných opatření – vlastnickými vztahy.
Zuzana Skřivanová pracuje jako projektantka pozemkových úprav. V nich se snaží sladit požadavky, aby krajina lépe zadržovala vodu, aby na polích nebyla příliš velká eroze a zároveň aby se vlastníci dostali na svůj pozemek. Krajinné inženýrství vystudovala na České zemědělské univerzitě v Praze, a zájem o pozemkové úpravy v ní vzbudil profesor Petr Sklenička, který se jejich projektování dříve sám věnoval. V přemýšlení o krajině ji do velké míry ovlivnila spolupráce s krajinářskou architektkou Klárou Salzmann. Do vlastního zpracování pozemkových úprav ji zasvětili kolegové z firmy Agroplan. Je členkou Českomoravské komory pro pozemkové úpravy. O pozemkových úpravách říká, že je to jediný nástroj úprav krajiny, který se umí vypořádat s největší překážkou realizací krajinných opatření – vlastnickými vztahy.
Zdroj | archiv Zuzany Skřivanové
Když se člověk koukne na uskutečněné realizace, tak je to s otazníkem. Ne každá realizace má z pohledu životního prostředí příznivý efekt. Asfaltových cest je hodně, na můj vkus příliš.

Každá pozemková úprava nicméně řeší nejen zpřístupnění krajiny cestami, ale i tvorbu životního prostředí a vodohospodářská a protierozní opatření.

Představte si průměrnou obec, která řeší katastr o 400–600 hektarech. Pro ni se v pozemkových úpravách navrhnou opatření, jejichž realizace bude stát desítky milionů. Za ten balík peněz by se teoreticky udělaly všechny realizace, které by krajina potřebovala.

A kolik se jich skutečně udělá?

Část. Vybírají se priority. Záleží na tom, kolik peněz má k dispozici pozemkový úřad, a to, zda se realizací chopí i sama obec nebo další vlastníci či subjekty.

Historicky se pozemkové úpravy vázaly k zemědělství, a i dnes jsou pod rezortem ministerstva zemědělství. Já budu strašně ráda, když se do budoucna do financování realizací opatření v krajině, příp. i samotných pozemkových úprav, více zapojí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Krajina není jenom prostředím pro produkci potravin a biopaliv, ale je to prostředí pro život, současně vizitka nás všech. Nabízí se, aby se i další složky státu ve větší míře podílely na realizacích společných zařízení. Po pozemkových úpravách jsou připraveny mimojiné pozemky pro realizaci prvků územního systému ekologické stability.

Kolik těch priorit, které realizuje pozemkový úřad, je?

Většinou dvě až čtyři. Pozemkový úřad řekne: my máme takovýto rozpočet, vy tyto priority. Když se to potká, tak pozemkový úřad zadá zpracování projektové dokumentace na dané opatření, třeba na hlavní polní cestu. Následně zajistí i samotnou realizaci.

Kdo ty priority určuje?

Do letošního roku to byl takzvaný Sbor zástupců. To je volený orgán, který zastupuje vlastníky pozemků, plus jsou v něm jako nevolení členové zástupce obce a zástupce pozemkového úřadu. Nárok na to být ve sboru mají i vlastníci, kteří vlastní více než 10 % výměry zemědělského půdního fondu. Jinak se členové do sboru volí. Hlasují o nich vlastníci pozemků.

Rekonstrukce cesty v obci Kotopeky.
Rekonstrukce cesty v obci Kotopeky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Takže cesty jsou priorita, kterou si vybírají obce a majitelé pozemků v obci?

Mojí zkušenosti je, že většina obcí po cestách touží. A to je myslím hlavní důvod, proč se cesty v rámci pozemkových úprav staví ve velkém. Protože je obce a občané chtějí.

Obec to vidí tak, že tím něco dělá pro občany. Ti si často stěžují, že stávající cesty jsou rozblácené, vlastně nepřístupné. Historicky stačilo, že cesty byly zemní. Teď ale máme jedny z největších polí, i největší zemědělskou techniku v Evropě. A právě těžká technika velkou měrou přispívá k tomu, že jsou cesty rozježděné a rozblácené. Proto obec vidí zpevněné cesty jako přínos. To, co by v krajině chtěla dát do pořádku.

Dalším důvodem může být skutečnost, že na realizaci polních asfaltových cest nemohou obce snadno získat dotaci, přitom samotná realizace je velmi drahá. Např. v jedné obci, kde právě probíhají pozemkové úpravy, starosta udělal dotazníkové šetření a zjistil, že občany nejvíc trápí sucho. Přesto chce z navržených úprav prioritně postavit asfaltku. Důvod? Na revitalizace vodních toků nebo výsadby je schopný si najít peníze z jiných zdrojů, na asfaltku ne.

Polní cesta v Želčanech a Olešné u Nezvěstic.
Polní cesta v Želčanech a Olešné u Nezvěstic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Státní pozemkový úřad si je myslím vědom toho, že by pozemkové úpravy měly víc reagovat na probíhající klimatickou změnu. Podle nové koncepce pozemkových úprav mají být prioritně realizována opatření, která budou pomáhat zadržovat vodu v krajině. A já věřím, že to povede i k tomu, že opatření realizovaná po pozemkových úpravách budou celkově pro životní prostředí příznivější. Možná jsem ale nenapravitelná optimistka.

Podobně byl ohlášený i plán na využití hydromeliorací pro zádrž vody v krajině, který má také naplňovat pozemkový úřad. To jsou ale jen dokumenty. Mění se s nimi i zavedené postupy projektantů?

Takové dokumenty jsou někdy podmínkou toho, aby stát mohl změnit přístup. V kontextu s plánem na využití hydromeliorací, tedy systému podzemních trubek, jejichž cílem je krajinu spolu s otevřenými kanály odvodňovat, se v současné době aktualizuje Metodický návod na provádění pozemkových úprav.

Čas ukáže, jak moc se povede tuto problematiku pomocí pozemkových úprav řešit. Osobně jsem za to ráda, ale domnívám se, že to musí být řešeno i jinými nástroji, tedy např. vhodnou dotační politikou.

Zatrubněný vodní tok v Nemanicích projektanti otevřeli a udělali na něm kaskádu několika tůní.
Zatrubněný vodní tok v Nemanicích projektanti otevřeli a udělali na něm kaskádu několika tůní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Co tedy v rámci pozemkových úprav můžete udělat pro krajinu vy jako projektantka?

Já jako projektantka pozemkových úprav mohu podobu krajiny ovlivnit poměrně významně, i když ne zcela.

Na začátku každých pozemkových úprav seznámím vlastníky s tím, co vlastní. Ono se může zdát, že to v době internetu a nahlížení do katastru každý ví, ale leckdy to tak není. A při tom se s vlastníky bavím o tom, co od pozemkových úprav očekávají. Jestli chtějí pozemky scelovat, nebo jestli si chtějí z nějakého důvodu ponechat spíše roztříštěnou držbu.

Poté, co si dáme dohromady co nejvíce podkladů, tak jdeme do území a děláme si co nejpodrobnější obrázek o tom, jak to v krajině asi funguje. Máme už s sebou zaměření od geodetů. To je poměrně unikátní dílo, kdy se zaměřuje skutečný stav krajiny – kde jsou cesty, kde remízek, tůň, potok, mez. Tenhle skutečný stav je mimochodem velmi často v rozporu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, protože krajina se v čase samovolně mění a vyvíjí a současně za minulého režimu nebyl na vlastnické vztahy brán zřetel. Často se setkávám např. s tím, že stávající cesty nemají svou parcelu a jsou na pozemcích soukromých vlastníků nebo naopak s tím, že v katastru jsou parcely neexistujících cest, které byly rozorány, a jejich obnova v současné krajině nemusí být žádoucí. Tyto nesoulady jsou v rámci pozemkových úprav do velké míry vyřešeny.

Poctiví projektanti jdou do území i opakovaně, aby si tam některé věci ověřili. Jedním ze zajímavých výstupů je třeba podrobný rozbor erozní ohroženosti pozemku, kdy velmi přesně vypočítáme, jestli se na zemědělské půdě hospodaří tak, aby neprobíhala eroze, nebo jestli jsou tam nějaké erozní problémy.

Větrolam v obci Vrbovec v okrese Znojmo, před a po výsadbě.
Větrolam v obci Vrbovec v okrese Znojmo, před a po výsadbě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Co dalšího v krajině pozorujete?

Sledujeme cesty, sledujeme prvky zeleně, sledujeme stav všech vodních toků. Některé ani nelze označit jako vodní toky, jsou to spíše kanály: rovné, opevněné. Mnoho půdy bylo odvodněno, takže pracujeme i s informacemi, co, kde a jak bylo odvodněno a jak to dnes vypadá.

Ze všech těchto informací vznikne rozbor současného stavu. A jeho posledním momentem je vize, jak by mohl vypadat takzvaný plán společných zařízení. To je vlastně návrh nové krajinné struktury, kde jsou cesty, opatření protierozní a vodohospodářská a ta k ochraně a tvorbě životního prostředí. S tím jdeme na jednání Sboru zástupců, promítneme jim projekt a procházíme navržená společná zařízení: cestu po cestě, vodní tok po vodním toku. Výsledkem jen tak plán, který odpovídá nejen obecným požadavkům na tvorbu a ochranu přírody a krajiny, ale i požadavkům místních, kteří jsou zastoupeni sborem zástupců.

A jestli lidé ve Sboru zástupců mají obvykle o něčem přesnější představu, tak je to cestní síť. Protože tu používají, vědí, co od ní očekávají a jaké tam jsou problémy.

Nové polní cesty nemusí mít jen asfaltový povrch. V Krásnu nad Teplou vybudovali v rámci pozemkovek netradiční, takzvanou štětovou cestu.
Nové polní cesty nemusí mít jen asfaltový povrch. V Krásnu nad Teplou vybudovali v rámci pozemkovek netradiční, takzvanou štětovou cestu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou
Cesty jsou často mimo obecní pozemky. Obec do nich v takovém případě nemůže investovat. Proto je účelné pozemky pro cesty převést do vlastnictví obce, aby se o ně pak mohla starat. Z toho vyplývá, že spousta změn v pozemkových úpravách je vlastně neviditelná… Změny vlastnictví si při procházce nevšimnu.

Přesně tak. Já bych řekla, že to úplně nejzákladnější, co pozemkové úpravy na rozdíl od ostatních nástrojů krajinného plánování umějí, v čem je ta jejich největší výjimečnost a výhoda, je právě vyřešení vlastnictví. Protože my víme, co máme v krajině dělat. Ale máme problém s tím, že krajina je rozčleněna vlastnickými vztahy.

Jak s vlastnictvím pozemkové úpravy pracují?

Kouzlo pozemkových úprav spočívá v tom, že projednaný plán společných zařízení je kostrou nového uspořádání pozemků, kde pozemky, které je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, jsou vymezeny do vlastnictví obce a státu.. Návrh těchto pozemků do vlastnictví obce a státu totiž umožňuje jejich bezproblémovou realizaci. Ostatní pozemky se pak navrhují v návaznosti na tuto kostru vlastníkům dle jejich nároků a preferencí.

Pokud je na vašem pozemku např. vyjetá cesta bez parcelního vymezení, nic vám to nepřináší. Máte s tím spíš problémy, protože takový pozemek je zatížen. Můžete jít do konfliktu a lidem na cestu zamezit přístup, ale to přináší další problémy. A většina vlastníků je ráda, když se tohle vyřeší. My jim za jejich metry, které budou součástí nově navržené parcely pro polní cestu, dáváme adekvátní náhradu.

Vodní nádrž u Křižan.
Vodní nádrž u Křižan.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Přesto se setkáváme i s tím, že někteří vlastníci mají problém pozemek obci pustit. Pak je to o komunikaci, vysvětlování a hledání kompromisu. Mým cílem v pozemkových úpravách je se se všemi domluvit, aby nedošlo ke konfliktu. Abychom nabídli adekvátní náhradu tak, aby vlastníci souhlasili a pozemek se vyměnil obci. Někdy je to snadné, jindy obrovsky složité. Nastávají i situace, kdy je to nemožné.

Jak se cítíte v roli facilitátora? Vy jako projektantka vedete jednání s vlastníky, s obcí i se zástupci pozemkového úřadu, a přitom to asi nepatří do vzdělání projektanta.

Ne, to vůbec. Nikdy mě na to nikdo neškolil. Do jisté míry improvizuji. Většinou mě jednání s lidmi baví, ale samozřejmě jsou chvíle, kdy je mi úzko a klesám na mysli. Nejhorší situace nastávají, když se dostaneme doprostřed konfliktu mezi jednotlivými vlastníky. V každém území jsou lidi, kteří mají spolu spory už před pozemkovými úpravami. A my do těchto sporů často vstoupíme, i když by nás neměly zajímat. Ale musí, protože se s oběma vlastníky chceme dohodnout. To je občas hrozně těžké.

Moje strategie je naslouchat a vysvětlovat. A kompromisem dojdeme k výsledku. Vlastník může mít jakékoli důvody a já si o nich můžu myslet své, ale nikdy bych si nedovolila vůči němu vystupovat z pozice síly. Říct mu, že takhle to bude a má smůlu. Přitom my tu možnost máme. Můžeme nepřihlédnout k námitkám, které jsou v rozporu s projednaným a schváleným plánem společných zařízení. Můžeme, když splníme všechny náležitosti a vlastník dostane adekvátní pozemky v adekvátní výměře, ceně a vzdálenosti, jít i proti jeho vůli.

Děje se to?

Já osobně jsem velmi ráda, že se ctí vlastnické právo a pro mě je hodně důležité s lidmi co nejvíce mluvit a vysvětlovat. Občas vyhovět všem ani při nejlepší vůli není možné. Na druhou stranu jsou vlastníci, kteří raději na svých pozemcích strpí společné opatření, než aby pozemky směňovali. Vzácně se pak objevují vlastníci, kteří realizaci na svých pozemcích dokonce požadují, neboť chtějí krajině pomoct.

Vodní nádrž Tlustý a přilehlé biocentrum u obce Mohelno a Kladruby nad Oslavou.
Vodní nádrž Tlustý a přilehlé biocentrum u obce Mohelno a Kladruby nad Oslavou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Jakou rolí se na podobě pozemkových úprav podílejí peníze? Firma si potřebuje vydělat ze zakázky, kterou vysoutěží. Ale zakázky se vybírají podle nejnižší nabídnuté ceny.

Je to problém.

Myslíte si, že je peněz na projekty málo?

Když jsem nastoupila po mateřské zpátky do oboru, tak bylo období hojnosti, kdy se zahajovalo 200–250 pozemkových úprav ročně.

A ceny se dostaly na úroveň, která byla příznivá. Nemyslím si, že by byla extrémně výhodná, ale za ty peníze se to dalo hezky udělat. To se cena pohybovala v rozmezí 6000–8000 Kč na ha za celou pozemkovou úpravu. Včetně geodetických a projekčních prací. To byla cena odpovídající námaze a práci a firmy dokázaly ze zakázek žít.

Dnes se soutěží kolem 150 pozemkových úprav za rok, což je výrazný pokles. A firmy na to reagovaly snížením cen, protože je větší poptávka než nabídka. Dnes se soutěží i kolem 3000 Kč za hektar. I naše firma musí jít s cenou dolů, když chce zakázku vyhrát.

Takže se stejné práce dělají levněji, a aby se mohly udělat levněji, musí se něco omezit?

To si nemyslím. Já bych to tak nedokázala udělat, takže i za nízké ceny se všechno snažíme udělat nejlépe, jak umíme. A v okolí, které znám, se kvalitu snažíme udržet všichni.

Potřebovaly by pozemkové úpravy nějakou reformu? Například změnit to, aby se zakázky nevybíraly na základě nejnižší ceny?

Z mého pohledu je těch změn potřeba celá řada, a některé z nich jsou už nastartované.

Hráz poldru na Šumickém potoce.
Hráz poldru na Šumickém potoce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Celé téma pozemkových úprav je tak složité, že ne všechno jde rychle a hned. Já jsem členka Českomoravské komory pro pozemkové úpravy, Středočeské pobočky, kde jsem ve výboru. A jednou z našich připomínek k zadávání pozemkových úprav bylo, aby se hodnocení v zakázkách nastavilo nejen podle nejnižší nabídkové ceny, ale aby se zohledňovaly i další požadavky, které prokáží kvalitu. Například zkušenost týmu a referenční zakázky.

A prošlo to?

Zatím bohužel ne. Myslím, že z dlouhodobého hlediska je aktuální stav za hranou udržitelnosti. Obávám se, že pokud se situace nespraví, kvalitní projektanti, resp. kvalitní firmy obor opustí.

Zatím jsme v našem povídání ještě nekopli do země a nepostavili ani jednu cestu…

To proto, že pozemkové úpravy pro projektanty končí v okamžiku, kdy se projekt zapíše do katastru. Podle dokumentace, kterou připravíme, zpracují geodeti digitální katastrální mapu. To je elaborát, který se propíše do katastru nemovitostí. A od té doby mohou začít realizace.

To už je ale úplně jiná zakázka a dělá to jiná firma. Když má pozemkový úřad na realizace peníze, tak se dohodne s obcí, zadá se projektová dokumentace a začne se s úpravami a stavbami.

Když si prohlížím oceněné realizace krajinných úprav v soutěži Žít krajinou, připadají mi hodně geometrické. A to jsou ty oceněné projekty. Je to opravdu to nejlepší, co mohou pozemkové úpravy nabídnout?

Já si myslím, že ano. Samozřejmě vždy je co zlepšovat.

Přirozená krajina ale nemá geometrické tvary…

Souhlasím. Prvky krajinné struktury jako cesty, nádrže nebo prvky zeleně by měly mít členitý, nepravidelný tvar. Naproti tomu požadavky hospodářů jsou přesně opačné. Pro zemědělce je ideální tvar čtverec. Výsledný návrh je tedy často o kompromisu.

Čtverec je žádaný tvar pozemku. Na obrázku lokální biocentrum v katastrálním území Dřevčice.
Čtverec je žádaný tvar pozemku. Na obrázku lokální biocentrum v katastrálním území Dřevčice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Řeknete si nad fotografiemi těch realizací, že je to pěkná krajina?

Jak nad kterými. Já jsem u té soutěže byla už v roce 2010, kdy jsem pracovala na ministerstvu zemědělství a tuhle soutěž jsem měla na starost. A už tehdy tam byly krásné realizace, které nebyly geometrické a byly přírodě blízké a opravdu to bylo wow. Naopak zejména z realizací cest, které byly a jsou často s asfaltovým povrchem mi je spíše smutno, přestože chápu a respektuju důvody, proč je některé obce chtějí.

Dalo by se něco změnit, aby těch hezkých realizací bylo více?

Podle mě by nebylo špatné, kdyby do realizací po pozemkových úpravách a vlastně i do pozemkových úprav jako takových byli zapojeni krajinářští architekti. Byla bych ráda, kdyby pozemkové úpravy byly ještě víc multidisciplinární.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že málokdo ve Sboru zástupců potažmo v zastupitelstvu obce má ekologicky zaměřené vzdělání. Pro takové lidi pak může být představa, jak funguje krajina, omezená na jejich praktickou zkušenost. Nevidí hlubší souvislosti.

Krajinná opatření se často dělaní kvůli potřebě vyřešit zaplavování obce. Na obrázku zasakovací pás mezi poli v Červených Pečkách.
Krajinná opatření se často dělaní kvůli potřebě vyřešit zaplavování obce. Na obrázku zasakovací pás mezi poli v Červených Pečkách.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Můžete to rozvést?

Některé obce si například nakoupily za svoje peníze pozemky, daly do toho třeba i miliony, a my přijdeme s pozemkovými úpravami. Stát v katastru nemá žádnou půdu nebo má dva hektary, což není dostatečné množství pozemků ani na cesty. A já jim řeknu, že potřebujeme například 20 ha obecních pozemků na revitalizaci vodních toků.

Vysvětluji, že vím, že vodní tok neobetonovali oni, ale že ho v dobách minulého režimu narovnal, zahloubil a betonem opevnil stát. Ale že kvůli přeměně těch podmáčených lokalit je teď krajina suchá a nemají vodu ve studních. A že by bylo potřeba tu krajinu zrevitalizovat a vysázet v ní tisíce stromů a dát vodě prostor, aby si netekla jenom, kudy my řekneme, ale kudy ona chce. A ideálně každý rok jinudy.

Některé obce jsou překvapené. Vlastně ani nepočítaly s tím, že by měly svůj majetek do těchto opatření dát. A přesto ho často dají.

Co je přesvědčí?

Musíme jim to vysvětlit a ony pak majetek poskytnou, protože je přesvědčíme, že to je přínos, který by zastupitelé pro obyvatele měli dělat. Že nejde jen o posílení rekreační funkce tím, že se postaví asfaltová cesta. Protože tak to oni často berou: děti budou moct konečně jezdit po asfaltce do školy, nebo důchodci budou moct po asfaltce chodit až ke hřbitovu. Obce podle mě vidí, že asfaltové cesty jsou často žádané, a to nejenom kvůli zemědělským strojům.

Obce do pozemkových úprav občas jdou s vizí, že si vyřeší vlastnictví a pozemkový úřad jim postaví asfaltovou cestu. Samozřejmě jsou i obce, které to mají jinak.

Proč se o pozemkových úpravách mluví ve špatném světle? Mají trochu příchuť nespokojenosti. Proč?

Asi kvůli těm realizacím. Protože sami vlastníci jsou myslím spokojení. Bez souhlasu většinových vlastníků nelze pozemkové úpravy dokončit. Jim se zpřístupní pozemky, zcelí se, čímž se zhodnotí jejich cena. Mohou na nich teoreticky začít i sami hospodařit, protože zanikají nájemní smlouvy. Vlastníci tak mají výjimečnou možnost zařídit si nové smlouvy s hospodáři.

To negativum je tedy asi hodně spojené s realizacemi, kdy někteří lidé kritizují rovné asfaltové cesty. Předpokládám, že i vy jste na kritiku narazila v tomto kontextu. Přála bych si, aby se tohle změnilo. Aby se dělalo víc přírodě blízkých realizací.

Polní cesta v Chotěbudicích postavená při pozemkových úpravách. Zpřístupnily se jí pozemky a zároveň slouží jako obchvat obce pro těžkou zemědělskou techniku, aby nejezdila centrem obce.
Polní cesta v Chotěbudicích postavená při pozemkových úpravách. Zpřístupnily se jí pozemky a zároveň slouží jako obchvat obce pro těžkou zemědělskou techniku, aby nejezdila centrem obce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Myslím si, že přírodě blízká opatření se již realizují, i když ne všude. Obce i další vlastníci na pozemkové úpravy navazují svými projekty. Protože už mají pozemky, které jim to umožňují. Takové realizace si ale už málokdo s pozemkovými úpravami spojuje.

Podle mě to špatné světlo je trochu začarovaný kruh. Obce si z logiky věci přednostně vyberou k realizaci od pozemkového úřadu to nejdražší opatření.

A to jsou cesty?

Ano, často to jsou právě cesty s asfaltovým povrchem a technické objekty.

Pozemkové úpravy umožňují realizovat téměř cokoli, resp. je zde podmínka veřejného zájmu. Díky jednání s vlastníky je možné přeuspořádat pozemky tak, aby si obec později mohla na své náklady vybudovat, co potřebuje. A to už není spojováno s pozemkovými úpravami. Ale bez nich by to v obci nebylo.

Dokázala byste mi říci příklady nejlepší a nepovedené praxe?

Co se nedaří, je stavět ve větším cesty s jiným povrchem než asfaltovým. Jedna věc už se ale změnila. Podle novely zákona o pozemkových úpravách už nebude vybírat priority pouze Sbor zástupců, ale bude se na výběru podílet i Státní pozemkový úřad. Nově může dát přednost revitalizaci vodního toku před stavbou cesty, kterou by upřednostnil Sbor zástupců.

Protipovodňové opatření vybudované v rámci pozemkových úprav v Jaronicích, stav před (vlevo) a po.
Protipovodňové opatření vybudované v rámci pozemkových úprav v Jaronicích, stav před (vlevo) a po.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

A tohle už platí?

Začalo to platit od 1. ledna 2021. Ale realizace, které se teď dělají, budou asi nějakou dobu dobíhat podle pravidel platných v době, kdy pozemková úprava skončila.

A co ty pěkné realizace? Kde udělaly pozemkové úpravy hezkou krajinu?

Mně se moc líbila revitalizace v Nemanicích. Býval tam zatrubněný vodní tok, vlastně odvodňovací zařízení. A v rámci pozemkových úprav zatrubnění zrušili, tok otevřeli a udělali kaskádu několika tůní a k nim malinkou pěšinku. Hrozně hezky si s tím poradili.

Velmi se mi líbil i Dubenec. To je příklad uplatnění protierozního technického prvku v zemědělské krajině. Vznikly vrstevnicové příkopy, které zachycují vodu a kromě toho, že pomáhají chránit obec před povodněmi a půdu před erozí, vytváří oázu života. Vysadily se stromy, u nichž je díky záchytným příkopům větší šance, že budou prosperovat.

Suchý poldr s mokřadem v Dubenci.
Suchý poldr s mokřadem v Dubenci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / Žít krajinou

Na Nymbursku se mi líbilo, že se snaží stavět i jiné cesty než asfaltové, přestože jsou v Polabí, kde jsou těžké zemědělské stroje. S povrchem cest více experimentují, realizovali například i zatravněné cesty. Ale neosvědčily se – do roka byly rozježděné, nepřežily. Tak se snaží budovat kolejové cesty. Když je člověk vidí hned po výstavbě, tak nevypadají úplně jako přirozená součást krajiny, ale je to kompromis mezi tvrdým celoasfaltovým a přírodním řešením.

Proč je asfalt z vašeho pohledu nežádoucí?

Asfalt má pro přírodu tu nevýhodu, že má nulovou propustnost a další negativní projevy spojené s tím, že je černý a neprostupný pro drobné živočichy. Z mého pohledu je důležitým negativem i mínusová estetická hodnota. Asfaltové cesty vnímám jako něco, co do české krajiny nepatří a upřímně mě k procházce nelákají. Kolejové cesty vydrží podobnou zátěž, ale mají omezené využití. Fungují v rovině, ale do zatáček se musí zpevňovat jiným způsobem. A když jste v terénu, kde jsou větší svahy, tak se tomu zpevnění nikdy nevyhnete.

Co považujete u pozemkových úprav ještě za důležité a nemluvili jsme o tom?

Kolejová cesta v Sovenicích.
Kolejová cesta v Sovenicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SPÚ / SPÚ

Myslím, že by se mělo hodně dobře zvážit, jestli se má v současnosti ještě prodávat státní půda. Protože to nám dělá strašné problémy.

Pokud jste v území, kde stát měl pozemky a za pár korun je prodal, a pak tam najednou přijdete za vlastníky a přesvědčujete je, že na těch pozemcích potřebujete udělat revitalizaci, logicky se ptají: „Proč jste pozemky prodávali, když je teď potřebujete?“ Státní pozemky při pozemkových úpravách chybí. A když nemáte státní a obecní pozemky, tak nemůžete dělat pozemkové úpravy, respektive je to velmi složité.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl díky podpoře organizace Transitions v rámci programu na podporu solutions journalismu.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2021 08:03
Potřebný a zajímavý článek. Většina akcí povedených s pozitivním efektem. Jen jsem nějak nepochopil ty Jaronice - to je snad pokus o Ropáka roku... tolikého kameňa!-( Asi je lepší podpořit místní zpřízněnou firmu, než vybudovat poldr, který bude využitý jednou za x let.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.6.2021 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, v tom " krásném " korytu chybí mini jezy, aby voda volně " neutíkala " pryč. Ale alespoň 30cm hloubky nad jezem byla prospěšná okolí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2021 08:05
Potřebný a zajímavý článek. Většina akcí povedených s pozitivním efektem. Jen jsem nějak nepochopil ty Jaronice - to je snad pokus o Ropáka roku... tolikého kameňa!-( Asi je lepší podpořit místní zpřízněnou firmu, než vybudovat poldr, který bude využitý jednou za x let.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

3.6.2021 09:37
Ty asfaltky jsou hrůza, zemědělci chtějí zpevněné polní cesty, aby po nich mohli jezdit a spravili je fůrou kamene, když bude potřeba. Asfaltky ze starších pozemkových úprav se už rozpadají a obce na ně peníze na opravu nedají - vždyť po nich jezdí zemědělci, kteří mohou za to, že se asfaltka rozpadá (kvalitu nikdo nehlídá, hlavně, když je to levně a rychle a koho zajímá, že je to obslužná cesta právě pro tu zemědělskou techniku). Také na zpevněné polňačce nepotkáte puberťáky na in-linech, kteří se vám nadšeně vrhají pod kola traktoru, protože to je přeci asfaltka, tak co se tam cpe někdo s traktorem.
Potřebnost pozemkových úprav je nezpochybnitelná, ale bylo by fajn, kdyby projektanti na polích nevymýšleli ostré úhly, pole plánovali tak, aby na ně byly vjezdy průchodné pro zemědělskou techniku - a není to vždycky jen traktor a kdyby respektovali, že orná půda a travní porost mají různé využití, různou cenu a tím pádem by měli nejdříve jednat s majitelem, než mu z orné půdy udělají louku - bez náhrady.
Odpovědět
MK

Martin Králík

3.6.2021 22:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Je věcí vlastníka půdy co si při KOPú "vyhádá". Taktéž toho, kdo obhospodařuje půdní blok, nikdo nenutí co a jak bude pěstovat - mluvím o hospodaření z důvodu "nevhodného" tvaru pozemku. Účastnil jsem se KOPú jako člen sboru zástupců. Firma provádějící KOPú vycházela požadavkům vlastníkům maximálně vstříc. Ale ne vždy, se podařilo všem vyjít vstříc - některé požadavky byly nereálné. V rámci projednaných společných zařízení v naší obci jsou polní cesty, trvalé travní porosty, biokoridory a biocentra z 90% ve vlastnictví obce. Což je jedině dobře - při realizaci prvků není obec závislá na něčí "dobré" vůli. A co se týká parametrů cest (únosnost), tak není z toho úniku. Loňský deštivý podzim leckerá pole a cesty proměnil při sklizni kukuřice nebo cukrovky v tankodrom. Navazující silniční infrastruktura byla plná nánosů. Jak to lze řešit ? Myslím že zpevněním určité části navržených cest. Bohužel, z důvodu hmotnosti dnešní zemědělské techniky asi nemůžete postavit cestu, a dát před ni zákazovou značku do 3,5t. Takže hlavní polní cesta se pěkně prodraží, a věřím že pro vedení obce je polní cesta důležitější jako cokoliv jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.6.2021 09:08 Reaguje na Martin Králík
Myslím, že nejen pro vedení obce, ale zejména pro občany. Většina někdejších polních cest byla rozorána, takže ta nově vyasfaltovaná bývá často j e d i n á, kudy se dá vyrazit mimo zástavbu. A měla by být schůdná a sjízdná i za mokra, což je právě výhoda asfaltu. Z ekologického hlediska "nic moc" řešení, ale z pohledu využití lidmi není lepšího řešení.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.6.2021 11:13
Jakožto účastník pěti pozemkových úprav mohu v podstatě slova autorky potvrdit. Co se týká asfaltových cest, nevím přesně, ale od jednoho projektanta jsem slyšel, že na asfaltové cesty jsou průchodnější peníze. Což může a nemusí být pravda. Jinak cesty opravdu zhusta prosazují obce, pro nás zemědělce by stačily zpevněné, dostatečně široké cesty.
Odpovědět
KD

Karel Dohnal

3.6.2021 16:05
V článku je nepřesnost, nájemní smlouva zcela jistě nezaniká, zaniká předmět nájmu (tzn. původní pozemky před pozemkovými úpravami), ale pokud je ve smlouvě ujednáno, že se předmětem nájmu stávají nové pozemky pronajímatele vzešlé z pozemkových úprav, jede smlouva dál s novými pozemky.
Odpovědět

David Šanc

3.6.2021 19:50
Dobrý den všem,

za mě osobně, asfaltování polních cest v krajině = naprosto negativní devastace české krajiny dalším zbytečným asfaltem, štěrkem a mnohdy i betonem. Jsem tohoto naprostým odpůrcem.

a): zemědělci s těžkými výkonnými stroji nemají problém se ke svým pozemkům dostat i v rozbláceném terénu a tyto komunikace stejně do 10 - 15 let provozem rozdrtí (takže pro koho ty cesty vlastně jsou? Je to jen "eurodotační" komedie, kdy jde o prachy na realizaci a úředníci na obcích mají pocit, že "by to mohlo být dobré")

b): další zbytečné asfaltování krajiny a přírody ( v součtu to jsou to opět plochy!!)

c): plýtvání asfaltem jakožto surovinou, taktéž plýtvání štěrkovým podsypem jakožto surovinou (..versus co stálo vynaloženého úsilí zachránit některé kopce Českého Středohoří před rozemletím - např. boj o Tlustec)

d): estetické znehodnocení krajiny. Jakožto letitý patriot Kokořínska a i amatérský malíř, těžce nesu brutální a ku přírodě násilně a bezcitně realizovaných štěrko-asfaltových projektů do předtím malebných a přírodních míst

e) využití zbudovaných cest občany z přilehlých obcí k vyvážení komunálního a zahradního odpadu do lesa.

c) za myslivce, kterýmž i aktivně v Kokořínsku jsem, znemožnění regulace a odlovu zvěře. Myslivcům je dnes z mnohých stran vyčítáno, že "nechtějí" snížit stavy spárkaté zvěře. Ale k nikde není konstatováno, že k lovu zvěře je potřeba nějaký čas a prostor. Těmito asfaltovanými polními cestami, jsou lidé přivedeni do nejodlehlejších klidových částí honitby, v pro lov nejvíce klíčových hodinách. Zejména lidé přistěhovalí z měst, jsou schopni v ranních i večerních hodinách, kroužit kolem obcí po těchto cestách se psy a na byciklech, nemajíce nic jiného na práci a odpovědnost vůbec za nic. To, že myslivcům hrozí sankce od úřadu za nesplnění plánu lovu, pokuty za škody na zemědělských porostech, či lesních kulturách, není nikde zmiňováno, jen že "nechtějí lovit" - zkrátka nad těmi cestami, mnohdy volenými nad rozmezím pole - les, sedí s překvapením někdo, kdo brání večerní "in - line" projížďce.

Dle pojetí dnešních projektantů, krajina je jenom jako zábavní bike - park a sportoviště.

P.S.:

O víkendu jsem byl na čundru v mých oblíbených Bílých Karpatech, po turistických cestách kol. krásných orchidejových luk. K mému úděsu, v úrovni větrného mlýna "Tři Kameny", ze slovenské strany přes květnaté louky asfaltová "euro - cyklostezka na hřeben". Z moravské strany taktéž asfalt ku Slovensku na hřeben - avšak rafinovaně propagandistickými "eurotabulemi" označená jako" přístupová cesta k pozemkům. Včetně příznačného dotačního euro - přístřešku odpočívadla, zakompovaném ve křoví, odkud není nikam vidět. Na zpřístupněný hřeben tudíž proudí masy a davy zástupů na kolech i elektrokolech, kterým přes vyjímečnou rezervaci Čertoryje bylo snadno zpřístupněno atraktivní a z přírodního hlediska degradováno sportoviště...byl jsem znechucen, po pár letech předchozí návštěvy vše zkaženo. Trend tvorby Lunaparků je fakt brutální. Dle mého názoru, každý skutečný zájemce o přírodu, nechť si svoji cestu najde sám - ostatní vede jen k úpadku a komercionalizaci míst, ( a to včetně módních "klapacích" naučných stezek), kde si stejně niko nic nezapamatuje a pak zůstávají jen hliníkové plechovky od energy drinků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.6.2021 07:02 Reaguje na David Šanc
Naprosto souhlasím.
Odpovědět

Jirka Černý

4.6.2021 13:40 Reaguje na David Šanc
Jste se docela rozjel, ale chápu že to z vás muselo ven, když jste z Kokořínska máte to kousek na mé oblíbené místo které dopadlo stejně mizerně stačí si zajet pod Bezděz.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.6.2021 08:40 Reaguje na David Šanc
Souhlas.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2021 17:39 Reaguje na David Šanc
Jistě to odsouhlasili paní a pánové z dotčených ochran přírody.
Celý stát je jeden Disneyland, jen to někteří ještě nezjistili.
A řídí jej hlupáci co se vozí na největším kolotoči (napříč politickým a náboženským spektrem).
<rl>
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

4.6.2021 20:49
Za mě pozemkové úpravy jsou nevyhnutelné.., něco se podaří dobře něco hůř. Bez těchto úprav těžko vysadíte stromořadí, které tady může růst 100let. Ne vybagrujete rybníček na cizím....
Do cest by se dala spotřebovat stavební suť. Škoda, že těch drtiček a třídění je málo.( suť a dřevní odpad větve atd.) A po šotolině se dá taky jezdit. (asi ne inline brusle, ale kolo ano).
Každá vesnička středisková by si toto zasloužila.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2021 17:36
Jak si kdo ustele, tak si i lehne.
V čase, kdy každé zadání veřejné zakázky je poplatné známosti lidovců, není až tak překvapením, že někteří odborníci vyklízí pole působnosti. Ke škodě věci i oboru, proti smyslu přežití lidstva.
A úroveň systému KPÚ je toho součástí.
Je to problém zahrnující veřejnou zakázku, hosodaření na pozemcích, ekologii, vodní hospodářství, ochranu přírody i vodních zdrojů, pedologii i hydrologii půdy, hydrologii obecnou, geologii, zčásti i hygienu, úpravy toků a lesní stavby, územní plánování, koncepční myšlení. Kdo očekává, že to bude prosto vstupů politických a místních tlaků a vnitřních záměrů a křivení, je bloud.
Tu a tam se na to někdo po čtyřiceti letech bojování s větrnými mlýny vykašle. Když totiž vymalujete vlastní sklep, máte pocit, že jste alespoň něco zlepšili.
Ti, kteří četli příspěvky ode mne dříve jen ubezpečuji, že jsem názor na potřebnost rozumného přístupu nezměnil. Jen mám názor, že pěkné povídání na tom málo co změní.
<rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2021 18:11
Červené Pečky - zasakovací pás by měl být položen po vrstevnici, ne kolmo ma ni ( Ohrádka - Pešout ). Zřejmě cesta, po které se tok povrchové vody usměrňoval a zatravnění mírně pomůže, pokud nevzroste intenzita nebo množství. Drn je samozřejmě lepší než zemina.
To vydlážděné koryto je děs. Asi důvody prostorové.
Jinak docela pěkné realizace.
Ale nevidím tam řešení agrotechnické, vodohospodářské a změny kultury. Na takových plochách bych je očekával.
<rl>
Odpovědět

David Šanc

9.6.2021 23:36
...foto polní cesty v Želčanech: v tom vydlážděném korytu po přívalovém dešti by mohla být docela pěkná kajaková voda - pasovaly by tam nějaké slalomové tyčky:-).

K té realizaci polních cest, musím ještě podotknout, že o dotčených lokalitách zpravidla rozhodují lidé, kteří k daným místům nemají žádný vztah, ani tam netráví svůj čas, nemají cit ani vkus pro krajinu, ani nejsou znalí historie daných míst, tudíž krom kšeftu je jim to úplně fuk. Obec zažádá o realizaci, protože "by se to mělo" a jsou na to finance a úředníkům se to šikne jakožto vykázaná činnost pro "rozvoj obce"(což je moderní a účinné zaklínadlo, pod nějž lze napasovat cokoliv - například plán obchvatu malé vesnice, kde není žádný provoz - viz. Chodeč na Kokořínsku).

Zpět k polním cestám - projektant tam dorazí předpokládám jednou a naposled a kdoví jestli (domnívám se), projekt vytvoří na počítači "dálkově" v nějakém programu .

Strabag zrealizuje a je odbyto. Zbývá ještě instalovat oslavné tabule s hvězdičkami v kruhu a záživnými údaji o číslech a kódech projektů, čím větší, tím lepší, aby to nikdo nepřehlédnul. Skvělý dominantní prvek například u pěkného lesa - návštěvníkovi nad těmi zkratkami spadne čelist v němém úžasu nad tou nádherou a ještě po návratu domů si promítá v hlavě technokratické údaje o projektu E - 254.:-)

Ve výsledku, tato plíživě nevratná, podivná krajino - tvorba (na Kokořínsku zcela bez ohledu a respektu k estetickým hodnotám CHKO), doživotně štve jen malou část pomístního obyvatelstva. Neboť většinová společnost je dnes orientovaná převážně jen na nákupní materialismus a zájezdy do Chorvatska - neboť tam je to pěkné, tady ne.

Odpovědět

David Šanc

9.6.2021 23:48
Dodatek:

v souvislosti s tématem, jsem si vzpomněl na trefnou výstižnou definici bývalého kolegy z výzkumu - geologa, která na realizaci projektů pasuje:

"Kurviči české krajiny".
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

13.6.2021 10:26
Naštěstí zednáři chystají Velký Reset,
takže ta roztříštěnost vlastnických vztahů už brzi skončí.

První vlaštovky už létají.
Jednak je to vyjádření MMF, a druhak naši mediální oblíbenci Piráti.
V pripade nastupu piratskych anarchistu se toho velmi brzo dockate. Nedavno jsem cetla diskusi mezi piratskymi anarchisty a to jsem myslela ze jsem se prenesla do 50 let. Napr. tam neustale zminovali ze dan z nemovitosti je neskutecne mala a je treba ji zvysit na nekolikanasobek, a co me doslova vylekalo ze tam padaly hesla jako at si vlastnici nemysli ze ty nemovitosti jsou nadosmrti jejich a ze by meli jeste platit nejakou specialni dan z vlastnictvi nemovitosti.V Praze uz zvadli dan z nemovitosti o 100% a kdyby vladli bez topky, tak by to klidne zvadli trikrat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.6.2021 09:46 Reaguje na Kamil Krabice

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Hu

Hunter

20.6.2021 05:24
Odpovědět
Pe

Petr

18.8.2021 19:52
Ty cesty, obří příkopy a kamennobetonová koryta, to jsou strašné věci do krajiny.
Naši předci po staletí nepředstavitelnou úmornou dřinou zbavovali pole kamení, aby půdu zúrodnili. A my dnes celou krajinu zase zpátky zavážíme kamením jako blázni, jako by nám na ničem nezáleželo. A ne po troškách, ale rovnou v pořádné vrstvě a pro jistotu ještě asfalt a beton. Tisíce novostaveb na polích, stovky kilometrů silnic a takovýchto "zrevitalizovaných" cest...
Vždy když tohle vidím, tak si říkám, že kdyby ti předci viděli co dnes vyvádíme, tak by se na to nejspíš vykašlali, zbytečná práce.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist