https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zdenekn-zalud-proc-je-sucho-a-jak-se-mu-branit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeněk Žalud: Proč je sucho a jak se mu bránit?

28.4.2020
Co bude dál?
Co bude dál?
A už je tu sucho zase! Vždyť dříve to nebývalo a kdo za to vlastně může? Proč s tím něco nedělají (v lepším případě neděláme)? A jak to bude se suchem dál? Čtyři věty, které v různých obměnách rezonují v té části společnosti, které není příroda lhostejná. Čtyři věty, které tvoří základ čtyř hlavních bodů tohoto příspěvku a odborněji by se daly nazvat: monitoring sucha, příčiny suchých epizod, adaptace na nedostatek vláhy a výskyt sucha v budoucnu. Jak to tedy je?
 

Jaké máme sucho?

Pokud chceme rozumět suchu, musíme vědět, že má čtyři na sebe navazující stupně. První z nich je označované jako meteorologické sucho, což je stav, kdy méně prší, většinou svítí slunce a často jsou i vyšší teploty. Většina populace označuje tento stupeň za krásné počasí. Nemusí to ještě pro přírodu ani pro nás nic znamenat, např. na jaře, kdy je po zimě většinou dostatek vody v půdě, či v létě, kdy probíhá sklizeň zemědělských plodin nebo v přírodě trávíme svoji dovolenou je tento stav i vítaný.

Poměrně rychle se může sucho posunout do druhého stupně, nazývaném půdní sucho. Někdy také zemědělské, agronomické, lesnické apod. Množství vody v půdě začíná limitovat rostoucí vegetaci. Právě tento typ sucha je monitorován na www.intersucho.cz, kde najdete intenzitu sucha, hodnocenou jako odchylku množství vláhy od dlouhodobého průměru (1961-2010) na daném místě a dni až do jednoho metru pod povrchem v detailním rozlišení pro celou ČR. Tohoto stavu si začínají všímat média, neboť tento typ sucha začíná vyvolávat vrásky nejen u první postihnuté skupiny, zemědělců a lesníků, ale každého kdo bydlí na venkově, jezdí na chatu či se stará alespoň o kousek zahrádky.

Třetí stupeň sucha se nazývá hydrologické a to je typické tím, že pozorujeme pokles hladin povrchových vod a dozvídáme se o poklesu zásob vody v mělkých podzemních rezervoárech. A to je problém již všech, neboť začíná být ohrožena nejen kvalita, ale i dostupnost vody, včetně vody pitné. Okruh postihnutých osob se rozšiřuje na každého z nás, i když většinou voda z kohoutku stále teče.

Vrásky však už naskakují i ředitelům průmyslových firem, starostům a všem dalším napojených na lokální menší zdroje včetně studní. A začínají se ozývat příslušná ministerstva a politici. Vždyť zemědělské sucho postihuje jen cca 2 % voličů, ale u nedostatku pitné vody se jedná o naprosto jiné číslo.

Všichni o suchu hovoří, bohužel drtivá většina jen do prvního deště. Přitom jsou to právě politici, kteří jsou zodpovědní za legislativu, bez které žádný celospolečenský problém, tedy ani sucho, nelze systémově a efektivně řešit.

Vzpomínám na prohlášení MZe před pěti lety. „Připravujeme novelu vodního zákona, kde bude kapitola škálující výskyt sucha, návod jak postupovat při jeho extrémním stadiu a postup při eliminaci následných dopadů“. Kdeže loňské, tedy předpětileté sliby jsou. Zmizely jako samotný sníh. Ano, několik dílčích věcí se podařilo, ale jde to prostě zoufale pomalu. Klíčový systémový legislativou podpořený nástroj (aktualizovaný vodní zákon o kapitolu sucho) chybí.

Jen pro doplnění, to jsme již ve čtvrtém a posledním stupni sucha s názvem sucho socioekonomické, které se projevuje zmíněným sociálním napětím a ekonomickými ztrátami (např. nižšími výnosy plodin, zastavenou lodní dopravou) nejen v zemědělství.

Mimochodem, v roce 2018 bylo jen v oblasti jižních Čech tisíce cisternových rozvozů pitné vody do vodojemů, aby z kohoutků nepřestala téct. I náklady na tuto zásadní pomoc jsou projevem čtvrtého stupně sucha.

Jaké jsou příčiny suchých epizod?

Není toho sucha v posledních letech trochu moc? Jaký je hlavní důvod, proč nastala doba sucha? Odpověď zní: Sucho tu bylo vždy a v rámci variability klimatu je jeho přirozenou součástí. Problém je skutečně v jeho současné vyšší četnosti a intenzitě.

Hlavní příčinou je, že se mění klima, otepluje se a významně roste výpar. A tak sucho nastupuje i v letech srážkově normálních! Natož, když se sejde v éře stále teplejších let, jeden či více roků, kde je srážek méně, či jsou nevhodně rozloženy.

A vyšší teplota způsobuje teplé zimy, voda se neakumuluje v podobě sněhu a odtéká již v zimě, jaro začíná dříve a rostliny předčasně odeberou více vody. Přibývá tropických dní, snižuje se vlhkost vzduchu a to vše opět vyvolává poptávku ze strany suché teplé atmosféry po vodě. Ano, vrací ji i zpět, ale v přibývajících přívalech, neboť se mění rozložení srážek, kdy navíc bouřky přichází podstatně dříve. Letos již v polovině dubna.

Rozhodně netvrdím, že náš vztah ke krajině reprezentovaný především průmyslovým zemědělstvím, nemá na současný stav sucha vliv. Naše často utužené a erozí poškozené velké plochy opravdu vody zadrží méně. Tvrdím pouze, že je to sekundární, nikoliv primární, důvod, proč suchých epizod přibývá. Důkazem jsou drtivé dopady sucha v minulých letech v Německu, Rakousku, ale i v Polsku, či v dalších zemích, kde je krajina mnohem více fragmentovaná a obhospodařovaná na menších honech. Bez vody to nejde nikde.

Jak se adaptovat na nedostatek vláhy?

Jsou to právě zemědělci, kteří mohou naši krajinu dát do pořádku. Pokud se podíváte, kolik procent půdy je zemědělsky obdělávané (54 %), kolik máme lesů (33 %) a zastavěných ploch (11 %) (pro pozorné čtenáře vysvětlení: zbývající 2 % jsou vodní plochy), pak je jasné, že je to skutečně agrární sektor, který hraje s krajinotvornou kartou. V dobrém i špatném.

Krajina musí produkovat! Zásadními produkty jsou jídlo, dřevo, energie. Jednoznačně a s naprostou vážností musí plnit také mimoprodukční funkce, jako je zadržení vody, ochrana půdy a vodních zdrojů, biodiverzita, rekreace apod. Nalezení kompromisu a bezmyšlenkové neupřednostňování jednoho nad druhé je trvalou výzvou celé společnosti a především ministerstva zemědělství. Nejen zmíněný vodní zákon, ale i navázání hlavních dotačních titulů i na posílení mimoprodukčních služeb. Ty současné nesmělé a pomalé pokusy opravdu rychle postupujícímu a prohlubujícímu se suchu nestačí.

V praktickém zemědělství musí být naprostou prioritou starost o půdu a její schopnost zadržet vodu (i když v některých lokalitách již začínáme pochybovat, zda je vůbec co zadržovat), využití nových půdoochranných technologií, včetně maximálního pokrytí půdy. Nechci se zde detailně pouštět do toho, co všechno by měli a neměli zemědělci udělat. Tuto problematiku a nutná opatření teoretici i praktici rozebírají do detailů v naší knize vydané v roce 2020 „Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady, adaptace“.

Snad jen, že zmírnění dopadů sucha je jednoznačně skryto v péči o půdu. Aby kapka, co na ní spadla, na tom místě i zůstala. To je snad v zájmu i zemědělců. Alespoň těch zodpovědných. A chci věřit, že těch je většina.

Jistě, jde i o to vyčlenit část pozemků pro mimoprodukční zeleň, obnovit malé vodní plochy, budovat vlhká, pro biodiverzitu cenná území, obnovit v krajině meandrující toky atd. Ano, pak se nám bude lépe v krajině žít. Ale sucho to nevyřeší. Ta hlavní příčina je jinde. Opět zdůrazňuji, je to hlavně o změně klimatu.

A co budoucnost?

A jak to se suchem bude dál? Vše, co byste chtěli vědět o suchu v budoucnosti a jeho účincích, najdete na našem dalším webu www.klimatickazmena.cz. Vývoj klimatu a desítky dopadů během roku v krajině směrem k hydrologii, zemědělství, či lesnictví až do 2100. Vše je zpracováno mapovou formou, doprovázenou srozumitelnými texty, včetně základních adaptačních opatření v příslušných sektorech. A scénáře vývoje jsou postaveny na základě různých úrovní růstu skleníkových plynů.

Je zřejmé, že pokud jejich racionální omezení nebude prioritou, budeme jen počítat ztráty. Sucho se bude co do frekvence výskytu, ale i doby trvání vyskytovat častěji. Nejen u nás. Je to globální problém, týkající se všech kontinentů.

A že svět ke globálnímu problému dokáže přistoupit velmi zodpovědně, či alespoň koordinovaně, či minimálně zavést obdobná opatření, dokázala současné reakce na epidemii koronaviru. Klimatický problém takovou váhu, přes současné tisícileté sucho např. v USA, Mexiku, Austrálii, africkém Sahelu, Sýrii, Číně, jednoznačně nemá. Ale až nás o ní sucho přesvědčí, může být již skutečně pozdě.


reklama

 
foto - Žalud Zdeněk
Zdeněk Žalud
Autor je pedagog na Mendelově univerzitě v Brně a vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (246)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 07:40
Konečně někdo pojmenuje věci pravým jménem.
Příčinou a kořenem problémů se suchem je klimatická změna, tj. globální oteplování způsobené emisí skleníkových plynů a všechny další důvody jsou už podružné a vyvolané.
Odpovědět
va

vaber

28.4.2020 08:25 Reaguje na Pavel Hanzl
oteplování by mělo přinést větší výpar a více srážek,to předpokládali i odborníci, ale zatím se tak neděje a naopak oteplení způoabuje jen drastický úbytek vody na pevninách. Samozřejmě že lidé v naší maličké zemi nemohou za sucho i kdyby se snažili sebevíc,příčiny jsou globální. Víme jak se vypařuje voda do různých prostředí? ,dnes se mění složení atmosféry ,jak ovlivnuje kondenzaci vodní páry znečištění a změny ve vysoké atmosféře ? ,všichni znají jen ozonovou díru a nic víc .Jak se mohlo nahromadit tolik vody na pevnině, když byly doby ledové ,studená atmosféra a minimální odpar? Otázek by bylo mnoho odpovědi nejsou. S vodou a krajinou by se určitě mělo hospodařit lépe ,ale příčina sucha u nás není špatné chování lidí ke krajině,je to globální problém a nikdo neví kam až dojde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 08:38 Reaguje na vaber
Samozřejmě jsou tyhle věci do značné míry prozkoumané ale pochopit v celém komplexu, jak se systém chová, je asi příliš složité.
Velmi zjednodušeně se možná dá říci, že zvýšením teploty kontinentů se zvyšuje rosný bod a proto neprší, srážky spadnou tam, kde je zima. U nás to řídí "stratosférická dálnice" a ta je poškozená, já mám pocit, že se ví hodně.
Jenže se neví "kam to až dojde".
To je asi silně závislé na tom, jak se nám podaří snížit produkci skleníkových plynů, což je u nás (i na Ekolistu) nejvíce kritizovaný až hyenizovaný postup.
Já to optimisticky nevidím a obávám se tohoto, velmi recionálního scénáře:
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.4.2020 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano 10 až20°C během dubna je tak šíleně vysoká teplota, že rosný bod je tak vysoko, že se nikde nad Evropou ani mráček neobjeví, natož aby pára zkondenzovala na dešť.
Co se týká bouřky v dubnu, jak zmiňuje autor článku, tak si pamatuji, někdy v letech 1950 až 1955, bouřku s blesky v lednu.
O "bouřkách z horka", což byl termín užívaný před léty v předpovědích počasí (asi jako dnes slova "dle matematického modelu",nebo "model naznačuje") si máme myslet, že to bylo co? Ony totiž skutečně existovaly a lidově se říkalo "je dusno bude bouřka" a to nebyl ještě nikde nebyl ani mráček. Bouřka do hodiny ovšem většinou přišla, i s blesky.
Také se ovšem před mnoha léty (ono je to opravdu už 30 let, co budujeme nevybudovatelné, totiž demokratický kapitalismus), kdy se také hodně povídalo v souvislosti se suchem o kondenzačních jádrech, na kterých měla kondenzovat atmosférická vlhkost na dešťové kapky, dokonce se rozprašovaly z letadel do atmosféry různé látky, na př. jodid stříbrný, aby zapršelo na daném místě. Byly to pokusy v rámci vysmívaného "Poručíme větru, dešti".
Ale to ještě nebyla ta "klimatická změna", jen se topilo v každém bytě nejméně v jedněch špatně spalujících kamnech a v zimě i ve dvou. CO2 ve vzduchu se raději neměřil, ani na Mauna Loa.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 12:58 Reaguje na Jiří Daneš
A já myslel, že měření na Mauna Loa začalo někdy v padesátých letech ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 19:38 Reaguje na Jiří Daneš
Bouřka z horka vzniká tak, že deštěm nasáklá, mokrá země má silný odpar a ten vytvoří natolik vysoký rosný bod, že zaprší a tím se ochladí a zaprší fest.
V suchem vyprahlé krajině bouřka z horka nenastává. Milióny kamen nemohly nikdy vytvořit tolik CO2, kolik dnešní uhelné elektrárny.
Odpovědět
va

vaber

29.4.2020 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
kdyby srážky padaly tam kde je zima byly by poly zaplavené nebo zasněžené a to se neděje a srážky nepadají ani nad studenými oceány
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 09:53 Reaguje na vaber
Tak padají kde? Na Paroubově Marsu?
Odpovědět
va

vaber

30.4.2020 09:29 Reaguje na Pavel Hanzl
bohužel téměř nikde, množství srážek klesá téměř všude ,kontinenty vysychají a plní se oceány ,sledujte oblačnost planety. Zatím funguje monsun v Asii ,ale kdysi byl takový že zasahoval na Arabský poloostrov a ten býval zelený, ze satelitních snímků je prý vidět koryto poslední ,tuším páté biblické řeky
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.4.2020 08:06
Já teda věřím na přírodní biorytmus v tomto případě sedmičkový a ten by se měl zlomit příští rok. Říkala to babička podle pozorování ve svém 90ti letém životě nemám důvod jí nevěřit. Ale její pohled na spotřebu a množství vody byl přece jen jiný, jí stačilo když měla co nalít do hrnce a pití pro sebe a zvířátka....Kam se voda ztrácí by mě taky zajímalo. Je fakt, že jsme např. tak důkladně odkanalizovali vesnice a vůbec republiku, že meliorace jsou proti tomu dětská hračka.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 08:13 Reaguje na Milan Milan
Bohužel, ty "biorytmy" fungují ve stabilní době, ale my jsme už mimo, u nás se už rozjíždí daleko silnější a tvrdě devastační systém. Babička nežila před 500 lety.
https://domaci.ihned.cz/c1-66756000-soucasna-epizoda-sucha-ktera-je-v-cesku-od-roku-2015-a-stale-nekonci-je-nejhorsi-za-poslednich-500-let
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 08:10
Věcně a střízlivě popsaný problém.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.4.2020 08:39
Nejvíc sucho bylo během zalednění. S oteplením přichází růst srážek a vlhkosti. A nějaké krátkodobé epizody na tom snad nic nemění. Pokud si tedy nechceme lhát do kapsy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 08:55 Reaguje na Richard Vacek
Nepřichází. Podívejte se na jakýkoliv graf nebo se podívejte z okna. "Krátkodobá epizoda" v délce třeba pouhých 50 let může zničit celou lidskou civilizaci a za 100 let může být země jen horká koule bez života. Nemusí tu být přímo 300°C jak na Venuši, ale 80 by stačilo.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.4.2020 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl
I vliv klimatické změny se odhaduje z nějakých modelů. Když se podívám, co tyto modely dávají, tak žádné výrazné sucho pro Česko nevidím. Vidím spíš řadu příznivých změn (např. prodloužení vegetačního období). A proto pokud je nyní sucho, může se jednat buď o krátkou epizodu, nebo jinak se (téměř) všechny modely vývoje klimatu mýlí. A Venuše? Ze Země se nikdy Venuše stát ani vzdáleně nemůže, protože živí tvorové u nás navázali neskutečné množství CO2 z atmosféry do vápenců.
https://climateknowledgeportal.worldbank.org/country/czech-republic/climate-data-projections
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 19:39 Reaguje na Richard Vacek
Možná sledujete ty nepříliš pravdivé modely.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.4.2020 11:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná je to zničení lidské civilizace (této stávající) naplánováno a plán realizován. Tato civilizace stejně za moc nestojí, ostatně jako skoro všechny co byly a zanikly.
Ještě otázečka: jak horká bude ta "jen horká koule bez života"? Podotýkám, že voda vře na povrchu země při cca 100°C.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 15:56 Reaguje na Jiří Daneš
Jak to mám vědět? Samozřejmě nebudeme mít asi nikdy většinu atmosféry CO2 jak na Venuši, ale taky mnemusíme mít 300°C na povrchu, aby to zničilo veškerý život.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 09:02
S článkem souhlasím, je to vyvážené a rozumně napsané. To bychom ale od vědeckých pracovníků měli chtít vždy.
Odpovědět
VK

Václav Kain

28.4.2020 09:36
Hanzl plácáte nesmysly.Buďto z nevědomosti,což by se dalo omluvit,ale pokud je to záměr,tak to je velmi špatné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 17:04 Reaguje na Václav Kain
Zase jen urážka bez jekékoliv indicie, natož důkazu. Já vím, kde není........
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.4.2020 09:38
Všimněte si prosím , že pan profesor se ani náznakem nezmínil o emisích CO2 jako příčině klimatické změny. Asi k tomu měl své důvody.

Dále kultivovaně označil za viníka neprovádění adaptačních opatření vládu a politickou reprezentaci ( "Nejen zmíněný vodní zákon, ale i navázání hlavních dotačních titulů i na posílení mimoprodukčních služeb. Ty současné NESMĚLÉ A POMALÉ POKUSY opravdu rychle postupujícímu a prohlubujícímu se suchu NESTAČÍ.... Kdeže loňské, tedy předpětileté sliby jsou. Zmizely jako samotný sníh. ")

Opakovaně se potvrzuje to, co jsem v Ekolistu důrazně uváděl , stejně tak naposled i Klára Salzmann- Infarkt české krajiny .

= Bez skutečné obnovy krajiny jako celku se nikam nedostaneme. =

Máme solidní vědeckou obec, která nám předložila reálné návrhy na řešení problému sucha ve vazbě na klimatickou změnu.
Bohužel, co je to platné, když se na tyto recepty práší v ministerských šuplících a čeští politici opakují známé jihoamerické " mañana " - zítra,zítra.

K nápravě stavu pomůže jen kriticky suchý rok (snad to bude už tento) a následné obrovské materiální škody a tlak veřejného mínění.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 10:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Žádný suchý rok nepomůže a víte proč? Protože čím větší je sucho, tím větší je chuť betonovat krajinu a zneužít tohoto tématu k dalšímu prosazování dalšího vodohospodářského, zemědělsko-lesnického i jiného lobby.... bude nám lháno ještě víc, že potřebujeme přehrady, že potřebujeme umělé vodní kanály, které budou údajně přivádět vodu, budou se propagovat "technologie", které nám mají "pomoct" a tak dál.... pravou příčinu problému ve vládě nikdo neřeší a ani nechce... jim aktuální tristní stav NAPROSTO VYHOVUJE a podnikání jak Agrofertu, tak firem rodiny Tomana, tak jiným šmejdům se vyloženě daří...

Jen dobrovolníci a na lobby nezávislí občané dělají skvělé a prospěšné projekty, vláda dělá pravý opak toho, co se od ní vyžaduje, ale vidíte snad, že by ve společnosti panovalo rozhořčení nad hovadstvím našich vládnoucích politiků?? A v tom tkví ona neřešitelnost čehokoliv nedobrého v ČR....

Děje se to dnes a denně v celé ČR a jen málo kdo se nad tím pozastavuje.... neskonalé pokrytectví a sebelhaní.....

Vláda v ČR ZNEUŽÍVÁ JAKÉKOLIV KRIZE K TOMU, ABY NA NÍ NĚKDO VELICE KONKRÉTNÍ VYDĚLAL A UPEVNIL SI "MOC"....

Mohli by jste tu rozebrat stav lesů a to, že Babišova firma vyhrála největší tendry na těžební a zalesňovací práce.... takže nemá důvod nic v lesích měnit..... mohli bychom probrat vědomé odvodňování krajiny melioracemi, které třeba MZe ještě propaguje a říká, že je potřeba je jen vylepšit....

Co téma to svinstvo a ničení celé ČR s tím, že celá společnost (až na pár vyjímek) tomu jen přihlíží a maximálně brble............ já nevidím světlo na konci tohoto megatunelu........




Odpovědět
DK

Daniel Kremr

28.4.2020 12:38 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Váš text strašně bolí, protože je tak pravdivý......
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

28.4.2020 12:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ani já nevidím.
Lidská nevědomost je strašná a věčná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 06:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Máte naprostou pravdu a nejdůležitější otázka je zase PROČ?
Proč je tento národ tak děsivě hloupý, spíše doblblý, že si volí dobrovolně zcela nekompetentní jedince do vedení státu?
Kde se to vzalo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.5.2020 10:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Penězovody pod záminkou boje za klima jsou prakticky ve všech zemích. O tom je i zde zmiňovaný film M. Moora. Takže nejsme žádná výjimka. Jediné, co by nám mohlo trochu pomoci, je více přímé demokracie, protože řada ekologických i agrofertích nesmyslů by přes referendum neprošla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.5.2020 10:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Blábolení o šílené škodlivosti emisí CO2 používají podnikatelé s OZE, které sice nijak emise CO2 nesnižují, ale představují penězovod z kapes občanů do kapes jejich.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 11:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
A podle vás je, pane Vinklere, příčinou změny klimatu co? Špatná starost o krajinu?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 12:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pro mě je rozhodné, že stav půdy, ač samozřejmě není ideální, neoznačil za PRIMÁRNÍ příčinu sucha. O tom se tu totiž velice často vedou celé ty neplodné diskuze.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 12:26 Reaguje na pavel peregrin
Jasně, když půda nemá co nacucávat, můžeme se stavět třeba i na hlavu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2020 13:35 Reaguje na pavel peregrin
Tak určitě, když si sestavíme žebříček( pro ČR), na prvním místě je klimatická změna (i u lesů, přes veškeré snahy pana Šimůnka hodit vinu za současný stav na pár bláznů přikovaných někde ke stromu), na druhém místě figurují bolševici s jejich "citlivými" zásahy do krajiny a na třetím místě postrevoluční, tudíž současné průmyslové zemědělství. Myslím, že třetí místo, vzhledem k faktu, že ty předchozí dva těžko v současnosti ovlivníme je "úspěch".
Autora článku jsem poznal za studií, což už je téměř 20 let. Je skličující, že upozorňuje stále na totéž, aniž by ze strany MZe, či "odborné" veřejnosti došlo k jakékoli reflexi a snaze napravovat neutěšenou situaci. Patrně nezbyde nic jiného, než opakování scénáře známého z lesnického prostředí, kde také řada skutečných kapacit dekády dopředu varovala, že si zaděláváme na kolosální průser, za ustavičných posměšků a ponižování ze strany praktiků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 14:31 Reaguje na Jakub Graňák
Je smutným faktem, že to socialistické zemědělství pečovalo o půdu daleko víc, už jen z důvodu podstatně většího počtu skotu. nemá cenu se ohlížet, nazpět to nevrátíme a podle mého soudu půdě nejvíce prospějí zásahy typu zeleného hnojení a dotovaných luskovin+ jetelovin, protože to může uskutečnit v podstatě každý. Nemůže se však při pěstování těchto plodin "vykapsovat". Nic proti remízkům a mokřadům, ale předchozí opatření jsou mnohem účinnější a nesmí se zapomínat na vápnění- úbytek Ca2+ v sorpčním komplexu je, řekl bych, na roveň a mnohdy horší jak nedostatek humusu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2020 14:55 Reaguje na pavel peregrin
Socialistické zemědělství pečovalo o půdu lépe jen relativně. U rodičů bych ještě možná dohledal spisek sepsaný pedologickou společností AV (nebo jak se to tehdy jmenovalo) z roku 1986, kde se praví, že deficit organické složky půdy se pohybuje v průměrné výši 160t/ha. Ostatně o tom, že tento deficit je zde již až 50 let hovoří i rektor ČZU v Praze.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 12:17 Reaguje na Jakub Graňák
Ne jen relativně. Pravdou je, že humus z půdy ubýval i tehdy, na druhou stranu je třeba vidět, že výnosy se minimálně zdvojnásobily a tudíž i čerpání živin z půdy a náchylnost sorpčního komplexu se zvětšila.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:01 Reaguje na pavel peregrin
Tehdy bylo spoustu hnoje z živočišné výroby pro polovinu SSSR a ten asi skončil na poli.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 14:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, a z něho, potažmo ještě z dosycovacího hnojení P a K žijeme v podstatě doposud.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.4.2020 14:29 Reaguje na pavel peregrin
Kdepak, my tady žijeme z toho, co do půdy ukládali naši předkové tisíc let. Bolševik vysával téměř úplně stejně jako postbolševik vysává dnes
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 17:48 Reaguje na Jakub Graňák
To se při vší úctě silně pletete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:53 Reaguje na Jakub Graňák
Mylná představa:
Až do začátku 19. století tu byl trojpolní hospodářský systém, který toho moc do půdy trvale neuložil. Až v průběhu toho století se začala vyvážet na pole hlína z jeskyní, sypalo se vápno apod. coby snaha půdu zlepšit. Hnojení organickými hnojivy bylo dost závislé na technologii, která by to dostala na pole (ještě zemědělec na začátku 19. století na to neměl dost pracovní kapacity, nebo alespoň ne vždy). Spíš se hnojily záhony na zeleninu. Nebo byly o něco pokrokovější šlechtické a klášterní statky (které taky měly víc lidí na práci).
A až 20. století začalo půdu plošně a cíleně doplňovat organikou. A mělo na to prostředky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.4.2020 09:24 Reaguje na Jan Šimůnek
A co byl ten trojpolní systém? Úhor (pravý úhor, čistý úhor, zelený úhor) byl využíván k pastvě dobytka, byl hnojen a zpravidla třikrát ročně orán, čímž se právě do půdy dostala ta organika. Žádné kapacity nebyly potřeba, ten dobytek se vysral na místě, nikdo nemusel nic nikam přenášet. A co norfolský osevní postup (již od 18. stol.) s využíváním motýlokvětých? Jediná věc, se kterou lze s Vámi souhlasit je, že se toho do půdy moc neuložilo (cca 1cm za 100 let), ale pořád to bylo o 100% více než dnes.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 14:20 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, úhor byl hnojen pasením dobytka (které zase část organiky zlikvidovalo), ale hnůj ze stájí se na pole nevyvážel.
Motýlokvěté (luštěniny) se v rámci trojpolního systému používaly mezi obilím a úhorem, spolu se řepou (úplně na konci tohoto systému se objevily brambory).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.4.2020 19:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobytek ze stájí? V té době trávil dobytek téměř veškerý čas venku. Ustájeni byli pouze koně a jejich hnůj samozřejmě byl vyvážen na pole, co by s ním dělali? Schovávali ho pod postel? Ještě k tomu, že neměli kapacity ho vyvážet, jak jste uvedl výše - kdo měl dobytek, tak měl také kapacity k odvozu hnoje. Jak jinak by bez tažných zvířat orali, vozili sklizeň, vyváželi hnůj? Pluh, nebo žebřiňák táhl pohunek? V rámci trojpolního systému se pěstovaly především obilniny. Luštěniny, řepa... se pěstovaly marginálně. Brambory se začaly ve větším měřítku, než jako kuriozita, pěstovat až v 18. století, kdy už byl trojpolní systém nahrazen systémem norfolským, takže motáte dva systémy dohromady.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.4.2020 10:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Navíc, vzhledem k faktu, že třetina zem. produkce je v podstatě zbytečná, stojí za úvahu návrat k nějaké modernější modifikované verzi trojpolního systému a postupně tak zlepšovat půdní vlastnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 09:33 Reaguje na Jakub Graňák
Jak jste přišel k představě, že třetina zemědělské produkce je zbytečná?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.5.2020 11:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Porovnáním produkce a spotřeby
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 16:55 Reaguje na Jakub Graňák
Beru, ale je otázka, co z toho rozdílu je zbytečný a co nezbytný odpad.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.5.2020 18:43 Reaguje na Jan Šimůnek
To, co patrně myslíte nezbytným odpadem (produkce, která z určitých důvodů nesplňuje například jakostní parametry) ve statistikách MZe nefiguruje. V situačních a výhledových zprávách jsou uváděny absolutní čísla produkce jednotlivých komodit, které jakostní parametry splnily.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.4.2020 14:26 Reaguje na pavel peregrin
Relativně, devastace krajiny a jejich mimoprodukčních funkcí je toho důkazem. Výnosy se zdvojnásobily právě na úkor krajiny a mimoprodukčních funkcí. Výnosy, které nepotřebujeme - produkuje se o třetinu víc. Tzn. chrlí se tu tisíce tun surovin pro nic za nic. Třetina všech vyčerpávaných živin je tímto každoročně obrazně řečeno splachována do kanálu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 17:51 Reaguje na Jakub Graňák
Mohu souhlasit částečně. Pravdou je, že občas se zmeliorovalo něco, co nikdy nemohlo sloužit jako kvalitní orná půda. Ale na druhou stranu ty výnosy se podstatně zvětšily na historicky daných polích.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.5.2020 18:48 Reaguje na pavel peregrin
Ano, výnosy se zvýšily na historických polích. Je však třeba vzít v potaz, že výměra krajinných prvků, které byly zlikvidovány, se pohybuje někde na úrovni 300 až 400 tisíc ha, což je nezanedbatelně velký kus ZPF.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.5.2020 13:55 Reaguje na Jakub Graňák
V tom případě se ale jedná o specifické lokality, hlavně v okolí Prahy a ostatních velkých měst. Za celou dobu se u nás nezlikvidovalo nic a ty pole jsou stejné, louky také a přírodní prvky rovněž.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.5.2020 18:40 Reaguje na pavel peregrin
Ano to máte pravdu, nevím kde žijete, tam kde jsem doma já (Linhartovy - východní podhůří hrubého Jeseníku) zůstala s výjimkou jednoho cca 200 ha mokřadu struktura krajiny zachována. Některé meze a kamenice mají dokonce i několik set let. Ten mokřad mimochodem byl zmeliorován až v sedmdesátých letech, do té doby tam rostly rákosiny, hlavaté vrby, hnízdily husy... dnes se na jeho místě nachází podzolovité, neúrodné, špatně obdělávatelné pole a voda chybí. Zcela jinou situaci znám z místa svého přechodného bydliště na opavsku, kde o krajinný prvek nezavadíte, zato zde můžete in situ pozorovat "prachové bouře", erozní splachy po každém dešti... Jistě není náhoda, že podobné lokality po celé republice jsou momentálně také nejvíce postiženy suchem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2020 11:49 Reaguje na Jakub Graňák
Nu vidíte sám, že nelze problémy zevšeobecňovat. Ano, taková jižní Morava si na problémy zadělala sama, dále zábory nejúrodnějších půd v okolí Prahy- to jsou ty podstatné věci, ale na ně jsou ekologové krátcí, pořád se řeší zemědělci, ale ten hlavní problém je úplně jinde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.5.2020 15:55 Reaguje na pavel peregrin
Upřímně řečeno, data o deficitu organiky, erozní ohroženosti, utužení... k zevšeobecňování přímo vyzývají. Ty hodnoty jsou více než alarmující.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2020 19:30 Reaguje na Jakub Graňák
S vámi se dá celkem rozumně hovořit.My nepopíráme, že tomu tak je, ale zároveň bychom tedy chtěli, aby byla navržena řešení, která by tento stav rozhodným způsobem zvrátila a nesmí přitom zasáhnout ekonomiku podniků.Já dodám, že vláda s takovými řešeními v podstatě nemůže přijít, protože proměna hlavně struktury pěstovaných plodin se po 89 podstatně změnila, bohužel k neprospěchu věci a razantně ubylo skotu, který se již obnovit nepodaří. To jsou ty podstatné věci, které by zásadním způsobem krajině pomohly, nikoliv budování mokřadů a občasné vysázení stromů. Dešti pak nepomůže nic, na to jsme malí páni.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2020 13:17 Reaguje na pavel peregrin
O tom jsme se spolu bavili už dříve. Podstatné je především nahradit ušlý zisk z plochy, na které by byly v rámci zlepšování půdních vlastností s dejme tomu tříletými obměňovacími intervaly vysévány pícniny typu vojtěšky. Když jsem to propočítával, tak v případě takto ošetřované třetiny ZPF, by takové opatření (krytí ztrát z té třetiny) polklo ročně cca 6 mld. Kč, což vzhledem k pozitivním efektům není ani zdaleka vysoká suma. Kdyby se k tomu přidalo využití 10% ZPF (samozřejmě při řádném ocenění a proplacení) pro mimoprodukční funkce, tak bychom na tom byli o poznání lépe.
Ty stromy bychom měli dostat do krajiny spíše v milionových počtech, i vzhledem k významnému vlivu povětrnosti na vysoušení krajiny, kterou by se tímto dařilo výrazně omezovat.
S tím skotem to je asi fakt, i když i zde by se při troše dobré vůle za strany státu dalo problém alespoň zmenšit.
Mimochodem včera jsem asi po dvaceti letech viděl pole oseté peluškou, oblíbenou to plodinou mého zesnulého otce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 15:33 Reaguje na Jakub Graňák
No a jsme doma- přesně tak bych si to i já představoval, vzhledem k víceletým pícninám. Sám vidíte, co za odborníky sedí na ministerstvu, když nejsou schopni ani takto triviální věc uvést v život. Skot je odepsaný, bohužel. pelušku jsem kdysi množil, ale je to mrcha poléhavá a průšvih je, pokud dojde k neuznání porostu- to je ztráta jak prase, protože ji nikde neudáte, na rozdíl od hrachu, který prodáte jako merkantil.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.5.2020 17:11 Reaguje na pavel peregrin
Bohužel vím, sám jsem s řadou z nich měl co dočinění a mohu potvrdit, že jsem si velice často připadal jak ve špatném vtipu. Jinak přesně to samé co popisujete s peluškou se nám také přihodilo, chtěli jsme prodat na osivo, nakonec jsme to pošrotovali prasatům:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 16:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Fakt se nezmínil?
"A scénáře vývoje jsou postaveny na základě různých úrovní růstu skleníkových plynů.
Je zřejmé, že pokud jejich racionální omezení nebude prioritou, budeme jen počítat ztráty. Sucho se bude co do frekvence výskytu, ale i doby trvání vyskytovat častěji. Nejen u nás. Je to globální problém, týkající se všech kontinentů".
Tímhle je přece jasně řečeno, že skleníkové plyny jsou přímo PŘÍČINOU celé tragédie.
Odpovědět
VK

Václav Kain

28.4.2020 09:39
Jenom tak mě napadlo zdali to klima není ovlivňováno tisíci vrtulemi které jsou nasázeny po celém mořské pobřeží od severu k jihu.Nemůže ta větrníková hrůza ovlivňovat přirozené proudění vzduchu?
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.4.2020 09:59 Reaguje na Václav Kain
může. může to být efekt motýlího křídla od vrtulníků. nebo od zpevněných ploch. zatápěných povrchových dolů. vedení vysokého napětí.

v každém případě však hlavním důvodem je, že se nemodlíme a chováme se hříšně. pomoci by nám mohlo pokání, askeze, řehole, po kolenou pouť k božímu hrobu. tradičně se tak v případě něčeho velkého a neovlivnitelného postupovalo, a není důvod, aby se v případě klimatických změn postupovalo jinak (povšimněte si prosím, že celá CO2 hysterie má výrazně náboženský charakter).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 12:27 Reaguje na Lukas B.
Logické vývody jsou zjevně vaší silnou stránkou!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 20:26 Reaguje na Václav Kain
Víte, proč staví Rakušáci ty větrníky? Aby hnali špačky na naše vinice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 10:15
Bude nutné se přizpůsobit, krajinu, typy obdělávání půdy i spektrum plodin.
Tomu ovšem brání zelení fanatici, "bojující proti klimatu", ve skutečnosti prosazující opatření, která péči o krajinu a adaptační práce komplikují až znemožňují a jako "bonus" zpravidla i zvyšují produkci CO2.
Nebýt v EU, jsme na tom podstatně a po mnoha stránkách lépe.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 10:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě vám tam chybí chemtrails, ilumináti a mimozemšťani. ;)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 10:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak..... Babiš, Toman, Peregreen a jim podobní zelení fanatici opravdu prosazují opatření, které brání změně k lepšímu.... :) konečně jste na to přišel :)

Ta poslední věta vám ale nějak uletěla.... na konci mělo být slovo hůře a ne lépe... ale nevadí, chybička se stane :) jistě jste chtěl ještě dodat, že nebýt v EU, tak bychom byli polodiktátorský režim, zničené silnice a infrastrukturu celkově, zaostalí, chudí ubožáci držící hubu a krok se svým fírerem.... ještě že JSME V EU... :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 12:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vy fantasto, měl byste si ujasnit, jak to je- nejdřív si v EU musíme zaplatit a potom nám to ti smradi jako dají? To se vám líbí? Jo? A ještě si připočtěte všechny peníze, co odsud plynou nadnárodním korporacím a potom něco pište o EU. A nechci slyšet tudíž nic o tom, že jsme čistí příjemci- to možná žerou lidé vašeho typu, ale mě nikdo oblbovat nebude. Nikdo nepotřebuje nikým nevolené flákače, kteří by chtěli rozhodovat o suverénních státech, je potřeba zdravá ekonomika, nezatížená a nezkřivená dotacemi a protekcionářskou politikou, uplatňovanou právě EU, ale darmo vám to vykládat...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 12:21 Reaguje na pavel peregrin
Jsme čistí příjemci. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 13:42 Reaguje na Petr Eliáš
Jen co se týká hrubého porovnání peněz.

Jakmile zohledníte skutečnost, že existují poměrně velké náklady na získání příslušných dotací (aby to bylo úspěšné, musí se to dělat prostřednictvím specializovaných firem, které si z těch dotací ukousnou deset procent; "zcela náhodou" v nich pracují bývalá EUrokomisaři a další EUropolitikové).
Další náklady navíc představuje nucená "spoluúčast", tj. vyhazování peněz za něco, za co bychom, pokud by nebyla nutnost vybrat ber kde ber vše, co se z dotací vybrat dá, peníze nikdy neutráceli. Problém představují i zvýšené náklady dané tím, že všechny větší firmy i státní instituce musejí živit právníky, specializované na právo EU, případně úředníky pro komunikaci s EU - to taky něco stojí a mělo by se to odečíst od peněz z EU.

A jsou i nejrůznější nepřímé náklady a výdaje.
I nedávná "metanolová aféra" má kořeny v EU: EU nás donutila přeřadit metanol z kategorie "zvlášť nebezpečný jed" do kategorie "jed", a tím se stalo možným ho dávat do kapaliny pro postřikovače u aut. Protože tam byl dřív etanol, tak fiškusové, nevědící o této změně, z té kapaliny izolovali alkohol (a protože metanol je senzoricky neodlišitelný od etanolu, což byl důvod k jeho zařazení do oné nejpřísnější kategorie, tak si nevšimli, že jim z toho leze metanol a dělali z destilátu BONA FIDE alkoholické nápoje). Zase jistě můžeme spočítat. kolik nás ten EUrošpás stál - dají se vyčíslit jak mrtví, tak zmrzačení (přes pojišťovenská čísla), i cena léčby těch, co to ustáli.
V oblasti norem, zajišťujících bezpečnost potravin, jsme obecně šli dost dolů a projevilo se to drastickým zvýšením výskytu některých alimentárních infekcí (ještě před vstupem do EU, když jsme "harmonizovali"), což je třeba dát také do nákladů na naše členství.
A našlo by se toho víc.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 14:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty jsi takový generátor náhodných slovních spojení Šimůnku :D

Jako kdyby jsi to vydával za abstraktní umění, tak by to mohlo i někoho bavit.... ale takhle jsou to jen žvásty....
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 14:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně, za metanolovou aféru může EU. ;) Nemůžou za to magoři Fiana a Křepela, kteří si mysleli že když smíchají metanol a etanol, tak metanol už nebude jedovatý a pak to s vidinou zisku vesele prodávali a nikomu o svém ,,koktejlu,, neřekli. ;) Ale může za to ta zlá EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 07:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Grázli míchali ve velkým z kapaliny do ostřikovačů vodku, aby nemuseli platit daň.
EU zrušila zákaz dávat do této kapaliny metanol, protože nikoho nenapadlo, že v Česku se z toho dělá vodka.
Grázli byli blbí a nevšimli si toho a otrávili kopu lidí.
Pozor pointa!!! Může za to EU!!!!
Takovou logiku nemůže vyprodukovat nikdo jiný, než ruský bot.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Já nepochybuji, že to bylo obcházení daní atd., tedy ekonomická kriminální činnost. Na druhé straně ale nikdo nepředpokládal nebo dokonce neplánoval úhyn konzumentů.
A správně konstatujete: "EU zrušila zákaz dávat do této kapaliny metanol", protože tohle je podstata věci. To, že si toho "nevšimli" je logické, protože etanol od metanolu senzoricky neodlišíte.

Mimochodem, úvaha, že metanol ve směsi s etanolem ztrácí toxicitu je zcela správná, proto také ČSN povolovala v destilátech určité množství metanolu (v Borovičce to bylo údajně až 20 procent, opravdu nevím, zda ve vztahu k celkovému alkoholu nebo celému nápoji). A nic se nedělo, protože etanol působí jako antidotum metanolu (a taky se používá při léčbě otravy metanolem a nic lepšího za posledních 100 +něco let nikdo nevymyslel). A v řadě i zahraničních destilátů je metanol v určitém procentu dnes také.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 19:42 Reaguje na Jan Šimůnek
V normálním destilátu (i doma páleném) je vždy nějaký obsah metanolu, možná 4% z celkového lihu, ale víc asi ne.
Ale o tom to přece není. Tam jde o to, že grázli z průmyslové kapaliny vyrobí nápoj jen proto, aby nemuseli platit daň a vy z toho obviníte EU.
Není EU taky viníkem toho, že benzín do aut je taky nepitelný?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
EU obviňuji z toho, že surovina pro ty grázly byla na bázi metanolu, což dříve, před vstupem do ní, prostě nebylo možné, protože se metanol obhospodařoval daleko přísněji.

Takže dopad aktivit těch grázlů nebyl jen ekonomický (což by mě jako pravičákovi zase tolik nevadilo, protože by se ty prachy stejně rozfrcaly na nesmysly), ale následkem byla epidemie těžkých onemocnění s řadou úmrtí a řadou dalších obětí s trvalým poškozením zdraví, a právě za to EU jednoznačně může.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 14:06 Reaguje na Petr Eliáš
Teda pane Eliáš.... Vy jste mu to normálně řekl.... a on to přitom nechtěl slyšet.... :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.4.2020 13:01 Reaguje na pavel peregrin
No, s těmi nadnárodními korporacemi bych to tak nepřeháněl. Co si budeme namlouvat, Škodovka by bez koncernu už nebyla, resp. by možná byla naše Dacia, takže pro změnu s Renaultem. Jak dopadly naše pokusy o echt český finanční sektor si také všichni pamatujeme. Peripetie firem jako je plzeňská Škodovka či ČKD také. A dalo by se pokračovat.

Jistě, nikdo netvrdí, že to je/bylo ideální, ale chtělo by to se vždy podívat, jak dopadly ty echt české privatizace
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 14:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Asi tak...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 14:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Plyne odsud podle střízlivých odhadů tak půl bilionu korun.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.4.2020 14:54 Reaguje na pavel peregrin
A nebýt té zlé EU, tak by tu žáné zahraniční společnosti nebyly a těch 500 miliard by zůstalo doma ... to dá přeci rozum. :)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 07:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Naše Škodárna by nebyla žádná Dacia, kterou koupil Renault, protože dělala jeho licenční auta.
Škodovka by bez cizího kapitálu nebyla vůbec.
Stejně tak zbytek našeho soc. průmyslu. Po plyšákovi do nás nainvestovali "korporáti" několik biliónů do investic, tvoří dnes rozhodující část našeho HDP, platí rozhodující část našich mezd i daní a berou si PO ZDANĚNÍ dividendu.
Pro nás je to obrovská výhoda, když vidím tvrdě devastační parahospodářství "našeho" Agrofertu.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle je opravdu otázka, ale byla to EU, která vytvořila podmínky pro vytunelování českých průmyslových podniků a současně zamezila jejich ochraně ve formě cel a omezení dovozů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 11:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Totální nesmysl jak dycky.
Pokud se snažíte pochopit nějakou etapu vývoje (třeba 90. léta minulého století), musíte napřed pochopit etapu předchozí, tj. skutečné fungování našeho "reálného socialismu" alespoň po ekonomické stránce. Bez toho to nejde...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 16:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Pochopitelně, že jsem příslušné vzdělání absolvoval v rámci VŠ studia i postgraduálu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 18:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vzdělání oficiální je vždy dobré, ale silně pochybuji, že tam někdo vysvětloval fungování RVHP, rozdíl mezi normální a "socialistickou" ekonomikou a třeba velmi důležitý prvek celého systému, proč žádná ze zemí RVHP neměla směnitelnou měnu. Samozřejmě tam potom nezjistíte, proč se ten sovětský blok naráz rozsypal a proč všechny státy šly do hluboké krize a SSSR do bankrotu a rozpadu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Příčinou bankrotu a rozpadu východního bloku byl jednoznačně socialismus. tedy to, co nám sem cpe (byť v podobě poněkud odlišné od toho sovětského) EU.

Prostě rozdíly mezi SSSR a EU, která také staví pomníky masových vrahů Marxe, Engelse a Lenina, jsou v principu zanedbatelné. Ničím jiným než totálním ekonomickýcn zhroucením, jaké postihlo východní blok na konci 80. let, tato organizace skončit nemůže.
Ledy by se našel reformátor, který by EU transformoval zpět na EHS. Nicméně se obávám, že by snahy o něco podobného při dnešním stupni degenerace EU skončily podobně jako reformní snahy M. Gorbačova v SSSR.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 22:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Prostě vůbec netušíte, jak fungoval sovětský blok, jaký rozdíl je mezi sociálním státem evropským a socialismem sovětského typu.
prostě nevíte VŮBEC NIC. To je celý.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Rozdíl pouze kosmetický, podstata je identická.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.5.2020 08:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Hluboký omyl. Socialismus je ekonomický systém, kde výrobní prostředky jsou ve vlastnictví státu. Sociální stát je úplně jiný systém, kde funguje kapitalismus a právě výkon (nadhodnota, zisk) soukromého kapitálu je využíván pomocí přerozdělování k bohatnutí celé společnosti, ne jen kapitalistů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.5.2020 11:21 Reaguje na Pavel Hanzl
EU je ve vztahu k výrobním prostředkům více jako fašisté: Tj. snaží se majitelům diktovat, co s nimi mají dělat (normy, kvóty atd.).

A v principu je úplně jedno, jestli fabrika byla papírově formálně vyvlastněna a je řízená státem jako státní, nebo zda formálně zůstala původním vlastníkům, ale ti nemohou rozhodovat o tom, co a jak se v ní bude vyrábět (případně ani o tom, koho přijmout a koho ne).
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.5.2020 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná ještě něco:
V obou těchto systémech přestává fungovat zpětná vazba, protože je násilně umlčována opozice a státní administrativa je maximálně motivována k zakrývání chyb a nedostatků.
Za této situace by nebylo nic platné ani pokud by v čele státní administrativy stáli géniové. Oni se tam ale nashromáždí neschopní hlupáci (viz poslední vedení KSČ v roce 1989, i současná a předchozí EUrokomise). Potom stačí nějaký drobný popud a celé se to sesype.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.4.2020 14:07 Reaguje na pavel peregrin
Jo tebe už nikdo oblbovat nebude... ty už jsi blbý naprosto totálně.....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.4.2020 14:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Až po tobě, joudo. Kolik je ti let, smrade, že si dovoluješ mě tykat? Abych tě jednou nevyklepal z kalhot, doporučuju ti slušnost.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.4.2020 07:40 Reaguje na pavel peregrin
Já vykám jen těm, ke kterým mám úctu a to ty rozhodně nejsi, ty arogantní, sebestředný chudáku, který se ani není schopen podívat pravdě do očí....

Chovám se k tobě přesně jak si zasloužíš... jen tak dál a myslím, že se brzo potkáme...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Aroganci a sebestřednost tu, obávám se, předvádíte akorát vy.
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 11:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Chlape, vy ste vostrej po ránu jak čočkový lejno..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2020 14:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Dovolím si upozornit na jeden vážný nesoulad ve Vašem přízpěvku: Opakovaně zde tvrdíte, že zvýšené koncentrace CO2 nemají vliv na oteplování, proč tedy vytýkáte těm zeleným fanatikům, jak výše píšete, že některá opatření vedla ke zvýšené produkci CO2?

Nebýt EU, tak jsme v zájmové sféře Ruska, tak jako např. Ukraina, sem tam si tu rusák sestřelí nějaké civilní letadlo, nebo anektuje nějakou tu část republiky, např. oblasti s ložisky uranu, nebo co se jim zrovna zamane. Vaše představa o tom jak bez EU na tom budeme lépe, má právě v oblasti geopolitiky a mocenských choutek různých "velmocí" vážné trhliny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 07:06 Reaguje na Jakub Graňák
Pan Šimůnek musí být nutně ruský bot, papouškuje tu úplně přesně kremelské demagogie, to si člověk snad nemůže ani pamatovat, navíc by se musel zamyslet aspoň trochu hlavou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:11 Reaguje na Jakub Graňák
1. "Šílenou nebezpečností" CO2 se ohánějí ekologové, proto je, přinejmenším, zajímavé, že jimi prosazovaná opatření produkci CO2 zvyšují. Ukazuje to názorně kvalitu toho, co prosazují.

2. Od Ruska jsme poměrně daleko, osobně jsem toho názoru, že by nám bohatě stačilo členství v NATO.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 12:12
Zajímavé. Autor je vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, ale o příčinách globální změny klimatu jakoby se bál psát nebo to nemá ujasněné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.4.2020 14:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Nebo se zkrátka drží tématu, kterým je sucho:-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 21:00 Reaguje na Jakub Graňák
Název článku je "Proč je sucho a jak se mu bránit?" Na vlastní otázku "Proč je sucho?" autor odpověděl podobně, jakobychom na otázku "Proč bylo v dubnu tak slunečno" odpověděli, "Protože bylo málo oblačnosti".

Inu i takové vědce máme.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.4.2020 01:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Cittuji: "Tuto problematiku a nutná opatření teoretici i praktici rozebírají do detailů v naší knize vydané v roce 2020 „Zemědělské sucho v České republice – vývoj, dopady, adaptace“. konec citace.
Rozklikněte si laskavě ten odkaz z článku.

Inu i takové čtenáře tu máme
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:15 Reaguje na Jakub Graňák
Takže na vlastní otázku v nadpisu autor neodpovídá a jen mimochodem cituje příručku pro zemědělce, kde se něco takového zmiňuje. Tak geniální čtenář opravdu nejsem, abych se takto vcítil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 17:07 Reaguje na Jiří Svoboda
"A scénáře vývoje jsou postaveny na základě různých úrovní růstu skleníkových plynů".
Má to samozřejmě zcela ujasněné a o této příčině vůbec nepolemizuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 17:49 Reaguje na Pavel Hanzl
To si vůbec nejsem jist, viz pan Vinkler níže.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.4.2020 15:20
Opět se mýlíte pane Svobodo. Autor o příčinách změny klimatu zcela jasně napsal toto:

" Změny klimatu - Autoři: Trnka M., Žalud Z., Hlavinka P, Bartošová L a kol."

.... Mezi tzv. přirozené příčiny změn klimatu lze zařadit:

Postupné, ale zásadní změny v hlavních parametrech oběžné dráhy planety, slunečním výkonu a geobiochemických cyklech vedoucí ke změně klimatických podmínek v horizontu desítek až stovek miliónů let.

Pohyby desek zemské kůry a deskovou tektoniku působící změny klimatu v horizontu miliónů let.

Cyklické změny v oběžné dráze planety Země – Milankovičovy cykly – desítky až stovky tisíc let.

Změny ve sluneční aktivitě – desítky až stovky let.

„Jednorázové události“ – sopečné výbuchy, dopady meteoritů…, působící takřka okamžitě s následky trvajícími od měsíců po tisíce let.

cituji :
"....V mladším Dryasu došlo k rychlému návratu k podmínkám z poslední doby ledové v ostrém rozporu k doposud probíhajícímu oteplování. Je podivuhodné, že k této dramatické změně došlo dramaticky v řádu let až jedné dekády a data z Grónska ukazují, že teplota v období mladšího Dryasu byla přibližně o 15 ° C nižší než dnes.

...Průběh teplot v posledních dvou tisíciletích

Toto období bývá klasicky členěno (v návaznosti na práce anglického klimatologa Lamba) na Středověké klimatické optimum (nověji Středověká klimatická anomálie; přibližně 11.-13. století), Malou dobu ledovou (přibližně 1300–1850) a současné globální oteplování (od začátku 20. století).
Pokud jde o středověké teplé období, zdá se jeho určení značně nejisté (Metelka, Tolasz, 2009).
Američtí vědci Mann, Bradley a Hughes v roce 1998 publikovali odbornou studii, kde prezentovali rekonstrukci průměrných teplot severní polokoule od roku 1400. Stejně jako obdobné výzkumy byla založena na analýze nepřímých indikátorů (tj. letokruhů, vzorků z ledovců, sedimentů a samozřejmě i dlouhých řad přístrojových pozorování). Autoři ukázali, že konec 20. století je nejteplejší za posledních 600 let.
Výsledný graf se tvarem poněkud podobá hokejce – teplota nejprve od středověku velmi mírně klesá zhruba do konce 19. století, pak se prudce obrací a následuje výrazné oteplení. Tento jev začal být záhy nazýván „Mannova hokejka“."
-------------------
A zde si dovoluji upozornit P.T. ctěné publikum ,že tento graf -
- Rekonstrukce průběhu teplot v posledních 2000 letech -
se stal oficiální doktrínou IPCC pro vyvození dogmat o jediné pravdě - změny klimatu vyvolané antropogenní činností s celým následným cirkusem,který je vám už důvěrně znám.

vše dostupné zde :
http://www.klimatickazmena.cz/download/950dd0985a1347af33d27ced9304228d/3.%20kapitola_zmeny%20klimatu.pdf
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 17:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale nás přece zajímají současné příčiny změny klimatu a nikoliv ty minulé! Kterými přirozenými příčinami lze to současné drastické oteplování vysvětlit?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.4.2020 07:43 Reaguje na Jiří Svoboda
:D
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je v tom, že pokud zde byl větší počet teplých klimatických výkyvů, často teplejších než ten současný, pak je větší pravděpodobnost, že i ten současný zapadá do jejich systému (zejména když v nich vidíme určitou periodicitu a z tohoto hlediska je prostě "čas tepla").
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Logika typu: na Zemi jsou žáby, budou tedy i na Marsu
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 16:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že váš výrok žádnou logiku neobsahuje, na rozdíl od mého konstatování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 19:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přirozené příčiny klimatických změn jsou známé. Dotaz: čím byla způsobena ta drastická změna v mladším Dryasu?
Čím je způsobena neméně drastická změna dnes?
Grafů globálních teplot za jakékoliv období je zpracována celá řada a prakticky se shodují, při nějakém poměru a měřítku to skutečně připomíná hokejku.
Každopadně ve VŠECH grafech od kohokoliv je poslední století naprosto děsivý "výšvih".
A o ten výšvih se teď bojuje, o tom je celý green deal a jiné aktivity.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

28.4.2020 20:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Je docela s podivem, že se za účelem záchrany planety nebojuje za jediný dostupný zdroj elektrické energie, který neemituje CO2, dává stabilní výkony a v podstatě nezávisí na počasí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 21:04 Reaguje na Pavel Hanzl
V grýndýlu se bojuje hlavně o obrovské peníze a ochrana klimatu je podružná. A představte si, že ještě pár lidí to nechápe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 07:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste přiblížit jaké "obrovské peníze" máte na mysli ve srovnáním se skutečně gigantickými penězi z ropy. Navíc nějaký smysl, proč by to Evropa dělala a jestli je lehčí vytěžit barel ropy nebo vymaslet a vyrobit plně funkční fve panel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen v Česku sežerou OZE na dotacích desítky miliard korun ročně. To by se neprostavělo ani tehdy, pokud bychom paralelně stavěli nové bloky v Dukovanech a Temelíně a ještě k tomu budovali základy další JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 11:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebavím se o babišistánu, kde je vše naopak.
Zajímá mě normální Evropa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 13:06 Reaguje na Pavel Hanzl
V Německu jsou na tom ještě hůř a elektřinu mají tak drahou, že většinu našich domácností by to položilo.
Dobře je na tom akorát Francie, která má cca 70 - 80 procentní podíl jádra v energetickém mixu; proto si mohou dovolit blbnout s OZE (nicméně jsem přesvědčen, že se jim to v dlouhodobějším měřítku vymstí).

Jinak zaplaťpánbu za Babiše, který dělá co může, aby tyhle EUrodebility co nejvíce sabotoval. Z mnoha důvodů ho nemám zrovna v lásce, ale musím mu přiznat, že reálné alternativy na jeho místě by si pravděpodobně vedly spíš hůř než líp.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.4.2020 14:14 Reaguje na Jan Šimůnek
"Jinak zaplaťpánbu za Babiše, který dělá co může, aby tyhle EUrodebility co nejvíce sabotoval."

Zapomínáte na největší eurodebilitu v podobě řepkové biosložky, kvůli které šel Babiš do politiky. Nevidíte, jak se toho drží jak hovno košile? Bez tohohle kšeftu zbankrotuje v řádu měsíců.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 14:21 Reaguje na Jakub Graňák
Domnívám se, že dostanete odpověď typu: ,,Vdyt mu tu řepku ale vnutila ta debilní EU!,, :) Ale to proč máme v legislativě 4,5% (nebo 6% ted si nejsem jistý) místo EU požadovaných 2,5% to vám již neřekne. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 17:02 Reaguje na Petr Eliáš
Babiš čekal až do poslední chvíle a teprve po definitivním přijetí tohoto debilismu se vrhl na podnikání v řepce. To mu nelze zazlívat, je podnikatel, a ten bude podnikat, i kdyby z toho padali čerti (jak praví klasik).
Druhá věc je, že EU po nás vyžaduje i jiné "alternativní" debility a vyšší obsah řepky v naftě je do určité míry kompenzuje (nemáme např. benzín zatentočkovaný etanolem, což je taky pěkný sajrajt).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Grýndýlu se budou točit peníze odpovídající dnešnímu fosilnímu průmyslu vynásobeno 2-3x.

Vytěžit barel ropy je jistě lehčí než vymyslet a vyrobit FVE panel. Ještě lehčí je ale koupit FVE panel v Číně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 06:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Modernizace energetiky stojí samozřejmě gigantické peníze vždycky a když chcete koupit panel v Číně, tak ho musíte taky zaplatit.
Ovšem ropu a plyn z Ruska máme zadara?
Vytěžit uhlí je taky zadara?
Problém je, že Babiš "sabotuje", což je to nejhorší, co může dělat.
Se sabotéry se vždycky jednalo tvrdě a sabotováním prosperita skutečně nevzniká, pouze bída.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Těžbu uhlí máme na našem území, což je pro nás výhodné, protože nás nikdo nemůže vydírat ropným / plynovým kohoutem. Zatímco Německo je zčásti závislé na ruském plynu a po dostavění Nord Stream 2 bude německý premiér v podstatě jen ruským maňáskem.

Mohli bychom mít i vlastní plyn (břidličný, jako USA); zuřivě proti tomu bojují ekologové. Můžeme se jen dohadovat, zda v žoldu Ruska, nebo islámských teroristů.
Faktem je, že už jen samotná příprava části těchto ložisek k těžbě by výrazně zlepšila naši pozici při vyjednávání cen a dalších podmínek nákupu zemního plynu. Takže opět je třeba hledět na ekology jako na nepřátele, bojující proti našim státním a ekonomickým zájmům.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.4.2020 20:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Kde jste kdy potkal německého premiéra?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 09:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak kancléř, na podstatě věci to nic nemění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 22:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě nevíte, že Německo staví obří terminál na kapalný americký plyn (kvůli nebezpečí závislosti na Rusku) a Nord Stream je stále někde ve hvězdách.
Pro nás je břidličný plyn cypovina jak lithium v Krkonoších nebo zlato v Ralsku, prostě normální ekonomika funguje úplně jinak a výrazně lépe.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 09:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Nord Stream I jede, dvojka se staví. US plyn je dražší než ruský.
Odpovědět
ad

28.4.2020 16:25
Je potřeba se připravit na to, že to tu bude vypadat co se týče teplot jako někde ve Španělsku. Později možná i hůře (oteplování má setrvačnost a stále zrychlujeme globálně produkci GHG). Tedy pokud mám zahradu, zasadit příslušné druhy dřevin a keřů které dávají potravu. Zajistit aby voda netekla do kanalizace ale do zásakových míst. Zajistit dostatečnou kapacitu zásobníků na dešťovou vodu. A zajistit i vlastní solární/větrnou energii. Nemusí být dostatek pitné vody - existují i systémy pročištění vody - na to je ale možná zatím brzy. Podpořit českou, ideálně BIO produkci potravin.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.4.2020 19:53 Reaguje na
Nikdy není brzy. Ale já už do toho nepůjdu, každopádně to mám "zapár".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.4.2020 21:08 Reaguje na
V jižním Španělsku to ale dnes tak nemají. Takže to jde i jinak než píšete.
Odpovědět
va

vaber

29.4.2020 08:47 Reaguje na
že by došla pitná voda ,toho bych se zatím nebál, ale chybějící voda pro vegetaci,zemědělství, průmysl ,třeba potravinový,elektrárny a podobně, to by dokázalo zcela rozvrátit chod společnosti, podstatně víc než koronavirus
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 13:08 Reaguje na
Jsme vnitrozemí, proto máme vnitrozemské klima s daleko většími rozdíly mezi létem a zimou. Z toho důvodu řada dřevin, na které byste se rád spolehl, tu nepřezimuje ani při výrazně teplejším klimatu.
Odpovědět
ad

29.4.2020 13:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrá připomínka, pokud se zvyšuje teplota globálně (atmosféra),tak by mělo docházet k oteplování i ve vnitrozemí -> mírnější zimy - jako kdybchom se přesouvali do teplejšího podnebného pásu. Níže je snad uvedeno že Praha bude na tom jako Tbilisi: https://hooge104.shinyapps.io/future_cities_app/
http://www.zstgmivancice.cz/studium/prirodopis/rostliny_subtropy.pdf
https://zp.kraj-jihocesky.cz/_files/f615/files/projekty_nove/katalog_rostlin.pdf
A je zřejmé, že tam bude malinko rozdílná skladba dřevin,včetně těch,které dávají potravu. Než vysadím strom subtropů, zjistím si nejnižší teploty přezimování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 17:07 Reaguje na
Mělo by být v průměru tepleji, ale budeme mít větší rozdíly mezi létem a zimou, takže v zimě bude chladněji (a některé rostliny to prostě neustojí). I v současné době můžete třeba ve Velké Británii v parcích vidět stromy, které u nás nepřežijí, protože tam mají při +- stejné průměrné teplotě teplejší zimy.
Prostě i kdybychom se dostali na průměr Chorvatska, budou některé tamní vytrvalé rostliny a dřeviny mít u nás problémy s přezimováním.
Navíc ještě u nás vždy několik let přetrvává období, kdy je klima bližší přímořskému a období, kdy je více vnitrozemské. Platilo dávno, už minimálně od poloviny minulého století.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 08:51
Pane Svobodo, vždyť to pan profesor píše :
-zásadní změny v hlavních parametrech oběžné dráhy planety
-cyklické změny v oběžné dráze planety Země – Milankovičovy cykly
- změny ve sluneční aktivitě ,atd.

Nejsme s to ani řádně vysvětlit z pohledu antropogenních příčin ochlazení v mladším Dryasu , které bezesporu proběhlo na základě pouze přírodních příčin.
Protože klimaalarmisté si s tím něvěděli rady, přišli s tvrzením, že se nejednalo o globální ochlazení, ale pouze regionální. To je skutečně úsměvné, když teorie odporuje praxi,vyrobí se potřebný důkaz. Který má tu vadu, že nesouhlasí se zjištěnými fakty.

Oba jsme technici a oba víme, že oteplování či ochlazování musí mít souvislost pouze a jenom s kolísáním výkonu sluneční energie na Zemi a také s množstvím energie Zemí vyzařovanou zpět do vesmíru,popř. s jejich kombinací.

Vysvětlení se musí pohybovat pouze v těchto mezích :
- kolísá příjem od zdroje
- mění se velikost vyzařování energie ze Země.

Zástupci European Green Dealu se tak horlivě drží vysvětlení, že pouze a jedině zvyšování koncentrace CO2 = snížení energ. výdeje od Země = nárůst teploty, je odpovědné za globální oteplování.
Z této neprokázané hypotézy udělali společenské dogma a v rámci "dobré víry" nás teď z něho doslova přitloukají na kříž.

Ani vy jste si nevšiml jedné věci. Je celkem jedno, čím je oteplování způsobeno, my se přece musíme poprat s jeho důsledky.
Nárůst teplot není tragický, daleko horší je úder sucha. K datu chybí na 1m2 800lt srážek za posledních pět let.
A zde vám zvyšování/snižování emisí CO2 nepomůže ani náhodou.
Nárůst CO2 o cca 240 ppm v atmosféře fenomén úbytku srážek nevysvětluje a ani ho vysvětlit nedokáže.
Pokud jste si nevšiml, klimatická změna je provázena také necharakteristickým rozložením tlakových polí , které se projevují podstatně nižším přísunem oceánské vlhkosti ,v našem případě nad střední Evropu. Ani to zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře nevysvětluje a vysvětlit ani nemůže.
Dobře to však vysvětlují jiné teorie, o nichž se však v zájmu "globálního uklidnění" psát v mainstreamech nemůže.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 09:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen pro zajímavost. Zkuste se podívat na rozbor vlnových délek dlouhovlnného odchozího záření - množství odchozího záření na vlnových délkách odpovídajících skleníkovým plynům klesá, což znamená že skleníkových plynů v atmosféře přibývá a zachytávají více odchozího dlouhovlnného záření. (https://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JCLI-D-15-0713.1; https://journals.ametsoc.org/doi/pdf/10.1175/2009JCLI2874.1)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 10:17 Reaguje na Petr Eliáš
Taky , že jsem se podíval .

Celá studie přímo hýří slovy "mohlo by se, pravděpodobně , jeví se ... apod.
Dále sami autoři přiznávají, cituji :" Studie byla omezena na podmínky jasného nebe a nepokusila se odhalit účinky procesů zpětné vazby."

Sami poté v závěru (4) uvádějí : " ... tyto nejistoty znamenají, že datový soubor nelze použít ani k vyčíslení přesné velikosti těchto plynových sil, ani k vyvození závěrů o procesech zpětné vazby ke klimatu, které by se daly očekávat. "

:-) Je zde i úlitba bohům, kde se autoři doznávají , že v atmosféře je koktejl skleníkových plynů jako je i CH4 :-) ,o CO2 ani zmínka, stejně tak i o vodní páře.

A co dál ?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
CO2 a vodní pára tam jsou také. ;)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 10:56 Reaguje na Petr Eliáš
Zajisté , v jednotlivých slovech studie v celém textovém poli.

Nikoli však v závěrečném hodnocení (4) jako vymezené prvky,které prošly zkoumáním uvedeným ve studii, shrnuté do souvislé charakteristiky výsledků práce.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 11:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
A také byste mohl kopírovat celé odstavce když citujete:

Previous work by Harries et al. (2001) reported the long-term changes in Earth’s clear-sky spectral OLR seen between 1997 and 1970 as manifested in IRIS and IMG measurements. This work showed observationally for the first time the impact of increases in well-mixed greenhouse gases such as CO2, CH4, and CFC-11 and -12 on the OLR spectrum. The study was limited to clear-sky conditions and made no attempt to detect the effects of feedback processes. However, work using newer instrumentation such as IASI promises progress toward achieving this ambition. For example, Brindley et al. (2015) use IASI data to show that all-sky interannual variability at the global scale, evaluated over the period 2008–12, is less than 0.17 K across the spectral region 645–1600 cm−1, reducing to less than 0.05 K in the atmospheric window region between 800 and 1200 cm−1. This latter region is particularly sensitive to surface temperature and the presence of cloud. This result therefore suggests that an efficient mechanism for regulating the planetary thermal emission to space, in the face of considerable variability in cloud and surface temperature, is in operation, at least at the global scale.

Popisuje předchozí práci od Harriese, která se zabývala clear-sky.

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 11:51 Reaguje na Petr Eliáš
Jasné nebe= nebe s malým obsahem vodní páry.
Zatažená obloha = nebe s vyšším obsahem vodní páry.

Vodní pára je násobně lepší skleníkový plyn než CO2.

Počet hodin slunečního osvitu povrchu (ČR) je je cca 1526 hod. z celkových 8760 hod= rok.

I tak studie uvádí, že její výsledky "...nelze použít ani k vyčíslení přesné velikosti těchto plynových sil, ani k vyvození závěrů o procesech zpětné vazby ke klimatu..)

Vezmu cca 1/6 časového úseku se specifickými vlastnostmi, pominu účinek vodní páry a konstatuji, že dochází ke snížení odchodu dlouhovlného záření mimo Zemi.
Zabývali se autoři vůbec složením slunečního spektra v časovém údobí prvního a druhého měření.
Správná odpověď - nezabývali.
Tato studie má charakter iniciační aktivity, neprokazuje vůbec nic pro posouzení problému samotného. Nelze použít jako základ korektního vědeckého důkazu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 12:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi jsem to špatně vysvětlil: vy jste citoval z odstavce, ve kterém popisovali dřívější práci, která se zabývala jen clear-sky. Tato práce operuje s all-sky.

Ne, odchozí dlouhovlnné záření narůstá. Klesá na vlnových délkách odpovídajících skleníkovým plynům.

Složení slunečního spektra? Máte nějakou práci o proměnách spektra na vrchu atmosféry?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 13:47 Reaguje na Petr Eliáš

http://atmospheres.gsfc.nasa.gov/climate/index.php?section=136
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 10:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobře, o nástupu "nukleární zimy" v mladším Dryasu se nic neví. Známé příčiny mohou být jen erupce gigantických sopek nebo náraz asteriodu, ale skutečnost může být samozřejmě jiná. Ale to nás netrápí.
V současnosti, jak píšete, je možná jen aktivita slunce (prokazatelně nezesiluje) a vyzařování Země (prokazatelně zeslabuje).
Ročně emitujeme 4 miliardy tun CO2, což je prokazatelně skleníkový plyn, podílí se asi 5% na celkovém oběhu uhlíku v atmosféře.
Kolik dalších důkazů proboha ještě potřebujete?
Proč se oháníte Milankovičovy cykly atd. s dosahem desetitisíců let, když se nám otepluje nejvíc v poslední dekádě?
Poměr CO2 v atmosféře se jemně a přesně balancuje na každoroční nulu možná statisíce let a do toho přijde okamžitá emise fosilního uhlíku v sumě biliónů tun! A to jako nic?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 10:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, v jádru budete asi poctivý člověk. Trpíte však vlastností, kdy se ztotožníte s názorem,který si zafixujete jako jediný správný. A vše co je mimo něj dogmaticky odsoudíte. Jde o určitý projev víry, která určitě přináší osobní uspokojení a duševní klid, ale to není standardní vědecké poznání.
To je založeno na absolutním důkazu, který je příslušný pouze matematice. Pythagorova věta platila před vznikem člověka a platit bude i po zániku lidstva.
Fyzikální teorie, byť označená jako "pravdivé", se v čase poznání mění. Například Země jako střed vesmíru, náhrada newtonovské mechaniky ,kde prostor a čas byly absolutní veličiny teorií relativity apod.
Vždy to začínalo tím, že se našel jedinec, který zpochybnil učení svatých otců anebo věděcky uznávané dogma (nicota=vakuum) a dokázal, že věci se mají poněkud jinak.

Teze, že antropogenní emise CO2 ( celkem 0,03% atmosféry) jsou rozhodujícím hybatelem klimatické změny je pouze teze.
Naše úroveň poznání nám nedovoluje s jistotou prohlásit, že jde o objektivní skutečnost.
Jsou i jiné teze, které s obdobnou dávkou spolehlivosti současné změny vysvětlují také.


Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 12:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je hezké, absolutní důkazy atd. atd. jsou sice čisté, ale my potřebujeme znát realitu.
Já se rozhodně nedržím dogmat a právě tady stále pátrám po jiné příčině oteplování. Ale nemůžu najít stále NIC.
"Jsou i jiné teze, které s obdobnou dávkou spolehlivosti současné změny vysvětlují také."
Tohle by mě zajímalo, pokud to není jen kličkování pomocí sérií diferenciálních rovnic atd. tak si to rád přečtu a zamyslím se.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 13:09 Reaguje na Pavel Hanzl
To, že nemůžete nic najít, je jen výsledek toho, že hledáte špatně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co to tady plácáte: "Teze, že antropogenní emise CO2 ( celkem 0,03% atmosféry) jsou rozhodujícím hybatelem klimatické změny je pouze teze.
Naše úroveň poznání nám nedovoluje s jistotou prohlásit, že jde o objektivní skutečnost." ??????

Věda z principu nedává jistotu a objektivní skutečnosti se může pouze přiblížit. Pokud dáte na stůl 10 příspěvků ke klimatické změně, ten jeden může být zcela dominantní a ostatní bezvýznamné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Věda z principu DÁVÁ jistotu, a to v oblasti přírodních věd, odd. matematika. Tento fenomén se nazývá absolutní důkaz a kdokoli a kdykoli se o něm může přesvědčit, vždy se stejným výsledkem.

Fyzikální vědy se snaží o popis objektivní reality pomocí různých modelů, které jsou popsány matematickými formulacemi.
Je zřejmé, že když fyzikální proces popíši nedokonalým modelem a použiji formálně správně jazyk matematiky, nikdy nemohu dojít ke správnému absolutnímu výsledku.
U CO2 a jeho vlivu na klima je tolik neznámých ,že se nejedná o důkaz, ba ani o teorii , ale spíše domněnku.
Ostatní vysvětlení jsou na tom obdobně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.4.2020 20:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Matematika nemá rysy přírodních věd.

Ano, žádná vysvětlení současné změny klimatu nejsou 100%. Je však třeba kriticky vyhodnotit, jakou měrou jednotlivé mechanismy vůbec mohou k pozorované změně klimatu přispívat a jestli v současnosti pozorujeme přírodní jevy, které změny klimatu způsobují. A teď tedy v rámci takto tohoto pohledu na věc sdělte, co je možnou příčinou současné změny klimatu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 10:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte pravdu. Sluneční konstanta ve skutečnosti žádnou konstantou není. Naměřené hodnoty mají toleranci 0-6 W/m2.

Zcela se pomíjí i to, že změna svítivosti je provázena neméně zásadní změnou složení slunečního radiačního spektra.

Zcela s vámi souhlasím, že emitujeme 4 mld. t CO2/rok a že CO2 je skleníkový plyn.

Oceány, moře, jezera a řeky dodávají téměř 90 % vzdušné vlhkosti do naší atmosféry výparem, kdy zbývajících 10 % pochází z transpirace rostlinami.
Poměr objemu vodní páry/ objem CO2 v atmosféře je cca 4/0,03.
Objem vody v atmosféře je prakticky vždy cca 12 900 km3. Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2,5 centimetru.
Kdyby se veškerý CO2 zkondenzoval (akademicky) ,tak by jeho vrstva měla výšku 0,2 mm (ani byste si toho nevšiml).
A jen tak na okraj - vodní pára je "skleníkovější" než CO2.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 10:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neemitujeme 4 GT CO2, ale cca 36 GT CO2. 4 GT je uhlík.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 11:26 Reaguje na Petr Eliáš
Dobře, zkondenzovaná vrstvička CO2 by poté byla 9x 0,2 mm= 1,8 mm
Toho byste si s obtížemi všimnul. :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 11:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
To nevím, nepočítal jsem to a ani to nerozporuji. Rozporuji údaj 4 GT CO2.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co je to za hloupý argument typu co oko nevidí to srdce nebolí?

A přesto lze velmi přesně spočítat i naměřit, jaký efekt tato vrstvička na vyzařování Země má. Jen chtít si to nastudovat a nepovažovat se za Všeználka! Jeník Hollan vám jistě rád poradí, kde to najít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 12:02 Reaguje na Petr Eliáš
Omlouvám se, četl jsem 40 (nebo 36?) GT CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 12:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Samozřejmě je nejjednodušší porovnávat různé objemy, jak se nám to hodí.
Ale právě minimální změna koncentrace CO2 vyvolává obrovské změny, to je přece dávno známá věc.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/frantisek-marcik-jak-to-dopada-kdyz-o-zmene-klimatu-verejne-hovori-vedci-kteri-ji-nerozumi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Z této neprokázané hypotézy udělali společenské dogma a v rámci "dobré víry" nás teď z něho doslova přitloukají na kříž."
Taková razantní změna klimatu, která dnes probíhá, musí mít neméně razantní příčinu.
A tahle příčina je popsána jako antropogenní produkce skleníkových plynů.
Výrazná většina vědecké obce to považuje za prokázané, ale dobře, vy ne.
Jakou jinou příčinu vidíte tedy vy a jak ji můžete prokázat?
(prosím vás Milankovičovy cykly a pohyb kontinentů už NE).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že takto razantní změny klimatu zde byly opakovaně v minulosti, je antropogennost té současné značně nepravděpodobná. Mimochodem, manipulátoři z IPCC si toho jsou dobře vědomi, a proto se snaží seč mohou ty klimatické výkyvy v minulosti "vymazat".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 12:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vím, že to nemáte v programu, ale zkuste někde vylovuit na ramce nějakou informaci, že se takové razantní změny v historii opakovaly a hlavně jaké to mělo příčiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 13:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Doloženo to je, jak paleontologicky (prehistorie) tak i dokumentárně (historie). Příčiny mohou být různé, ale zcela jistě to nebyl antropogenní CO2. Druhou věcí je, že nikdy v těch obdobích nedošlo ke katastrofickým jevům, jakými vyhrožují aktivisté z Fridays for future a podobných pochybných spolků. Případně k takovým jevům došlo, ale katastrofa se nekonala.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 14:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady máte celkem 6 náhlých klimatických změn a dovozeny tam jsou i příčiny. Podotýkám, že všechny se odehrály před fosilním věkem.
https://www.ncdc.noaa.gov/abrupt-climate-change/Heinrich%20and%20Dansgaard%E2%80%93Oeschger%20Events
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 19:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, já skutečně nechci nějaké změny před fosilním věkem!! Ptám se stále dokola a vy i pan ŠDimůnek jen kličkujete: JAKÁ JE PŘÍČINA SOUČASNÉHO GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ??
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 20:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Už jsem to napsal panu Svobodovi. Opakování je matkou moudrosti, tak znovu.

Příčinou globálního oteplování je pouze a jenom nepochybně zvýšení radiačního příkonu od Slunce a snížení vyzařování absorbovaného slunečního záření od Země, případně kombinace obou jevů.

Jste s odpovědí spokojen ?

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 22:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Půlka. Příkon ze slunce mírně klesá, je to ve více publikacích, to snížené vyzařování je realita. Stále ale nemáte příčinu toho snížení vyzařování.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 06:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše otázka zněla : JAKÁ JE PŘÍČINA SOUČASNÉHO GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ??

Když vám na ni dám zcela jasnou odpověď zase nejste spokojený.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 07:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nejsem. Čekal jsem odpověď, čím je to způsobeno a proč, tj. příčinu. Snížení vyzařování není příčina, to je důsledek nějaké změny chemických nebo fyzikálních parametrů a ty mají taky svou příčinu. A na ni se ptám.
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 12:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Protože to jste mu odpověděl, je to co nechtěl slyšet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Příčinou jsou zřejmě procesy v samotném Slunci. Klidně se může jednat i o onen zde již diskutovaný pohyb středu Slunce vůči barycentru sluneční soustavy.

Rozhodně to není nic, co bychom byli schopni na naší technické úrovni ovlivnit, a tomu bychom měli přizpůsobit svoje konání.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 14:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak ty procesy doložte nějakým pozorováním, popřípadě výpočtem. Ale dle současného pozorování zářivý tok od Slunce klesá a odchozí dlouhovlnné záření narůstá (Země se zahřívá, proto emituje víc tepla).
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 18:06 Reaguje na Petr Eliáš
Vzájemný pohyb barycentra sluneční soustavy a středu Slunce vypočten a opublikován byl.

Některé prameny naopak uvádějí, že tok energie ze Slunce narůstá.
Odpovědět
ad

29.4.2020 14:11 Reaguje na Jan Šimůnek
nesmysl. to že tu byla podobná globální (ne lokální - viz. malá doba ledová) teplota před miliony let ještě neznamená že není problém když tu bude i nyní. Problémem je strmý růst glob. teploty, který je tak rychlý že jsem nečetl že by to mělo obdoby v době kdy na Zemi existoval nějaký složitější život jako nyní. No a ten růst koreluje s nárůstem emisí skleníkových plynů. Pro hlupáky - neříkám, že tu nemůže být jiná příčina než GHG, ale pokud vím, tak není známa a ověřena - https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%BD_konsenzus_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu a to, co můžeme udělat, je přestat zvyšovat produkci skleníkových plynů. Další doprovodné opatření: zachovávat ekosystémy, vytvářet nové pro měnící se klima, zabraňovat rozrůstání pouští, předcházet erozi apod.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 15:42 Reaguje na

Vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami=korelace.
Pokud se jedna z nich mění, mění se korelativně i druhá a naopak. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je pravděpodobné, že na sobě závisejí, nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být příčinou a druhý následkem.

( citace)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 17:09 Reaguje na
Malá doba ledová i další tepelné výkyvy měly globální charakter. Byly i v Číně i v severní a jižní Americe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 19:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Malá doba ledová byla způsobena sérií erupcí největších sopek na světě a nastala potom "nukleární zima". Trvalo to několik set let a ten pokles byl globálně asi -1°C.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Malá doba ledová byla spojena se změnami ve sluneční aktivitě. Z té doby už pocházejí první měření slunečních skvrn, navíc na sluneční aktivitě závisejí i některé radioizotopy, které jsme schopni v příslušných vrstvách měřit.

Pokles teploty byl daleko větší, např. přes zimu dlouhodobě zamrzalo Baltské moře a řada oblastí na našem území se stala neobyvatelnými. V zimě byly mrazy jako dnes na Sibiři a léta byla velmi chladná. Bylo i několik "roků bez léta", kdy jarní plískanice plynule přešly do podzimních. Mimo jiné přestaly mít význam rybníky, vybudované za předchozí teplé epizody. Jednak v důsledku promrzání až do dna v menších uhynuly ryby, jednak tak narostly ceny obilí a dalších zemědělských produktů, že se vyplatilo je zrušit a přeměnit na pole. Zbídačelá populace také nebyla s to ryby kupovat. Zrušen byl i velký rybník ve Stromovce, napájený Rudolfínskou štolou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.5.2020 08:59 Reaguje na Jan Šimůnek
No vidíte, to způsobilo ochlazení o mizerný jeden stupeň. A my jsme v klidu, nechumelí se, když teplota stoupne o dva stupně (pro Evropu) a v klidu budeme i když stoupne o další tři.
To budeme asi na poušti a v děsivé krizi, ale budou za to moci ekologové.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.5.2020 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo to ochlazení podstatně silnější. Řádově kolem 5 - 10 stupňů.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2020 14:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
"-zásadní změny v hlavních parametrech oběžné dráhy planety
-cyklické změny v oběžné dráze planety Země – Milankovičovy cykly
- změny ve sluneční aktivitě ,atd."

To jsou slova, jaká jsou ale za tím za posledních 100 let čísla ve srovnání s navyšujícím skleníkovým efektem od CO2 v atmosféře?

Kdyby klimatická změna neprobíhala (a změna tlakových útvarů v jejím důsledku), asi by u nás sucho nenastalo. Pokud jsou emise skleníkových plynů dominantní příčinou klimatické změny (vy evidentně lepší vysvětlení nejste schopen dát) pak za sucho mohou emise CO2.

Zkuste, prosím, začít nevařit pouze z vody.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 15:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo , máte v tom zmatek. Sám jste vyžadoval, aby autor článku uvedl z čeho vycházel. I dodal jsem vám jeho společnou práci s kolektivem a dal na ni odkaz.

Jaká chcete mít čísla za 100 let, když o satelitech a informacích z jejich měření máme max. od konce let 70.?

Hokej máte i v posloupnosti příčin a následků. Emise CO2 bezesporu přispívají ke klimatické změně, ale zatím nikdo neprokázal, že jsou rozhodujícím činitelem.
Jak naleznete na :
https://www.ncdc.noaa.gov/abrupt-climate-change/Heinrich%20and%20Dansgaard%E2%80%93Oeschger%20Events

prošli jsme celkem nedávno 6ti skokovými změnami klimatu , a to v době kdy se nezapálila ani petrolejka.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.4.2020 20:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co je tedy více rozhodující pro současnou změnu klimatu než emise CO2. A už se nevykrucujte!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.5.2020 17:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Pro současnou změnu klimatu je rozhodující pouze a jenom příjem sluneční energie a její zpětné vyzařování do prostoru ze Země.

Čistě akademicky-kdyby teď přestalo svítit Slunce a koncentrace CO2 v atmosféře byla klidně 100násobná= 3% , tak za krátkou dobu poklesne teplota na povrchu Země na cca - 260 C. (zbytek do -270C by připadlo na vrub geotermální energie)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 12:09
"Klimatologové již dlouho upozorňují na to, že vzestup průměrných teplot během následujícího století již nelze zabránit a že další zhoršení klimatické krize spojené s masivní migrací lze odvrátit jen podstatným snížením emisí skleníkových plynů. Znamená to přechod na obnovitelné zdroje energie, zásadní změny v dopravě, šetření vodou a elektřinou, omezení a recyklace odpadu apod. Realizace takových (mnohdy nepopulárních , resp i drastických) opatření není možné bez podpory obyvatelstva. Vědci by proto měli věnovat potřebné úsilí popularizaci této problematiky mezi nejširší veřejností." Jan Matys, Vesmír 99(150) únor 2020
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 13:47 Reaguje na Pavel Hanzl
1. OZE vedou v širších důsledcích k nárůstu produkce CO2 (z důvodu vyrovnávání jejich výkyvů elektránami na fosilní paliva). Jediná reálně možná bezuhlíková alternativa fosilních zdrojů je jádro. To je jasné natolik, že to došlo i soudružce Gretě (načež byla rychle svými loutkovodiči umlčena a přeprogramována; bylo to zaznamenáno i tu na Ekolistu).

2. Nesmyslné výdaje na OZE jsou hlavní překážkou v přizpůsobování krajiny na zadržování vody (což dělali naši předkové v předchozích teplých periodách a nepotřebovali na to ani EU, ani "vědce" z IPCC, ani ekologické aktivisty; zato ta jejich opatření byla plně funkční), protože po zaplacení OZE na to skutečně potřebné nejsou peníze.

3. Úspory elektřiny mohou přinést jen nové technologie. Politický aktivismus v této věci dělá jen škody.
Kdyby (například) nebylo násilného přechodu z edisonek na pochybné kompaktní zářivky pod diktátem nikým nevolených a nikomu neodpovědných úředníků EU, tak by lidé spontánně přešli o něco později na o generaci novější (a daleko úspornější) LED svítidla aniž by došlo k vytvoření obrovského množství toxického odpadu, obsahujícího rtuť (mimo jiné), a aniž by došlo k diskreditaci celé problematiky úsporného svícení, jejíž následky pociťujeme ještě dnes. A neměli bychom ani problémy v muzeích a galeriích, kde úřednicky nadiktovaná "úsporná" svítidla zkreslují barvy a v některých případech v důsledku vyššího podílu modré barvy ve světle (oproti klasické žárovce) i poškozují exponáty.

4. Recyklace odpadů je mnohdy organizovaná stylem "tu stovku ušetřím, i kdyby na to měla padnou tisícovka", což pozná i hospodyně z domácnosti, která opustila naše školství po ukončení ZŠ. Opět tohle celou problematiku v očích lidí s normálním intelektem silně diskredituje a už dávno je to jen doména nemyslících fanatiků (čímž se problém zacykluje prosazováním ještě nesmyslnějších opatření těmito fanatiky). Čímž nehodlám tvrdit, že je recyklace špatná; jen je prováděna naprosto nesmyslně a často i škodlivě a kontraproduktivně.

To vše jsou věci, které pochopí, a to poměrně snadno, i člověk se základním vzděláním. Z toho důvodu je zde silná nepodpora "ekologických" opatření ze strany širokých vrstev obyvatelstva, kterou sice vámi citovaný Jan Matys považuje za špatnou, ale já ji naopak považuji za pozitivní.

Z celé téhle situace jsou v podstatě dvě východiska:
A - buď budou násilně prosazovány naprosté a zjevné nesmysly, viz body 1 - 4 výše, Pak se musíme smířit s tím, že to lidé budou sabotovat seč budou moci, jako sabotovali opatření, prosazovaná nacisty a později komunisty, a dříve nebo později využijí příležitost k likvidaci celého systému (jako v roce 1989), a to i s možným rizikem likvidace i (několika málo) pozitivních opatření, která budou takto prosazována.
B - nebo budou (třeba i násilně) potlačeny organizace a jednotlivci, prosazující nesmysly a blokující racionální opatření, a lidé k ekologizaci a zúspornění budou mít důvěru, budou to široce podporovat a pohne se to někam pozitivním směrem
Problém zavádění ekologických opatření je v podstatě i v tom, že ekologičtí aktivisté jsou typičtí fašistoidní elitáři, pohrdající normálními lidmi a současně neschopní reflektovat svou hloupost a nevzdělanost (čehož jsou někteří diskutující zde na Ekolistu exemplárními případy).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 14:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Masivní a v podstatě vrchnostenské ukládání povinnosti masového rozšiřování OZE nemá daleko k nacistickému pokynu "Nekupovat od židů!" určeného německé společnosti počátku 30.let 20 století.

Ostatně je zde i další až zarážející podobnost. "Dejte mi čtyři roky a Německo nepoznáte !", křičel Vůdce (1933).
„Gebt mir vier Jahre Zeit, und Ihr werdet Deutschland nicht wiedererkennen!

To Ulrika von Leyen s tím už žádné štráchy nedělá a řekla si natvrdo o deset let , t.j. 2030 , dokdy hodlá Evropu předělat k obrazu svému - European Green Deal.

Takový elitářský přístup vycházející z velice pochybných principů , korunovaný dogmatem o neomylnosti předsedkyně EK
k ničemu dobrému nemůže vést.
J.C. Juncker, předcházející předseda EK , byl sice arciopilec , ale nikdy ze sebe nenechal dělat takovou loutku.





Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2020 14:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Začíná to být zajímavé:

Soudružka Gréta
Loutkovodiči a přeprogramování
Nikým nevolení a nikomu neodpovědní úředníci
Nemyslící fanatici
Nacisti a komunisti
Fašistoidní elitáři
Hloupost a nevzdělanost
Nacistické pokyny
Vůdce
Arciopilec

Pánové, jedete BOMBY! :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 16:11 Reaguje na Petr Eliáš
Pane Eliáši , nemohu si nevzpomenout na doby, kdy tady vládla jediná strana , byla vytyčena jediná správná cesta pro lid a byly tady dokonce i tzv. svobodné volby s 99,7% účastí.
Nikdo nikoho k ničemu nenutil a ve straně bylo přes milión členů.
Celá sranda skončila, když systém ekonomicky zkolaboval.

Komunistický manifest je nahrazován zastrašováním lidí před katastrofou. Je označen jediný viník, antropogenní emise CO2 a EK se pasuje do role Velkého kormidelníka světového boje s klimatickou změnou.
Lidem je papouškováno co je správné a co správné není. Kdo poslechne je odměňován, kdo neposlechne,má smůlu.

Pokud si projdete genezi Grety (zhroucená školačka sedící na chodníku, která se se svým trápením svěří náhodnému kolemjdoucímu),aby během roku a půl obrazila nejvýznamnější státníky i papeže, mluvila v Bruselu i OSN, včetně svatosvánku finanční oligarchie v Davosu,leden 2020 atd. musíte dojít k úsudku, že se skutečně jednalo o předem připravený marketingový tah z nejvyšších pater s postiženou školačkou.

Jak vystupoval J.C.Juncker v podroušeném stavu kdekoli a kdykoli najdete tady :
https://www.theguardian.com/world/video/2018/jul/13/eus-juncker-stumbles-repeatedly-at-nato-summit-video

tady:

https://www.youtube.com/watch?v=ZJsrJUuonkM

i tady :

https://encrypted-vtbn0.gstatic.com/video?q=tbn:ANd9GcQhJRpMDGByksWAYNXXA29u7FG_Fni2xmy9UdhAXy3FNbB8SdKa
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 21:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jednu dobu ve středověku se všemožné vědecké, paravědecké a chemicko - alchymisticko - atronomicko - astrologické veličiny hádaly, je li země placatá nebi kulatá.
Ten spor se táhl dlouho ale byl vyřešen a od té doby o výsledku nikdo nepochybuje, byl nám vnucen "jediný správný názor" a nikým nevolení ouředníci nám předepisují, co si máme o tom myslet. Naštestí doposud žijí myslící a nezmanipulovaní jedinci, kteří ví, že země je placatá. A píšou to na Ekolistu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.4.2020 22:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Doplňte si mezery ve vzdělání. Správný tvar Země byl znám už v antice.
Ve středověku byli svatí otcové poněkud natvrdlí (nad Zemí je nebe , pod ní peklo = plochý tvar) a důkaz kulatosti byl dokázán, a to bez jakýchkoliv pochyb, obeplutím zeměkoule.(Magalhaes ).
Pak i církev vyměkla.

Vámi zbožštěná idea současné klimatické změny v důsledku antropogenního vlivu emisí CO2 nebyla bez pochyb prokázána.
Ano, máme vážné indicie, ale na důkaz to bohužel nestačí.
Jsou však tací, co píší na Ekolist a tvrdí, že víra je postačující důkaz sám o sobě.
Já vám ji brát určitě nebudu. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 22:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, důkaz byl podán v tom, že klima se chová velmi podobně, jak bylo předpověděno v 60. letech.
Jenže my nejsme ve středověké Evropě, kde se mohli hádat do alelujá...už slyším ty argumenty typu: ty výzkumy si zaplatily loďařské firmy, aby na tom trhly majlant atd. atd.
Jenže nám se už připaluje krupon.
A JEDINÉ vysvětlení jsou bohužel ty emise CO2. NIKDE jsem se nedočetl nic jiného, zastánci placatosti země pouze a stále jen kličkují (jako vy), nebo neví nic (jako pan Pokorný).
Ale v normálním světě je to dávno vyřešené, my jsme už zase na konci a působíme jako skanzen placatozeměpánů ....
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že v 60. letech "odborníci na klima" předpovídali nástup nové doby ledové, je to jen blábol.
Před pár dny tu byl článek o tom, jak chování CO2 v ovzduší v souvislosti s koronavirovým útlumem průmyslu a dalších antropogenních emisí tohoto plynu naznačuje, že vzestup CO2 je na antropogenních emisích nezávislý.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Vždycky se publikuje velké množství různých teorií, většinou protichůdných. To je normální a je to správně.
A z nich se potom časem vyselektují ty, které jsou správné, protože se jejich předpovědi vyplní.
Proto můžeme navázat na ty teorie, které předpovídaly oteplení a pustit z hlavy ty, které ochlazení. Jednodušeji to popsat neumím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 14:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Potom by ovšem vědecké informace (a hlavně prognózy) mohly generovat programy typu Elisa a ono by se z toho "něco" dodatečně vybralo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 07:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
V antice samozřejmě nebyl znám tvat Země ani omylem, neměli na to techniku. To byl filosofický odhad tehdy ojedinělý a trefil se zcela náhodně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 09:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase omyl.
Již babylonští, egyptští a zejména řečtí astronomové věděli, že zatmění vzniká působením stínu Země a jeho tvar je kulatý. Z čehož dovodili, že i tvar Země je koule.
Aristoteles odhadl průměr Země na 60 tis. km.
Eratosthenés (130 př.n.l.) se již dostal na správný údaj obvodu Země pouze s 15% chybou. Nevěděl, že Země je na pólech zploštělá- předpokládal dokonalý tvar koule.
Jeho postup byl založen na "stanovení vzdálenosti s dvou míst na stejném poledníku, které odpovídá na zemské kouli středový úhel α"

Vidíte sám, jak se hrubě můžete mýlit.
"To byl filosofický odhad tehdy ojedinělý a trefil se zcela náhodně.- p. Hanzl"

S globálním oteplováním jste na tom obdobně -nic ve zlém.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 11:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proboha. Zatmění (předpokládám Slunce) vzniká průchodem měsíce přes sluneční kotouč a ne Země, na ní přece sedíme.
Dalo by se to pozorovat na fázích měsíce, jenže tehdy vůbec mechaniku vesmírných těles neznali, bylo to dílo Boží a Zeus každé ráno vyjel na ohnivém voze na východě.
Měřením obvodu země se začali zabývat vědci koncem 18. století, především kvůli metru, který byl právě definován jako 1:10.000.000 zemského kvadrantu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl
nezlobte se, ale na tato vaše nesmyslná tvrzení skutečně nehodlám ztrácet čas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 14:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dobře. Zkuste mi teda vysvětlit tohle: "zatmění vzniká působením stínu Země a jeho tvar je kulatý".
Tohle bychom mohli pozorovat pouze sedíc na Měsíci.
V geocentrické teorii Ptolemaiově to ovšem takto vysvětleno není.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 18:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatmění Měsíce je způsobeno přechodem kulatého stínu Země přes měsíční kotouč.

Už v antice věděli, že na určitém místě v poledne dosvítí slunce až na dno studny a na jiném týž čas jen do určité hloubky a přes změření příslušných úhlů a vzdálenost těch studní se pokoušeli vypočíst průměr Země. Potřebné goniometrické funkce už tehdy znali, byť to počítat bez použití desítkové soustavy byl asi dost opruz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 12:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Zatmění Měsíce je pojem, který jsem nikdy neslyšel.
Mezi Měsícem a Zemí nic není, tak jeho světlo nemůže nic zatmívat (třeba ISS???) Pokud by se něco zatmívalo, musí to být Slunce a zatmívač je asi Země, takže na Měsíci by to bylo pozorovatelné dobře. Ale to asi nemyslíte, nebo jo? Ptal jste se Měsíčňanů?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 16:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatmění Měsíce je tehdy, když Měsíc vstoupí do stínu Země. Protože toto zatmění je viditelné z celé přivrácené polokoule (na rozdíl od zatmění Slunce, které je viditelné jn v relativně úzkém - stovky km - pásu) bývá dokonce častější než zatmění Slunce.

Učit se, učit se, učit se. V tomhle řekl 5. 1. Lenin velkou pravdu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen předvádíte svou neznalost. To, že tvar Země byl znám už v antice, je látka z učebnic pro základní školy.
Jistěže mnoho těchto znalostí bylo odsunuto, když se v Evropě dostala k moci křesťanská polozvířata, a evropané se k nim vrátili až poté, co byla moc těchto tvorů oslabena (renesance).
Odpovědět
va

vaber

30.4.2020 09:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
ve středověku byli největší odborníci co tvrdili že Zemi stvořil Bůh před 4564 léty a určili i den.Isaac Newton s naprosto geniálním logickým myšlením prohlásil ,že tak přesně to spočítat není možné, ale na 50 let to je možné určit . Taky odborníci říkali že bez Boží vůle se ani lísteček na stromě nepohne ,natož klimatické změny. Ti co věří se nemusí bát ,řídí to Bůh.
Když byla poslední doba ledová všude byly ledovce ,jen na Sibiři prý ne, to odborníky zmátlo a vymysleli si že tam bylo naprosté sucho i když ještě dodne je půda zamrzlá a když taje je jasné že je naprosto promáčená vodou,kde se vzala? Někdy mi to připomíná odborníky archeology ,když vypráví jak v době kamenné tesali v lomech obří žulové nebo čedičové kvádry obsidiánovými ,nebo měděnými nástroji, kdo tomu věří?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 11:14 Reaguje na vaber
Kdo je teda tesal?
Megalitické stavby se nachází na všech kontinentech a NIKDO vůbec netuší, kdo je postavil a proč.
Odpovědět
va

vaber

30.4.2020 16:40 Reaguje na Pavel Hanzl
to nevím,ale odborníci taky ne a tak to připsali kulturám které relativně dobře známe ale možná je vůbec neznáme a protože se zjistilo že neměli jiné nástroje nemohli to udělat ručně. Když si někdo neví rady a musí se najít příčina ,někomu nebo něčemu se to přišije a vytvoří se o tom odborné spisy. Ale mě taky vzrůst CO2 znepokojuje a nesmyslné spalování uhlíku určitě ovlivnuje chování celé atmosféry ,sucho a teplota už vypadá docela nebezpečně ,ale někdo se to stále snaží přehlížet,děláme jen budoucnost pro naše děti a přehlížení není dobrý přístup
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 09:28 Reaguje na vaber
Děláme současnost pro děcka i pro nás. Ta klimatická tragédie vypadá daleko horší, než se obecně předvídalo.
Náš stát veškerou snahu sabotuje a chová se přímo ropácky.
Naštěstí je zcela miniaturní, daleko horší případ je Čína, nejhorší emitent skleníkáčů.
Američané se svým přežraným způsobem života tomu taky dávají zabrat, ale aspoň se snaží a jejich exhalace jdou nejvíce dolů z celé planety.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 11:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Ovšem US exhalace šly dolů na základě rozvoje technologií (včetně těch, proti kterým ekologové zuřivě bojují), nikoli na bázi green dealů a podobných fašistoidních nesmyslů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 12:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Pro vás je ekolog univerzální viník a naplácáte pod tento pojem ropáka i sucháka, vsjo róvno.

Ale Amíci přemýšlí jinými hlavami a pro ně je prostě jakékoliv plácání zbytečné, radši makají. Samozřejmě tam mají mega různých green dealů a ekologů, proto jim to funguje líp, než u Evropě, kde to sabotuje nejen babišistán, ale hlavně rozvračeci z Ruska.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 17:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, amíci makají, nám v tom EU, která je ve vleku ekologických extrémistů, silně brání.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 09:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
V pořádku, já se jen směju těm výrazům, které bych očekával maximálně v buranské diskuzi na Novinkách, ne zde. :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 09:12 Reaguje na Petr Eliáš
Jste živoucím důkazem, co dokáže dlouhodobá mainstreamová masáž s veřejným míněním.
Ano, mnou a p.Šimůnkem použité výrazy na první pohled vypadají nepravdivě snad i bulvárně.

Provedete-li rozbor verbální a skutkové roviny dotčených osob a porovnáte-li je s fakty dosažitelnými zejména na webu, zjistíte, že jsou realitě podstatně blíže než by se vám na první pohled mohlo zdát.

Konkrétně J.C. Juncker byl prvotřídní opilec, který by nemohl vykonávat funkci ani třídního učitele.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 09:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ne, jen se směji vaším buranským výrazům, které mají za cíl jen dehonestaci. :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 10:12 Reaguje na Petr Eliáš
Vidíte, a zase jste vedle. Pokud vám ukáži vrávorajícího opilce a řeknu, je to opilec, tak je to podle vás dehonestace.
Podle mě to skutečně opilec je.
====
Otázkou je, který ze dvou výše uvedených výroků má vyšší pravdivostní hodnotu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 10:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevíte jestli to je opilec, je to jen vaše spekulace. :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 11:20 Reaguje na Petr Eliáš
Jasně a na videech se potácí jenom proto, že má malé polobotky. :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není důkaz toho že je opilec. On říká, že ho trápí ischias. ;) Také se poslední dny trochu potácím a jsem nalitý? Ne, mám nízký tlak a když rychle vstanu tak se mi zamotá hlava. Ale chápu, že někteří lidé kteří se řídí předsudky a stereotypy, by o mě ihned řekli že jsem kořala. :)
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 12:23 Reaguje na Petr Eliáš
A motáte se celý den?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 13:21 Reaguje na Milan G
Jen občas když se rychle zvednu. K tomu ještě bolest za očima, takže celkově nic příjemného.
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 21:34 Reaguje na Petr Eliáš
Pokud máte motolici celý den tak s tím byste si neměl zahrávat. To je na hospitalizaci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 12:38 Reaguje na Petr Eliáš
https://www.thesun.co.uk/news/1790550/jean-claude-juncker-eu-president-alcoholic-drunk-denials/

hahahaha
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 13:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím co je na tom ,,Hahaha,, Jedná se o bulvární plátek jehož zdroj je ,,A diplomatic source,,.
To že je někdo excentrik neznamená že je alkoholik.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.4.2020 13:40 Reaguje na Petr Eliáš
Jasně, Jelcin na tom byl naprosto stejně. Ten měl zase oficiálně "slabé srdce a vysoký tlak."

Tady máte , už v originále :

Numerous people, in Luxembourg, in Brussels and in European capitals, can attest to several examples of Juncker drinking. ‘When a bailiff brings him a glass of water at a council of ministers, we all know it’s gin,’ says a former minister. The former Eurogroup president, Jeroen Dijsselbloem of the Netherlands, did not hesitate to describe on Dutch television a Luxembourgish man who was often drunk during Eurogroups.

Vysvětlení jsem sólo pro vás přeložil :

As the leaders are not subject to breathalysers, we will never know any different.

Protože vůdci nepodléhají dechovým zkouškám, nebudeme nikdy vědět něco jiného. :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2020 17:12 Reaguje na Petr Eliáš
Souhlasím s panem Vinklerem, že současná ekologie a styl jejího prosazování v EU silně připomíná jak styl vlády komunistů, tak i předchozích nacistů. Bohužel. Z toho prostě nemůže vzejít nic dobrého.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 22:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Z vás už taky nic dobrého asi nevzejde, asi vás programátor vyhodí nebo aspoň přeprogramuje....
Odpovědět
MG

Milan G

30.4.2020 12:16 Reaguje na Petr Eliáš
Oni to pochytili od kašpárka :-)
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

29.4.2020 18:01
I já souhlasím s panem Vinklerem. Antropogenní vlivy na klima tu nepochybně jsou, ale představa, že by se počínaje rokem 1900 všechny přírodní vlivy naráz zastavily a řízení klimatu převzal stoprocentně člověk je pro mě těžko akceptovatelná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 19:14 Reaguje na Milan Jirsa
To taky nikdo neříká.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 22:41 Reaguje na Milan Jirsa
Bohužel, klima je statisíce nebo milióny let vybalancovávané a koloběh uhlíku měl každoročně přesně nulový součet. Je to giganticky složitý a setrvačný systém a my jsme ho nejen těmi bilióny tun fosilního uhlíky prostě dokázali vykolejit a pohnout s ním. A tím, že stále tlačíme, pohybuje se rychleji, poslední dekáda je skutečně děsivá. A letošek? Doufám, že tyhle úvahy, i když jsou zcela logické, nejsou pravda, realita bude složitější a ne tak krutá. Doufejme, jenom nevím, proč by měla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud byste alespoň trochu rozuměl samořídícím systémům, tak byste věděl, že v nich "nulový součet" není prakticky nikdy. Pouze se střídají (s větší nebo menší pravidelností) kladné a záporné součty tak, že systém kmitá kolem nějakého nulového bodu. To se týká i řady cyklů v lidském organismu.
Ten nulový součet je v podstatě artefakt různých vyhlazovacích procedur, na hodnocená některých aspektů takové soustavy je jistě dobrý, ale v jiných případech mlže být zavádějící.

A pokud vezmete na klima větší měřítko, zase nedostanete nulový součet, protože vám ho bude kazit střídání ledových a meziledových dob.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 10:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy se zase otáčíte na slovíčku, pochopil jste vůbec, smysl mého příspěvku? Ten skutečně nebyl o nulové nebo kmitající ptákovině, ten byl o rovnováze celého systému. A ten systém se stále balancuje a je dlohodobě ovlivňován různými, většinou už známými jevy, kterými tady pořád někdo šermuje.
A my do toho syslému mohutně kopli a on se vychýlil z rovnováhy a začíná se prostě rozjíždět z kopce.
Pokud jsme to ale neudělali my, tak kdo jiný? Žádný asteroid do nás nenarazil, ani sopečná činnost není výrazná, tak kdo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 14:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten systém obsahuje řadu vazeb a vztahů, o nichž máme jen ponětí, že asi existují, ale vůbec nevíme, jak moc jsou silné. A obsahuje patrně (s vysokou pravděpodobností) i vztahy, které neznáme.
A celé se to snažíme "řidit" jako opilý kopáč věžní orloj.

A v minulosti byl tento systém vystaven daleko větším stresům (i např. velkým sopečným výbuchům) a dokázal se vrátit do původního stavu.

MMCH, pokud by se skutečně podařilo dostat CO2 na předindustriální úroveň, mohly by z toho být tak velké neúrody (hlavně v rozvojových zemích) z nedostatku CO2 pro fotosyntézu, že by to mohl být průšvih o dost větší než současné teploty.

Nicméně opravdu vidím hlavní antropogenní příčinu současného sucha a tepla v obrovských plochách černých FV panelů a zničením lesů bursíkovskými kůrovcovými líhněmi. Případně z vlivu větrných parků v oblastech od nás na západ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 08:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Neznáme všechny jemné vztahy ale víme, že za razantní změnou klimatu stojí razantní důvod.
My chceme něco snad "řídit"?? My chceme jen zablokovat vypouštění vlastních škodlivin do atmosféry.
Dřívější nárazy třeba astroidu nebo sopečnou činností systém rozhodil a ten si zase našel rovnováhu, třeba trochu jinde.
Protože ten náraz trval omezenou dobu a to hledání rovnováhy stejně trvalo statisíce let.
V předindustriální době byl snad problém s růstem rostlin? Co je to za blbost?
Plochy fve panelů jsou zcela minimální i proti plochám střech a zpevněných ploch (asi 10% plochy ČR) ovšem máme taky 2% vodních ploch a dvojnásobnou plochu lesů proti 19. století i přes kůrovcovou kalamitu. A větrné parky jsou úplná blbost.
Ruská demagogie je založena vždy na totálních nesmyslech, proto se tak jednoduše pozná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Za razantní změnou nemusí vůbec stát nějaká razantní příčina. Může jít buď o souběh více příčin, nebo o známý "efekt motýlího křídla".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 12:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Nemůže. Za milión let se to nestalo a pravděpodobnost, že se dnes stane nějaký "souběh" něčeho, co neznáme, je skutečně minimální.
Efekt motýlího křídla je efekt rozbušky nebo spouštěče procesu, který má vlastní silnou příčinu a nastal by stejně, jen třeba o okamžik později. Taky to není ono. Ta změna má razanci nárazu asteroidu a to si ten netvor teprv protahuje drápy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 17:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu, že za poslední milion let byly výkyvů klimatu spíš stovky než desítky, tak bych nějaké souběhy více faktorů rozhodně neviděl jako něco vzácného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.5.2020 09:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste konečně uvést nějaký takový skok globální teploty nahoru za poslední milión let, kdy jsou známa data z ledovců.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.5.2020 11:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Uvedlo vám to více diskutujících, i v této diskusi (i s odkazy na zdroje).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 17:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Neuvedlo. Nebo jsem to přehlédl.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.5.2020 14:12
http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:d82b9e00-504b-11de-83b8-000d606f5dc6?page=uuid%3A6dd62880-7bb8-11e7-94b3-005056825209&fbclid=IwAR1qM0YxA6wrY-f8_UzNThwgLOqHnXHmz30CwcOdEEmnIBngQQ7kQndQDZA
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2020 17:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Tenkrát "mnoho vody v dubnu ze země uběhlo". Dnes ani to ne.
Znamená to ale, že nemají problém se spodní vodou a to se dá přežít dost dlouhé sucho, zvláště když jí nemají jen na pohon mlýnů.
Dnes je to násobně horší.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.5.2020 20:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Hanzl, myslím že sa stotožňujem s názorom p.Vinklera. Ste v jadre dobrý a poctivý človek, ale debata s Vami mi nedáva zmysel. Príliš ste sa upriamil na klimatickú zmenu a jej príznaky vidíte všade. Svoj odkaz som dal schválne bez komentu, aby si každý mohol urobiť svoj názor. Je to dobový dokument, ako vnímali pred 170 rokmi ľudia klimatické výkyvy a epizódy sucha, či povodne. Podobne ako dnes sa ľuďom zdalo, že dažde už nie sú to čo bývali, že sa priveľmi často strieda sucho a povodne, že si zničili krajinu a lesy stratili vodozádržnú schopnosť. V článku je množstvo dobových postrehov, na str.30 si všímajú vyžarovanie tepla v noci. Les zadrží v noci podstatne viac tepla ako voľná plocha - pekný postreh - dnes sa o tom moc nehovorí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 10:38 Reaguje na Vladimir Mertan
Když vám to nedává smysl, tak nevím, proč na mě reagujete.
Klimatická změna vytvořila k dnešnímu datu zvýšení teploty o +2°C na evropském kontinentu proti předindustriální sféře a celý proces se stále zrychluje.
K tomuto jednoznačně dokázaném faktu taky nemusím cokoliv dodávat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist