https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zemedelci-spolecny-dopis-k-reseni-problematiky-eroze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci: Společný dopis k řešení problematiky eroze

7.1.2023
Vodní eroze po přívalovém dešti.
Vodní eroze po přívalovém dešti.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Na základě předchozích jednání zaslaly Agrární komora ČR (AK ČR) a Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) společný otevřený dopis k řešení problematiky eroze ministru zemědělství Zdeňku Nekulovi.
 
Vážený pane ministře,

v návaznosti na vzájemnou komunikaci zohledňující požadavky široké zemědělské veřejnosti k tématu erozně ohrožených pozemků, především pak k nastavení podmínek pro vlastní hospodaření zemědělců na orné půdě, a zároveň se zohledněním výsledků jednání pracovní skupiny pro řešení této problematiky ze dne 13. prosince 2022 si Vás dovolujeme informovat o tom, že bylo napříč nevládními zemědělskými organizacemi, za přítomnosti zástupců Ministerstva zemědělství a představitelů VÚMOP, dosaženo všestranného a jednomyslného stanoviska.

Jsme přesvědčeni, že původní velice striktní návrh spočívající v rozšíření území s plošnou erozní ohrožeností na hranici 65 % orné půdy by velmi výrazně zasáhl území celé České republiky, a dokonce v některých okresech přesáhl 50 % plochy pozemků. To by ve skutečnosti znamenalo znemožnění běžného zemědělského hospodaření, z toho vyplývající následné omezení rostlinné i živočišné produkce (zákaz pěstování např. brambor, kukuřice, sóji a jejich využití do krmiv pro chov skotu apod.), a tedy ke zhoršení konkurenceschopnosti našeho zemědělství na tuzemském i mezinárodním trhu. Podle našich informací žádný členský stát takto přísně vůči zemědělcům nepostupuje.

Vážený pane ministře, dovolte nám touto cestou představit návrh dosažené shody mezi hlavními zemědělskými nevládními organizacemi, zastupujícími většinu zemědělských podnikatelů v České republice, kterou považujeme za dobrý kompromis. Reaguje na původní požadavky, ale zároveň v případě dodržení běžných protierozních ochranných opatření na pozemcích ponechává prostor pro standardní režim hospodaření. Ve stručném shrnutí jde o následující závěry:

  • u SEO zůstane stejná výměra v dílech půdních bloků, jako je dnes, tedy 4 % orné půdy, případně může dojít k mírné změně v rámci přesunů na pozemcích, ale celková plocha se nenavýší;
  • vznikne nová vrstva MEO 1 zahrnující pozemky, které v současné době v nové vrstvě zčervenaly, a původní MEO zůstane jako navýšená MEO 2, plus NEO;
  • u přísnější MEO 1 bude umožněno pěstování všech erozně rizikových plodin za dodržení protierozních opatření, kde bude nutné parametry dopracovat;
  • na plochách, kde se pěstují obiloviny a řepka a zároveň jsou tyto plochy zařazeny do kategorie MEO 1, bude umožněno pěstovat plodiny bez povinnosti dodržování protierozních opatření, pokud bude plocha jedné plodiny dosahovat maximálně 10 ha, v opačném případě lze využít protierozní opatření;
  • pro obě skupiny MEO bude platit současná maximální plocha jedné plodiny 30 ha;
  • povinnost max. 10 ha u SEO bude již od roku 2023 zmírněna tím, že se nebude týkat celých dílů půdních bloků (cca 4 % orné půdy), ale jen parcel, kde dochází k vysokému eroznímu ohrožení (cca 2,5 % orné půdy);
  • nově bude uznáván protierozní ochranný efekt správného střídání plodin, zde je ovšem nutné parametry upřesnit;
  • k další diskuzi je náš požadavek pro přesnější definici vyšší moci, což je problematické při výskytu skutečných erozních událostí a tato změna bude platit nejdříve pro ozimy roku 2024;
  • nejpozději v únoru 2023 by MZe a VÚMOP měly představit mapy s již konkrétním dopadem uvedených parametrů a měla by proběhnout technická diskuse o jednotlivých protierozních opatřeních;
  • ve výše uvedeném kontextu byla zdůrazněna potřeba modifikace Strategického plánu;
  • za Agrární komoru České republiky byl navíc předložen požadavek, aby v případě nevyhovění parametrům týkajících se organické hmoty u určité vrstvy půdy bylo na konkrétním pozemku uznáno doložení rozborů půdy s parametrem vyhovující struktury půdy.

Vážený pane ministře, dovolte tedy, abychom Vás tímto společným dopisem požádali o akceptování všeobecné dohody k řešení erozní ohroženosti v podmínkách České republiky v souladu s výše uvedenými závěry, a tím i o závazné potvrzení výstupů pracovní skupiny, které budou přeneseny k rozpracování a dopracování na úrovni MZe, VÚMOP a MŽP. Společně považujeme za zásadní, aby přijímaná opatření směřovala obecně vždy k projevům skutečné eroze, a především k problémovým pozemkům, na kterých dochází opakovaně k erozním událostem, a ne k vytváření plošných a často zbytečně zatěžujících administrativních povinností a omezení při zemědělském hospodaření.

Z naší strany jsme připraveni k součinnosti a spolupráci.

S poděkováním

Ing. Jan Doležal, prezident AK ČR

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR


reklama

 
Zemědělci

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.1.2023 07:56
Na přívalové deště, jsme všichni krátcí.
Začátek nápravy musí být u normálních dešťů.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.1.2023 13:33 Reaguje na smějící se bestie
proto je potřeba snižovat velikosti výměry, diverzifikovat plodiny a rozdělovat biopásy.
Čímž by se zabránilo spíše vysoušení půdy, což bude vzhledem k tomu, jak probíhají Zimy v posledních letech beze sněhu NAPROSTO ZÁSADNÍ.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.1.2023 13:41
ono by možná bylo zajímavé, co považují za běžné zemědělské hospodaření v době sucha, erozi půdy a biologicky mrtvé půdy, kam oni zemědělci výrazně dopracovali svůj zásadní " výrobní" potenciál. Tedy defacto zničili na co šáhli. BYŤ SE PODMÍNKY KLIMATU ZMĚNILY, ZEMĚDĚLCI SE NEMĚNÍ sledují svatozář nad svým polem, který je v podstatě zplundrovaný s nízkou biologickou hodnotou nebo taky vůbec žádnou.
Odpovědět
FF

For Fun

7.1.2023 17:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pak-li že by nebyly v obecné rovině pozemky kondici, zřejmě by zemědělci nedosahovaly dostatečných výnosů k pokrytí potřeb národa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.1.2023 18:21 Reaguje na For Fun
Když použiješ skelnou vatu a dost hnojiva vypěstuješ i bez půdy. Stačí do písku nasypat chemii.... Ono o peníze jde až v první řadě. Půda je cizí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.1.2023 06:58 Reaguje na For Fun
No, to je důvod ke zničeni poli, aby v budoucnu stejně nastalo co popisujete. Získají čas než to doplundrují
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2023 19:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přestaňte tady mektat tyhle vaše nesmysly, už s tím fakt unavujete.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.1.2023 06:59 Reaguje na pavel peregrin
Asi mate kuří oko na palci
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2023 13:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale nemám a v tomto pro vás platí přesně to, co pro Pepu.
Odpovědět
Pe

Pepa

8.1.2023 07:11 Reaguje na pavel peregrin
Typický projev zemědělců, bez argumentu a bez názoru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2023 13:04 Reaguje na Pepa
Samozřejmě snesu fůru argumentů, ale pouze člověku, který má o zemědělství ánung a to vy nemáte ani náhodou, takže v tomto jste pod mojí rozlišovací úrovní.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.1.2023 19:08
Je skvělé, že se zájmové organizace dohodly i s MZe a VUMOP. Teď ještě zemědělskou půdu nad 800 metrů nad mořem zalesnit a nad 550 metrů nad mořem zatravnit. A bude to dokonalé.
Odpovědět
Pe

Pepa

7.1.2023 21:33 Reaguje na Katka Pazderů
A k tomu zatravnit nebo zalesnit příliš svazite pozemky. Na to uzraje čas později.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 07:29 Reaguje na Pepa
Většina údolnic je již dnes zatravněna nebo zalesněna, plodiny se v současnosti pěstují spíše na lepších půdách, kterých je zhruba 40 % ZPF. Na ZPF je už dnes více trávy než pšenice. Pšeníce je něco okolo 800 tis ha, trávy už je přes 1 milion ha.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2023 08:31 Reaguje na Katka Pazderů
Ale co s tou trávou z těch luk, no ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 08:52 Reaguje na smějící se bestie
Maso se žrát nesmí, tak do bioplynky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2023 13:07 Reaguje na smějící se bestie
Paní Pazderů, ač vysokoškolské učitelce, zdá se nějak došly argumenty. Ona praxe je trochu jiné kafe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 13:30 Reaguje na pavel peregrin
Nevím jak vy, ale já jsem od ní v této věci nikdy žádný argument nečetl. To mě přesvědčilo, že za těmito fantasmagoriemi je skryt nějaký nečestný účel...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 16:39 Reaguje na pavel peregrin
Argumenty mi nedošly, jen nejsem furt v online. Musím také pracovat.
Celé České středohoří a i jinde je nad 550 m n mořem už zatravněno. Produkce krav bez tržní produkce mléka. Jo, zaroste to lesem, pokud tam nebudeme pást. Ale nad těch 800 mnm, tu půdu už vůbec nepotřebujeme, tak se tam žádné zemědělství ani nemusí dotovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 16:49 Reaguje na Katka Pazderů
My tam potřebujeme udržet to bezlesí, protože to jsou jedny z nejhodnotnějších lučních stanovišť u nás. Zjistěte si kolik % ze ZPF tvoří louky nad 800 m.n.m.

"tu půdu už vůbec nepotřebujeme, tak se tam žádné zemědělství ani nemusí dotovat." nakonec jste se prozradila sama - jsem věděl, že v tom jsou prachy
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 18:38 Reaguje na Jakub Graňák
Jsou v tom prachy. Prachy českého státu a Evropské unie.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2023 12:01 Reaguje na Katka Pazderů
Děkuji za pokračování diskuze z vaší strany. Jednak je tu neustále otázka-co s tou trávou-bioplynky to asi nespasí a navíc bioplynky v současné podobě neuznávám, a dále- jaké prachy Unie? Všechno si tvrdě zaplatíme, Unie nám zadarmo nedá ani groš, to jsou pohádky k oblbování veřejnosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 08:53 Reaguje na Katka Pazderů
No a co budeme jíst? Asi nejlépe dovezeme z tropických zemí (vykáceného pralesa)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 08:55 Reaguje na Katka Pazderů
To by vedlo k výraznému vymírání druhů vázaných na stepi a lesostepi (většina vzácných druhů čr).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 10:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Odpověď na tento váš argument od této dámy nečekejte. Budeme zalesňovat alpinské hole, co do druhové pestrosti jedny z nejbohatších lučních porostů v krušných horách, sopky ve středohoří... co taky čekat od členky strany zelených. Co na tom, že luční porosty nad 800 m.n.m. činí možná 1% ZPF( a to si myslím, že ještě hodně nadsazuju). Zajímavý je také progres, který v tomto směru pí. Pazderů za pár let udělala - dva, tři roky zpátky tu mlela o zalesńování od 500 m.n.m. - argument, že by to znamenalo konec chovu masného skotu, ovcí v Čr, opět odignorovala. Chraň nás pánbůh aby se někdo takový kdy dostal do "rozhodovacích" funkcí - to pak můžeme skutečně druhovou diverzitu v této zemi odpískat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 14:57 Reaguje na Jakub Graňák
V Rakousku se (úměrně) pase i v národních parcích žádná bezúdržba!!! No nejsou padlí na hlavu a ví, že květy v louce dělají tlamy krav.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.1.2023 15:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
1**
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 15:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejenom v Rakousku, ale prakticky všude (mimo nějakých liduprázdných pohoří) - z toho usuzuju, že dotyčné jde buď o prachy, nebo o to, aby se tam mohli nerušeně prohánět vlci.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 16:44 Reaguje na Jakub Graňák
ČLověk člověku vlkem. Všude se prohánějí lidé a jejich stáda. Tak proč zrovna dávate do placu vlky? Je zajímavé, že mluvím o zatravnění nad 550 mnm, a vy všichni hned o zatravňování alpínských holí. Kde je hole, tam tráva nebude. Proto se to jmenuje hole. Ale kde je pole a svah, může být tráva a nebo les. A bude po erozi.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 17:01 Reaguje na Katka Pazderů
Nejspíš by jste to měla pověsit na hřebík, evidentně ani nevíte co píšete, celou dobu totiž kritizuju to zalesňování lučních porostů nad nějakou magickou (zajímavé že pokaždé jinou) hranici- minule to bylo 600 m.n.m., předtím 500 m.n.m., teď je to 800 m.n.m. Alpinské hole, nejsou holá skála, jak se zjevně domníváte, nýbrž luční porosty nad hranicí lesa (nad tou vaší momentální magickou hranicí).
Nicméně výše už jste se podřekla dostatečně aby bylo každému jasné, že vám jde hlavně o to, aby se balík dotačních peněz rozděloval jenom mezi ty správné hospodáře někde na Mělnicku. Co na tom, že nad nějakých 500 m.n.m. prakticky žádná eroze není a týká se především a to drtivě, katastrů v "rovinách" a zvlněné krajině pod tou vaší hranicí.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 18:40 Reaguje na Jakub Graňák
Je vidět, že mě opravdu nechápete. Mě jde jen o legraci. A o zvyšování sledovanosti Ekolistu. Akorát ta vážná diskuse pod články tady, ta mi tady chybí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 21:11 Reaguje na Katka Pazderů
Aha, tak to jo - to si pak klidně pište co chcete
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2023 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Přijďte se na mě někdy podívat do školy, dáme kafe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2023 21:16 Reaguje na Katka Pazderů
To asi nepude, mám to daleko
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.1.2023 18:36 Reaguje na Katka Pazderů
Ta stáda (v optimálním množství) jsou pro diverzitu důležitější než cokoli jiného včetně vlků.
Eroze vodní se týká hlavně zvlněných nížin a pahorkatin. Les ani trávníkový pásek moc erozi nezabrání. Onehdy byl zde článek o záplavě v obci, kdy voda s bahnem protekla si 800m lesa.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.1.2023 14:58 Reaguje na Katka Pazderů
A pod 550 m. n. n. zastavět a máme po erozi. Jak jednoduché.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.1.2023 15:20
Já spíš vidím problém v tom, že se na rovinných polích přednostně staví domky i výrobní haly a sklady. Rovná půda vhodná pro zemědělskou produkci tak ubývá, zatímco zemědělcům se zvyšuje podíl svažitých polí, kde probíhá eroze. V první řadě tedy bude třeba výrazně znevýhodnit stavby na rovinných rovných půdách a naopak zvýhodnit stavby domků a hal na svažitých pozemcích.
Na velkých lánech bude nutno zohlednit jejich místní svažitost. Spousta velkých lánů se kdysi za komunistů udělala necitlivě například tím, že se k rovinatým velkým kusům pole "přiorala" okrajová malá políčka, která byla kolikrát jejich původními majiteli zterasována na jiné výškové úrovni než to velké pole. Tyto věci je nutné řešit s ohledem na původní stav. Třeba je možné ty malá políčka zase oddělit obnovením té terasy. Nebo místa, kde ty malá políčka byla a kde je nyní velká svažitost a je tam ohrožení erozí, tak oddělit od toho velkého lánu a zalesnit. Nebo, aby se zachovaly velké pozemky, na kterých je zemědělská produkce výrazně levnější a produktivnější, udělat na tom velkém lánu terasování nově tak, aby se zachovala dostetečná velikost pozemku vhodná pro obdělávání velkými stroji
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.1.2023 14:21 Reaguje na Radim Polášek
Ale samozřejmě že měli zelení piráti už 35 let na to, aby vynětí zemědělské půdy zejména vyšší bonity, se nikomu neoplatilo. Zejména když je hafo brownfieldů. A nic, panic, jen šikanování všech a ve všem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist