Zuzana Benešová: Kolektivizace byla tragédie pro lidi i zemědělskou krajinu
Mráz i kolektivizace přichází z Kremlu
V roce 1917 komunisté v Sovětském svazu nejprve na základě dekretu sebrali půdu šlechtě a velkostatkářům a nechali ji v užívání rolníkům včetně sedláků, nelichotivě nazývaným „kulaci“, nebo ji dokonce přidělili novým zájemcům přes místní rolnické komise. Aby je následně všechny bez milosti zlikvidovali také.
Pomocí nesplnitelného daňového břemene, administrativního nátlaku, totálního výkupu, což nebylo nic jiného než zabírání produkce bez poskytnutí adekvátní náhrady, vystěhovávání z domovů a dalších hrůz se komunistický režim snažil o vyvolání odporu, který by mohl exemplárně potrestat. Represe vyústily v násilnou likvidaci „kulaků“ a vznik kolchozů. Propaganda navenek prezentovala dobrovolné vstupy do kolchozů, demokratickou volbu funkcionářů a svobodné řízení kolchozů, které měl ve skutečnosti pevně v rukou stát. Rolníci se nesměli vzdalovat ze svého bydliště a byli připoutáni ke kolchozům jako nevolníci, podle zákona o ochraně majetku kolchozů a družstev z roku 1932 hrozil dokonce za rozkrádání trest smrti.
Dopady kolektivizace v SSSR byly katastrofické. Úrovně produkce obilí z dob před kolchozy se podařilo dosáhnout až ve 40. letech, u živočišné výroby dokonce až v 50. letech. Ještě horší dopad měla kolektivizace na životy lidí. Od nespočtu lidských tragédií, lidí vyhnaných ze svých domovů nebo vězněných v gulazích až po miliony obětí cíleného hladomoru.
Komunistické vedení země v čele s Josifem Stalinem zabavovalo obilí a prodávalo ho do zahraničí výměnou za průmyslové technologie, kterých se v Sovětském svazu bolestně nedostávalo. Odvody stanovené podle výnosů z nadprůměrně dobrého roku byly reálně nesplnitelné, čehož si byli komunisté vědomi, a dokládají to i jejich vyjádření o tom, že jim ukáží, co je to hlad. Přesto plnění odvodů tvrdě vymáhali, což vedlo až k hladomoru, kterému padlo za oběť 3 až 5 milionů lidí.
Zemědělec nepřítel komunistického státu
Tragická zkušenost s kolchozy v SSSR nijak nezmenšila snahy československých komunistů o kolektivizaci u nás, a jen co se po únorovém puči dostali k moci, začali na ní velmi aktivně pracovat. Sovětská inspirace je ve všech fázích kolektivizace nepřehlédnutelná.
Už prosazování zásady „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“, mělo varovat, že žádnou právní jistotu ve stanovení nejvyšší přípustné výměry 50 hektarů nejde od komunistů čekat. Brzy vymezili okruh osob, kterým bylo možné zcizit zemědělské pozemky i ve výměře do 50 hektarů. Vůči soukromě hospodařícím zemědělcům začali uplatňovat nátlaková opatření jako o 20 % vyšší zemědělskou daň pro sedláky, pokud je označil místní národní výbor za „vesnické boháče“, mohla být vyměřená daň dokonce až o 30 % navýšena, nebo nucený výkup zemědělské techniky, kterou pak traktorové stanice půjčovaly jejich původním majitelům za úplatu nejen dráž než družstvům, ale hlavně až v termínech, kdy už ji družstevníci nepotřebovali. Soukromí zemědělci nemohli dostat půjčku, byli vyloučeni ze šlechtitelských programů, znevýhodněni v přístupu ke zdravotní péči, nedostávali lístky na cukr, mýdlo, ani šatenky.
Po sovětském vzoru zavedli komunisté i systém totálního výkupu. Povinné dodávky byly nastaveny tak, aby nebyly zvládnutelné a donutily sedláky vstoupit do družstva. Plnění dodávek bylo na základě pokynů stranického vedení tvrdě vymáháno, komunisté se neštítili žádných prostředků od domovních prohlídek až po trestní stíhání sedláků. Povinné odvody u nás naštěstí neskončily hladomorem, ale mnoho lidí existenčně velmi strádalo.
Řada zemědělců se přesto nezalekla a odmítla se vzdát svého hospodářství, a tak komunisté přitlačili a zneužili justici. Soudy dostávaly závazné stranické pokyny, aby v co největší míře ukládaly trest propadnutí majetku, zákaz pobytu, ale výjimkou nebyly ani tresty odnětí svobody, kdy sedláci končili v táborech nucených prací a věznicích. Na základě tajné směrnice ÚV KSČ „o úpravě poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů“, spustil na začátku 50. let totalitní režim tzv. akci Kulak. Vystěhoval majitele zemědělské půdy z jejich usedlostí. Sedláky v mnoha případech odsoudil a uvěznil, rodinným příslušníkům přikázal místo pobytu a pracovní zařazení, děti nemohly studovat nebo byly ze studií vyloučeny. Počet nuceně vystěhovaných nelze přesně vyčíslit, dle dochovaných záznamů šlo o více než 1600 rodin, realistické odhady se však pohybují okolo 16 000 osob.
Kolektivizace změnila na venkově majetkové poměry, sociální a rodinné vztahy, ale i zemědělské postupy, způsobila zásadní přeměnu vesnic i zemědělské krajiny. Jejím cílem bylo totální zničení selského stavu, který byl hlavním nositelem tradičního způsobu života, religiozity i konzervativních politických hodnot.
Kolektivizace, jaká jinde neproběhla
Nebyli jsme jedinou zemí, která byla vyzvána, aby spustila kolektivizaci po sovětském vzoru. Zatímco my jsme se do ní vrhli po hlavě a naplno, ostatní komunistické země až takový zápal nevykazovaly.
Jugoslávie i přes odpor Sovětského svazu kolektivizaci na počátku 50. let zastavila a povolila soukromé vlastnictví půdy. Po Stalinově smrti bylo v mnoha zemích patrné zmírnění represí a nátlaku na zemědělce, kterým to dodalo odvahu k vystupování z družstev. Rozpadání družstev bylo citelné třeba v Maďarsku, kde odpor k režimu vyvrcholil až v nepokoje a povstání. V Polsku po řadě pokusů od kolektivizace upustili. Polské zemědělství bylo až do pádu komunismu soukromé s téměř 3 miliony farem, z nichž většina měla do 5 hektarů.
Kde udělali soudruzi chybu aneb proč to u nás nevypadá jako v Rakousku
Když se ptáme, proč naše zemědělství vypadá, jak vypadá, tedy velké půdní bloky vlastněné desítkami až stovkami majitelů, premiantství v pěstování pšenice, řepky a kukuřice, musíme se podívat do historie a zase se dostaneme ke kolektivizaci. Na rozdíl od sousedních demokratických zemí nevzešlo naše současné zemědělství z dlouhé tradice rodinných farem, scelování pozemků na základě koupě půdy, ale z družstevního zemědělství založeného na znárodnění půdy soukromým vlastníkům a totální likvidaci vztahů a vazeb k půdě.
Důsledky kolektivizace vidíme každý den v poradně pro vlastníky. Zpřetrhané vazby k půdě, extrémně rozdrobené vlastnictví, které se ještě víc štěpí v každém dědickém řízení, ztráta znalostí o hospodaření vhodném na jejich půdě, chybějící vztahy se zemědělci, kteří na jejich půdě hospodaří. Není výjimkou, že na půdě vlastníka, jehož předci zažili tvrdou komunistickou perzekuci a přišli o půdu, v současné době hospodaří nástupce původního jednotného zemědělského družstva.
V Česku pouze čtvrtina obhospodařované půdy patří subjektu, který na ní hospodaří, zbytek si zemědělci propachtovávají od vlastníků půdy. Přestože se celková výměra obhospodařované půdy zmenšuje, průměrná výměra hospodářství v Česku naopak vyrostla na aktuálních 121 hektarů (u družstev a akciových společností přesahuje 1200 hektarů). Máme průměrnou výměru podobnou jako USA, dvojnásobnou oproti Německu, a dokonce desetinásobnou než Polsko. Velké zemědělské společnosti v Česku dominují a jejich produkce stojí převážně na výše uvedených 3 komoditách, u nichž lze využít výhod velkých výměr půdních bloků. Naopak u náročnějších plodin na práci jako je zelenina, zaostáváme. Minimální množství rodinných farem, nedostatek pracovních sil v zemědělství, nepružnost státu v povolování sezónních pracovních sil a konkurence okolních zemí, to vše jsou bariéry pestřejší zemědělské produkce.
Zdroje:
https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/KOLEKTIVIZACE_KNIHA.pdf
https://www.myjsmetonevzdali.cz/temata/nastup-komunismu-a-padesata-leta/kolektivizace/
https://www.pametnaroda.cz/cs/kolektivizace-7
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/proc-se-polakum-dari-v-zemedelstvi-o-tolik-lepe-nez-cechum
https://www.statistikaamy.cz/2021/12/09/zemedelskych-subjektu-ubylo-ty-zbyvajici-se-zvetsily
reklama
Další informace |
Text je převzatý z blogu Živěna projektu Živá půda.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (127)
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 07:54smějící se bestie
3.4.2023 10:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJinak kolektivizace postupuje všude ve světě - před sametem už fungovala JZD celkem slušně a nikdo už nemusel být neustále v práci - střídání směn, dovolené, což před tím sedláci neznali.
A dnešní generace, si to neumí ani představit - nehnout se od hospodářství, zvířat !
Jakub Graňák
3.4.2023 12:38 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
3.4.2023 15:24 Reaguje na Jakub GraňákA není tomu konec!
Jakub Graňák
3.4.2023 16:35 Reaguje na smějící se bestieJarka O.
4.4.2023 18:04 Reaguje na Jakub GraňákJH
4.4.2023 18:47 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
4.4.2023 18:49 Reaguje na JHMajka Kletečková
4.4.2023 22:57 Reaguje na Jarka O.Majka Kletečková
4.4.2023 13:24 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
3.4.2023 10:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMiroslav Vinkler
3.4.2023 07:55Nechme mluvit čísla:
Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
Karel Zvářal
3.4.2023 08:06Karel Zvářal
3.4.2023 08:22 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
3.4.2023 08:26 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
3.4.2023 13:38 Reaguje na pavel peregrinJaroslav Řezáč
3.4.2023 19:05 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
3.4.2023 14:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
3.4.2023 08:29 Reaguje na Karel ZvářalMožná někdo umí i dělit: 373/2,4 je zhruba 150 ha na farmu.
Slavomil Vinkler
3.4.2023 08:31 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
3.4.2023 08:42 Reaguje na Slavomil Vinkler27.7738886N, 97.7586936W
A ještě zjistěte, jak je na tom s procenty SZ v USA:-)
Michal Uhrovič
3.4.2023 09:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.4.2023 16:27 Reaguje na Michal UhrovičKarel Zvářal
4.4.2023 17:58 Reaguje na Karel ZvářalMichal Uhrovič
3.4.2023 08:25pavel peregrin
3.4.2023 11:38 Reaguje na Michal Uhrovičvaber
3.4.2023 08:48druhý byl dobrý, poctivý chlap,měl jsem ho rád, měl rád přírodu ,celý život byl v přírodě, dřel jak kůň a neznal nic než práci,sotva se uživil,
nakonec už to sám nemohl zvádnout a do družstva vstoupil ,přijali ho dobře, všichni věděli že je to dobrý člověk, ale zemřel brzy po vstupu do družstva, nebylo mu ani šedesát
Karel Zvářal
3.4.2023 08:58 Reaguje na vaberProto si vážím všech, kdo dnes dobrovolně začne sedlačit v eko. Je jich sice poskrovnu, ale i to málo stačí k tomu, aby se krajina začala probouzet. Najednou to změnit nejde, je nutné postupovat dílčími kroky. A je třeba si uvědomit, že zpátky se to už nikdy nevrátí. Zbydou jen nepatrné ostrůvky "původního" hospodaření, ale i to lze považovat za úspěch.
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 10:31 Reaguje na Karel ZvářalDo značné míry nynější vztah lidí k místnímu zemědělství ovlivnilo zhroucení dodavatelsko odběratelských vztahů a levný dovoz nadvýroby
Daniel Višňovský
4.4.2023 21:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRichard Vacek
3.4.2023 10:58pavel peregrin
3.4.2023 11:40 Reaguje na Richard VacekJakub Graňák
3.4.2023 12:35 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
3.4.2023 19:54 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
3.4.2023 12:36 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
3.4.2023 12:47 Reaguje na Richard Vaceksmějící se bestie
3.4.2023 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerMajka Kletečková
4.4.2023 13:30 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
4.4.2023 18:48 Reaguje na Majka KletečkováTonda Selektoda
3.4.2023 18:22Ta idea, zcelit lány, rozjet zemědělskou velkovýrobu, být soběstační v produkci základních druhů potravin, proto v poválečných letech nebyla až tak špatná. Bohužel, dál je to již jen o lidech té poválečné doby, jejich zájmech, ambicích, morálce...
Břetislav Machaček
3.4.2023 18:34nudličky polí sotva uživily samotné zemědělce a nebýt panských velkostatků,
tak města vymřely hlady. Vysoký podíl ruční otrocké práce se asi slečně,
či paní velmi líbí a může si to vyzkoušet v praxi. Může si koupit, či jen
propachtovat pár hektarů, pořídit si kravku, prasátka, kydat denně hnůj,
okopávat ručně brambory, řepu, či vinici. Ano násilná kolektivizace nebylo
to pravé ořechové, ale zkuste oborávat cizí pole ve zceleném lánu, nebo
naopak mít v lánu statkáře hektar pole ke kterému nebude dojezd. O výměně nebyla často řeč a tak se výměna vynutila a nebo se pozemek vynuceně
zcelil s ostatními. Po sametu si sem z Rakouska vozili malí zemědělci
(záhumenkáři) stejně jako Poláci ojeté minikombajny. Odbavoval jsem
jich desítky a v době tehdy moderních kombajnů to byla zoufalost. Byly
bez kabin, kombajnér zaprášený hůře než havíř, ale na ty nudličky polí
nic jiného nebylo. Může ta slečna, či paní vysvětlit, jak by se ta pole
dnes obhospodařovala s moderní technikou? Jak by vypadaly dnes vesnice
s krávou u každého baráku, když už jsou dnes z chlévů garáže? Jak by se
jí žilo v řadové zástavbě na Jižní Moravě s chlévy a hnojišti za plotem?
Tak kdysi před kolektivizací lidé žili a ona by nestudovala, ale dřela
na poli a ve chlévě, protože to byl úděl dcery drobného zemědělce. Jó
selská dcera bylo něco jiného, protože na dřinu byly děvečky a pacholci. Kolektivizace osvobodila lidi od otrocké práce na svém, ale často malém
hospodářství neschopném ty lidi ani uživit. Společná práce na zcelené půdě
a v moderních chlévéch umožnila snížení počtu lidí v zemědělství z 34% na
nějakých dnešních 5% a té mudrlantce studovat a rozdávat rozumy.
Petr Eliáš
4.4.2023 07:27 Reaguje na Břetislav Machaček----
,,První příběh se týká pana Františka Pyšného, jehož rodina byla vysídlena z okresu v rámci akce „K“.3
František Pyšný mladší se narodil 17. 10. 1936 v Korouhvi rodičům
Josefě (nar. 1903) a Františkovi (nar. 1896). Rodina hospodařila na statku na tzv. horním konci obce s výměrou půdy 37 ha. F. Pyšný měl ještě o dva roky starší sestru Alenu (nar. 1934), nicméně jako jediný syn byl určen za dědice a pokračovatele rodinné tradice právě on. Únorový převrat prý nikdo z rodiny nevnímal nijak fatálně, ostatně je třeba si uvědomit, že budoucí podoba zemědělské politiky ještě nebyla úplně zřejmá. S plněním předepsaných kontingentů neměli zpočátku Pyšní žádné problémy, a navíc místní národní výbor (MNV) nevyvíjel v počátečních letech socializace vesnice v otázce samostatně hospodařících zemědělců nijak horečnou aktivitu. Zlom nastal v roce 1951, kdy byl tento postoj vzhledem k rozpoutání akce „K“ již trvale neudržitelný a MNV byl nucen označit všechny sedláky s výměrou půdy vyšší než 24 hektarů za „vesnické boháče“ – do této kategorie spadal tedy vedle několika dalších i otec Františka Pyšného. K likvidaci rodiny byla použita v praxi velmi dobře prověřená a účinná metoda neustálého navyšování povinných kontingentů. Vše vyvrcholilo koncem roku 1951, kdy byly předepsané dodávky již naprosto nereálné a jejich soustavné neplnění eskalovalo v obvinění Františka Pyšného staršího z trestného činu ohrožení jednotného zemědělského plánu podle § 135 trestního řádu. Dne 13. 5. 1952 byl odsouzen Okresním soudem v Poličce k devíti měsícům vězení, pokutě 20 000 Kčs a propadnutí majetku.4 V souladu se svými právy se sice odvolal ke Krajskému soudu v Pardubicích, ten však podle očekávání rozsudek potvrdil. ,,
,,...Ve skutečnosti bylo o vystěhování rodiny rozhodnuto ještě před nástupem otce do vězení – konkrétně 27. 6. 1952 na schůzi obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti (VB) v Poličce za účasti obvodního náčelníka, okresního prokurátora a předsedy okresního národního výboru (ONV).5 Přesné datum bylo stanoveno na 30. leden 1953 a jako vhodné místo určena obec Malé Všelisy, nacházející se téměř 200 kilometrů od Korouhve a čítající 106 obyvatel. Vystěhována měla být Josefa Pyšná s dětmi s tím, že otec bude po uplynutí trestu přemístěn za nimi. Rodina se však tuto skutečnost dozvěděla až 29. ledna, kdy jim večer po setmění přišla jedna ze sousedek oznámit, že mají být druhý den vystěhováni. Dotyčná byla manželkou místního funkcionáře, a tudíž znala přesné datum a čas vysídlení. Přišla prý proto, aby ulehčila svému svědomí.6 ,,
Slavomil Vinkler
4.4.2023 07:38 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
4.4.2023 08:56 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.mnopedia.org/agricultural-depression-1920-1934
A už vůbec nerozumím, proč vytahujete USA, když o USA vůbec není řeč!?
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:07 Reaguje na Petr EliášRadim Polášek
7.4.2023 08:44 Reaguje na Petr EliášA kdyby u nás nedošlo k násilné kolektivizaci v padesátých letech minulého století, došlo by k podobnému prpocesu postupně a dnes by ty pole byly podobně velké. jenom by okrajově někde zůstalo o něco víc drobných zemědělců.
Radim Polášek
7.4.2023 09:03 Reaguje na Petr EliášK urychlení zcelování polí tam velmi přispělo to, že farmářské osídlení byly v podstatě samoty. Typický malý americký farmář měl z doby osídlování a rozparcelovávání amerického Západu těch 100 - 200 hektarů pozemků, které byly ve dvacátých letech přeměněny na pole a sídlil sám s rodinou a snad nějakými pomocníky uprostřed těch pozemků. Proto, když zkrachoval a banka ty pozemky prodala nějakému zemědělskému podnikateli, stačilo ty budovy uprostřed toho pzemku zplanýrovat a zůstalo čisté pole. A v součtu krajina bez lidského osídlení.
Zatímco u nás, z doby středověkého osídlování je zemědělské osídlení na venkově soustředěno v poměrně těsně umístěných vesnicích v intravilánu a pole jednotlivých vlastníků jsou mimo zastavěnou oblast vesnice v extravilánu. Proto v USA byli farmáři krachy svého zemědělského podnikání autoamticky vyhnáni ze svých pozemků a museli jít někde do města coby proletářská chudina, u nás zcelováním pozemků za komunistů i dnes jejich postupným prodejem a skupováním lidem na venkově jejich bydlení ponechává. Jenom se musí živit něčím jiným.
Petr Eliáš
12.4.2023 08:57 Reaguje na Radim PolášekJH
4.4.2023 10:11 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
7.4.2023 09:37 Reaguje na JHKolektivizace sice byla násilná , ale na druhé straně se všechno "odbylo" během pár let.
JH
7.4.2023 09:49 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
7.4.2023 13:08 Reaguje na JHFaktem je, že v mnoha družstvech byli na začátku do vedení dosazeni místo zemědělských odborníků političtí komunističtí exponenti, kteří tomu často nerozuměli a kteří vedli to družstvo do bankrotu. A kvůli politickému tlaku se spousta věcí, třeba rozšiřování ploch polí na úkor drobných krajinných celků, přehnala. Ale už nějak v 60 letech komunisté začali do družstev dosazovat odborníky a od 70 let už měli pro družstva dostatek zemědělských odborníků vychovaných na zemědělských vysokých školách. Kteří ty zemědělská družstva, v rámci tehdejších zemědělských znalostí, vedli docela odborně a kompetentně.
JH
7.4.2023 13:44 Reaguje na Radim PolášekDaniel Višňovský
4.4.2023 21:32 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pavel peregrin
5.4.2023 04:59 Reaguje na Daniel VišňovskýSlavomil Vinkler
5.4.2023 08:50 Reaguje na Daniel VišňovskýTo je už jiný level. Takový majitel je manažer, sedí doma u počítače a vše si outsourcuje. Obdělávání i uskladnění a i prodej na burze. Kde má pole ( různě po USA a Kanadě) tak to ví jen podle družice.
Např. majitel obrovské farma na PRASATA, KUPUJE PODSVIŇČATA, KRMÍ AUTOMATICKY, PRODÁVÁ PŘES POČÍTAČ A NA VEPŘOVÉ HODY SI ZAJEDE DO STORU PRO VEPŘOVÉ.
Katka Pazderů
4.4.2023 06:15Máme úrodnou půdu (relativně, ale rozhodně je úrodnější než v jižní Itálii nebo v Řecku.
S klesajícím zájmem obecné populace o zemědělství klesá i podíl zemědělců, momentálně je nás něco okolo 80 tisíc. Tedy 0,78 % populace ČR. Jeden zemědělec živí okolo 135 lidí. A vlastně ještě o trochu více, protože část produkce vyvážíme.
Ke scelování pozemků dochází prakticky ve všech státech EU, jedinou výjimkou je Rakousko, kde počet velkých farem nad 500 ha poklesl. V Německu, ve Francii i v Itálii naopak vzrostl. I v Německu i v Rakousku ale poklesl i počet malých farem do 50 ha. Koncetrace se tak stále zvyšuje, i v Rakousku.
Největší počet nejmenších farem mají v Rumunsku. V současnosti lehce pod 3 miliony vlastníků s výměrami okolo 5 ha (bývaly to 3 ha, ale také nemají lidi). A čísla z Rumunska pak významně ovlivňují čísla celounijní. Ale i ti Němci, i Ti Francouzi mají velké farmy a i v Polsku jsou farmy velikostně srovnatelné s ČR.
Bohužel se produkce potravin moc ekonomicky nevyplácí, lepší je jejich prodej koncovým zákazníkům. I proto máme zemědělské dotace na podporu zemědělské produkce. Protože se ziskovostí 10 % by to nikdo nedělal. Krajina by byla krásně zelená, všude samý remízek a zpustlá pole a naši obyvatelé by byli závislí na tom, co jim dají v dalších státech EU a světa.
Jenže Ti jiní kácejí deštné pralesy, abychom měli dost krmiv pro naše hospodářská zvířata. Přibližně 60 % veškeré světové rostlinné produkce jde na krmení hospodářských zvířat. Abychom měli flákotu nejlépe denně na talíři. Kus mrtvého masa.
Zvířata by mohla více využívat pastvu. Tráva je největší plodinou v ČR na zemědělské půdě. Něco přes 1 milion hektarů. Vedle toho je i pšenice až druhou plodinou v ČR. A řepka, té je jen okolo 300 tisích ha. Ostatní plodiny jsou pod 100 tisíc, častěji ale pod 50 tisíc hektarů.
Vladimír Němec
4.4.2023 15:07 Reaguje na Katka PazderůSlavomil Vinkler
5.4.2023 08:54 Reaguje na Vladimír NěmecRadim Polášek
7.4.2023 13:16 Reaguje na Vladimír NěmecA taky ekologizuje zemědělskou produkci, protožen umožňuje vyrobit stejné množství potravin na menší ploše půdy. Načež my můžeme tu "nadbytečnou" půdu vzít a udělat na ní zpět přírodní prostředí, aniž bychom potřeboval i víc potravin dovážet odjinud. Třeba zpět ty bažinky, jezírka a meandry drobných krajinných celků. Nebo třeba jenom kvetoucí travnaté pásy.
JH
7.4.2023 13:23 Reaguje na Radim PolášekPetr Eliáš
4.4.2023 07:13Tedy, pokud nemáte raději tupé žvanění místních komoušů o tom, jak byla vlastně kolektivizace super...
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:09 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
4.4.2023 11:27 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.4.2023 11:50 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
4.4.2023 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerKatka Pazderů
5.4.2023 14:34 Reaguje na Petr EliášMajka Kletečková
5.4.2023 21:12 Reaguje na Katka PazderůRadim Polášek
7.4.2023 13:18 Reaguje na Katka PazderůPetr Eliáš
12.4.2023 08:55 Reaguje na Katka PazderůVladimír Němec
4.4.2023 15:21 Reaguje na Petr EliášRadim Polášek
7.4.2023 13:30 Reaguje na Vladimír NěmecA "políčkáři" s pár hektary pracovali od nevidím do nevidím a přesto byli často pořád jednou nohou v ekonomickém krachu. Ti logicky čekali, že s v družstvu nadřou méně a získají víc.
Karel Zvářal
4.4.2023 08:48Kolektivizace byla tragédií pro NĚKTERÉ lidi, kteří byli zbytečně tvrdě a neodpustitelně perzekuováni. Pro většinu to bylo osvobození od otročiny, čehož důkazem byl minimální zájem po Sametu se k sedlačině vrátit. Většina z nich, kdo to zkoušel, to po pár letech vzdala. Rychlé zbohatnutí se nekonalo, ten zisk často ani nepokryl materiálové a mzdové náklady. Ale o tom místní fašounci vykřikovat nebudou...
JH
4.4.2023 09:59 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2023 10:03 Reaguje na JHKarel Zvářal
4.4.2023 09:12JH
4.4.2023 09:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2023 10:00 Reaguje na JHA tu pasáž o minimu zeleně jste z taktických důvodů vynechal, že?-) Tam totiž není o čem.
JH
4.4.2023 10:16 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2023 10:32 Reaguje na JHJH
4.4.2023 10:48 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
4.4.2023 11:13 Reaguje na JHJH
4.4.2023 11:21 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.4.2023 11:44 Reaguje na JHJH
4.4.2023 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.4.2023 12:19 Reaguje na JHJH
4.4.2023 12:47 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
4.4.2023 18:09 Reaguje na JHKarel Zvářal
4.4.2023 18:30 Reaguje na Jarka O.P.S. Ale tu brutalitu a perzekuce děcek si fakt mohli odpustit. A tím stalinským "rozkulačováním" si poštvali spoustu lidí proti sobě, nejen z řad rolníků. Mně dvakrát nabízeli členství... zbytečně se namáhali. Zahraniční odboj - něco podobného. Kabrňáci na vlastní góly...
Jarka O.
4.4.2023 18:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
4.4.2023 18:47 Reaguje na Jarka O.Radim Polášek
7.4.2023 13:43 Reaguje na JHkolik by toho asi sklidili, kdyby stejně tak pracovali na ploše třeba tak 10x větší?
odhaduji, že tak 1,2x víc, protože by se potřebovali taky vyspat a taky by třeba když je rosa, pracovat třeba nemohli.
JH
7.4.2023 13:57 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
4.4.2023 12:21 Reaguje na JHJH
4.4.2023 12:59 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
7.4.2023 13:39 Reaguje na JHPo Sametu se potom k nám dostaly moderní a pokrokovější kapitalitické stroje, třeba přesné stroje na setí a postřiky a i díky tomu produktivita a výnosy zase stouly tak až 2x a uvolnily se zase další pracovní síly.
JH
7.4.2023 14:06 Reaguje na Radim Polášekmeluzína
4.4.2023 11:52Tyhle nesmysly natlučené do hlav jsou to nejhorší co kolektivizace Čechům udělala.
Kolektivizace byla sprostá krádež posvěcená státem a nic jiného. Krádež toho nejcennějšího co lidé měli a mají - půdy a práce a statků, rodinných vazeb. Kolektivizace byla stejná krádež jako znárodnění-krádež továren a živností.
Slavomil Vinkler
4.4.2023 12:41 Reaguje na meluzínameluzína
4.4.2023 14:52 Reaguje na Slavomil VinklerDřiny ubylo hlavně díky mechanizaci, máme silné stroje (a brzy i "chytré" stroje) o kterých se našim předkům ani nesnilo.
Díky kolektivizaci je tu dodnes bohužel totální likvidace místního zemědělství.
Že je zemědělství dřina? Ano to je a bude i se všemi stroji, které dnes máme k dispozici. Ale proč by to měla být špatná dřina? Je to krásná dřina a smysluplná práce.
Slavomil Vinkler
4.4.2023 18:43 Reaguje na meluzínaKarel Zvářal
4.4.2023 18:53 Reaguje na Slavomil VinklerVladimír Němec
4.4.2023 15:36 Reaguje na meluzínaJarka O.
4.4.2023 18:16 Reaguje na Vladimír NěmecRadim Polášek
7.4.2023 12:21 Reaguje na Vladimír NěmecMimochodem až teprve krachy těch družstev byli lidi o své majetky okradeni, do té doby de jure, protože JZD byly družstva vlastníků, družstevníci svůj majetek pořád měli. Teprve když ty družstva zkrachovala a stát do nich musel nalít státní peníze, družstevníci byli tím krachem o svůj majetek připraveni, protože stát svými penězi jejich podíly v družstvu naředil k nule.
Radim Polášek
7.4.2023 12:45 Reaguje na Radim PolášekPo vlastnících členech JZD chtělo družstvo práci hlavně na začátku, když ještě neměli velké stroje a práci nemohli zvládat svými zaměstnanci, měli pouze drobné stroje od svých členů větších rolníků. Jako třeba malá zemědělská mlátička, u souseda ve stodole si pamatuji jeden letní družstevní výmlat obilí, nebo sběr brambor vyoraných "čertem", ten si pamatuji jeden. Asi třikrát, tak do roku 1972 - 3 si pamatuji práci na krmné řepě. Na řepu tehdy měli nebo si půjčovali pouze secí stroj, jinak neměli nic speciálního a všechny práce se tak musely dělat ručně. Nám přidělili v poli nějak 12 - 15 řádků řepy dlouhých v lánu asi kilometr. Řepa se , jak v květnu v řádcích vzešla, musela ručně vyjednotit, protože tehdy neexistovalo jednoklíčkové osivo, a vyplít, potom se plevel musel vyplít ještě jednou někdy na začátku června a potom na podzim jsme museli řepu vytahat okrájet a hromady bulev a krků pak družstevníci sváželi na valnících tažených traktorem do svého skladu. Řepa se dělala ve volnu mimo vlastní zaměstnání přes soboty a neděle,a vždycky tam byly celé rodiny. Z nás tam byli rodiče, mně bylo tehdy pár let a vždycky mě na pár hodin denně rodiče k té práci přinutili a pak mě pustili na pole nebo do lesa, sami tam dělali od rána do večera. Občas tam taky pracovala ještě moje babička, té bylo v té době nějak 82 - 84 let. Řádky na celém poli dlouhém taky ke kilometru byly členům družstva rozděleny, u silnice byly od jara od setí po podzimu do sklizně napíchány cedulky s čísly popisnými jednotlivých domů a kolik ta která rodina má těch řádků dělat.
Do družstva taky lidi nemuseli dát všechny pozemky, mohli si něco nechat na výpěstky pro sebe. Obvykle to bylo do doby, než ti původní zemědělci, kteří kdysi zakládali družstvo zestárli nebo umřeli a potomci už nechtěli po své práci ve fabrice dělat ještě ve větší intenzitě zemědělství a samozásobitelství masem a vajíčky atd.
My jsme měli na poli záhumenek asi 1000 nebo 1500 m2, měli jsme tam půl napůl travnatý sad, kde jsme vedle ovoce produkovali seno a potom pole pro brambory a krmnou řepu. Doma jsme měli slepice , králíky a jednu kozu. Záhumenek jsme dali JZD někdy v roce 1973 - 75 a kozu jsme dali pryč někdy kolem roku 1977. Poslední záhumenky u nás, o kterých spolehlivě vím, lidi dali do JZD nějak těsně před Sametem v roce 1987 nebo 88. Ale pamatuji ale tak 2 - 3 drobná políčka na hranicích katastru a u lesa, kde pravděpodobně lidi z vedlejších vesnic vydrželi až do Sametu a ještě potom.
Radim Polášek
7.4.2023 12:59Kromě toho po kolektivizaci naopak nějaké pozemky v malém množství se přestaly zemědělsky obdělávat a ponechaly se přírodě. Hlavně ve výškově členitějších regionech, jako u nás, nějaká drobná políčka na okrajích lánů s obtížným přístupem pro velké stroje, a potom plochy obecních pastvin a podobných pozemků, zase pro svou vysokou výškovou členitost.
Největší ekologické škody nevznikly vlastní kolektivizací, ale pokračováním zvyšování rozloh orné půdy po kolektivizaci jejím rozšiřováním na tehdy takzvanou nevyužívanou půdu, mokřady, jezírka, pobřežní porosty místní potoků a jejich odvodňováním, zasypáváním zatrubňováním a podobně. Případně naopak různých skalnatých přírodních místních útvarů. Ostatně to pokračuje v malé míře i po Sametu a až prakticky dosud.
JH
7.4.2023 14:19 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
10.4.2023 08:27 Reaguje na JHZcelili, ale ne do takových gigalánů, jaké vznikly po vstupu do EU (dotace na plochu). U nás ještě po kolektivizaci byla spousta mezí, a s nimi i koroptve, zajíci, skřivani, strnadi aj. Vykládat to můžete slečně, která tu dobu nezažila. S pamětníky to tak lehké mít nebudete.
JH
10.4.2023 08:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.4.2023 09:04 Reaguje na JHPodobně to bylo se zelení v polích. Rozorány poslední cesty, odstraněn poslední šípek a hloh. Nakonec sám dobře víte, že slavný Západ těmi mezemi nikterak neoplývá, narozdíl od Česka ještě v sedmdesátkách (viz mapy). Pak se to zhoršilo, ale dorazili to až soudruzi z Bruselu.
JH
10.4.2023 09:24 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.4.2023 09:33 Reaguje na JHMáte totiž jeden velký problém: vidět JEN NEGATIVA. Že jinde to dopadlo na soukromém ještě hůř, to vás vůbec netrápí... Nebo možná ano, ale jako pravičák o tom psát nebudete.
JH
10.4.2023 09:48 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.4.2023 11:20 Reaguje na JHMně stokrát víc přesvěčila návštěva francouzského agrarního předáka u Pitharta, ať to proboha nevracíme zpátky, než slinty nějakého JH.... (viz. výše) Více s (titulovanými) hlupáky nemíním ztrácet čas.
JH
10.4.2023 12:40 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.