Zuzana Benešová: Kolektivizace byla tragédie pro lidi i zemědělskou krajinu
3.4.2023
Počátky mušovského JZD, Rudolf Suchánek (* 1937 †︎ 2014).
Zdroj | archiv pamětníka Paměť národa
Mráz i kolektivizace přichází z Kremlu
V roce 1917 komunisté v Sovětském svazu nejprve na základě dekretu sebrali půdu šlechtě a velkostatkářům a nechali ji v užívání rolníkům včetně sedláků, nelichotivě nazývaným „kulaci“, nebo ji dokonce přidělili novým zájemcům přes místní rolnické komise. Aby je následně všechny bez milosti zlikvidovali také.
Pomocí nesplnitelného daňového břemene, administrativního nátlaku, totálního výkupu, což nebylo nic jiného než zabírání produkce bez poskytnutí adekvátní náhrady, vystěhovávání z domovů a dalších hrůz se komunistický režim snažil o vyvolání odporu, který by mohl exemplárně potrestat. Represe vyústily v násilnou likvidaci „kulaků“ a vznik kolchozů. Propaganda navenek prezentovala dobrovolné vstupy do kolchozů, demokratickou volbu funkcionářů a svobodné řízení kolchozů, které měl ve skutečnosti pevně v rukou stát. Rolníci se nesměli vzdalovat ze svého bydliště a byli připoutáni ke kolchozům jako nevolníci, podle zákona o ochraně majetku kolchozů a družstev z roku 1932 hrozil dokonce za rozkrádání trest smrti.
Dopady kolektivizace v SSSR byly katastrofické. Úrovně produkce obilí z dob před kolchozy se podařilo dosáhnout až ve 40. letech, u živočišné výroby dokonce až v 50. letech. Ještě horší dopad měla kolektivizace na životy lidí. Od nespočtu lidských tragédií, lidí vyhnaných ze svých domovů nebo vězněných v gulazích až po miliony obětí cíleného hladomoru.
Detail plakátu z počátků kolektivizace zemědělství, Dobromil Podpěra (* 1932 †︎ 2017).
Komunistické vedení země v čele s Josifem Stalinem zabavovalo obilí a prodávalo ho do zahraničí výměnou za průmyslové technologie, kterých se v Sovětském svazu bolestně nedostávalo. Odvody stanovené podle výnosů z nadprůměrně dobrého roku byly reálně nesplnitelné, čehož si byli komunisté vědomi, a dokládají to i jejich vyjádření o tom, že jim ukáží, co je to hlad. Přesto plnění odvodů tvrdě vymáhali, což vedlo až k hladomoru, kterému padlo za oběť 3 až 5 milionů lidí.
Zemědělec nepřítel komunistického státu
Tragická zkušenost s kolchozy v SSSR nijak nezmenšila snahy československých komunistů o kolektivizaci u nás, a jen co se po únorovém puči dostali k moci, začali na ní velmi aktivně pracovat. Sovětská inspirace je ve všech fázích kolektivizace nepřehlédnutelná.
Už prosazování zásady „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“, mělo varovat, že žádnou právní jistotu ve stanovení nejvyšší přípustné výměry 50 hektarů nejde od komunistů čekat. Brzy vymezili okruh osob, kterým bylo možné zcizit zemědělské pozemky i ve výměře do 50 hektarů. Vůči soukromě hospodařícím zemědělcům začali uplatňovat nátlaková opatření jako o 20 % vyšší zemědělskou daň pro sedláky, pokud je označil místní národní výbor za „vesnické boháče“, mohla být vyměřená daň dokonce až o 30 % navýšena, nebo nucený výkup zemědělské techniky, kterou pak traktorové stanice půjčovaly jejich původním majitelům za úplatu nejen dráž než družstvům, ale hlavně až v termínech, kdy už ji družstevníci nepotřebovali. Soukromí zemědělci nemohli dostat půjčku, byli vyloučeni ze šlechtitelských programů, znevýhodněni v přístupu ke zdravotní péči, nedostávali lístky na cukr, mýdlo, ani šatenky.
Po sovětském vzoru zavedli komunisté i systém totálního výkupu. Povinné dodávky byly nastaveny tak, aby nebyly zvládnutelné a donutily sedláky vstoupit do družstva. Plnění dodávek bylo na základě pokynů stranického vedení tvrdě vymáháno, komunisté se neštítili žádných prostředků od domovních prohlídek až po trestní stíhání sedláků. Povinné odvody u nás naštěstí neskončily hladomorem, ale mnoho lidí existenčně velmi strádalo.
Pohled na zemědělskou krajinu před kolektivizací, Blatnice pod Svatým Antonínkem, 1953.
Zdroj | Národní geoportál INSPIRE
Řada zemědělců se přesto nezalekla a odmítla se vzdát svého hospodářství, a tak komunisté přitlačili a zneužili justici. Soudy dostávaly závazné stranické pokyny, aby v co největší míře ukládaly trest propadnutí majetku, zákaz pobytu, ale výjimkou nebyly ani tresty odnětí svobody, kdy sedláci končili v táborech nucených prací a věznicích. Na základě tajné směrnice ÚV KSČ „o úpravě poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů“, spustil na začátku 50. let totalitní režim tzv. akci Kulak. Vystěhoval majitele zemědělské půdy z jejich usedlostí. Sedláky v mnoha případech odsoudil a uvěznil, rodinným příslušníkům přikázal místo pobytu a pracovní zařazení, děti nemohly studovat nebo byly ze studií vyloučeny. Počet nuceně vystěhovaných nelze přesně vyčíslit, dle dochovaných záznamů šlo o více než 1600 rodin, realistické odhady se však pohybují okolo 16 000 osob.
Kolektivizace změnila na venkově majetkové poměry, sociální a rodinné vztahy, ale i zemědělské postupy, způsobila zásadní přeměnu vesnic i zemědělské krajiny. Jejím cílem bylo totální zničení selského stavu, který byl hlavním nositelem tradičního způsobu života, religiozity i konzervativních politických hodnot.
Kolektivizace, jaká jinde neproběhla
Nebyli jsme jedinou zemí, která byla vyzvána, aby spustila kolektivizaci po sovětském vzoru. Zatímco my jsme se do ní vrhli po hlavě a naplno, ostatní komunistické země až takový zápal nevykazovaly.
Jugoslávie i přes odpor Sovětského svazu kolektivizaci na počátku 50. let zastavila a povolila soukromé vlastnictví půdy. Po Stalinově smrti bylo v mnoha zemích patrné zmírnění represí a nátlaku na zemědělce, kterým to dodalo odvahu k vystupování z družstev. Rozpadání družstev bylo citelné třeba v Maďarsku, kde odpor k režimu vyvrcholil až v nepokoje a povstání. V Polsku po řadě pokusů od kolektivizace upustili. Polské zemědělství bylo až do pádu komunismu soukromé s téměř 3 miliony farem, z nichž většina měla do 5 hektarů.
Kde udělali soudruzi chybu aneb proč to u nás nevypadá jako v Rakousku
Když se ptáme, proč naše zemědělství vypadá, jak vypadá, tedy velké půdní bloky vlastněné desítkami až stovkami majitelů, premiantství v pěstování pšenice, řepky a kukuřice, musíme se podívat do historie a zase se dostaneme ke kolektivizaci. Na rozdíl od sousedních demokratických zemí nevzešlo naše současné zemědělství z dlouhé tradice rodinných farem, scelování pozemků na základě koupě půdy, ale z družstevního zemědělství založeného na znárodnění půdy soukromým vlastníkům a totální likvidaci vztahů a vazeb k půdě.
Pohled na zemědělskou krajinu po kolektivizaci, Blatnice pod Svatým Antonínkem, 2018.
Zdroj | Národní geoportál INSPIRE
Důsledky kolektivizace vidíme každý den v poradně pro vlastníky. Zpřetrhané vazby k půdě, extrémně rozdrobené vlastnictví, které se ještě víc štěpí v každém dědickém řízení, ztráta znalostí o hospodaření vhodném na jejich půdě, chybějící vztahy se zemědělci, kteří na jejich půdě hospodaří. Není výjimkou, že na půdě vlastníka, jehož předci zažili tvrdou komunistickou perzekuci a přišli o půdu, v současné době hospodaří nástupce původního jednotného zemědělského družstva.
V Česku pouze čtvrtina obhospodařované půdy patří subjektu, který na ní hospodaří, zbytek si zemědělci propachtovávají od vlastníků půdy. Přestože se celková výměra obhospodařované půdy zmenšuje, průměrná výměra hospodářství v Česku naopak vyrostla na aktuálních 121 hektarů (u družstev a akciových společností přesahuje 1200 hektarů). Máme průměrnou výměru podobnou jako USA, dvojnásobnou oproti Německu, a dokonce desetinásobnou než Polsko. Velké zemědělské společnosti v Česku dominují a jejich produkce stojí převážně na výše uvedených 3 komoditách, u nichž lze využít výhod velkých výměr půdních bloků. Naopak u náročnějších plodin na práci jako je zelenina, zaostáváme. Minimální množství rodinných farem, nedostatek pracovních sil v zemědělství, nepružnost státu v povolování sezónních pracovních sil a konkurence okolních zemí, to vše jsou bariéry pestřejší zemědělské produkce.
Zdroje:
https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/KOLEKTIVIZACE_KNIHA.pdf
https://www.myjsmetonevzdali.cz/temata/nastup-komunismu-a-padesata-leta/kolektivizace/
https://www.pametnaroda.cz/cs/kolektivizace-7
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/proc-se-polakum-dari-v-zemedelstvi-o-tolik-lepe-nez-cechum
https://www.statistikaamy.cz/2021/12/09/zemedelskych-subjektu-ubylo-ty-zbyvajici-se-zvetsily
reklama
Další informace |
Text je převzatý z blogu Živěna projektu Živá půda.
Zuzana Benešová
Autorka je vedoucí projektu Živé půdy, pracuje pro Nadaci Partnerství.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ministerstvo zemědělství zjednoduší žádosti o dotace, zemědělcům ubude byrokracie
Ministerstvo zemědělství podpoří výzkum pesticidů ve vodách nebo udržitelnou produkci osiv
Zemědělci s podporou ANO a SPD podají ústavní stížnost kvůli nastavení dotací
Další články autora |
Zuzana Benešová: Pole uprostřed lánu: jak se k němu dostat?
Zuzana Benešová: Projekt Živá půda na pár kliknutí poradí, jak chránit půduOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (127)
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 07:54kolektivizace neskončila, kolektivizace trvá. Pořád se jede v předefinovaným způsobu uvažování agrárníků se nezměnilo možná mají více technologie ale taky ta půda je podstatně méně bonitní a živá. Někteří ani nedokážou pochopit, že vše je v přírodě propojené a souvztažné. Tradice malých výměr polí se zničila, zničila se biodiverzita a tedy prostředí je pro živočichy a hmyz mnohem méně snášející, když to chcete po zemědělcích, brečí, že tam neotočí traktor. Jak to asi dělají v tom Rakousku?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2023 10:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčProblém kolektivizace byl ten, že byla násilná - stejně jako dnes ty nesmysle z Bruseli.
Jinak kolektivizace postupuje všude ve světě - před sametem už fungovala JZD celkem slušně a nikdo už nemusel být neustále v práci - střídání směn, dovolené, což před tím sedláci neznali.
A dnešní generace, si to neumí ani představit - nehnout se od hospodářství, zvířat !
Odpovědět
Jinak kolektivizace postupuje všude ve světě - před sametem už fungovala JZD celkem slušně a nikdo už nemusel být neustále v práci - střídání směn, dovolené, což před tím sedláci neznali.
A dnešní generace, si to neumí ani představit - nehnout se od hospodářství, zvířat !
Jakub Graňák
3.4.2023 12:38 Reaguje na smějící se bestieTak násilné nesmysle? Kolik lidí už šlo bručet kvůli nařízením z Bruselu?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2023 15:24 Reaguje na Jakub GraňákDnes stačí ta dehonestace nejenom v médiích.
A není tomu konec!
Odpovědět
A není tomu konec!
Jakub Graňák
3.4.2023 16:35 Reaguje na smějící se bestieDehonestace naroveň lágru z padesátých let? Vy máte dost.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:04 Reaguje na Jakub GraňákDyť bestie nelže. Nečetl jste článek v lidovkách, přes 300 lidí evidovaných na policii kvůli názorům, 70 stihanych, a ty učitelky, děkan, historik ... před soudem?
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 18:47 Reaguje na Jarka O.Je pravda, že pronásledovat někoho za jeho vlastní blbost je trochu kontroverzní. Ale s terorem při kolektivizaci je to nesrovnatelné.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:49 Reaguje na JHNázor neznamená blbost, ale i kdyby... pro někoho lepší než oportunismus.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 22:57 Reaguje na Jarka O.S terorem při kolektivizaci je to nesrovnatelné.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 13:24 Reaguje na smějící se bestieTo je nesrovnatelné! Tehdy docházelo nejen k násilnému vyhnání a zabrání majetku či nuceným pracem v lágru, ale i ke mstě na dětech např. jejich nepřijetím na studium nebo vyloučením z něho. Co by za to tehdejší sedláci dali, kdyby mohli žít v dnešní demokratické společnosti.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2023 10:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA nejenom v Rakousku, už mají sedláci problém s mladými, kteří už nechtějí být u hospodářství " na řetězu ".
Odpovědět
Miroslav Vinkler
3.4.2023 07:55Fatální byl dopad kolektivizace na čekou krajinu.
Nechme mluvit čísla:
Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
Odpovědět
Nechme mluvit čísla:
Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí (což odpovídá jejich úctyhodné délce nejméně 800 000 km), 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.
Karel Zvářal
3.4.2023 08:06Proč nikdo neřekne, že sovětské kolchozní gigalány byly po vzoru rozoraných prérií za velkou louží. Tam se nikdy nemalorolničilo (krom Amišů), vše jelo ve velkém, tj průmyslovém stylu. I vztah k půdě byl podobný, tj. veškerý žádný. Náplava, co sedla za John Deer a sela lány od horizontu k horizontu. Takže to platí i dnes: USA, náš vzor!
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2023 08:22 Reaguje na Karel ZvářalA to ta dnešní Blatnice (i jiné obce v Podbělokarpatí) vypadá ještě jedničkově, oproti českému "standardu". Takto kdyby to bylo všude, budu si hvízdat celej den!-)
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 08:26 Reaguje na Karel Zvářalrostliny potřebují fotosintezu a k tomu sluneční paprsky ale když jich je moc s vodním deficitem, je zřejmé, že je nutné půdu chránit, protože produkce potravin klesá a ztrácí schopnosti živé kultury. Myslet si, že produkce lze vynutit chemizací je dost hloupý nápad. Z dlouhodobého hlediska se víc zničí než zlepší. Ohýbat genom rostlin je stejně krátkozraké jako chemizace zemědělství... nic v přírodě není stálé a vše cirkuluje včetně podmínek. Buď se přizpůsobíme nebo bude konec, žádné "pseudovědecké" řešení není, uvěřit ve vědu je hra s ďáblem, kterou nedokážeme dohlédnout
Odpovědět
pp
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 13:38 Reaguje na pavel peregrinTo víte že plácá, aktivista. Bez vědy by byl (pokud by vůbec byl) jen nevolník u šlechtice a bez internetu!!! .
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 19:05 Reaguje na pavel peregrinono se říká, že potrefená husa zakejhá...ale to je asi tak všechno
Odpovědět
pp
JS
Jiří Svoboda
3.4.2023 14:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy jistě víte, jak lepším způsobem nasytit 8 miliard lidí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 08:29 Reaguje na Karel ZvářalNa celkové výměře 922 milionů akrů (373 milionů hektarů) zemědělské půdy, tedy na cca 1/3 území USA, hospodaří 2,4 miliony farmářů, tedy méně než 1% obyvatelstva Spojených států.
Možná někdo umí i dělit: 373/2,4 je zhruba 150 ha na farmu.
Odpovědět
Možná někdo umí i dělit: 373/2,4 je zhruba 150 ha na farmu.
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 08:31 Reaguje na Slavomil VinklerTedy pokud je 1 farmář zhruba 1 farma.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2023 08:42 Reaguje na Slavomil VinklerBolševici se zhlédli v něčem takovém.
27.7738886N, 97.7586936W
A ještě zjistěte, jak je na tom s procenty SZ v USA:-)
Odpovědět
27.7738886N, 97.7586936W
A ještě zjistěte, jak je na tom s procenty SZ v USA:-)
MU
Michal Uhrovič
3.4.2023 09:20 Reaguje na Karel ZvářalCo říkáte na nevysvětlitelný úhyn racků u Mutěnických rybníků?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.4.2023 16:27 Reaguje na Michal UhrovičNěco podobného bylo na Olomoucku asi před dvaceti lety (Stutox). Je gradační rok a někdo možná použil staré zásoby, těžko hádat. Nedovedu si představit, že by to bylo (u racků) něco jiného, např. Karbec či skládka.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 17:58 Reaguje na Karel ZvářalTak údajně obyčejná chřipka ptáků (zítra to tu máme). A určitě tu "byla vždycky" a laboratoře s tím nemají co dočinění. Stejně jako s přehršlí dalších pandemií posledních desetiletí.
Odpovědět
ss
MU
Michal Uhrovič
3.4.2023 08:25No a místní zemědělci nám napíšou (jen píšu, co jsem se tu dočetl v předchozích článcích). Vy tomu nerozumíte, zkuste si hospodařit a uživit lidi, bez chemie nic nevypěstujete a umřeme hlady, vy tomu nerozumíte a opakujete kecy ekologistů, atd.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.4.2023 11:38 Reaguje na Michal UhrovičSamozřejmě že vám to napíšou, protože na rozdíl od vás máme reálný pohled na problematiku.
Odpovědět
va
vaber
3.4.2023 08:48znal jsem dva rolníky co nevstoupili do družstva ,jeden byl stranou obce na samotě a dařilo se mu dobře i za minulého režimu, nikdo ho do družstva ani nenutil ,ale znal jen práci, dnes pokračují jeho potomci, skupují pole a zvětšují plochy na kterých hospodaří, budoucnost v tom nevidím,
druhý byl dobrý, poctivý chlap,měl jsem ho rád, měl rád přírodu ,celý život byl v přírodě, dřel jak kůň a neznal nic než práci,sotva se uživil,
nakonec už to sám nemohl zvádnout a do družstva vstoupil ,přijali ho dobře, všichni věděli že je to dobrý člověk, ale zemřel brzy po vstupu do družstva, nebylo mu ani šedesát
Odpovědět
druhý byl dobrý, poctivý chlap,měl jsem ho rád, měl rád přírodu ,celý život byl v přírodě, dřel jak kůň a neznal nic než práci,sotva se uživil,
nakonec už to sám nemohl zvádnout a do družstva vstoupil ,přijali ho dobře, všichni věděli že je to dobrý člověk, ale zemřel brzy po vstupu do družstva, nebylo mu ani šedesát
Karel Zvářal
3.4.2023 08:58 Reaguje na vaberPřesně tak, nikdo si to nepředstaví do důsledků, ale byla to dřina a nic než dřina. Bez nároků na den volna, dobytek potřeboval poklidit dvakrát za den. Už jsem to psal vícekrát, jak návštěva z Bavor nedovedla pochopit, že naše dojičky jedou ve žňa na dovolenou k moři. Mohly - díky přidružce.
Proto si vážím všech, kdo dnes dobrovolně začne sedlačit v eko. Je jich sice poskrovnu, ale i to málo stačí k tomu, aby se krajina začala probouzet. Najednou to změnit nejde, je nutné postupovat dílčími kroky. A je třeba si uvědomit, že zpátky se to už nikdy nevrátí. Zbydou jen nepatrné ostrůvky "původního" hospodaření, ale i to lze považovat za úspěch.
Odpovědět
Proto si vážím všech, kdo dnes dobrovolně začne sedlačit v eko. Je jich sice poskrovnu, ale i to málo stačí k tomu, aby se krajina začala probouzet. Najednou to změnit nejde, je nutné postupovat dílčími kroky. A je třeba si uvědomit, že zpátky se to už nikdy nevrátí. Zbydou jen nepatrné ostrůvky "původního" hospodaření, ale i to lze považovat za úspěch.
MU
JŘ
Jaroslav Řezáč
3.4.2023 10:31 Reaguje na Karel Zvářalu dnešních mladých je dřina úplně všechno...lidi si uvědomovali, co je prioritní a přeneseně k dnešní době, plechama z auta se nikdo nenají, to musí vyrůst na poli. Čumákuje se na tv na to, jak roste obilí nebo mrkev, jaký myslíte, že z toho bude ten člověk mít vztah? Ono je to neskutečně přirozené a člověk zemědělský nedělá nic jiného, než dělají ptáci či jiná zvířata...spousty lidí má kopec času dělat jiné věci ale už toho času je tolik, že se z nás stává civilizace NUDY, znuděných a psychicky nemocných lidí. Byli na poli, měli smysluplnou práci. Nedělali to proto, že to bylo nějak okouzlující, ono je to živilo.
Do značné míry nynější vztah lidí k místnímu zemědělství ovlivnilo zhroucení dodavatelsko odběratelských vztahů a levný dovoz nadvýroby
Odpovědět
Do značné míry nynější vztah lidí k místnímu zemědělství ovlivnilo zhroucení dodavatelsko odběratelských vztahů a levný dovoz nadvýroby
DV
Daniel Višňovský
4.4.2023 21:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZ vás, vyučených na humanoida určitě.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
3.4.2023 10:58Kolektizace proběhla nuceně - to nebylo zajisté v pořádku. Ale výsledek - zcelená pole, vyšší produktivita, možnost nasadit výkonnější techniku, méně dřiny - to bylo samozřejmě pozitivní a udělalo to z Českého zemědělství něco obdobného v USA, něco, kam se západní Evropa pomalu dostává a kam se třeba Polsko dostane v nekonečnu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.4.2023 11:40 Reaguje na Richard VacekBohužel má to i svoji stinnou stránku- zemědělci jsou svým počtem naprosto pomíjivá skupina voličů, na rozdíl třeba od Poláků. Takže co si prosadí Polák, to Čech ani omylem.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.4.2023 12:35 Reaguje na pavel peregrinVidím, že jste tento argument, který jsem zde prezentoval v diskusi s Vámi přijal jako pádný, toho si cením
Odpovědět
pp
pavel peregrin
3.4.2023 19:54 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě, protože to je mimo jakoukoliv diskuzi, bohužel.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.4.2023 12:36 Reaguje na Richard VacekJasně, poláci jsou tak zoufale zaostalí, až nás úplně zadupou do země
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.4.2023 12:47 Reaguje na Richard VacekNásilná kolektivizace byla špatně. Já znal jedno družstvo, které založil místní velkostatkář, velkostatkář byl předsedou a bylo nejlepší v kraji. Ani nyní se tam nikdo do samostatnostného farmaření nehrne.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
3.4.2023 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerAno, záleželo na lidech - viz Slušovice.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 13:30 Reaguje na Richard VacekVyšší produktivita a zároveň vyšší pohroma pro přírodu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 18:48 Reaguje na Majka KletečkováTo ano, ale životní úroveň se zvedla. Ono by to chtělo teď vybudovat ztracenou biodiverzitu jinak. Pustit trochu půdy na náhradu mezí. Biopásy biokoridory, louky sečené po částech, ve vhodných termínech, všechny opuštěné pozemky a pastviny obhospodařovat pastvou a sečením, zabránit úplnému zarůstání.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
3.4.2023 18:22Ano, násilí na člověku je špatně, ale za to zodpovídá zas člověk. Ono po válce, krom poválečné obnovy, bylo nutno především nasytit obyvatelstvo. Vždyť již na počátku války, byl zaveden přídělový systém a jeho potravinové lístky. I po válce, než se ekonomika vzpamatovala, byly problémy se zásobováním, v obchodech často nebylo pomalu co prodávat. Přídělový systém a potravinové lístky, mohly být zrušeny snad až v r. 1953. A nezapomeňme ani na abnormálně suchý rok 1947 a neúrodu…
Ta idea, zcelit lány, rozjet zemědělskou velkovýrobu, být soběstační v produkci základních druhů potravin, proto v poválečných letech nebyla až tak špatná. Bohužel, dál je to již jen o lidech té poválečné doby, jejich zájmech, ambicích, morálce...
Odpovědět
Ta idea, zcelit lány, rozjet zemědělskou velkovýrobu, být soběstační v produkci základních druhů potravin, proto v poválečných letech nebyla až tak špatná. Bohužel, dál je to již jen o lidech té poválečné doby, jejich zájmech, ambicích, morálce...
BM
Břetislav Machaček
3.4.2023 18:34Moc "hezký" článek někoho, kdo nezažil zemědělství před kolektivizací. Ty
nudličky polí sotva uživily samotné zemědělce a nebýt panských velkostatků,
tak města vymřely hlady. Vysoký podíl ruční otrocké práce se asi slečně,
či paní velmi líbí a může si to vyzkoušet v praxi. Může si koupit, či jen
propachtovat pár hektarů, pořídit si kravku, prasátka, kydat denně hnůj,
okopávat ručně brambory, řepu, či vinici. Ano násilná kolektivizace nebylo
to pravé ořechové, ale zkuste oborávat cizí pole ve zceleném lánu, nebo
naopak mít v lánu statkáře hektar pole ke kterému nebude dojezd. O výměně nebyla často řeč a tak se výměna vynutila a nebo se pozemek vynuceně
zcelil s ostatními. Po sametu si sem z Rakouska vozili malí zemědělci
(záhumenkáři) stejně jako Poláci ojeté minikombajny. Odbavoval jsem
jich desítky a v době tehdy moderních kombajnů to byla zoufalost. Byly
bez kabin, kombajnér zaprášený hůře než havíř, ale na ty nudličky polí
nic jiného nebylo. Může ta slečna, či paní vysvětlit, jak by se ta pole
dnes obhospodařovala s moderní technikou? Jak by vypadaly dnes vesnice
s krávou u každého baráku, když už jsou dnes z chlévů garáže? Jak by se
jí žilo v řadové zástavbě na Jižní Moravě s chlévy a hnojišti za plotem?
Tak kdysi před kolektivizací lidé žili a ona by nestudovala, ale dřela
na poli a ve chlévě, protože to byl úděl dcery drobného zemědělce. Jó
selská dcera bylo něco jiného, protože na dřinu byly děvečky a pacholci. Kolektivizace osvobodila lidi od otrocké práce na svém, ale často malém
hospodářství neschopném ty lidi ani uživit. Společná práce na zcelené půdě
a v moderních chlévéch umožnila snížení počtu lidí v zemědělství z 34% na
nějakých dnešních 5% a té mudrlantce studovat a rozdávat rozumy.
Odpovědět
nudličky polí sotva uživily samotné zemědělce a nebýt panských velkostatků,
tak města vymřely hlady. Vysoký podíl ruční otrocké práce se asi slečně,
či paní velmi líbí a může si to vyzkoušet v praxi. Může si koupit, či jen
propachtovat pár hektarů, pořídit si kravku, prasátka, kydat denně hnůj,
okopávat ručně brambory, řepu, či vinici. Ano násilná kolektivizace nebylo
to pravé ořechové, ale zkuste oborávat cizí pole ve zceleném lánu, nebo
naopak mít v lánu statkáře hektar pole ke kterému nebude dojezd. O výměně nebyla často řeč a tak se výměna vynutila a nebo se pozemek vynuceně
zcelil s ostatními. Po sametu si sem z Rakouska vozili malí zemědělci
(záhumenkáři) stejně jako Poláci ojeté minikombajny. Odbavoval jsem
jich desítky a v době tehdy moderních kombajnů to byla zoufalost. Byly
bez kabin, kombajnér zaprášený hůře než havíř, ale na ty nudličky polí
nic jiného nebylo. Může ta slečna, či paní vysvětlit, jak by se ta pole
dnes obhospodařovala s moderní technikou? Jak by vypadaly dnes vesnice
s krávou u každého baráku, když už jsou dnes z chlévů garáže? Jak by se
jí žilo v řadové zástavbě na Jižní Moravě s chlévy a hnojišti za plotem?
Tak kdysi před kolektivizací lidé žili a ona by nestudovala, ale dřela
na poli a ve chlévě, protože to byl úděl dcery drobného zemědělce. Jó
selská dcera bylo něco jiného, protože na dřinu byly děvečky a pacholci. Kolektivizace osvobodila lidi od otrocké práce na svém, ale často malém
hospodářství neschopném ty lidi ani uživit. Společná práce na zcelené půdě
a v moderních chlévéch umožnila snížení počtu lidí v zemědělství z 34% na
nějakých dnešních 5% a té mudrlantce studovat a rozdávat rozumy.
ss
PE
Petr Eliáš
4.4.2023 07:27 Reaguje na Břetislav MachačekVíš Macháčku, byli jste o právě vy, soudruzi, kdo dělal tehdejším sedlákům ze života peklo. Tak tu přestaň tupě žvanit o tom, jak byla kolektivizace super.
----
,,První příběh se týká pana Františka Pyšného, jehož rodina byla vysídlena z okresu v rámci akce „K“.3
František Pyšný mladší se narodil 17. 10. 1936 v Korouhvi rodičům
Josefě (nar. 1903) a Františkovi (nar. 1896). Rodina hospodařila na statku na tzv. horním konci obce s výměrou půdy 37 ha. F. Pyšný měl ještě o dva roky starší sestru Alenu (nar. 1934), nicméně jako jediný syn byl určen za dědice a pokračovatele rodinné tradice právě on. Únorový převrat prý nikdo z rodiny nevnímal nijak fatálně, ostatně je třeba si uvědomit, že budoucí podoba zemědělské politiky ještě nebyla úplně zřejmá. S plněním předepsaných kontingentů neměli zpočátku Pyšní žádné problémy, a navíc místní národní výbor (MNV) nevyvíjel v počátečních letech socializace vesnice v otázce samostatně hospodařících zemědělců nijak horečnou aktivitu. Zlom nastal v roce 1951, kdy byl tento postoj vzhledem k rozpoutání akce „K“ již trvale neudržitelný a MNV byl nucen označit všechny sedláky s výměrou půdy vyšší než 24 hektarů za „vesnické boháče“ – do této kategorie spadal tedy vedle několika dalších i otec Františka Pyšného. K likvidaci rodiny byla použita v praxi velmi dobře prověřená a účinná metoda neustálého navyšování povinných kontingentů. Vše vyvrcholilo koncem roku 1951, kdy byly předepsané dodávky již naprosto nereálné a jejich soustavné neplnění eskalovalo v obvinění Františka Pyšného staršího z trestného činu ohrožení jednotného zemědělského plánu podle § 135 trestního řádu. Dne 13. 5. 1952 byl odsouzen Okresním soudem v Poličce k devíti měsícům vězení, pokutě 20 000 Kčs a propadnutí majetku.4 V souladu se svými právy se sice odvolal ke Krajskému soudu v Pardubicích, ten však podle očekávání rozsudek potvrdil. ,,
,,...Ve skutečnosti bylo o vystěhování rodiny rozhodnuto ještě před nástupem otce do vězení – konkrétně 27. 6. 1952 na schůzi obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti (VB) v Poličce za účasti obvodního náčelníka, okresního prokurátora a předsedy okresního národního výboru (ONV).5 Přesné datum bylo stanoveno na 30. leden 1953 a jako vhodné místo určena obec Malé Všelisy, nacházející se téměř 200 kilometrů od Korouhve a čítající 106 obyvatel. Vystěhována měla být Josefa Pyšná s dětmi s tím, že otec bude po uplynutí trestu přemístěn za nimi. Rodina se však tuto skutečnost dozvěděla až 29. ledna, kdy jim večer po setmění přišla jedna ze sousedek oznámit, že mají být druhý den vystěhováni. Dotyčná byla manželkou místního funkcionáře, a tudíž znala přesné datum a čas vysídlení. Přišla prý proto, aby ulehčila svému svědomí.6 ,,
Odpovědět
----
,,První příběh se týká pana Františka Pyšného, jehož rodina byla vysídlena z okresu v rámci akce „K“.3
František Pyšný mladší se narodil 17. 10. 1936 v Korouhvi rodičům
Josefě (nar. 1903) a Františkovi (nar. 1896). Rodina hospodařila na statku na tzv. horním konci obce s výměrou půdy 37 ha. F. Pyšný měl ještě o dva roky starší sestru Alenu (nar. 1934), nicméně jako jediný syn byl určen za dědice a pokračovatele rodinné tradice právě on. Únorový převrat prý nikdo z rodiny nevnímal nijak fatálně, ostatně je třeba si uvědomit, že budoucí podoba zemědělské politiky ještě nebyla úplně zřejmá. S plněním předepsaných kontingentů neměli zpočátku Pyšní žádné problémy, a navíc místní národní výbor (MNV) nevyvíjel v počátečních letech socializace vesnice v otázce samostatně hospodařících zemědělců nijak horečnou aktivitu. Zlom nastal v roce 1951, kdy byl tento postoj vzhledem k rozpoutání akce „K“ již trvale neudržitelný a MNV byl nucen označit všechny sedláky s výměrou půdy vyšší než 24 hektarů za „vesnické boháče“ – do této kategorie spadal tedy vedle několika dalších i otec Františka Pyšného. K likvidaci rodiny byla použita v praxi velmi dobře prověřená a účinná metoda neustálého navyšování povinných kontingentů. Vše vyvrcholilo koncem roku 1951, kdy byly předepsané dodávky již naprosto nereálné a jejich soustavné neplnění eskalovalo v obvinění Františka Pyšného staršího z trestného činu ohrožení jednotného zemědělského plánu podle § 135 trestního řádu. Dne 13. 5. 1952 byl odsouzen Okresním soudem v Poličce k devíti měsícům vězení, pokutě 20 000 Kčs a propadnutí majetku.4 V souladu se svými právy se sice odvolal ke Krajskému soudu v Pardubicích, ten však podle očekávání rozsudek potvrdil. ,,
,,...Ve skutečnosti bylo o vystěhování rodiny rozhodnuto ještě před nástupem otce do vězení – konkrétně 27. 6. 1952 na schůzi obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti (VB) v Poličce za účasti obvodního náčelníka, okresního prokurátora a předsedy okresního národního výboru (ONV).5 Přesné datum bylo stanoveno na 30. leden 1953 a jako vhodné místo určena obec Malé Všelisy, nacházející se téměř 200 kilometrů od Korouhve a čítající 106 obyvatel. Vystěhována měla být Josefa Pyšná s dětmi s tím, že otec bude po uplynutí trestu přemístěn za nimi. Rodina se však tuto skutečnost dozvěděla až 29. ledna, kdy jim večer po setmění přišla jedna ze sousedek oznámit, že mají být druhý den vystěhováni. Dotyčná byla manželkou místního funkcionáře, a tudíž znala přesné datum a čas vysídlení. Přišla prý proto, aby ulehčila svému svědomí.6 ,,
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 07:38 Reaguje na Petr EliášAno, máte pravdu. Ale opakem pravdy je pravda jiná. Kolektivizace proběhla v USA v 20 letech. Myslím, že probíhala sice dle zákonů, ale taky nebyla dobrovolná. Jen to řešily banky a exekutoři. A nyní je tam průměrná hodnota 150-200Ha na farmu.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.4.2023 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerAle prosím vás, vy jiná pravdo, víte vůbec proč došlo k ,,farmářské krizi,, ve dvacátých letech v USA? Byla to úplně jiná situace, než co tu udělali komouši.
https://www.mnopedia.org/agricultural-depression-1920-1934
A už vůbec nerozumím, proč vytahujete USA, když o USA vůbec není řeč!?
Odpovědět
https://www.mnopedia.org/agricultural-depression-1920-1934
A už vůbec nerozumím, proč vytahujete USA, když o USA vůbec není řeč!?
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:07 Reaguje na Petr EliášKoncentrace pozemků je ekonomická potřeba uživit obyvatelstvo. Komunistický průběh byl skutečně nejhorší.
Odpovědět
RP
RP
Radim Polášek
7.4.2023 08:44 Reaguje na Petr EliášA proto, když se dneska bavíte s obchodníky se zemědělskými produkty a potravinami, tak ti o USA říkají" Jó USA, tam ráno nastartují na poli traktor, v poledne ho zastaví, obrátí a jednou zpátky. traktory mají dvakrát větší než u nás a výrobní nákaldy zemědělských produktů dvakrát menší.
A kdyby u nás nedošlo k násilné kolektivizaci v padesátých letech minulého století, došlo by k podobnému prpocesu postupně a dnes by ty pole byly podobně velké. jenom by okrajově někde zůstalo o něco víc drobných zemědělců.
Odpovědět
A kdyby u nás nedošlo k násilné kolektivizaci v padesátých letech minulého století, došlo by k podobnému prpocesu postupně a dnes by ty pole byly podobně velké. jenom by okrajově někde zůstalo o něco víc drobných zemědělců.
RP
Radim Polášek
7.4.2023 09:03 Reaguje na Petr EliášK farmářské krizi ve dvacátých letech v USA došlo proto, protože se objevily první velké traktory a zemědělské stroje a velcí zemědělstí podnikatelé s mnoha tisícovkami hektarů pole tím výrazně zracionalizovali a zlevnili produkci. A drobní zemědělští farmáři se 100 - 150 hektary, jedním traktorem a 2 - 3 univerzálními stroji jim výrobními náklady už nemohli konkurovat. Když měli dobrý rok, přežili, když špatný, zadlužili se a když měli po špatném roce druhý rok taky špatný nebo jen průměrný, dkluhy nesplatili a šli do bankrotu.
K urychlení zcelování polí tam velmi přispělo to, že farmářské osídlení byly v podstatě samoty. Typický malý americký farmář měl z doby osídlování a rozparcelovávání amerického Západu těch 100 - 200 hektarů pozemků, které byly ve dvacátých letech přeměněny na pole a sídlil sám s rodinou a snad nějakými pomocníky uprostřed těch pozemků. Proto, když zkrachoval a banka ty pozemky prodala nějakému zemědělskému podnikateli, stačilo ty budovy uprostřed toho pzemku zplanýrovat a zůstalo čisté pole. A v součtu krajina bez lidského osídlení.
Zatímco u nás, z doby středověkého osídlování je zemědělské osídlení na venkově soustředěno v poměrně těsně umístěných vesnicích v intravilánu a pole jednotlivých vlastníků jsou mimo zastavěnou oblast vesnice v extravilánu. Proto v USA byli farmáři krachy svého zemědělského podnikání autoamticky vyhnáni ze svých pozemků a museli jít někde do města coby proletářská chudina, u nás zcelováním pozemků za komunistů i dnes jejich postupným prodejem a skupováním lidem na venkově jejich bydlení ponechává. Jenom se musí živit něčím jiným.
Odpovědět
K urychlení zcelování polí tam velmi přispělo to, že farmářské osídlení byly v podstatě samoty. Typický malý americký farmář měl z doby osídlování a rozparcelovávání amerického Západu těch 100 - 200 hektarů pozemků, které byly ve dvacátých letech přeměněny na pole a sídlil sám s rodinou a snad nějakými pomocníky uprostřed těch pozemků. Proto, když zkrachoval a banka ty pozemky prodala nějakému zemědělskému podnikateli, stačilo ty budovy uprostřed toho pzemku zplanýrovat a zůstalo čisté pole. A v součtu krajina bez lidského osídlení.
Zatímco u nás, z doby středověkého osídlování je zemědělské osídlení na venkově soustředěno v poměrně těsně umístěných vesnicích v intravilánu a pole jednotlivých vlastníků jsou mimo zastavěnou oblast vesnice v extravilánu. Proto v USA byli farmáři krachy svého zemědělského podnikání autoamticky vyhnáni ze svých pozemků a museli jít někde do města coby proletářská chudina, u nás zcelováním pozemků za komunistů i dnes jejich postupným prodejem a skupováním lidem na venkově jejich bydlení ponechává. Jenom se musí živit něčím jiným.
PE
Petr Eliáš
12.4.2023 08:57 Reaguje na Radim PolášekAlespoň si přečtěte ten odkaz, než si začnete cucat palec. ;)
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 10:11 Reaguje na Břetislav MachačekRuční práci neodstranila ani tak samotná kolektivizace, ale spíše pokrok v mechanizaci, který nastal i v zemích, které kolektivizace nezasáhla. A když mi ve sceleném lánu překáží soused, tak mu to pole zabavím? To je logika bandy lupičů, ne pokrok v zemědělství. Z toho, že jste kdysi odbavoval nějaké staré šroty nijak nevyplývá, jak by vypadalo zemědělství bez kolektivizace. Je pravda, že nějaká forma koncentrace výroby by asi nastala i tak, ale nemuselo se to dělat tak blbě jako v Rusku - bez ohledu na škody.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 09:37 Reaguje na JHZcelení polí vytvořilo předpoklad pro odstranění ruční práce a výrazné zefektivnění produkce. Kolektivizace byla násilná, ale kdyby nebyla, stejně by postupně s rozvojem mechanizace a chemizace zemědělství k podobnému zcelování polí došlo. Akorát by to bylo rozloženo na generace, kde by to vždy poslední, co už na té své malé rozloze pole nestačil držet krok s velkými a trápil se, osobně odnesl zničeným životem.
Kolektivizace sice byla násilná , ale na druhé straně se všechno "odbylo" během pár let.
Odpovědět
Kolektivizace sice byla násilná , ale na druhé straně se všechno "odbylo" během pár let.
JH
JH
7.4.2023 09:49 Reaguje na Radim PolášekV této podobě kolektivizace napáchala víc škody než užitku.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:08 Reaguje na JHJak se to vezme. Nebýt kolektivizace, probíhal by velmi podobný proces bankrotů drobných zemědělců a zcelování lánů postupně až dosud.
Faktem je, že v mnoha družstvech byli na začátku do vedení dosazeni místo zemědělských odborníků političtí komunističtí exponenti, kteří tomu často nerozuměli a kteří vedli to družstvo do bankrotu. A kvůli politickému tlaku se spousta věcí, třeba rozšiřování ploch polí na úkor drobných krajinných celků, přehnala. Ale už nějak v 60 letech komunisté začali do družstev dosazovat odborníky a od 70 let už měli pro družstva dostatek zemědělských odborníků vychovaných na zemědělských vysokých školách. Kteří ty zemědělská družstva, v rámci tehdejších zemědělských znalostí, vedli docela odborně a kompetentně.
Odpovědět
Faktem je, že v mnoha družstvech byli na začátku do vedení dosazeni místo zemědělských odborníků političtí komunističtí exponenti, kteří tomu často nerozuměli a kteří vedli to družstvo do bankrotu. A kvůli politickému tlaku se spousta věcí, třeba rozšiřování ploch polí na úkor drobných krajinných celků, přehnala. Ale už nějak v 60 letech komunisté začali do družstev dosazovat odborníky a od 70 let už měli pro družstva dostatek zemědělských odborníků vychovaných na zemědělských vysokých školách. Kteří ty zemědělská družstva, v rámci tehdejších zemědělských znalostí, vedli docela odborně a kompetentně.
JH
JH
7.4.2023 13:44 Reaguje na Radim PolášekAle v normálně fungujícím režimu mohl ten malý prodat pole většímu a začít dělat něco jiného. Takhle komouši potopili plno schopných zemědělců a jejich exponenti efektivitu produkce potravin určitě moc nezvýšili. Že se po 20 letech propracovali tam, kde mohli být na začátku, to není přínos kolektivizace, ale spíše problém.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
4.4.2023 21:32 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
5.4.2023 04:59 Reaguje na Daniel VišňovskýA nedošlo vám, že je to dáno vývojem mechanizace a ostatních věcí? A nehospodaří tam na 1-3 ha kusech! Nejdřív uvažujte, než napíšete blbost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 08:50 Reaguje na Daniel VišňovskýNo jděte se na to podívat. Ano ale takovou farmu majitel neobdělává.
To je už jiný level. Takový majitel je manažer, sedí doma u počítače a vše si outsourcuje. Obdělávání i uskladnění a i prodej na burze. Kde má pole ( různě po USA a Kanadě) tak to ví jen podle družice.
Např. majitel obrovské farma na PRASATA, KUPUJE PODSVIŇČATA, KRMÍ AUTOMATICKY, PRODÁVÁ PŘES POČÍTAČ A NA VEPŘOVÉ HODY SI ZAJEDE DO STORU PRO VEPŘOVÉ.
Odpovědět
To je už jiný level. Takový majitel je manažer, sedí doma u počítače a vše si outsourcuje. Obdělávání i uskladnění a i prodej na burze. Kde má pole ( různě po USA a Kanadě) tak to ví jen podle družice.
Např. majitel obrovské farma na PRASATA, KUPUJE PODSVIŇČATA, KRMÍ AUTOMATICKY, PRODÁVÁ PŘES POČÍTAČ A NA VEPŘOVÉ HODY SI ZAJEDE DO STORU PRO VEPŘOVÉ.
RP
Katka Pazderů
4.4.2023 06:15Pěkný článek. Tedy spíše o sovětské kolektivizaci z historického pohledu, než o zemědělství v ČR.
Máme úrodnou půdu (relativně, ale rozhodně je úrodnější než v jižní Itálii nebo v Řecku.
S klesajícím zájmem obecné populace o zemědělství klesá i podíl zemědělců, momentálně je nás něco okolo 80 tisíc. Tedy 0,78 % populace ČR. Jeden zemědělec živí okolo 135 lidí. A vlastně ještě o trochu více, protože část produkce vyvážíme.
Ke scelování pozemků dochází prakticky ve všech státech EU, jedinou výjimkou je Rakousko, kde počet velkých farem nad 500 ha poklesl. V Německu, ve Francii i v Itálii naopak vzrostl. I v Německu i v Rakousku ale poklesl i počet malých farem do 50 ha. Koncetrace se tak stále zvyšuje, i v Rakousku.
Největší počet nejmenších farem mají v Rumunsku. V současnosti lehce pod 3 miliony vlastníků s výměrami okolo 5 ha (bývaly to 3 ha, ale také nemají lidi). A čísla z Rumunska pak významně ovlivňují čísla celounijní. Ale i ti Němci, i Ti Francouzi mají velké farmy a i v Polsku jsou farmy velikostně srovnatelné s ČR.
Bohužel se produkce potravin moc ekonomicky nevyplácí, lepší je jejich prodej koncovým zákazníkům. I proto máme zemědělské dotace na podporu zemědělské produkce. Protože se ziskovostí 10 % by to nikdo nedělal. Krajina by byla krásně zelená, všude samý remízek a zpustlá pole a naši obyvatelé by byli závislí na tom, co jim dají v dalších státech EU a světa.
Jenže Ti jiní kácejí deštné pralesy, abychom měli dost krmiv pro naše hospodářská zvířata. Přibližně 60 % veškeré světové rostlinné produkce jde na krmení hospodářských zvířat. Abychom měli flákotu nejlépe denně na talíři. Kus mrtvého masa.
Zvířata by mohla více využívat pastvu. Tráva je největší plodinou v ČR na zemědělské půdě. Něco přes 1 milion hektarů. Vedle toho je i pšenice až druhou plodinou v ČR. A řepka, té je jen okolo 300 tisích ha. Ostatní plodiny jsou pod 100 tisíc, častěji ale pod 50 tisíc hektarů.
Odpovědět
Máme úrodnou půdu (relativně, ale rozhodně je úrodnější než v jižní Itálii nebo v Řecku.
S klesajícím zájmem obecné populace o zemědělství klesá i podíl zemědělců, momentálně je nás něco okolo 80 tisíc. Tedy 0,78 % populace ČR. Jeden zemědělec živí okolo 135 lidí. A vlastně ještě o trochu více, protože část produkce vyvážíme.
Ke scelování pozemků dochází prakticky ve všech státech EU, jedinou výjimkou je Rakousko, kde počet velkých farem nad 500 ha poklesl. V Německu, ve Francii i v Itálii naopak vzrostl. I v Německu i v Rakousku ale poklesl i počet malých farem do 50 ha. Koncetrace se tak stále zvyšuje, i v Rakousku.
Největší počet nejmenších farem mají v Rumunsku. V současnosti lehce pod 3 miliony vlastníků s výměrami okolo 5 ha (bývaly to 3 ha, ale také nemají lidi). A čísla z Rumunska pak významně ovlivňují čísla celounijní. Ale i ti Němci, i Ti Francouzi mají velké farmy a i v Polsku jsou farmy velikostně srovnatelné s ČR.
Bohužel se produkce potravin moc ekonomicky nevyplácí, lepší je jejich prodej koncovým zákazníkům. I proto máme zemědělské dotace na podporu zemědělské produkce. Protože se ziskovostí 10 % by to nikdo nedělal. Krajina by byla krásně zelená, všude samý remízek a zpustlá pole a naši obyvatelé by byli závislí na tom, co jim dají v dalších státech EU a světa.
Jenže Ti jiní kácejí deštné pralesy, abychom měli dost krmiv pro naše hospodářská zvířata. Přibližně 60 % veškeré světové rostlinné produkce jde na krmení hospodářských zvířat. Abychom měli flákotu nejlépe denně na talíři. Kus mrtvého masa.
Zvířata by mohla více využívat pastvu. Tráva je největší plodinou v ČR na zemědělské půdě. Něco přes 1 milion hektarů. Vedle toho je i pšenice až druhou plodinou v ČR. A řepka, té je jen okolo 300 tisích ha. Ostatní plodiny jsou pod 100 tisíc, častěji ale pod 50 tisíc hektarů.
VN
Vladimír Němec
4.4.2023 15:07 Reaguje na Katka PazderůProto mám zemědělství jen jako vedlejšák, tj. jako přivýdělek na důchod a zároveň pro zachování alespoň nějakého zdravého selského rozumu. Malé farmy zachrání jen nějaká forma družstevnictví, třeba jen ve formě sdílení strojů nebo odbytu. Nebo nějaká umělá inteligence, která pokud možno zdarma zařídí, že bude všechno na farmě na páčky a na čudlíky. I ve stájích. :-) Nebo masivní dotace, které budou malým zemědělcům sloužit k nákupu automatizace čehokoli. Téměř nikdo dnes není ochotný "udřít se na svém". Lidé s motykou nebo stařičkým Zetorem totiž postupně vymřou, korporát to pak všechno skoupí "za babku" a pak se bude zemědělské hospodaření řešit jen ekonomicky, jako v průmyslu. Bez ohledu na krajinu, tradice a blahobyt domorodců. :-) No, asi jsem buď skeptický fantasta, nebo fantastický skeptik ... :-) Přebírání půdy zemědělskými korporacemi, to dnes je taková "softverze" tehdejšího kolektivizačního vyvlastňování. Jen se nechodí do táborů nucených prací a ten pád na dno je výrazně pomalejší a týká se většinou až potomků těch, kteří své farmy pod tíhou ekonomiky či věku prodali a za "zisk" z prodeje si alespoň vylepšili vlastní stáří. I takové znám. Jinak řečeno, tlak na malé farmáře na zvětšování plochy hospodářství dnes není politický, ale ekonomický. Pokud vyprodukuji dráž, než jsem schopen prodat a nemám přitom jiný stabilní zdroj příjmů, tak to neokecám a prostě končím. Stát už do toho dnes "nekecá", pokud nepočítám dotace a případné ekonomické násilí ze strany korporátu už není viditelné (tj. není bolševicky brutální a fyzické) a je tedy bráno jako akceptovatelná a nezbytná součást tržního hospodářství. Viz například (nejen) agrofertí nákupy některých zemědělských farem v relativně nedávné minulosti, o čemž víme ale jen díky medializaci - protože to "patří Andymu". :-) Jiný nepostupují jinak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 08:54 Reaguje na Vladimír NěmecMůžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale tak to je.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:16 Reaguje na Vladimír NěmecAle ten tlak na malé zemdělce je pro nás spotřebitele v pořádku a je třeba ho spíš podporovat, protože snižuje náklady a tím i ceny zemědělských produktů.
A taky ekologizuje zemědělskou produkci, protožen umožňuje vyrobit stejné množství potravin na menší ploše půdy. Načež my můžeme tu "nadbytečnou" půdu vzít a udělat na ní zpět přírodní prostředí, aniž bychom potřeboval i víc potravin dovážet odjinud. Třeba zpět ty bažinky, jezírka a meandry drobných krajinných celků. Nebo třeba jenom kvetoucí travnaté pásy.
Odpovědět
A taky ekologizuje zemědělskou produkci, protožen umožňuje vyrobit stejné množství potravin na menší ploše půdy. Načež my můžeme tu "nadbytečnou" půdu vzít a udělat na ní zpět přírodní prostředí, aniž bychom potřeboval i víc potravin dovážet odjinud. Třeba zpět ty bažinky, jezírka a meandry drobných krajinných celků. Nebo třeba jenom kvetoucí travnaté pásy.
JH
JH
7.4.2023 13:23 Reaguje na Radim PolášekMyslíte, že větší zemědělec vyrobí stejné množství na menší ploše půdy? Já myslím, že ne - na 100 ha lánu poroste pšenice zhruba stejně jako na 10 ha.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.4.2023 07:13Materiálů o prasárně s názvem kolektivizace je hromada. Znovu doporučím třeba toto: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/KOLEKTIVIZACE_KNIHA.pdf
Tedy, pokud nemáte raději tupé žvanění místních komoušů o tom, jak byla vlastně kolektivizace super...
Odpovědět
Tedy, pokud nemáte raději tupé žvanění místních komoušů o tom, jak byla vlastně kolektivizace super...
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:09 Reaguje na Petr EliášŘešíte politiku nebo krajinu a ekonomickou produkci potravin. Konec konců se podívejte na politický profil prezidenta.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.4.2023 11:27 Reaguje na Slavomil VinklerKolektivizace byla čistě politický akt. O krajinu komoušům ani v nejmenším nešlo a po ekonomické stránce byla JZD bída. ;)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:50 Reaguje na Petr EliášVy to určitě pamatujete. Že to bylo násilí, na to se shodneme. Ale bída? Já měl souseda v družstvu. První televizor na ulici, první auto,.. a několikrát jsem ho slyšel prohlásit, že by za soukroma nikdy neměl dovolenou, natožpak o žních.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.4.2023 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerOno je docela buřt co vám řekl nějaký soused. Doporučuji si nastudovat proč lidé nechtěli do družstev vstupovat.
Odpovědět
SV
Katka Pazderů
5.4.2023 14:34 Reaguje na Petr EliášPane Eliáši, do družstev nechtělo vstupovat 9 % lidí. Ostatní opravdu rádi vyměnili dřinu za dovolenou. Na vesnici to byli 1-2 zemědělci z vesnice.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.4.2023 21:12 Reaguje na Katka PazderůZ jakého zdroje jste získala údaj, že do zemědělských družstev nechtělo vstupovat 9 procent lidí?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:18 Reaguje na Katka PazderůTaky bych to tak nějak u nás viděl. Možná o něco víc než 9 %. Ale o moc víc ne.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.4.2023 08:55 Reaguje na Katka PazderůA to číslo máte odkud? Je jak vycucané z palce. ;-) A pokud tam nechtělo jen 9% lidí, tak proč byl vstup do JZD vynucený? A proč už lidé nevstoupili do JZD před komoušem? Hm?
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
4.4.2023 15:21 Reaguje na Petr EliášPro většinu políčkářů s pár hektary to bylo, bohužel, přínosem. Po roce 1989, pokud se toho dožili, tak ta pole většinou pronajali (v lepším případě) nebo rovnou prodali. Pro zavedené sedláky to byla ale totální katastrofa ve všech významech tohoto slovního spojení. Znám případ, kdy se rodina vrátila z pohřbu příbuzného domů na hospodářství, ale hned u brány je zastavili "rudí gardisté", přinesli jim z domu jenom mimino a "běžte si kam chcete". V pohřebních šatech, včetně dětí, bez peněz, v mrazu a sněhu, takže museli jít pro začátek k příbuzným několik kilometrů. Totální prasárna, ale naštěstí tuhle dobu všichni z jejich rodiny přežili. Část rodiny pak emigrovala do Rakouska, část tu zůstala. Dneska mají všechno zpátky (kromě zmařených let) a zase hospodaří. Doufám, že jim to ve zdraví i v podnikání vydrží.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:30 Reaguje na Vladimír NěmecTak oni největšího nebo velkého nejvzpurnějšího sedláka vyhnali, protože přísně ekonomicky vzato potřebovali jeho majetek, jeho stroje atd do začátků družstva, aby se družstevníkům na začátku vedlo opticky aspoň trochu lépe než když hospodařili sami. Aby družstvo mělo mezi družstevníky nějakou politickou podporu. Ostatní velcí sedláci už mohli do družstva vstupovat jako členové družstva, zůstat ve vesnici a získávat z činnosti družstva a ze svých podílů v družstvu živobytí.
A "políčkáři" s pár hektary pracovali od nevidím do nevidím a přesto byli často pořád jednou nohou v ekonomickém krachu. Ti logicky čekali, že s v družstvu nadřou méně a získají víc.
Odpovědět
A "políčkáři" s pár hektary pracovali od nevidím do nevidím a přesto byli často pořád jednou nohou v ekonomickém krachu. Ti logicky čekali, že s v družstvu nadřou méně a získají víc.
Karel Zvářal
4.4.2023 08:48Jak patrno, tehdejší krajina byla velmi chudá na roztýlenou zeleň (větrolamy, remízky, lesíky). To se změnilo až v moderní době, ikdyž zatím nedostatečně.
Kolektivizace byla tragédií pro NĚKTERÉ lidi, kteří byli zbytečně tvrdě a neodpustitelně perzekuováni. Pro většinu to bylo osvobození od otročiny, čehož důkazem byl minimální zájem po Sametu se k sedlačině vrátit. Většina z nich, kdo to zkoušel, to po pár letech vzdala. Rychlé zbohatnutí se nekonalo, ten zisk často ani nepokryl materiálové a mzdové náklady. Ale o tom místní fašounci vykřikovat nebudou...
Odpovědět
Kolektivizace byla tragédií pro NĚKTERÉ lidi, kteří byli zbytečně tvrdě a neodpustitelně perzekuováni. Pro většinu to bylo osvobození od otročiny, čehož důkazem byl minimální zájem po Sametu se k sedlačině vrátit. Většina z nich, kdo to zkoušel, to po pár letech vzdala. Rychlé zbohatnutí se nekonalo, ten zisk často ani nepokryl materiálové a mzdové náklady. Ale o tom místní fašounci vykřikovat nebudou...
JH
JH
4.4.2023 09:59 Reaguje na Karel ZvářalKolektivizace byla neštěstí pro všechny, stejně jako celý komunismus. Asi by mi dost vadilo už jen to, že souseda může nějaký komunistický blb vystěhovat z domu jen proto, že nechce kolektivně hospodařit. Lidé taky ztratili vztah ke krajině i k samotnému zemědělství, dnes většina majitelů zemědělské půdy ani neví, kde má pole. Minimální zájem po Sametu je spíš důsledek než důkaz. Zkuste se po 40 letech vrátit k něčemu, co dělal váš děda, těžko se vám to podaří.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 10:03 Reaguje na JHZajisté jste dostatečně gramotný, abyste pochopil, že toto mi vadilo velmi. A jsou i dnes případy, kdy mladí začínají hospodařit, dokonce v eko, ale ti tu ekologii krajiny nevytrhnou.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 09:12Strašně rád bych viděl, jak by dnešní vesnická "honóra" snášela kokrhání z každého dvora, kejhání husí či bučení skotu, k tomu hejna much. To by bylo stížností na "sousedovo nevhodné chování"/hospodaření. Takhle byla farma za obcí (viz třeba Blatnice). Obec vzkvétala, lidé přecházeli do jiných profesí (a že jich Česko má!-) A kdo chtěl hospodařil dále na svém - viz. vinice a sady nad obcí.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 09:51 Reaguje na Karel ZvářalJe ale trochu rozdíl hospodařit na svém a na tom, co mi komunisti nechali.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 10:00 Reaguje na JHVím o případech, kdy měli pěkná pole (na rovině), dostali i traktor z družstva, ale chyběl jim třeba hnůj - museli kupovat, jako vyučený traktorista nerozuměl agrotechnice ani ekonomice, tak za dva-tři roky končili a nechali si raději platit pachtovné, tak jako převážná část lidí z obce.
A tu pasáž o minimu zeleně jste z taktických důvodů vynechal, že?-) Tam totiž není o čem.
Odpovědět
A tu pasáž o minimu zeleně jste z taktických důvodů vynechal, že?-) Tam totiž není o čem.
JH
JH
4.4.2023 10:16 Reaguje na Karel ZvářalMyslíte jako, že kolektivizace zemědělství přinesla víc zeleně v krajině? To bych se divil.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 10:32 Reaguje na JHTi lidé na těch páscích neměli jediný strom, kde by se ukryli před poledním sluncem. Koukněte do leteckých (k Lipovu, k Uh. Ostrohu), kolik je tam větrolamů. I tak bych ještě hony zmenšil a osadil dvoj-trojnásobkem zeleně.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 10:48 Reaguje na Karel ZvářalJá bych řekl, že kolektivizace krajině moc nepomohla. Původní krajina byla rozmanitější, každý si na svém kousku pěstoval něco jiného a i skladba plodin byla pestřejší. Nevím, jestli na tom něco změní nějaké větrolamy kolem Uherského Ostrohu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:13 Reaguje na JHAle původní krajina produkovala podstatně méně potravin, no s podstatně větší pracností tj. i množstvím drobných zemědělců. Konec konců je to neuživilo a pracovali jako kovozemědělci (přes den ve fabrice odpoledne a večer na své roličce.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 11:21 Reaguje na Slavomil VinklerJá myslím, že krajina před kolektivizací produkovala stejně potravin jako po kolektivizaci. Když malé kousky pole spojíte do lánu, tak to zvýší efektivitu, v tom máte jistě pravdu, ale nevím, jestli to samo o sobě zvýší výnos. Kovozemdělci se nemohli uživit ne proto, že by měli malé výnosy, ale především proto, že měli malé výměry.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 11:44 Reaguje na JHVy to pamatujete, tak se podívejte na výnosy. Brambor, Kukuřice a Obilí v 20 letech a nyní. Na př. dle wiki Brambory 1920 7 t/ha, dnes 30 t/ha.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerAle řeč byla o rozdílu výnosů před kolektivizací a po ní. A dnešní výnosy jsou vyšší díky intenzifikaci, ne díky velikosti honů. Kdybyste vzal pole z roku 1930 a pěstoval na něm dnešní odrůdu brambor s dnešní úrovní ochrany rostlin a hnojení, tak byste nejspíš taky sklidil těch 30 t/ha.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 12:19 Reaguje na JHNo možná, ale na malém políčku by byla daleko větší pracnost, jako na zahradě.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 12:47 Reaguje na Slavomil VinklerPracnost na malé ploše je nepochybně větší, ale když si s tím tu práci dáte, tak sklidíte stejně jako na velkém.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:09 Reaguje na JHProto taky vznikala družstva - aby se snížila pracnost. Způsob a dobrovolnost pominu, idea si myslím, byla v pořádku.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 18:30 Reaguje na Jarka O.Voni se vod začátku netajili tím, že je to dikatura proletariátu. 1) Prostě účel světí prostředky 2) když se kácí les, lítají třísky 3) konec dobrý, všechno dobré
P.S. Ale tu brutalitu a perzekuce děcek si fakt mohli odpustit. A tím stalinským "rozkulačováním" si poštvali spoustu lidí proti sobě, nejen z řad rolníků. Mně dvakrát nabízeli členství... zbytečně se namáhali. Zahraniční odboj - něco podobného. Kabrňáci na vlastní góly...
Odpovědět
P.S. Ale tu brutalitu a perzekuce děcek si fakt mohli odpustit. A tím stalinským "rozkulačováním" si poštvali spoustu lidí proti sobě, nejen z řad rolníků. Mně dvakrát nabízeli členství... zbytečně se namáhali. Zahraniční odboj - něco podobného. Kabrňáci na vlastní góly...
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:39 Reaguje na Karel ZvářalNo, nemohli (odpustit si perzekuce dětí) a souhlas, poštvali si proti sobě dost lidí. A ti, co prováděli ty zrůdnosti, jsou od sametu největšími bojovníky proti komunismu. Stále ti samí obvyklí podezřelí.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 18:47 Reaguje na Jarka O.Jak byl ten fór: já už na sraz (partyzánů) nejdu. Staré sotva poznávám a mladé neznám vůbec.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:43 Reaguje na JHTak když na malé ploše pracovali od nevidím do nevidím,
kolik by toho asi sklidili, kdyby stejně tak pracovali na ploše třeba tak 10x větší?
odhaduji, že tak 1,2x víc, protože by se potřebovali taky vyspat a taky by třeba když je rosa, pracovat třeba nemohli.
Odpovědět
kolik by toho asi sklidili, kdyby stejně tak pracovali na ploše třeba tak 10x větší?
odhaduji, že tak 1,2x víc, protože by se potřebovali taky vyspat a taky by třeba když je rosa, pracovat třeba nemohli.
JH
JH
7.4.2023 13:57 Reaguje na Radim PolášekKolik toho sklidili záleží na výnosu. Když bude 10 drobných rolníků sklízet brambory na 10 polích o 10 ha, při stejném hektarovém výnosu sklidí stejně jako ten, co má velký traktor a obdělává 100 ha.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 12:21 Reaguje na JHOna ta intenzifikace byla i s melioracemi (odvodnění), které povrch půdy připraví pro pěstování a sklizeň obilovin. Zajeďte si do Blatnice a poptejte se pamětníků. Ano, samé blacko, až to nebylo hezké! S moderní technikou vjet do podmáčeného pole, tak uděláte víc škody jak užitku. Souvisí s tím samozřejmě i výnosy. A jaksi přehlížíte, meliorace se provádí na celém světě, nejen v nedávné historii u nás.
Odpovědět
JH
JH
4.4.2023 12:59 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě i meliorace můžou být součástí intenzifikace. A že se provádí i jinde nepřehlížím.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 13:39 Reaguje na JHPo kolektivizaci se v družstvech ještě 10 - 15 let plahočili s malými starými stroji od větších sedláků nebo dokonce s koňmi a kravami. Tam byl nárůst produktivity malý. Pak se vzpamatovali a od cca 1970 - až 1980 už prakticky všude hospodařili s velkými stroji postavenými pro ty velké lány a s velkými chovatelskými zařízeními. Tam byl nárůstz produkce velký, dvoj, trojnásobný. A současně se na vesnicích množství pracovních sil uvolnilo pro průmysl ale i teřba výzkum a vývoj.
Po Sametu se potom k nám dostaly moderní a pokrokovější kapitalitické stroje, třeba přesné stroje na setí a postřiky a i díky tomu produktivita a výnosy zase stouly tak až 2x a uvolnily se zase další pracovní síly.
Odpovědět
Po Sametu se potom k nám dostaly moderní a pokrokovější kapitalitické stroje, třeba přesné stroje na setí a postřiky a i díky tomu produktivita a výnosy zase stouly tak až 2x a uvolnily se zase další pracovní síly.
JH
JH
7.4.2023 14:06 Reaguje na Radim PolášekJedna věc je produktivita práce zemědělce a druhá věc je dosažená produkce. Ta hlavně závisí na hektarovém výnosu a ten je ovlivňován hlavně odrůdou, hnojením a ochranou.
Odpovědět
me
meluzína
4.4.2023 11:52Tvrdit, že kolektivizace byla pro majitele půdy a hospodáře osvobozením od těžké dřiny je stejná hloupost, jako tvrdit, že když vám někdo ukradne dům a zahradu, vlastně vám prospěje, protože vás osvobodil od dřiny na zahradě a úklidu v domě.
Tyhle nesmysly natlučené do hlav jsou to nejhorší co kolektivizace Čechům udělala.
Kolektivizace byla sprostá krádež posvěcená státem a nic jiného. Krádež toho nejcennějšího co lidé měli a mají - půdy a práce a statků, rodinných vazeb. Kolektivizace byla stejná krádež jako znárodnění-krádež továren a živností.
Odpovědět
Tyhle nesmysly natlučené do hlav jsou to nejhorší co kolektivizace Čechům udělala.
Kolektivizace byla sprostá krádež posvěcená státem a nic jiného. Krádež toho nejcennějšího co lidé měli a mají - půdy a práce a statků, rodinných vazeb. Kolektivizace byla stejná krádež jako znárodnění-krádež továren a živností.
SV
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 12:41 Reaguje na meluzínaPokles biodiverzity odstraněním mozaiky mezí a políček taky. Chemie nebyla. Plevele, hmyz, další biodiverzita...Ale dřiny, od té doby do dnes, nepochybně obděláváním velkých polí ubylo.
Odpovědět
me
meluzína
4.4.2023 14:52 Reaguje na Slavomil VinklerDřiny neubylo tím, že máme velké pole. Anebo možná ano, pořád točit volantem ve velkém traktoru a šlapat na pedály na malém poli je pro frajera větší dřina než jezdit rovně od obzoru k obzoru.
Dřiny ubylo hlavně díky mechanizaci, máme silné stroje (a brzy i "chytré" stroje) o kterých se našim předkům ani nesnilo.
Díky kolektivizaci je tu dodnes bohužel totální likvidace místního zemědělství.
Že je zemědělství dřina? Ano to je a bude i se všemi stroji, které dnes máme k dispozici. Ale proč by to měla být špatná dřina? Je to krásná dřina a smysluplná práce.
Odpovědět
Dřiny ubylo hlavně díky mechanizaci, máme silné stroje (a brzy i "chytré" stroje) o kterých se našim předkům ani nesnilo.
Díky kolektivizaci je tu dodnes bohužel totální likvidace místního zemědělství.
Že je zemědělství dřina? Ano to je a bude i se všemi stroji, které dnes máme k dispozici. Ale proč by to měla být špatná dřina? Je to krásná dřina a smysluplná práce.
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 18:43 Reaguje na meluzínaTřeba v Itálii, Francii a jinde v oblastech horských, kde nešlo neříkejme kolektivizovat, ale zcelit pole, bylo zemědělství zlikvidováno taky, i když jinak. Jsou tam desetitisíce vesnic duchů bez lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 18:53 Reaguje na Slavomil VinklerO to se postarala neviditelná, neuchopitelná ručička. V dokumentech říkají, že vesnice SE vylidňují. Že tam není k žití, když produkty neudají na trhu, neřeknou. Ale v posledních letech začali pastevectví více podporovat dotacemi, takže i mladí do toho jdou. Jinak by tam všude vyrost Mozkův les. A hovězí bychom vozili z jihoamerických (vytěžených) pralesů...
Odpovědět
VN
Vladimír Němec
4.4.2023 15:36 Reaguje na meluzínaTo nejsou nesmysly, slyšel jsem to od místních pamětníků poměrně často. Jsem z pohraničí, tady byly většinou příděly po Němcích a ti dosídlenci do družstva vstupovali většinou s nadějí a rádi. Nebo utíkali do fabrik. Problém je spíše v tom, že jim ten jejich majetek byl odebrán bez náhrady a ještě horší je, že s těmi "tvrdohlavými" se prostě většinou zatočilo tak nějak "po bolševicku". Za to nikdo nebyl potrestán, nebo o tom alespoň nevím. Ono majetky a peníze sice vrátit lze, roky života, zdraví nebo samotné životy nikoliv.
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.4.2023 18:16 Reaguje na Vladimír NěmecAno, zatočili s nimi, povinné dávky pro ty, co do družstva nechtěli, byly nelidské, hlavně v méně úrodných oblastech jako na Horácku. Vč. ostatních postihů, neexisujících důchodů, které tito lidi dostali až někdy za Husáka. Generace mých rodičů,i když nesměli studovat ani lesárnu nebo techniku, nechtěla k té dřině 50. a 60.let zpět.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.4.2023 12:21 Reaguje na Vladimír NěmecNejen v pohraničí, ale i jinde, třeba u nás. Hlavně ti střední a drobní vstupovali do družstva rádi. Navíc my jsme nebyli v úrodném zemědělském regionu, kde to zdruštevňování bylo sledováno a tlačeno, ale v méně úrodném podhůří na rozhraní bramborářské a podhorské "ovesné" oblasti. JZD u nás vzniklo až v šedesátých letech a vyhnulo se těm chybám, kdy se do vedení družstva dosazovali cizí lidi z fabrik, komunisté podle vlastnictví rudé knížky, ne podle znalostí a dovedností. A následně ty JZD krachovaly, protože lidi dosezení politicky, ne podle znalostí to neuměli.
Mimochodem až teprve krachy těch družstev byli lidi o své majetky okradeni, do té doby de jure, protože JZD byly družstva vlastníků, družstevníci svůj majetek pořád měli. Teprve když ty družstva zkrachovala a stát do nich musel nalít státní peníze, družstevníci byli tím krachem o svůj majetek připraveni, protože stát svými penězi jejich podíly v družstvu naředil k nule.
Odpovědět
Mimochodem až teprve krachy těch družstev byli lidi o své majetky okradeni, do té doby de jure, protože JZD byly družstva vlastníků, družstevníci svůj majetek pořád měli. Teprve když ty družstva zkrachovala a stát do nich musel nalít státní peníze, družstevníci byli tím krachem o svůj majetek připraveni, protože stát svými penězi jejich podíly v družstvu naředil k nule.
RP
Radim Polášek
7.4.2023 12:45 Reaguje na Radim PolášekU nás byl prvním předsedou družstva místní střední zemědělec, který to JZD vedl nějak do roku 1975 poměrně dobře a bez krachů. Družstevníci v našem družstvu své vlastnické podíly nikdy neztratili. Například naše rodina, i když nikdo z rodiny v družstvu nepracoval, dostávala každý rok na podzim z titulu našeho majetku v družstvu deputát, tak 300 - 400 kilo brambor na uskladnění plus nějaký pytel zrní pro slepice. To až nějak do roku 1991, kdy jsme si ty cca 3 hektary pozemků v rámci restituce vzali zpátky. Ty tři krávy, které kdysi dali do družstva jim matka nechala, nechtěla je zpátky. Byli lidi, co si je v rámci restitucí vzali, chodili po kravíně a hledali nejosvalenější dojnice a hned z kravína je rovnou poslali na jatka a prodali jako maso.
Po vlastnících členech JZD chtělo družstvo práci hlavně na začátku, když ještě neměli velké stroje a práci nemohli zvládat svými zaměstnanci, měli pouze drobné stroje od svých členů větších rolníků. Jako třeba malá zemědělská mlátička, u souseda ve stodole si pamatuji jeden letní družstevní výmlat obilí, nebo sběr brambor vyoraných "čertem", ten si pamatuji jeden. Asi třikrát, tak do roku 1972 - 3 si pamatuji práci na krmné řepě. Na řepu tehdy měli nebo si půjčovali pouze secí stroj, jinak neměli nic speciálního a všechny práce se tak musely dělat ručně. Nám přidělili v poli nějak 12 - 15 řádků řepy dlouhých v lánu asi kilometr. Řepa se , jak v květnu v řádcích vzešla, musela ručně vyjednotit, protože tehdy neexistovalo jednoklíčkové osivo, a vyplít, potom se plevel musel vyplít ještě jednou někdy na začátku června a potom na podzim jsme museli řepu vytahat okrájet a hromady bulev a krků pak družstevníci sváželi na valnících tažených traktorem do svého skladu. Řepa se dělala ve volnu mimo vlastní zaměstnání přes soboty a neděle,a vždycky tam byly celé rodiny. Z nás tam byli rodiče, mně bylo tehdy pár let a vždycky mě na pár hodin denně rodiče k té práci přinutili a pak mě pustili na pole nebo do lesa, sami tam dělali od rána do večera. Občas tam taky pracovala ještě moje babička, té bylo v té době nějak 82 - 84 let. Řádky na celém poli dlouhém taky ke kilometru byly členům družstva rozděleny, u silnice byly od jara od setí po podzimu do sklizně napíchány cedulky s čísly popisnými jednotlivých domů a kolik ta která rodina má těch řádků dělat.
Do družstva taky lidi nemuseli dát všechny pozemky, mohli si něco nechat na výpěstky pro sebe. Obvykle to bylo do doby, než ti původní zemědělci, kteří kdysi zakládali družstvo zestárli nebo umřeli a potomci už nechtěli po své práci ve fabrice dělat ještě ve větší intenzitě zemědělství a samozásobitelství masem a vajíčky atd.
My jsme měli na poli záhumenek asi 1000 nebo 1500 m2, měli jsme tam půl napůl travnatý sad, kde jsme vedle ovoce produkovali seno a potom pole pro brambory a krmnou řepu. Doma jsme měli slepice , králíky a jednu kozu. Záhumenek jsme dali JZD někdy v roce 1973 - 75 a kozu jsme dali pryč někdy kolem roku 1977. Poslední záhumenky u nás, o kterých spolehlivě vím, lidi dali do JZD nějak těsně před Sametem v roce 1987 nebo 88. Ale pamatuji ale tak 2 - 3 drobná políčka na hranicích katastru a u lesa, kde pravděpodobně lidi z vedlejších vesnic vydrželi až do Sametu a ještě potom.
Odpovědět
Po vlastnících členech JZD chtělo družstvo práci hlavně na začátku, když ještě neměli velké stroje a práci nemohli zvládat svými zaměstnanci, měli pouze drobné stroje od svých členů větších rolníků. Jako třeba malá zemědělská mlátička, u souseda ve stodole si pamatuji jeden letní družstevní výmlat obilí, nebo sběr brambor vyoraných "čertem", ten si pamatuji jeden. Asi třikrát, tak do roku 1972 - 3 si pamatuji práci na krmné řepě. Na řepu tehdy měli nebo si půjčovali pouze secí stroj, jinak neměli nic speciálního a všechny práce se tak musely dělat ručně. Nám přidělili v poli nějak 12 - 15 řádků řepy dlouhých v lánu asi kilometr. Řepa se , jak v květnu v řádcích vzešla, musela ručně vyjednotit, protože tehdy neexistovalo jednoklíčkové osivo, a vyplít, potom se plevel musel vyplít ještě jednou někdy na začátku června a potom na podzim jsme museli řepu vytahat okrájet a hromady bulev a krků pak družstevníci sváželi na valnících tažených traktorem do svého skladu. Řepa se dělala ve volnu mimo vlastní zaměstnání přes soboty a neděle,a vždycky tam byly celé rodiny. Z nás tam byli rodiče, mně bylo tehdy pár let a vždycky mě na pár hodin denně rodiče k té práci přinutili a pak mě pustili na pole nebo do lesa, sami tam dělali od rána do večera. Občas tam taky pracovala ještě moje babička, té bylo v té době nějak 82 - 84 let. Řádky na celém poli dlouhém taky ke kilometru byly členům družstva rozděleny, u silnice byly od jara od setí po podzimu do sklizně napíchány cedulky s čísly popisnými jednotlivých domů a kolik ta která rodina má těch řádků dělat.
Do družstva taky lidi nemuseli dát všechny pozemky, mohli si něco nechat na výpěstky pro sebe. Obvykle to bylo do doby, než ti původní zemědělci, kteří kdysi zakládali družstvo zestárli nebo umřeli a potomci už nechtěli po své práci ve fabrice dělat ještě ve větší intenzitě zemědělství a samozásobitelství masem a vajíčky atd.
My jsme měli na poli záhumenek asi 1000 nebo 1500 m2, měli jsme tam půl napůl travnatý sad, kde jsme vedle ovoce produkovali seno a potom pole pro brambory a krmnou řepu. Doma jsme měli slepice , králíky a jednu kozu. Záhumenek jsme dali JZD někdy v roce 1973 - 75 a kozu jsme dali pryč někdy kolem roku 1977. Poslední záhumenky u nás, o kterých spolehlivě vím, lidi dali do JZD nějak těsně před Sametem v roce 1987 nebo 88. Ale pamatuji ale tak 2 - 3 drobná políčka na hranicích katastru a u lesa, kde pravděpodobně lidi z vedlejších vesnic vydrželi až do Sametu a ještě potom.
RP
Radim Polášek
7.4.2023 12:59Kolektivizace byla jinak z hlediska ekologie tak šull null. Zcelováním pozemků se sice zlikvidovaly nějaké meze, ale současně se tím sjednocením polí vytvořily podmínky pro intenzifikaci zemědělství, kdy se stejné množství potravijny nakonec vyrobilo na mnohem menší ploše a s mnohem menším počtem lidí. Zbývající plocha se tak mohla uvolnit pro něco jiného a množství lidí, které kolektivizace ze zemědělství uvolnila, mohli pracovat v průmyslu, ale taky na všelijakém vývoji a výzkumu a tím urychlit vývoj lidské společnosti.
Kromě toho po kolektivizaci naopak nějaké pozemky v malém množství se přestaly zemědělsky obdělávat a ponechaly se přírodě. Hlavně ve výškově členitějších regionech, jako u nás, nějaká drobná políčka na okrajích lánů s obtížným přístupem pro velké stroje, a potom plochy obecních pastvin a podobných pozemků, zase pro svou vysokou výškovou členitost.
Největší ekologické škody nevznikly vlastní kolektivizací, ale pokračováním zvyšování rozloh orné půdy po kolektivizaci jejím rozšiřováním na tehdy takzvanou nevyužívanou půdu, mokřady, jezírka, pobřežní porosty místní potoků a jejich odvodňováním, zasypáváním zatrubňováním a podobně. Případně naopak různých skalnatých přírodních místních útvarů. Ostatně to pokračuje v malé míře i po Sametu a až prakticky dosud.
Odpovědět
Kromě toho po kolektivizaci naopak nějaké pozemky v malém množství se přestaly zemědělsky obdělávat a ponechaly se přírodě. Hlavně ve výškově členitějších regionech, jako u nás, nějaká drobná políčka na okrajích lánů s obtížným přístupem pro velké stroje, a potom plochy obecních pastvin a podobných pozemků, zase pro svou vysokou výškovou členitost.
Největší ekologické škody nevznikly vlastní kolektivizací, ale pokračováním zvyšování rozloh orné půdy po kolektivizaci jejím rozšiřováním na tehdy takzvanou nevyužívanou půdu, mokřady, jezírka, pobřežní porosty místní potoků a jejich odvodňováním, zasypáváním zatrubňováním a podobně. Případně naopak různých skalnatých přírodních místních útvarů. Ostatně to pokračuje v malé míře i po Sametu a až prakticky dosud.
JH
JH
7.4.2023 14:19 Reaguje na Radim PolášekLikvidace mezí a zcelování polí byl dost velký zásah do krajiny. Navíc se to dělalo hurá-systémem jako v Rusku, takže to přírodě nepochybně neprospělo. A stejné množství potravin by se dalo vypěstovat i na menších plochách, než jaké vyrobili v budovatelském nadšení komunisti.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2023 08:27 Reaguje na JHDobře víte, že neříkáte celou pravdu. A polopravda je někdy horší než lež.
Zcelili, ale ne do takových gigalánů, jaké vznikly po vstupu do EU (dotace na plochu). U nás ještě po kolektivizaci byla spousta mezí, a s nimi i koroptve, zajíci, skřivani, strnadi aj. Vykládat to můžete slečně, která tu dobu nezažila. S pamětníky to tak lehké mít nebudete.
Odpovědět
Zcelili, ale ne do takových gigalánů, jaké vznikly po vstupu do EU (dotace na plochu). U nás ještě po kolektivizaci byla spousta mezí, a s nimi i koroptve, zajíci, skřivani, strnadi aj. Vykládat to můžete slečně, která tu dobu nezažila. S pamětníky to tak lehké mít nebudete.
JH
JH
10.4.2023 08:55 Reaguje na Karel ZvářalŽe vám za chalupou zapomněli komunisti něco rozorat ještě neznamená, že já říkám polopravdy. Kolektivizace určitě změnila krajinu dost. Další změny, které v krajině nastaly i po kolektivizaci na ni plynule navázaly. A nějak jsem si nevšiml, že by po vstupu do EU vznikly nějaké větší lány.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2023 09:04 Reaguje na JH:-))) No jistě, za chalupou... Víte prt a vrháte se do diskusí! Kamarád začal pást, pronajal si pozemky a vše šlo v poho. Až do vstupu a potažmo nové legislativy. Musel odstranit veškerou zeleň, kde měl dobytek stín i okus. Jestli chtěl dotaci, musel mít JEN LOUKU.
Podobně to bylo se zelení v polích. Rozorány poslední cesty, odstraněn poslední šípek a hloh. Nakonec sám dobře víte, že slavný Západ těmi mezemi nikterak neoplývá, narozdíl od Česka ještě v sedmdesátkách (viz mapy). Pak se to zhoršilo, ale dorazili to až soudruzi z Bruselu.
Odpovědět
Podobně to bylo se zelení v polích. Rozorány poslední cesty, odstraněn poslední šípek a hloh. Nakonec sám dobře víte, že slavný Západ těmi mezemi nikterak neoplývá, narozdíl od Česka ještě v sedmdesátkách (viz mapy). Pak se to zhoršilo, ale dorazili to až soudruzi z Bruselu.
JH
JH
10.4.2023 09:24 Reaguje na Karel ZvářalKamarád u vás za chalupou měl problém s úředníkem a vy to máte za globální problém. Pokud jde o zeleň v polích, nevím, co u vás kde rozorali, ale já jsem od pádu komunismu nikde neviděl, že by se ve velkém rozorávaly meze. A pokud ano, nic to nemění na tom, že na počátku byla kolektivizace.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2023 09:33 Reaguje na JHTy vaše Pohádky ovčí babičky si nechte pro studenty, ju? Ukažte mi na mapách vzorové polnosti v zahraničí, odkud se ve velkém vyvážejí zajíci, tak jako od nás za totáče. A to bylo zkolektivizované (fuj!-), přesto se slušnou diverzitou.
Máte totiž jeden velký problém: vidět JEN NEGATIVA. Že jinde to dopadlo na soukromém ještě hůř, to vás vůbec netrápí... Nebo možná ano, ale jako pravičák o tom psát nebudete.
Odpovědět
Máte totiž jeden velký problém: vidět JEN NEGATIVA. Že jinde to dopadlo na soukromém ještě hůř, to vás vůbec netrápí... Nebo možná ano, ale jako pravičák o tom psát nebudete.
JH
JH
10.4.2023 09:48 Reaguje na Karel ZvářalJaké pohádky? Kolektivizace krajinu určitě změnila, to je prostě fakt. Z hlediska využití výkonné techniky to byla do jisté míry změna k lepšímu, ale taky napáchala dost škody. Že jako komunista vidíte jen pozitiva je váš problém.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2023 11:20 Reaguje na JH"Kolektivizace byla tragédií pro NĚKTERÉ lidi, kteří byli zbytečně tvrdě a neodpustitelně perzekuováni". A u komunistů jsem nikdy nebyl, byť mi to bylo členství dvakrát nabídnuto.
Mně stokrát víc přesvěčila návštěva francouzského agrarního předáka u Pitharta, ať to proboha nevracíme zpátky, než slinty nějakého JH.... (viz. výše) Více s (titulovanými) hlupáky nemíním ztrácet čas.
Odpovědět
Mně stokrát víc přesvěčila návštěva francouzského agrarního předáka u Pitharta, ať to proboha nevracíme zpátky, než slinty nějakého JH.... (viz. výše) Více s (titulovanými) hlupáky nemíním ztrácet čas.
JH
JH
10.4.2023 12:40 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JJ
Jaromír Janouch
9.4.2023 19:13Paní, či slečno Benešová. Zkuste někdy vyjít z kanceláře a jděte se zeptat lidí kteří v družstvech pracovali, kde v Evropě dokázal stát být soběstačný v potravinách? Nejsmutnější je když lidé nedávno narození nám starším říkají, jak jsme se dříve měli špatně.
Odpovědět
JH
JH
9.4.2023 23:21 Reaguje na Jaromír JanouchSlečna ale netvrdila, že jste se měli špatně, jen připomněla, že nás ta soběstačnost přišla dost draho. Smutné je, že na to ti starší zapomínají.
Odpovědět
