Zuzana Drhová: Co bude znamenat „Green Deal“ pro evropská města?
Pro řadu z nich to překvapivě není nic nového. Jsou to města, z jejichž příkladů mohla Evropa vycházet, když se rozhodla k těmto klimatickým cílům přihlásit.
Například Stockholm se zavázal být bezemisním do roku 2050 již před třemi lety, v roce 2017. Paříž k tomu přistoupila dokonce v roce 2016 a Bristol chce být bezemisním již v roce 2030. A výčet měst, která svými klimatickými závazky Evropu předběhla, by mohl pokračovat: Amsterdam, Barcelona, Budapešť, Glasgow, Leeds, London, Oslo… Ke klimatickým závazkům Paktu starostů a primátorů se hlásí už 10 000 evropských měst!
Při takto ambiciózních cílech je na místě se ptát, zda je reálné je naplnit a jak toho města chtějí dosáhnout. Polemický komentář na toto téma vyšel i v Ekolistu. Ano, diskutuje se o tom na různých fórech a obecně platný recept neexistuje. Jedno je však jisté, nepůjde to cestou „business as usual“, hovoří se o hluboké proměně fungování měst, o „transition cities“. Nejsou to jen klimatické závazky, které budou motorem změn, ale také digitalizace a obecně vývoj nových technologií.
Zásadně do toho vstupuje i proměňující se životní styl městské populace, který se promítá do toho, co lidé od měst očekávají. Čistý vzduch, rychlý internet, veřejná doprava, dostupné bydlení. Nebo také možnost správu a rozvoj města více ovlivňovat. Populace měst také stárne a budou vznikat nové potřeby v oblasti sociální péče či zdravotnictví.
Přemýšlet o věcech nově („out of box“), hledat nová řešení (inovace) a nebát se experimentovat. To je apel dnešní doby, který platí i pro města. Hezky se to řekne, hůře udělá. Jsou na to města připravena? Jak zavádět inovace do chodu měst, jejichž administrativa funguje na roky „osvědčených“ postupech?
Na města se už nějaký čas v Evropě pohlíží jako na tzv. „policy labs“, místa, kde se testují nové postupy a vyvíjí nová řešení. A zkušenost měst, která se na cestu změny vydala, říká, že technologie budou menší problém než změna myšlení a překonání zavedených stereotypů.
Řízení změn a inovací se proto věnuje nemalá pozornost. Je zřejmé, že tyto změny nemohou stát na jednotlivcích (i když potřebují odhodlané lídry), ani na lidech s jedním pohledem na věc, ale na spolupracujících sítích různých pracovišť a institucí (tzv. inovačních ekosystémech). Přesně to zapadá do představy decentralizovaných síťových struktur, které by měly ve 21. století nahrazovat centralizované a hierarchicky vystavěné struktury typické pro století minulé.
Rozvoj tažený strategickými cíli a inovacemi
Co udělat jinak, abychom konkrétních emisních cílů (nebo cílů v jiné oblasti) dosáhli? Kromě sbírání a vyhodnocování dat, na základě kterých lze identifikovat, kam intervence směřovat, se budeme muset naučit navzájem lépe poslouchat, protože životaschopné inovace se často rodí v diskomfortní zóně počátečních nesouhlasů. A s tím souvisí i další otázka - kdo bude takovéto spolupracující sítě koordinovat a řídit?
Zkušenosti i teorie říkají, že by to měly být osobnosti empatické, otevřené, s kontextuálním myšlením a senzitivitou. Kde je vzít, když každé takové partnerství potřebuje nejen lídra (nejlépe z politické reprezentace), ale také koordinátora, který dokáže udržovat spolupracující síť v chodu? Umí vyjednávat, zažehnává potenciální konflikty a podporuje důvěru a ochotu zúčastněných pouštět se do nových řešení.
A jeden postřeh na závěr. Zastřešujícím rámcem pro tyto změny by se mohla stát hojně skloňovaná cirkulární ekonomika. Pokud společnost skutečně tento koncept přijme, skloubí biologické cykly (zemědělství, potraviny, vodu) s technologickými cykly (stavebnictví, odpady, energie, mobilitu) a zasáhne i socio-ekonomickou oblast a to, jak lidé a firmy ve městě fungují.
Možná se to celé zdá jako z říše snů, kdyby nebyly příklady měst, které se už na tuto cestou vydaly. O Vídni či Barceloně se v těchto souvislostech už nějaký čas mluví. Dobrým příkladem menšího města je Bristol, který od září také pracuje na svojí nové Smart City strategii.
I u nás se objevují mezi městy první vlaštovky. O těch někdy příště.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Lukáš Kašpárek
26.2.2020 07:34A přesně to je ten blok, kterým se lidstvo drží samo (i celou planetu) pod krkem... i u všeho ostatního co se týká ŽP.... všechny ty krize, které značná část populace přisuzuje "té nefungující a sprosté přírodě" je zapříčiněna jen a jen jejím stereotypním nepochopením a neochotou až strachem ze změny přístupu..... a když pak vyhrávají volby konzervativci, kteří zneužijí určitá témata k oblbnutí svých voličů, tak se situace zamče a náprava je v nedohlednu jako to vidíme v ČR.....
Babišova vláda dělá všechno pro to, aby se situace s ŽP nezlepšila, protože on (Toman a další) mají podnikání založené na současném modelu "po nás potopa"...
Pokud se lidi nevzpamatují (což se zvlášť u starších ročníků čekat nedá, protože byly vychováni ve lži, demagogii a nezodpovědnosti) a nezačnou volit podle opravdových zásluh a přístupu jednotlivých politiků, tak se ČR nikam dál neposune.
Respektive tak jako v US bude soukromý sektor inovovat a snažit se o zmenšení své negativní stopy navzdory vládnoucí garnituře a tak každá dobrá věc bude znamenat lítý boj s bezprávím bohatých a mocných pro která práva neplatí.
Vaclav Sobr
26.2.2020 10:15 Reaguje na Lukáš Kašpárekjinak sranda - uhli se v podstate zacalo palit proto ze zacatek evropske prumyslove revoluce spotrebovaval tolik dreva ze hrozilo uplne odlesneni evropy v ramci desetileti... uhli se stalo efektivnejsi alternativou.
takze - z tehle historicke zkusenosti - tolik biomasy aby pokryla nasi spotrebu nevypestujeme a rozdil je radovy...
snaha protlacit biomasu jako vic nez spaleni odpadu je nesmyslna.
Ciste prakticky - elektromotor je zarizeni ktere nikdo nedokazal inovovat uz 100 let. ono ostatne ani u baterii nemame zadne realne zlepseni konceptu, vylepsujeme jenom materialy...
aby se baterie zacli blizit k tomu byt resenim potrebovali by jsme aby se kapacita zlepsila 10x... realne by to bylo pri 50x.
Dnes nam slibuji mozna 2x v prototypu a v praxi (pokud vubec) 2x za 10 let.
Lukáš Kašpárek
26.2.2020 11:26 Reaguje na Vaclav SobrKdyž začala průmyslová revoluce, tak se nikdo nestaral o dopad činností jako je využívání uhlí, průmysl, atd. V té době vše překotně vznikalo a vyvíjelo tak rychle a s nadšením z nových věcí, že lidstvo žilo v této euforii a iluzi, že je to super cesta a nikdo nechtěl ani slyšet, že to má negativní dopad. A to se teprve začínala rozvíjet zpětná vazba od vědců. Běžné lidi v té době ani nenapadlo, že to co se děje je velice špatně.
Mě zaráží jen to, že lidstvu trvalo tak dlouho, než si přiznalo, že je tato cesta cestou do pekel. První se musela shodnout vědecká komunita, potom odborná a nakonec ostatní..
Dnešní svět je už ale úplně jinde a lidstvo si hluboce uvědomuje podstatu škodlivosti a neudržitelnosti onoho starého přístupu. I dnes je ještě určité procento pochybovačů o jakémkoliv vědeckém výstupu a závěru, ale to už je dá se říct jen osobní problém těchto pochybovačů. Jich se sice snaží využít populističtí politici, ale i toto je jen dočasné. Jen tito politici z těchto nových poznatků a potřeby věc řešit dělají ideologii. Ona to samozřejmě ideologie není. Vědecké poznatky nejsou ideologie...
Cíl je už vytyčen a nic a nikdo to nezmění. Jde teď jen a jen o hledání té nejlepší cesty k němu... na to je potřeba široká diskuse s tím, že je velice důležité, aby všechny zúčastněné názorové strany měly potřebu hledat společná řešení a vůli se dohodnout. I o tom píše paní Drhová.
Jiří Svoboda
26.2.2020 15:51 Reaguje na Lukáš KašpárekVaclav Sobr
27.2.2020 10:06 Reaguje na Lukáš KašpárekVíte to je docela normální - pokud si stanovíte cíl na jehož realizaci nemáte ani technologie ani zdroje, co pak? :D
Je to jako matematická rovnice která nemá v množině reálných čísel žádné řešení...
Jiří Svoboda
27.2.2020 11:09 Reaguje na Vaclav SobrVlivne zajmove skupiny ovsem resi uplne jinou optimalizacni ulohu - jak na problemu maximalne vydelat bez ohledu na to, zda k jeho reseni nejak prispeji. Proto tak buji "spoluprace" byznysu s politiky.
Vaclav Sobr
27.2.2020 11:21 Reaguje na Jiří SvobodaLukáš Kašpárek
27.2.2020 11:48 Reaguje na Jiří SvobodaLukáš Kašpárek
27.2.2020 11:51 Reaguje na Lukáš KašpárekTi také budou vždy korumpovat, ale jde o to, aby korumpovali aspoň tak, že tím nezničí celou planetu...
Jiří Svoboda
27.2.2020 12:49 Reaguje na Lukáš KašpárekProblem je, ze kdyz bude takova korupce brana jeko "pozitivni", bude bezmezne bujet a ochrana planety se posune uplne do pozadi. Nastne globalni zkorumpovany Greenwashing.
Lukáš Kašpárek
28.2.2020 06:51 Reaguje na Jiří SvobodaJen tvrdím, že korupce tu bude vždy a je potom rozdíl, jestli má ta korupce destruktivní charakter, nebo konstruktivní..
Ano samozřejmě, dobré by bylo zavést zdanění poškozování ŽP.. nejen CO2, ale celkově.. a taky by bylo dobré zabránit politikům napojení na business, ale to je podle mě nemožné... oni si cestu ke korupci a klientelismu vždycky najdou...
Jiří Svoboda
28.2.2020 14:11 Reaguje na Lukáš KašpárekJiří Svoboda
27.2.2020 12:43 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
27.2.2020 11:46 Reaguje na Vaclav SobrKarel Tejkal
26.2.2020 20:44 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
27.2.2020 11:40 Reaguje na Karel TejkalRichard Vacek
26.2.2020 07:54"Až bude tobě, pionýre, čtenáři, třicet, pětatřicet let, vzbudíš se do světa, který už v mnohém nebude podoben dnešku. Budovatelé komunismu v Sovětském svazu i u nás budou mít k dispozici moderní automatizované závody, zvládnou zemědělské práce průmyslovým způsobem, budou pracovat šest hodin denně. V té době proniknou hluboko do tajů vesmíru.
To všechno se promítne do každodenního života: 250 milionů tun oceli ročně, hojnost všech prostředků, městská doprava zdarma, bezplatné stravování ve školních a závodních jídelnách, bydlení v prostorných bytech bez nájemného, levné nebo bezplatné turistické základny atd. ...."
Pavel Hanzl
26.2.2020 09:11A) kde vezme město energii na vytápění, osvětlení, klimatizaci atd. a vůbec provoz veškerých struktur města.
B) Jak bude fungovat bezuhlíková doprava.
C) jak bude fungovat výroba a průmysl ve měste dislokovaný bez uhlíku. Zvláště by mě zajímala cementárna nabo hutě, případně spalovna odpadků.
Jiří Svoboda
26.2.2020 13:16 Reaguje na Pavel HanzlVáclav Kain
26.2.2020 12:29Miroslav Vinkler
26.2.2020 13:15Bohužel sami při svém nadšení pro věc nedokáží to, co předepisují ostatním , podívat se na problém s odstupem a nezaujatě. (out of box).
Pokud bychom se na problém podívali s odstupem, museli bychom konstatovat několik základních věcí :
1) plocha Země je konečná a počet lidí, kteří ji obývají (při zajištění základních materiálních standardů 21. století), musí být také limitován
2) globální ekosystémy ( půda,voda,atmosféra,biosféra) jsou natolik negativně ovlivněny činností člověka, že přecházejí do nestabilního stavu ( tzv.klimatická změna je pouze jedním segmentem mediálně
zviditelněným , stejně tak dnes koronavirus)
3) bez zcela zásadních společenských změn není možno stávající
situaci změnit a napravit
4) tzv. Green Deal je pouze technickou mikrozměnou nemající žádný
podstatný vliv na chod budoucích událostí , navíc sociálně
problematický
Nejsem nadšeným zastáncem chiliasmu, ale v článku popsaný postup -"budeme se školit, abychom poučili veřejnost, jak se má chovat , a to politicky korektně" mi hodně připomíná socialistické Československo, kde jsme se proškolili až ke frontám na toaletní papír ,zdevastovaný bytový fond a zaostalý průmysl.
Tudy cesta nevede .
Pavel Hanzl
26.2.2020 18:38 Reaguje na Miroslav VinklerRozhodně je to lepší než nic a ropácké alibistické řeči.
Jan Šimůnek
26.2.2020 18:46 Reaguje na Pavel HanzlDaleko úspěšnější budou ty státy, které m ísto ideologických žvástů zavedou inovace v oblasti technologií, a to prostředí se tam zlepší jako side-efekt, ale zlepší (viz USA po zvolení Trumpa a jejich drastický pokles produkce CO2. a to zcela bez jakýchkoli kejklů, údělů apod.).
Richard Vacek
26.2.2020 19:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
27.2.2020 05:57 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
28.2.2020 07:31 Reaguje na Richard VacekEvropa je na tom daleko lépe, ale hlavní cíl není nějaké nesmysly, kterými straší ropáci (zákaz prodej benzíňáků v roce 35. tj. za 15 let!!).
Cílem je tlačit na země, kde se v současnosti vytváří nejhorší znečištění. To je hlavně Čína a celý rozvojový svět.
Pokud tohle nezvládneme sami doma, nemáme šanci, všichni se tomu vysmějí.
Já osobně jinou cestu nevidím.
Richard Vacek
28.2.2020 08:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.3.2020 18:01 Reaguje na Richard VacekPokud to ale zvládne doma, může ostatní do toho tlačit ekonomicky, může jim prodávat technlogii atd. atd.
Miroslav Vinkler
26.2.2020 19:32 Reaguje na Pavel HanzlSilně připomíná sovětské heslo DAP- dohnat a předehnat.
(o kterém je už známo jak dopadlo)
Jiří Svoboda
27.2.2020 09:06 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
28.2.2020 07:36 Reaguje na Jiří SvobodaCo je to vlastně ten "růst"?? Z velké části spotřeba energie na výrobu odpadu. Tedy věcí, které se hned, nebo za chvíli odpadem stávají. A pak ho za velké peníze a další energie likvidovat, za dašího poškození klimatu. Prostě sebevražedné jednání, podřezávání větve.
Ta větev se už pomalu odlamuje a my jen tlačíme na pilu, děcka nás skutečně proklejí.
Jiří Svoboda
28.2.2020 14:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.3.2020 18:04 Reaguje na Jiří SvobodaDěje se ale co? VŮBEC NIC.
Útlum uhelných elektráren by se plánovat neměl, jednak na co by jezdili majitelé elektromobilů když ne na uhlí, jednak nechat odklon od uhlí přirozenému vývoji a soukromým investorům je jediná účinná cesta (viz USA).
Jiří Svoboda
3.3.2020 20:55 Reaguje na Pavel HanzlPřece globální problém je nesmysl řešit na lokální úrovni nějakými hurá akcemi.
Vaclav Sobr
27.2.2020 10:08 Reaguje na Pavel HanzlProsím pamatujte si že jsem to nyní říkal.
aby jste opět neargumentoval tím že ti kdo byli proti podpoře přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu to dělali ideologicky jako to děláte nyní.
Svatá Prostoto
26.2.2020 15:01Pak díky kouzlu nechtěného i to, že autorka vůbec netuší jak tu výzvu vyřešit. Zase je pravda, že jako pražskou komunální političku za Stranu zelených ji to ani tak moc trápit nemusí.:-)
Jiří Svoboda
26.2.2020 15:28Miloš Večeřa
26.2.2020 20:35Jan Šimůnek
27.2.2020 05:57 Reaguje na Miloš VečeřaVladimír Hošek
4.3.2020 15:19Ještě štěstí, že pod článkem může být diskuse, která odhaluje ideologickou zabedněnost autorky.
Před 40 lety žádná taková diskuse nemohla být a pokud byla, tak oponentní diskutéři se hned dostali do spárů pracovníků Státní bezpečnosti.