https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/aljasske-reky-se-kvuli-klimatickym-zmenam-barvi-na-oranzovo
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aljašské řeky se kvůli klimatickým změnám barví na oranžovo

27.5.2024 01:53 (ČTK)
V důsledku tání věčně zmrzlé půdy jsou minerály vystavené působení kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. Tento proces zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo.
V důsledku tání věčně zmrzlé půdy jsou minerály vystavené působení kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. Tento proces zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo.
Desítky řek a potoků na Aljašce mění barvu na rezavě oranžovou. Podle nové studie jde patrně o následky tání permafrostu, které ohrožuje místní přírodu a živočichy, napsal zpravodajský server The Guardian.
 
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí na světě, a protože zmrzlá půda pod povrchem taje, minerály, které v ní byly dříve vázány, nyní pronikají do vodních toků.

"Je to nepředvídatelný dopad klimatických změn, který pozorujeme v jedněch z nejčistších řek v naší zemi," řekl Brett Poulin, autor studie a docent environmentální toxikologie na Kalifornské univerzitě.

V důsledku tání věčně zmrzlé půdy jsou minerály vystavené působení kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. Tento proces zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo - nejvýraznější kov, který dodává řekám rezavou barvu viditelnou i na satelitních snímcích. To vše může v Arktidě zhoršit kvalitu pitné vody a ohrozit rybolov, uvedla studie.

"Když se smísí s jinou řekou, může to ve skutečnosti způsobit, že kovy budou mít ještě silnější (dopad) na zdraví vodních organismů," řekl Poulin.

Poprvé byl tento jev zaznamenán v roce 2018, kdy si vědci všimli mléčně oranžového vzhledu řek v pohoří Brooks Range na severu Aljašky, což bylo v ostrém kontrastu s křišťálově čistými vodami z předchozího roku. Během roku v přítoku řeky Akillik v národním parku Kobuk Valley úplné vymizely dva místní druhy ryb: siven malma a vranka slizká.

"Naše údaje naznačují, že když řeka zoranžověla, zaznamenali jsme výrazný úbytek počtu bezobratlých živočichů a biofilmu na dně toku, což je v podstatě základ potravního řetězce," řekl Poulin. Rezavění by tak mohlo měnit to, která místa budou nebo nebudou vhodná pro život ryb, dodal.

Rezavění je sezonní jev, který nastává v létě obvykle v červenci a srpnu, kdy půda rozmrzá nejhlouběji. Vědci ze Správy národních parků, americké geologické služby USGS a Kalifornské univerzity nyní chtějí lépe porozumět dlouhodobým důsledkům měnícího se chemického složení vody v místech se souvislým permafrostem, kam patří arktické oblasti, jako je Aljaška, Kanada, Rusko a části Skandinávie.

"Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety," řekl Scott Zolkos, arktický vědec z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. "Takže můžeme očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat."


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.5.2024 07:45
Nevím, no. Na Aljašce se vydatně rejžuje zlato, ale ne s panvičkou jak kdysi, ale s bagry a soustavou promývadel. A to není jediné místo na Zemi, kde se dobývání drahých kovů provozuje na průmyslové bázi.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

28.5.2024 06:49 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, na něco se to ovšem svede. Je hned co vědecky zkoumat. Proč nikdo nezkoumá Covid, kde se tu vzal a pokud to měla být bojová látka, tedy zakázaná. Proč nejsou VĚDECKÉ ZÁVĚRY?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2024 08:18 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Tak klimatická změna je přijatelnější vysvětlení, než drancování zdrojů a ničení přírody, že ano. Mně se v této souvislosti líbí ten pojem "boj s dezinformacemi", což je něco tak relativního a těžko uchopitelného, že je na libovůli každého (vlivného), co uzná a co ne.

Zrovna teď jde na Viasat explorer čistější dobývání zlata v Austrálii, a to bez vodního vyplavování, jen s buldozery, bagry a pípáky. Kde by také v té suché pustině využili vodu... Ale jedině takový způsob bych legalizoval, a ne že se zabije život v řece kvůli pár nenažrancům.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2024 08:29 Reaguje na Karel Zvářal
A s těmi biologickými zbraněmi (včetně covidu) mě dojímají představy některých zdejších primitivů, že vše o nich jedním kliknutím vygůglí, snad včetně umístění a jmen.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.5.2024 08:31 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ono se to zkoumá. Závěry jsou. Ale vy je ignorujete. :)
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

28.5.2024 15:15 Reaguje na Petr Elias
Nic neignoruji. Nejdříve to byla zvířata, pak Číňani a nakonec to byla Americká firma, která něco ve své chemičce v Číně vyrábí a pak se to odskouší, až se to vymkne z rukou. A to je i s ničením onoho životního prostředí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

28.5.2024 08:38
Je to tak no. Tento problém už na Aljašce pozorují dlouho. Ale není to jen na Aljašce, je to ve velké části Arktidy. ;) Ale to si asi všichni ti lidé, kteří se tím problémem zajímají, vymysleli a jediné správné a rozumné vysvětlení je těžba zlata... :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2024 15:25
Ano, člověk přírodu mění odjakživa a jen se to nyní více sleduje. Potok
tekoucí přes moji zahradu býval ještě před několika léty průzračný a nyjí
je rezavý od příměsí železa a manganu ze slepenců. A víte proč? Tehdy tu
proběhla "revitalizace" tůní kterými protéká z pramenů v pískovně a to
systémem maximalizace zasakování do podloží. Není tak od tůní jako kdysi
zurčícím potokem, ale rozlévá se do šířky a tam zasakuje. V podloží ale
vyplavuje ze slepenců štěrku, písku, železa a manganu to železo a ten
mangan a znovu vytéká na povrch o 300 metrů níže zpět do potoka. Tem má
od tohoto místa rezavou vodu a bují v něm řasy milující železo. Bohužel rybám a kdysi i rakům se už ta voda nelíbí a náprava je v nedohlednu.
Cílem revitalizace bylo zasakování vody a že na to doplatilo posledních
100 metrů potoka a následný potok do kterého ústí "odborníkům" nevadí.
Splnili úkol maximalizace zásaku vody do podloží, ale nedomysleli to
vyplavování železa a manganu. Chybu neuznali a nemíní udělat nápravu
prohloubením odtokového potoka z tůní, aby odebral podloží se slepenci
tu vodu, která je vyplavuje. Na Aljašce to mohou být taky různě barevné
řasy milující železo a jiné kovy v podloží, které uvolnil člověk nejen
přímou těžbou, ale i narušením odtokových poměrů. Něco má na vině i
tání permafrostu, který v sobě ty kovy a živiny zadržoval, ale to je
jev, který tam byl i před miliony let, kdy tam v tropických lesích
vznikalo černé uhlí a v tropických mořích ropa. Jen si to v té době
nežijící lidstvo nepamatuje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.5.2024 20:05
Není neobvyklé,že řeky mění řečiště, a vyplavují zvětralé minerály z míst, odkud je zatím nevyplavovaly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2024 21:24 Reaguje na Jarka O.
Dnešní hon za senzací se uchýlí k čemukoliv, na co čtenář skočí.

"...což bylo v ostrém kontrastu s křišťálově čistými vodami z PŘEDCHOZÍHO roku. Během roku v přítoku řeky Akillik v národním parku Kobuk Valley úplné vymizely dva místní druhy ryb: siven malma a vranka slizká."

https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1954-reky-po-celem-svete-jsou-otraveny-leky-a-kofeinem.html

Po celém světě, i na Klondajku!-) Jenom zlatokopové s tím nemají nic společného. (nehledím na dokumenty, abych se nenudil. bylo tam nespočet ukázek, jak těžkou robotu ti chlapi v létě absolvují. a nijak se s tím neberou)
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.5.2024 14:01 Reaguje na Karel Zvářal
Tak těžba nebo průmysl nejsou pro vodu bůhvíco, to je jasné. Zde Kanadani píšou, že těžbou a obydlími tyhle řeky nejsou ovlivněné, že jsou daleko, v arktickém NP. Na Aljašce sledovali pravidelně index červenání, které se v sezóně objevuje, u více řek, nejdéle u 3 řek, a ty si vybrali a nějaké zvýšení indexu červenosti u nich vidí asi 5 let. U 2 řek to jde vidět celkem dobře a u 3. řeky nevím. Nejen tání, o kterém oni mluví, i dlouhotrvající deště mužou být důvodem. A některým rybám ta šaratice nechutnala, utekly, ale jednou se třeba vrátí. Nebo se tam budou těžit kovy na gryndýl.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist